číslo jednací: 38202/2023/871
spisová značka: S0219/2021/KD

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0219/2021/KD, zahájeném dne 10. 6. 2021 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost

TOPGAL a.s., se sídlem Nádražní 2649/73, 785 01 Šternberk, IČO 25858891, zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 8. 2022 advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s.r.o., se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 26454807, za níž jedná jednatel a společník JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

rozhodnutí:

I.

Účastník řízení, společnost TOPGAL a.s., se sídlem Nádražní 2649/73, 785 01 Šternberk, IČO 25858891, jako soutěžitel tím, že

v období od 17. 3. 2014 do 18. 5. 2021 stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny jím dodávaného zboží, jejich dodržováním podmiňoval obchodní spolupráci s odběrateli, u kterých kontroloval jejich dodržování a které vyzýval k navýšení cen na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování jím stanovených minimálních cen reálně uplatnil, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž narušení došlo na území České republiky na trhu školních a volnočasových batohů a aktovek a souvisejících školních potřeb,

čímž porušil v období od 17. 3. 2014 do 18. 5. 2021 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

II.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti TOPGAL a.s., se sídlem Nádražní 2649/73, 785 01 Šternberk, IČO 25858891, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Podle §22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti TOPGAL a.s., se sídlem Nádražní 2649/73, 785 01 Šternberk, IČO 25858891, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

10 748 000 Kč (slovy: deset milionů sedm set čtyřicet osm tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 180 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti TOPGAL a.s., se sídlem Nádražní 2649/73, 785 01 Šternberk, IČO 25858891, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost TOPGAL a.s., se sídlem Nádražní 2649/73, 785 01 Šternberk, IČO 25858891 (dále též „TOPGAL“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej školních a volnočasových batohů, penálů a pouzder a souvisejících školních potřeb[1] (dále též „dotčené zboží“) protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů obdržených od odběratelů společnosti TOPGAL[2], z dokumentů převzatých během šetření na místě provedeného dne 18. 5. 2021 v obchodních prostorách společnosti TOPGAL[3] a konečně i z cenového srovnání provedeného Úřadem u vybraných produktů dotčeného zboží [4].

2.    Úřad dne 10. 6. 2021 zahájil se společností TOPGAL správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0219/2021/KD ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“). Možné porušení zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi společností TOPGAL a jejími odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod bylo dotčené zboží. Takové dohody mohly být uzavírány nejméně od roku 2014. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání společnosti TOPGAL mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti distribuce dotčeného zboží.[5]

3.    Dne 12. 4. 2022 vyzval Úřad společnost TOPGAL[6], aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.[7] Po souhlasu ze strany společnosti TOPGAL[8] Úřad tuto proceduru zahájil[9] a po ústních jednáních[10] konaných v jejím rámci společnost TOPGAL vyjádřila dne 6. 9. 2023 zájem v této proceduře pokračovat[11].

4.    Dne 13. 9. 2023 vydal Úřad sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností TOPGAL uzavřením zakázaných dohod.[12]

5.    Dne 29. 9. 2023 společnost TOPGAL sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[13]

6.    Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

II.     Charakteristika soutěžitele

7.    Společnost TOPGAL je akciovou společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 26. 6. 2000. Předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

8.    Společnost TOPGAL je právnickou osobou, jejímž předsedou představenstva je Mgr. Radomír Brynda a místopředsedy představenstva jsou Ing. Libor Chaloupka a Monika Paprskářová; společnost zastupuje samostatně předseda představenstva nebo samostatně místopředseda představenstva. Společnost TOPGAL je dále stoprocentním vlastníkem společnosti TOPGAL Slovensko, s.r.o.[14] působící na území Slovenské republiky a společnosti TOPGAL NOVUM Sp. z o.o.[15] působící na území Polska. Všechny uvedené společnosti, vzájemně personálně a majetkově propojené, tvoří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona jediného soutěžitele (dále též „soutěžitel TOPGAL“).[16]

9.    Soutěžitel TOPGAL se zabývá především výrobou, prodejem a distribucí dotčeného zboží. Při prodeji dotčeného zboží působí jak na velkoobchodní, tak na maloobchodní úrovni trhu, na které nabízí dotčené zboží konečným spotřebitelům prostřednictvím vlastní maloobchodní prodejny ve Šternberku nebo jím provozovaných internetových obchodů[17].

III.     Zjištěné skutečnosti

10.    Soutěžitel TOPGAL uzavírá s maloobchodními prodejci smlouvy o obchodních a dodacích podmínkách. Nákup zboží probíhá prostřednictvím telefonické objednávky či přes B2B systém[18].[19] Soutěžitel TOPGAL rovněž vydává ceníky, které kromě velkoobchodní ceny obsahují i doporučenou maloobchodní prodejní cenu (dále též „MOC“) dotčeného zboží, [obchodní tajemství].

11.    Soutěžitel TOPGAL v rámci své cenové politiky usiloval při dalším prodeji dotčeného zboží o dodržování jím doporučených MOC odběrateli,[20] resp. podmiňoval obchodní spolupráci dodržováním jím stanovených MOC.[21] Soutěžitel TOPGAL prováděl kontrolu dodržování doporučených MOC dotčeného zboží nabízeného na internetu a pokud některý z odběratelů nabízel dané výrobky pod doporučenou MOC, byl na tuto skutečnost telefonicky či e-mailem upozorněn a požádán o nápravu.[22] Současně sami odběratelé upozorňovali soutěžitele TOPGAL na nedodržování jím doporučených MOC jinými prodejci.[23]

12.    Konkrétní odběratelé na výzvy soutěžitele TOPGAL přistupovali, tj. navyšovali nebo přislíbili navýšení MOC na svých e-shopech v souladu s jeho požadavky[24], a to nejméně od 17. 3. 2014.[25] Pokud nebyla náprava zjednána, docházelo k zastavení dodávek zboží či k ukončení spolupráce.[26]

13.    K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování doporučených MOC soutěžitelem TOPGAL od jeho odběratelů došlo ihned po provedení místního šetření (tj. 18. 5. 2021), od něhož soutěžitel TOPGAL upustil od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit minimální cenu jím distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.[27]

14.    Cenová srovnání identifikovala značnou sladěnost MOC u většiny produktů z dotčeného zboží nabízených internetovými prodejci, které se jen v ojedinělých případech pohybovaly pod doporučenou MOC, [obchodní tajemství].

Shrnutí zjištěných skutečností

15.    Soutěžitel TOPGAL usiloval o dodržování doporučených MOC dotčeného zboží, o jejich výši informoval své odběratele prostřednictvím zasílaných ceníků. Soutěžitel TOPGAL podmiňoval obchodní spolupráci dodržováním jím doporučených MOC, jejich dodržování monitoroval a na chybně nastavené ceny dotčeného zboží své odběratele následně telefonicky či e-mailem upozorňoval a žádal zvýšení na požadovanou úroveň. Rovněž sami odběratelé upozorňovali soutěžitele TOPGAL na chybně nastavené ceny u jiných prodejců. Odběratelé soutěžitele TOPGAL na výzvy nejméně od 17. 3. 2014 přistupovali, tzn. navyšovali nebo souhlasili s navýšením inzerovaných MOC. Uvedenému svědčí i vysoká sladěnost prodejních cen dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci. V případě, že odběratelé na výzvy soutěžitele TOPGAL nepřistoupili a cenu neupravili, docházelo k uplatnění sankce ve formě zastavení dodávek dotčeného zboží či ukončení spolupráce.

IV.     Vymezení relevantního trhu a stanovení tržního podílu soutěžitele TOPGAL

16.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je vhodné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele TOPGAL. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží[28], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem TOPGAL vyráběné, prodávané a distribuované dotčené zboží.

17.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.[29]

IV.1       Vymezení relevantního trhu

18.    V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel zejména k podkladům a informacím poskytnutým soutěžitelem TOPGAL.

19.    Soutěžitel TOPGAL vyrábí a prodává především školní batohy a aktovky, studentské a městské batohy a dále pak související školní potřeby[30], které rovněž nabízí v rámci tzv. školních setů společně se školními batohy či aktovkami. Obecně mohou být jednotlivé typy batohů z pohledu většiny konečných spotřebitelů vzájemně zastupitelné, přičemž speciální požadavky (kladené především pro batohy určené pro první stupeň základní školy, a to hlavně ze zdravotního hlediska) jsou relevantní pouze pro část spotřebitelů, ostatní se při nákupu batohu řídí zejména jeho cenou a designem. Speciální požadavky na vlastnosti školního batohu (nebo aktovky) navíc s přibývajícím věkem žáka/studenta ztrácejí na důležitosti. Z pohledu žáků vyšších ročníků základní školy a studentů středních škol jsou batohy označené jako školní a studentské (souhrnně lze nazývat školními) zpravidla zastupitelné s batohy sportovními[31] nebo městskými (souhrnně lze nazývat volnočasovými)[32].[33]

20.    Jednotlivé kategorie dotčeného zboží mohou uspokojovat rozdílné potřeby spotřebitelů, resp. slouží k odlišným účelům. Primárně jsou však určeny pro školní příp. volnočasové účely, přičemž jsou distribuovány stejným nebo obdobným způsobem a maloobchodními prodejci často nabízeny společně. Proto mohou existovat důvody pro rozlišení trhů dle typu zboží, věku dítěte, způsobu použití, příp. ještě další segmentace. V nyní řešeném případě veškeré dotčené zboží vyráběné a distribuované soutěžitelem TOPGAL spadá (až na ojedinělé výjimky) mezi výrobky určené pro použití v rámci školního vzdělávání. Úřad proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše uvedené skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trh jako trh školních a volnočasových batohů a aktovek a souvisejících školních potřeb.

21.    V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území České republiky (dále též „ČR“) existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného. Z hlediska geografického je uvedený výrobkový trh definován na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.

22.    Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace dotčeného relevantního trhu s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele TOPGAL ponechává v tomto případě otevřenou.

IV.2       Postavení soutěžitele TOPGAL na relevantním trhu

23.    Úřad při výpočtu tržního podílu soutěžitele TOPGAL na relevantním trhu vycházel z odhadu jeho celkového objemu poskytnutého soutěžitelem TOPGAL, který převyšuje 2,5 mld. Kč.[34] Zjištěný tržní podíl soutěžitele TOPGAL na relevantním trhu školních a volnočasových batohů a aktovek a souvisejících školních potřeb na území ČR v období let 2014 až 2021 nepřesahoval 5 %.

24.    Soutěžitel TOPGAL současně na shora vymezeném relevantním trhu čelil konkurenci ze strany dalších soutěžitelů, kteří na něm rovněž působili; jednalo se např. o společnosti KARTON P+P spol. s r.o., Stil trade s.r.o., PRESCO GROUP, a.s. či BAGMASTER s.r.o.[35]

V.     Právní posouzení

V.1    Použitá znění právních norem

25.    Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.[36]

26.    Za dobu ukončení protiprávního jednání soutěžitele TOPGAL Úřad považuje 18. 5. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání soutěžitele TOPGAL se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro společnost TOPGAL příznivější.[37] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“) ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.[38] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona ve znění novely 261/2021[39], přestupkového zákona ve znění novely 261/2021 a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

V.2    Zákonná a judikaturní východiska

27.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

28.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

29.    Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

30.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

V.2.1   Dohody dle § 3 odst. 1 zákona

31.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

32.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[40] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

33.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

34.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[41] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[42]

35.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[43]

36.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.[44] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný[45]. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikaturní praxe aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[46]

V.2.2   Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

37.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej, jestliže z jejich obsahu, cíle, kterého mají dosáhnout, jakož i všech prvků charakterizujících hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž.[47] Takovéto cílové dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.[48] Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

38.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

39.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.3    Účastník řízení jako soutěžitel

40.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[49] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[50]Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[51]

41.    Distribuci a prodej dotčeného zboží, tj. hospodářskou činnost, které se Úřadem zkoumané jednání v období let 2014 až 2021 týká, prováděl soutěžitel TOPGAL, jehož součástí je i společnost TOPGAL (účastník řízení). Společnost TOPGAL, která tvoří s dalšími společnostmi soutěžitele TOPGAL, tedy představuje soutěžitele ve smyslu zákona.

V.4    Právní posouzení jednání soutěžitele TOPGAL

42.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel TOPGAL na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej dotčeného zboží, resp. podmiňoval obchodní spolupráci dodržováním jím stanovených prodejních cen. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům uváděl v jím zasílaných cenících, byť ceny v nich uvedené označoval jako doporučené. Soutěžitel TOPGAL kontroloval dodržování jím stanovených MOC a pokud odběratelé prodávali dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím požadované, byli na tuto skutečnost soutěžitelem TOPGAL telefonicky či písemně upozorněni a vyzváni k jejich zvýšení na jím požadovanou úroveň. V případě nepřistoupení na požadované MOC uplatňoval soutěžitel TOPGAL sankce ve formě zastavení dodávek dotčeného zboží či ukončení spolupráce. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem TOPGAL a akceptovali ji. Na základě výzev soutěžitele TOPGAL k nastavení MOC navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši jím stanovenou, čímž se soutěžitelem TOPGAL požadované doporučené MOC staly ve skutečnosti cenami minimálními. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním cenových dohod pokládá Úřad i to, že někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele TOPGAL na nedodržování jím stanovených minimálních cen pro další prodej jinými odběrateli.

43.    Shora popsané jednání soutěžitele TOPGAL a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje, s ohledem na obsah dohod, jejich cíl a právní a hospodářský kontext, jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž cílem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1   Formální stránka zakázaných dohod

44.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy strany musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[52] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

45.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem TOPGAL s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel TOPGAL podmiňoval obchodní spolupráci s odběrateli dodržováním MOC, vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem TOPGAL.

46.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem TOPGAL a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

V.4.2   Materiální stránka zakázaných dohod

47.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona.[53]

48.    Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu bylo cílem nyní šetřených dohod. Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem TOPGAL a jeho odběrateli, jejichž předmětem bylo stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly. Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená doktrínou de minimis.[54]

49.    Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem TOPGAL a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.4.3   Plnění zakázaných dohod a narušení hospodářské soutěže

50.    Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele TOPGAL, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, protože na něm cílilo na omezení intenzity hospodářské soutěže.

V.5    Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání soutěžitele TOPGAL

V.5.1   Aplikace článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie

51.    Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda jednání soutěžitele TOPGAL může mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle článku 101 SFEU.[55] Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[56] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.[57]

52.    Výše ročního obratu soutěžitele TOPGAL ani velikost jeho tržního podílu nesplňují podmínky stanovené Pokyny o dopadu na obchod. Úřad proto čl. 101 SFEU neaplikoval.

V.5.2   Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod

53.    Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel TOPGAL takové důkazy v rámci řízení nepředložil.

54.    Na posuzované dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[58]

V.5.3   Doba trvání přestupku a jeho charakter

55.    Soutěžitel TOPGAL jednotlivé výše uvedené dohody o určení minimálních cen se svými odběrateli uzavíral a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

56.    Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele TOPGAL jako dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele TOPGAL za jím určené minimální MOC, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 17. 3. 2014 do 18. 5. 2021, i předmětnou, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem TOPGAL stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží.

57.    Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele TOPGAL, nastal nejpozději 17. 3. 2014.[59] Tento přestupek trval do 18. 5. 2021.[60]

V.6    Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

58.    Soutěžitel TOPGAL je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost TOPGAL, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

59.    Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem TOPGAL Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti TOPGAL, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

60.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[61]

61.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost TOPGAL jednala protiprávně, která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost TOPGAL nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

62.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by společnost TOPGAL byla nucena jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměla jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že společnost TOPGAL nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by jí bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

V.7    Závěry právního hodnocení

63.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel TOPGAL stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, jejich dodržováním podmiňoval obchodní spolupráci s odběrateli, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval je telefonicky či písemně k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě prodeje dotčeného zboží za nižší než jím určené MOC rovněž uplatnil. Na cenové požadavky soutěžitele TOPGAL jeho odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele TOPGAL na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele TOPGAL a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

64.    Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Jejich postupné uzavírání a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku, který trval od 17. 3. 2014 do 18. 5. 2021.

65.    Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost TOPGAL, se jako soutěžitel dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že v období od 17. 3. 2014 do 18. 5. 2021 uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

66.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

67.    Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[62] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

68.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[63] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[64]

69.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele TOPGAL představuje porušení § 3 odst. 1 zákona. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 22a odst. 2 zákona.

VI.1  Vyměření pokuty

70.    Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

71.    Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v Metodice pokut[65], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

72.    Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat z prodeje dotčeného zboží dosažený soutěžitelem TOPGAL za rok 2020, který činí [obchodní tajemství].

73.    Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou přestupku a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

74.    Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[66]

75.    Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezeném relevantním trhu. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

76.    V nyní řešeném případě vzal Úřad do úvahy, že soutěžitel TOPGAL uzavírání cenových dohod inicioval, jejich dodržováním podmiňoval obchodní spolupráci, dodržování dohod vymáhal a uplatňoval sankce při jejich nedodržování. Úřad rovněž přihlédl k charakteru a typu dotčeného zboží, které je pro konečné spotřebitele relativně nezbytné, a také ke skutečnosti, že vynucováním dodržování stanovených MOC získával soutěžitel TOPGAL prospěch i při působení na maloobchodní úrovni trhu, neboť na ní sám jako provozovatel e-shopu a kamenné prodejny nabízel konečným spotřebitelům dotčené zboží za stanovenou MOC. Úřad také zohlednil, že soutěžitel TOPGAL zjištěným jednáním cílil na potlačení konkurence na horizontální úrovni mezi maloobchodními prodejci dotčeného zboží, a to jednoznačně v neprospěch konečných spotřebitelů; protisoutěžní jednání soutěžitele TOPGAL tak mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž a došlo nepochybně k omezení soutěže intra-brand. Na druhou stranu však lze důvodně předpokládat pouze omezený dopad na soutěž inter-brand, neboť na relevantním trhu s dotčeným zbožím čelil soutěžitel TOPGAL významnému konkurenčnímu tlaku dalších soutěžitelů. Úřad rovněž zohlednil nízký tržní podíl soutěžitele TOPGAL na shora vymezeném relevantním trhu. Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil hodnotu podílu tržeb ve výši [obchodní tajemství].

77.    Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 7,25 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 87 měsíců, tedy od 17. 3. 2014 do 18. 5. 2021.

78.    Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši [obchodní tajemství].

79.    V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu že, soutěžitel TOPGAL prokazatelně doložil, že (i) po provedeném šetření na místě dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání a (ii) prostřednictvím systému B2B nebo e-mailem informoval své odběratele o tom, že cenová doporučení soutěžitele TOPGAL nejsou závazná a odběratelé mohou určovat ceny pro další prodej dotčeného zboží dle vlastního uvážení, resp. doporučené prodejní ceny představují pouhé doporučení soutěžitele TOPGAL.

80.    Úřad rovněž zohlednil soutěžitelem TOPGAL nově zavedený compliance program, který považuje ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele TOPGAL za dostatečně efektivní.[67]

81.    Na základě výše uvedených skutečností shledal Úřad v rámci polehčujících okolností, spočívajících v ukončení daného jednání ihned po provedení místního šetření, informování odběratelů o nezávaznosti stanovených prodejních cen a zavedení efektivního compliance programu, důvod pro snížení základní částky pokuty o 35 %. Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení základní částky pokuty.

VI.2  Výše pokuty

82.    Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 13 435 000 Kč a nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem TOPGAL za poslední ukončené účetní období.[68] Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

83.    Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli TOPGAL za přestupek dle zákona popsaný v tomto rozhodnutí 10 748 000 Kč.

84.    Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele TOPGAL za likvidační.[69]

VI.3  Úhrada pokuty

85.    Uloženou pokutu je společnost TOPGAL povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti TOPGAL.

VII.     Zákaz plnění dohod

86.    V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VIII.     Náklady řízení

87.    Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost TOPGAL vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění novely 261/2021, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost TOPGAL uhradit, ve výši 3 500 Kč.

88.    Náklady řízení je společnost TOPGAL povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2021000219.

IX.     Závěr

89.    Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnosti TOPGAL, jako soutěžiteli, bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

Vážený pan

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., jednatel a společník společnosti

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1 – Nové Město

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy