číslo jednací: 33803/2022/500
spisová značka: S0212/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 5. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 5. 2022 JUDr. Petrou Buzkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11271, VKS Legal advokátní kancelář, s. r. o., IČO 05085624, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nákup zbraně střelné ruční - GLOCK 17 pro Vojenskou policii“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 8. 4. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/22/V00008058,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Nákup zbraně střelné ruční - GLOCK 17 pro Vojenskou policii“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 8. 4. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/22/V00008058 v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v čl. 1 zadávací dokumentace a její přílohy č. 1 poptává konkrétní a specifický výrobek výrobce GLOCK Ges.m.b.H., a to soupravu ruční střelně zbraně s příslušenstvím pistole GLOCK 17, generace GEN 3, ráže 9x19 mm Luger, v počtu 90 kusů, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže a zároveň tím stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Nákup zbraně střelné ruční - GLOCK 17 pro Vojenskou policii“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 8. 4. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/22/V00008058.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0212/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod – ze dne 16. 5. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nákup zbraně střelné ruční - GLOCK 17 pro Vojenskou policii“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 8. 4. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/22/V00008058.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“ nebo „Ministerstvo obrany“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 8. 4. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/22/V00008058 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup zbraně střelné ruční - GLOCK 17 pro Vojenskou policii“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             V bodě 1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 7. 4. 2022 (dále jen „zadávací dokumentace“ a „bod 1. zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl, že »[p]ředmětem VZ je nákup zavedené služební zbraně u Vojenské policie (dále jen „VP“) v ráži 9x19 mm NATO, Pi GLOCK 17, KČM 0019006620000«. Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedeno v příloze č. 1 zadávací dokumentace – specifikace (dále jen „příloha č. 1 ZD“).

3.             V bodě 7. „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 6. 5. 2022 do 8:00 hodin.

4.             Dne 26. 4. 2022 doručil dodavatel – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 5. 2022 JUDr. Petrou Buzkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11271, VKS Legal advokátní kancelář, s. r. o., IČO 05085624, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky z téhož dne, kterými brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které jsou dle něj stanoveny v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona (dále jen „námitky“).

5.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 4. 5. 2022, které bylo navrhovateli doručeno dne 5. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 16. 5. 2022 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele z téhož dne k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel má za to, že zadávací podmínky jsou stanoveny v rozporu se zákonem, a to konkrétně v rozporu s jeho ustanovením § 36 odst. 1, když určitým dodavatelům bezdůvodně přímo zaručují konkurenční výhodu a vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

8.             Porušení zákona navrhovatel spatřuje v tom, že zadavatel poptává konkrétní výrobek/zbraň výrobce GLOCK Ges.m.b.H., se sídlem Gaston Glock Park 1, 9170 Ferlach, Rakouská republika (dále jen „výrobce GLOCK“), konkrétně pistoli GLOCK 17, generace GEN 3, ráže 9x19 mm Luger, aniž by dodavatelům umožnil dodat jakýkoli alternativní výrobek jiného výrobce obdobných specifikací atp., čímž umožňuje účast v zadávacím řízení velice omezenému počtu dodavatelů, konkrétně dodavatelům zbraní GLOCK v České republice, kterých je dle navrhovatele maximálně deset, reálně však méně.

9.             Dle názoru navrhovatele zadavatel nesmí dle s § 36 odst. 1 zákona znevýhodnit jiné dodavatele použitím odkazu na konkrétní výrobek, a to i v případě, že zadavatel zadává veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, ve kterém se neaplikuje ustanovení § 89 odst. 5 a 6 zákona. Na podporu svých tvrzení navrhovatel cituje komentářovou literaturu.

10.         Navrhovatel se také vyhrazuje proti odůvodnění postupu zadavatele jeho interními koncepcemi, které uvádí zadavatel v rozhodnutí o námitkách, a dodává, že zmiňované interní dokumenty zadavatele jsou datovány po účinnosti zákona, a zadavatel měl tedy tyto své koncepce platným zákonným pravidlům přizpůsobit.

11.         Vzhledem k výše uvedenému se navrhovatel domáhá, aby Úřad rozhodnutím předmětné zadávací řízení zrušil.

III.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení zahájeno dne 16. 5. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

13.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• navrhovatel,
• zadavatel.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č.j. ÚOHS-16795/2022/523 ze dne 18. 5. 2022.

15.         Dne 27.5.2022 doručil zadavatel Úřadu sdělení ze dne 23. 5. 2022, ve kterém konstatuje, že v dokumentaci o zadávacím řízení nebyly shledány žádné utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti a ani další skutečnosti, které lze považovat za obchodní tajemství.

16.         Dne 26. 5. 2022 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení a téhož dne i vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 26. 5. 2022 (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Vyjádření k návrhu

17.         Ve vyjádření k návrhu zadavatel uvádí, že setrvává na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách, na které se také odkazuje a které i nadále považuje za relevantní. Z toho důvodu bude níže uvedený text obsahovat skutečnosti zmíněné zadavatelem jak v samotném vyjádření, tak v rozhodnutí o námitkách.

18.         Zadavatel mj. uvádí, že s ohledem na dikci zákona  č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VP“), vymezující oprávnění vojenského policisty k použití zbraně a zejména s ohledem na skutečnost, že použití zbraně je spojeno s vysokým rizikem vzniku újmy na zdraví či majetku, je ze strany Vojenské policie a jejího vedení kladen značný důraz na sladěnost sboru a zejména na důkladný a pravidelný výcvik při použití zbraně jako významného předpokladu řádného plnění zákonných úkolů a zajišťování bezpečnosti České republiky. Jako optimální se pro dosažení tohoto cíle jevila a stále jeví cesta unifikace výzbroje, tedy aby všichni vojenští policisté byli vyzbrojeni stejnou pistolí jakožto základní služební zbraní. Snaha o dosažení optimálních podmínek pro fungování Vojenské policie, a tedy také pro zajištění bezpečnosti státu se ostatně dlouhodobě projevuje v koncepčních dokumentech Vojenské policie.

19.         V této souvislosti zadavatel zmiňuje především Dlouhodobou vizi Vojenské policie 2030 ze dne 27. 6. 2017, č. j. MO 16874/2017-5104 (dále jen „vize Vojenské policie do roku 2030“), a Koncepci rozvoje Vojenské policie 2017- 2025 ze dne 27. 6. 2017, č. j. MO 16887/2017-5104 (dále jen „koncepce rozvoje Vojenské policie 2017-2025“), které mají navazovat na předešlé dokumenty obdobného typu.

20.         Zadavatel dále vysvětluje, že teze vyplývající z těchto obecných koncepčních dokumentů byly s ohledem na výsledky předešlých veřejných zakázek na pořízení pistolí pro vojenské policisty dále rozvíjeny v rámci činnosti jednotlivých pracovních skupin Rady rozvoje Vojenské policie. Se záměrem sjednocení výzbroje vojenských policistů byla posléze pistole GLOCK (především GLOCK typu 17, dále v omezeném počtu také GLOCK typu 26 a 43) odsouhlasena Radou rozvoje Vojenské policie na základě doporučení určené pracovní skupiny, která připravovala záměr výzbroje a následně rozpracovala koncepci počtu a druhu zbraní u Vojenské policie do roku 2030. Tuto skutečnost a plánované počty a druh zbraní lze dokumentovat informační zprávou pro náčelníka Vojenské policie datovanou dnem 7. 9. 2021 a schválenou náčelníkem Vojenské policie dne 10. 9. 2021.

21.         Zbraň GLOCK 17 vychází z technických a historicky ověřených parametrů stávající zbraně, kterou jsou k dnešnímu dni vybaveni téměř všichni vojenští policisté. Zbraň GLOCK 17 se v minulosti projevila pro Vojenskou policii jako vhodná rovněž z technických důvodů, především proto, že jako jediná zbraň na trhu v době svého pořízení nebyla vybavena vypouštěcím kohoutem. Zbraň bez vypouštěcího kohoutu eliminuje možnost náhodného výstřelu při manipulaci, což vede ke zvýšení bezpečnosti. Při plnění úkolů Vojenské policie nosí vojenští policisté zbraň v pohotovostní poloze s nábojem umístěným v nábojové komoře. S ohledem na skutečnost, že vojenští policisté plní většinu jim svěřených úkolů v obydlených nebo zastavěných prostorách, dále s ohledem na výše zmíněné technické parametry zbraně a s přihlédnutím k bezpečné manipulaci se zbraní a snížení rizika ohrožení nezúčastněných osob při zákroku byla pistole GLOCK 17 pro Vojenskou policii na rozdíl od komerčně dodávaného produktu speciálně technicky upravena tak, že již z výroby byl nastaven odpor spouště na 2 kg (20 N).

22.         Zadavatel také zmiňuje, že mimo „ostrou“ verzi pistole GLOCK 17 je Vojenská policie vybavena rovněž cvičnou verzí této zbraně s označením GLOCK 17 T v počtu 90 kusů. Tato zbraň je přesnou tréninkovou replikou ostré zbraně GLOCK 17 včetně všech ovládacích prvků a technických parametrů, jen je užívána neletální (značkovací) munice. Všichni vojenští policisté jsou pravidelně proškolováni na manipulaci se zbraní GLOCK 17, výcvik a další operační postupy zohledňují právě tento typ zavedené zbraně. Zadavatel rovněž zmiňuje existenci specifického příslušenství k pistoli GLOCK 17. U aktuálně pořízených zbraní se jedná především o opasková a stehenní pouzdra, pouzdra pro skryté nošení zbraní, soupravy náhradních dílů, speciální hlavně určené pro střelbu s tlumičem hluku výstřelu nebo taktické svítilny. Mimo související příslušenství disponuje Vojenská policie rovněž taktickým simulátorem střelby určeným pro pistoli GLOCK 17.

23.         K použití tzv. „příznačných označení“, tedy přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, upravených v § 89 odst. 5 a 6 zákona se zadavatel vyjadřuje tak, že představují zvláštní právní úpravu k § 36 odst. 1 zákona a tato zvláštní regulace byla zákonodárcem vyhrazena explicitně pro úpravu stanovení technických podmínek pro veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu. Z důvodu absence legislativního odkazu v § 53 zákona se tato úprava pro veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení přímo ani nepřímo nepoužije. Zadavatel se domnívá, že je při posuzování zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení třeba primárně vycházet z dikce přímo aplikovatelného § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek (potažmo § 6 téhož zákona). Ustanovení § 89 odst. 5 a 6 uvedeného zákona zadavatel ve vztahu k veřejné zakázce zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení vnímá jen jako pomocné výkladové vodítko, jež je možné ve zkoumaném případě aplikovat pouze přiměřeně a v omezené míře, a nikoli způsobem zjevně míněným navrhovatelem v námitkách, tedy per analogiam legis v zásadě v plném rozsahu. Výklad volený navrhovatelem podle zadavatele popírá úmysl zákonodárce, zaplňuje mezeru v zákoně tam, kde není a užívá v plné míře analogii v případě, kde pro ni není místo.

24.         V návaznosti na výše uvedené zadavatel dodává, že ve své úvaze vycházel primárně z dikce obecného ustanovení § 36 odst. 1 zákona, jež pro veškeré podlimitní i nadlimitní veřejné zakázky zadávané v režimu tohoto zákona promítá zásadu nediskriminace vyjádřenou v § 6 odst. 1 téhož zákona (a ve svých důsledcích rovněž zásadu přiměřenosti) do pravidel pro vymezení zadávacích podmínek zadavatelem. Podle § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

25.         Zadavatel připouští, že uvedl v rámci veřejné zakázky ve specifikaci poptávaného zboží (jako součásti zadávacích podmínek) označení konkrétního typu výrobku od určitého výrobce a zaručil tím určitou konkurenční výhodu výrobci a dodavatelům tohoto výrobku. Nicméně je přesvědčen, že ve zkoumaném případě přesto nejednal nezákonně, neboť jeho postup nebyl bezdůvodný a svévolný a bezdůvodně nevytvořil na trhu osobních zbraní překážku hospodářské soutěže.

26.         Zadavatel zdůrazňuje, že Vojenská policie představuje vojensky organizovaný policejní sbor, jehož příslušníci plní úkoly svěřené Vojenské polici zákonem o VP, k čemuž jsou ex lege zmocněni k výkonu mnohých oprávnění a povinováni mnohými povinnostmi. Při plnění těchto úkolů se vojenští policisté mohou dostat do situace vyžadující provedení služebního zákroku, tj. úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití. K tomuto účelu vojenští policisté jsou ze zákona a za zákonem stanovených podmínek oprávněni použít při zákroku zbraň, k jejímuž použití byli vycvičeni (§ 44 odst. 1 zákona o Vojenské policii). Ačkoli je Vojenská policie vyzbrojena mnoha druhy různých typů zbraní, platí, že základní služební zbraní každého vojenského policisty je pistole s příslušenstvím.

27.         Při zohlednění výše uvedených skutečností má zadavatel za to, že při formulaci zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky neporušil zákon, neboť jednal v intencích § 36 odst. 1 zákona (potažmo v intencích § 6 odst. 2 zákona).

28.         Zadavatel přímým odkazem na konkrétní výrobek nejednal svévolně a bezdůvodně, nýbrž jednal na podkladě dlouhodobé koncepce Vojenské policie a ve snaze sjednotit výzbroj vojenských policistů za účelem dosažení maximálního sladění při použití pistole a maximálně účinného a jednotného výcviku a tím také ve snaze o co nejúčinnější eliminaci rizik při reálném použití pistole vojenskými policisty při služebním zákroku. Byl tak veden snahou o dosažení maximální úrovně zajištění bezpečnosti státu. Zadavatel rovněž zohlednil stávající počty pistolí ve výzbroji Vojenské policie, tedy fakt, že naprosto převažující část vojenských policistů je aktuálně vyzbrojena právě pistolí GLOCK 17 (1379 kusů) a předmětná veřejná zakázka na pořízení „pouhých“ 90 kusů této zbraně slouží pouze k dokončení vyzbrojení nových vojenských policistů po navýšení systemizovaných služebních míst u Vojenské policie.

29.         Nadto zadavatel dodává, že s ohledem na objem a předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, kdy je pořizováno „pouze“ 90 kusů pistole s příslušenstvím v cenové relaci okolo 1 500 000,- Kč, je přesvědčen, že postup zadavatele není způsobilý jakkoli narušit hospodářskou soutěž na tak robustním trhu, jakým je trh s krátkými zbraněmi.

30.         Zadavatel ve svém vyjádření doplňuje, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že svůj postup odůvodnil výlučně svými vnitřními koncepcemi a tezemi, a dále zmiňuje, že již v rozhodnutí o odmítnutí námitek svůj postup označil jako nikoli bezdůvodný a svévolný ne z důvodu vnitřních potřeb, zájmů či preferencí Vojenské policie, nýbrž výlučně z bezpečnostních důvodů v zájmu zajištění vysoce žádoucí sladěnosti sboru, unifikace výzbroje a jednotného, důkladného a pravidelného výcviku při použití zbraně jako významného předpokladu řádného plnění zákonných úkolů a zajišťování bezpečnosti České republiky. Jako optimální se pro dosažení tohoto cíle jevila a stále jeví cesta spočívající v tom, aby všichni vojenští policisté byli vyzbrojeni stejnou pistolí jako základní služební zbraní. Z koncepčních dokumentů pouze vycházel se záměrem dosažení jím sledovaného cíle dosažení optimálních podmínek pro fungování Vojenské policie a zajištění bezpečnosti státu, který byl jediným pravým důvodem jeho postupu, kdy nadto reagoval na faktický stav aktuálního vybavení v zásadě téměř celého sboru Vojenské policie pistolemi tovární značky GLOCK.

31.         Zadavatel dodává, že pistole tovární značky GLOCK (v celkovém počtu 1379 kusů) pořídil v souladu se svými koncepčními dokumenty postupně od roku 2006, a to zadáním několika veřejných zakázek, jejichž průběh nebo výsledek nebyl účastníky ani jinými subjekty napaden či zpochybněn.

Další průběh správního řízení

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-18295/2022/523 ze dne 31. 5. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

33.         Usnesením č. j. ÚOHS-18549/2022/523 ze dne 1. 6. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k předložení písemného objasnění procesu zavádění pistole tovární značky GLOCK do služební výzbroje Vojenské policie, který byl zahájen v roce 2006, tj. objasnění jakými veřejnými zakázkami byly tyto nákupy realizovány, popř. jakým jiným způsobem byly pistole GLOCK zadavatelem pořízeny, a to včetně doložení zadávací dokumentace k těmto veřejným zakázkám, popř. dalších relevantních materiálů, a dále k předložení písemného objasnění, jaká je předpokládaná životnost pořizované pistole GLOCK, zda životnost zbraní GLOCK pořízených v období od roku 2006 končí ve stejném čase nebo v různých časových úsecích a jaký je plán obnovy výzbroje zadavatele, až bude životnost zbraní GLOCK končit a k předložení dlouhodobé vize Vojenské policie do roku 2030 a koncepce rozvoje Vojenské policie 2017-2025.

34.         Přípisem č. j. ÚOHS-18654/2022/523 ze dne 2. 6. 2022 požádal Úřad Univerzitu obrany, Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií, Kounicova 65, 662 10 Brno-střed (dále jen „Univerzita obrany“), jakožto odbornou instituci, o poskytnutí stanoviska k otázkám důležitosti unifikace výzbroje ozbrojených sborů, nakolik představuje unifikace výzbroje přidanou hodnotu, nakolik může nedostatek unifikace (např. vyzbrojení pistolemi od různých výrobců) představovat problém pro fungování ozbrojených sborů jako je například Vojenská policie a zda považuje požadavek na unifikaci za legitimní.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 6. 2022

35.         Dne 7. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, jehož přílohu tvořily mj. vize Vojenské policie do roku 2030 a koncepce rozvoje Vojenské policie 2017-2025.

36.         Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že pistole tovární značky GLOCK byly pro potřeby Vojenské policie pořizovány následovně:

37.         V příloze vyjádření zaslal zadavatel Úřadu kupní smlouvy č. 175110006 a 155110129 a dále uvedl, že ostatní kupní smlouvy nebylo možné v informačních systémech dohledat. K uvedenému doplnil, že dokumentace k uvedeným nákupům nemá Vojenská policie k dispozici, neboť zadavatelem veřejných zakázek k výše uvedeným kupním smlouvám nebyla Vojenská policie, ale Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany.

38.         Zadavatel dále Úřadu předložil dokument „Zavedení movitého majetku do používání v rezortu MO“ č. j. V5058/1/2003-5104 dne 15. 4. 2003 (dále jen „dokument k zavedení pistole GLOCK do užívání“), na základě kterého byla pistole 9mm GLOCK 17 zavedena na Ministerstvu obrany do užívání.

39.         K dotazu ohledně životnosti zbraní GLOCK 17 zadavatel uvádí, že předpokládaná životnost zbraně je stanovena na 15 let a stanovení životnosti zbraně vychází z Metodiky k provádění technických prohlídek ručních zbraní a optických přístrojů, vyhodnocování technického stavu ručních zbraní a optických přístrojů, čj. MO 227391/2018-3416. Dodává, že fyzická životnost zbraní se odvíjí od reálného technického stavu každé konkrétní zbraně, přičemž technické prohlídky zbraní se provádějí dvakrát v roce a vždy po návratu z operací mimo území České republiky. Technické prohlídky zbraní jsou prováděny dílenskými specialisty (zbrojíři), kteří jsou v této oblasti kvalifikováni. V případě, kdy je zbraň po stanovené životnosti (15 let) hodnocena v rámci technické prohlídky jako „bojeschopná“, je i nadále používána a není důvod k jejímu vyřazení.

40.         Zadavatel pak uzavírá, že nelze jednoznačně konstatovat, že životnost všech zbraní pořízených v roce 2006 končila v roce 2021. Na ukončení životnosti zbraně a její vyřazení má vliv především její skutečný fyzický stav v návaznosti na četnost a způsob použití.

41.         K dotazu na budoucí plán obnovy výzbroje, zadavatel uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, kdy je kladen důraz na jednotnost vybavení příslušníků Vojenské policie ručními střelnými zbraněmi a tento důraz je stanoven v koncepčních dokumentech Vojenské policie, je „obnova pistolí GLOCK 17 prováděna kontinuálně v jednotlivých letech v návaznosti na výsledky výše uvedených technických prohlídek a z nich plynoucích životností jednotlivých kusů zbraní. V rámci obměny jsou tak vždy pořizovány pistole GLOCK 17 právě z důvodu udržení jednotnosti výzbroje příslušníků Vojenské policie.“

Stanovisko Univerzity obrany

42.         Dne 10. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření Univerzity obrany ze dne 9. 6. 2022.

43.         K důležitosti unifikace výzbroje ozbrojených sborů oslovená instituce uvádí, že unifikace výzbroje je příležitostí k dosahování vyšší operační efektivnosti na všech úrovních (sbor, jednotka, jednotlivec). Unifikace přispívá k vyšší míře připravenosti sil, ale i bezpečnosti při výcviku. Toto se následně pozitivně promítá i do úrovně bojeschopnosti jednotek, útvarů i vyšších organizačních celků. Shodná výzbroj umožňuje vyšší míru interoperability mezi sbory a jednotkami, např. výměnu personálu mezi jednotkami, doplnění vyšších celků celými jednotkami apod. Největší přínos unifikace výzbroje však leží v oblasti logistického zabezpečení. Unifikace významnou měrou ovlivňuje celkovou hospodárnost ozbrojených sil. Unifikací výzbroje se snižují náklady na pořizování náhradních dílů, školení dílenských specialistů a na pořizování mechanizačních a dílenských prostředků. Dále se zmenšuje sortiment pořizované munice, což v konečném důsledku snižuje finanční nároky na její pořizování, vyskladňování a zásobování v operaci. Celkově se zjednodušují logistické řetězce a posiluje schopnost udržitelnosti sil v operacích, což je jedním z rozhodujících aspektů ovlivňujících výsledek ozbrojených konfliktů.

44.         Přidanou hodnotu unifikace tedy Univerzita obrany spatřuje především ve snižování nákladů na logistické zabezpečení výzbroje po celou dobu jejího životního cyklu. V rámci unifikace výzbroje rovněž dochází ke snižování nákladů na pořizování unifikované munice a zásobování nasazených jednotek v operacích. Unifikace výzbroje navíc zjednodušuje přípravu personálu.

45.         K dotazu nakolik může nedostatek unifikace (např. vyzbrojení pistolemi od různých výrobců) představovat problém pro fungování ozbrojených sborů jako je například Vojenská policie Univerzita obrany uvádí, že nedostatek unifikace při fungování ozbrojených sborů je potřebné hodnotit především z pohledu plnění úkolů v operačním nasazení. Je nezbytné uvažovat z pohledu maximalizace operační efektivnosti dané jednotky či sboru. Nízká úroveň unifikace ozbrojených sborů a sil negativně působí na jejich udržitelnost. Logistická podpora tak musí být schopna zabezpečit podporu několika zbraňovým systémům současně. V případě palných zbraní se jedná především o zabezpečení odpovídající municí a náhradními díly. Rizikem v zásobování municí je např. dodání munice pro jiný typ pistole než ten, kterým je jednotka vyzbrojena. Nedostatek unifikace dále zvyšuje nároky na vyšší sortiment pořizovaných náhradních dílů, mechanizačních a dílenských prostředků, vyšší nároky na školení dílenských specialistů, školení instruktorů a dalšího personálu. Může dojít k nekompatibilitě (snížení interoperability) mezi jednotlivci nebo jednotkami, což může mít za následek ztížení plnění stanovených úkolů, které před danou ozbrojenou složkou stojí.

46.         Dle názoru oslovené instituce je unifikace výzbroje jednoznačně cesta správným směrem, která posiluje operační efektivnost, přináší výraznou úsporu finančních prostředků v rámci životního cyklu a přispívá k dosahování vyšší úrovně přípravy personálu.

 

 

Další průběh správního řízení

47.         Usnesením č. j. ÚOHS-20346/2022/523 ze dne 17. 6. 2022 určil Úřad zadavateli, a to konkrétně sekci vyzbrojování a akvizic MO (dále též „SVA MO“), příp. jinému příslušnému útvaru lhůtu pro poskytnutí dokumentů ke všem veřejným zakázkám, kterými byly realizovány nákupy pistole tovární značky GLOCK 17 ode dne, kdy byly poprvé u Vojenské policie zavedeny do užívání, a to minimálně v rozsahu zadávací dokumentace a uzavřené smlouvy.

48.         Usnesením č. j. ÚOHS-20777/2022/523 ze dne 21. 6. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k písemnému objasnění současného stavu úrovně vyzbrojení Vojenské policie pistolemi tovární značky GLOCK 17, tj. zda je Vojenská policie v současnosti plně vyzbrojena pistolemi GLOCK 17, a pokud ano, ve kterém okamžiku k plnému vyzbrojení došlo, ke sdělení celkového počtu příslušníků Vojenské policie spolu s informací, kolik z těchto příslušníku je, příp. má být vyzbrojeno pistolemi GLOCK 17 a dále k objasnění konkrétních okolností vedoucích k zadání veřejné zakázky „Nákup zbraně střelné ruční - GLOCK 17 pro Vojenskou policii“, tj. zda se jedná o obměnu stávajícího vybavení z důvodu např. končící životnosti zbraní, vyzbrojení nových příslušníků Vojenské policie v důsledku nově vzniklých míst, nebo je důvodem doplnění současného počtu zbraní.

49.         Dne 23. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém uvádí, že kupní smlouvy číslo 09/02, 050900001, 070900013 a 080900043 nebyly realizovány SVA MO, veřejné zakázky byly realizovány akvizičním pracovištěm spadajícím do působnosti vojenské policie. Dokumentace veřejných zakázek nebyla na SVA MO po ukončení činnosti tohoto pracoviště (k 31. 12. 2009) předána, tuto dokumentaci veřejných zakázek SVA MO nevlastní a ani nevlastnila. Dále uvádí, že tyto smlouvy byly, dle vyjádření akvizičního pracoviště vojenské policie, archivovány a následně skartovány a dodává, že kupní smlouvy č. 155110129 a č. 17511006 byly realizovány v gesci SVA MO, nicméně dokumentace těchto veřejných zakázek je archivována ve Vojenském ústředním archivu.

50.         Dne 24. 6. 2022 obdržel Úřad žádost zadavatele o prodloužení lhůty k poskytnutí dokumentů, která mu byla stanovena usnesením č. j. ÚOHS-20346/2022/523 ze dne 17. 6. 2022, o 14 kalendářních dnů, neboť požadované dokumenty musí vyžádat z Vojenského ústředního archivu.

51.         Usnesením č. j. ÚOHS-21392/2022/523 ze dne 27. 6. 2022 určil Úřad zadavateli, a to konkrétně SVA MO, příp. jinému příslušnému útvaru novou lhůtu pro poskytnutí dokumentů ke všem veřejným zakázkám, kterými byly realizovány nákupy pistole tovární značky GLOCK 17 ode dne, kdy byly poprvé u Vojenské policie zavedeny do užívání, a to minimálně v rozsahu zadávací dokumentace a uzavřené smlouvy, čímž žádosti zadavatele plně vyhověl.

52.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-22165/2022/523 ze dne 1. 7. 2022 nařídil Úřad předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0212/2022/VZ.

53.         Dne 7. 7. 2022 obdržel Úřad od zadavatele zadávací dokumentace ke smlouvě č. 155110129 a ke smlouvě č. 17511006.

54.         Dne 18. 7. 2022 obdržel Úřad sdělení zadavatele ze dne 28. 6. 2022.

 

Sdělení zadavatele ze dne 28. 6. 2022

55.         Zadavatel uvádí, že pistole tovární značky GLOCK 17 je primární služební zbraní příslušníků Vojenské police a v současné době není těmito zbraněmi Vojenská policie vybavena na plánované mírové počty, tedy není jimi plně vyzbrojena. Zadavatel dodává, že Vojenská policie má ve výzbroji i jiný druh pistole (tovární značky GLOCK 26), která je určena na specializované funkce příslušníků ochranné služby, a to jako záložní zbraň nebo zbraň pro plnění zvláštních úkolů. Ruční zbraň tovární značky GLOCK 26 pak dle zadavatele svým technickým charakterem odpovídá zbrani GLOCK 17 (obě zbraně využívají stejných technických mechanismů). Z toho důvodu platí u obou uvedených typů ručních zbraní tovární značky GLOCK stejná pravidla pro manipulaci a zacházení se zbraní, využívání taktických doplňků a jiného příslušenství, a to včetně provádění školení příslušníků VP na tento typ zbraní a výcviku instruktorů. Jiný druh pistole není u Vojenské policie zaveden jako služební zbraň. Pistole tovární značky GLOCK je jednotnou a jedinou pistolí užívanou v rámci celé Vojenské policie.

56.         K dotazu Úřadu na počet příslušníku Vojenské police zadavatel uvádí, ty jsou uvedeny v dokumentu Tabulky mírových a válečných počtů, který podléhá režimu utajení ve stupni utajení „Vyhrazené“. Akviziční potřeba byla stanovena k datu 1. 1. 2023 na cílový stav ve výši 100 % - plně vyzbrojena.

57.         Konkrétní okolnosti vedoucí k zadání předmětné veřejné zakázky zadavatel vymezuje tak, že dodávané zbraně mají zejména doplnit současné počty pistolí pro nově vznikající služební místa v organizační struktuře útvarů Vojenské policie do roku 2023 a dále také budou sloužit k obměně stávajícího vybavení, jejíž nutnost a nevyhnutelnost vyplývá z technických prohlídek jednotlivých zbraní.

Další průběh správního řízení

58.         Usnesením č. j. ÚOHS-26564/2022/523 ze dne 4. 8. 2022 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, která byla na žádost navrhovatele usnesením č. j. ÚOHS-26564/2022/523 ze dne 8. 8. 2022 prodloužena.

59.         Dne 24. 8. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž konstatuje, že nebrojí proti koncepci VP a jejím potřebám unifikace výzbroje, ale napadá způsob, jak je toto dlouhodobě činěno, tj. mimo hospodářskou soutěž a tím v rozporu se zákonem, přičemž na tomto svém názoru i nadále setrvává a odkazuje na argumentaci uvedenou v návrhu. Dále konstatuje, že podklady pro rozhodnutí prokazují dlouhodobě špatnou praxi zadavatele, poukazuje na nesrovnalosti v počtech zbraní, jimiž disponuje, předkládaných zadavatelem a rovněž na skutečnost, že zadavatel nepředložil kompletní podklady k nákupům zbraní od roku 2006. Uvedené dle něj podporuje jeho závěry o nezákonnosti postupu zadavatele.

60.         Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

61.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a dalších dokladů předložených zadavatelem, stanovisek oslovených subjektů a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl tak, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když v čl. 1 zadávací dokumentace a přílohy č. 1 ZD poptává konkrétní výrobek výrobce GLOCK, a to soupravu ruční střelně zbraně s příslušenstvím pistole GLOCK 17, generace GEN 3, ráže 9x19 mm Luger, v počtu 90 kusů, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže a zároveň tím stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

62.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

64.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.    podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.    podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.    pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.    pravidla pro hodnocení nabídek,

5.    další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

65.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

66.         Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

67.         Podle § 89 odst. 5 zákona platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a)   určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b)   patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

68.         Podle § 89 odst. 6 zákona platí, že odkaz podle odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

69.         Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Zjištěné skutečnosti

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

70.         V bodu 1. zadávací dokumentace je mj. uvedeno následující odůvodnění konkrétního požadavku: „Zbraň je pořizována z důvodu unifikace pistole v návaznosti na předchozí vyzbrojení standardní poloautomatickou pistolí stejné ráže, zavedeným výcvikovým postupům, návykům při manipulaci se zbraní, výstrojním zabezpečením příslušníků VP a v neposlední řadě jednotným zásobováním náhradními díly. Nákupem pistolí se zabezpečí doplnění stávajících počtů zbraní tohoto typu k zabezpečení policejního výkonu jednotek VP s požadavkem, aby zbraň byla bez výstupků, výčnělků s hladkým povrchem a neměla žádný vnější bicí kohout a snížilo se tak riziko zachycení o oděv či pouzdro a umožňovala bezproblémové skryté nošení. Cílem je doplnit a obměnit zbraně jednotek VP zavedenou pistolí ráže 9 mm, pro zabezpečení a plnění úkolů v bezpečnostní praxi nutné pro policejní výkon VP, zejména příslušníků jednotek dopravně pořádkové služby, kriminální služby a jednotek ochranné služby při ochraně osob a ochraně objektů v ČR a v zahraničních operacích s možností logistické podpory jednotek NATO“. Rovněž je zde vymezeno, že zadavatel nepřipouští varianty nabídky.

71.         Z přílohy č. 1 ZD vyplývá, že zadavatel požaduje pro Vojenskou policii 90 souprav pistole GLOCK 17, generace GEN 3, ráže 9x19 mm Luger s příslušenstvím (např. zásobníky G17 na 17 nábojů a VP17/ZS17+2 na 19 nábojů, kufřík Pi-GLOCK, rychlonabíječ 9x19mm GLOCK atd.) v konfiguraci: zelená tritiová mířidla (muška + hledí), stojina spouště 2 kg, delší záchyt závěru, barevné provedení rámu zbraně – barva černa. Následně uvádí stručný přehled takticko-technických dat a další informace.

Skutečnosti vyplývající z dokumentů předložených ke smlouvě č. 155110129

72.         Z dokumentu nadepsaného »Zadávací dokumentace – „Služební pistole GLOCK 17 pro VP“« ze dne 28. 9. 2015 (dále jen „ZD k veřejné zakázce 2015“) vyplývá, že zadavatel zadal veřejnou zakázku „Služební pistole GLOCK 17 pro VP“, na jejíž plnění zadavatel uzavřel s dodavatelem MPI CZ s.r.o., IČO 27562468, se sídlem Hornokrčská 704/13, 140 00 Praha 4, kupní smlouvu č. 155110129 (dále jen „smlouva 2015“ a „dodavatel MPI CZ“), jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. 

73.         V bodu 1) „Předmět veřejné zakázky“ ZD k zakázce 2015 je vymezen předmět veřejné zakázky tak, že „předmětem veřejné zakázky je nákup 177 kusů služebních pistolí v ráži 9 mm GLOCK 17 pro Vojenskou policii“ s datem dodáním do 10. 12. 2015. Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedeno v příloze č. 1 návrhu smlouvy – „Specifikace zboží a cenový rozklad“ a v příloze č. 2 „Podrobný popis zboží a základní takticko-technická data“ návrhu smlouvy, který tvoří přílohu ZD k zakázce 2015.

74.         Dle čl. 1 „Účel smlouvy“ návrhu smlouvy je účelem smlouvy „doplnit a obměnit zbraně jednotek Vojenské policie k zabezpečení policejního výkonu zejména Bezpečnostního a ochranného týmu CMC, skupiny ochrany MO a ochranné služby Vojenské policie při ochraně V. I. P. osob a objektů v ČR a v zahraničních operacích“.

75.         Z přílohy č. 2 návrhu smlouvy vyplývá, že zadavatel požaduje dodávku soupravy 9 mm pistole GLOCK 17 s příslušenstvím (např. zásobníky G17 na 17 nábojů a VP17/ZS17+2 na 19 nábojů, kufřík Pi-GLOCK, rychlonabíječ 9x19mm GLOCK atd.) v konfiguraci: zelená tritiová mířidla (muška + hledí), stojina spouště 2 kg, delší záchyt závěru, barevné provedení rámu zbraně – barva černa.

Skutečnosti vyplývající z dokumentů předložených ke smlouvě č. 17511006

76.         Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky „Zbraňový systém GLOCK 17“, na jejíž plnění zadavatel dne 14. 7. 2017 uzavřel s dodavatelem MPI CZ kupní smlouvu č. 155110129 (dále jen „smlouva 2017“), vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v užším řízení.

77.         V bodu 3.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je vymezen předmět veřejné zakázky tak, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je dodávka zbraňového systému GLOCK 17 s příslušenstvím (...) pro doplnění počtů a obměnu zbraní u jednotek speciálních sil AČR a Vojenské policie“. Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedeno v příloze č. 1 „Specifikace zboží a cenový rozklad“ smlouvy 2017 a v příloze č. 2 „Podrobný popis zboží a základní takticko-technická data“ smlouvy 2017.

78.         Dle čl. 1 „Účel smlouvy“ smlouvy 2017 je účelem smlouvy „nákupem zbraňového systému s příslušenstvím doplnit a obměnit základní výstroj jednotlivce u jednotek speciálních sil AČR a vojenské policie“. Dle čl. 5 „Doba plnění“ smlouvy 2017 dodavatel dodá zadavateli plnění ve 3 etapách, a to v roce 2017, v roce 2018 a v roce 2019.

79.         Z přílohy č. 1 smlouvy 2017 vyplývá, že pro Vojenskou policii bude v rámci veřejné zakázky dodáno celkem 243 souprav pistole GLOCK 17, a to 110 souprav v roce 2017, 96 kusů v roce 2018 a 37 kusů v roce 2019.

80.         Z přílohy č. 2 smlouvy 2017 vyplývá, že zadavatel požaduje pro Vojenskou policii pistole GLOCK 17, generace GEN 3, ráže 9x19 mm Luger s příslušenstvím (např. zásobníky G17 na 17 nábojů a VP17/ZS17+2 na 19 nábojů, kufřík Pi-GLOCK, rychlonabíječ 9x19mm GLOCK atd.) v konfiguraci: zelená tritiová mířidla (muška + hledí), stojina spouště 2 kg, delší záchyt závěru, barevné provedení rámu zbraně – barva černa.

81.         Z poskytnutých dokumentů vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel jednu nabídku.

Skutečnosti vyplývající z dalších předložených dokumentů

82.         Z dokumentu k zavedení pistole GLOCK do užívání vyplývá, že pistole „9mm GLOCK 17 – policejní zásahová verze“ je určena jako „vojenská výzbroj k použití výhradně u Vojenské policie podle zákona o Vojenské policii; zavedena jako nouzová (speciální) do vyřešení jednotné výzbroje Vojenské policie pro Velitelství ochranné služby Praha.“ Z uvedeného dokumentu rovněž vyplývá, že před samotným zavedením pistole do užívání v rezortu Ministerstva obrany byly na zbrani provedeny vojskové zkoušky prokazující splnění technických požadavků na zbraň. Z předmětného dokumentu dále vyplývá, že je předpokládána dodávka „do celkového počtu 45 ks“. Dodavatelem byla společnost MPI Trading, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 103/31, 150 00 Praha 5.

83.         Z obsahu koncepce rozvoje Vojenské policie 2017-2025 vyplývá, že se jedná o základní dokument definující požadavky na rozvoj VP, který stanovuje strategii jejich dosažení. V rámci koncepce je jako jedna ze slabých stránek uvedena značná nejednotnost výzbroje a obměna a pořízení zbraní je uvedeno jako jedna z nejdůležitějších investičních oblastí pro naplnění schopností VP.

Právní posouzení

84.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 zákona míněny mj. veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení, ale také podmínky týkající se účasti v zadávacím řízení, kterými jsou také technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky [viz k tomu § 37 odst. 1 písm. b) zákona]. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na jejich základě rozhodují, zda se vůbec budou zadávacího řízení účastnit.

85.         Jedním z důsledků samotného zadávacího řízení pak je omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.  V zadávacím řízení lze tedy ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně tato skutečnost vyplývá z povahy věci (žádné plnění nemůže dodat úplně „kdokoli“, a tak vždy dochází k určité selekci mezi dodavateli). Zadavatel je však v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, např. stanoví požadavky na dodávané plnění, vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, a to včetně formulace zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek mj. zásadu nediskriminace, tj. mimo jiné nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb, právě naopak. Aby však nedocházelo k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže, musí konkrétní zadávací podmínky vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

86.         K uplatňování zásady zákazu diskriminace se vyjádřil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) např. v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008. Ze závěrů NSS plyne, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“ Dosažení tohoto cíle je pak způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky – v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli – jako v případě diskriminace přímé.

87.         Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012 s odkazem na výše citovaný rozsudek NSS v této souvislosti dodává, že „tyto závěry, byť byly vysloveny k otázce diskriminace stanovením požadavků na kvalifikaci, jsou obecně aplikovatelné na veškeré postupy zadavatelů v zadávacích řízeních, tedy mimo jiné jak na stanovení kvalifikace, na stanovení způsobu hodnocení nabídek, na stanovení jiných (smluvních) podmínek, které musí být v případě uzavření smlouvy vybraným uchazečem plněny, tak na samotné vymezení předmětu veřejné zakázky. Dodržení zásad podle § 6 ZVZ, a tedy i zásady zákazu diskriminace, je pro zadavatele povinností základní a obecnou. Dodržet zásadu zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ, včetně zákazu diskriminace skryté, je třeba v průběhu celého zadávacího řízení při jakémkoli úkonu zadavatele, jehož smyslem je dodržet konkrétní předepsaný postup podle ZVZ, a to bez ohledu na skutečnost, zda je obsahová a formální náplň takového úkonu ve všech jeho detailech popsána v dalších konkrétních ustanoveních ZVZ, jež takové úkony zadavatele upravují.“.

88.         Výše citované judikáty se sice vztahovaly k předchozí právní úpravě veřejných zakázek, nicméně lze bezvýhradně konstatovat, že jimi vyslovené principy jsou plně aplikovatelné i za stávající zákonné úpravy, jelikož vnímání zásady zákazu diskriminace nezaznamenalo v rámci nové úpravy žádných významnějších změn.

89.         Podstatou zásady zákazu diskriminace je tedy pravidlo, že žádný z dodavatelů nesmí být přímo nebo nepřímo, vědomě nebo nevědomě bezdůvodně (tj. beze vztahu k legitimním potřebám zadavatele) zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům ve stejném postavení. Zadavatel se tak musí vyhnout takovému nastavení zadávacích podmínek, které by vedlo k bezdůvodnému zvýhodnění jednoho nebo více z potencionálních dodavatelů, přičemž je nerozhodné, zda ke zvýhodnění dochází přímo, nebo nepřímo.

90.         K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve v obecné rovině opakuje, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i výše popsanou zásadou zákazu diskriminace.

91.         V šetřeném případě je předmětem veřejné zakázky dodávka konkrétního výrobku výrobce GLOCK, a to pistole GLOCK 17 v ráži 9x19 mm NATO pro potřeby Vojenské policie (jako služební zbraň) s tím, že zadavatel výslovně nepřipouští varianty nabídky.

92.         Úřad v této souvislosti předně uvádí, že zákon obsahuje v ustanovení § 89 odst. 5 obecné pravidlo, podle kterého zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit mj. prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků. Z hlediska systematiky zákona je úprava problematiky konkrétních odkazů podle § 89 zákona zařazena do části čtvrté zákona, která reguluje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu.

93.         V šetřeném případě zadavatel postupoval ve zjednodušeném podlimitním řízení. Pravidla pro nadlimitní režim se ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí pouze pokud je na tato pravidla výslovně odkázáno v ustanovení § 53 zákona, případně pokud se pro jejich využití rozhodne sám zadavatel (srov. k tomu § 53 odst. 4 zákona). Pravidla obsažená v ustanovení § 89 zákona se tak na postup zadavatele v šetřeném případě neaplikují, protože výslovný odkaz na předmětné ustanovení není v § 53 zákona uveden a zadavatel si jejich použití v zadávacích podmínkách nevyhradil. Uvedený závěr však nelze chápat tak, že je zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení oprávněn bez dalšího požadovat dodávku konkrétních výrobků. Požadavek zadavatele na konkrétní výrobek je třeba považovat za „překážku hospodářské soutěže“ ve smyslu § 36 odst. 1 zákona, protože takovýto požadavek vylučuje ze soutěže o veřejnou zakázku dodavatele všech jiných (třeba i z technického a užitného hlediska srovnatelných) výrobků. Pro úplnost Úřad dodává, že ustanovení § 36 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení nepochybně použije, neboť je systematicky zařazeno do části druhé zákona, a je tedy platné pro všechny druhy zadávacích řízení dle zákona.

94.         Úřad dále uvádí, že z hlediska znění a obsahu zákona je možné za právem chráněný zájem považovat zejména efektivní vynakládání veřejných prostředků prostřednictvím existence spravedlivé a co nejvíce otevřené soutěže potenciálních dodavatelů poptávaného plnění. K dosažení tohoto cíle přispívá především to, jak zadavatel nastaví zadávací podmínky, jelikož právě ty mohou omezit potenciální dodavatele v možnosti vůbec podat nabídku (či např. žádost o účast).

95.         Z formulace ustanovení § 36 odst. 1 zákona lze dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry zdánlivě „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy o porušení zásady zákazu diskriminace nejedná). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takový objektivní důvod musí být současně důvodem legitimním, tj. možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzívně, tj. v konkrétním případě se musí jednat spíše o nutný (vedlejší) důsledek potřeb zadavatele, nikoli o situaci, kdy by určitý důvod zadavatel sám uměle vytvářel, udržoval či rozšiřoval. Lapidárně řečeno cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž o určité plnění co nejvíce otevřít, pochopitelně v rámci limitů možného, nikoli postupovat tak, aby ji co nejvíce omezil či dokonce uzavřel.

96.         Na základě shora uvedeného tak lze učinit dílčí závěr, že i ve zjednodušeném podlimitním řízení platí, že požadovat dodání konkrétního výrobku je možné jen tehdy, je-li to odůvodněno objektivními a legitimními potřebami zadavatele.

97.         Úřad se tedy vzhledem k tvrzením v návrhu zabýval otázkou, zda byl předmět veřejné zakázky vymezen v souladu se zákonem, resp. posouzením, zda byl požadavek zadavatele na konkrétní výrobek odůvodněný jeho objektivními a legitimními potřebami. Úřad je toho názoru, že nelze obecně identifikovat skutečnosti, které lze považovat za důvody, pro které lze zvýhodnit konkrétní dodavatele, resp. vytvořit překážku hospodářské soutěže; neexistuje žádný takový výčet. Skutečnost, zda je zadavatel oprávněn požadovat dodání konkrétního výrobku, je třeba posuzovat na základě konkrétních skutkových okolností dané veřejné zakázky a rovněž v širším kontextu tak, aby bylo možno konstatovat jednak samu (ne)existenci objektivního důvodu pro takový požadavek a rovněž legitimitu takového požadavku, jak je uvedeno výše.

98.         Zadavatel svůj požadavek odůvodňuje především potřebou unifikace výzbroje VP (viz k tomu zejména bod 18 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), proto se Úřad předně zabýval otázkou, nakolik je samotný zadavatelův požadavek, resp. záměr na unifikaci výzbroje oprávněný, přičemž dospěl především na základě stanoviska odborné instituce – Univerzity obrany, které si vyžádal a ze kterého plyne, že požadavek na unifikaci výzbroje v souvislosti s vyzbrojováním ozbrojených sborů představuje legitimní požadavek (v podrobnostech viz bod 42 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), k závěru, že v obecné rovině lze konstatovat, že požadavek na unifikaci výzbroje je oprávněnou potřebou zadavatele a omezení hospodářské soutěže tímto požadavkem je tak v obecné rovině oprávněné.

99.         Úřad však dodává, že ani potřeba unifikace výzbroje neopravňuje zadavatele k tomu, aby zcela a v zásadě na neomezenou dobu vyloučil hospodářskou soutěž. Je zřejmé, že zadavatel při svém postupu musí sledovat mimo jiné dva v zásadě do značné míry protichůdné cíle: dosáhnout unifikace výzbroje a dostát svým povinnostem zadávat veřejné zakázky pokud možno v co nejširší soutěži. Konflikt těchto dvou cílů však nelze vyřešit naprostou rezignací na jeden z nich, naopak je třeba v zadavatelské praxi postupovat tak, aby byly šetřeny oba pokud možno v co největší míře. Proces unifikace je tak třeba založit na otevřené soutěži, kterou je nutné periodicky (tj. po skončení životnosti vysoutěžené výzbroje) opakovat, jinými slovy je nutné, aby existoval určitý transparentní cyklus přezbrojování. Přitom samozřejmě není vyloučeno, aby v rámci jednoho cyklu docházelo k „dokupování“ výzbroje (chybějící např. v důsledku navýšení počtu jejich uživatelů, v důsledku nahodilých ztrát apod.) právě i s odkazem na konkrétní výrobky, kdy takový odkaz je legitimizován právě potřebou udržet jednotnost používané výzbroje. Pokud by však transparentní cyklus přezbrojování neexistoval, hrozí, že dojde k zacyklení nákupu zbraní od jednoho dodavatele, čímž by byla hospodářská soutěž vyloučena prakticky do nekonečna. V takovém případě pak nelze důvod pro požadavek na dodání konkrétního výrobku spočívající v unifikaci výzbroje, byť v obecné rovině objektivní a oprávněný, označit za legitimní, neboť je využit mimořádně extenzívně s důsledkem absolutního vyloučení hospodářské soutěže v podstatě „na vždy“.

100.     Při posuzování samotného procesu unifikace výzbroje u Vojenské policie pistolemi GLOCK 17 Úřad nahlížel na tento proces v souladu se shora vymezenými úvahami komplexně a v plném rozsahu, tedy od okamžiku, kdy byly pistole GLOCK 17 zavedeny do užívání Vojenské policie poprvé, a současně vzal v potaz i plány zadavatele při přezbrojování služebních pistolí v budoucnu. Za tím účelem si Úřad vyžádal od zadavatele jednotlivé podklady k předchozím nákupům pistolí GLOCK 17 do výzbroje Vojenské policie a také objasnění budoucího plánu obnovy výzbroje.

101.     Z poskytnutých dokumentů vyplývá, že pistole 9mm GLOCK 17 byla zavedena do užívání dne 15. 4. 2003, kdy bylo pořízeno 45 kusů této zbraně. Z vyjádření zadavatele vyplývá, že následně docházelo k pravidelným postupným nákupům předmětné zbraně – v roce 2005 v počtu 30 kusů, v roce 2007 v počtu 163 kusů, v roce 2008 v počtu 460 kusů, v roce 2015 v počtu 177 kusů a následně v letech 2017 – 2019 v počtu 243 kusů. Z předložených podkladů ke smlouvě 2015 a smlouvě 2017 vyplývá, že zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách konkrétní výrobek, tedy pistole tovární značky GLOCK 17. Ačkoliv dokumenty k dřívějším smlouvám (resp. ani samotné smlouvy) zadavatel nepředložil s odůvodněním, že se nedochovaly, a  nebylo tak možné ověřit, zda zadavatel i v případech těchto veřejných zakázek požadoval konkrétní výrobek (pistoli GLOCK 17), jeví se jako nepravděpodobné, že by tomu tak nebylo, když sám zadavatel ve svém vyjádření konstatuje, že se v roce 2003 (jako nouzová zbraň) osvědčila, a proto bylo přistoupeno k unifikaci touto zbraní.

102.     Z vyjádření zadavatele dále vyplývá, že Vojenská policie dosud není plně vyzbrojena pistolemi tovární značky GLOCK 17, tzn. stav pistolí není doplněn na plánované mírové počty. Konkrétním důvodem pro zadání šetřené veřejné zakázky pak dle zadavatele bylo doplnění současných počtů pistolí pro nově vznikající služební místa v organizační struktuře útvarů Vojenské policie do roku 2023 a dále také obměna stávajícího vybavení, jejíž nutnost a nevyhnutelnost vyplývá z technických prohlídek jednotlivých zbraní.

103.     Z vyjádření zadavatele rovněž vyplývá, že předpokládaná životnost zbraně je stanovena na 15 let, nicméně fyzická životnost zbraní se dle zadavatele odvíjí od reálného technického stavu každé konkrétní zbraně, přičemž technické prohlídky zbraní se provádějí dvakrát v roce a vždy po návratu z operací mimo území České republiky. Také v případě, kdy je zbraň po stanovené životnosti (15 let) hodnocena v rámci technické prohlídky jako „bojeschopná“, je i nadále používána a není důvod k jejímu vyřazení. Obnova pistolí GLOCK 17 je dle vyjádření zadavatele prováděna kontinuálně v jednotlivých letech v návaznosti na výsledky výše uvedených technických prohlídek a z nich plynoucích životností jednotlivých kusů zbraní a v rámci obměny jsou pak vždy pořizovány pistole GLOCK 17 právě z důvodu udržení jednotnosti výzbroje příslušníků Vojenské policie, přičemž v tomto postupu zadavatel hodlá pokračovat i nadále.

104.     Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že nelze připustit situaci, kdy zadavatel pořídí 45 kusů pistolí jako nouzové zbraně do vyřešení jednotné výzbroje a na základě tohoto nákupu, resp. tímto nákupem zahájí proces unifikace, tj. začne řetězit smlouvy na nákup konkrétní zbraně, čímž systematicky programově a trvale vyloučí hospodářskou soutěž o danou komoditu, přičemž Úřad nezjistil, že by zadavatel svůj postup při pořizování zbraní plánoval v budoucnu změnit tak, aby alespoň v určité periodicitě „otevřel“ soutěž, tj. umožnil „přezbrojení“.   

105.     Skutečnost, že jsou pistole GLOCK 17 doplňovány do výzbroje Vojenské policie postupně (tj. zadavatel stále „dozbrojuje“) a současně již dochází k obměně zbraní vyřazených, má za následek, že i životnost jednotlivých zbraní bude dobíhat různě, tj. fakticky nikdy nenastane situace, kdy by současně končila životnost všech, příp. alespoň převážné části pořizovaných pistolí. Vždy bude existovat relativně velké množství zbraní, které budou „zánovní“, tj. do konce jejich životnosti budou zbývat řádově roky, a je tak (opakovaně a v zásadě „navždy“) vytvářen předpoklad pro další nákup pistolí GLOCK 17. Dochází tak k situaci, kdy je doba životnosti plnění „uměle“ prodlužována prostřednictvím pořizování dodatečných dodávek. Za takového stavu věci, jak již bylo uvedeno výše, dochází k neustálému řetězení „nezbytných“ dodatečných dodávek a i do budoucna je zcela vyloučena hospodářská soutěž.

106.     Z právě popsaných důvodů tak není postup zadavatele dle Úřadu akceptovatelný ve svém souhrnu, a nelze tak považovat za zákonný i jeho postup v přezkoumávané veřejné zakázce. K procesu unifikace nelze přistoupit tím způsobem, že si zadavatel, vědom si záměru budoucí unifikace výzbroje VP, pořídí (v minulosti) „na zkoušku“ zbraně určité značky a jakmile zjistí, že tyto zbraně mu vyhovují, přistoupí k postupnému pořizování dalších dodávek naplňujících jeho původní záměr sjednotit výzbroj VP. Dle názoru Úřadu může případné poptávání konkrétního výrobku být použito v přiměřené míře pouze za situace zajišťovaní, resp. udržování, existující unifikace výzbroje konkrétních jednotek či útvarů. Uvedené je nutno vnímat např. v tom smyslu, že dojde-li k personálnímu rozšíření jednotek či útvarů, zajistí zadavatel vyzbrojení nových členů VP totožnými zbraněmi, tzn. bude postupovat tak, aby zůstal zachován stávající stav – unifikace výzbroje v rámci jednotky, či útvaru. Pro případ dodatečných dodávek v podobě částečné náhrady by se pak jednalo o situaci, kdy např. dojde ke zničení (znehodnocení, dosloužení) některých zbraní, ačkoliv stále je předpoklad dlouhodobé životnosti jinak unifikované základny vybavení daných jednotek či útvarů a zadavatel zajistí částečnou náhradu této předchozí dodávky tak, aby byl zajištěn původní stav vyzbrojení. Avšak existenci takových skutečností zadavatel Úřadu vůbec nedoložil (neprokázal). Úřad nikterak nerozporuje zadavatelovu snahu o unifikaci výzbroje VP a chápe jeho motiv týkající se unifikace výzbroje, nicméně je třeba zdůraznit, že nástrojem k tomuto cíli s ohledem na skutkové okolnosti případu nemůže být postup, ke kterému zadavatel přistoupil a který lze ve vztahu k omezení hospodářské soutěže nazvat příslovečnou „salámovou taktikou“.

107.     Úřad tedy shrnuje, že zadavatel by měl proces unifikace založit na základě transparentního zadávacího řízení v otevřené soutěži, přičemž není vyloučeno, aby po dobu životnosti výzbroje docházelo k doplňování výzbroje např. v důsledku navýšení počtu jejich uživatelů, příp. v důsledku nahodilých ztrát apod., a to již s odkazem na konkrétní výrobky, neboť takový odkaz je v uvedeném případě legitimizován právě potřebou udržet jednotnost používané výzbroje. Úřad však v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné, aby zadavatel periodicky přistupoval k vypsání dalšího (nového) transparentního zadávacího řízení, a to vždy s dostatečným časovým předstihem před očekávaným koncem životnosti zbraní. V tomto zadávacím řízení by pak zadavatel měl např. v rámci technických podmínek dle svých potřeb vyspecifikovat své požadavky na plnění, a to takovým způsobem, který by nebyl diskriminační do té míry, jako požadavek na konkrétní výrobek od konkrétního výrobce. Dle Úřadu přitom nelze vyloučit, že na trhu existuje minimálně jeden další dodavatel, který disponuje zbraněmi, jež by zadavatelem naformulované technické požadavky naplnily, anebo který by byl schopen takové zbraně na základě zadavatelem stanovených požadavků v poskytnutém časovém horizontu vyvinout a vyrobit. Dle Úřadu je tak minimem pro dodržení všech zákonných povinností určitá periodizace procesu přezbrojování.

108.     Úřad při posuzování postupu zadavatele zohledňoval i zadavatelem tvrzené technické důvody (zachování technické slučitelnosti výzbroje), kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách zmiňuje existenci specifického příslušenství k pistoli GLOCK 17. U aktuálně pořízených zbraní se jedná především o opasková a stehenní pouzdra, pouzdra pro skryté nošení zbraní, soupravy náhradních dílů, speciální hlavně určené pro střelbu s tlumičem hluku výstřelu nebo taktické svítilny. Mimo související příslušenství disponuje Vojenská policie rovněž taktickým simulátorem střelby určeným pro pistoli GLOCK 17. Zadavatel také doplňuje, že mimo „ostrou“ verzi pistole GLOCK 17 je Vojenská policie vybavena rovněž cvičnou verzí této zbraně s označením GLOCK 17 T v počtu 90 kusů, která je přesnou tréninkovou replikou ostré zbraně GLOCK 17, včetně všech ovládacích prvků a technických parametrů, jen užívající neletální (značkovací) munici. Všichni vojenští policisté jsou dle zadavatele pravidelně proškolováni na manipulaci se zbraní GLOCK 17, výcvik a další operační postupy zohledňují právě tento typ zavedené zbraně. Zadavatel pak shrnuje, že hypotetické vybavení vojenských policistů jiným typem zbraně, byť v minoritním počtu, nejen zcela naruší nastíněnou dlouhodobě sledovanou koncepci Vojenské policie, ohrozí výše uvedené cíle a z důvodu změn a nejednotnosti ve výcviku potenciálně může vést až ke zvýšení rizika vzniku újmy na zdraví či majetku při eventuálním služebním zákroku a vyvolá potřebu významných dodatečných nákladů na pořízení souvisejícího příslušenství pro jiný typ zbraně, neboť příslušenství nejsou vzájemně kompatibilní (například pouzdro na zbraň), případně též na pořízení zvláštního simulátoru, což se vzhledem k okolnostem jeví jako neefektivní, nehospodárné a neúčelné. Změna typu zbraně vyvolá dle zadavatele rovněž potřebu provést doškolení střeleckých instruktorů, kteří by dále museli provádět přeškolení veškerého personálu Vojenské policie na jiný typ zbraně. Pořízení jiného typu zbraně by rovněž přivodilo změnu taktických a operačních postupů při manipulaci se zbraní a přehodnocení již zavedených, odzkoušených a funkčních postupů výkonných jednotek Vojenské policie.

109.     K výkladu pojmu „slučitelnost“ neboli „kompatibilita“ Úřad uvádí, že se jedná o schopnost vzájemné návaznosti, snášenlivosti či propojitelnosti, de facto tedy o schopnost vzájemně spolupracovat a být ve shodě. Úřad má ovšem za to, že v případě zadavatelem pořizovaných zbraní se jedná o izolované jednotky využívané vždy jednotlivými osobami, které mohou do určité míry stát izolovaně; funkčnost a vlastnosti jedné zbraně neovlivňují funkčnost a vlastnosti další zbraně. Nejedná se tedy o situaci, kdy by např. zadavatel pořizoval ucelený zbraňový vzájemně propojený komplet, v němž by bylo možné zbraně ovládat, či mezi jednotlivými komponenty zbraňového kompletu komunikovat apod. Nelze tudíž konstatovat, že by byla naplněna podmínka neslučitelnosti pořizovaných zbraní se zbraněmi nebo zbraňovými systémy provozovanými zadavatelem.

110.     K argumentům zadavatele o možné (ne)slučitelnosti zbraní se zbraňovým příslušenstvím či náhradními díly a o vzniku nepřiměřených technických obtíží při provozu a údržbě, kdy by dle zadavatele zavedení zbraně odlišného výrobce do výzbroje VP znamenalo nutnost proškolování a výcviku policistů na několika uživatelsky odlišných typech zbraní Úřad uvádí, že uvedené argumenty nezpochybňuje. Jedná se fakticky o výhody plynoucí z unifikace výzbroje, resp. o nevýhody plynoucí z její absence, přičemž Úřad výše potřebu unifikace coby objektivní potřebu zadavatele aproboval, nicméně v důsledku předchozího postupu zadavatele se nejedná v tuto chvíli o důvod legitimní (viz k tomu výše).

111.     Úřad dále dodává, že ani žádná interní pravidla zadavatele stanovená dokumenty jako je vize Vojenské policie do roku 2030 nebo koncepce rozvoje Vojenské policie 2017-2025 či jiným dokumentem nemohou zadavatele sama o sobě opravňovat k pořízení zbraní konkrétního výrobce, pakliže k tomu nejsou splněny podmínky dle zákona.

112.     Úřad konstatuje svůj závěr, že je zřejmé, že v tomto případě požadavek na konkrétní výrobek uvedený v zadávacích podmínkách je nutno považovat za neadekvátní (nepřiměřený) povaze předmětu plnění veřejné zakázky, neboť i když lze požadavek na unifikaci považovat za oprávněný, musí být proces unifikace založen transparentním způsobem v otevřené soutěži a zároveň musí být tento proces v pravidelných cyklech opakován, nicméně z předložených podkladů, konkrétně z tabulky nákupu pistole GLOCK 17 do výzbroje vojenské policie a předložených dokumentací Úřad nezjistil, že by k takovému postupu v minulosti (od roku 2003) došlo a z vyjádření zadavatele také nevyplývá, že by v budoucnu zadavatel plánoval změnit zavedený postup pravidelného dokupování předmětných zbraní a nic nenasvědčuje ani tomu, že by zadavatel plánoval někdy v budoucnu přezbrojit zbraně VP transparentním způsobem (tj. bez požadavku na konkrétní výrobek) v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení, čímž daná podmínka vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

113.     Na základě těchto závěrů Úřad konstatuje, že takto stanovené podmínky plnění vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a dochází tak k nepřípustné diskriminaci, kdy zadavatel objektivní důvod k omezení hospodářské soutěže spočívající v potřebě unifikace výzbroje aplikuje příliš extenzivně, když znemožňuje průběžným pořizováním zbraní po částech podání nabídky potencionálních účastníků, kteří by se jinak o plnění veřejné zakázky též mohli způsobile ucházet, aniž by do budoucna plánoval svůj postup jakkoliv měnit, a tím trvale vylučuje hospodářskou soutěž.

114.     Dále k tomu Úřad uvádí, že se tak nejedná o důvodné omezení hospodářské soutěže, tedy o případ, kdy by vzhledem k dostatečnému zdůvodnění ze strany zadavatele bylo možno akceptovat i zadávací podmínky, které by primárně byly nastaveny způsobem, který omezuje hospodářskou soutěž, ale s ohledem na oprávněné a zdůvodněné potřeby zadavatele by se jednalo o omezení hospodářské soutěže povolené, protože i přes existenci objektivní potřeby zadavatele spočívající v potřebě unifikace výzbroje, se v tomto případě nejedná o legitimní důvod k omezení soutěže, a to vzhledem k předchozímu postupu zadavatele, spočívajícím v postupném doplňování výzbroje, které od počátku nebylo založeno na otevřené soutěži.

115.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když v bodě č.1 zadávací dokumentace a v příloze č. 1 ZD poptává konkrétní a specifický výrobek výrobce GLOCK, a to soupravu ruční střelně zbraně s příslušenstvím pistole GLOCK 17 v počtu 90 kusů, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže a zároveň tím stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. S ohledem na uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

116.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

117.     V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a proto Úřad musel přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť jiný efektivní způsob nápravy nezákonného stavu v době, kdy je již podána nabídka, není možné uložit.

118.     S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení upravuje § 128 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

119.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

120.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

121.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

122.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

123.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

124.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000212.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6

2.             JUDr. Petra Buzková, advokátka, VKS Legal advokátní kancelář, s. r. o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy