Digitální ekonomika

 

Akt o digitálních trzích (DMA)

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (Akt o digitálních trzích/Digital Markets Act = DMA) doplňuje od roku 2023 klasické soutěžní právo o pravidla adresovaná velkým online hráčům, kteří poskytují služby digitálních platforem, a které nařízení označuje jako tzv. strážce přístupu (Gatekeepers). Tyto digitální společnosti totiž prostřednictvím svých služeb poskytují online platformy, tedy pomyslné brány nezbytné pro podnikatelské uživatele i spotřebitele, a toto jejich významné postavení jim propůjčuje sílu fakticky vytvářet vlastní pravidla. Pro řešení situace a vytvoření spravedlivého a konkurenceschopného digitálního prostředí definuje akt o digitálních trzích určité povinnosti, které musejí určení strážci přístupu při poskytování tzv. hlavních službách platforem dodržovat. 

Za strážce přístupu určí Evropská komise soutěžitele, kteří poskytují jednu nebo více hlavních služeb platformy, pokud zároveň splňují určitá kritéria (DMA pracuje s tímto i dalšími specifickými pojmy, definovanými v článku 2).

Mezi hlavní služby platforem patří:

  • internetové vyhledávače;
  • služby online sociálních sítí;
  • služby pro sdílení videonahrávek;
  • interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech;
  • operační systémy;
  • webové prohlížeče;
  • virtuální asistenti;
  • služby cloud computingu;
  • online reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb zprostředkování reklamy, poskytované podnikem poskytujícím kteroukoli z výše uvedených hlavních služeb platforem.

Kritéria pro určení strážců přístupu upravuje DMA v článku 3. Jedná se o tři kvalitativní kritéria, která jsou navíc specifikována kvantitativními parametry:

1.       významný dopad na vnitřní trh:

o   tj. roční obrat nejméně 7,5 miliardy eur v Unii ve třech posledních účetních obdobích nebo pokud průměrná tržní kapitalizace soutěžitele nebo jeho rovnocenná reálná tržní hodnota dosáhne v posledním účetním období nejméně 75 miliard eur a poskytuje stejnou hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech;

2.       brána pro podnikatelské uživatele:

o   tj. nejméně 45 milionů měsíčně aktivních koncových uživatelů usazených nebo nacházejících se v EU a nejméně 10 000 ročně aktivních podnikatelských uživatelů usazených v EU;

3.       zavedené a trvalé postavení:

o   tj. splnění druhého kritéria po dobu alespoň posledních tří let.

Za určitých okolností, blíže definovaných opět v článku 3, nemusí být za strážce přístupu určen soutěžitel splňující uvedené kvantitativní parametry, a naopak může Evropská komise označit za strážce přístupu soutěžitele, který kvantitativní parametry nesplňuje. Důležitým ukazatelem je v těchto případech splnění uvedených kvalitativních kritérií.

Povinnosti pro určené strážce přístupu, které jsou vyčteny v článcích 5, 6 a 7, zahrnují například:

  • povinnost umožnit svým podnikatelským uživatelům propagovat svoji nabídku a uzavírat smlouvy se svými zákazníky mimo platformu správce přístupu;
  • povinnost umožnit svým podnikatelským uživatelům přístup k údajům, které generují při používání platformy strážce přístupu;
  • povinnost informovat Evropskou komisi o zamýšlených akvizicích a fúzích;
  • zákaz používání nepřiměřených podmínek pro ukončení poskytování hlavní služby platformy;
  • zákaz požadování, aby vývojáři aplikací používali určité služby (např. platební systémy), aby mohli být zařazeni do obchodu s aplikacemi;
  • zákaz použití osobních údajů shromážděných během používání jedné služby pro jinou službu;
  • zákaz hodnotit své vlastní produkty a služby příznivěji než produkty a služby nabízené ostatními účastníky trhu (tzv. self-preferencing).

Vymáhání aktu o digitálních trzích, které je podrobně upraveno v článcích 16 až 43, je v pravomoci Evropské komise; ta svým rozhodnutím na základě výše uvedených kritérií určí strážce přístupu a hlavní služby platforem, dále může upřesnit povinnosti strážců přístupu a při jejich porušení může ukládat pokuty a další sankce. Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, tj. rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, popř. jiné pověřené orgány členských států EU mají v tomto pouze podpůrnou roli, konkrétně mohou být požádány Komisí o asistenci při provádění inspekcí (místních šetření), vyměňovat si s Komisí informace, žádat Komisi o provedení šetření trhu a účastnit se tzv. Poradního výboru pro digitální trhy. Mimoto může kterákoli fyzická či právnická osoba právě prostřednictvím vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže podávat podněty na možná porušení povinností strážců přístupu vyplývajících z DMA.

Rada akt o digitálních trzích přijala 18. července 2022, v platnost vstoupil 2. května 2023.

Evropská komise označila celkem šest gatekeeperů, kteří musí do března 2024 zajistit soulad s novými povinnostmi:

 

 

 

Poté, co je online platforma označena za gatekeepera, bude muset do šesti měsíců splnit pravidla aktu o digitálních trzích. Pokud gatekeeper pravidla stanovená v aktu o digitálních trzích poruší, může mu být uložena pokuta až do výše 10 % jeho celkového celosvětového obratu.

Více informací o aktu o digitálních trzích lze najít na oficiálním webu Evropské komise.

Plné znění nařízení o digitálních trzích lze najít zde.  

Případné podněty týkající se možného porušení aktu o digitálních trzích je možné podávat prostřednictvím podatelny Úřadu na e-mailové adrese posta@uohs.cz.

 

Akt o digitálních službách

 

Druhým právním předpisem přijatým společně s Aktem o digitálních trzích je nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), angl. Digital Services Act. Nařízení o digitálních službách reguluje online zprostředkovatele a platformy, jako jsou tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a online platformy pro cestování a ubytování. Jeho hlavním cílem je předcházet nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu a šíření dezinformací. Zajišťuje bezpečnost uživatelů, chrání základní práva a vytváří spravedlivé a otevřené prostředí online platforem.

Cílem nařízení o digitálních službách je ochrana spotřebitelů a jejich základních práv online stanovením jasných a přiměřených pravidel. Podporuje také inovace, růst a konkurenceschopnost a usnadňuje rozšiřování menších platforem, malých a středních podniků a startupů. Nová pravidla musí dodržovat všichni online zprostředkovatelé, kteří nabízejí své služby na jednotném trhu bez ohledu na to, zda jsou usazeni v EU nebo mimo ni.

Povinnosti uložené různým online subjektům odpovídají jejich úloze, velikosti a dopadu na online svět, kategorie subjektů jsou stanoveny následovně:

  • velmi velké online platformy a online vyhledávače, s nimiž jsou spojena specifická rizika v podobě šíření nezákonného obsahu a škodlivého vlivu na společnost – počítá se se zavedením konkrétních pravidel pro platformy, které oslovují více než 10 % ze 450 milionů spotřebitelů v EU.
  • online platformy, jež propojují prodejce a spotřebitele, například internetová tržiště, obchody s mobilními aplikacemi, platformy pro sdílenou ekonomiku a sociální média,
  • hostingové služby, jako jsou cloudové a webhostingové služby (včetně online platforem),
  • zprostředkovatelské služby nabízející síťovou infrastrukturu: poskytovatelé přístupu k internetu a registrátoři domén (včetně hostingových služeb).

Pravidla stanovená v nařízení o digitálních službách se vztahují na všechny platformy od 17. února 2024. Od konce srpna 2023 se tato pravidla již vztahují na určené platformy s více než 45 miliony uživatelů v EU (10 % obyvatelstva EU), tzv. velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače.

Komise bude nařízení o digitálních službách prosazovat společně s vnitrostátními orgány, které budou dohlížet na to, zda předpisy dodržují platformy usazené na jejich území. Komise je primárně odpovědná za sledování a prosazování dodatečných povinností vztahujících se na velmi velké online platformy a velmi velké online vyhledávače, jako jsou opatření ke zmírnění systémových rizik.

V České republice byl národním koordinátorem digitálních služeb stanoven Český telekomunikační úřad.

Plné znění nařízení o digitálních službách naleznete zde.

 

 

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz