číslo jednací: R168/2011/VZ-20464/2011/310/MMl

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 11. 7. 2011 podaném navrhovatelem –

·  společností Skanska a. s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, ve správním řízení zast. Mgr. Miroslavem Cákem, zaměstnancem,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S274/2011/VZ-11933/2011/520/JHl ze dne 28. 7. 2011, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Ústeckého kraje, IČ 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zast. Janou Vaňhovou, hejtmankou, učiněných při zadávání veřejné zakázky „REKO mostu ev. č. 608-24 Hrdly“, zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 5. 2011 pod evidenčním číslem 60060088,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S274/2011/VZ-11933/2011/520/JHl ze dne 28. 7. 2011

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel –  Ústecký kraj, IČ 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle § 26 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 5. 2011 pod evidenčním číslem 60060088 oznámení užšího řízení podle § 28 zákona za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „REKO mostu ev. č. 608-24 Hrdly“.[1]

2.  Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel dne 3. 8. 2011 návrh stěžovatele – společnosti Skanska a. s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve výše uvedené veřejné zakázce. K uvedenému dni tedy Úřad oznámil zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (§ 113 zákona), za jehož účastníky označil zadavatele a navrhovatele.

II.  Napadené rozhodnutí

3.  Součástí návrhu na zahájení správního řízení byl i návrh na vydání předběžného opatření, jímž by zadavateli bylo uloženo pozastavení zadávacího řízení podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona. Jelikož ale nebyla prokázána odůvodněnost návrhu na vydání předběžného opatření, Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S274/2011/VZ-11933/2011/520/JHl ze dne 28. 7. 2011 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), návrh na vydání předběžného opatření zamítl ve smyslu § 61 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

III.  Námitky rozkladu

4.  V  rozkladu podaném proti napadenému rozhodnutí navrhovatel napadá věcnou nesprávnost rozhodnutí, současně konstatuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí, jelikož v něm Úřad neuvádí, které skutečnosti z návrhu navrhovatele a z vyjádření zadavatele bral v úvahu při svém rozhodnutí. Podle navrhovatelova názoru bude účel přezkumného řízení zcela zmařen, uzavře-li zadavatel v době do vydání rozhodnutí smlouvu se  třetí osobou o zakázce. Z uvedených důvodů navrhovatel požaduje, napadené rozhodnutí změnit tak, že se předmětné zadávací řízení pozastavuje až do pravomocného rozhodnutí ve věci samé.

IV.  Řízení o rozkladu

5.  Správní orgán prvního stupně oznámil zadavateli podání rozkladu usnesením č. j. ÚOHS-S274/2011/VZ-12492/2011/520/JHl ze dne 11. 8. 2011 a určil mu lhůtu pěti dnů k vyjádření se k  podanému rozkladu. Zadavatel se vyjádřil dopisem ze dne 15. 8. 2011, ve kterém uvedl, že návrh na vydání předběžného opatření považuje za nepodložený. Tím, že zvolil užší řízení a v zadávacích podmínkách oznámil omezení počtu zájemců na pět, neporušil žádné ustanovení zákona. Zadavatel považuje napadené rozhodnutí za správné.

6.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

7.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

8.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S274/2011/VZ-11933/2011/520/JHl ze dne 28. 7. 2011 zamítl podle § 61 odst. 2 správního řádu návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření ve formě pozastavení předmětného zadávacího řízení (§ 117 odst. 1 písm. b) zákona), rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plném rozsahu ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.  K námitkám rozkladu

9.  Ustanovení § 117 odst. 1 písm. b) zákona stanoví, že Úřad může před vydáním rozhodnutí podle § 118 v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení. Dále § 117 odst. 4 zákona taktéž stanoví, že odvolání (zde rozklad) proti předběžnému opatření nemá odkladný účinek. Podobně je institut předběžného opatření upraven také v § 61 správního řádu, podle kterého je správní orgán oprávněn z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.

10.  Smyslem předběžného opatření, jímž je zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, je zabránění vzniku složitých obchodně-právních vztahů, které jsou v rozporu s obecně závazným právním předpisem, v tomto případě se zákonem. Na straně Úřadu přitom postačuje pouhá obava, že by smlouva na plnění šetřené veřejné zakázky mohla být uzavřena dříve, než bude případ řádně prošetřen, případně než bude zjednána náprava, a že by pokračováním v postupu zadávání veřejné zakázky mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení zájmů uchazečů.

11.  Před vydáním rozhodnutí ve věci samé tak je Úřadu vymezen prostor pro volbu konkrétních procesních prostředků, které mu zákon umožňuje a které se mu jeví jako nejúčelnější. Jak ale vyplývá z citované právní úpravy, s podaným návrhem na vydání předběžného opatření není bezprostředně spojena povinnost správního orgánu (zde Úřadu) toto předběžné opatření vydat. Jinak řečeno, na vydání předběžného opatření není právní nárok, neboť úvaha o tom, zda k vydání předběžného opatření přistoupit či nikoli, spadá do mezí tzv. diskreční pravomoci orgánu dohledu (tj. správního uvážení). Do této diskreční pravomoci Úřadu patří i úvaha, zda po zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření toto předběžné opatření nevydat ex officio, pokud by později vyšly najevo skutečnosti, které takový postup odůvodňují. Tomuto výkladu koresponduje i § 58 správního řádu, podle něhož správní orgán užije zajišťovací prostředky (včetně předběžného opatření) pouze v případech, kdy to vyžaduje, a v rozsahu, v jakém to vyžaduje zajištění průběhu a účelu řízení. Právě ono zvýrazněné slovo „pouze“ naznačuje, že by Úřad rozhodně neměl k vydávání předběžného opatření přistupovat s každým podaným návrhem automaticky, nýbrž teprve tehdy, pokud vyjde najevo důvodná obava, že by jinak mohl být účel správního řízení zmařen.

12.  Na rozdíl od rozhodnutí ve věci samé, se Úřad v rozhodnutí, jímž je nařízeno předběžné opatření, zabývá pouze otázkou, zda vznik složitých a těžko napravitelných právních vztahů hrozí. Taktéž, oproti konečnému rozhodnutí, nemusí rozhodnutí předběžné povahy (jež podléhá kontrole ve správním soudnictví až společně s meritorním rozhodnutím) obsahovat podrobné a naprosto vyčerpávající odůvodnění ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu, tím méně odůvodnění, které jakkoli předjímá či dokonce supluje závěry, které mají být vysloveny teprve v rozhodnutí konečném. Taktéž nelze ve fázi předběžného posouzení věci plně aplikovat obecnou zásadu obsaženou v ust. § 3 správního řádu, podle níž je Úřad povinen postupovat tak, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Tato zásada nemůže, jak již bylo řečeno jinými slovy výše, nalézt plný odraz ve fázi řízení, která ke zjištění stavu věci a jeho kvalifikovanému posouzení teprve směřuje. Posouzení obsahu návrhu navrhovatele, vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15. 8. 2011 a předběžné posouzení příslušné dokumentace k veřejné zakázce tak považuji za dostatečně způsobilé k odůvodnění závěrů Úřadu tak, jak jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí.

VI.  Závěr

13.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

14.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Skanska a. s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, Mgr. Miroslav Cák

2.  Ústecký kraj, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.