číslo jednací: 30610/2023/510
spisová značka: S0251/2023/VZ

Instance	I.
Věc	Smlouvy o poskytování právních služeb
Účastníci	RBP, zdravotní pojišťovna
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	25. 10. 2023
Související rozhodnutí	30610/2023/510 41574/2023/163
Dokumenty	2023_S0251.pdf 775 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0251/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-30610/2023/510

Brno 16. 8. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/20016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 11. 5. 2023, jehož účastníkem je obviněný

RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava, právně zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 4. 2023 Mgr. Radovanem Kubáčem, advokátem, IČO 73612413, ev. č. ČAK 14150, advokátní kancelář Nedelka Kubáč advokáti s.r.o., IČO 01894501, se sídlem Olivova 2096/4, 110 00 Praha,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v souvislosti s uzavřením Smlouvy o poskytování právních služeb dne 19. 12. 2018 s vybraným dodavatelem – A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], zveřejněné v Registru smluv dne 3. 1. 2019, pod ID smlouvy 7210003,

rozhodl takto:

Obviněný – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy uzavřené dne 19. 12. 2018 s A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], zveřejněné v Registru smluv dne 3. 1. 2019 pod ID smlouvy 7210003, zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona,přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) uzavřel dne 19. 12. 2018 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným dodavatelem – [anonymizováno] (dále také jen „vybraný dodavatel“ nebo „advokát“), jejímž předmětem je podle bodu 1.1 smlouvy poskytování právních služeb v rozsahu vyplývajícím z konkrétních zadávaných úkolů, přičemž službami se dle této smlouvy rozumí zejména vypracovávání právních posudků, analýz, stanovisek a smluvních dokumentů, zastupování před soudy či správními orgány a poskytování konzultací, to vše v závislosti na konkrétním zadání obviněného. Obviněný uveřejnil předmětnou smlouvu dne 3. 1. 2019 v Registru smluv, v němž byla evidována pod ID smlouvy 7210003.

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 29. 9. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uzavření výše uvedené smlouvy o poskytování právních služeb. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

3. Na základě uvedeného podnětu si Úřad prostřednictvím výzvy ze dne 30. 9. 2022 vyžádal od obviněného písemné vyjádření k obsahu podnětu a dále obviněného vyzval k zaslání uzavřené smlouvy, a to včetně případných příloh, dodatků či jiných smluvních ujednání a případně také další dokumentace související s postupem obviněného při uzavírání výše uvedené smlouvy na poskytování právních služeb, ID smlouvy 7210003.

Vyjádření obviněného ze dne 6. 10. 2022

4. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2022 uvedl, že dne 19. 12. 2018 uzavřel s advokátem A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] Smlouvu o poskytování právních služeb (dále také jen „Smlouva“), a to v souvislosti s vývojem vztahů se společností Hotel Odra s.r.o., IČO 25354043, se sídlem Ostravice 309, 739 14, Ostravice (dále jen „Hotel Odra s.r.o.“). K tomu obviněný uvedl, že Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou a rovněž byla sjednána hodinová sazba ve výši 2 800 Kč a maximální částka, kterou může advokát měsíčně účtovat ve výši 165 000 Kč bez DPH. Ohledně právních služeb poskytnutých na základě předmětné smlouvy obviněný ve svém vyjádření uvedl, že kromě trestně právních záležitostí souvisejících se spol. Hotel Odra s.r.o. se poskytnuté služby týkaly během let 2019 až 2021 také dalších 13 záležitostí, které zahrnovaly např. zastupování v sedmi soudních řízeních (týkajících se např. nezaplaceného nájemného a jiných finančních plnění, narovnání, výpovědi z nájmu či zajištění přístupu k objektu hotel Odra). K těmto celkem 14 samostatným záležitostem, jež se týkaly právních vztahů mezi obviněným a spol. Hotel Odra s.r.o. dále obviněný uvedl, že v žádné z těchto záležitostí odhad odměny, ani finální odměna nepřekročily částku 200 000 Kč. Obviněný dále uvedl, že od účinnosti Smlouvy ke dni 6. 10. 2022 fakturoval vybraný dodavatel za poskytnuté právní služby částku ve výši 1 434 317,40 Kč bez DPH a celkové plnění ze Smlouvy je pod limitem pro zakázky malého rozsahu. S ohledem na výše uvedené obviněný považuje za zřejmé, že postupoval v souladu se zákonem, a to nejenom z pohledu hodnoty zakázky, ale i z pohledu § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona. Obviněný kromě uzavřené smlouvy předložil také přehled soudních sporů obviněného se spol. Hotel Odra s.r.o. a také přehled částek fakturovaných vybraným dodavatelem za období 2018 – 2022.

5. Obviněný ve svém vyjádření dále popsal obchodní a právní vztahy se spol. Hotel Odra s.r.o. související se smlouvu o nájmu hotelu Odra a se smlouvou o poskytování zdravotních služeb. Obviněný uvedl, že situace ohledně vzájemných obchodních vztahů se spol. Hotel Odra s.r.o. byla na konci roku 2018 napjatá a právně složitá a byla zde reálná hrozba soudních sporů nebo trestních oznámení, a tak považoval za nutné obrátit se na advokáta, který by se agendou související se spol. Hotel Odra s.r.o. intenzivně zabýval a zastupoval jej v soudních sporech se spol. Hotel Odra s.r.o. a v dalších souvisejících záležitostech.

6. Přílohou svého vyjádření předložil obviněný mj. přehled soudních sporů obviněného se spol. Hotel Odra s.r.o., jenž vyhotovil A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. V předmětném dokumentu je mj. uvedeno, že ke dni jeho vyhotovení vedli obviněný a spol. Hotel Odra s.r.o. celkem 7 soudních sporů. Z toho obviněný vedl čtyři spory v pozici žalobce, přičemž spory se týkaly zaplacení peněžní částky z titulu bezdůvodného obohacení, smluvní pokuty, narovnání a nezaplaceného nájemného. Tři spory vedl obviněný v pozici žalovaného a jednalo se o spory týkající oprávněnosti výpovědi z nájemních smluv (ze dne 29. 5. 2020, 5. 1. 2021 a 26. 1. 2021).

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

7. Žádostí ze dne 4. 11. 2022 Úřad požádal obviněného o zaslání objednávek, faktur a plných mocí, které se týkají Smlouvy a dále sdělení, zda byly na základě Smlouvy poskytovány právní služby týkající se výlučně zastupování zadavatele v soudním řízení se spol. Hotel Odra s.r.o. anebo i právní služby s tímto nesouvisející. Úřad dále požádal o sdělení, zda je Smlouva nadále v platnosti a zda je na základě této Smlouvy nadále poskytováno plnění.

Vyjádření obviněného ze dne 11. 11. 2022

8. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 11. 11. 2022 uvedl, že na základě Smlouvy mu byly poskytovány právní služby zejména týkající se vztahů se spol. Hotel Odra s.r.o. (soudní řízení, trestní oznámení), a to včetně právních služeb poskytnutých v souvislosti s prodejním procesem objektu hotel Odra. K prodeji této nemovitosti obviněný uvedl, že tento proces trval téměř tři roky a byl značně problematický, neboť jej svým jednáním narušoval tehdejší nájemce objektu – spol. Hotel Odra s.r.o. a obviněný tak na vzniklou situaci reagoval využitím právních služeb advokáta A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] – vybraného dodavatele, a to právě s ohledem na jeho znalosti a povědomí o uvedené společnosti.

9. Obviněný dále uvedl, že na základě Smlouvy mu byly v období 04/22 – 08/22 poskytnuty vybraným dodavatelem právní služby v oblasti pracovního práva, přičemž tato právní činnost však byla zcela marginální a představovala méně než 10 % z částky zaplacené za poskytnuté právní služby.

10. Obviněný přílohou svého vyjádření předložil rovněž všechny faktury vystavené A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], za dobu od ledna 2019 do října 2022, několik emailových objednávek a plné moci související se Smlouvou.

11. K dotazu Úřadu ohledně platnosti Smlouvy obviněný sdělil, že Smlouva byla dohodou smluvních stran ukončena ke dni 31. 10. 2022 a poslední faktura se vztahuje k právním službám poskytnutým v říjnu 2022.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

12. Žádostí ze dne 22. 11. 2022 Úřad požádal obviněného o předložení relevantních dokladů prokazujících ukončení předmětné Smlouvy.

Vyjádření obviněného ze dne 24. 11. 2022

13. K žádostí Úřadu o předložení relevantních dokladů prokazujících ukončení předmětné Smlouvy obviněný předložil Dohodu u ukončení smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 31. 10. 2022.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

14. Žádostí ze dne 9. 12. 2022 Úřad požádal obviněného o vysvětlení jednotlivých „hesel“ obsažených v rámci přehledů faktur ve sloupci „záležitost“, a o sdělení, jak poskytnuté právní služby konkrétně naplňují výjimku dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona, k čemuž Úřad požádal především o podrobné vysvětlení souvislosti s předmětem výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona zejména v případě hesel „korp.gov“, „Tempo“, „victoria reality“, „PCR“, „prodej“, „HR“, „CEZ“, „audit“, „HO“, „spory“, „hr“ a „uohs“.

Sdělení obviněného ze dne 14. 12. 2022

15. Dne 16. 12. 2022 obdržel Úřad sdělení obviněného, v rámci něhož obviněný předložil vysvětlení ve fakturách uvedených hesel „korp. gov.“, „Tempo“, „Victoria reality“, „PCR“, „Prodej“, „CEZ“, „Audit“, „HO“, „Spory“, „HR“, „hr“ a „uohs“.

16. K žádostí Úřadu ve vztahu k naplnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona obviněný mj. uvedl, že předmětnou Smlouvu uzavřel s vybraným dodavatelem z důvodu zhoršených a vyhrocených obchodních vztahů a hrozících soudních sporů (ať již civilních či trestněprávních) se spol. Hotel Odra s.r.o. Současně obviněný poukázal na existenci rizika vzniku dalších soudních sporů, které měly původ v nevyzpytatelném jednání ze strany spol. Hotel Odra s.r.o., ať už se jednalo o nájem, výši nájmu, jeho ukončení, splácení dluhu, údržbu a investice do objektu hotelu Odra, prodejní proces objektu hotel Odra či poskytování zdravotních služeb pojištěncům obviněného. Ohledně pracovněprávní agendy obviněný uvedl, že A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] mu v této oblasti poskytoval činnosti pouze v případě, kdy vzhledem k okolnostem bylo pravděpodobné, že rozvázání pracovního poměru s některými zaměstnanci může provázet soudní spor.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

17. Žádostí ze dne 20. 1. 2023 požádal Úřad obviněného o zodpovězení doplňujících dotazů týkajících se již poskytnutého vysvětlení hesel. Úřad požádal obviněného o sdělení, co bylo předmětem právních služeb, které byly dle provedené fakturace poskytnuty v souvislosti s heslem „Tempo“, o vysvětlení souvislosti „obchodního družstva Tempo“ s předmětem výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona a s prodejem nemovitostí obviněného, o podání vysvětlení ve vztahu k hrozbě sporu v souvislosti s procesem prodeje jeho nemovitostí a ve vztahu k naplnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2 zákona také o zodpovězení doplňujících dotazů týkajících se prodeje nemovitostí obviněného, komunikace se spol. ČEZ, a.s., pracovněprávních záležitostí obviněného a dále hesel „PCR“ a „audit“, jež obviněný uvedl v předložených fakturách za právní služby.

Sdělení obviněného ze dne 30. 1. 2023

18. Ve sdělení obviněného ze dne 30. 1. 2023 obviněný uvedl, že společnost Tempo, obchodní družstvo se sídlem Horní náměstí 1, 746 38, Opava (dále jen „obchodní družstvo Tempo“) navrhovala obviněnému odkup jeho nemovitosti – hotelu Odra. Dle obviněného však bylo zřejmé, že v této záležitosti obchodní družstvo Tempo spolupracovalo se spol. Hotel Odra s.r.o. s cílem přímého prodeje předmětné nemovitosti bez výběrového řízení, přičemž spol. Hotel Odra s.r.o. písemně napadala prodejní proces prostřednictvím výběrového řízení jako neefektivní a účelový. K tomu obviněný doplňuje, že ani obchodní družstvo Tempo, ani spol. Hotel Odra s.r.o. nepodali ve výběrovém řízení závaznou nabídku na odkup hotelu. Obviněný dále sdělil, že předmětem právních služeb, jež byly obviněnému poskytnuty a v rámci fakturace byly označeny heslem „Tempo“ bylo primárně komplexní posuzování písemné komunikace obviněného se spol. Hotel Odra s.r.o. a obchodní družstvem Tempo. Obviněný dále sdělil, že s ohledem na vazby mezi spol. Hotel Odra s.r.o. a obchodním družstvem Tempo předpokládal vysokou mírou rizika vyústění společné komunikace v právní spor s těmito subjekty, jenž by se mohl týkat prodeje nemovitosti obviněného ve vztahu ke zvolenému procesu prodeje anebo jeho výhodnosti. Obviněný uvedl, že spol. Hotel Odra s.r.o. zpochybňovala zákonnost postupu obviněného souvisejícího s prodejem předmětné nemovitosti, přičemž obviněný tak v této souvislosti spatřoval hrozbu sporu, a to s ohledem na agresivní komunikaci spol. Hotel Odra s.r.o. a s podněty této společnosti na Policii ČR. Ve vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „PCR“ obviněný sdělil, že tyto úkony advokáta spočívaly v poradách a přípravě na možné trestní řízení v návaznosti na postup spol. Hotel Odra s.r.o. vůči obviněnému.

19. K dotazu Úřadu, jakým způsobem je ve vztahu k právním službám poskytovaným v souvislosti s prodejem nemovitostí zadavatele naplněna výjimka dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona, obviněný sdělil, že spol. Hotel Odra s.r.o. mařila transparentní prodej nemovitosti obviněného tím, že vedla s obviněným soudní spory týkající se výpovědi z nájmu z předmětné nemovitosti, přičemž tato společnost dle obviněného užívala nemovitost bez právního důvodu a tím vytvářela stav, kdy byla předmětná nemovitost zatížena právní vadou, což ovlivňovalo potenciální kupce. Dále obviněný uvedl, že spol. Hotel Odra s.r.o. neumožnovala řádnou správu a kontrolu nemovitosti, přičemž v této souvislosti musel soud rozhodnout o mimořádném opatření přístupu vlastníka do předmětné nemovitosti. Obviněný sdělil, že proces prodeje předmětné nemovitosti souvisí se soudními spory mezi obviněným a spol. Hotel Odra s.r.o. ohledně platnosti výpovědi z nájemní smlouvy a dále z titulu neplacení nájemného, neplnění podmínek z dohody o narovnání a vydání bezdůvodného obohacení. Ve vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „Prodej“ pak obviněný sdělil, že tyto úkony advokáta souvisely s prodejem hotelu Odra a spočívaly v konzultacích obsahu dokumentů připravených obviněným vč. informace pro správní a dozorčí radu obviněného a dále v konzultacích a doporučeních vhodných právních kroků v rámci prodejního procesu.

20. K dotazu Úřadu ohledně právních služeb poskytovaných v souvislosti s komunikací s ČEZ, a.s. ve vztahu k naplnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona obviněný uvedl, že poskytnuté právní služby spočívaly v konzultaci vhodného postupu při přepisu odběrného místa pro nemovitost – hotel Odra, jenž obviněný pronajímal spol. Hotel Odra s.r.o., přičemž smlouva týkající se předmětného odběrného místa byla uzavřena mezi spol. ČEZ a.s. a spol. Hotel Odra s.r.o. Vzhledem k výpovědi z nájmu a plánovanému prodeji předmětné nemovitosti měl obviněný zájem na přepisu smlouvy týkající se tohoto odběrného místa, avšak na základě vzájemné komunikace s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ a.s.) dovodil možnost sporu před Energetickým regulačním úřadem, neboť poskytovatel aplikoval ve věci přepisu rozdílný výklad právních předpisů než obviněný. Dále v této věci obviněný uvedl, že spol. Hotel Odra s.r.o. nečinila kroky směřující k přepisu odběrného na vlastníka hotelu Odra, (tedy obviněného), neposkytla součinnost jako pronajímateli při ukončení nájmu a návrhy obviněného na převod odběrného místa odmítala. S odkazem na vzájemnou komunikaci s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ a.s.) obviněný uvedl, že „právní služby advokáta ve vztahu ke sporu mezi obviněný a ČEZem představují právní služby ve smyslu § 29 písm. k) bod 1 či 2 ZZVZ“.

21. Ve vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „Audit“ obviněný sdělil, že „komunikace mezi auditorem obchodní korporace a advokátem je běžná komunikace, která plyne z práce auditora, který pro účely auditu bez výhrad zjišťuje rizika z existujících soudních sporů a rizika možných soudních sporů. (…).“.

22. K dotazu Úřadu, z čeho konkrétně obviněný vyvozuje pravděpodobnost soudních [či jiných sporů ve smyslu § 29 písm. k) bod 1 či 2 zákona] sporů v souvislosti se zaměstnanci obviněného, jimž byla udělena výtka či s nimiž ukončil pracovní poměr, obviněný uvedl, že „se jednalo o problematiku ukončení pracovního poměru, resp. vytýkání jednání zaměstnancům a problematiku konkurenční doložky – jejího ukončení jednostranným jednáním ze strany zaměstnavatele (odstoupení), kdy obě tyto kategorie pracovněprávních vztahů bývají mnohdy problematické“. Obviněný rovněž uvedl, že v této souvislosti mu advokát poskytl konzultace ohledně obsahu výpovědí, přičemž jeden ze zaměstnanců na osobním jednání zpochybňoval platnost výpovědi a za účelem vyhnutí se případnému soudnímu sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru mu byla předána výpověď nová. Obviněný uvedl, že advokát byl také osobně přítomen předávání výtek zaměstnancům. Dále obviněný doplnil, že z komunikace mezi advokátem obviněného a advokátem jednoho ze zaměstnanců plyne existence sporu o výklad práva zaměstnance na odměnu během plynutí doby, po kterou platí konkurenční doložka, resp. spor o platnost odstoupení od konkurenční doložky.

23. Ve vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „uohs“ obviněný sdělil, že se obrátil na advokáta A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] v souvislosti se žádostmi Úřadu, které se týkaly šetřené Smlouvy, neboť právě tento advokát poskytoval obviněnému služby, jež byly poskytnuty na základě Smlouvy a mohl tak poskytnout relevantní informace a podklady. Obviněný tak má za to, že jsou naplněny podmínky výjimky dle § 29 písm. k) bod 1 či 2 zákona.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

24. Žádostí ze dne 7. 3. 2023 požádal Úřad obviněného o doložení data všech úhrad provedených zadavatelem v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 za veškeré právní služby a veškerých dokumentů, na základě nichž byly tyto právní služby hrazeny. Úřad rovněž požádal o označení právních služeb uhrazených zadavatelem v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, které zadavatel považuje za právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona, a to vč. doložení, čím je tato výjimka naplněna. Úřad dále obviněného požádal o doplňující informace týkající se provedených úhrad za plnění ze Smlouvy.

Sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023

25. Dne 14. 3. 2023 obdržel Úřad sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023, v rámci něhož obviněný předložil faktury za právní služby za dobu od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 vč. potvrzení o provedení platby a rovněž smluv, resp. objednávky, a to konkrétně v souvislosti se subjekty FORLEX, s.r.o., advokátní kancelář; I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO], advokát; Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři, advokátní kancelář; ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o.

26. Ve vztahu ke Smlouvě o poskytování právních služeb ze dne 16. 4. 2018, kterou obviněný uzavřel se spol. Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři, advokátní kancelář, obviněný uvedl, že tuto smlouvu uzavřel v souvislosti se zhoršujícími se vztahy se spol. Hotel Odra s.r.o. a s tím souvisejícími soudními spory o zaplacení dlužného nájemného a neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy. Obviněný rovněž sdělil, že výše uvedený smluvní vztah se spol. Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři, advokátní kancelář byl ukončen dohodou ke dni 31. 1. 2019.

27. Ve vztahu ke Smlouvě o poskytování právních služeb ze dne 26. 3. 2018, jíž obviněný uzavřel se spol. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o., obviněný uvedl, že byla uzavřena v souvislosti se soudním sporem obviněného a spol. Asseco Central Europe, a.s., týkajícího se uplatnění pohledávky a náhrady škody.

28. Obviněný rovněž uvedl, že všechny vystavené faktury byly advokátu A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] uhrazeny a Úřadu zaslaný přehled je tak úplný a další úhrady v této souvislosti neučinil.

III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

29. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-17650/2023/510 ze dne 11. 5. 2023 (dále jen „příkaz“).

30. Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 10 000 Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne 11. 5. 2023. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

31. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 3. 6. 2022

32. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 27. 4. 2023 odpor (dále jen „odpor“), v němž uvedl, že se Úřad v příkazu dopustil nesprávného právního posouzení zjištěných skutečností, že ve vztahu k aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2 zákona věc nesprávně posoudil, nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a dále že se dopustil několika závažných procesních pochybení. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Další průběh řízení o přestupku

33. Usnesením ze dne 22. 5. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením ze dne 23. 5. 2023 Úřad na základě žádosti obviněného uvedenou lhůtu prodloužil.

34. Dne 2. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko obviněného z téhož dne.

Stanovisko obviněného ze dne 2. 6. 2023

35. Obviněný ve svém stanovisku uvedl, že Úřad vyhověl jeho žádosti o prodloužení lhůty stanovené mu usnesením ze dne 22. 5. 2023 jen částečně, když stanovená lhůta byla prodloužena o pouhé čtyři dny, přičemž příkaz, proti kterému obviněný podal odpor, byl vydán v rozsahu 38 stran po téměř sedmi měsících intenzivního šetření. Obviněný má za to, že poskytnutá lhůta k vyjádření se k příkazu je nepřiměřeně krátká (k délce vedení šetření a rozsahu příkazu) a její délka způsobuje vážnou vadu řízení a postup Úřadu tak považuje za nepřiměřený a v rozporu s právem na spravedlivý proces.

36. Obviněný dále ve svém stanovisku namítá, že Úřad po celou dobu šetření podnětu nezahájil správní řízení, a obviněný tak nemohl uplatnit žádná procesní práva. Obviněný má za to, že správní orgány mohou šetřit pouze skutečnosti, které odůvodňují zahájení správního řízení z úřední povinnosti a správní orgán tedy v rámci šetření nezjišťuje, jak by měl meritorně rozhodnout, ale pouze, zda by měl správní řízení zahájit. Přitom však platí, že s ohledem na zajištění co nejširšího rozsahu procesních práv účastníků budoucího správního řízení, mají správní orgány přistoupit k zahájení správního řízení co nejdříve. V této souvislosti obviněný namítá, že Úřad překročil své oprávnění šetřit podnět, když v předmětné věci po dobu delší, než sedm měsíců vyžadoval od obviněného rozsáhlé informace, aniž by zahájil správní řízení, přičemž platí, že šetřením podnětu nesmí být za žádných okolností nahrazována činnost dokazování. Obviněný má dále za to, že správní řád umožňuje v rámci šetření podnětu vyžadovat pouze tzv. vysvětlení (ve smyslu § 137 správního řádu), když platí, že o podání vysvětlení se pořizuje záznam, který však v případném následném správním řízení nemůže sloužit jako důkazní prostředek.

37. Obviněný se domnívá, že Úřad nezákonně zasáhl do práv obviněného, neboť „[p]okud měl Úřad za to, že existuje důvodné podezření o porušení ZZVZ ze strany RBP, měl správní řízení zahájit nejpozději po obdržení prvního vyjádření RBP ze dne ze dne 06.10.2022. V tomto okamžiku měl Úřad k dispozici tvrzení obsažené v podnětu a zároveň stanovisko RBP, která se proti těmto tvrzením ohradila. Pokud měl Úřad zájem se případem dále zabývat, byl za účelem zjištění skutkového stavu povinen zahájit správní řízení. V takto zahájeném správním řízení by si mohl opatřit příslušné důkazy a zároveň by účastníkovi řízení umožnil výkon procesních práv.“. Obviněný považuje samotné vydání příkazu za procesně nesprávné a nezákonné, neboť příkaz lze vydat jen v případě, že je skutkové zjištění dostatečné a není potřeba provádět žádné dokazování, avšak v posuzovaném případě je evidentní, že Úřad provést dokazování potřeboval. Na základě uvedeného má obviněný za to, že veškeré informace, skutečnosti a podklady, které poskytnul Úřadu jsou získány postupem v rozporu se správním řádem a zákonem o přestupcích a nelze k nim ve správním řízení jakkoliv přihlížet, přičemž vyjádření obviněného vč. příloh tak nesmějí být součástí správního spisu a nesmějí být podkladem pro vydání meritorního rozhodnutí.

38. Obviněný ve svém stanovisku namítá, že Úřad došel ve vztahu k otázce aplikace výjimek dle § 29 písm. k) zákona k nesprávným závěrům. Ve vztahu k právní službám, jež se týkaly personální agendy[1] obviněný uvedl, že tyto souvisely s ukončením pracovních poměrů se třemi zaměstnanci obviněného, kteří v této souvislosti hrozili podáním civilních žalob. Ve vztahu k ukončení pracovního poměru s C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obviněný uvedl, že předmětný pracovní poměr byl ukončen dohodou, ale v době doručení výtek a rozhodnutí o překážkách na straně zaměstnavatele však obviněný nemohl tušit, jak se C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zachová a zda přistoupí, či nepřistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru, když C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] se své pozice nechtěl vzdát a obviněnému veřejně hrozil podáním žaloby pro případ, že by s ním měl být rozvázán pracovní poměr, přičemž se jedná o osobu s právním vzděláním, pro kterou není sepsání žaloby žádný problém. Obviněný dále uvedl, že riziko soudního sporu proto dosahovalo a stále dosahuje vysoké míry, neboť v květnu roku 2023 bylo zjištěno možné porušení podmínek pro vyplácení finančního plnění z titulu uzavřené konkurenční doložky a došlo k pozastavení výplaty poslední platby, o čemž byl C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] písemně vyrozuměn.

39. Ve vztahu k ukončení pracovního poměru s E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obviněný uvedl, že k jeho ukončení zatím nedošlo, že jí byly předány výtky a že obviněný odstoupil od její konkurenční doložky. Obviněný dále uvedl, že jednání s E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] bylo velmi vyhrocené a riziko podání žaloby bylo a stále je vysoké, přičemž o tom, že E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] byla připravena podat proti obviněnému žalobu, svědčí skutečnost, že již dne 30. 6. 2022 se na obviněného obrátil advokát E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO], zmocněný mimo jiné podávat návrhy, vymáhat nároky či podávat opravné prostředky. Obviněný tak má za to, že za těchto okolností zcela oprávněně nabyl dojmu, že dojde k zahájení soudního řízení.

40. Ve vztahu k ukončení pracovního poměru s G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obviněný uvedl, že mu byla doručena výpověď, přičemž v době rozhodnutí o překážkách na straně zaměstnavatele však obviněný nemohl tušit, jak se G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zachová a zda přistoupí, či nepřistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru. Obviněný dále v této souvislosti uvedl, že G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] organizační změnu veřejně kritizoval a podání žaloby z jeho strany se jevilo jako vysoce reálné, neboť při předávání výpovědi G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] namítal, že výpověď je neplatná, přičemž i v jeho případě se jedná o osobu s právním vzděláním, pro kterou není problém sepsat a podat žalobu.

41. S ohledem na uvedené skutečnosti tak má obviněný za to, že výše uvedené služby související s personální agendou spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, neboť ve všech třech případech existovala a dosud stále existuje vysoké riziko podání civilní žaloby proti postupu obviněného. K tomu obviněný dále uvedl, že ukončování zaměstnaneckého poměru obecně vždy provází riziko sporů, a to zejména v případě, kdy se jedná o vysoce postavené zaměstnance na úrovni managementu, jako tomu bylo nyní. Obviněný má za to, že Úřad ve svém příkazu tyto skutkové okolnosti zcela nesprávně opomněl a rovněž nezohlednil, že všichni tři zaměstnanci obviněnému hrozili podáním žaloby a že okolnosti ukončení jejich pracovního poměru byly velmi dramatické a týkaly se osob s právním vzděláním. K tomu dále obviněný uvedl, že přinejmenším jedno ukončení pracovního poměru pak není dodnes dořešeno a ve vztahu ke dvěma ukončením pracovního poměru lze dodnes s vysokou pravděpodobností očekávat vznik návazných civilních sporů, když v jednom případě zřejmě půjde o nevyplacení odměny a ve druhém o vypovězení konkurenční doložky.

42. Obviněný rovněž namítá nesprávné posouzení aplikace výjimky dle § 29 písm. k) zákona také v případě právního zastupování obviněného v rámci právního sporu o přepis odběrného místa[2]. V této souvislosti obviněný uvedl, že tyto právní služby spočívaly v komunikaci se společností ČEZ, která odmítla realizovat převod odběrného místa pro nemovitost obviněného užívanou spol. Hotel Odra s.r.o. a reálně tak existovala vysoká pravděpodobnost vzniku sporného správního řízení před Energetickým regulačním úřadem či civilním soudem. Obviněný se domnívá, že dle § 29 písm. k) zákona stačí, že existovalo toliko reálné riziko vzniku procesu a není požadováno, aby k jeho zahájení vůbec došlo. Obviněný pak má za to, že správní řízení před Energetickým regulačním úřadem nakonec nebylo zahájeno díky vhodně zvolené obranné strategii a tuto skutečnost pak není rozumné a ani spravedlivé přičítat na vrub obviněného. Obviněný k tomu dále uvedl, že tento spor tkvěl v rozdílném chápání potřeby souhlasu vlastníka nemovitosti s užíváním přípojky nájemníkem, resp. podmínek zániku smlouvy o připojení. V tomto ohledu dále obviněný zdůraznil existenci mimořádně vyhrocených vztahů se spol. Hotel Odra s.r.o., přičemž za účelem zpřístupnění objektu podal obviněný úspěšně návrh na vydání předběžného opatření. Dle obviněného tedy má záležitost s ČEZ přímou souvislost se vztahy se spol. Hotel Odra s.r.o., coby jedna z příčin vzniku sporu. Obviněný dále uvedl, že „právní služby ČEZ spadají do širšího a komplexního právního případu, který se týká soudních sporů se společností HO (…). Tyto případy přitom i Úřad sám podřadil pod výjimku dle § 29 písm. k) ZZVZ. Vyjmutí právních služeb ČEZ z této výjimky je ze strany Úřadu vůči účastníkovi řízení velmi nespravedlivé a s ohledem na skutkový stav věci nemůže obstát.“.

43. Ve vztahu k aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona obviněný rovněž uvedl, že ačkoliv v obou případech nedošlo ke sporu, tak konkrétní hrozba vzniku soudních či správních sporů prokazatelně existovala a dále uvedl, že „[m]á-li Úřad za to, že ve výše popsaných situacích absentuje vysoká pravděpodobnost vzniku soudního či správního řízení, jedná se o neudržitelný restriktivní výklad ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. Tím, že Úřad odmítl uznat konkrétní hrozby vzniku soudních či správních řízení v dotčených případech, de facto klade účastníkovi řízení za vinu, že se nechala úspěšně zastoupit advokátem, který na základě účelně vynaložených prostředků zajistil dostatečnou ochranu svého klienta.“.

44. Obviněný ve svém stanovisku namítá restriktivní přístup Úřadu ve vztahu k aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona. Obviněný má za to, že smyslem a účelem § 29 písm. k) zákona je umožnit zadavatelům pružně a efektivně reagovat na vzniklou potřebu odborného právního zastoupení v probíhajícím nebo hrozícím soudním, správním či jiném řízení, přičemž příprava postupu v těchto řízeních je časově náročná a má-li ji právní zástupce zadavatele, resp. advokát vykonat s náležitou pečlivostí, nelze po zadavateli požadovat, aby vyčkával se sjednáním právních služeb do nejzazšího možného momentu. Obviněný tedy má za to, že restriktivní přístup Úřadu k výjimce dle § 29 písm. k) zákona by tak měl za následek jedině to, že zadavatelé budou muset vyčkávat se zajištěním právních služeb až do chvíle, kdy bude prakticky nemožné se kvalitně a efektivně na spor či řízení připravit. Obviněný rovněž poukazuje na to, že pokud by zadavatel byl nucen obavami z možného postihu Úřadem vyčkávat se sjednáním právních služeb v souvislosti s hrozícím soudním, správním či jiným řízením do chvíle, kdy bude toto řízení takřka nevyhnutelné a zadavatel se stane jeho účastníkem, tak tímto postupem jsou osoby oprávněné jednat za zadavatele nuceny jednat v rozporu s péčí řádného hospodáře.

45. Obviněný v této souvislosti rovněž namítá, že se Úřad nedostatečně vypořádal s výkladem pojmu „vysoká pravděpodobnost“ který je uveden v § 29 písm. k) zákona. Obviněný namítá, že Úřad provedl toliko jazykový výklad předmětného ustanovení, avšak vůbec neuvedl, v jakých případech je vysoká pravděpodobnost dána a v jakých naopak není. Dle obviněného Úřad zcela opominul skutečnost, že pojem „vysoká pravděpodobnost“ je neurčitým právním pojmem, který měl jakožto správní orgán povinnost vysvětlit, vymezit a v odůvodnění řádně vyložit a teprve poté jej aplikovat na zjištěný skutkový stav. Obviněný tak má za to, že Úřadem provedený právní výklad § 29 písm. k) zákona je stižen zcela zásadní vadou, neboť je nepřezkoumatelný a z toho důvodu i nezákonný a věcně též zcela nesprávný. S poukazem na rozhodovací praxi Úřadu[3] pak obviněný dále namítá, že pro posouzení, zda v šetřeném případě byla nebo nebyla naplněna výjimka dle § 29 písm. k) zákona je zcela irelevantní skutečnost, že k žádnému soudnímu nebo správnímu řízení prozatím nedošlo, neboť pokud jsou dány okolnosti nasvědčující tomu, že se určitá věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem některého v úvahu přicházejícího řízení, pak je zcela irelevantní pro posouzení oprávněnosti použití výjimky, že k vysoce očekávanému sporu nakonec nedojde.

46. Obviněný má ohledně sjednání právních služeb týkajících se personální agendy a právních služeb souvisejících s přepisem odběrného místa za to, že tyto spadají pod výjimku § 29 písm. k) zákona a tedy, že se žádného přestupku nedopustil. I v případě, že by však byla naplněna formální stránka přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tak se obviněný domnívá, že by nebyla naplněna materiální stránka přestupku. V této souvislosti obviněný uvedl, že jeho jednání nebylo nijak škodlivé a neohrozilo ani veřejný zájem na ochraně efektivního vynakládání veřejných prostředků, ani veřejný zájem na ochraně hospodářské soutěže, tj. že nemohla být naplněna materiální stránka přestupku. Obviněný namítá, že Úřad posuzoval právní služby poskytnuté v rámci personální agendy dohromady, ačkoliv se jedná o tři samostatné případy, které právně nemají žádnou vzájemnou souvislost. I kdyby však právní služby týkající se personální agendy mohly být posuzovány v součtu, pak platí, že jejich celková hodnota činila přibližně 190 000 Kč. U právních služeb souvisejících s přepisem odběrného místa pak šlo o hodnotu cca 20 000. Kč. Dle obviněného se tedy jednalo o zcela bagatelní služby, hluboce pod hranicí veřejné zakázky malého rozsahu.

47. Obviněný ve svém stanovisku rovněž namítá, že Úřad nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, když právní služby týkající se personální agendy a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa definoval jako služby pravidelné povahy. Obviněný poukazuje na to, že důležitým znakem pravidelných služeb je jejich předvídatelnost a z toho plynoucí možnost zadavatele předvídat jejich potřebu, přičemž je zcela vyloučeno pohlížet na právní služby stejně jako na provozně technická plnění typu dodávek kancelářských potřeb, úklidových a bezpečnostních služeb, neboť nikdy nelze předem předvídat jakýkoliv právní problém, případ či kauzu. K tomu obviněný dále uvedl, že právní případy a problémy se sice mohou vyskytovat v určitých provozech opakovaně, či často, ale každý právní případ je jiný a každé zadání případu se liší s ohledem na zúčastněné osoby, předmět právní služby a rozhodné právo. Úřad pak v této souvislosti zcela opomněl diferenciovat právní služby, které jsou na advokátním trhu nabízeny. Obviněný se domnívá, že zadavatelé nemohou vysoutěžit univerzálního poskytovatele právních služeb, neboť na různé případy je nutné poptat různé specialisty. Podřazení právních služeb pod služby pravidelné povahy pak tuto praxi zcela zásadně ohrožuje. Obviněný pak má za to, že sčítání hodnot jednotlivých právních služeb napříč všemi právními oblastmi by de facto vždy znamenalo, že by je nebylo možné zadávat jako zakázky malého rozsahu, což je na trhu dlouhodobě rozšířená praxe. V této souvislosti obviněný dále uvedl, že „zadavatelé takto v praxi na trhu právních služeb zcela standardně postupují. Úřad by tak svým rozhodnutím mohl založit vysokou právní nejistotu a kontraproduktivní rozhodovací praxi, která není v souladu s tržní realitou. Poptávka po právních službách postupem zadání VZMR odpovídá potřebné flexibilitě, která je s poskytováním právních služeb spojená.“. Obviněný má za to, že je potřeba přihlédnout k tomu, že jednotlivé obory právních služeb jsou vzájemně velmi odlišné a pro řešení právních problémů v každém z odvětví je tak třeba zajišťovat právní pomoc separátně, neboť nelze nakupovat právní služby jako jedinou komoditu a všechny tyto právní služby jednoduše sčítat za období 12 měsíců. V této souvislosti pak obviněný uvedl, že právní služby týkající se personální agendy a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa nelze jen tak, bez dalšího přičíst k ostatním právním službám nakoupeným obviněným během 12 měsíců. Dle obviněného by bylo nanejvýš možné sečíst právní služby týkající se personální agendy s jinými službami pracovního práva a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa pak s jinými službami energetického práva.

48. S ohledem na výše uvedené skutečnosti obviněný navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým správní řízení zastaví.

Další průběh řízení o přestupku

49. Usnesením ze dne 20. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření obviněného ze dne 28. 6. 2023

50. Obviněný v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí rekapituloval své závěry k dosavadnímu postupu Úřadu a rovněž v rámci koncentrační lhůty předložil důkazy k podpoře a doplnění své argumentace.

51. Obviněný obdobně jako ve svém vyjádření ze dne 2. 6. 2023 namítal procesní pochybení Úřadu, když namítá, že Úřad s obviněným nezahájil správní řízení, přestože šetření podnětu Úřadu trvalo více než sedm měsíců a přičemž obviněný nemohl uplatnit žádná procesní práva, čímž došlo k porušení práva obviněného na spravedlivý proces. Obviněný dále uvedl, že Úřad opatřoval rozsáhlé informace a důkazy bez zákonného zmocnění, čímž překročil své oprávnění a vyžadoval od obviněného informace a podklady v rozsahu, který zjevně překračuje limity stanovené pro šetření podnětu. Obviněný má za tom že takto získané informace a podklady nepředstavují důkazní prostředky a nesplňují podmínky pro zajištění důkazu před zahájením správního řízení.

52. Obviněný rovněž opakuje svou argumentaci ohledně nesprávného posouzení zjištěných skutečností, související s námitkou nesprávného posouzení aplikace výjimky dle § 29 písm. k zákona. V této souvislosti dále obviněný namítá, že Úřad neposoudil restriktivní výklad výjimky dle § 29 písm. k) zákona v kontextu specifické povahy právních služeb a rovněž, že se nedostatečně vypořádal s výkladem neurčitého právního pojmu „vysoká pravděpodobnost hrozby soudního sporu“. Obviněný má také za to, že Úřad zcela rezignoval na zjištění materiální pravdy. Obviněný dále opakuje svou námitku ohledně nesprávného stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž rozporuje aplikaci § 19 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 2 zákona, neboť takovýto postup nereflektuje rozmanitost právních služeb.

53. V rámci svého vyjádření obviněný předložil nové důkazy k problematice právních služeb týkajících se personální agendy. Obviněný předložil dopis C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 9. 6. 2023, ke kterému uvedl, že jím tato osoba reagovala na dopis obviněného ze dne 12. 5. 2023. Obviněný dále předložil svůj dopis ze dne 16. 6. 2023, kterým reagoval na argumentaci C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Obviněný poukázal na to, že z této předložené korespondence je zřejmé, že riziko soudního sporu s C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], které souvisí s ukončením jeho pracovního poměru, dosahuje velmi vysoké míry.

54. Dále obviněný předložil dokument o odstoupení od konkurenční doložky ze dne 6. 6. 2023 adresovaný paní E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Obviněný k tomu dále uvádí, že jí byla dne 6. 6. 2023 předána výpověď z pracovního poměru a dále zasláno odstoupení od konkurenční doložky, přičemž v této souvislosti obviněný pokládá za velmi reálné, že se E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obrátí na soud, neboť s předmětným jednáním obviněného vyslovila paní E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nesouhlas.

Další průběh řízení o přestupku

55. Usnesením ze dne 12. 7. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž Úřad obviněnému sdělil, že ve srovnání se stavem v době vydání usnesení ze dne 20. 6. 2023 byly podklady pro vydání rozhodnutí doplněny kromě dokumentů procesního a evidenčního charakteru[4] také o vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 28. 6. 2023 včetně jeho příloh. Usnesením ze dne 19. 7. 2023 Úřad částečně vyhověl žádosti obviněného a lhůtu, ve které se mohl obviněný vyjádřit k podkladům rozhodnutí prodloužil do 24. 7. 2023.

Vyjádření obviněného ze dne 19. 7. 2023

56. Ve vyjádření ze dne 19. 7. 2023 obviněný předně konstatoval, že do správního spisu nebyly vloženy žádné nové podklady k rozhodnutí, které by mu nebyly již známy a dále sdělil, že se k podkladům rozhodnutí vyjadřovat nebude, neboť Úřadu již poskytl svá vyjádření ze dne 19. 5. 2023, ze dne 2. 6. 2023 a ze dne 28. 6. 2023.

57. Obviněný ve svém vyjádření uvedl, že Úřad ani na jedno z jeho vyjádření nereagoval. Dále uvedl, že ve správním spisu jsou i nadále založeny nezákonně získané dokumenty a dále, že po zahájení správního řízení si neopatřil žádný nový důkaz a rovněž se nevyjádřil k žádnému z bodů argumentace obviněného.

58. Obviněný dále namítal, že se Úřad vydáním usnesení ze dne 12. 7. 2023 dopustil procesního pochybení, protože tím, že ve správním řízení stanovil novou lhůtu koncentrace řízení, přičemž Úřad nereflektoval své dřívější usnesení, kterým stanovil koncentrační lhůtu ke dni 2. 6. 2023. Obviněný považuje usnesení ze dne 12. 7. 2023 za překvapivý úkon Úřadu, který nemohl předvídat. V této souvislosti má obviněný za to, že Úřad „mohl stanovit lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí a předložení důkazů v původní délce 58 dnů, respektive 63 dnů pro prodloužení lhůty (počítáno od 22.05.2023, tj. prvního usnesení ohledně koncentrační lhůty), což je dvojnásobná lhůta než lhůta 30 dnů, o kterou účastník řízení požádal Úřad a kterou mu Úřad bezdůvodně neposkytl (…)“, k čemuž doplnil, že ve lhůtě odpovídající délce 63 dnů by předložil Úřadu obsáhlejší vyjádření a argumentaci a mohl by tedy účinněji vykonávat svá procesní práva. Obviněný konstatuje, že usnesení Úřadu ze dne 12. 7. 2023 je v rozporu se smyslem koncentrace řízení dle § 261 odst. 3 zákona a toto pochybení Úřadu má vliv na zákonnost vedení správního řízení s účastníkem řízení, přičemž tím, že Úřad porušil podmínky koncentrace řízení, čímž současně nepřiměřeně zkrátil lhůtu, ve které mohl obviněný předkládat tvrzení a důkazy, zásadně porušil právo na obranu a právo na spravedlivý proces obviněného.

59. Dále ve svém vyjádření obviněný (nad rámec argumentace, jež uvedl ve svých dřívějších podáních) uvedl, že se Úřad nezabýval „skutečností, že smlouva na poskytnuté právní služby HR a ČEZ nebyla uzavřena na dobu neurčitou“. S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20468/2023/162 ze dne 6. 6. 2023 obviněný uvedl, že pokud „uzavřená smlouva uvádí, že se uzavírá na dobu neurčitou, avšak současně obsahuje ujednání o maximální ceně, je nutné zabývat se tím, zda dosažením této ceny dojde ke splnění účelu a předmětu smlouvy a smluvní závazek tím zanikne, a zda tak nejde naopak o smlouvu na dobu určitou“. V této souvislosti pak doplnil, že předmětná Smlouva obsahuje ujednání o maximální částce, kterou může advokát účtovat za jeden kalendářních měsíc ve výši 165 000 Kč bez DPH. Obviněný dále uvedl, že byť čistě formálně je Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, tak s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem, které musí Úřad vždy vyhodnotit, se fakticky jedná o smlouvu na dobu určitou. Obviněný v této souvislosti konstatoval, že »[p]ři úspěšné obraně ve sporu HR/ČEZ závazek z těchto právních služeb zaniknul, a navíc plnění těchto právních služeb mělo ve skutečnosti naprosto zanedbatelnou hodnotu ve výši cca 210 tisíc Kč. Šlo tedy o zcela bagatelní služby, hluboce pod hranicí VZMR, u nichž postrádá jakýkoliv smysl sčítání s virtuálními „možnými“ dalšími službami, které ve skutečnosti nikdy nenastaly a ani nastat nemohly.«.

Doplnění důkazů ze 28. 7. 2023

60. Dne 28. 7. 2023 obdržel Úřad od obviněného dokument Doplnění důkazů ze stejného dne. Obviněný uvedl, že v návaznosti na učiněné vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 7. 2023 předkládá nové důkazy, které aktuálně vznikly. Obviněný předložil dokumenty „předžalobní výzva adresovaná panu C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 27.07.2023“ a dále „předžalobní výzva adresovaná Účastníku řízení ze dne 27.07.2023“ a plná moc udělená panem C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] panu K. L. [PSEUDONYMIZOVÁNO] k zastupování ve sporu s Účastníkem řízení“.

61. Obviněný rovněž uvedl, že tyto důkazy neměl před uplynutím stanovené lhůty k vyjádření se k podkladům k dispozici a nemohl je tak Úřadu poskytnout. Obviněný má za to, že tyto důkazy mají zcela zásadní vliv na rozhodnutí ve věci, neboť svědčí o tom, že „riziko soudního sporu s bývalým zaměstnancem C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] i nadále dosahuje vysoké míry (zaslané předžalobní výzvy už prakticky představují poslední stádium sporu před podáním žaloby). Přitom tyto důkazy také dokládají, že konkrétní hrozba vzniku soudních sporů prokazatelně existovala již v minulosti, a výjimka dle § 29 písm. k) ZZVZ tak byla vždy naplněna.“.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

62. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace související s uzavřením Smlouvy, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí rozhodl o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

63. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

64. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

65. Podle § 3 zákona se zadávacím řízení rozumí:

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

66. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

67. Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

b) zhotovení stavby, nebo

c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

68. Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

69. Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

70. Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

71. Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

72. Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle § 19 odst. 1 zákona nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

73. Podle § 21 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby rozhodná u smlouvy na dobu určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, u smlouvy na dobu neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

74. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty.

75. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky a přesahuje hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

76. Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.

77. Dle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

78. Dle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení jde-li o právní služby,

1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

4. při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

79. Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

80. Podle § 32 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

81. Podle § 32 odst. 3 zákona, pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázku a nejde o případ podle § 32 odst. 4 zákona, musí ji zadat v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu smíšené zakázky zadavatel stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení.

82. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

83. Dne 19. 12. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Smlouvu, jejímž předmětem Smlouvy je dle jejího bodu 1.1 poskytování právních služeb v rozsahu vyplývajícím z konkrétních zadávaných úkolů, přičemž službami se dle této Smlouvy rozumí zejména vypracovávání právních posudků, analýz, stanovisek a smluvních dokumentů, zastupování před soudy či správními orgány, poskytování konzultací. V bodu 2.1. Smlouvy byla sjednána odměna ve výši 2 800 Kč/hod. a stanovena maximální částka, kterou může maximálně advokát účtovat za jeden kalendářní měsíc bez ohledu na počet odpracovaných hodin ve výši 165 000 Kč bez DPH. Podle bodu 10.2. byla Smlouva sjednána na dobu neurčitou.

84. Obviněný předložil Úřadu celkem 46 faktur vystavených advokátem A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] za období od ledna 2019 do října 2022, z nichž Úřad zjistil následující údaje:

Faktura č.	Datum vystavení	Odměna bez DPH	Odměna vč. DPH
FV-12d/2018	2. 1. 2019	13 300 Kč	16 093 Kč
FV-1d/2019	1. 2. 2019	21 000 Kč	25 410 Kč
FV-2d/2019	1. 3. 2019	10 500 Kč	12 705 Kč
FV-3d/2019	1. 4. 2019	12 600 Kč	15 246 Kč
FV-5d/2019	3. 6. 2019	5 600 Kč	6 776 Kč
FV-6d/2019	1. 7. 2019	11 900 Kč	14 399 Kč
FV-7d/2019	1. 8. 2019	15 400 Kč	18 634 Kč
FV-8d/2019	1. 9. 2019	27 300 Kč	33 033 Kč
FV-9d/2019	1. 10. 2019	18 200 Kč	22 022 Kč
FV-10d/2019	1. 11. 2019	14 700 Kč	17 787 Kč
FV-11d/2019	1. 12. 2019	18 200 Kč	22 022 Kč
FV-12d/2019	1. 1. 2019	18 900 Kč	22 869 Kč
FV-1d/2020	3. 2. 2019	38 500 Kč	46 585 Kč
FV-2d/2020	2. 3. 2020	26 600 Kč	32 186 Kč
FV-3d/2020	1. 4. 2020	20 300 Kč	24 563 Kč
FV-4d/2020	4. 5. 2020	37 800 Kč	45 738 Kč
FV-5d/2020	1. 6. 2020	32 200 Kč	38 962 Kč
FV-6d/2020	1. 7. 2020	13 300 Kč	16 093 Kč
FV-7d/2020	3. 8. 2020	17 500 Kč	21 175 Kč
FV-8d/2020	1. 9. 2020	13 300 Kč	16 093 Kč
FV-9d/2020	1. 10. 2020	23 100 Kč	27 951 Kč
FV-10d/2020	2. 11. 2020	40 600 Kč	49 126 Kč
FV-11d/2020	1. 12. 2020	26 600 Kč	32 186 Kč
FV-12d/2020	4. 1. 2021	32 900 Kč	39 809 Kč
FV-1d/2021	1. 2. 2021	25 900 Kč	31 339 Kč
FV-2d/2021	1. 3. 2021	53 900 Kč	65 219 Kč
FV-3d/2021	1. 4. 2021	65 800 Kč	79 618 Kč
FV-4d/2021	3. 5. 2021	18 200 Kč	22 022 Kč
FV-5d/2021	1. 6. 2021	41 188 Kč	49 714 Kč
FV-6d/2021	1. 7. 2021	28 700 Kč	34 727 Kč
FV-7d/2021	2. 8. 2021	9 100 Kč	11 011 Kč
FV-8d/2021	1. 9. 2021	23 800 Kč	28 798 Kč
FV-9d/2021	1. 10. 2021	27 300 Kč	33 561 Kč
FV-10d/2021	1. 11. 2021	49 700 Kč	60 912 Kč
FV-11d/2021	1. 12. 2021	77 700 Kč	95 339 Kč
FV-12d/2021	2. 1. 2022	39 900 Kč	49 029 Kč
FV-1/2022	1. 2. 2022	51 100 Kč	63 114 Kč
FV-2/2022	1. 3. 2022	17 500 Kč	21 175 Kč
FV-3/2022	1. 4. 2022	49 000 Kč	59 290 Kč
FV-4d/2022	2. 5. 2022	65 800 Kč	80 346 Kč
FV-5d/2022	1. 6. 2022	78 775 Kč	96 117 Kč
FV-6d/2022	1. 7. 2022	25 200 Kč	30 492 Kč
FV-7d/2022	1. 8. 2022	47 600 Kč	57 596 Kč
FV-8d/2022	1. 9. 2022	84 700 Kč	103 541 Kč
FV-9d/2022	3. 10. 2022	39 200 Kč	48 101 Kč
FV-10d/2022	1. 11. 2022	41 300 Kč	49 973 Kč

85. Úřad dále zjistil, že předmětná fakturace vystavená advokátem A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] za období od ledna 2019 do října 2022 obsahuje specifikaci poskytnutých právních služeb v jednotlivých měsících tak, že pod fakturou je uvedeno datum poskytnutí služby, které záležitosti se týká, popis, počet hodin a celková odměna dle počtu odpracovaných hodin. Z předložené fakturace Úřad zjistil, že v rámci specifikace „záležitost“ jsou ve fakturách k jednotlivým právním službám uvedeny následující hesla: „hotel“, „korp.gov“, „Tempo“, „Odra“, „victoria reality“, „PCR“, „prodej“, „Hotel odra“, „Hotel“, „HR“, „CEZ“, „audit“, „HO“, „spory“, „hr“ a „uohs“.

86. Ve svém sdělení ze dne 14. 12. 2022 předložil obviněný na žádost Úřadu k jednotlivým heslům následující vysvětlení:

»„korp. gov.“ – Corporate Governance - komunikace ve vztahu k dozorčímu a správnímu orgánu RBP ve věci rizik vyplývajících ze sporů se společností HOTEL ODRA s.r.o. („HO“). Zdravotní pojišťovna pravidelně na každé zasedání správní a dozorčí rady předkládá písemnou informaci k vývoji vztahů a sporů se společností HOTEL ODRA s.r.o. Písemná informace správní a dozorčí radě bývá zpravidla manažerským a právním shrnutím podstatných záležitostí, které se udály od posledního zasedání, v některých případech je informace doplněna o vyjádření a stanovisko advokáta.

„Tempo“ – Obchodní družstvo Tempo - potencionální spor s HO ohledně výběrového řízení na výběr kupce nemovitostí RBP, kde družstvo Tempo sehrávalo roli zástupce zájmů HO, které chtělo prodeji zabránit.

„Victoria reality“ – komunikace s realitní kanceláří Victoria reality v souvislosti s procesem prodeje nemovitostí, která měla zajistit i nenapadnutelnost procesu prodeje ze strany HO, s nímž hrozil spor o soulad procesu prodeje nemovitostí s právními předpisy

„PCR“ – Policie České republiky - komunikace ve věci trestního oznámení HO na RBP a trestního oznámení RBP na HO v souvislosti se spory mezi RBP a HO.

„Prodej“ - prodej nemovitostí RBP (objektu hotelu Odra na Ostravici), jehož proces HO napadal a tedy nebylo vyloučené, že se celý proces prodeje stane předmětem sporu mezi RBP a HO.

„CEZ“ – Společnost ČEZ, a.s. - komunikace s ČEZ, ze které vyplývala pravděpodobnost sporu o právo ČEZ odmítat vlastníkovi (tj. RBP) převést média na jiného uživatele jejích nemovitostí. V souvislosti s vypovězením nájemní smlouvy společnosti HOTEL ODRA s.r.o. zdravotní pojišťovna RBP požádala ČEZ o převedení odběrného místa spotřeby elektrické energie z nájemce (HO) na vlastníka (RBP). Společnost HOTEL ODRA s.r.o. se v souvislosti se žalobami proti podaným výpovědím bránila převodu odběrného místa na vlastníka.

„Audit“ - komunikace s externími auditory ve věci sporů, které RBP vedla s HO. V souvislosti se zpracováním výroční zprávy a účetní závěrky, které má RBP povinnost auditovat nezávislým externím auditorem, se zpracovává přehled sporů a jejich věrné účetní zachycení v rozvaze RBP.

„HO“ – (HOTEL ODRA s.r.o.) - veškeré spory s HO, jejichž přehled byl Úřadu ze strany RBP poskytnut v prvním vyjádření. Pojmem „spory“ se rozumí, jak soudní spory, tak spory, které nedospěly do stádia soudního sporu.

„Spory“ - spory s HO. Pojmem „spory“ se rozumí, jak soudní spory, tak spory, které nedospěly do stádia soudního sporu.

„HR“, „hr“ – (personální agenda „Human resources") - procesy ukončování 3 pracovních poměrů, kde zaměstnanci, kterým byly podány výtky nebo s nimi byl ukončen pracovní poměr, hrozili RBP žalobou na neplatnost právního úkonu zaměstnavatele, a tedy existovala pravděpodobnost sporů s danými zaměstnanci.

„uohs“ – (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) agenda komunikace s Úřadem.«.

87. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-1d/2021 ze dne 1. 2. 2021 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
hotel	řešení situace s CEZ + komunikace	0,25
hotel	analýza sitauce CEZ + energetického zákona	0,5
hotel	analýzy energetického zákona + revize dopisu na ČEZ	1
(…)	(…)	(…)“

88. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-2d/2021 ze dne 1. 3. 2021 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
CEZ	řešení převodu el přípojky + příprava dopisu CEZu	0,75
(…)	(…)	(…)“

89. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-3d/2021 ze dne 1. 4. 2021 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
hotel	revize odpovedi na CEZ + komunikace ve věci	0,25
(…)	(…)	(…)
hotel	tel. komunikace + revize dopisu na cez	0,5
(…)	(…)	(…)“

90. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury FV-5d/2021 ze dne 1. 6. 2021 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
CEZ	odpověd CEZu na žádost o odhlášení HO	0,25
(…)	(…)	(…)“

91. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-11d/2021 ze dne 1. 12. 2021 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
Hotel	příprava dopisu na cez + komunikace ve věci	1,25
(…)	(…)	(…)“

92. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-1/2022 ze dne 1. 2. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
hotel	komunikace M. N. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + p. G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] - předání objektu a CEZ	0,5
hotel	komunikace M. N. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + p. G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] - změna elektřiny CEZ	0,5
hotel	komunikace p. G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohkedně CEZu + předávací protokol	0,25
(…)	(…)	(…)“

93. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-4d/2022 ze dne 2. 5. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	převzetí věci + komunikace ve věci	1,5
HR	příprava výtky, org. opatření, výpovědi + komunikace	5
HR	příprava na schůzku + komunikace kolegyně	0,5
HR	schuzka PK	0,5
HR	schuzka VJ	0,5
HR	příprava zápisů + komunikace	1
HR	emailová + tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	emailová komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] odpoved VJ	0,5
HR	studium KS + schválené ukazatele	0,5
HR	KS + schválené KPI + úprava dohody + emailová komunikace	0,75
HR	tel. + emailová komunikace P. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + revize dohody	0,75
HR	příprava interního sdělení + komunikace p P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + p Q. R. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	1,5
HR	zrušení ve zkušební době příprava + komunikace	0,75
HR	nová verze interního sdělení + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	komunikace ohledně dohody VJ + zrušení ve zkušební době AK	0,25
HR	komunikace op. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně změny org. řádu + analýza	0,25
HR	analýza statutu	0,25
HR	komunikace p. S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + Alice + analýza statutu	0,75
HR	příprava návrhu textace do zápisu správní rady + komunikace	0,5
HR	příprava nové výpovědi + analýza ve věci + komunikace	0,75
(…)	(…)	(…)“

94. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	komunikace ohledně dohody o ukončení PK	0,25
HR	analýza dohody o ukončení PK + komunikace	0,5
HR	revize dohody o ukončení PK + komunikace	0,5
HR	kontrola a revize dohody o ukončení prac poměu s PK	0,5
HR	kontrola upravené verze dohody	0,25
HR	kontrola dohody s PK + komunikace	0,25
HR	dohoda s PK ohledně vzdělávání komunikace	0,25
HR	dohoda s PK ohledně vzdělávání analýza + komunikace	0,5
HR	plánované org.změny, analýza, telefonát + zdůvodnění	1
HR	org. změny revidované zdůvodnění + komunikace	0,25
(…)	(…)	(…)“

95. Z faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 Úřad zjistil, že advokát fakturoval obviněnému mj. položku „exte právní pomoc“ za 10 875 Kč bez DPH.

96. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-6d/2022 ze dne 1. 7. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	komunikace ohledně situace pí E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	emailová komunikace ohledně postupu p. E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	výtky, oznámení o překážkách D E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]+ komunikace	1,5
HR	revize výtky + komunikace	0,75
HR	komunikace ohedně další kontroly jednání DV	0,25
HR	analýza konk. doložky + možnosti odstoupení + komunikace	0,5
HR	příprava odstoupení od konk doložky + komunikace	1
HR	tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně chronologie kroků	0,25
HR	komunikace pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně odstoupení od konk doložky	0,5
HR	tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně p E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	komunikace pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] doručení odstoupení od konk dol	0,5
(…)	(…)	(…)“

97. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-7d/2022 ze dne 1. 8. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	námitky na výtky k DJ	0,5
HR	odpověd na námitky k výtkám DJ	0,5
HR	příprava odpvovědi advokátovi DJ	1
HR	finalizace odpovědi advokátovi DJ + komunikace	2
HR	úprava reakce na sdělení advokáta DJ + komunikace ve věci	1,5
HR	komunikace pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	úprava reakce po komunikaci s p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	sms komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO], pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + odeslání reakce	1
HR	telefonát p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	sms komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	telefonát p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	studium návrhu dohody DJ + emailové komunikace	0,25
HR	příprava odpvovědi DJ	1
HR	tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + úprava odpovědi	0,25
HR	emailová komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + žádost o vysvětlení absencí	0,5
HR	odpověd DJ + emailová komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	tel. komunikace + studiume směrnice	0,5
HR	vyjádření advokáta DJ + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	el. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	příprava reakce advokátovi DJ + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,75
(…)	(…)	(…)“

98. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-8d/2022 ze dne 1. 9. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	opdověd advokátovi DJ + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,75
HR	výzva DJ k předání vozidla + komunikace ve věci	0,75
HR	analýza pracovní smlouvy + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,75
HR	příprava reakce na výzvu DJ na předání auta	1,5
HR	tel. konzultace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	komunikce ohledně stavu doručování vyjádření pí DJ	0,25
HR	organizační opatření analýza + revize dopisu + komunikace	1,5
HR	tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] re org opatření	0,25
(…)	(…)	(…)“

99. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-9d/2022 ze dne 3. 10. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	schuzka p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,25
HR	eamilová komunikace dopis - zefektivnění procesů	0,5
(…)	(…)	(…)“

100. Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-10d/2022 ze dne 1. 11. 2022 je mj. uvedeno následující:

„záležitost	popis	počet hodin
(…)	(…)	(…)
HR	kontrola analýzy procesů	0,75
HR	revize analýzy procesů + tel. p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	1,5
HR	komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně org. změny + analýzy	0,5
hr	kontrola návrhu org. opatření + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]	0,5
HR	komunikace re DJ + org. změna	0,25
HR	příprava výpovědi + komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + pr analýza	0,75
HR	příprava návrhu nové pozice + komunikace	0,5
HR	komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně komunikace opatření	0,25
(…)	(…)	(…)“

101. Ze sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023 Úřad zjistil, že v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 hradil obviněný platby za poskytování právních služeb níže uvedeným dodavatelům, se kterými uzavřel níže specifikované smlouvy či objednávky:

FORLEX s.r.o., advokátní kancelář, IČO 04275705, se sídlem Poděbradova 2738/16, 702 00 Ostrava (dále jen „FORLEX s.r.o.“)

- smlouva ze dne 29. 11. 2017, jejímž předmětem je poskytování právních služeb „při realizaci veřejné zakázky na realizaci léčebných pobytů dětí, zajištění stravovacích služeb (…) a rozvoj současného informačního systému“ obviněného.

U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (dále jen „U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“)

- smlouva ze dne 17. 4. 2018, jejímž předmětem je poskytování právní pomoci, a to „zejména zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, udělování právních porad, sepisování listin právního obsahu, zpracování právních rozborů, apod.“.

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.“)

- smlouva ze dne 25. 8. 2017, jejímž předmětem je zajištění veškerých potřebných činností souvisejících s právním, organizačním a administrativním zajištěním zadání veřejné zakázky na realizaci rekondičních pobytů,

- smlouva ze dne 26. 3. 2018, jejímž předmětem je zastupování v soudních, rozhodčích či smírčích řízeních týkajících se smluv uzavřených mezi obviněným a společností Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4,

- smlouva ze dne 15. 10. 2018, jejímž předmětem je zajištění veškerých potřebných činností souvisejících s právním, organizačním a administrativním zajištěním zadání veřejných zakázek na realizaci rekondičních pobytů pro pojištěnce a přímořských léčebných pobytů dětí pro pojištěnce.

Advokátní kancelář, I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (dále jen „I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“)

- objednávka ze dne 26. 2. 2018, jejímž předmětem je právní posudek týkající se pronájmu nemovitosti ve vlastnictví obviněného, přičemž součástí posudku mělo dle objednávky být mj. stanovisko k postupu obviněného při řešení současných vztahů s „pronájemcem nemovitosti Hotel Odra, zejména při řešení údržby a oprav objektu, oprávněnosti vyčíslení pohledávek a jejich započítávání s dlužným nájemným“.

102. Z faktur a k nim připojených potvrzení o provedení platby, jež předložil obviněný v rámci svého sdělení ze dne 13. 3. 2023, Úřad zjistil, že obviněný uhradil za poskytování právních služeb v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření Smlouvy, následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

Výše platby bez DPH	Datum uhrazení platby	č. faktury	Dodavatel
250 222,40 Kč	10. 1. 2018	120117_0808	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
20 000 Kč	29. 3. 2018	120117_1192	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
111 000 Kč	13. 4. 2018	010180093	FORLEX, s.r.o.
7 650,41 Kč	20. 4. 2018	20180205	I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
119 875 Kč	23. 5. 2018	120117_1447	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
11 000 Kč	18. 6. 2018	180100522	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
6 960 Kč	18. 6. 2018	180100521	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
11 000 Kč	18. 6. 2018	180100663	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
94 000 Kč	20. 6. 2018	010170640	FORLEX, s.r.o.
100 000 Kč	4. 7. 2018	120118_0144	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
304 500 Kč	11. 7. 2018	120118_0113	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
74 375 Kč	24. 7. 2018	120118_0213	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
11 000 Kč	25. 7. 2018	180100817	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
120 000 Kč	30. 7. 2018	010180126	FORLEX, s.r.o.
11 000 Kč	28. 8. 2018	180100953	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
11 000 Kč	20. 9. 2018	180101054	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
269 500 Kč	25. 9. 2018	120118_0585	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
515 375 Kč	18. 10. 2018	120118_0704	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
11 000 Kč	2. 11. 2018	180101239	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
11 000 Kč	22. 11. 2018	180101381	U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
216 572,64 Kč	29. 11. 2018	120118_0948	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
31 500 Kč	29. 11. 2018	120118_1139	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
239 902,27 Kč	13. 12. 2018	120118_1029	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

Celkem 2 558 432,72 Kč bez DPH.

Právní posouzení

K výroku I. rozhodnutí

103. Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

104. V šetřeném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný uzavřel dne 19. 12. 2018 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným dodavatelem – A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], čímž zadal veřejnou zakázku, jejichž předmětem je poskytování právních služeb dle uzavřené Smlouvy. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2022 ve vztahu k zadání veřejné zakázky uvedl, že postupoval v souladu se zákonem nejenom z pohledu hodnoty zakázky, ale i s ohledem na § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona a dále, že celkové plnění ze Smlouvy nepřesahuje limit rozhodný pro veřejné zakázky malého rozsahu. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda obviněný postupoval při uzavření Smlouvy v souladu s pravidly stanovenými zákonem, když veřejnou zakázkuna poskytnutí právních služeb, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze Smlouvy, nezadal v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad především posuzoval, zda předmět plnění dané veřejné zakázky zahrnuje i plnění, jež nelze podřadit pod výjimku z povinnosti zadavatele zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona.

K výjimce podle § 29 písm. k) zákona

105. Podle § 29 písm. k) zákona „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, (1) které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, (…)“. Úřad proto dále přistoupí k výkladu ustanovení § 29 písm. k) zákona, aby určil, které právní služby v šetřeném případě svou povahou spadají pod tuto výjimku, a jejichž zadávání tedy zákonodárce nepožaduje realizovat v zadávacím řízení podle zákona. Úřad k uvedenému doplňuje, že takové právní služby, které spadají pod výjimku § 29 písm. k) zákona, nejsou započítávány do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na právní služby pravidelné povahy, neboť právě jejich vyčlenění pod uvedenou výjimku z nich činí de iure služby jiného druhu.

106. Úřad při výkladu § 29 písm. k) zákona vychází z obecného pravidla, že výjimky z povinnosti zadavatele postupovat v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně. Tento přístup Úřadu plyne ze skutečnosti, že důsledkem aplikace výjimky na konkrétní případ je stav, kdy se dané plnění nemusí zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Dochází tak k situaci, kdy veřejné prostředky, jež budou za toto plnění zaplaceny, nebudou vynaloženy na základě otevřené a transparentní hospodářské soutěže, která je základním prostředkem k dosažení efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, které je hlavním účelem a smyslem regulace veřejného zadávání. Restriktivní výklad výjimek přitom zaručuje, že z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení, tedy způsobem, který je pro dosažení stavu efektivní hospodářské soutěže určen, budou vyňaty pouze ty případy, které zákonodárce explicitně vymezil.

107. Pokud jde o restriktivní výklad výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem, který znamená zajištění hospodářské soutěže, Úřad odkazuje na skutečnost, že tuto doktrínu již aprobovala i judikatura, a to jak národní, tak evropská, a to zejména ve vztahu k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). Na úrovni práva Evropské unie restriktivní přístup k použití JŘBU, tedy nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, judikoval Soudního dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 14. 9. 2004 ve věci C-385/02, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:2004:522, kde Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení směrnic, která umožňují výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně, aby nedocházelo k účelové interpretaci a k obcházení zákona, přičemž důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky nese ten, kdo se jich dovolává, tj. zadavatel. Obdobnost restriktivního pojetí prokazování podmínek pro aplikaci výjimky plynulo i z dřívější rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, a to z rozsudku ve věci C-199/85, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:1987:115, ze dne 10. 3. 1987 a z rozsudku ve věci C-71/92, Komise proti Španělsku, ECLI:EU:C:1993:890, ze dne 17. 11. 1993, v důsledku čehož lze konstatovat, že se jedná ze strany Soudního dvora Evropské unie o pojetí konstantní.

108. Úřad proto k posouzení předmětného případu přistoupil s ohledem na právě uvedené doktrinální východisko, neboť má za to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k aplikaci výjimky lze plně vztáhnout i na Úřadem šetřený případ, respektive případy.

109. Dle prvního bodu výjimky upravené v § 29 písm. k) zákona nemusí zadavatel zadávat v zadávacím řízení právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. Obecně je pro použití této části výjimky potřeba, aby právní služba, která je předmětem veřejné zakázky, naplňovala následující kritéria: (1) předmětem veřejné zakázky je zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) vybraným dodavatelem a poskytovatelem služby je advokát ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), respektive advokát podle odpovídajících zahraničních právních předpisů.

110. Druhý bod výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku na právní služby v zadávacím řízení se vztahuje na právní služby, které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v první části výjimky, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky. Úřad konstatuje, že v případě této výjimky se jedná o dvě samostatné situace, na které tato výjimka dopadá, respektive se jedná o dvě samostatné výjimky. První věta tohoto bodu dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem jsou služby spočívající v přípravě na řízení dle prvního bodu výjimky, tedy řízení, ve kterém je zadavatel zastoupen advokátem a (2) vybraným dodavatelem a poskytovatelem služby je advokát. Druhá věta tohoto bodu výjimky dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem je věc (ve smyslu kauza, nikoliv věc ve smyslu občanského zákoníku), u které okolnosti nasvědčují tomu, že se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky a (2) vybraným dodavatelem a poskytovatelem služby je advokát.

111. Úřad konstatuje, že pro potřeby dalšího posouzení skutkového stavu je potřeba podrobně vyložit, jaké právní služby patří pod druhý bod výjimky, přičemž dle názoru Úřadu se zejména v tomto případě, kdy samotný text ustanovení zcela jasné vodítko neposkytuje, uplatní výše zmíněný restriktivní výklad.

112. Důvodová zpráva k zákonu k výjimce uvedené v § 29 písm. k) zákona uvádí, že „[d]ůvodem pro výjimku je specifická povaha právních služeb, jejichž poskytování je zejména ve sporných případech postaveno na důvěře mezi zadavatelem (klientem) a dodavatelem (advokátem), kterou není možné hodnotit na základě objektivních kritérií. U naléhavých případů je navíc zcela nezbytné, aby zadavatel co nejrychleji reagoval na vzniklou potřebu právního zastoupení, což mu formalizovaný postup podle zákona neumožňuje“. Úřad uvádí, že právě specifický vztah mezi klientem a advokátem a potřeba pružně reagovat na vzniklé spory je základním smyslem zakotvení této výjimky, který by měl být určující ve výkladu pojmů u jejího druhého bodu.

113. Úřad obecně uvádí, že § 29 písm. k) bod 2. zákona musí být vykládán v kontextu celé výjimky, tedy v kontextu ustanovení § 29 písm. k) bod 1. zákona. Tedy tak, že pokud druhá část výjimky odkazuje na řízení uvedené v bodě 1., je potřeba ji vykládat právě v jejím kontextu a jako činnost realizovanou v úzké spojitosti s konkrétním řízením podle bodu 1.

114. Pokud tedy zákon hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu, která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje definici řízení v bodě 1., přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení připravuje (bod 2. výjimky), musí být totožný s advokátem, který následně zadavatele v řízení zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování, jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.

115. Stejným způsobem se pak dle Úřadu musí vykládat i ustanovení věty druhé, kdy „okolnosti nasvědčují tomu, že se věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení v bodě 1,“ a to právě v kontextu skutečnosti, že základním účelem vyjmutí těchto právních služeb z povinnosti zadávat v zadávacím řízení podle zákona je právě následné zastupování klienta (tedy zadavatele) advokátem v řízení. Aby se tedy dalo hovořit o právních službách, které se s vysokou pravděpodobností stanou předmětem řízení, musí se jednat o vymezené řízení, které v takovém případě může nastat – zadavatel tedy může na základě této části výjimky poptat pouze takové právní služby, u kterých je konkrétně definovaná hrozba vzniku konkrétního řízení, ve kterém bude zadavatel zastupován advokátem, který činí předchozí kroky podle věty druhé. Tuto část výjimky naopak nelze použít na případy, kdy je hrozba vzniku takového řízení neurčitá, například co se do subjektu či objektu týče, a není tedy dáno potenciální konkrétní řízení, v němž by advokát zadavatele (klienta) zastupoval.

116. Nelze též přehlížet, že zákon dále v rámci věty druhé bodu 2. obsahuje pojem „s vysokou pravděpodobností“. Úřad i v této části odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu, která říká, že „(…) je třeba upozornit na skutečnost, že předmětná výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí vysoká pravděpodobnost shora uvedených sporů (např. zpracování běžných smluv).“. Aby se dalo konstatovat, že se věc stane předmětem řízení s vysokou pravděpodobností, nepostačí pouze samotná pravděpodobnost, že se věc stane předmětem řízení, ale tato míra pravděpodobnosti musí být dle zákonodárce v kvalitě „vysoké“. Pokud by tomu okolnosti případu nenasvědčovaly, nebylo by možné dovodit, že byly splněny takové podmínky pro aplikaci této výjimky. Pokud by Úřad přistoupil na výklad, dle kterého je možné výjimku použít i tehdy, pokud není konkrétně daná hrozba vzniku řízení a žádné okolnosti tomu nenasvědčují, dovedeno ad absurdum by pod tuto výjimku spadalo v podstatě každé právní jednání, jelikož téměř každé právní jednání se může stát předmětem některého z řízení uvedených v § 29 písm. k) bodě 1. zákona.

117. Úřad na tomto místě reaguje na námitku obviněného, že Úřad v rámci příkazu nedostatečně vyložil pojem „vysoká pravděpodobnost“ kdy je Úřadu vytýkáno, že neuvedl, v jakých případech je vysoká pravděpodobnost dána a v jakých naopak není. K této námitce Úřad sděluje, že má za to, že výše uvedený výklad předmětného pojmu poskytuje jasné vymezení, kdy je možno v nyní šetřeném případě předmětnou výjimku aplikovat a kdy nikoli. Pokud se obviněný domáhá univerzálně platného pravidla, resp. obecně platných limitů, jež by se uplatnily pro výklad neurčitého pojmu „s vysokou pravděpodobností“ v kontextu předmětné výjimky, pak Úřad konstatuje, že takovéto obecné pravidlo nelze stanovit. Je tomu tak proto, že pro výklad jsou vždy rozhodující jednotlivé okolnosti posuzovaného případu, které se budou zpravidla případ od případu lišit.

118. K námitce obviněného ohledně nevhodnosti restriktivního výkladu ve vztahu k aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona Úřad sděluje, že k interpretaci a aplikaci výjimek podle zákona je vždy potřeba přistupovat restriktivně, neboť i přesto, že předmětné výjimky byly uzákoněny z důvodu, aby zadavatelům usnadnily získání určitých (specifických, popřípadě nestandardních) právních služeb, stále se toliko jedná o připuštěnou odchylku od jinak pevného pravidla spočívajícího v povinnosti (od určitého finančního limitu) poptávat žádané plnění v rámci některého z druhů zadávacích řízení. S obviněným pak nelze souhlasit v tom, že by restriktivní výklad těchto výjimek nutil zadavatele vyčkávat se sjednáním právních služeb do nejzazšího možného momentu, kdy už je prakticky nemožné se kvalitně a efektivně na spor či řízení připravit. Takovou úvahu obviněného Úřad považuje za nedůvodnou, neboť má za to, že pokud je právní věc v takové fázi, kdy na základě relevantních dokladů teprve poprvé vyvstala vysoká pravděpodobnost, že se daná věc stane předmětem soudního (či jiného) řízení, má zadavatel možnost na vzniklou situaci adekvátně reagovat a nelze tak učinit automatický závěr, že v takové chvíli je již nemožné se kvalitně a efektivně bránit, když soudní (jiný spor) ani nezapočal. Zákonné výjimky dle § 29 písm. k) zákona reagují na situace, kde soudní (nebo jiné) řízení již existuje nebo je jeho riziko zjevné a zadavateli je tak umožněno pružně reagovat na vzniklou situaci. Nicméně nelze předmětné výjimky vykládat jinak než restriktivně, neboť takový postup (jak navrhuje obviněný) by ad absurdum vedl k tomu, že by pod předmětné výjimky bylo možné podřadit takřka veškerá právní zastoupení, kde může hrozit či vzniknout jakýkoliv spor založený na odlišném právním názoru protistran. Ve svém důsledku by tak byl zcela popřen smysl výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jak ji zákonodárce definoval v § 29 písm. k) bod 2 zákona. V této souvislosti pak Úřad opět akcentuje, že výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona jsou navázány na situaci, kdy soudní (nebo jiné) řízení již existuje nebo s vysokou pravděpodobnosti nastane. Jde tedy o spory vyznačující se nějakou specifickou intenzitou, a nikoliv jakékoliv spory založené na odlišném právním názoru protistran.

119. Úřad pro přehlednost shrnuje, na základě jakých podmínek může zadavatel využít výjimky podle § 29 písm. k) zákona. Musí se jednat o takové služby, které poskytuje advokát jako zástupce klienta v konkrétně určeném řízení, respektive se musí jednat o úkony, které tento advokát poskytuje v rámci přípravy na toto řízení či se jedná o úkony, u kterých je konkrétní, reálná a vysoká pravděpodobnost vzniku takového řízení, přičemž v případě úkonů, které nejsou přímo zastoupením, se musí vždy jednat o úkony, které mají konkrétní návaznost na konkrétní a určité řízení, splňující definici řízení, na něž se výjimka (podle bodu 1.) vztahuje. K výše uvedeným závěrům Úřad dospěl již v rámci své předchozí rozhodovací praxe, konkrétně v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0146/2014/VZ-35817/2016/512/MHr ze dne 25. 8. 2016, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř ze dne 13. 2. 2017, přičemž v duchu zachování legitimního očekávání, jedné ze zásad zakotvených v § 2 odst. 4 správního řádu, se v projednávaném případě od uvedených závěrů neodchyluje.

120. Jelikož obviněný ve svých podáních (vyjádření ze dne 6. 10. 2022, 14. 12. 2022 a ze dne 30. 1. 2023) argumentoval možností aplikace výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona, Úřad na základě shora uvedeného výkladu přistoupil k posouzení otázky, zda předmět dané veřejné zakázky zahrnuje i plnění, jež nelze podřadit pod výjimku z povinnosti zadavatele zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona.

121. Jak Úřad uvedl výše, obviněný předložil Úřadu celkem 46 faktur vystavených advokátem A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] na základě uzavřené Smlouvy za období od ledna 2019 do října 2022, přičemž tyto faktury obsahují specifikaci poskytnutých právních služeb mj. co do záležitosti a popisu. Zejména ve vztahu ke specifikaci poskytnutých právních služeb, jež je uvedena ve fakturách č. FV-1d/2021, č. FV-2d/2021, č. FV-3d/2021, č. FV-5d/2021, č. FV-1/2022, č. FV-4d/2022, FV-5d/2022, FV-6d/2022, FV-7d/2022, FV-8d/2022, FV-9d/2022 a č. FV-10d/2022, přitom Úřad získal pochybnost, zda veškeré zde uvedené právní služby splňují podmínky pro uplatnění obecné výjimky stanovené v § 29 písm. k) bod 1. nebo 2. zákona, jak tvrdí obviněný.

K právním službám ve věci HR

122. Ve vztahu k fakturám č. FV-4d/2022, FV-5d/2022, FV-6d/2022, FV-7d/2022, FV-8d/2022, FV-9d/2022 a č. FV-10d/2022 Úřad ze specifikace těchto faktur (viz body 93. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistil, že obviněnému byly vyúčtovány právní služby, jež byly v rámci specifikace „záležitost“ označeny heslem „HR“, resp. „hr“ (dále jen „právní služby ve věci HR“). Obviněný ve svém sdělení ze dne 14. 12. 2022 a 30. 1. 2023 ve vztahu k právním službám ve věci HR uvedl, že se jednalo o personální agendu související s ukončením pracovních poměrů zaměstnanců obviněného, kteří hrozili podáním žaloby na neplatnost právního úkonu. Dále obviněný v této souvislosti uvedl, že právní služby advokáta v těchto záležitostech jednoznačně naplňují charakter právních služeb ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona, neboť se jednalo o problematiku pracovněprávních vztahů, jež bývají mnohdy problematické, z čehož dovozoval pravděpodobnost sporů s danými zaměstnanci. Obviněný rovněž uvedl, že jeho advokát mu v této souvislosti poskytoval konzultace, komunikoval s advokátem jednoho ze zaměstnanců a byl také osobně přítomen předávání výtek zaměstnancům. Byť obviněný tvrdil, že z komunikace mezi advokátem obviněného a advokátem jednoho ze zaměstnanců plyne existence sporu o výklad práva zaměstnance na odměnu během plynutí doby, po kterou platí konkurenční doložka, resp. spor o platnost odstoupení od konkurenční doložky a v této souvislosti rovněž předložil předmětnou písemnou komunikaci, Úřad podotýká, že ani z této komunikace ani z tvrzení obviněného neplyne konkrétní hrozba vzniku soudního sporu, přičemž vzniku soudního sporu nemůže bez dalšího nasvědčovat toliko rozdílný výklad mezi stranami. Opačný výklad by totiž vedl ke zcela absurdnímu závěru, kdy by pod výjimku dle § 29 písm. k) bod 2. zákona bylo možné podřadit v podstatě každé právní jednání, na jehož právním výkladu by se strany neshodly. Úřad akcentuje, že důkazní břemeno spočívá na obviněném, který existenci této výjimky musí Úřadu doložit, a to např. předžalobní výzvou, komunikací s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí k zahájení konkrétního řízení atp. V posuzované věci však předžalobní výzvu protistrany obviněný nepředložil a rovněž ani v komunikaci s advokátem protistrany, kterou obviněný předložil, nebyla vyslovena hrozba podání žaloby, ale toliko nesouhlas zaměstnance s výtkami a odstoupením zaměstnavatele (obviněného) od konkurenční doložky. V této souvislosti Úřad doplňuje, že na tomto dílčím závěru nemění ničeho nemění ani skutečnost, že protistranou obviněného ve sporech byly osoby s právnickým vzděláním. Tato skutečnost totiž sama o sobě nepoukazuje na vysokou pravděpodobnost soudního sporu, a to i přesto, že se jedná o osoby, které by s ohledem na svoje vzdělání měly být schopny samostatného zpracování žaloby.

123. Úřad tak ve světle výše uvedeného výkladu § 29 písm. k) zákona konstatuje, že v šetřeném případě z předložených dokumentů ani tvrzení obviněného nijak nevyplývá, že by existence konkrétního sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.

124. Z faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 Úřad zjistil, že advokát fakturoval obviněnému mj. položku „exte právní pomoc“ za 10 875 Kč bez DPH. Příloha předmětné faktury je označena „faktura externí advokátní kanceláře“. Ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 obviněný uvedl, že se jednalo o subdodávku právních služeb ve věci HR. Ve vztahu k této položce pak Úřad konstatuje stejný závěr jako ke zbylým právním službám ve věci HR, tedy že z předložených dokumentů ani tvrzení obviněného nijak nevyplývá, že by existoval konkrétní spor ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.

125. Úřad dále uvádí, že na učiněných závěrech nemohou ničeho změnit ani nové důkazy, které obviněný předložil v rámci svých vyjádření ze dne 28. 6. 2023 (tj. písemná komunikace s C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 9. 6. 2023 a ze dne 16. 6. 2023 a dále odstoupení od konkurenční doložky ze dne 6. 6. 2023 adresované paní E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]) a ze dne 28. 7. 2023 (tj. předžalobní výzva C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 27. 7. 2023, předžalobní výzva ze dne 27. 7. 2023 adresována obviněnému a plná moc právního zástupce C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 28. 6. 2023). Úřad doplňuje, že byť byly důkazy předložené obviněným dne 28. 7. 2023, tedy po lhůtě, kterou Úřad obviněnému stanovil usnesením ze dne 19. 7. 2023 a ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí, Úřad je nehodnotí jako nepřípustné, neboť dává za pravdu obviněnému, že je Úřadu ve stanovené lhůtě nemohl předložit, navíc je v této souvislosti nutno vzít v potaz skutečnost, že v šetřené věci je vedeno řízení o přestupku. Úřad nicméně konstatuje, že po obsahové stránce tyto důkazy nepovažuje již s ohledem na jejich dataci v šetřeném případě za relevantní, neboť se jedná o dokumenty z přibližně poloviny roku 2023. Ze specifikace fakturace, kterou Úřadu poskytl obviněný, totiž plyne, že právní služby ve věci HR byly obviněnému fakturovány v období od května 2022 do listopadu 2022, přičemž ve svém vyjádření ze dne 11. 11. 2022 obviněný sdělil, že mu tyto služby byly poskytnuty v období od dubna 2022 do srpna 2022. Lze tedy konstatovat, že právní služby ve věci HR byly obviněnému poskytnuty a fakturovány více než půl roku před existencí výše uvedených důkazů předložených obviněným k prokázání rizika soudního sporu a tedy oprávněnosti výjimky dle § 29 písm. k) zákona. Ačkoliv se jedná o předžalobní upomínky, resp. plnou moc k zastupování ve sporu s obviněným, které Úřad obecně považuje za podstatné ukazatele při posouzení míry pravděpodobnosti vzniku soudního (apod.) sporu ve smyslu § 29 písm. k) zákona (viz výše), jde evidentně o dokumenty, které vznikly až ex post po sjednání daných (již fakturovaných) právních služeb. Úřad v této souvislosti akcentuje, že obecně nelze akceptovat postup, kdy zadavatel dodatečně, se značným odstupem od doby, kdy sjedná a uhradí určité právní služby, dovozuje existenci důvodů pro aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona např. na základě následně vyhotovené předžalobní upomínky. Takový postup by bylo možno označit pouze za účelový s cílem ex post dovozovat oprávněnosti použití výjimky dle § 29 písm. k) zákona na právní služby, které byly poskytnuty/čerpány již v minulosti. Opačný závěr by totiž mohl ad absurdum vést k tomu, že by si zadavatel mohl v jakékoliv věci vypracovat předžalobní upomínku za účelem odůvodnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona a dovozovat tak až následně zákonnost svého jednání v minulosti. Úřad v dané souvislosti připomíná, že otázku, zda jsou naplněny podmínky pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod 2. zákona, tj. zda se dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v § 29 písm. k) bod 1. zákona, je třeba dovozovat ze stavu v době, kdy byly dané právní služby poptávány a objednávány. Lze rovněž poznamenat, že pokud by zákonodárce připustil, že oprávněnost použití dané výjimky by bylo možno dovozovat ex post, nepracoval by v § 29 písm. k) bod 2. zákona ostatně ani s pojmem „vysoké pravděpodobnosti“ vzniku předmětu soudního, rozhodčího, smírčího nebo správního řízení, nýbrž by koncipoval dané ustanovení pouze v tom smyslu, že se „daná věc stala předmětem řízení“ soudního, rozhodčího, smírčího nebo správního řízení ve smyslu § 29 písm. k) bod 1 zákona. Dovozováním oprávněnosti výjimky dle § 29 písm. k) bod 2. zákona ex post (např. doložením předžalobní upomínky vyhotovené s odstupem několika let od poptávky a objednávky předmětné právní služby) by se zcela odstranil definiční znak spočívající v eventualitě daného sporu.

K právním službám ve věci přepisu odběrného místa

126. Ze specifikace faktur č. FV-2d/2021 a č. FV-5d/2021 (viz body 88. a 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že obviněnému byly vyúčtovány právní služby, jež byly v rámci specifikace „záležitost“ označeny heslem „CEZ“. Obviněný ve svém sdělení ze dne 14. 12. 2022 a 30. 1. 2023 ve vztahu k těmto právním službám uvedl, že se jednalo o komunikaci se spol. ČEZ, a.s. související s převodem odběrného místa spotřeby elektrické energie z nájemce nemovitostí obviněného (spol. Hotel Odra s.r.o.) na obviněného (coby vlastníka předmětných nemovitostí), přičemž spol. ČEZ, a.s. tento převod odmítla. Obviněný rovněž uvedl, že v této souvislosti konzultoval se svým advokátem vhodný postup, když na základě vzájemné komunikace s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ, a.s.) dovodil možnost sporu před Energetickým regulačním úřadem, neboť poskytovatel aplikoval ve věci přepisu rozdílný výklad právních předpisů než obviněný. Obviněný ke svým tvrzením předložil rovněž předmětnou písemnou komunikaci s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ, a.s.), ze které plyne odmítavé stanovisko poskytovatele elektrické energie k přepisu odběrného místa na obviněného, neboť legislativa vyžaduje souhlas vlastníka nemovitosti s uzavřením smlouvy o připojení jen k okamžiku uzavření smlouvy o připojení a odvolání souhlasu vlastníka nemovitostí není způsobilé ukončit existující platnou a účinnou smlouvu o připojení, která byla v minulosti uzavřena se spol. Hotel Odra s.r.o. Ačkoliv obviněný dovozoval možnost sporu před Energetickým regulačním úřadem, neboť poskytovatel elektrické energie aplikoval ve věci přepisu odběrného místa rozdílný výklad právních předpisů než obviněný, Úřad (i s odkazem na výše uvedený dílčí závěr učiněný ve vztahu k právním službám ve věci HR) opět akcentuje, že důkazní břemeno k prokázání důvodů pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona spočívá na obviněném, který existenci těchto důvodů musí Úřadu doložit (např. předžalobní výzvou, komunikací s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí k zahájení konkrétního řízení atp.). Úřad v této souvislosti sděluje, že obviněný předložil Úřadu písemnou komunikaci s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ, a.s.), avšak z této komunikace je patrný toliko rozdílný právní názor na obviněným požadovaný přepis odběrného místa, nikoliv však již konkrétní hrozba vzniku sporu před Energetickým regulačním úřadem nebo jiným veřejným orgánem. Úřad rovněž zdůrazňuje, že ani z tvrzení obviněného ani z předložené dokumentace nijak nevyplývá, že by byly ve věci přepisu zahájeny kroky k podání žaloby, resp. jiného podání na poskytovatele elektrické energie u příslušného orgánu. V této souvislosti Úřad opět akcentuje, že vzniku sporu před příslušným orgánem nemůže bez dalšího nasvědčovat toliko rozdílný právní výklad mezi stranami.

127. K argumentaci obviněného, že „právní služby ČEZ spadají do širšího a komplexního právního případu, který se týká soudních sporů se společností HO“ a že „[t]yto případy přitom i Úřad sám podřadil pod výjimku dle § 29 písm. k) ZZVZ“ Úřad sděluje, že při posouzení oprávněnosti aplikace výjimek dle § 29 písm. k) zákona v těchto dvou případech (tj. soudních sporů se spol. Hotel Odra s.r.o. a právních služeb ve věci přepisu odběrného místa) je nutno postupovat ke každé věci individuálně a je nemožno tyto právní věci spojovat v jedno. Byť Úřad připouští určitou kauzalitu mezi těmito záležitostmi, je nutné akcentovat, že obě záležitosti mají zcela rozdílný okruh účastníků vzniklých sporů, což má vliv také na konkrétní druh vzniklého nebo hrozícího řízení. V případě sporů se spol. Hotel Odra s.r.o. se jednalo o existující občanské soudní řízení s protistranou spol. Hotel Odra s.r.o. Ze stanoviska obviněného ze dne 2. 6. 2023 pak plyne, že v případě potenciálního řízení ve věci přepisu odběrného místa (právní služby ČEZ) by se jednalo o sporné správní řízení před Energetickým regulačním úřadem či civilním soudem. Úřad má za to, že protistranou obviněného u takovýchto sporů by byl poskytovatel elektrické energie (resp. sesterská společnost ČEZ, a.s.), který odmítl provést obviněným požadovaný přepis odběrného místa, o čemž svědčí i vzájemná písemná dokumentace, kterou obviněný Úřadu předložil. Úřad současně především konstatuje, že ačkoli z předložené písemné komunikace mezi zadavatelem a poskytovatelem elektrické energie je zřejmý opačný názor ohledně možnosti přepisu odběrného místa, z dané korespondence již neplyne [na rozdíl od komunikace mezi zadavatelem a spol. Hotel Odra, s.r.o., kdy vzájemné vztahy mezi zúčastněnými subjekty a míra řešení jejich sporů soudní cestou již vyeskalovaly (zejména v souvislosti s již probíhajícími soudními řízeními) natolik, že bylo možno usuzovat na vysokou míru pravděpodobnosti, že se řešené věci stanou předmětem řízení specifikovaných v § 29 písm. k) bod 1. zákona] taková vyhrocenost vzájemných vztahů, která by nasvědčovala vzniku soudního, rozhodčího, smírčího nebo správního řízení apod. Z uvedených důvodů tudíž nelze u těchto dvou záležitostí ve vztahu k posouzení oprávněnosti aplikace výjimek dle § 29 písm. k) zákona automaticky dospět ke stejnému závěru.

128. Úřad tak konstatuje, že v šetřeném případě z předložených dokumentů ani tvrzení obviněného nijak nevyplývá existence konkrétního sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.

129. Úřad k uvedeným právním službám označovaným ve fakturaci heslem „CEZ“ dále doplňuje, že ze specifikace faktur č. FV-1d/2021, č. FV-3d/2021, č. FV-11d/2021 a č. FV-1/2022 (viz body 87., 89., 91. a 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že obviněnému byly vyúčtovány právní služby, jež se dle „popisu“ evidentně rovněž týkají výše popsané věci související se spol. ČEZ, a.s., resp. s přepisem odběrného místa, byť byly tyto služby v rámci specifikace „záležitost“ označeny heslem „hotel“ a nikoliv „CEZ“. Jelikož obviněný ve vztahu k těmto službám nikterak neprokázal opak, Úřad považuje za relevantní aplikovat výše uvedené závěry ve vztahu k právním službám, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „CEZ“ také na všechny další právní služby, jež byly obviněnému poskytnuty v souvislosti se stejnou právní věcí – tedy přepisem odběrného místa na jeho nemovitosti. Ve vztahu k uvedeným právním službám dle citované fakturace ve věci přepisu odběrného místa Úřad rovněž neshledal existenci konkrétního sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.

130. S ohledem na výše uvedené dílčí závěry, podle nichž u právních služeb ve věci přepisu odběrného místa a právních služeb ve věci HR nebylo obviněným dostatečně prokázáno, že tyto právní služby lze podřadit pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, Úřad sděluje, že pro tyto služby platí obecné pravidlo dle § 2 odst. 3 zákona, dle kterého je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li v zákoně stanoveno jinak. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda postup obviněného při uzavření šetřené Smlouvy byl učiněn v souladu s pravidly stanovenými zákonem, pro níž je rozhodné, jakým způsobem byl obviněný povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a jaký byl případně povinen v závislosti na výši zjištěné předpokládané hodnoty veřejné zakázky zvolit postup.

Ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky

131. Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

132. Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

133. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

134. Nejprve Úřad uvádí, že v šetřeném případě se bezpochyby jedná o veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, jelikož předmětem Smlouvy je poskytování právních služeb, tudíž takových činností, které svou charakteristikou neodpovídají činnostem uvedeným v § 14 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval právní služby minimálně v období od roku 2017 až 2019 pravidelně, Úřad posuzoval, zda se jedná v případě šetřené Smlouvy o služby pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona.

135. U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, předpokládaná hodnota se upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

136. Jak plyne z § 19 odst. 3 zákona, za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona se nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Úřad se tedy předně zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u níž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, či zda se v šetřeném případě uplatní výjimka z tohoto ustanovení zakotvená v § 19 odst. 3 zákona, a tedy nebude pro stanovení předpokládané hodnoty nutné brát v potaz úhrady poskytnuté zadavatelem během předcházejících 12 měsíců.

137. K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura následující: „Byť pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Jedná se zpravidla o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“[5].

138. Dále komentářová literatura k ustanovení § 19 odst. 3 zákona mj. uvádí, že „určitým protikladem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro pravidelné veřejné zakázky je ustanovení § 19 odst. 3, které dopadá na nahodilé nákupy zadavatele. Uvedené pravidlo se týká pořizování dodávek a služeb, které by sice s ohledem na jejich opakovanost mohly být teoreticky považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, ale s ohledem na jejich zvláštní povahu a nahodilost jejich pořizování se dle zákona za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují, a není proto třeba pro tyto stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel uvedených v § 19 odst. 1.“[6].

139. Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o trvající či pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje pravidelně a tyto dodávky či služby nezbytně potřebuje pro výkon své činnosti, veřejné zakázky podle § 19 odst. 3 zákona se týkají služeb či dodávek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Úřad k tomu uvádí, že je třeba v každém jednotlivém případě individuálně posoudit, zda se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, či zda jde o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona, neboť i stejný předmět plnění může být v jednom případě veřejná zakázka pravidelné povahy a v jiném případě může jít o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti. K výše uvedenému pak lze odkázat i na závěry obsažené v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-34190/2022/161 ze dne 19. 10. 2022, ze kterého plyne, že „[p]odmínku, že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o dodávky sice opakované, ale svou povahou nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. (…) Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona jakožto k výjimce z pravidla dle § 19 odst. 1 zákona nutno přistupovat restriktivně (…).“. V této souvislosti Úřad odkazuje také na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24742/2023/161 ze dne 19. 7. 2023, kde ve vztahu k § 19 odst. 1 zákona předseda konstatoval, že „se jedná o stanovení předpokládané hodnoty u pravidelně pořizovaných opakujících se plnění, jejichž pravidelnosti si musí být zadavatel vědom. Zároveň se musí jednat o plnění či služby, které jsou dopředu předvídatelné.“.

140. Z bodu 1.1. Smlouvy plyne, že jejím předmětem je poskytování právních služeb, a to v rozsahu vyplývajícím z konkrétních zadávaných úkolů, přičemž službami se dle této Smlouvy rozumí zejména vypracovávání právních posudků, analýz, stanovisek a smluvních dokumentů, zastupování před soudy či správními orgány, poskytování konzultací. V uvozovacím bodě (A) Smlouvy je stanoveno, že obviněný „je společností podnikající na území České republiky mimo jiné v oblasti provádění veřejného zdravotního pojištění pro své pojištěnce a v této souvislosti má zájem využívat určitých právních služeb (…)“. Z uvedeného tedy plyne, že se jedná o služby, které obviněný potřebuje k výkonu své činnosti, přičemž poskytování právních služeb představuje jediný komplexní druh plnění a potřebu těchto služeb pak obviněný mohl předvídat. Lze konstatovat, že společným prvkem plnění vyplývajícího ze Smlouvy je pokrytí standardně se vyskytujících „právních potřeb“ obviněného. Kromě vymezení předmětu Smlouvy lze tento dílčí závěr dovodit také z předložené fakturace plnění ze Smlouvy, když ze specifikace poskytnutých právních služeb plyne, že na základě Smlouvy byly obviněnému poskytnuty komplexní právní služby týkající se různorodých právních záležitostí (viz body 85. a 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z tohoto důvodu se i přesto, že při poskytování právních služeb byla z věcného hlediska na základě plnění Smlouvy řešena odlišná problematika dotýkající se různých oblastí práva, jedná o služby stejného druhu.

141. Úřad na tomto místě konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené dodavatelem za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické. Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry obsažené např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh ze dne 24. 6. 2014, dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“. Stejně tak lze v tomto směru odkázat na závěry plynoucí z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023, podle něhož „pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu“.

142. Úřad dále poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011-258, a to v následujícím znění: „U veřejných zadavatelů si navíc lze jen obtížně představit, že u nich vyvstanou zcela náhle a nepředvídatelně situace, u nichž budou muset řešit zcela specifické právní otázky. Právní služby mají být […] především pokryty vlastními zaměstnanci zadavatele; v případě, že musí zadavatel využít služeb externích subjektů, mají takové služby vždy souvislost s činností zadavatele, jeho působností a hospodařením se svěřeným majetkem z veřejných rozpočtů.“.

143. Úřad podotýká, že problematikou veřejných zakázek pravidelné povahy se zabývá i aktuální rozhodovací praxe předsedy Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-34190/2022/161 ze dne 19. 10. 2022 v souvislosti s dodávkami pohonných hmot, v rozhodnutí č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023 týkajícím se pořizování nábojů určených pro sportovní účely či v rozhodnutí ÚOHS-15749/2023/163 ze dne 26. 4. 2023 ve věci dodávek léčivých přípravků, v rámci nichž bylo dovozeno, že uvedená plnění v řešených případech představují právě veřejné zakázky pravidelné povahy.

144. Co se týče pravidelnosti poskytování služeb, Úřad konstatuje, že z údajů zaslaných obviněným (viz body 101. a 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že obviněný posuzovaný předmět plnění, tj. právní služby, pořizuje pravidelně. V průběhu let 2017 až 2019 obviněný hradil právní služby pravidelně na základě smluv či objednávek uzavřených s různými poskytovateli právních služeb. Úřad dále poukazuje na výše zmíněnou komentářovou literaturu, dle které jsou právní služby jedním z typických příkladů služeb pravidelné povahy.

145. Komentářová literatura dále uvádí: „Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být například i jazykové kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů „založí“ povinnou aplikaci § 19, a nemusí se tedy nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s „provozem“ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv „nezbytnost“.[7].

146. Úřad tedy dospěl k závěru, že v případě pořizování právních služeb ze strany obviněného se nejedná o nahodilé služby, nýbrž jde o služby, o kterých obviněný ví, že je bude k výkonu své činnosti potřebovat. Zároveň z podkladů zaslaných obviněným je zřejmé, že obviněný využívá externí poskytovatele právních služeb v souvislosti se svojí činností dlouhodobě a kontinuálně, a nikoliv pouze na základě šetřené Smlouvy (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb dle šetřené Smlouvy je tedy třeba stanovit v souladu s § 19 odst. 1 zákona.

147. Obviněný ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 v návaznosti na vydaný příkaz zpochybnil závěry Úřadu, že se v případě právních služeb poskytnutých mu na základě Smlouvy jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy, když namítá závěr Úřadu, že právní služby týkající se personální agendy a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa jsou služby pravidelné povahy. Obviněný dále namítal, že právní případy a problémy se sice mohou vyskytovat v určitých provozech opakovaně, či často, ale každý právní případ je jiný a každé zadání případu se liší s ohledem na zúčastněné osoby, předmět právní služby a rozhodné právo. Dle obviněného pak Úřad v této souvislosti zcela opomněl diferenciovat právní služby, které jsou na advokátním trhu nabízeny. Obviněný se domnívá, že zadavatelé nemohou vysoutěžit univerzálního poskytovatele právních služeb, neboť na různé případy je nutné poptat různé specialisty. K této námitce obviněného Úřad sděluje, že v posuzovaném případě není ze Smlouvy jasné, že by ji obviněný sjednával na nějakou úzce profilovanou právní problematiku. Naopak Smlouva poměrně široce vymezuje poskytované úkony, avšak nikterak nevymezuje právní oblast. Z provedené fakturace za právní služby poskytnuté obviněnému dle Smlouvy pak lze zpětně dovodit, že obviněnému byly poskytovány služby v širokém spektru právní problematiky, čili v rozsahu generální právní praxe. Nelze pak konstatovat, že by tyto služby byly na trhu nabízeny omezeným okruhem dodavatelů, jež by se zaměřoval toliko na určitou právní specializaci. Nelze proto ani souhlasit s obviněným, že by se v případě právních služeb ve věci HR a právních služeb ve věci přepisu odběrného místa nejednalo v šetřeném případě o pravidelné služby a ve vztahu ke Smlouvě tedy o veřejnou zakázku pravidelné povahy. Rovněž pak nelze souhlasit s názorem obviněného, že by bylo možné toliko sečíst právní služby týkající se personální agendy s jinými službami pracovního práva a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa pak s jinými službami energetického práva. V této souvislosti Úřad odkazuje na závěry Krajského soudu v Brně, který v rozsudku č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 uvádí: „Jestliže by soud přisvědčil opačnému názoru, tedy že každá ze smluv tvoří zakázku samostatnou, umožnil by tak uzavírání smluv na právní služby mimo jakoukoli kontrolu. Téměř vždy by totiž bylo možné poptávané právní služby atomizovat na jednotlivé dílčí případy nebo dokonce na jednotlivé úkony či poradenské kroky ve vztahu k potřebám zadavatele, uměle tak konstruovat jednotlivé dílčí zakázky, jejichž podstatou by bylo poskytování věcně týchž (právních) služeb týmž dodavatelem ve prospěch téhož zadavatele – a tím tak snížit předpokládanou hodnotu zakázky a všechny smlouvy uzavírat mimo režim a kontrolu ZVZ.“. Tento rozsudek potvrdil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011-255 a taktéž z těchto závěrů vycházel Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 5. 2021, č. j. 7 As 278/2020-38.

148. Ačkoliv obviněný v rámci svých podání (vyjádření ze dne 6. 10. 2022 a 14. 12. 2022) opakovaně argumentoval, že v případě uzavření Smlouvy postupoval v souladu s § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona, Úřad akcentuje, že tyto výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení se zásadně nevztahuje na poskytování právních služeb generálně, nýbrž jejich aplikace je možná pouze v zákonem taxativně vymezených případech, při kterých má své opodstatnění, tj. u právních služeb, které poskytuje advokát v souvislosti se zastupováním v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení. Úřad již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že v případě právních služeb ve věci HR a právních služeb ve věci přepisu odběrného místa se jedná o právní služby, které nelze podřadit pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona, tudíž nelze konstatovat, že obviněný neměl povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení z důvodu uplatnění výjimky dle citovaných ustanovení zákona. Úřad akcentuje, že pokud předmět poptávaného plnění zahrnuje jak plnění, které je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, tak plnění, které by eventuálně bylo podřaditelné pod uvedenou výjimku, jedná se ve vztahu k posouzení možnosti aplikace předmětné výjimky o „smíšenou zakázku“. V případě smíšené zakázky obecně platí, že zadavatel může buď tu část zakázky, kterou není povinen zadávat v zadávacím řízení, zadat samostatně nebo ji zadat společně, avšak předpokládanou hodnotu smíšené zakázky pak stanoví dle hodnoty části, na kterou se předmětná výjimka nevztahuje, a kterou je tudíž povinen zadat v zadávacím řízení. Jelikož v šetřeném případě Úřad dovodil, že se v případě právních služeb ve věci HR a právních služeb ve věci přepisu odběrného místa nejedná o právní služby, které lze podřadit pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona, Úřad konstatuje, že se v případě veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb dle šetřené Smlouvy jedná o smíšenou zakázku. Tato skutečnost však ničeho nemění na dílčím závěru, že se v případě uzavření předmětné Smlouvy jedná o zakázku pravidelné povahy a předpokládaná hodnota se tedy stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona.

149. Úřad tak na tomto místě vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že obviněný byl s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona při výpočtu předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky povinen vycházet ze skutečné ceny uhrazené za pravidelně poptávané služby stejného druhu za posledních 12 měsíců od uzavření Smlouvy, tedy za období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, a že dále byl povinen tuto předpokládanou hodnotu upravit s ohledem na skutečnost, že předmětná Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Jelikož je v této souvislosti stěžejní, zda se jedná o služby stejného druhu, je nutné zohlednit rovněž to, zda platby za právní služby za období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 nezahrnují i platby za úkony spadající pod výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) zákona, přičemž v případě poskytnutých služeb, jež by spadaly pod tuto výjimku by se tedy o plnění stejného druhu nejednalo. V této souvislosti Úřad posoudil, zda obviněným zaslané faktury (za období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018) prokazují ve vztahu k některým právním službám uplatnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona.

150. Na tomto místě pak Úřad reaguje na námitku obviněného, že byť čistě formálně je Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, tak s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem (tedy že Smlouva obsahuje ujednání o maximální částce, kterou může advokát účtovat za jeden kalendářních měsíc ve výši 165 000 Kč bez DPH), se fakticky jedná o smlouvu na dobu určitou. Úřad s touto Úvahou obviněného nesouhlasí a považuje ji za čistě účelovou. Úřad sděluje, že z předmětné Smlouvy nikterak neplyne, že byla ujednána maximální celková cena, kterou je možné na základě Smlouvy uhradit, resp. účtovat. Obsahuje toliko maximální částku, kterou je možné účtovat za kalendářní měsíc. Ve Smlouvě je však explicitně uvedeno, že je sjednána na dobu neurčitou. Plnění ze Smlouvy tedy není omezeno časově, ale toliko maximální měsíční částkou. V teoretické rovině tak mohla být na základě Smlouvy hrazena neomezená částka, a to i za předpokladu, že by byl dodržen maximální měsíční limit. Nelze proto dovodit závěr, že by v případě Smlouvy mohlo dosažením určité ceny za poskytnuté právní služby dojít k splnění účelu a předmětu Smlouvy s důsledkem zániku smluvního závazku. Ve vztahu k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20468/2023/162 ze dne 6. 6. 2023, na něž zadavatel odkazuje pak Úřad sděluje, že závěry plynoucí z citovaného rozhodnutí, na které obviněný odkazuje ve svém vyjádření ze dne 19. 7. 2023 nejsou zcela přiléhavé k nyní šetřené věci. Je tomu tak proto, že smlouva posuzovaná v citovaném rozhodnutí obsahovala ujednání, že plnění poskytnuté na jejím základě nepřesáhne částku 2 000 000 Kč bez DPH. Jednalo se tedy o maximální částku za celé smluvní plnění, přičemž po vyčerpání této částky by bylo možné uvažovat o tom, zda došlo ke splnění účelu a předmětu smlouvy a zda tím smluvní závazek zanikl. Jak již Úřad uvedl výše, nyní posuzovaná smlouva neobsahovala ujednání o maximální celkové ceně, kterou je možné na základě Smlouvy uhradit. Byť Smlouva obsahuje ujednání o maximální částce, kterou může advokát účtovat za jeden kalendářních měsíc ve výši 165 000 Kč bez DPH, nelze z tohoto ujednání usuzovat, že by dosažením této maximální měsíční ceny došlo ke splnění účelu a předmětu Smlouvy a smluvní závazek by tím zanikl.

151. Na žádost Úřadu o označení právních služeb, jež byly obviněnému poskytnuty v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 a na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona, obviněný ve svém sdělení ze dne 13. 3. 2023 uvedl smlouvu o poskytování právních služeb uzavřenou dne 17. 4. 2018 s JUDr. Jirouskem, smlouvu o poskytování právních služeb uzavřenou dne 26. 3. 2018 s ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o. a dále objednávku adresovanou I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 26. 2. 2018. Úřad s ohledem na dokumentaci předloženou obviněným (sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023, smlouva o poskytování právních služeb, resp. objednávka, jež obviněný uzavřel s dodavateli U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO], ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o. a I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a dále příslušná fakturace vystavena těmito dodavateli) a s ohledem na výše uvedený výklad § 29 písm. k) zákona dospěl k závěru, že pod tuto výjimku lze z plateb za poskytnutí právních služeb v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 (viz bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s jistotou podřadit platby za následující úkony:

- úkony dodavatele U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO], jež byly poskytnuty v souvislosti se soudními řízeními obviněného proti spol. Hotel Odra s.r.o., v celkové výši 83 960 Kč bez DPH,

- úkony dodavatele ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., jež byly poskytnuty v souvislosti se soudními řízeními obviněného proti spol. Asseco Central Europe, a. s., v celkové výši 1 162 322,64 Kč bez DPH,

- stanovisko ve věci nájemního vztahu se spol. Hotel Odra s.r.o., jež bylo fakturováno dodavatelem I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve výši 7 650,41 Kč bez DPH,

a to z toho důvodu, že z uvedeného popisu daných služeb, resp. z předložených rozhodnutí soudů dle Úřadu nepochybně vyplývá, že se jedná o právní služby poskytované advokátem v rámci zastupování zadavatele v řízeních před soudem či při přípravě na taková řízení. Ve vztahu k ostatním službám, jež byly obviněným uhrazeny v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, Úřad neshledal důvody pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona, neboť obviněný neprokázal[8] opak, tedy, že by tyto právní služby spadaly pod uvedenou výjimku. Úřad v této souvislosti opět zdůrazňuje, že důkazní břemeno v tomto směru spočívá na obviněném, který musí případnou existenci výjimky Úřadu doložit.

152. Z výše uvedeného tak vyplývá, že obviněný uhradil v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření Smlouvy, za poskytování právních služeb, které nespadají jednoznačně pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona, následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

Výše platby bez DPH	Datum uhrazení platby	Č. faktury	Fakturované plnění	Dodavatel
150 000 Kč	10. 1. 2018	120117_0808	Zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
100 000 Kč	10. 1. 2018	120117_0808	Uplynutí lhůty pro podání nabídek	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
222,40 Kč	10. 1. 2018	120117_0808	Ostatní náklady	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
1 000 Kč	13. 4. 2018	010180093	910 00001 – Právní služby	FORLEX, s.r.o.
110 000 Kč	13. 4. 2018	010180093	910 00002 – Ostatní výdaje	FORLEX, s.r.o.
94 000 Kč	20. 6. 2018	010170640	910 00001 – Právní služby	FORLEX, s.r.o.
100 000 Kč	4. 7. 2018	120118_0144	Ukončení zadávacího řízení	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
30 625 Kč	24. 7. 2018	120118_0213	Revírní bratrská pokladna – Analýza GTA	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
120 000 Kč	30. 7. 2018	010180126	910 00002 – Ostatní výdaje	FORLEX, s.r.o.
14 875 Kč	25. 9. 2018	120118_0585	Revírní bratrská pokladna – Analýza GTA	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
1 750 Kč	18. 10. 2018	120118_0704	Revírní bratrská pokladna – Analýza GTA	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
343 000 Kč	18. 10. 2018	120118_0704	Revírní bratrská pokladna – Analýza GTA (ostatní náklady)	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
135 625 Kč	29. 11. 2018	120118_0948	Revírní bratrská pokladna – Nový informační systém	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
31 500 Kč	29. 11. 2018	120118_1139	Revírní bratrská pokladna – VZ Rekondiční pobyty pro seniory	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
28 000 Kč	13. 12. 2018	120118_1029	Revírní bratrská pokladna – Nový informační systém	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
21 875 Kč	13. 12. 2018	120118_1029	Revírní bratrská pokladna – zápis ochranné známky	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
22 027,27 Kč	13. 12. 2018	120118_1029	Ostatní náklady	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

Celkem 1 304 499,67 Kč bez DPH.

153. S ohledem na výše uvedené byl obviněný povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na právní služby následujícím způsobem. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na právní služby měla být nejprve vypočítána hodnota, kterou obviněný uhradil za služby stejného druhu během 12 měsíců předcházejících uzavření Smlouvy, tj. za období od 18. 12. 2017 do 19. 12. 2018, přičemž tato částka činí 1 304 499,67 Kč bez DPH (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále vzhledem k tomu, že Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, měla být výsledná částka přepočtena na 48 měsíců. Na základě výše uvedeného výpočtu tedy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb dle šetřené Smlouvy měla být stanovena ve výši 5 217 998,68 Kč bez DPH, případně upravená o ty změny, které lze očekávat. V šetřeném případě však ani z uzavřené Smlouvy, ani z jiných podkladů, které má Úřad k dispozici, nijak nevyplývá, že by se rozsah poskytovaných plnění či cena, kterou obviněný za tato plnění na základě Smlouvy má hradit, měly nějakým způsobem měnit. Naopak v bodě 2.1. Smlouvy byla stanovena maximální částka, kterou může advokát účtovat za jeden kalendářní měsíc ve výši 165 000 Kč bez DPH, což odpovídá maximální částce ve výši 1 980 000 Kč bez DPH za 12 měsíců, resp. ve výši 7 920 000 Kč bez DPH za 48 měsíců. Obviněný tedy k datu uzavření Smlouvy dle Úřadu nemohl důvodně očekávat žádné změny, o které by měla být předpokládaná hodnota upravena.

154. Byť obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2022 tvrdil, že ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, Úřad pro úplnost uvádí, že z dokumentace doložené Úřadu obviněným nevyplývá, že by se v šetřeném případě obviněný nějak podrobněji zabýval stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť Úřadu nepředložil žádné doklady prokazující jakoukoliv úvahu o výpočtu předpokládané hodnoty k datu uzavření Smlouvy a gros jeho argumentace je vedeno s odkazem na údajné oprávněné využití výjimky uvedené v § 29 písm. k) zákona.

155. Jelikož předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky přesáhla částku 2 000 000 Kč bez DPH, nejednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona, jejíž přepokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH.

156. Úřad shrnuje, že pokud v šetřeném případě předpokládaná hodnota přesahovala výši finančního limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu a nedosahovala finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku, jednalo se tedy o podlimitní veřejnou zakázku a obviněný byl povinen zadat tuto veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona nebo ji zadat jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 zákona.

157. V důsledku toho, že obviněný v posuzovaném případě nestanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb dle šetřené Smlouvy v souladu s výše uvedeným postupem, de facto se tím vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejných zakázek dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv.

158. Úřad proto shledává, že obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když šetřenou podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je poskytování právních služeb, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení a nezadal ji ani jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 zákona.

159. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit (ba naopak je vysoce pravděpodobné), že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. zadával veřejnou zakázku v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění. Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku obviněného podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele.

160. Úřad rovněž konstatuje, že s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl ve vztahu k zadání veřejné zakázky uzavřením předmětné Smlouvy naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky (tj. s odkazem na § 2 odst. 1 zákona uzavření úplatné smlouvy mezi obviněným a vybraným dodavatelem, z níž vyplývá povinnost vybraného dodavatele poskytnout v daném případě právní služby).

161. Obviněný v rámci svého stanoviska ze dne 2. 6. 2023 namítal, že i v případě, že by byla naplněna formální stránka přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, ve vztahu k právním službám týkajících se personální agendy a právním službám souvisejících s přepisem odběrného místa by nebyla naplněna materiální stránka přestupku, jeho jednání nebylo nijak škodlivé a neohrozilo ani veřejný zájem na ochraně efektivního vynakládání veřejných prostředků, ani veřejný zájem na ochraně hospodářské soutěže. K této námitce obviněného Úřad sděluje, že naplnění materiálního znaku skutkové podstaty (tedy škodlivosti) přestupku definovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí spočívá v tom, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. Podstatné je pak to, že obviněný v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty veřejnou zakázku zadal bez provedení zadávacího řízení, přestože byl povinen jej provést. V této souvislosti tedy není podstatná konkrétní částka, jež byla uhrazena za právní služby nespadající pod výjimky dle § 29 písm. k) zákona (jak implikuje obviněný), ale skutečnost, že obviněný veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb dle šetřené Smlouvy a předpokládanou hodnotou ve výši 5 217 998,68 Kč bez DPH zadal bez provedení zadávacího řízení, ačkoliv jej s ohledem na předpokládanou hodnotu byl povinen provést.

162. S ohledem na výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K námitkám týkajícím se procesních pochybení Úřadu

163. Obviněný namítá postup Úřadu při šetření podnětu, přičemž konkrétně rozporuje, že správní orgány mohou šetřit pouze skutečnosti, které odůvodňují zahájení správního řízení, tedy zjišťovat toliko jestli mají správní řízení zahájit, a nikoliv zjišťovat, jak by měl meritorně rozhodnout. Obviněný má za to, že Úřad překročil své oprávnění šetřit podnět, když v předmětné věci po dobu delší než sedm měsíců vyžadoval od obviněného rozsáhlé informace, přičemž vyjádřil názor, že správní řád umožňuje v rámci šetření podnětu vyžadovat pouze tzv. vysvětlení (ve smyslu § 137 správního řádu). Úřad k této námitce sděluje, že v rámci svého šetření zjišťoval skutečnosti, na základě kterých mohl dospět k závěru, zda-li správní řízení zahájí, či nikoli. Doba šetření podnětu pak byla přímo ovlivněna dobou, po kterou Úřad vyhodnocoval podklady, které mu ve věci postupně poskytoval obviněný [zejména pak podklady týkající se aplikace výjimky dle § 29 písm. k) zákona]. V této souvislosti Úřad podotýká, že na obviněného se pravidelně obracel se žádostmi o poskytnutí vyjádření, resp. podkladů, přičemž tak nečinil postupem ve smyslu § 137 správního řádu, neboť dle tohoto ustanovení platí, že správní orgán může vysvětlení požadovat jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem. Úřad však všechny potřebné podklady získal na základě řádné součinnosti obviněného. Úřad tedy nesouhlasí s tvrzením obviněného, že by Úřad opatřoval důkazy bez zákonného zmocnění a má za to, že získané informace a podklady nejsou zatížené jakoukoliv vadou.

164. K namítaným procesním pochybením ve vztahu k vydání příkazu Úřad v obecné rovině sděluje, že příkaz je zvláštním typem rozhodnutí ve věci, které se od „standardního rozhodnutí“ ve správním řízení liší mj. tím, že v případě příkazu nemusejí být splněny některé podmínky týkající se zahájení řízení, nebo povinnosti poskytnout účastníkovi řízení možnost, aby se mohl seznámit s podklady pro vydání příkazu a případně se k nim vyjádřit. Další specifikum příkazu spočívá v možnosti opravného prostředku, kdy proti příkazu je možné podat odpor, přičemž podáním odporu se příkaz ruší a správní řízení pokračuje ve své standardní podobě. Příkaz může správní orgán podle § 150 odst. 1 věty druhé správního řádu vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Úřad trvá na tom, že skutkový stav šetřené věci zjistil dostatečně, a proto byl oprávněn ve věci vydat příkaz. V této souvislosti Úřad akcentuje, že podmínkou vydání příkazu není to, zda skutková zjištění vedle správního orgánu považuje za dostatečná také sankcionovaný subjekt (tedy v šetřeném případě obviněný). Úřad konstatuje, že v šetřeném případě podal obviněný dne 19. 5. 2023 v zákonné lhůtě proti příkazu odpor, přičemž podáním odporu byl vydaný příkaz zrušen, tudíž jeho právní účinky zanikly a ve správní řízení se pokračuje, jako by nikdy nebyl vydán. Ačkoli Úřad trvá na tom, že vydáním příkazu nezatížil správní řízení žádnou procesní nebo jinou vadou, Úřad s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2015, č. j. 7 Ads 123/2015 - 41 zdůrazňuje, že byl-li příkaz podáním odporu zrušen, je zcela právně irelevantní, zda v souvislosti s jeho vydáním došlo k podstatné vadě řízení, a vydáním příkazu tak nemohlo být žádným způsobem znemožněno uplatňování procesních práv obviněného, jelikož v důsledku podání odporu byl příkaz zrušen a obviněný může uplatňovat svá procesní práva ve správním řízení tak, jako kdyby příkaz nikdy nebyl vydán – tj. zejména navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko, a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

165. Úřad nesouhlasí s tím, že by obviněnému určil nepřiměřeně krátkou lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko a dále navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Úřad akcentuje, že usnesením ze dne 22. 5. 2023 stanovil obviněnému lhůtu 7 dní ode dne doručení předmětného usnesení, přičemž částečně vyhověl žádosti obviněného a tuto lhůtu prodloužil z původní lhůty do 29. 5. 2023 nově do 2. 6. 2023. Předmětná lhůta tedy činila celkem 11 dní. Úřad nicméně považuje stanovenou lhůtu za zcela dostatečnou a přiměřenou (a to i ve své původní délce), a to zejména s ohledem na skutečnost, že Úřad při vydání příkazu vycházel v podstatě výhradně z materiálů poskytnutých samotným obviněným a že obviněný je jediným účastníkem řízení. Rozsah příkazu v délce 38 stran, považuje Úřad za standardní a zcela odpovídající řešené problematice, a tedy ani ten jakkoli nenaznačuje, že by lhůta byla stanovena nepřiměřeně. Stejně tak v příkaze uvedený skutkový stav věci nepovažuje Úřad (ani svým rozsahem) za nikterak složitý, přičemž Úřad akcentuje, že problematika zakázek pravidelné povahy a problematika aplikace výjimek dle § 29 písm. k) zákona není v rozhodovací praxi Úřadu unikátní. O přiměřenosti poskytnuté lhůty dle názoru Úřadu svědčí i fakt, že obviněný ve stanovené lhůtě doručil Úřadu argumentačně podrobné a rozsáhlé stanovisko a nelze tak konstatovat, že by stanovená lhůta omezila obviněného pouze k obecnému vyjádření.

166. K námitkám obviněného, že Úřad ani na jedno z jeho vyjádření nereagoval a nevyjádřil se k žádnému z bodů jeho argumentace Úřad sděluje, že není povinen v průběhu řízení reagovat na jednotlivá vyjádření účastníků. Úřad se však s argumentací obviněného detailně zabýval a vypořádává se s ní v odůvodnění tohoto rozhodnutí. K námitce obviněného, že Úřad mohl přistoupit k ústnímu jednání, na kterém mohl obviněný detailně odůvodnit svou procesní obranu, Úřad sděluje, že podle § 49 správního řádu správní orgán nařídí ústní jednání v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zákonnou povinnost nařídit ústní jednání neměl. Úřad má dále v této souvislosti za to, že nařízení ústního jednání nebylo nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv obviněného, neboť neshledává důvody, pro které by obviněný nemohl veškerá svá práva uplatňovat v plném rozsahu i písemně – tj. mimo ústní jednání, což obviněný rovněž aktivně činil (nahlížení do spisu, podávaní stanovisek a vyjádření, navrhování důkazů). Ačkoli obviněný uvedl, že na ústním jednání mohl „detailně odůvodnit svou procesní obranu“ Úřadu není zřejmé, jak se ústní obrana mohla lišit od obrany v písemné podobě, příp. z jakého důvodu by písemná forma procesní obrany bránila uplatnění procesních práv.

167. Obviněný rovněž namítal, že se Úřad vydáním usnesení ze dne 12. 7. 2023, jímž stanovil novou lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, dopustil procesního pochybení, protože tím ve správním řízení stanovil novou lhůtu koncentrace řízení, přičemž Úřad nereflektoval své dřívější usnesení, kterým stanovil koncentrační lhůtu ke dni 2. 6. 2023. V této souvislosti obviněný doplnil, že Úřad mohl stanovit lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí a předložení důkazů v délce 63 dnů, přičemž pak mohl předložit Úřadu obsáhlejší vyjádření a argumentaci a mohl by tedy účinněji vykonávat svá procesní práva. K této námitce Úřad sděluje, že usnesením ze dne 20. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl obviněný vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž obviněný využil svého práva, když Úřadu doručil své vyjádření ze dne 28. 6. 2023 spolu s přiloženými novými důkazy. Úřad následně vyjádření obviněného včetně příloh zahrnul do podkladů pro rozhodnutí a usnesením ze dne 12. 7. 2023 tak stanovil obviněnému novou lhůtu, ve které se mohl obviněný vyjádřit k podkladům rozhodnutí. V usnesení ze dne 12. 7. 2023 Úřad rovněž uvedl, které dokumenty nově zahrnul do podkladů pro rozhodnutí. Úřad na svém postupu neshledává žádnou nezákonnost; naopak má za to, že nezákonného postupu by se dopustil právě pokud by po rozšíření podkladů pro rozhodnutí obviněnému nestanovil novou lhůtu, ve které by se k nim mohl vyjádřit. Z obsahu usnesení ze dne 12. 7. 2023 muselo být obviněnému zcela zřejmé, z jakého důvodu je vydáváno – tj. v důsledku rozšíření podkladů pro rozhodnutí – a že původcem těchto podkladů je sám obviněný, který dané podklady Úřadu poskytl. Je tudíž zcela absurdní ze strany obviněného namítat, že Úřad rozšířil poklady pro vydání rozhodnutí o dokumenty, které sám obviněný navrhoval jako důkaz a současně stanovil novou lhůtu, ve které se mohl obviněný k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit. Pro úplnost Úřad podotýká, že rozsah a podrobnost argumentace podání obviněného v šetřeném případě dle Úřadu nenasvědčuje tomu, že by byl obviněný jakkoliv krácen na svých procesní právech ve vztahu k § 36 správního řádu a § 261 odst. 3 zákona. Úřad na tomto místě připomíná, že na základě žádostí obviněného opakovaně přistoupil k prodloužení stanovených lhůt.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

168. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

169. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

170. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

171. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 19. 12. 2018 zadáním veřejné zakázky, tedy uzavřením Smlouvy. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

172. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

173. Z podkladů předložených obviněným Úřad zjistil, že obviněný za plnění poskytnuté na základě Smlouvy uhradil celkem částku ve výši 1 788 497 Kč včetně DPH. V posuzovaném případě je však relevantní také to, jakou částku obviněný uhradil v souvislosti s právními službami, na něž se vztahuje obecná výjimka dle § 29 písm. k) zákona. V tomto směru Úřad sděluje, že existenci konkrétních důvodů pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona ve vztahu k právním službám, jež byly obviněnému poskytnuty na základě Smlouvy, neshledal toliko u právních služeb ve věci HR a u právních služeb ve věci přepisu odběrného místa a ve vztahu k fakturované položce „exte právní pomoc“.

174. Z předložených faktur č. FV-4d/2022, FV-5d/2022, FV-6d/2022, FV-7d/2022, FV-8d/2022, FV-9d/2022 a č. FV-10d/2022 a jejich specifikace plyne, že obviněnému bylo v souvislosti s právními službami ve věci HR vyúčtováno na základě šetřené Smlouvy celkem 53,25 hodin v hodinové sazbě 2 800 Kč bez DPH za hodinu. Za právní služby ve věci HR tedy byla obviněnému vyúčtována celková částka ve výši 149 100 Kč bez DPH. Z faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 Úřad plyne, že advokát fakturoval obviněnému položku „exte právní pomoc“ za 10 875 Kč bez DPH, přičemž Úřad dovodil, že u této položky nebyly prokázány důvody pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona. Z předmětných faktur pak plyne, že byla účtována rovněž DPH ve výši 21 %. Obviněný ve svém sdělení ze dne 13. 3. 2023 sdělil, že všechny vystavené faktury byly uhrazeny. Úřad tedy konstatuje, že za právní služby ve věci HR a za položku „exte právní pomoc“ obviněný uhradil částku ve výši 193 570 Kč vč. DPH.

175. Z předložených faktur č. FV-1d/2021, FV-2d/2021, č. FV-3d/2021, FV-5d/2021, FV-11d/2021 a č. FV-1/2022 (viz body 87. až 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a jejich specifikace plyne, že obviněnému bylo v souvislosti s právními službami ve věci přepisu odběrného místa vyúčtováno na základě šetřené Smlouvy celkem 6 hodin v hodinové sazbě 2 800 Kč bez DPH za hodinu. Za právní služby ve věci přepisu odběrného místa tedy byla obviněnému vyúčtována celková částka ve výši 16 800 Kč bez DPH. Z předmětných faktur pak plyne, že byla účtována rovněž DPH ve výši 21 %. Obviněný ve svém sdělení ze dne 13. 3. 2023 sdělil, že všechny vystavené faktury byly uhrazeny. Úřad tedy konstatuje, že za právní služby ve věci přepisu odběrného místa obviněný uhradil částku ve výši 20 328 Kč vč. DPH.

176. S ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že předmětná Smlouva byla ke dni 31. 10. 2022 ukončena, Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky [tj. části veřejné zakázky, na kterou se neaplikuje výjimka dle § 29 písm. k) zákona a kterou tak byl obviněný povinen zadat], při jejímž zadávání se zadavatel dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu činí 213 898 Kč včetně DPH. Dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona tak lze za přestupek obviněného dle výroku I. tohoto rozhodnutí uložit pokutu do 21 389,80 Kč, což představuje 10 % ceny veřejné zakázky.

177. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

178. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

179. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

180. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě obviněný spáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb, jejímž předmětem je plnění vyplývající Smlouvy, zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona,přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Uvedený přestupek je nutné považovat za závažný, neboť postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. V šetřeném případě je podstatnou skutečností to, že obviněný zadal předmětnou veřejnou zakázku, když v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty veřejnou zakázku zadal bez provedení zadávacího řízení, přestože byl povinen jej provést, přičemž pro stanovení předpokládané hodnoty měl k dispozici jasné vodítko v podobě obdobného plnění, které realizoval v dřívějších letech.

181. Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného vyloučil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku a nebyl tak naplněn základní cíl zákona. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější.

182. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 19. 12. 2018, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba cca 4,5 roku, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv pokuty ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

183. Úřad současně k výše popsaným polehčujícím okolnostem podotýká, že je nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona obviněným. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání přestupku a při zvažování výše pokuty.

184. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě neshledal žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

185. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje. Z veřejně dostupných dokumentů „Výroční zpráva 2021“[9] a „Zdravotně pojistný plán 2022“[10] vyplývá, že obviněný hospodařil v letech 2021 a 2022 s majetkem v řádu desítek až stovek milionů korun a Úřad nemá důvod se domnívat, že by se financování obviněného podstatně změnilo v následujících obdobích. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

186. Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

187. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

188. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

189. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – náklady řízení

190. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

191. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

192. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

193. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

194. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

195. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000251.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Mgr. Radovan Kubáč, Olivova 2096/4, 110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Obviněný ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 tyto právní služby souhrnně označuje zkratkou „Právní služby HR“.

[2] Obviněný ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 tyto právní služby souhrnně označuje zkratkou „Právní služby ČEZ“.

[3] Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř ze dne 13. 2. 2017.

[4] Usnesení č. j. ÚOHS-23420/2023/512 ze dne 20. 6. 2023 (položka č. 37 ve spise), žádost zadavatele o vzdálený přístup do spisu ze dne 21. 6. 2023 (položka č. 38 ve spise) a záznam o vzdáleném přístupu do spisu ze dne 20. 6. 2023 vč. přílohy (položka č. 39 ve spise).

[5] DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 121.

[6] DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 122.

[7] DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 120.

[8] Ve vztahu k službám, jež byly obviněnému poskytnuty dodavatelem FORLEX, s.r.o., obviněný důvody pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona ani netvrdil.

[9] Dostupné online na adrese: https://www.rbp213.cz/cs/o-nas/dulezite/vyrocni-zprava/a-380/

[10] Dostupné online na adrese: https://www.rbp213.cz/cs/o-nas/dulezite/zdravotne-pojistny-plan/a-384/

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 30610/2023/510spisová značka: S0251/2023/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 30610/2023/510
spisová značka: S0251/2023/VZ