číslo jednací: 24746/2023/871
spisová značka: S0262/2021/KD

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0262/2021/KD, zahájeném dne 9. 7. 2021 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

TESCOMA s.r.o., se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín, IČO 46981691 (dále též „TESCOMA“), zastoupená na základě plné moci ze dne 6. 9. 2021 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem a jednatelem společnosti ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, IČO 28468414,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnostTESCOMA s.r.o., se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín, IČO 46981691, jako soutěžitel tím, že

v období od 3. 12. 2015 do 15. 6. 2021 stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny jím dodávaného zboží, jejich dodržováním podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli, u kterých kontroloval jejich dodržování a které vyzýval k navýšení cen na jím stanovenou úroveň, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž narušení došlo na území České republiky na trhu skleněných, keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie,

čímž porušil v období od 3. 12. 2015 do 15. 6. 2021 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a současně porušil zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti TESCOMA s.r.o., se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín, IČO 46981691, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti TESCOMA, s.r.o., se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín, IČO 46981691, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

63 952 000 Kč (slovy: šedesát tři milionů devět set padesát dva tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti TESCOMA s.r.o., se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín, IČO 46981691, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost TESCOMA s.r.o., se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín, IČO 46981691 (dále též „TESCOMA“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej jí dodávaného zboží protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů obdržených od podavatele podnětu^[1] a odběratelů společnosti TESCOMA^[2], z dokumentů převzatých během šetření na místě provedeného dne 15. 6. 2021 v obchodních prostorách společnosti TESCOMA^[3] a konečně i z cenového srovnání provedeného Úřadem u vybraného zboží vyráběného a dodávaného společností TESCOMA.^[4]

2.    Proto Úřad dne 9. 7. 2021 zahájil se společností TESCOMA správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0262/2021/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) a/nebo čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Možné porušení zákona a/nebo SFEU spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi společností TESCOMA a jejími odběrateli, a to nejméně od roku 2011, přičemž zbožím tvořícím předmět těchto dohod byly kuchyňské potřeby pro domácí a profesionální gastronomii, přípravu, vaření a stolování^[5]. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání společnosti TESCOMA mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti distribuce tohoto zboží a toto jednání mohlo být rovněž způsobilé ovlivnit v uvedené oblasti obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“).^[6] Společnost TESCOMA v průběhu správního řízení předložila prohlášení obsahující přiznání k namítanému jednání.^[7]

3.    Dne 23. 11. 2021^[8] vyzval Úřad společnost TESCOMA^[9], aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.^[10] Po souhlasu ze strany společnosti TESCOMA^[11] Úřad tuto proceduru zahájil^[12] a po ústním jednání^[13] konaném v jejím rámci společnost TESCOMA vyjádřila dne 4. 4. 2022 zájem v této proceduře pokračovat^[14].

4.    Dne 4. 5. 2023 vydal Úřad sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností TESCOMA uzavřením zakázaných dohod.^[15]

5.    Dne 5. 6. 2023 společnost TESCOMA sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.^[16]

6.    Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

II.   Charakteristika soutěžitele

7.    Společnost TESCOMA je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 11. 11. 1992. Předmětem jejího podnikání je mj. výroba, obchod a služby neupravené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

8.    Společnost TESCOMA vyrábí a dále prodává kuchyňské potřeby konečným zákazníkům prostřednictvím svého e-shopu^[17] a sítě značkových prodejních center^[18]. Současně se zabývá velkoobchodním prodejem, přičemž toto zboží dodává nejen na území České republiky (dále též „ČR“), ale i dalších států EU (konkrétně Slovenska, Polska, Itálie, Španělska, Portugalska, Německa, Maďarska nebo Chorvatska), stejně jako i třetích zemí (mj. Číny, Turecka, Ukrajiny, Moldávie, Arménie, Gruzie nebo USA).^[19]

9.    Společnost TESCOMA je právnickou osobou, jejímž jediným společníkem je společnost Tescoma Invest, a.s., IČO 24238741 (dále též „Tescoma Invest“). Jediným jednatelem společnosti TESCOMA je Petr Chmela, jenž je současně i předsedou představenstva společnosti Tescoma Invest. Společnosti TESCOMA a Tescoma Invest jsou majetkově a personálně propojené a tvoří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel TESCOMA“)^[20].

III.      Zjištěné skutečnosti

10.    Soutěžitel TESCOMA sjednává s některými svými odběrateli písemné smlouvy týkající se prodeje kuchyňských potřeb,^[21] ve většině případů však umožňuje jejich nákup i bez uzavření takových smluv.^[22] K distribuci tohoto zboží dochází prostřednictvím systému B2B^[23], kde jsou rovněž uvedeny doporučené maloobchodní ceny (dále též „MOC“). O doporučených MOC jsou odběratelé soutěžitele TESCOMA rovněž informování prostřednictvím XML feedu nebo e-mailem.^[24]

11.    Soutěžitel TESCOMA v rámci své cenové politiky usiloval při dalším prodeji skleněných, keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost (dále též „dotčené zboží“)^[25] o dodržování jím doporučených MOC odběrateli, resp. podmiňoval obchodní spolupráci dodržováním jím stanovených MOC.^[26] Soutěžitel TESCOMA rovněž kontroloval dodržování doporučených MOC^[27] a pokud odběratel nabízel některé dotčené zboží za nižší MOC, než byla jím stanovena, byl vyzván k navýšení prodejní ceny na jím doporučenou.^[28]

12.    Odběratelé soutěžitele TESCOMA na jeho cenové požadavky přistupovali, tzn. na základě uvedených výzev navyšovali inzerované MOC, a to nejméně od 3. 12. 2015.^[29]

13.    K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování doporučených MOC soutěžitelem TESCOMA od jeho odběratelů došlo bezprostředně po provedení místního šetření (tj. 15. 6. 2021), od něhož soutěžitel TESCOMA upustil od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit minimální cenu jím distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.^[30]

14.    Vynucování dodržování doporučených MOC od odběratelů potvrdil i soutěžitel TESCOMA, který ve svém prohlášení sdělil, že vedl komunikaci s odběrateli se záměrem je motivovat / zajistit, že tito budou při následném prodeji výrobků soutěžitele TESCOMA dodržovat koncové MOC. Odběratelům při navazování obchodní spolupráce bylo rovněž sdělováno, že podmínkou obchodní spolupráce je dodržování koncových MOC. Pokud bylo zjištěno, že odběratel prodává zboží za ceny nižší než doporučené, byl takový odběratel kontaktován s požadavkem na úpravu koncových prodejních cen.^[31]

15.    Cenová srovnání identifikovala značnou sladěnost MOC některých produktů z dotčeného zboží nabízených internetovými prodejci, které se jen v ojedinělých případech pohybovaly pod úrovní cen inzerovaných v e-shopu provozovaném soutěžitelem TESCOMA.

Shrnutí zjištěných skutečností

16.    Soutěžitel TESCOMA usiloval o dodržování doporučených MOC dotčeného zboží ze strany svých odběratelů, které o výši cen informoval prostřednictvím systému B2B, XML feedu nebo e-mailových zpráv. Soutěžitel TESCOMA podmiňoval zahájení a trvání spolupráce dodržováním doporučených MOC, jejich dodržování rovněž kontroloval a v případě, že odběratel soutěžitele TESCOMA nabízel dotčené zboží za ceny nižší než doporučené, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k jejich zvýšení na požadovanou úroveň. Odběratelé soutěžitele TESCOMA na tyto výzvy nejméně od 3. 12. 2015 přistupovali a navyšovali své MOC na soutěžitelem TESCOMA požadovanou úroveň, čemuž mj. nasvědčuje i značná sladěnost prodejních cen dotčeného zboží.

IV.     Vymezení relevantního trhu a stanovení tržního podílu soutěžitele TESCOMA

17.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele TESCOMA. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží^[32], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem TESCOMA vyráběné, prodávané a distribuované dotčené zboží.

18.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.^[33]

IV.1  Vymezení relevantního trhu

19.    V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel zejména k podkladům a informacím poskytnutým soutěžitelem TESCOMA.

20.    Soutěžitel TESCOMA navrhl rozdělení jím vyráběného a distribuovaného zboží do produktových skupin dle klasifikace individuální spotřeby podle účelu (COICOP)^[34],[35] využívané mj. i Eurostatem. Dotčené zboží náleží do produktové skupiny CP054 Skleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost. Tato kategorie zahrnuje: (i) skleněné, křišťálové a keramické předměty a porcelán používané při stolování, v kuchyni, v koupelně, na toaletách a v kanceláři a vnitřní dekorace, (ii) kuchyňské nádobí a domácí nebo toaletní potřeby z porcelánu, keramiky, kameniny, čínského porcelánu a terakoty, (iii) příbory, stolní a stříbrné nádobí,^[36] (iv) mechanické kuchyňské potřeby z různých materiálů (např. pánve, kastroly, tlakové hrnce, pánve na smažení, mlýnky na kávu, strojky na přípravu pyré, mlýnky na maso aj.) a (v) mechanické potřeby pro domácnost z různých materiálů (např. schránky na chléb, nádoby na kávu, kořenky, odpadkové koše, koše na prádlo, termosky aj.).^[37]

21.    Jednotlivé kategorie výše uvedeného kuchyňského zboží, stejně jako různé výrobky v nich uvedené, mohou uspokojovat rozdílné potřeby spotřebitelů, resp. slouží k odlišným účelům. Primárně jsou však určeny pro domácí gastronomii, přípravu, vaření a stolování, přičemž jsou distribuovány stejným způsobem a maloobchodními prodejci nabízeny společně. Obecně tedy mohou existovat důvody pro rozlišení trhů dle shora uvedených kategorií, příp. tyto lze ještě dále segmentovat. V nyní řešeném případě veškeré dotčené zboží vyráběné a distribuované soutěžitelem TESCOMA spadá právě do produktové skupiny Skleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost. Úřad proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše uvedené skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trh jako trh skleněných, keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost.

22.    V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného. Z hlediska geografického je uvedený výrobkový trh definován na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.

23.    Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace na jednotlivé dotčené relevantní trhy s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele TESCOMA ponechává v tomto případě otevřenou.

IV.2  Postavení soutěžitele TESCOMA na relevantním trhu

24.    Úřad při výpočtu tržního podílu soutěžitele TESCOMA na relevantním trhu vycházel z veřejně dostupných údajů o výdajích domácností na konečnou spotřebu v kategorii skleněných, keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost na území ČR. Zjištěný tržní podíl soutěžitele TESCOMA na takto vymezeném relevantním trhu v letech 2015 až 2021 [obchodní tajemství].^[38]

25.    Soutěžitel TESCOMA představoval na shora vymezeném relevantním trhu v období 2015 až 2021 relativně významného hráče, současně však čelil konkurenci ze strany dalších soutěžitelů, kteří na území ČR rovněž působili na trhu skleněných, keramických, stolních a kuchyňských potřeb pro domácnost. Mezi takové soutěžitele patřili např. VELKOOBCHOD ORION, spol. s.r.o., VETRO-PLUS a.s., Groupe SEB ČR s.r.o., Crystalex CZ, s.r.o., KOLIMAX spol. s.r.o. nebo také IKEA Česká republika, s.r.o.či XLCZ Nábytek s.r.o.^[39]

V.       Právní posouzení

V.1    Použitá znění právních norem

26.    Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.^[40]

27.    Za dobu ukončení protiprávního jednání soutěžitele TESCOMA Úřad považuje 15. 6. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání soutěžitele TESCOMA se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro soutěžitele TESCOMA příznivější.^[41] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.^[42] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona ve znění novely 261/2021, přestupkového zákona ve znění novely 261/2021 a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

V.2    Zákonná a judikaturní východiska

28.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

29.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

30.    Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

31.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

32.    Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství^[43] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 SFEU včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 zákona.^[44]

V.2.1   Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU

33.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

34.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.^[45] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

35.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

36.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

37.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.^[46] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.^[47]

38.    Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.^[48]

39.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.^[49]

40.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.^[50] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikaturní praxe^[51] aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.^[52]

V.2.2   Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

41.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.^[53] Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

42.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

43.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.2.3   Podmínky pro aplikaci SFEU

44.    Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU^[54] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.^[55] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.^[56]

V.3    Účastník řízení jako soutěžitel

45.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.^[57] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.^[58]Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).^[59]

46.    Distribuci a prodej dotčeného zboží, tj. hospodářskou činnost, které se Úřadem zkoumané jednání v období let 2015 až 2021 týká, prováděl soutěžitel TESCOMA, jehož součástí je i společnost TESCOMA (účastník řízení). Společnost TESCOMA, která tvoří se společností Tescoma Invest soutěžitele TESCOMA, tedy představuje soutěžitele ve smyslu zákona a SFEU.

V.4    Právní posouzení jednání soutěžitele TESCOMA

47.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel TESCOMA na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej dotčeného zboží, resp. podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce dodržováním jím stanovených prodejních cen. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům uváděl v systému B2B, XML feedu nebo e-mailových zprávách, byť ceny takto uvedené mohly být označeny jako doporučené. Soutěžitel TESCOMA kontroloval dodržování jím stanovených MOC a pokud odběratelé nabízeli dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím určené, byli soutěžitelem TESCOMA vyzváni k jejich navýšení na jím požadovanou úroveň. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem TESCOMA a akceptovali ji. Na základě výzev soutěžitele TESCOMA k nastavení MOC navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši jím stanovenou, čímž se doporučené MOC stávaly ve skutečnosti cenami minimálními.

48.    Jelikož jsou splněny podmínky svědčící znatelnému dopadu na obchod mezi členskými státy EU^[60], aplikuje Úřad na jednání společnosti TESCOMA i hmotné právo dle čl. 101 SFEU.

49.    Shora popsané jednání soutěžitele TESCOMA a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž cílem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1   Formální stránka zakázaných dohod

50.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.^[61] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

51.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem TESCOMA s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel TESCOMA podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli dodržováním MOC, vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem TESCOMA.

52.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem TESCOMA a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

V.4.2   Materiální stránka zakázaných dohod

53.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.^[62]

54.    Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu bylo cílem nyní šetřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že vertikální cenové dohody jsou Úřadem i Komisí^[63] dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.^[64]

55.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem TESCOMA a jeho odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.^[65]

56.    Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem TESCOMA a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.4.3   Plnění zakázaných dohod, narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod

57.    Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele TESCOMA, mělo předmětné jednání skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, protože na nich cílilo na omezení intenzity hospodářské soutěže. Jelikož tržní podíl soutěžitele TESCOMA na relevantním trhu [obchodní tajemství] a žádné další překážky s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily přeshraničnímu obchodu, je nepochybné, že jednání soutěžitele TESCOMA bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

V.5    Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání soutěžitele TESCOMA

V.5.1   Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod

58.    Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel TESCOMA takovéto důkazy v rámci řízení nepředložil.

59.    Na posuzované dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.^[66]

V.5.2   Doba trvání přestupku a jeho charakter

60.    Soutěžitel TESCOMA jednotlivé výše uvedené dohody o určení minimálních cen se svými odběrateli uzavíral a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

61.    Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele TESCOMA jako dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele TESCOMA za jím určené minimální MOC, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v podmiňování a trvání obchodní spolupráce dodržováním cenových požadavků, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 3. 12. 2015 do 15. 6. 2021, i předmětnou, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem TESCOMA stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží.

62.    Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele TESCOMA, nastal nejpozději 3. 12. 2015.^[67] Tento přestupek trval do 15. 6. 2021.^[68]

V.6    Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

63.    Soutěžitel TESCOMA je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost TESCOMA, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

64.    Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem TESCOMA Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti TESCOMA, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

65.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.^[69]

66.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost TESCOMA jednala protiprávně, a která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost TESCOMA nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

67.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by společnost TESCOMA byla nucena jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměla jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že společnost TESCOMA nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by jí bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

V.7    Závěry právního hodnocení

68.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel TESCOMA stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží. Soutěžitel TESCOMA podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce dodržováním minimálních MOC a odběrateli inzerované MOC rovněž kontroloval. V případě nedodržení jím stanovených MOC vyzýval odběratele k jejich navýšení na jím požadovanou úroveň, přičemž odběratelé na tyto výzvy přistupovali. Takto popsané jednání soutěžitele TESCOMA a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

69.    Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jejich postupné uzavírání a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku. Soutěžitel TESCOMA se porušení jak zákona, tak SFEU dopustil od 3. 12. 2015 do 15. 6. 2021.

70.    Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost TESCOMA, se jako soutěžitel dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU tím, že v období od 3. 12. 2015 do 15. 6. 2021 uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

71.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

72.    Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.^[70] Úřad tedy za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

73.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.^[71] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.^[72]

74.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele TESCOMA představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

75.    Protože se společnost TESCOMA dopustila porušení zákona a SFEU v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, které z těchto porušení je závažnější a tím přísněji trestné, tedy za které porušení je pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

76.    V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel TESCOMA dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se v podmínce účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad s ohledem na skutečnost, že vytváření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva, k jehož naplňování v rámci SFEU slouží i čl. 101, vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).^[73]

VI.1  Vyměření pokuty

77.    Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

78.    Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly specifikovanými v Metodice pokut^[74], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

79.    Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat z prodeje dotčeného zboží dosažený soutěžitelem TESCOMA za rok 2020, který činí [obchodní tajemství].^[75]

80.    Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

81.    Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.^[76]

82.    Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezeném relevantním trhu. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

83.    Úřad v tomto případě přihlédl předně k tomu, že dotčené zboží, resp. minimálně některé jeho kategorie, lze svým typem a charakterem pokládat z hlediska konečných spotřebitelů za nezbytný či velmi důležitý statek, a že soutěžitel TESCOMA představoval jednoho z významnějších soutěžitelů působících na vymezeném relevantním trhu. Úřad současně zohlednil i skutečný dopad protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž, daný plněním dohod, kvůli kterému došlo nepochybně k omezení soutěže intra-brand; důvodně lze však předpokládat negativní dopady i na soutěž inter-brand, a to přestože na relevantním trhu s dotčeným zbožím čelil soutěžitel TESCOMA konkurenčnímu tlaku dalších soutěžitelů s rovněž vyšší tržní silou. Současně Úřad vyšel ze skutečnosti, že soutěžitel TESCOMA uzavírání dohod inicioval, jejich plnění kontroloval, příp. vyzýval odběratele k jejich dodržování, resp. podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce dodržováním jím stanovených MOC. Úřad neprokázal, že by soutěžitel TESCOMA odběratele za porušení dohod sankcionoval. Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil hodnotu podílu tržeb na úrovni [obchodní tajemství].

84.    Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 5,59 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 67 měsíců, tedy od 3. 12. 2015 do 15. 6. 2021.

85.    Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši 199 850 322 Kč.

86.    V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel TESCOMA (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání^[77] a (ii) informoval své odběratele o tom, že veškeré jím komunikované ceny jsou cenami pouze doporučenými, nikoliv povinnými, a že záleží na rozhodnutí odběratelů, za jaké ceny budou dotčené zboží soutěžitele TESCOMA dále prodávat svým koncovým zákazníkům^[78]. Úřad rovněž zohlednil, že soutěžitel TESCOMA nadstandardně spolupracoval v průběhu řízení, kdy své protisoutěžní jednání mj. podrobně popsal, přiznal se k němu a předložil dodatečné podklady a informace vztahující se k posuzovanému jednání^[79]. To představovalo významnou přidanou hodnotu k důkazům Úřadu, kterými disponoval, a pomohlo mu směrem k prokázání porušení soutěžního práva.

87.    Úřad rovněž zohlednil zavedení na míru soutěžitele TESCOMA vytvořeného compliance programu. Předložený compliance program Úřad považuje ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele TESCOMA za dostatečně efektivní.^[80]

88.    Na základě výše uvedených skutečností shledal Úřad v rámci polehčujících okolností, spočívajících především v přiznání se k posuzovanému jednání a posílení důkazní síly Úřadu, ukončení daného jednání a informování odběratelů o nezávaznosti doporučených prodejních cen, a také v zavedení efektivního compliance programu, důvod pro snížení základní částky pokuty o 60 %. Úřad současně neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení základní částky pokuty.

89.    Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn, nikoli povinen, mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,^[81] přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná. Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce, tedy vnitřního trhu EU, v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

90.    Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad sice konstatoval ve výroku I. tohoto rozhodnutí jak porušení § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU, avšak pokutu uložil jen za porušení unijního práva bez přitížení pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch společnosti TESCOMA.^[82]

VI.2  Výše pokuty

91.    Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 79 940 000 Kč a nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem TESCOMA za poslední ukončené účetní období, ke kterému jsou v obchodním rejstříku k datu vydání tohoto rozhodnutí založeny účetní výkazy (tj. za rok 2021). Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

92.    Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli TESCOMA za přestupek dle zákona a porušení SFEU popsané v tomto rozhodnutí 63 952 000 Kč.

93.    Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele TESCOMA za likvidační.^[83]

VI.3  Úhrada pokuty

94.    Uloženou pokutu je společnost TESCOMA povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti TESCOMA.

VII.   Zákaz plnění dohod

95.    V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VIII. Náklady řízení

96.    Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost TESCOMA vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění novely 261/2021, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost TESCOMA uhradit, ve výši 3 500 Kč.

97.    Náklady řízení je společnost TESCOMA povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2021000262.

IX.      Závěr

98.    Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnosti TESCOMA, jako soutěžiteli, bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona a porušení SFEU spočívajících v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Vážený pan

JUDr. Vilém Podešva, LL.M. advokát a jednatel

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

Na Pankráci 1683/127

140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy