číslo jednací: 21304/2021/510/MKo
spisová značka: S0180/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 5. 2021 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice,

věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na vypracování projektové dokumentace pro stavbu Městské polikliniky Neratovice, na jejichž plnění byla uzavřena Smlouva o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, a Smlouva o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, se zhotovitelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění spočívající

• v dopracování studie a zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení a ke stavebnímu povolení pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,
• ve vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,

mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a citovaný obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel shora uvedené smlouvy.

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 240 000,- Kč (dvě stě čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE

1.             Obviněný – město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) za účelem pořízení projektové dokumentace pro stavbu Městské polikliniky Neratovice uzavřel Smlouvu o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 2019/0591 ze dne 3. 7. 2020 a Smlouvu o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020 s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno (dále též jen „vybraný dodavatel“ nebo „zhotovitel“).

2.             Cena díla podle Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019 činila 1 998 000 Kč bez DPH, dále cena díla stanoveného v Dodatku č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 2019/0591  ze dne 3. 7. 2020 činila 185 000 Kč bez DPH a cena díla ve Smlouvě o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020 činila 1 996 000 Kč bez DPH.

3.             Zadavatel veřejnou zakázku na zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a provedení stavby pro projekt s názvem Městská poliklinika Neratovice původně zamýšlel zadat jako veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo režim zákona, a to na základě výzvy k předkládání nabídek ze dne 13. 7. 2018. Výzva a zadávací dokumentace veřejné zakázky s názvem „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“ byla zaslána 4 dodavatelům. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v zadávací dokumentaci stanovena do 1.500.000 Kč bez DPH a lhůta pro podání nabídek do 13. 8. 2018. Předmětem plnění podle čl. 3.2 a 3.3 zadávací dokumentace bylo zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a provedení stavby pro projekt s názvem: Městská poliklinika Neratovice, konkrétně pak vypracování architektonického návrhu a vizualizace objektu, zpracování projektové dokumentace pro sloučené územní řízení a stavební povolení, zajištění komplexních inženýrských služeb a zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby. Tato veřejná zakázka byla zadavatelem zrušena dne 30. 8. 2018 z toho důvodu, že všechny nabídkové ceny přesáhly hranici 2 mil. Kč bez DPH.

4.             Následně zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem shora uvedené smlouvy o dílo. Předmětem Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019 byl závazek zhotovitele dopracovat studii pro výstavbu nové polikliniky v Neratovicích dle nabídky ze dne 13. 8. 2018 (aktualizovaná dne 18. 7. 2019), vypracovat projektovou dokumentaci k územnímu řízení včetně zajištění související inženýrské činnosti k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a vypracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení včetně zajištění související inženýrské činnosti ve věci „Poliklinika Urxova“[1].

5.             Předmětem Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020 ke Smlouvě o dílo č. 2019/0591 je úprava dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a pro vydání stavebního povolení – přidání parkovacích stání, úprava čekáren a umístění pacientů plicního lékaře odděleně od ostatních provozů (z důvodu situace způsobené pandemií).

6.             Předmětem Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020 je závazek zhotovitele zpracovat dokumentaci pro provádění stavby nové polikliniky v Neratovicích dle nabídky vybraného dodavatele ze dne 22. 10. 2020.

II.             POSTUP ÚŘADU

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 18. 2. 2021 podnět evidovaný pod sp. zn. P0103/2021/VZ, ve kterém stěžovatel žádal o posouzení správnosti postupu zadavatele při zadání projektové dokumentace na stavbu nové městské polikliniky v Neratovicích. Stěžovatel žádal od Úřadu stanovisko, zda jde o samostatné zakázky (na jednotlivé stupně projektové dokumentace) nebo jejich součet. V upřesnění podnětu z 24. 2. 2021 stěžovatel doplnil, že zadavatel uzavřel smlouvu na vyhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení bez výběrového řízení jako zakázku malého rozsahu, když přitom stejná architektonická kancelář vypracovala již předchozí dokumentaci bez výběrového řízení (také pod 2 mil. Kč), jež navíc byla doplněna dodatkem ke smlouvě, kde jejich součet již překročil hodnotu zakázky malého rozsahu. Podle stěžovatele byl zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obou veřejných zakázek.

8.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k informacím uváděným v podnětu. Zadavatel Úřadu zaslal příslušné dokumenty a svá vyjádření týkající se skutečností napadaných v podnětu. 

9.             Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ze dne 1. 3. 2021 popsal průběh jednotlivých výběrových řízení na zpracování projektové dokumentace pro stavbu nové polikliniky. Nejprve dne 30. 8. 2018 zrušil výběrové řízení vyhlášené na základě výzvy z 13. 7. 2018, a to z důvodu, že všechny nabídkové ceny přesáhly hranici 2 mil. Kč bez DPH. Smlouvu o dílo ze dne 21. 10. 2019 na vypracování dokumentace k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení zadavatel podle svého vyjádření uzavřel na základě výjimky udělené radou města Neratovice ze směrnice města o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. K této smlouvě byl dne 3. 7. 2020 podepsán Dodatek č. 1. Dne 15. 12. 2020 zadavatel uzavřel smlouvu na projektovou dokumentaci pro provádění stavby, rovněž na základě výjimky ze směrnice města o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

10.         Zadavatel dále sdělil, že jeho záměrem bylo zajistit projektovou dokumentaci na novou městskou polikliniku v takové podobě, aby bylo možno podat žádost o dotaci. Teprve po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo rozhodnuto o pokračování příprav na výstavbu nové polikliniky. Obviněný podle svého vyjádření nemohl dopředu vědět, zda získá dotaci na stavbu polikliniky. Proto v okamžiku objednání dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení nemohl vědět, zda bude potřebovat i dokumentaci pro provádění stavby, tedy zda bude uzavírat i smlouvu na tuto dokumentaci. Až v okamžiku, kdy měl jistotu, že získá dotaci na stavbu, objednal i dokumentaci pro provedení stavby.

11.         Zadavatel je proto přesvědčen, že se v tomto případě nejedná o porušení zákona.

12.         Na základě žádosti Úřadu o doplnění informací ze dne 16. 3. 2021 obviněný své vyjádření doplnil dopisem ze dne 18. 3. 2021 o další údaje a listiny. Zadavatel doplnil, že výzva ze dne 13. 7. 2018 byla vyhlášena vedením města z předešlého volebního období. Nové zastupitelstvo zvolené v listopadu 2018 rozhodlo, že v případě neobdržení dotace na výstavbu nové polikliniky nebude akci pouze ze svých zdrojů realizovat. Zadavatel proto i s ohledem na postup řádného hospodáře objednal pouze dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení s tím, že bude hledat vhodný dotační titul pro spolufinancování. Až v okamžiku, kdy měl zadavatel jistotu, že získá dotaci, objednal i dokumentaci pro provedení stavby. Zadavatel uvedené skutečnosti doložil na časové ose:

21. 10. 2019 – smlouva DUR a DSP

9. 6. 2020 – podání žádosti o dotaci

3. 7. 2020 – dodatek č. 1 k DUR a DSP

22. 11. 2020 – obdržena informace o schválení dotace

9. 12. 2020 – rozhodnutí o poskytnutí dotace

15. 12. 2020 – smlouva DPS.

K dotazu Úřadu ohledně důvodů pro uzavření Dodatku č. 1 zadavatel sdělil, že k odkoupení pozemku pro zamýšlené rozšíření parkoviště dosud nedošlo, avšak „město má v současné době souhlasné stanovisko se stavbou od Středočeského kraje“ (jako vlastníka pozemku). Z Dodatku č. 1 dále vyplývá, že kromě přidání parkovacích míst je důvodem úpravy dokumentace situace způsobená pandemií, a to úprava čekáren a umístění pacientů plicního lékaře odděleně od všech ostatních provozů.

13.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná a považoval za prokázané, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu sp. zn. ÚOHS-S0180/2021/VZ, č.j. ÚOHS-16132/2021/510/MKo ze dne 14. 5. 2021 (dále jen „příkaz“). Ve výroku I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění spočívající

o      v dopracování studie a zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení a ke stavebnímu povolení pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,

o      ve vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,

mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel shora uvedené smlouvy. Výrokem II. příkazu Úřad uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu pokutu ve výši 250 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUKU

14.         Příkaz ze dne 14. 5. 2021 byl obviněnému doručen dne 17. 5. 2021. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

15.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

16.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný odpor z 20. 5. 2021, který byl Úřadu doručen dne 21. 5. 2021. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

17.         V odporu ze dne 20. 5. 2021 obviněný pouze uvedl, že podává odpor proti příkazu a že další odůvodnění odporu doplní ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení odporu.

18.         Usnesením č. j. ÚOHS-17069/2021/513/IHl ze dne 21. 5. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu 7 dnů, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

19.         Dne 28. 5. 2021 obdržel Úřad od obviněného podání z téhož dne, jehož obsahem bylo odůvodnění odporu proti příkazu (podrobněji viz dále).

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-18593/2021/513/IHl ze dne 3. 6. 2021 stanovil Úřad obviněnému lhůtu 7 dnů, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

21.         Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k řízení o přestupku ze dne 28. 5. 2021

22.         Obviněný v úvodu svého vyjádření ze dne 28. 5. 2021 shrnuje skutkový stav. Uvádí, že nejprve zamýšlel zadat veřejnou zakázku na zhotovení projektové dokumentace pro projekt s názvem „Městská poliklinika Neratovice“ jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo režim zákona, a to na základě výzvy ze dne 13. 7. 2018. Výzva byla zaslána čtyřem dodavatelům. Předmětem zakázky pak bylo zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a provedení stavby. Obviněný obdržel čtyři nabídky, jež všechny přesahovaly limitní hranici 2 mil. Kč bez DPH a přesahovaly vyčleněné finanční prostředky. Proto bylo výběrové řízení dne 30. 8. 2018 zrušeno. Obviněnému podle jeho vyjádření nezbylo, než pořídit pouze část původně zamýšleného plnění. Pokud by se obviněnému podařilo v následujícím roce získat další finanční prostředky, byl připraven zvažovat pořízení zbývající části plnění.

23.         Zadavatel dále sdělil, že nadále jednal se dvěma nejlevnějšími dodavateli, a to s vybraným dodavatelem a s dodavatelem WMA Architects, od nichž obdržel nabídky. Smlouvu 1 s vybraným dodavatelem zadavatel uzavřel dne 21. 10. 2019 a o více než rok později i Smlouvu 2 (dne 15. 12. 2020).

24.         Obviněný zdůrazňuje, že při uzavírání Smluv 1 a 2 postupoval hospodárně, transparentně a v souladu se zákonem. Zadavatel je toho názoru, že nedošlo k neoprávněnému a účelovému dělení předmětu veřejné zakázky s úmyslem dostat se do procesně méně přísného režimu. Obviněný pořídil na základě Smlouvy 1 v roce 2019 pouze tu část plnění, na kterou měl zajištěny finanční prostředky. Tato část dokumentace sloužila i k úspěšnému podání žádosti o dotaci na zhotovení stavby. Teprve po obdržení dotace se obviněný podle svého vyjádření rozhodl pořídit i další stupeň projektové dokumentace, tj. dokumentaci pro provádění stavby. Obviněný nesouhlasí se závěry Úřadu uvedenými v bodě 50. příkazu, neboť podle něj je zcela běžné, že prováděcí projektovou dokumentaci zhotovuje sám zhotovitel stavby.

25.         Obviněný upozorňuje, že nabídky ze zrušené veřejné zakázky byly chráněny autorským právem, proto nebylo možné, aby projektovou dokumentaci zpracovala jiná architektonická kancelář než autor navrhovaného řešení. Proto zadavatel oslovil dvě shora zmiňované architektonické kanceláře s žádostí o nabídku na dopracování studie a projektové dokumentace pro stavební povolení a územní rozhodnutí. Obě nabídky nepřesáhly limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, proto bylo obviněným rozhodnuto o využití výjimky ze směrnic města pro zadávání veřejných zakázek a následně byla podepsána smlouva s vybraným dodavatelem.

26.         Ohledně okolností uzavření dodatku ke smlouvě obviněný sdělil, že po dokončení první části projektové dokumentace vyšly najevo nové okolnosti plánované stavby, jež v době uzavření původní smlouvy nebyly zřejmé. Obviněný tedy tuto skutečnost nemohl předpokládat a tuto část ceny nelze podle jeho názoru zahrnovat do celkové hodnoty zakázky.

27.         Obviněný souhlasí s Úřadem v tom, že předmět Smluv 1 a 2 tvoří jeden funkční celek, resp. že je zde možno poměrně jednoznačně konstatovat věcnou, místní a funkční souvislost. Zadavatel však nesouhlasí, že by obě Smlouvy 1 a 2 byly uzavírány v jedné časové souvislosti, neboť tato kumulativní podmínka nebyla dle názoru obviněného naplněna. Smlouvy 1 a 2 byly totiž uzavřeny v různých účetních obdobích na základě nabídek, které byly podány s odstupem větším než 2 roky. Obviněný podotýká, že se Úřad v příkazu s časovou souvislostí Smluv 1 a 2 vypořádal neurčitě a povrchně. Podle zadavatele se časovou souvislostí rozumí, pokud jsou veřejné zakázky zadávány v jednom účetním období (zpravidla v jednom kalendářním roce). V daném případě podle obviněného není časová souvislost dána, neboť smlouvy byly uzavřeny v různých letech a obviněný proto nebyl povinen sčítat předpokládané hodnoty Smluv 1 a 2. Zadavatel dospívá k závěru, že plnění ze Smluv 1 a 2 zřejmě tvoří jeden funkční celek, avšak nebyla zadávána v jednoznačné časové souvislosti.

28.         Po obdržení informace o přidělení dotace na výstavbu městské polikliniky obviněný stál podle svého vyjádření před rozhodnutím, zda bude žádat zhotovení prováděcí projektové dokumentace pro výstavbu či zda vyhlásí výběrové řízení na dodavatele stavby, v jehož rámci bude mít budoucí zhotovitel povinnost vypracovat prováděcí dokumentaci na vlastní náklady. Vedení města rozhodlo, že osloví opětovně vybraného dodavatele, neboť po konzultacích s ním vyvstaly pochybnosti, zda případný zhotovitel stavby či jiná architektonická kancelář bude schopen/a zpracovat prováděcí dokumentaci rozvíjející navržená technická řešení architektem Rujbrem. Obviněný se tak chtěl vyhnout případným problémům při zhotovení stavby, které mohly vzniknout nevhodným zpracováním prováděcí projektové dokumentace osobou odlišnou od autora původní studie a dokumentace. Podle zadavatele by v případě dvou odlišných autorů jednotlivých fází projektové dokumentace bylo obtížné prokázat odpovědnost konkrétního autora za vady projektu.

29.         V poslední části svého stanoviska se zadavatel vyjadřuje k výši uložené pokuty. Obviněný nesouhlasí s konstatováním Úřadu v příkazu, že by oslovil pouze jednoho dodavatele. Obviněný připomíná, že oslovil 4 různé dodavatele v rámci zrušené veřejné zakázky a následně oslovil dva nejlevnější dodavatele. Dodržel tak zásadu zachování hospodářské soutěže a jednal hospodárně. Úřad měl k těmto polehčujícím okolnostem přihlédnout, což neučinil. Obviněný je přesvědčen, že mu byla udělena enormně vysoká pokuta, která je v rozporu se zásadou přiměřenosti. Tato pokuta působí kontraproduktivně a demotivačně. 

30.         Obviněný uzavírá, že se nedopustil žádného přestupku a navrhuje zastavení správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

31.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména vyjádření obviněného ze dne 28. 5. 2021 a na základě vlastních zjištění dospěl k následujícím závěrům.

32.         Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění spočívající

• v dopracování studie a zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení a ke stavebnímu povolení pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,
• ve vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,

mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel shora uvedené smlouvy.

33.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Zjištěné skutečnosti

34.         Zadavatel již v roce 2018 výzvou ze dne 13. 7. 2018 oslovil čtyři dodavatele k předkládání nabídek na zakázku malého rozsahu na služby s názvem „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“. Předmětem plnění podle výzvy mělo být zhotovení projektové dokumentace ve stupni pro stavební povolení a pro provedení stavby pro projekt městské polikliniky. Dále výzva stanoví, že ukončením plnění realizace se rozumí předání DSP (tj. dokumentace pro stavební povolení) a DPS (tj. dokumentace pro provedení stavby). Předpokládaná hodnota zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši do 1.500.000 Kč bez DPH.

35.         Rozhodnutím ze dne 30. 8. 2018 zadavatel výběrové řízení na dodavatele veřejné zakázky „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“ zrušil. Výběrové řízení bylo zrušeno z toho důvodu, že všechny nabídkové ceny přesáhly hranici 2 mil. Kč bez DPH.

36.         Postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek na jednotlivé stupně projektové dokumentace pro stavbu nové městské polikliniky je podrobně uveden v čl. I. Postup zadavatele odůvodnění tohoto rozhodnutí. Částka uhrazená zadavatelem na základě smlouvy o dílo z roku 2019 činila 1 998 000 Kč bez DPH, na základě dodatku k této smlouvě zadavatel dále uhradil 185 000 Kč bez DPH a na základě smlouvy o dílo z roku 2020 zaplatil 1 996 000 Kč bez DPH, tj. celkem 4 179 000 Kč bez DPH.

37.         Podle Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019 je předmětem plnění závazek zhotovitele dopracovat studii pro výstavbu nové polikliniky v Neratovicích dle nabídky ze dne 13. 8. 2018 (aktualizovaná dne 18. 7. 2019), vypracovat projektovou dokumentaci k územnímu řízení včetně zajištění související inženýrské činnosti k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a vypracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení včetně zajištění související inženýrské činnosti ve věci „Poliklinika Urxova“ podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění. Vypracování dokumentace pro územní řízení je pak ve smlouvě dále specifikováno jako provedení všech profesních výkonů pro zpracování a sestavení dokumentace k návrhu na vydání územního rozhodnutí, zejména zadání předběžných průzkumů, zapracování podmínek stavebního úřadu do dokumentace, zpracování textové a výkresové části dokumentace, obstarání dokladů, vyjádření a souhlasů orgánů a organizací, podání žádosti o územní rozhodnutí, účast při územním řízení. Vypracování dokumentace pro stavební povolení je ve smlouvě dále specifikováno jako provedení všech profesních výkonů pro zpracování a sestavení dokumentace k žádosti o stavební povolení, zejména zapracování podmínek stavebního úřadu do dokumentace, vypracování textové a výkresové části dokumentace, statické ověření konstrukce, účast při stavebním řízení, obstarání dokladů, vyjádření a souhlasů orgánů a organizací atd.

38.         Předmětem Dodatku č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 2019/0591, který byl uzavřen dne 3. 7. 2020, je úprava dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a pro vydání stavebního povolení, jež jsou specifikovány v příloze. Vzhledem k možnosti odkoupení části pozemku vznikla možnost vybudovat vedle polikliniky i parkovací stání. Situace způsobená pandemií pak vyvolala požadavky na úpravu čekáren a na umístění pacientů plicního lékaře odděleně od ostatních provozů.

39.         Předmětem Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020 je závazek zhotovitele zpracovat dokumentaci pro provádění stavby nové polikliniky v Neratovicích dle nabídky ze dne 22. 10. 2020. Konkrétně má jít o provedení všech profesních výkonů pro zpracování a sestavení dokumentace k provádění stavby, zejména stanovení požadavků na doplňkové průzkumy a vypracování dokumentace podle přílohy č. 1 smlouvy. Podle této přílohy jde např. o průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokladovou část, dokumentaci objektů a technologie, půdorysy, řezy, pohledy, skladby konstrukcí, projekty elektro, ZTI, vytápění a chlazení, vzduchotechniky, komunikací rozpočet atd. a výkaz výměr pro zadávací řízení na zhotovitele stavby.

40.         Obviněný při odůvodnění svého postupu poukazoval na rozhodnutí nového vedení města realizovat stavbu polikliniky pouze v případě obdržení dotace na stavbu. Ohledně žádosti o dotaci na stavbu polikliniky zaslal zadavatel snímek obrazovky nástroje MS2014+, z něhož vyplývá, že o dotaci zadavatel požádal 9. 6. 2020. První informaci o schválení dotace obviněný obdržel prostřednictvím depeše v nástroji MS2014+ dne 22. 11. 2020 a samotné rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno 9. 12. 2020.

41.         Obviněný dále Úřadu zaslal podkladový materiál určený pro jednání Rady města Neratovice dne 18. 11. 2020, jehož předmětem je žádost o udělení výjimky ze směrnice o zadávání veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace ve stupni DPS k akci Městská poliklinika a schválení uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem za celkovou cenu 1.996.000 Kč bez DPH dle nabídky z 22. 10. 2020. V odůvodnění tohoto materiálu se uvádí, že vybraný dodavatel je autorem architektonické studie polikliniky a zároveň zpracovatelem dokumentace pro stavební povolení a že bude optimální, když prováděcí dokumentaci zhotoví také kancelář Adam Rujbr Architects s.r.o., která dílo započala. Zadavatel v tomto dokumentu dále podotýká, že původní nabídka vybraného dodavatele na kompletní PD z 8/2018 byla 4 234 000 Kč bez DPH; součet nabídek na DSP a DPS je 3 994 000 Kč bez DPH, tedy rozdíl je 290 000 Kč s DPH ve prospěch města.

42.         Podle Zápisu z jednání Rady města Neratovice č. 23/2020 konané dne 18. listopadu 2020 (zápis je uveřejněn na webových stránkách zadavatele) bylo usnesení udělující výjimku na zpracování projektové dokumentace ve stupni DPS se zhotovitelem schváleno.

Relevantní ustanovení zákona

43.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

44.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

45.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

46.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí:

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

47.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

48.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

49.         Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

50.         Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

51.         Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

52.         Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

53.         Podle § 27 písm. a) zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

54.         Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

55.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona činil 5 944 000 Kč do 31. 12. 2019; od 1. 1. 2020 je tento limit 5 494 000 Kč.

56.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

 

 

Právní posouzení

57.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V projednávaném případě není pochyb, že zadavatel na základě smluv o dílo pořizoval určité služby, za které vybranému dodavateli zaplatil cenu sjednanou ve smlouvách. Otázkou, kterou se Úřad bude zabývat, je, zda zadavatel byl povinen pořizovaná plnění sčítat, jelikož tvoří jeden funkční celek a jsou zadány v časové souvislosti ve smyslu § 18 odst. 2 zákona (a pokud ano, zadavatel měl tomu přizpůsobit svůj postup při jejich zadání) či naopak lze na služby pořizované na základě smluv o dílo hledět jako na samostatné veřejné zakázky, které byl zadavatel oprávněn zadat jako veřejné zakázky malého rozsahu.

58.         Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení. Vždy je však povinen zadat veřejnou zakázku v některém z úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení podle zákona, pokud se neuplatní některá z výjimek. Proto je třeba vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Při posuzování, zda se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět byl rozdělen, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je rozhodující věcná, časová a místní souvislost, resp. skutečnost, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. V projednávaném případě se obě smlouvy o dílo i dodatek k první z nich týkají služeb na zpracování projektové dokumentace.

59.         Úřad dále odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu). Jedinou výjimkou je situace uvedená v § 18 odst. 3, kdy za splnění zde stanovených podmínek může být část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části. Takovým postupem může být i zadání veřejné zakázky malého rozsahu nebo výjimky platné pro podlimitní veřejné zakázky.“

60.         Zadavatel tedy je oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na více částí. Pokud se zadavatel pro rozdělení veřejné zakázky rozhodne, je vždy povinen dodržet zákonné pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle § 18 zákona určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích částí, jež musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Každá část veřejné zakázky pak musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

61.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby je rovna nebo přesáhne limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb., jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (s určitými výjimkami). V případě veřejných zakázek na služby se jedná o limit podle § 3 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení vlády (ve znění účinném od 1. 1. 2020), jež je stanoven na částku 5 494 000,- Kč.

62.         V souladu s výše uvedenými východisky se Úřad bude zabývat nejprve posouzením charakteru obviněným pořizovaného plnění z hlediska jeho možné vzájemné souvislosti a následně i jeho finanční hodnotou.

63.         Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe Úřadu opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. Úřad proto při posouzení věci vycházel ze své předchozí rozhodovací praxe a soudní judikatury. Úřad doplňuje, že ačkoliv některé závěry soudů či Úřadu byly přijaty za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, lze je plně využít i na postup podle zákona, neboť koncept právní úpravy obsažený v zákoně vychází právě z dosavadní rozhodovací praxe.

64.         Například Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“

65.         K dané problematice se vícekrát vyjádřil také Nejvyšší správní soud, který např. ve svém rozsudku sp. zn. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007 uvádí, že „[z]adáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V dalším ze svých rozsudků sp. zn.  Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 Nejvyšší správní soud, v souladu s výše citovanými závěry, uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

66.         Z novějších rozhodnutí Úřadu týkajících se posuzování existence funkčního celku a místních, časových a věcných souvislostí lze uvést např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0079/2017/VZ-12296/2017/551/DBo ze dne 25. 4. 2017, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0048/2018/VZ-11879/2018/523/GHo ze dne 20. 4. 2018, rozhodnutí  č. j. ÚOHS-S0293,0294,0295,0296, 0297,0298,0299,0300,0301,0302/2018/VZ 30858/2018/542/MCi ze dne 22. 10. 2018 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0174/2018/VZ-00027/2018/321/OMa ze dne 3. 1. 2019), rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi ze dne 23. 10. 2019 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.  ÚOHS-R0203/2019/VZ-01249/ 2020/322/JSr ze dne 13. 1. 2020) či nejnověji rozhodnutí č. j. ÚOHS-11264/2021/500/AIv ze dne 31. 3. 2021. Tato rozhodnutí se týkají aplikace nyní účinného zákona a je v nich vyjádřen přístup Úřadu mj. k posuzování a určování plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.

67.         V projednávaném případě tedy nejprve Úřad s přihlédnutím k dosavadní judikatuře a své rozhodovací činnosti posuzoval, zda zadavatelem poptávaná plnění tvoří jeden funkční celek a byla zadávána v časové souvislosti, tedy zda se jedná o jedinou veřejnou zakázku či nikoli. Úřad tedy bude nejprve posuzovat naplnění věcné a místní souvislosti, tj. zda předmět plnění tvořil jeden funkční celek tím, že směřoval k jednotnému záměru (cíli). Funkční souvislost je přitom u dělení veřejných zakázek nejdůležitějším aspektem (viz § 18 odst. 2 zákona).

68.         Co se týče věcné souvislosti, rozhodující pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jednou zakázkou, je věcný charakter plnění. Předmět plnění (rozdělený zadavatelem do více zakázek) tedy musí vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.

69.         Předmětem obou smluv o dílo a dodatku ke smlouvě o dílo bylo pořízení různých stupňů projektové dokumentace pro stavbu nové městské polikliniky. Konkrétně má zhotovitel podle smlouvy o dílo č. 2019/0591 dopracovat studii pro výstavbu nové polikliniky, vypracovat projektovou dokumentaci k územnímu řízení včetně zajištění inženýrské činnosti a vypracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o dílo č. 2019/0591 došlo k drobnější úpravě již zpracované dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a pro vydání stavebního povolení pro polikliniku v Neratovicích. Podle smlouvy o dílo č. 2020/0670 má zhotovitel zpracovat dokumentaci pro provádění stavby (průvodní zprávu, technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technologie atd.) pro novou městskou polikliniku v Neratovicích. Jak je z uvedeného výčtu činností patrné, nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce ani na dodávky. Dané činnosti je možno zařadit do CPV kódů 7124 a 713, tedy jako architektonické, technické a plánovací služby a technicko-inženýrské služby. Zpracování projektové dokumentace je tedy veřejnou zakázkou na služby podle § 14 odst. 2 zákona.

70.         Nejprve v roce 2019 zadavatel na základě smlouvy o dílo č. 2019/0591 pořídil projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení, poté v roce 2020 pořídil na základě smlouvy o dílo č. 2020/0670 projektovou dokumentaci pro provádění stavby.  Dané služby zadavatel pořizoval od téhož dodavatele formou veřejných zakázek malého rozsahu. V případě smlouvy o dílo z roku 2019 se jednalo o dokumentaci, kterou bylo třeba doložit k žádosti o územní rozhodnutí a stavební povolení, tedy především zapracování podmínek stavebního úřadu, obstarání vyjádření a souhlasů dotčených orgánů a organizací, vypracování textové a výkresové dokumentace k žádosti o povolení a účast při projednávání žádosti.  Uzavřením Dodatku č. 1 ke  smlouvě z roku 2019 došlo k objednání provedení drobnější úpravy projektové dokumentace pro stavební povolení (přidání parkovacích stání, úprava čekáren). Pokud jde o plnění na základě smlouvy o dílo z roku 2020, zde se jednalo o zpracování dokumentace pro provádění stavby, tedy zpracování technické zprávy, situačních výkresů, dokumentace objektů a technologie, půdorysy, řezy, pohledy, skladby konstrukcí, projekty elektro, ZTI, vytápění a chlazení, vzduchotechniky, komunikací atd. Důležitou součástí této části dokumentace byl i rozpočet a výkaz výměr určený pro budoucího zhotovitele stavby. Rozpočet i výkaz výměr jsou podle smlouvy o dílo, resp. její přílohy č. 1 (rozsah dokumentace), součástí předmětu díla, jež připravuje zhotovitel. Požadavky na dokumentaci staveb ve smyslu § 92 odst. 1 zákona jsou uvedeny ve vyhlášce č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Tato vyhláška s odkazem na vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, stanoví rozsah potřebné dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce a definuje některé pojmy, jako soupis prací, výkaz výměr, cenová soustava atd. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby je stanoven v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., která mj. uvádí, že projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Část dokumentace týkající se celkového popisu stavby pak obsahuje orientační náklady stavby. Na základě výše uvedeného má Úřad za prokázané, že rozpočet a výkaz výměr pro zadávací řízení na zhotovitele stavby je možno v daném případě považovat za součást projektové dokumentace. V případě obou smluv a dodatku k první smlouvě jde o vypracování projektové dokumentace různého stupně rozpracovanosti. I když každá z částí projektové dokumentace obsahuje odlišné prvky, tyto části na sebe navazují a jedna bez druhé by nemohly naplnit společný cíl, jímž je kompletní dokumentace pro realizaci stavby polikliniky. Bez dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení nelze stavbu povolit (a tedy stavbu zahájit). Bez dokumentace pro provádění stavby nelze stavbu realizovat. Investor tedy potřebuje mít zpracované oba stupně projektové dokumentace, které na sebe navazují, aby mohl realizovat svůj záměr – vystavět novou polikliniku.

71.         Ačkoliv plnění na základě smluv o dílo nejsou absolutně totožná, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti žádnou roli. Shodný přístup v této věci naznačuje např. také Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky […].“ V projednávaném případě sjednané služby (zhotovení projektové dokumentace) lze považovat svým charakterem za shodné či obdobné plnění, neboť směřovaly k jednomu cíli – zajistit kompletní projektovou dokumentaci pro stavbu polikliniky.

72.         Další skutečností, která, ač sama o sobě nemůže obstát jakožto důkaz o věcné souvislosti jednotlivých plnění zadávaných jako veřejné zakázky malého rozsahu, ale ve spojení s již výše uvedeným může být podpůrným důkazem svědčícím o existenci věcné souvislosti těchto plnění, je, že obviněný v roli zadavatele oslovil u zakázek malého rozsahu stejného dodavatele. V takovém případě lze dovodit, že zadavatel musel důvodně předpokládat (zvlášť, když už v roce 2018 měl zájem zadat veřejnou zakázku, jejímž předmětem plnění bylo zhotovení kompletní projektové dokumentace, tedy jak pro stavební povolení, tak pro provedení stavby), že tento dodavatel mu bude schopen dodat jak plnění na základě smlouvy ze dne 21. 10. 2019 a dodatku k této smlouvě, tak i další plnění poptávané následně v roce 2020 (tj. další stupeň projektové dokumentace). Zadané služby tedy realizoval jeden dodavatel, což rovněž svědčí o vzájemné souvislosti předmětných služeb.

73.         Pro posouzení existence místní souvislosti je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti, týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod.: „[…] místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“ (viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270​/2014/VZ-03137/2016/322/ PSe ze dne 29. 1. 2016).

74.         Ve vztahu k místní souvislosti Úřad odkazuje na relevantní ustanovení předmětných smluv o dílo, kdy místem dodání předmětu plnění je vždy sídlo zadavatele. Obě služby pak mají být provedeny pro jednu stavbu, jíž je nová poliklinika v Neratovicích. Místní souvislost je tedy rovněž dána.

75.         K funkční souvislosti Úřad konstatuje, že její existence (či naopak absence) se dovozuje zejména na základě účelu a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku dělenou, pouze pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě, např. faktu, že došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, že byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv, způsob financování jednotlivých plnění či že plnění na základě smluv je fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné: „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“(rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457​/2014/VZ-08304​/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016).

76.         Pořizovaná projektová dokumentace směřovala k jednomu cíli, jímž byla výstavba nové městské polikliniky, což bezesporu dokládá funkční souvislost obou samostatně zadávaných plnění.

77.         V projednávaném případě tedy lze konstatovat funkční souvislost plnění, neboť jednotícím účelem poptávaných služeb je zajištění kompletní projektové dokumentace pro stavbu nové polikliniky. V daném případě uzavřel zadavatel jednotlivé smlouvy a dodatek k první z nich na plnění v celkové hodnotě 4.179.000 Kč bez DPH, aniž by provedl zadávací řízení. Při uzavírání jednotlivých smluv vč. dodatku se vždy jednalo o pořízení plnění, které z věcného a funkčního hlediska tvoří předmět jedné veřejné zakázky na zhotovení dokumentace stavby polikliniky. Není možné připustit výklad zákona, dle kterého by zadavatel, jenž bude zadávat veřejnou zakázku na zpracování projektové dokumentace pro jednu konkrétní stavbu, mohl jednotlivá plnění rozdělit na veřejné zakázky malého rozsahu a uzavřít k nim bez zadávacího řízení smlouvy.

78.         Pokud jde o časovou souvislost plnění, Úřad uvádí, že obecně mohou být ukazatelem pro její naplnění například doba pořádání výběrových řízení na příslušné veřejné zakázky malého rozsahu, lhůty pro podání nabídek, doba uzavření smluv, stanovené lhůty plnění i další časové souvislosti spojené s konkrétní věcí. V šetřeném případě Úřad poukazuje na časovou souslednost poptávaných služeb, kdy nejprve na část služeb zadavatel uzavřel smlouvu v říjnu 2019 (s úpravou předmětu plnění v červenci 2020) a na další část navazujících služeb uzavřel smlouvu v prosinci 2020, tedy v době, kdy již disponoval první částí projektové dokumentace a obdržel rozhodnutí o poskytnutí dotace. Kritérium časové souvislosti je z těchto dat jasně patrné (k časové souvislosti viz rovněž dále – k vyjádřením obviněného ze dne 1. a 18. 3. 2021 a 28. 5. 2021).

79.         Obviněný ve stanovisku z 1. a 18. 3. 2021 vysvětluje časovou posloupnost objednávání jednotlivých stupňů projektové dokumentace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ač se argumentace obviněného zdá na první pohled logická, musí Úřad uvést na pravou míru časovou souslednost kroků zadavatele, neboť ta neodpovídá tvrzením obviněného.

80.         Jak je zřejmé z předmětu plnění dle výzvy k předkládání nabídek ze dne 13. 7. 2018 na veřejnou zakázku „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“, zadavatel původně zamýšlel zadat oba stupně projektové dokumentace jako jednu zakázku malého rozsahu (poptával tedy oba stupně projektové dokumentace současně). Když dostal nabídky převyšující hodnotu zakázky malého rozsahu, tuto veřejnou zakázku rozhodnutím ze dne 30. 8. 2018 zrušil.

81.         Následně v říjnu 2019 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem (jenž byl současně jedním z dodavatelů oslovených výzvou ze dne 13. 7. 2018) smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo dopracování studie pro výstavbu nové polikliniky dle nabídky ze dne 13. 8. 2018 aktualizované dne 18. 7. 2019 a vypracování projektové dokumentace k územnímu řízení a pro stavební povolení.

82.         Na základě této smlouvy o dílo mělo dojít k plnění ze strany zhotovitele do 30 týdnů od podpisu smlouvy, tedy od 21. 10. 2019. Dodatkem č. 1 bylo toto ustanovení zrušeno a bylo dohodnuto, že zhotovitel předá objednateli upravenou dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a pro vydání stavebního povolení do 7 týdnů od podpisu tohoto dodatku. Dodatek č. 1 byl podepsán 3. 7. 2020 a 7 týdnů uplynulo 21. 8. 2020. Tedy v té době měl mít zadavatel k dispozici upravenou dokumentaci prvního stupně. V následné Smlouvě o dílo z 15. 12. 2020 byla dohodnuta lhůta k předání dokumentace pro provedení stavby v délce 120 dnů od podpisu smlouvy. Z těchto dat a lhůt plnění Úřad vyvozuje, že jednotlivá plnění na sebe navazovala a k žádné delší prodlevě mezi poskytnutými službami nedošlo. Zadavatel začal činit kroky k uzavření druhé smlouvy na dokumentaci pro provedení stavby téměř ihned poté, co obdržel upravenou projektovou dokumentaci prvního stupně.

83.         Již v červnu 2020 podal zadavatel žádost o dotaci. Informaci, že dotaci obdrží, se dozvěděl z nástroje MS2014+ dne 22. 11. 2020 (viz sdělení zadavatele ze dne 18. 3. 2021 a depeše z nástroje MS2014+). Samotné rozhodnutí o dotaci bylo vydáno 9. 12. 2020. Ačkoli zadavatel tvrdí, že s objednáním dalšího stupně projektové dokumentace musel vyčkat na rozhodnutí o přidělení dotace, přesto již na jednání Rady města Neratovice dne 18. 11. 2020 předložil materiál, kterým by Rada města Neratovice schválila uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem na zpracování prováděcí dokumentace (DPS), a to na základě nabídky vybraného dodavatele z 22. 10. 2020. V materiálu se dále podotýká: „Bude optimální, když prováděcí dokumentaci (DPS) zhotoví také kancelář Adam Rujbr Architects s.r.o., která dílo započala. Navíc jejich původní nabídka na kompletní PD z 8/2018 byla 4,234.000,- Kč bez DPH. Součet nabídek na DSP a DPS je 3,994.000,- Kč bez DPH. Rozdíl s DPH je tedy 290.000,- Kč ve prospěch města.“ Usnesení bylo radou města dne 18. 11. 2020 schváleno ve znění: „Rada města uděluje výjimku ze směrnice č. 7/2020 v platném znění, o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu pro město Neratovice a organizace zřízené městem Neratovice, na zpracování projektové dokumentace ve stupni DPS k akci Městská poliklinika se společností Adam Rujbr Architects, s.r.o., Lidická 75, 602 00 Brno, IČ: 26920522 za celkovou cenu 1.996.000 bez DPH (dle nabídky z 22. 10. 2020).“ (viz Zápis z jednání Rady města Neratovice č. 23/2020 konané dne 18. listopadu 2020 dostupný na stránkách zadavatele).

84.         Ze shora uvedených dat je zřejmé, že zadavatel evidentně připravoval kroky k uzavření smlouvy na dokumentaci pro provedení stavby s vybraným dodavatelem daleko dříve, než měl informaci o obdržení dotace. Zadavatel v obou výše zmíněných dokumentech (materiál pro jednání rady a zápis z jednání rady) odkazuje na nabídku vybraného dodavatele ze dne 22. 10. 2020. Tedy již v říjnu 2020 obdržel nabídku vybraného dodavatele (lze tedy předpokládat, že zadavatel vybraného dodavatele k podání nabídky již dříve vybídl), avšak o výsledku řízení o dotaci se dozvěděl až 22. 11. 2020, tedy až měsíc po podání nabídky. K tvrzení zadavatele, že s objednáním dokumentace pro provedení stavby vyčkával na rozhodnutí o dotaci, Úřad uvádí, že z výše popsaného postupu zadavatele vyplývá, že zadavatel činil kroky směřující k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, neboť s ním o zpracování dalšího stupně projektové dokumentace jednal mnohem dříve, a to minimálně měsíc před tím, než měl informaci o schválení dotace.

85.         Ve svém vyjádření ze dne 28. 5. 2021 obviněný výslovně souhlasí se závěry Úřadu, že předmět Smluv 1 a 2 tvoří jeden funkční celek, tedy že zde existuje věcná, místní a funkční souvislost. Nesouhlasí však s tím, že Smlouvy 1 a 2 byly uzavírány v jedné časové souvislosti, tedy že by byla naplněna i tato kumulativní podmínka. Zadavatel uvádí, že Smlouvy 1 a 2 byly uzavřeny v různých účetních obdobích na základě nabídek, které byly podány s odstupem větším než 2 roky. Protože zadavatel uznal jako správný závěr Úřadu, že plnění ze smluv o dílo tvoří jeden funkční celek, Úřad se bude v dalším textu obšírněji věnovat pouze zadavatelem zpochybněnému parametru časové souvislosti plnění.

86.         Komentářová literatura k § 18 odst. 2 zákona pojem „časová souvislost“ vysvětluje např. takto: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“ (DVOŘÁK, MACHUREK, NOVOTNÝ, ŠEBESTA a kol:. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 112).

87.         Časovou souvislost vykazují jak veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově obdobná, tak i veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují. V projednávaném případě byly šetřené veřejné zakázky na sobě časově závislé v tom smyslu, že zahájení druhé veřejné zakázky bylo podmíněno ukončením první veřejné zakázky. Plnění na základě smlouvy z roku 2019 mělo být ukončeno dodáním upravené dokumentace prvního stupně nejpozději v srpnu 2020 (dle Dodatku č. 1 – viz výše bod 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a následné plnění na základě nabídky vybraného dodavatele ze dne 22. 10. 2020 bylo sjednáno v prosinci 2020. Tato „závislost“ je silnou indicií toho, že obě zakázky byly zadávány v časové souvislosti.

88.         Důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel vytvořen plán na realizaci projektu (stavby), byť rozložený do několika let, je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek (případně rozdělenou na části). Zadavatel by v takovém případě stěží odůvodnil rozdělení dvou veřejných zakázek tím, že nevěděl, že v dohledné době bude muset zadat i tu druhou, neboť jeho plán na realizaci projektu musel počítat s oběma časově navazujícími zakázkami. Tedy zadavatel musí časovou souvislost posoudit s ohledem na svůj záměr (kterým v daném případě byla stavba polikliniky), nikoliv čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době plnění (jež může být rozložena i do více let).

89.         Pokud zadavatel rozdělí zpracování projektové dokumentace dle jednotlivých stupňů a tyto části zadává s určitým časovým odstupem jako samostatné veřejné zakázky, pak stále postupuje s jediným cílem, jímž je naplnění konkrétního záměru stavby polikliniky. Zadavatel přitom ví, že bude k realizaci svého záměru potřebovat i dokumentaci pro provádění stavby, protože k naplnění jeho záměru (stavby polikliniky) není postačující pouze první stupeň dokumentace. V takovém případě zadavatel musí jednotlivé stupně projektové dokumentace soutěžit v součtovém režimu, i když je mezi oběma stupni dokumentace časový rozdíl např. jednoho roku, jak tomu bylo v projednávaném případě. Námitku obviněného, že po obdržení informace o přidělení dotace na stavbu uvažoval i o vyhlášení výběrového řízení přímo na dodavatele stavby, který by současně vypracoval prováděcí dokumentaci stavby, považuje Úřad za účelovou. Zadavatel k tomuto svému tvrzení neposkytl jakýkoli podklad, že by skutečně o tomto kompletním řešení výstavby stavby metodou design and build uvažoval či tuto variantu někdy projednával v orgánech města. Zadavatel se o této možné formě řešení poprvé zmiňuje až ve vyjádření ze dne 28. 5. 2021, nikdy předtím ve svých vyjádřeních v rámci podnětu neargumentoval, že zvažoval zadání stavby včetně projektu. Ze všech podkladů pro rozhodnutí naopak vyplývá, že zadavatel již od počátku měl v úmyslu pořídit oba stupně projektové dokumentace od projektanta/ architekta, nikoli od zhotovitele stavby.

90.         Úřad uzavírá, že obě plnění byla zadávána v časové návaznosti, kdy na projektovou dokumentaci pro stavební povolení navazovala dokumentace pro provedení stavby. Rozhodující přitom je, že oba stupně dokumentace byly určeny pro konkrétní záměr jednoho projektu. Časová prodleva jednoho roku mezi zpracováním obou fází projektové dokumentace pak s ohledem na okolnosti zjištěné v tomto správním řízení časovou souvislost nevylučuje.

91.         Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že u předmětných plnění lze dovozovat vzájemnou souvislost, neboť plnění vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (souvislost místní, věcnou a funkční), a že se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku spočívající ve zhotovení různých stupňů projektové dokumentace pro jednu stavbu.

92.         Pokud by zadavatel poptávané služby zadával jako jednu veřejnou zakázku (případně rozdělenou na části), musel by stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (viz § 16 zákona). Význam stanovení předpokládané hodnoty zakázky je pro zadavatele zcela zásadní, neboť určuje její režim, tedy postup, jakým bude zadavatel veřejnou zakázku zadávat.

93.         O předpokládané hodnotě celé veřejné zakázky si zadavatel mohl udělat představu z nabídek, které obdržel v roce 2018 v poptávkovém řízení s názvem „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“, které posléze zrušil. Jak je zřejmé z materiálu pro jednání rady zadavatele dne 18. 11. 2018, nabídka vybraného dodavatele na kompletní projektovou dokumentaci z 8/2018 činila 4 234 000 Kč bez DPH. Zadavatel tedy na základě informací, které měl z roku 2018, mohl předpokládat, že hodnota veřejné zakázky převýší 2 mil. Kč bez DPH, a tudíž ji nebude možno zadávat jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení (podle § 31 zákona).

94.         V šetřeném případě zadavatel veřejnou zakázku zadal mimo zadávací řízení a uzavřel s vybraným dodavatelem na předmět veřejné zakázky dvě smlouvy o dílo a dodatek č. 1, a to

• Smlouvu o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, jejímž předmětem byl závazek vybraného dodavatele dopracovat studii pro výstavbu nové polikliniky v Neratovicích dle nabídky ze dne 13. 8. 2018 (aktualizovaná dne 18. 7. 2019), vypracovat projektovou dokumentaci k územnímu řízení včetně zajištění související inženýrské činnosti k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a vypracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení včetně zajištění související inženýrské činnosti ve věci „Poliklinika Urxova“, s cenou díla ve výši 1 998 000 Kč bez DPH,
• Dodatek č. 1 ze dne 3. 7. 2020, jehož předmětem je úprava dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a pro vydání stavebního povolení – přidání parkovacích stání, úprava čekáren a umístění pacientů plicního lékaře odděleně od ostatních provozů, s cenou této úpravy díla ve výši 185 000 Kč bez DPH,
• Smlouvu o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, jejímž předmětem je závazek vybraného dodavatele zpracovat dokumentaci pro provádění stavby nové polikliniky v Neratovicích dle nabídky ze dne 22. 10. 2020, s cenou díla ve výši 1 996 000 Kč bez DPH.

95.         Součet hodnot plnění vyplývajících z uvedených smluv o dílo a dodatku č. 1 stanovený v souladu s § 16 odst. 5 zákona činí částku 4 179 000 Kč bez DPH (tj. 1 998 000 Kč bez DPH + 185 000 Kč bez DPH + 1 996 000 Kč bez DPH). Z výše uvedeného je zřejmé, že součet hodnot všech plnění přesahuje hodnotu 2 000 000 Kč stanovenou v § 27 písm. a) zákona.

96.         Veřejná zakázka v hodnotě 4 179 000 Kč bez DPH je podlimitní veřejnou zakázkou (na služby) podle § 26 zákona, neboť její hodnota přesahuje hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu (2 mil. Kč bez DPH) a zároveň nedosahuje hodnoty stanovené pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby (5 494 000 Kč bez DPH). Takovou zakázku bylo třeba zadávat v zadávacím řízení v příslušném režimu podle § 26 odst. 2 zákona.

97.         Obviněný svým postupem rozdělil jednu podlimitní veřejnou zakázku na zakázky malého rozsahu, které zadal mimo zadávací řízení.

98.         Úřad prokázal, že plnění realizovaná na základě uzavřených smluv a dodatku č. 1 vykazují časovou souvislost, zároveň vykazují souvislost místní a především souvislost věcnou a funkční, neboť daná plnění byla prováděna za účelem zhotovení dokumentace pro jednu konkrétní stavbu. Jednotlivá plnění tedy tvoří jednu veřejnou zakázku.

K vyjádřením obviněného ze dne 1. 3. 2021 a 18. 3. 2021

99.         Obviněný ve svých vyjádřeních argumentoval, že zadával nejprve zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení, neboť neměl jistotu, že obdrží dotaci na stavbu polikliniky, tedy že bude potřebovat i dokumentaci pro provedení vlastní stavby. Teprve v okamžiku, kdy měl jistotu, že získá dotaci, objednal i dokumentaci pro provedení stavby. Zadavatel se podle svého vyjádření teprve po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace rozhodl, že bude pokračovat v přípravě na výstavbu polikliniky. Předtím nevěděl, zda bude uzavírat rovněž smlouvu na dokumentaci pro provádění stavby.

100.     Jak již Úřad odůvodnil výše, oba stupně projektové dokumentace mají funkční souvislost a měly být objednány/vysoutěženy jako jeden celek.

101.     Zadavatel si na základě nabídek, které obdržel v rámci veřejné zakázky „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“, kterou vyhlásil v roce 2018, musel být vědom, kolik asi bude stát kompletní projektová dokumentace stavby. Obviněný nemohl tedy nijak kvalifikovaně předpokládat, že by za úplnou dokumentaci stavby nezaplatil více než 2 mil. Kč bez DPH a že by tudíž mohl tuto veřejnou zakázku zadávat jako zakázku malého rozsahu. Sám zadavatel v materiálu pro jednání Rady města Neratovice dne 18. 11. 2020 uvedl, že původní nabídka vybraného dodavatele na kompletní PD z 8/2018 byla 4 234 000 Kč bez DPH.

102.     Úřad zdůrazňuje, že stěžejním argumentem pro sčítání všech tří plnění je funkční souvislost, tj. cíl, kterého se má dosáhnout, a tím je příprava kompletní dokumentace za účelem možnosti zhotovení stavby městské polikliniky v budoucnu.

103.     Pokud obviněný skutečně chtěl dokumentaci objednávat postupně, mohl zahájit zadávací řízení na podlimitní veřejnou zakázku rozdělenou na části podle § 18 odst. 1 zákona nebo mohl na kompletní projektovou dokumentaci na stavbu uzavřít jednu smlouvu, a dohodnout postupné plnění na základě naplnění určitých předpokladů (obdržení dotace), tj. s využitím různých odkládacích podmínek apod.

104.     Argumenty obviněného týkající se časové návaznosti jednotlivých plnění Úřad vypořádal v textu odůvodnění výše v kapitole Právní posouzení.

K argumentům uvedeným ve vyjádření zadavatele ze dne 28. 5. 2021

105.     Obviněný argumentuje, že ve zrušeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu obdržel čtyři nabídky, avšak všechny přesahovaly jeho finanční prostředky. Proto pořídil jen část projektové dokumentace, avšak jak zároveň uvádí, v případě získání finančních prostředků by zvažoval pořízení zbývající části plnění. Toto vyjádření zadavatele podle Úřadu naopak svědčí o tom, že již od počátku počítal s (byť postupným) pořízením kompletní projektové dokumentace. Tomuto svému záměru pak měl uzpůsobit svůj postup při objednávání/zadávání plnění. Ani skutečnost, že časový odstup uzavření obou smluv činil  více než jeden rok neznamená, že by tuto veřejnou zakázku nebylo možné zadat v některém druhu zadávacího řízení (k časové souvislosti viz výše).

106.     Obviněný tvrdí, že je zcela běžné, že prováděcí projektovou dokumentaci zhotovuje sám zhotovitel stavby. Zároveň v dalším textu svého vyjádření poukazuje na autorská práva autora navrhovaného řešení a případné problémy, které by mohly vzniknout při zpracování prováděcí projektové dokumentace osobou odlišnou od autora původní studie a dokumentace. Úřad z tohoto vyjádření obviněného vyvozuje, že měl v úmyslu kompletní projektovou dokumentaci objednávat od jednoho dodavatele, neboť si byl dobře vědom možných problémů s autorskými právy, odpovědností a zárukou, pokud by další stupeň projektové dokumentace zpracovávala odlišná osoba (jiná architektonická kancelář či snad zhotovitel stavby) od dodavatele první části projektové dokumentace. Obviněný určitě měl možnost objednat následný stupeň projektové dokumentace u zhotovitele stavby (design and build), avšak touto cestou, jak vyplývá ze zjištěných skutečností, nepostupoval. Reálné jednání zadavatele tedy bylo jiné. Zadavatel nezahájil veřejnou zakázku na dodavatele stavby metodou design and build, avšak opětovně poptal pouze projektovou dokumentaci na provedení stavby. Úřad tedy neposuzoval, jak zadavatel mohl hypoteticky postupovat, ale jaké bylo jeho skutečné jednání.

107.     Pokud jde o okolnosti uzavření dodatku, Úřad nijak nerozporuje, že po dokončení první části dokumentace mohly vyjít najevo určité nové okolnosti v souvislosti s plánovanou stavbou. Pokud však zadavatel tuto situaci řešil uzavřením Dodatku č. 1, je nutno při právním posouzení věci cenu sjednanou v tomto dodatku započítat do celkové hodnoty zakázky, neboť plnění na základě Dodatku č. 1 tvoří jeden funkční celek s plněním dalších dvou přezkoumávaných smluv. Jak je totiž uvedeno již výše, předmětem dodatku byla úprava dodané dokumentace pro stavební povolení a územní rozhodnutí, tedy služby stejného předmětu/charakteru, jak tomu bylo i v případě služeb dle smluv o dílo.

108.     Argumenty obviněného týkající se údajného nenaplnění časové souvislosti při uzavírání obou smluv Úřad vypořádal v textu odůvodnění výše v kapitole Právní posouzení.

Závěry posouzení věci

109.     Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že plnění, která jsou předmětem smluv o dílo na různé stupně projektové dokumentace pro jednu stavbu, vykazují časovou souvislost a tvoří jeden funkční celek, tedy mají souvislost místní, věcnou a funkční. Úřad prokázal záměr zadavatele zadat navazující veřejnou zakázku v blízké souvislosti s první veřejnou zakázkou, neboť zadavatel stavbu polikliniky aktivně připravoval: požádal o dotaci a jednal s vybraným dodavatelem o nabídce na navazující část projektové dokumentace. Obviněný na základě uzavření první smlouvy o dílo obdržel pouze dílčí část celku, jež však bez své druhé navazující části nemohla vytvořit funkční celek směřující k realizaci jedné stavby.

110.     Předpokládaná hodnota všech plnění proto měla být sečtena a obviněný měl zadat veřejnou zakázku na tyto služby v odpovídajícím druhu zadávacího řízení zvoleném podle výše tohoto součtu. Podle předmětných smluv o dílo činila celková smluvní cena v součtu částku 4 179 000 Kč bez DPHZ uvedeného výčtu je zřejmé, že zadavatel mohl volit z více zákonných možností zadání zakázky, které by všechny naplnily jeho cíl, kterým je zajistit kompletní projektovou dokumentaci pro stavbu městské polikliniky.

111.     Úřad shledal, že obviněný svým jednáním naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen.

112.     Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadávání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením veřejné zakázky vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomu došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu podle zákona by obviněný měl pro zadání veřejné zakázky na výběr použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení definovaných v § 52 zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence, než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

113.     Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem uzavřel dvě smlouvy o dílo a dodatek ke smlouvě ze dne 3. 7. 2020.

114.     Úřad proto dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění spočívající

• v dopracování studie a zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení a ke stavebnímu povolení pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem,
• ve vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem,

mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel shora uvedené smlouvy.

115.     Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

116.     Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

117.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

118.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

119.     Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 18. 2. 2021. Podle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/EDo ze dne 4. 11. 2016 dochází k dokonání protiprávního jednání zadavatele v případě rozdělení veřejné zakázky „[…] až v okamžiku, kdy uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“. Vzhledem k tomu, že k nezákonnému jednání zadavatele došlo od 21. 10. 2019 (uzavření smlouvy č. 2019/0591) do 15. 12. 2020 (uzavřena smlouva č. 2020/0670), lze s ohledem na uvedené údaje uzavřít, že promlčecí doba (dle § 270 odst. 5 zákona) u projednávaného přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

120.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nejde-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

121.     V šetřené věci došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky, když zadavatel uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu č. 2019/0591 dne 21. 10. 2019, dne 3. 7. 2020 dodatek k této smlouvě a poslední smlouva č. 2020/0670 byla uzavřena 15. 12. 2020, přičemž jejich společná hodnota činí částku 5 056 590 Kč včetně DPH (2 417 580 Kč včetně DPH + 223 850 Kč včetně DPH + 2 415 160 Kč včetně DPH). Horní hranice možné pokuty tedy v daném případě činí 505 659 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

122.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

123.     Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

124.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit, nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také, jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

125.     Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. U posuzované veřejné zakázky je tedy podstatnou skutečností to, že zadavatel pro zadání předmětné veřejné zakázky vůbec nepoužil zákonem předvídaný druh zadávacího řízení. Proto Úřad hodnotí spáchaný přestupek jako přestupek s vysokou mírou závažnosti.

126.     Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k možnému negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky výhodnější, a tudíž že mohl dosáhnout i úspory při výdeji veřejných prostředků. Zadavatel svým postupem zásadně omezil soutěž o zakázku a nezajistil konkurenci mezi dodavateli. To je další faktor, který Úřad zohlednil při určení výsledné výši pokuty.

127.     Úřad má dále přihlédnout k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem podle § 37 písm. c) zákona o přestupcích. Jako přitěžující okolnost Úřad vyhodnotil tu skutečnost, že ačkoli měl zadavatel informaci o nabídkových cenách za kompletní projektovou dokumentaci z předchozího zadávacího řízení „Výběr architekta a zhotovitele projektové dokumentace pro projekt – Městská poliklinika Neratovice“ z roku 2018, přesto tuto informaci nezohlednil v předpokládané hodnotě veřejné zakázky a zadal ji jako veřejné zakázky malého rozsahu (namísto zakázky/ek podlimitní/ch).

128.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 28. 5. 2021 namítá, že Úřad měl přihlédnout k polehčujícím okolnostem. Těmito polehčujícími okolnostmi má být skutečnost, že obviněný původně oslovil čtyři různé dodavatele a po zrušení veřejné zakázky malého rozsahu oslovil dva nejlevnější dodavatele, tudíž dodržel zásadu zachování hospodářské soutěže a jednal hospodárně.

129.     Skutečnost, že obviněný prováděl určitou formu výběrového řízení, když v rámci později zrušené veřejné zakázky malého rozsahu oslovil čtyři dodavatele, z jejichž nabídek následně vybíral zhotovitele prvního stupně projektové dokumentace, v žádném případě nehojí jeho protiprávní jednání. Přesto Úřad uvedený postup zadavatele zohlednil v jeho prospěch při stanovení výše pokuty. Uvedený postup zadavatele však nemůže napravit skutečnost, že obviněný svým jednáním nepochybně zasáhl do okruhu možných dodavatelů, neboť zadavatel neprovedl zadávací řízení ve smyslu § 3 zákona a tedy oznámení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nebylo publikováno zákonem stanoveným postupem. Potenciální dodavatelé se o veřejné zakázce tak vůbec nedozvěděli. Kdyby obviněný přitom postupoval v souladu se zákonem a zahájil před zadáním veřejné zakázky zadávací řízení v souladu se zákonem, tj. uveřejněním výzvy k podání nabídek na svém profilu nebo odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, mohl se svým záměrem realizovat zakázku seznámit neomezený počet dodavatelů a následně mohl i vybírat z více nabídek.

130.     Protože jednání zadavatele Úřad kvalifikoval jako velmi závažné (zadavatel svým postupem zásadně omezil soutěž o zakázku), Úřad výslednou částku pokuty stanovil ve výši 240 000 Kč, tj. těsně pod   polovinou její maximální možné výše.

131.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Úřad zjišťoval finanční situaci obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k zůstatku na jeho běžných účtech a vzhledem ke schválenému rozpočtu na rok 2021. Z výroční zprávy obviněného za rok 2019 (jež je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci obviněného), vyplývá, že obviněný ke dni 31. 12. 2019 disponoval zůstatkem na základních běžných účtech ve výši 128 312 tis. Kč.  Ze schváleného rozpočtu zadavatele na rok 2021 vyplývá, že má hospodařit s příjmy ve výši 431 913,7 tis. Kč, s výdaji 702 601,1 tis. Kč a se schodkem ve výši 270 687,4 tis. Kč, jež bude kryt změnou stavu finančních prostředků na účtu a investičními úvěry. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou) a obviněný ji bude schopen uhradit, neboť při jeho plánovaných příjmech ve výši několika set milionů korun se jedná o částku spíše zanedbatelnou. Úřad v této souvislosti uvádí, že pokutu by s ohledem na zjištění existence výše uvedené přitěžující okolnosti uložil jinak ve výši 60 % z maximální možné výše pokuty, avšak Úřad zohlednil situaci, ve které se nachází rozpočet zadavatele na rok 2021 v důsledku koronavirové pandemie, a proto uložil pokutu jen ve výši 240 000 Kč.

132.     Při zvažování výše uložené pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému za přestupek má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v obviněného materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Podle názoru Úřadu uložená pokuta plní obě funkce právní odpovědnosti.

133.     Zadavatel ve svém vyjádření z 28. 5. 2021 označil pokutu uloženou příkazem za enormně vysokou a stanovenou v rozporu se zásadou přiměřenosti a domnívá se, že výrazně nižší pokuta by dostatečně naplnila svůj účel. K uvedenému tvrzení zadavatele, že uložená pokuta (v příkazu) cca v polovině její maximálně možné výše je enormně vysoká a nepřiměřená, Úřad uvádí, že zadavatel své tvrzení dále nijak nerozvádí, Úřad se tudíž k důvodům této námitky nemůže konkrétně vyjádřit. Uložená pokuta však dle názoru Úřadu odráží porušení zákona, kterého se zadavatel dopustil, tedy jedno z nejzávažnějších porušení zákona, kterým je uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky mimo zadávací řízení, a je dostatečně vysoká, aby zadavatele zasáhla v materiální sféře a současně zadavatele odradila od případného opětovného porušení zákona.

134.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – náklady řízení

135.     Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 6 odst. 1 vyhlášky, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

136.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že obviněný porušil svou právní povinnost, tj. dopustil se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, rozhodl Úřad o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení ve výši stanovené vyhláškou, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

137.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 20200180.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Město Neratovice, Kojetická 1028, 277 11 Neratovice

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy