číslo jednací: 40951/2023/162
spisová značka: R0114/2023/VZ

Instance II.
Věc Telekomunikační služby
Účastníci
  1. Dopravní podnik Ostrava a.s.
  2. T-Mobile Czech Republic a.s
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 25. 10. 2023
Dokumenty file icon 2023_R0114.pdf 253 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0114/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-40951/2023/162       

 

 

Brno 25. 10. 2023

 

V řízení o rozkladu ze dne 25. 8. 2023 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

  • Dopravní podnik Ostrava a.s., IČO 61974757, se sídlem Poděbradova 494/2, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 16. 5. 2023 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0248/2023/VZ, č. j. ÚOHS‑30172/2023/500 ze dne 14. 8. 2023, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 9. 5. 2023 na návrh z téhož dne, podaný navrhovatelem –

  • T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů výše uvedeného zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023-005080, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025‑068553, ve znění pozdější opravy,

jsem podle § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0248/2023/VZ, č. j. ÚOHS‑30172/2023/500 ze dne 14. 8. 2023

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0248/2023/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik Ostrava a.s. – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Telekomunikační služby“

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení (dále jen „zákon“) obdržel dne 9. 5. 2023 návrh navrhovatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik Ostrava a.s., IČO 61974757, se sídlem Poděbradova 494/2, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 16. 5. 2023 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“)  – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023-005080, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025‑068553, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

3.             Návrh navrhovatele směřoval proti zadávacím podmínkám zadávacího řízení, neboť navrhovatel měl za to, že nebyly stanoveny v souladu se zákonem. Dle navrhovatele zadavatel v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek pochybil tím, že nerozdělil poptávaný předmět plnění, jehož majoritní část tvoří telekomunikační služby, na části, když podle navrhovatele měla být část plnění spočívající v „Systému posílání informačních zpráv na základě připravených scénářů“ zadávána odděleně, jelikož se nejedná o standardní službu elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, nýbrž o dodávku (resp. vývoj) programového vybavení (SW/aplikace), které zadavatel hodlá využívat jako službu. Požadované plnění pak má vliv na počet podaných nabídek, když specifickou kombinaci požadovaných služeb na českém telekomunikačním trhu nabízí pouze jediný poskytovatel služeb elektronických komunikací (operátor), tj. O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 – Michle (dále jen „dodavatel O2“).

4.             Navrhovatel uvádí, že na trhu existuje více dodavatelů nabízejících plnění podobné požadavkům kladeným na „systém“, kteří ale nejsou poskytovateli telekomunikačních služeb. Dle navrhovatele by rozdělením požadovaného plnění na části byl zadavatel schopen efektivně naplnit svoje potřeby a zároveň by bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž, přičemž by pravděpodobně obdržel na každou z částí více nabídek a v souhrnu obou částí (poskytování telekomunikačních služeb a plnění odpovídající „systému“) by mohl získat ještě lepší cenu. Navrhovatel upozorňuje, že předpokládaná hodnota části plnění odpovídající „systému“ představuje plnění v hodnotě cca 810 000 Kč bez DPH na 4 roky, tedy minoritní část předmětu plnění (méně než 1,5 % z celkové předpokládané hodnoty 60 mil. Kč bez DPH), přičemž právě tato část plnění nezákonně omezuje okruh uchazečů o plnění za více než 59 milionů Kč, které lze označit za standardní služby elektronických komunikací. Navrhovatel též dále namítá, že zadavatel při vyřizování námitek postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.

II.             Napadené rozhodnutí

5.             Dne 14. 8. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0248/2023/VZ, č. j. ÚOHS‑30172/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

6.             Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když vymezil předmět plnění zadávacího řízení natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění (tj. telekomunikační služby a služby systému posílání informačních zpráv na základě připravených scénářů), nabídku podat mohli.

7.             Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí Úřad prostřednictvím výroku II napadeného rozhodnutí zrušil zadávací řízení podle § 263 odst. 3 zákona.

8.             Výrokem III napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít rámcovou dohodu v zadávacím řízení do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

9.             Výrokem IV napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

III.           Rozklad zadavatele

10.         Dne 25. 8. 2023 obdržel Úřad rozklad zadavatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 14. 8. 2023. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

11.         Zadavatel v rozkladu uvádí, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, když z odpovědí některých oslovených dodavatelů by bylo možné dospět i k opačnému závěru, než přijal Úřad. Dále uvádí, že dle něj postup Úřadu v napadeném rozhodnutí odporuje zásadě materiální pravdy dle § 3 správního řádu a též ustálené rozhodovací praxi Úřadu, tj. zásadě legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 správního řádu.

12.         Zadavatel opakovaně uvádí, že při oddělení služeb „systému“ od ostatních telekomunikačních služeb jsou zde rizika nefunkčnosti, resp. hrozí rizika při zjišťování příčin nefunkčnosti a uplatňování odpovědnosti, přičemž rozdělení předmětu veřejné zakázky by odporovalo jeho potřebám. Předmět veřejné zakázky a jeho dílčí plnění včetně „systému“ tvoří jeden funkční celek. Zadavatel vysvětlil důvodnost požadavků v zadávacích podmínkách a hospodářská soutěž nemohla být omezena bezdůvodně.

13.         Zadavatel napadá skutečnosti uvedené Úřadem v bodu 91 napadeného rozhodnutí, přičemž dle něj postup Úřadu není v souladu s § 3 správního řádu ani s rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou. Správní orgán je povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro soulad úkonu s požadavky dle § 2 správního řádu; k tomuto odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 31. 7. 2017, č. j. ÚOHS‑R0092/2017/VZ-21970/2017/323/PMo. Dále k tomu uvádí, že vzhledem k délce správního řízení „měl být zjištěn stav věci řádně bez jakýchkoliv nejasností či rozporů, přičemž současně mělo být ze strany ÚOHS vysvětleno, proč by nemělo být možné v zadávacím řízení zadávat případně i jiné služby než služby elektronických komunikací, resp. proč kvalifikaci poptávaného plnění jako služeb elektronických komunikací ÚOHS považuje za významné“. Zadavatel namítá, že Úřad nevyužil možnost doplnění odpovědi/vyjasnění vyjádření Českého telekomunikačního úřadu, IČO 70106975, se sídlem Sokolovská 58/219, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „ČTÚ“) a „neutrální“ odpověď ČTÚ vyložil k tíži zadavatele.

14.         Dle zadavatele Úřad odhlíží od dalších rizik spojených s odděleným zavedením „systému“, než je jen získání API. Úřad nevysvětlil, proč zájem subjektů působících na trhu má převládnout nad zájmem zadavatele zajistit si své potřeby ve snaze o co nejvyšší minimalizaci rizik. Dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 2. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0031/2022/VZ. Zadavatel napadá i závěry v bodech 113 až 115 napadeného rozhodnutí a dodává, že v praxi nelze popsaná rizika zcela smluvně eliminovat. Též zopakoval, že případné rozdělení může být teoreticky možné, avšak odporuje jeho legitimním potřebám. Dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 11. 10. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0103/2022/VZ a ze dne 31. 1. 2014, č. j. ÚOHS-R158/2013/VZ-2219/2014/310/DBa/MMl. Zadavatel považuje za spekulativní a nepodložené tvrzení Úřadu, že v případě oddělení „systému“ by obdržel větší počet nabídek a že se nelze domnívat, že pokud by ostatní operátoři disponovali „systémem“, nepokoušeli by se získat zakázku v tomto finančním objemu. Trh poskytovatelů telekomunikačních služeb lze považovat za oligopolní a nezajišťuje dostatečnou hospodářskou soutěž, což zadavatel není schopen ovlivnit a toto mu nemůže být kladeno k tíži. Uvádí i případný „dovývoj“ „systému“.

15.         Zadavatel v závěru rozkladu uvádí, že se napadené rozhodnutí zakládá na nesprávném posouzení odborných otázek, nedostatečném zjištění skutkového stavu a nesprávné interpretaci zákona, pročež odporuje správnímu řádu, zákonu a rozhodovací praxi Úřadu.

16.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Dále též žádá, aby byl celý proces urychlen, neboť potřeba zajištění služeb elektronických telekomunikací je pro něj akutní.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

17.         Dne 4. 9. 2023 obdržel předseda Úřadu vyjádření navrhovatele k rozkladu z téhož dne.

18.         Navrhovatel ve vyjádření k rozkladu uvádí, že zadavatel učinil chybnou úvahu, jelikož skutečnost, že „systém“ je s telekomunikační službou spjat, není předmětem sporu a spolupráci „systému“ a telekomunikační služby nelze zaměňovat s funkčním celkem. Závěr zadavatele dovozovaný z vyjádření ČTÚ je nesprávný, přičemž z podkladů napadeného rozhodnutí plyne, že většina vyjádření oslovených poskytovatelů služeb obdobných „systému“ se shoduje se závěrem Úřadu dle napadeného rozhodnutí. Dle navrhovatele nebyla porušena zásada materiální pravdy, když žádná z deseti oslovených společností výslovně neuvedla, že je nemožné dodávat „systém“ odděleně od telekomunikačních služeb. Navrhovatel dementuje tvrzení zadavatele o možném „dovývoji“, přičemž se dle něj jedná o účelové vyjádření. ČTÚ schopnost „dovyvinout“ „systém“ operátory nehodnotil, tvrzení zadavatele není pravdivé. ČTÚ naopak za teoreticky možné považuje oddělené poptávání daných služeb.

19.         Ohledně argumentace zadavatele odkazující na dodavatele Trim Technology, s.r.o. (IČO 29005434, se sídlem Na výsluní 519/17, Strašnice, 100 00 Praha 10; dále jen „Trim Technology“) navrhovatel sděluje, že na webových stránkách této společnosti je dohledatelné, že Trim Technology a její dceřiná společnost SAFE Technology SAFETE, s.r.o. (IČO 06675531, se sídlem Na výsluní 519/17, Strašnice, 100 00 Praha 10; dále jen SAFE Technology SAFETE) na daném řešení spolupracují s dodavatelem O2 a v této oblasti je Trim Technology, resp. SAFE Technology SAFETE, pro dodavatele O2 výhradním dodavatelem, tudíž vyjádření Trim Technology nelze považovat za nestranné. Navrhovatel na rozdíl od zadavatele vnímá vyjádření Trim Technology ohledně rizik zcela jinak.

20.         Stran námitek zadavatele k bodům 113 až 115 napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že se u zadavatele jedná o nepochopení názoru Úřadu. Právě zadavatel svým postupem při zadávání veřejné zakázky přispěl k tomu, že tato je nyní řešena v rámci správního řízení Úřadu, a tudíž se zahájení jejího plnění posunuje.

21.         Navrhovatel závěrem uvádí, že je přesvědčen, že zadavatel v podaném rozkladu v řadě případů argumentuje chybnými či zkreslenými tvrzeními a vykládá výroky Úřadu jinak, než byly míněny. Navrhovatel zastává názor dle rozhodovací praxe Úřadu, že odpovědnost za zadávací podmínky a jejich správnost a zákonnost nese výhradně zadavatel. Úřad se v daném případě snažil zajistit rovný přístup pro všechny subjekty na trhu, přičemž tento jediný přístup je souladný se zákonem.

IV.          Řízení o rozkladu

22.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní postup v řízení o rozkladu

23.         Dne 12. 9. 2023 obdržel Úřad sdělení zadavatele z téhož dne, včetně dokumentu ze dne 12. 9. 2023 s názvem „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“, z něhož vyplývá, že ke zrušení zadávacího řízení došlo z důvodu uvedeného v § 127 odst. 2 písm. h) zákona.

24.         Dne 2. 10. 2023 obdržel Úřad sdělení zadavatele z téhož dne, jehož přílohou byl mj. dokument ze dne 2. 10. 2023 s názvem „Informace o ukončení zadávacího řízení“. V této informaci zadavatel Úřadu sdělil, že dne 12. 9. 2023 bylo jedinému účastníkovi zadávacího řízení (dodavatel O2) odesláno oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Dále uvedl, že jelikož tento jediný účastník nepodal proti danému úkonu námitky, bylo zadávací řízení dne 28. 9. 2023 pravomocně ukončeno ve smyslu § 51 odst. 2 písm. a) zákona, pročež zadavatel navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení dle § 257 písm. g) zákona ve spojení s § 90 odst. 4 správního řádu. Přílohou tohoto sdělení byl i export komunikace z elektronického nástroje JOSEPHINE vedené s dotčeným účastníkem veřejné zakázky.

25.         V důsledku změny skutkových okolností – zrušení zadávacího řízení – předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-38203/2023/162 ze dne 9. 10. 2023 vyzval účastníky správního řízení, aby se v jím stanovené lhůtě vyjádřili k novým podkladům rozhodnutí.

26.         Dne 16. 10. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž uvádí, že dle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Navrhovatel vyjádřil obavu, že v důsledku zastavení řízení Úřadem může ze strany zadavatele dojít k opakovanému využití nezákonných zadávacích podmínek. Navrhovatel též uvádí, že ačkoliv si je vědom, že Úřadu nezbývá, než napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, považuje za důležité a žádá, aby předseda Úřadu zvážil možnost se obecně jako „obiter dictum“ vyjádřit k otázce naplnění zásady diskriminace, aniž by se věcně zabýval námitkami zadavatele uvedenými v rozkladu či námitkami navrhovatele uvedenými v návrhu. K tomuto odkazuje na závěry uvedené v bodech 81, 115, 119 a 120 napadeného rozhodnutí a tyto shrnuje.

Stanovisko předsedy Úřadu

27.         Po projednání věci rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech dospěl předseda Úřadu s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise k následujícímu závěru.

28.         Jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. g) zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

29.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

30.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

31.         Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

32.         Úřad zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě písemného návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

33.         V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení zadavatelem dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. V zadávacím řízení byl jediný účastník zadávacího řízení, který proti zrušení zadávacího řízení nepodal námitky.

34.         Skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, je zákonem předpokládaný procesní důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. g) zákona. Po zrušení zadávacího řízení na předmět veřejné zakázky již totiž nelze dosáhnout cíle, ke kterému směřoval návrh navrhovatele, jenž se domáhal přezkoumání zadávacích podmínek, vyslovení jejich nezákonnosti a zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení, jehož základní smysl, tj. přezkoumání úkonů zadavatele ve správním řízení a eventuální uložení nápravného opatření, již nemůže být naplněn (v tomto případě potvrzení či zrušení napadeného rozhodnutí, kterým bylo uloženo nápravné opatření).

35.         Povinností Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co odpadl předmět řízení, se Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) zabýval i např. v rozsudku sp. zn. 5 As 74/2015 ze dne 29. 3. 2016, ve kterém NSS učinil stejný závěr: „Je-li k stěžovateli a) [tj. Úřad, pozn. předsedy Úřadu] podán návrh na přezkum úkonu zadavatele, kterým zadavatel zrušil zadávací řízení, a zruší-li zadavatel tento svůj úkon v průběhu správního řízení vedeného stěžovatelem a), pak odpadl předmět řízení a stěžovatel a) je povinen řízení z procesních důvodů pro zjevnou bezpředmětnost návrhu zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V takovém případě je z povahy věci vyloučen meritorní přezkum. V řízení se proto stěžovatel a) nemůže věcně zabývat jakýmikoliv úkony zadavatele, a to ani dalším případným rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení.“ Přestože citovaný rozsudek dopadá na právní úpravu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a na jiný skutkový stav, jsou jeho závěry ve vztahu k pravomoci Úřadu plně aplikovatelné i za účinnosti zákona a v nyní řešené věci. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zrušeno zadávací řízení na předmět plnění veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

36.         V přezkoumávané věci by případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nemělo by pro navrhovatele význam, neboť již není zadávacího řízení, v němž by bylo možné uložit jakékoli nápravné opatření.

37.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu zadavatele k meritu věci, je třeba konstatovat, že není namístě se jimi zabývat, protože není naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. Zrušením zadávacího řízení na plnění veřejné zakázky došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, kvůli které již Úřad (ani jeho předseda) nemůže v řízení věcně rozhodnout.

38.         Taktéž co se týče požadavku navrhovatele, aby se předseda Úřadu jako „obiter dictum“ vyjádřil k otázce naplnění zásady diskriminace, lze opakovaně uvést, že v daném případě již není namístě se tímto zabývat, neboť není naplněn procesní rámec pro věcný přezkum předmětného případu. V daném případě došlo ke zrušení předmětného zadávacího řízení jako celku a zadávací řízení bylo ukončeno dne 28. 9. 2023 marným uplynutím lhůty pro podání námitek ze strany jediného účastníka zadávacího řízení. To je ostatně výsledek, ke kterému návrh navrhovatele směřoval. Uvedené samozřejmě nemění nic na skutečnosti, že v případě, že zadavatel opět zahájí (nové) zadávací řízení, bude povinen postupovat v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy, tj. i včetně zásady zákazu diskriminace.

39.         Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu vyplývá, že zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, a s ohledem na to, že z obsahu správního spisu je zřejmé, že žádný z účastníků správního řízení netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

40.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, je třeba uzavřít, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží

1.         MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno

2.         T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz