číslo jednací: 28559/2023/871
spisová značka: S0181/2022/KD

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0181/2022/KD, zahájeném dne 2. 5. 2022 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, jehož předmět byl rozšířen dne 14. 11. 2022 o možné porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

NOVIKO s.r.o., se sídlem Palackého třída 537/163, Medlánky, 612 00 Brno, IČO 28433092, zastoupená na základě plné moci ze dne 25. 8. 2021 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem a jednatelem advokátní kanceláře Nedelka Kubáč advokáti s.r.o., se sídlem Olivova 2096/4, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 01894501,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnostNOVIKO s.r.o., se sídlem Palackého třída 537/163, Medlánky, 612 00 Brno, IČO 28433092, jako soutěžitel tím, že

v období od 14. 6. 2013 do 17. 8. 2021 stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny jím dodávaného zboží, kontroloval dodržování těchto cen odběrateli a vyzýval je k navýšení cen na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování jím stanovených minimálních cen reálně uplatnil, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž narušení došlo na území České republiky na trzích (i) krmiv pro psy, (ii) krmiv pro kočky a (iii) chovatelských potřeb pro domácí zvířata, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie,

čímž porušil v období od 14. 6. 2013 do 17. 8. 2021 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a současně porušil zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti NOVIKO s.r.o., se sídlem Palackého třída 537/163, Medlánky, 612 00 Brno, IČO 28433092, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti NOVIKO s.r.o., se sídlem Palackého třída 537/163, Medlánky, 612 00 Brno, IČO 28433092, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

47 775 000 Kč (slovy: čtyřicet sedm milionů sedm set sedmdesát pět tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti NOVIKO s.r.o., se sídlem Palackého třída 537/163, Medlánky, 612 00 Brno, IČO 28433092, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost NOVIKO s.r.o., se sídlem Palackého třída 537/163, Medlánky, 612 00 Brno, IČO 28433092 (dále též „NOVIKO“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej krmiv a chovatelských potřeb pro domácí zvířata (dále též „dotčené zboží“) protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů uvedených v podání stěžovatele[1], z dokumentů převzatých během šetření na místě provedeného dne 17. 8. 2021 v obchodních prostorách společnosti NOVIKO[2] a z dokumentů vztahujících se k prošetřovanému jednání společnosti NOVIKO zajištěných v rámci šetření na místě provedených ve dnech 14. a 15. 9. 2021 v obchodních prostorách jiných soutěžitelů působících rovněž v oblasti prodeje a distribuce dotčeného zboží.[3] Po provedení místního šetření společnost NOVIKO dobrovolně předložila Úřadu přiznání se k možnému protisoutěžnímu jednání a další důkazy k němu se vztahující.[4]

2.    Úřad dne 2. 5. 2022 zahájil se společností NOVIKO správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0181/2022/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Možné porušení zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi společností NOVIKO a jejími přímými a nepřímými[5]odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod bylo dotčené zboží.Takové dohody mohly být uzavírány nejméně od roku 2013. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání společnosti NOVIKO mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti prodeje a distribuce dotčeného zboží.[6]

3.    Úřad v průběhu správního řízení dovodil, že možné protisoutěžní jednání společnosti NOVIKO by mohlo představovat i porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Úřad proto rozšířil předmět správního řízení tak, že v předmětu správního řízení vymezené možné protisoutěžní jednání společnosti NOVIKO mohlo být způsobilé ovlivnit i obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“), tedy představovat možné porušení čl. 101 odst. 1 SFEU.[7]

4.    Dne 17. 6. 2022 vyzval Úřad společnost NOVIKO[8],aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.[9] Po souhlasu ze strany společnosti NOVIKO[10]Úřad tuto proceduru zahájil[11] a po ústním jednání[12]konaném v jejím rámci společnost NOVIKO vyjádřila dne 12. 10. 2022 zájem v této proceduře pokračovat[13].    

5.    Dne 27. 6. 2023 vydal Úřad sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností NOVIKO uzavřením zakázaných dohod.[14]

6.    Dne 17. 7. 2023 společnost NOVIKO sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož   skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[15]

7.    Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

II.   Charakteristika soutěžitele

8.    Společnost NOVIKO[16]je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 24. 7. 2008.Předmětem jejího podnikání je mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.  

9.    Jediným společníkem společnosti NOVIKO je od 11. 3. 2019[17] společnost Animal Health Holding (Netherlands) B.V., 5431SL Cuijk, Beversestraat 23, Nizozemské království, registrační č. 859318114 (dále též „Animal Health Holding“); mateřskou společností celé skupiny je společnost Covetrus, Inc., 7 Custom House St., Portland, ME 04101, Spojené státy americké (dále též „Covetrus“), jež nepřímo kontroluje společnost NOVIKO od února 2019.[18]

10.    Stávajícími jednateli společnosti NOVIKO jsou MVDr. Karel Badalík, Ing. Romana Plívová a Lukáš Pravda, Maciej Ślezak, Frederik de Vos a Mgr. René Bastl, MBA.[19] Za společnost jednají a podepisují dva jednatelé společně.

11.    Společnost NOVIKO je velkoobchodníkem mj. s krmivy pro domácí zvířata a chovatelskými potřebami provozující internetový obchod pro velkoobchodní odběratele www.noviko-online.cz. Je [obchodní tajemství] Českou republiku (dále též „ČR“)a v případě značky [obchodní tajemství] je společnost NOVIKO [obchodní tajemství].[20] Současně distribuuje/distribuovala např. i značky Barking Heads, AATU, N&D, Team Breeder, Brit, Hurtta a další.Při prodeji dotčeného zboží na maloobchodním trhu působila společnost NOVIKO v letech 2013 až 2021 spíše okr^ajově.[21]

^{12.    Pro účely tohoto správního řízení považuje Úřad shora uvedené majetkově propojené společnosti NOVIKO, Animal Health Holdinga Covetrus za jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona (dále též „soutěžitel NOVIKO“).[22]} 

^{III.      Zjištěné skutečnosti}

^{13.    Soutěžitel NOVIKO [obchodní tajemství]. K distribuci dotčeného zboží dochází zejména prostřednictvím systému B2B[23], [obchodní tajemství] maloobchodní ceny (dále též „MOC“) [obchodní tajemství].[24]  [obchodní tajemství].[25]}

^{14.    Soutěžitel NOVIKO přiznal, že při dalším prodeji dotčeného zboží konečným spotřebitelům vynucoval po odběratelích dodržování katalogových cen, příp. doporučených minimálních MOC stanovených výrobci/dovozci dotčeného zboží v cenících, resp. v případě zboží značky [obchodní tajemství] soutěžitelem NOVIKO. Soutěžitel NOVIKO připustil, že k uvedenému jednání přistoupil i z důvodu tlaku vyvíjeného ze strany některých výrobců/dovozců dotčeného zboží.[26] O} změně katalogových cen informoval odběratele využívající B2B systém automaticky prostřednictvím tzv. feedu (datové výměny informací), v ostatních případech e-mailem či telefonicky.[27]    

15.    Přiznání soutěžitele NOVIKO významným způsobem doplňuje zjištění Úřadu, že soutěžitel NOVIKO prováděl kontrolu dodržování doporučených MOC dotčeného zboží[28] a pokud některý z odběratelů[29] nabízel výrobky pod doporučenou cenou, byl na tuto skutečnost upozorněn telefonicky[30], popř. e-mailem[31], a byl požádán o nápravu. Ke kontrole dodržování doporučených MOC přistupovali také samotní odběratelé[32]a v některých případech i výrobci/dovozci[33] dotčeného zboží.

16.    Konkrétní odběratelé na výzvy soutěžitele NOVIKO přistupovali, tj. navyšovali nebo přislíbili navýšení MOC na svých e-shopech v souladu s jeho požadavky[34],a to nejméně od 14. 6. 2013.[35]V opačném případě mohli čelit, příp. čelili hrozbě sankce (odnětí či snížení dohodnuté slevy z katalogové ceny)[36], přičemž v několika případech došlo i k jejímu uplatnění.[37]

17.    K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování doporučených MOC soutěžitelem NOVIKO od jeho odběratelů došlo bezprostředně po provedení místního šetření (tj. 17. 8. 2021), od něhož soutěžitel NOVIKO upustil od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit minimální cenu jím distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.[38]

Shrnutí zjištěných skutečností

18.    Soutěžitel NOVIKO usiloval o dodržování doporučených MOC dotčeného zboží ze strany svých odběratelů, které o výši cen informoval prostřednictvím systému B2B, XML feedu nebo jím zasílaných ceníků. Prostřednictvím svých přímých odběratelů usiloval o dodržování doporučených MOC také jeho nepřímými odběrateli. Dodržování MOC dotčeného zboží inzerovaného prodejci monitoroval, přičemž ke kontrole přistupovali i samotní odběratelé. Pokud odběratel soutěžitele NOVIKO nabízel dotčené zboží za ceny nižší než doporučené, byl na tuto skutečnost telefonicky nebo e-mailem upozorněn a vyzván k jejich zvýšení na požadovanou úroveň. Odběratelé soutěžitele NOVIKO na výzvy nejméně od 14. 6. 2013 přistupovali, tzn. navyšovali nebo souhlasili s navýšením inzerovaných MOC. Činili tak i v důsledku hrozby sankce (odnětí či snížení dohodnuté slevy z katalogové ceny), která byla v několika případech i uplatněna.

IV.     Vymezení relevantních trhů a stanovení tržního podílu soutěžitele NOVIKO

19.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele NOVIKO. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží[39], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem NOVIKO prodávané a distribuované dotčené zboží.

20.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.[40] 

IV.1  Vymezení relevantních trhů

21.    V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele NOVIKO, a dále vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe.

22.    Úřad předběžně rozdělil soutěžitelem NOVIKO nabízené dotčené zboží na krmiva a chovatelské potřeby pro domácí zvířata. Jednotlivé značky v rámci dotčeného zboží zahrnují různé výrobky (krmiva, pamlsky, doplňky stravy či chovatelské potřeby) určené k uspokojení rozličných potřeb psů a koček.[41]

23.    V minulosti Úřad v případě krmiv pro domácí zvířata z věcného hlediska rozlišoval relevantní trhy (i) suchých krmiv pro psy, (ii) konzervovaných krmiv pro psy, (iii) suchých krmiv pro kočky, (iv) konzervovaných krmiv pro kočky a (v) pamlsků pro psy a kočky[42],z hlediska geografického tyto trhy vymezoval územím ČR.

24.    Krmiva pro psy a kočky je možné členit na suché a konzervované (mokré)[43], neboť mají odlišné výrobní procesy, ingredience, receptury pro přípravu, přizpůsobené balení, vzhled, aroma a prodejní ceny. Rozdíly v konzistenci, vzhledu, chutnosti, nákladech, komfortu přípravy a skladování a nutričních vlastnostech mezi konzervovaným a suchým krmivem pro psy a kočky pak vedou k rozlišení spotřebitelských preferencí a užívání výrobků. Zákazníci nicméně volí pro účely krmení svých domácích zvířat i mix obou typů produktů nebo mix jednoho nebo obou s doma připravovaným krmivem.

25.    Mimo suchého či konzervovaného krmiva pro psy a kočky existuje celá široká škála snacků a pochoutek pro psy a kočky (tzv. pamlsky). Tyto výrobky jsou užívány zvláště mezi standardním krmením hlavně jako odměna. Většina těchto pamlsků nenabízí kompletní vyváženou stravu. Nemohou proto plně nahradit krmivo pro psy a kočky, a typicky mají na volumetrické bázi vyšší cenu.

26.    Stejně tak je tomu v případě doplňků stravy pro psy a kočky, které se od běžných krmiv odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Doplňky stravy nejsou rovněž plně zastupitelné s krmivy ani pamlsky a jsou určeny k podpoře a uchování zdraví zvířat s různým zaměřením (např. na pohybový aparát, imunitu či trávení).

27.    Obecně proto existují v oblasti krmiv pro domácí zvířata důvody pro rozlišení trhů suchých a konzervovaných krmiv, v obou případech zvlášť pro psy a zvlášť pro kočky, a dále trhu pamlsků pro psy a kočky a trhu doplňků stravy pro psy a kočky. V nyní řešeném případě veškerý sortiment soutěžitele NOVIKO (tj. suché a konzervované krmivo pro psy a kočky, pamlsky a doplňky stravy pro psy a kočky) představuje dotčené zboží.

28.    Od krmiv je však třeba odlišit chovatelské potřeby, a to vzhledem k jejich vlastnostem, zamýšlenému použití a ceně. Tato kategorie, zahrnující celou řadu výrobků a doplňků pro péči o domácí zvířata, může být případně dále členěna podle druhu a nároků jednotlivých zvířat. Za chovatelské potřebyv tomto případěÚřad považuje nejen výrobky určené pro psy a kočky[44], ale i další domácí zvířata (na rozdíl od zvířat hospodářských).[45]

29.    Úřad proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trhy jako trh (i) krmiv pro psy, (ii) krmiv pro kočky[46]a (iii) chovatelských potřeb pro domácí zvířata[47].

30.    V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného v rámci všech v úvahu připadajících produktových relevantních trhů.Z hlediska geografického jsou uvedené výrobkové trhy definovány na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.

31.    Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace jednotlivých relevantních trhů s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele NOVIKO ponechává v tomto případě otevřenou.

IV.2  Postavení soutěžitele NOVIKO na relevantních trzích

32.    Při stanovení tržních podílů soutěžitele NOVIKO Úřad vycházel ze studií společnosti Euromonitor International[48] s názvy Dog Food in the Czech Republic a Cat Food in the Czech Republic[49] zahrnující prodeje krmiv pro psy a krmiv pro kočky na území ČR a údajů poskytnutých soutěžitelem NOVIKO o výši jeho tržeb při prodeji tohoto zboží[50]. Tržní podíl soutěžitele NOVIKO vzhledem k celkovému objemu jeho prodejů na výše vymezeném relevantním trhu krmiv pro psy na území ČR dosahoval po většinu období, kdy k nyní posuzovanému protisoutěžnímu jednání docházelo, [obchodní tajemství] %.[51] Na zbývajících vymezených relevantních trzích soutěžitel NOVIKO disponoval tržními podíly [obchodní tajemství] %.[52]

33.    Soutěžitel NOVIKO představoval na vymezeném relevantním trhu krmiv pro psy v období let 2013 až 2021 relativně významného hráče. Současně však čelil konkurenci ze stran dalších soutěžitelů s nezanedbatelnou tržní silou, kteří na relevantních trzích působili, jako např. MARS, Nestlé či VAFO.[53]

V.       Právní posouzení

V.1    Použitá znění právních norem

34.    Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.[54]

35.    Za dobu ukončení protiprávního jednání soutěžitele NOVIKO Úřad považuje 17. 8. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání soutěžitele NOVIKO se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro soutěžitele NOVIKO příznivější.[55]V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.[56] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona v jeho aktuálním znění, přestupkového zákona ve znění novely 417/2021 a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

V.2    Zákonná a judikaturní východiska

36.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

37.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

38.    Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

39.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

40.    Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[57] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 SFEU včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 zákona.[58]

V.2.1   Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU

41.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

42.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání^{.[59] U} protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

43.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

44.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

45.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[60] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[61]

46.    Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské sout^ěže.[62]

^{47.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[63]}

48.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázan^é.[64] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikaturní praxe[65] aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[66]

V.2.2   Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

49.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.[67] Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

50.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

51.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.2.3   Podmínky pro aplikaci SFEU

52.    Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU[68] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[69] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.[70]

V.3    Účastník řízení jako soutěžitel

53.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[71] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[72]Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[73]

54.    Distribuci a prodej dotčeného zboží, tj. hospodářskou činnost, které se Úřadem zkoumané jednání v období let 2013 až 2021 týká, prováděl soutěžitel NOVIKO, jehož součástí je i společnost NOVIKO (účastník řízení). Společnost NOVIKO, která tvoří s dalšími společnostmi soutěžitele NOVIKO, tedy představuje soutěžitele ve smyslu zákona a SFEU.  

V.4    Právní posouzení jednání soutěžitele NOVIKO

55.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel NOVIKO uzavíral s odběratelidohody o určení cen pro další prodej, přičemž nejméně v případě zboží značky [obchodní tajemství] uzavírání takových dohod sám inicioval. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům uváděl v systému B2B, XML feedu nebo byly obsaženy v jím zasílaných cenících. Byť ceny takto uvedené měly být cenami doporučenými, jejich dodržování odběrateli kontroloval. Pokud odběratelé nabízeli dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím požadované, byli na tuto skutečnost upozorněni a vyzváni k jejich zvýšení na požadovanou úroveň. V případě nepřistoupení na požadované MOC soutěžitel NOVIKO vyhrožoval sankcí (odnětí či snížení dohodnuté slevy z katalogové ceny), popř. byla sankce v několika případech uplatněna. Na základě výzev soutěžitele NOVIKO k nastavení MOC navyšovali odběratelé jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši jím stanovenou, čímž se soutěžitelem NOVIKO požadované doporučené MOC stávaly ve skutečnosti cenami minimálními. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem NOVIKO a akceptovali ji. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním dohod pokládá Úřad i to, že někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele NOVIKO na nedodržování jím stanovených cen pro další prodej jinými odběrateli.  

56.    Jelikož jsou splněny podmínky svědčící znatelnému dopadu na obchod mezi členskými státy EU^[74],aplikuje Úřad na jednání společnosti NOVIKO i hmotné právo dle čl. 101 SFEU.

57.    Shora popsané jednání soutěžitele NOVIKO a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž cílem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1   Formální stránka zakázaných dohod

58.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.^[75] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

59.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem NOVIKO s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel NOVIKO vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem NOVIKO.

60.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem NOVIKO a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

V.4.2    Materiální stránka zakázaných dohod

61.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.[76]

62.    Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šetřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že vertikální cenové dohody jsou Úřadem i Komisí[77] dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.[78]

63.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem NOVIKO a jeho odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.[79]

64.    Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem NOVIKO a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.4.3   Plnění zakázaných dohod, narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod

65.    Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele NOVIKO, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž na relevantních trzích, protože na nich cílilo na omezení intenzity hospodářské soutěže. Jelikož tržní podíl soutěžitele NOVIKO na relevantním trhu krmiv pro psy [obchodní tajemství] % a žádné další překážky s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily přeshraničnímu obchodu, je nepochybné, že jednání soutěžitele NOVIKO bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

V.5    Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání soutěžitele NOVIKO

V.5.1   Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod

66.    Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel NOVIKO takovéto důkazy v rámci řízení nepředložil.

67.    Na posuzované dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[80]

V.5.2   Doba trvání přestupku a jeho charakter

68.    Soutěžitel NOVIKO jednotlivé výše uvedené dohody o určení minimálních cen se svými odběrateli uzavíral a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

69.    Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele NOVIKO jako dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele NOVIKO za jím určené minimální MOC, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 14. 6. 2013 do 17. 8. 2021, i předmětnou, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem NOVIKO stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží.

70.    Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele NOVIKO, nastal nejpozději 14. 6. 2013.[81] Tento přestupek trval do 17. 8. 2021.[82]  

V.6    Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

71.    Soutěžitel NOVIKO je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost NOVIKO, jednající jako soutěžitel, který uzavíral protisoutěžní dohody se svými odběrateli.

72.    Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem NOVIKO Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti NOVIKO, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

73.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[83]

74.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost NOVIKO jednala protiprávně, a která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost NOVIKO nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

75.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by společnost NOVIKO byla nucena jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměla jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že společnost NOVIKO nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by jí bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

V.7    Závěry právního hodnocení

76.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel NOVIKO stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval odběratele k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň. Při nedodržení minimálních MOC hrozil sankcemi, které v několika případech i aplikoval. Na cenové požadavky soutěžitele NOVIKO odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele NOVIKO na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele NOVIKO a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

77.    Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jejich postupné uzavírání a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku. Soutěžitel NOVIKO se porušení jak zákona, tak SFEU dopustil od 14. 6. 2013 do 17. 8. 2021.

78.    Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost NOVIKO, se jako soutěžitel dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU tím, že v období od 14. 6. 2013 do 17. 8. 2021 uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU. 

VI.     Odůvodnění výše pokuty

79.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

80.    Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[84] Úřad tedy za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

81.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[85] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[86]

82.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele NOVIKO představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

83.    Protože se společnost NOVIKO dopustila porušení zákona a SFEU v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, které z těchto porušení je závažnější a tím přísněji trestné, tedy za které porušení je pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

84.    V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel NOVIKO dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se v podmínce účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad s ohledem na skutečnost, že vytváření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva, k jehož naplňování v rámci SFEU slouží i čl. 101, vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení^“).[87]

VI.1  Vyměření pokuty

85.    Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

86.    Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly specifikovanými v Metodice pokut[88], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

87.    Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat z prodeje dotčeného zboží dosažený soutěžitelem NOVIKO za rok 2020,který činí [obchodní tajemství] Kč.[89] 

88.    Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

89.    Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[90]

90.    Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

91.    Úřad v tomto případě přihlédl předně k tomu, že soutěžitel NOVIKO představoval jednoho z významnějších soutěžitelů působících na jednom z vymezených relevantních trhů. Úřad současně zohlednil i skutečný dopad protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž, daný vymáháním a plněním dohod, kvůli kterému došlo nepochybně k omezení soutěže intra-brand; důvodně lze však předpokládat negativní dopad i na soutěž inter-brand, přestože na relevantních trzích s dotčeným zbožím čelil soutěžitel NOVIKO konkurenčnímu tlaku dalších soutěžitelů s nezanedbatelnou tržní silou. V nyní řešeném případě pokládá Úřad rovněž za podstatné, že soutěžitel NOVIKO výše popsané zakázané dohody inicioval (nejméně v případě zboží značky [obchodní tajemství]), jejich dodržování kontroloval a vymáhal, a to i pod hrozbou sankce, kterou aplikoval. Na druhou stranu vzal Úřad v potaz, že dotčené zboží nepatří svým typem a charakterem mezi zcela nezbytné statky, že k uzavírání cenových dohod mohl soutěžitel NOVIKO přistupovat pod tlakem některého dodavatele/výrobce dotčeného zboží a že k uplatnění sankce za nedodržování MOC odběrateli došlo pouze v minimech případů.Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil hodnotu podílu tržeb na úrovni [obchodní tajemství] %.  

92.    Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 8,25 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 99 měsíců, tedy od 14. 6. 2013 do 17. 8. 2021.

93.    Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč.

94.    V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel NOVIKO prokazatelně doložil, že (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání ihned po provedení místního šetření, včetně realizace mitigačních opatření[91], a (ii) informoval, resp. informuje odběratele v rámci pravidelného newsletteru o tom, že obchodní partneři si mohou určovat prodejní ceny podle svého uvážení a že jím sdělované doporučené prodejní ceny představují pouhé doporučení, které však není závazné.[92] Úřad rovněž zohlednil, že soutěžitel NOVIKO po uskutečnění místního šetření aktivně spolupracoval s Úřadem,[93] provedl interní šetření za účelem ověření případného porušení soutěžních pravidel a současně avizoval připravenost kooperovat při odstranění jeho potenciálně závadného jednání.[94] Soutěžitel NOVIKO nadstandardně spolupracoval rovněž v průběhu správního řízení, kdy mj. ještě před jeho zahájením své protisoutěžní jednání podrobně popsal, přiznal se k němu a předložil dodatečné podklady a informace vztahující se k posuzovanému jednání. Soutěžitel NOVIKO tak poskytl Úřadu doposud neznámé důkazy (zejména přiznání se k protisoutěžnímu jednání zahrnujícímu výrazně větší počet jím distribuovaných značek)[95], které vedly k odhalení skutečného rozsahu jeho protiprávního jednání.[96] To představovalo významnou přidanou hodnotu k důkazům Úřadu, kterými disponoval, tj. nad rámec toho, co by byl Úřad schopen prokázat na základě jím shromážděných podkladů a informací, což mu podstatným způsobem pomohlo směrem k prokázání porušení soutěžního práva.

95.    Úřad rovněž zohlednil existující compliance program uplatňovaný soutěžitelem NOVIKO v době před provedením místního šetření.[97] Compliance program, který měl soutěžitel NOVIKO zavedený v průběhu posuzovaného jednání, hodnotí Úřad jako dostatečný a efektivní pro zvýšení informovanosti na všech úrovních soutěžitele o právu hospodářské soutěže a potenciálně problematickém jednání spočívajícím v možném porušení soutěžních pravidel. Úřad pokládá za doložené, že střední ani vyšší management soutěžitele NOVIKO nebyl za účinnosti compliance programu do protisoutěžního jednání zapojen.[98] Soutěžitel NOVIKO navíc prokázal rozšíření a posílení existujícího compliance programu zavedením dodatečných opatření,[99] spočívajících mj. v konání rozsáhlých pravidelných školení k problematice hospodářské soutěže[100] či ve zřízení funkce osoby zodpovědné za dodržování compliance pravidel v oblasti střední a východní Evropy,[101] doplněné i o pozici Compliance Officera pro ČR a Slovenskou republiku,[102] která Úřad hodnotí s ohledem na jejich charakter, kvalitu a rozsah za zcela adekvátní.  

96.    Na základě výše uvedených skutečností shledal Úřad v rámci polehčujících okolností, spočívajících především v přiznání se k posuzovanému jednání a posílení důkazní síly Úřadu, ukončení daného jednání ihned po provedení místního šetření, včetně realizace mitigačních opatření, dále v informování odběratelů o nezávaznosti stanovených prodejních cen, a také ve značném rozšíření a posílení existujícího compliance programu,důvod pro snížení základní částky pokuty o 70 %. Úřad současně neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení základní částky pokuty.

97.    Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn, nikoli povinen, mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,[103] ^přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná. Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce, tedy vnitřního trhu EU, v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

98.    Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad sice konstatoval ve výroku I. tohoto rozhodnutí porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU, avšak pokutu uložil jen za porušení unijního práva bez přitížení pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch společnosti NOVIKO^.[104]

VI.2  Výše pokuty

99.    Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 59 719 000 Kč a nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem NOVIKO za poslední ukončené účetní období, ke kterému jsou v obchodním rejstříku k datu vydání tohoto rozhodnutí založeny účetní výkazy. Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

100.     Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli NOVIKO za přestupek dle zákona a porušení SFEU popsané v tomto rozhodnutí a po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 47 775 000 Kč.

101.     Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele NOVIKO za likvidační.[105] 

VI.3       Úhrada pokuty

102.     Uloženou pokutu je společnost NOVIKO povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti NOVIKO.

VII.        Zákaz plnění dohod

103.     V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VIII.      Náklady řízení

104.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost NOVIKO vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění novely 417/2021, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost NOVIKO uhradit, ve výši 3 500 Kč.

105.     Náklady řízení je společnost NOVIKO povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2022000181.

IX.           Závěr

106.     Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnosti NOVIKO, jako soutěžiteli, bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona a porušení SFEU spočívajících v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Vážený pan

JUDr. Martin Nedelka, Ph.D., advokát a jednatel advokátní kanceláře

Nedelka Kubáč advokáti s.r.o.

Olivova 2096/4

110 00 Praha 1 – Nové Město

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy