číslo jednací: 13968/2021/162/DJa
spisová značka: R0104/2019/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0104/2019/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-13968/2021/162/DJa

Brno 25.05.2021

 

V řízení o rozkladu ze dne 9. 6. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• Statutární město Třinec, IČO 00297313, se sídlem Jablunkovská 160, 739 61 Třinec, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 23. 4. 2019 Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11 Orlová – Město,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0125/2019/VZ-14317/2019/542/VSv ze dne 22. 5. 2019 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Nakládání s komunálním odpadem ve městě Třinci – nové vyhlášení“ v užším řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 2. 2019 a uveřejněno bylo ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2019 pod ev. č. Z2019-004291 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 025-055830, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

• SMOLO CZ, s.r.o., IČO 25355996, se sídlem nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec,

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže  č. j. ÚOHS-S0125/2019/VZ-14317/2019/542/VSv ze dne 22. 5. 2019

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0125/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Statutární město Třinec, IČO 00297313, se sídlem Jablunkovská 160, 739 61 Třinec – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Nakládání s komunálním odpadem ve městě Třinci – nové vyhlášení“ v užším řízení zahájené na návrh navrhovatele – SMOLO CZ, s.r.o., IČO 25355996, se sídlem nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec –

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 4. 3. 2019 byly zadavateli – statutární město Třinec, IČO 00297313, se sídlem Jablunkovská 160, 739 61 Třinec (dále jen „zadavatel“) ve správním řízení zastoupenému na základě plné moci ze dne 23. 4. 2019 Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11 Orlová - Město (dále jen „zástupce zadavatele“) doručeny námitky navrhovatele – SMOLO CZ, s.r.o., IČO 25355996, se sídlem nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec (původně: Nehlsen Třinec, s.r.o.; dále jen „navrhovatel“) z téhož dne, směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky s názvem „Nakládání s komunálním odpadem ve městě Třinci – nové vyhlášení“ v užším řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 2. 2019 a uveřejněno bylo ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2019 pod ev. č. Z2019-004291 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 025-055830 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 19. 3. 2019 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

2.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 29. 3. 2019 návrh (ze dne 28. 3. 2019) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) učiněných při zadávání veřejné zakázky k  Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad") jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona.

3.             Dne 1. 4. 2019 byl zadavatel přípisem č. j. ÚOHS-S0125/2019/VZ-09230/2019/542/VHu ze strany Úřadu poučen o povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat kompletní dokumentaci o zadávacím řízení a rovněž o způsobu zaslání dokumentace podle § 252 odst. 3 a 4 zákona.

4.             Úřad ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona obdržel od zástupce zadavatele prostřednictvím datové schránky a též prostřednictvím datové zprávy a v listinné podobě část dokumentace o zadávacím řízení, která obsahovala mj. zadávací dokumentaci vč. jejích příloh či námitky navrhovatele ze dne 4. 3. 2019. Součástí zaslané datové zprávy byla i prostá kopie rozhodnutí o námitkách, kterou Úřad obdržel též v listinné podobě.

5.             Dne 16. 4. 2019 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0125/2019/VZ-10986/2019/542/VHu (dále jen „usnesení k zaslání dokumentů“), kterým zadavateli určil dodatečnou lhůtu pěti dnů k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V odůvodnění tohoto usnesení byl zadavatel poučen o tom, že v případě nedoručení dokumentace o zadávacím řízení v této dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem Úřad v souladu s § 263 odst. 4 zákona uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

6.             Rovněž byl zadavatel opětovně upozorněn na platnou právní úpravu o doručování Úřadu, včetně z ní pro něj vyplývajících povinností zaslat Úřadu písemnosti – v tomto případě zejména rozhodnutí o námitkách, jehož originál byl vyhotoven v listinné podobě (jak je patrno z podoby kopie zaslaného dokumentu) – v elektronické podobě až po provedení nezbytné autorizované konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEÚ“). A dále, že míní-li zadavatel zaslat Úřadu listinnou podobu zmíněného rozhodnutí o námitkách, je nutné mít na vědomí, že originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se v takovém případě rozumí výhradně vlastní originální vyhotovení dané listiny, a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení. V jiném případě nelze rozhodnutí o námitkách zaslané Úřadu v listinné i elektronické podobě ve formě prostého skenu (kopie) považovat za Úřadu doručený dokument mající právní účinky originálu, pročež Úřad k jeho doručení nepřihlížel.

7.             Dne 18. 4. 2019 Úřad obdržel jako datovou zprávu zaevidovanou pod č. j. ÚOHS-11263/2019/VZ od zástupce zadavatele několikero dokumentů. Součástí této e-mailové zprávy bylo i rozhodnutí o námitkách, avšak stále pouze ve formě prosté kopie jako sken listinného originálu ve formátu PDF bez uznávaného elektronického podpisu a bez autorizované konverze.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 22. 5. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0125/2019/VZ-14317/2019/542/VSv (dále jen „napadené rozhodnutí“).

9.             Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0125/2019/VZ nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku podle § 252 odst. 1 zákona, neboť nedoručil Úřadu rozhodnutí o námitkách (v originále či po řádně provedené konverzi) ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení návrhu zadavateli a nedoručil jej ani v dodatečné pětidenní lhůtě ode dne doručení usnesení k zaslání dokumentů podle § 263 odst. 4 zákona, tedy nejpozději dne 23. 4. 2019.

10.         Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí zrušil užší řízení na zadání veřejné zakázky.

11.         Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0125/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

12.         Výrokem IV. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

13.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zadavatel zaslal prostou kopii rozhodnutí o námitkách v listinné podobě a dále zaslal v elektronické podobě rozhodnutí o námitkách prostřednictvím datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu a bez autorizované konverze. Zadavatel toto pochybení ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nenapravil, tedy nezaslal originál rozhodnutí o námitkách. Úřad nemohl postup zadavatele považovat za splnění povinnosti řádného zaslání dokumentace o zadávacím řízení v souladu se zákonem. Z toho důvodu Úřad uložil nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 4 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

III.           Rozklad zadavatele

14.         Dne 9. 6. 2019 podal zadavatel k Úřadu proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne, kde argumentoval, proč nebylo uložení nápravného opatření namístě.

15.         Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 26. 5. 2019. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

16.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí ve všech jeho bodech zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

17.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

V.            Původní rozhodnutí předsedy Úřadu

18.         Dne 22. 8. 2019 vydal předseda Úřadu rozhodnutí o rozkladu č. j. ÚOHS-R0104/2019/VZ-23305/2019/322/DJa (dále jen „původnírozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl. Předseda Úřadu se ztotožnil se závěry Úřadu učiněnými v napadeném rozhodnutí, že zadavatel měl povinnost předkládat originály dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel zaslal v nyní šetřeném případě pouze prostou kopii rozhodnutí o námitkách v listinné podobě a dále zaslal v elektronické podobě rozhodnutí o námitkách prostřednictvím datové zprávy bez elektronického podpisu. Jelikož zadavatel ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem originál rozhodnutí o námitkách nezaslal, postupoval Úřad dle předsedy Úřadu v souladu s § 263 odst. 4 zákona, když uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. 

19.         Právní moci nabylo jak původní rozhodnutí předsedy Úřadu, tak i napadené rozhodnutí dne 23. 8. 2019.

VI.          Soudní přezkum původního rozhodnutí předsedy Úřadu

20.         Proti původnímu rozhodnutí předsedy Úřadu podal zadavatel žalobu, kterou se domáhal zrušení původního rozhodnutí předsedy Úřadu a vrácení předmětné věci k dalšímu řízení.

21.         Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) v dané věci vydal dne 29. 1. 2021 rozsudek č. j. 29 Af 89/2019 - 105 (dále jen „rozsudek KS“), jímž rozhodl o zrušení původního rozhodnutí předsedy Úřadu a vrácení věci Úřadu zpět k dalšímu řízení, stejně jako o povinnosti Úřadu zaplatit zadavateli náhradu nákladů řízení, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku KS.

22.         Krajský soud v rozsudku KS nerozporuje tu skutečnost, že v daném případě zadavatel nedoručil Úřadu originál rozhodnutí o námitkách, avšak aplikace § 263 odst. 4 zákona dle krajského soud nebyla v tomto případě namístě. Podle krajského soudu měl Úřad při posuzování dané věci zohlednit, že šlo o marginální část dokumentace o zadávacím řízení, a současně měl přihlédnout k tomu, že obsah dokumentu nebyl sporný. Krajský soud rovněž nerozporuje obecnou povinnost Úřadu vyžádat si originální podobu dokumentů tvořící dokumentaci o zadávacím řízení, nicméně dle krajského soudu právní následek § 263 odst. 4 zákona nebyl vzhledem k „polehčujícím okolnostem“ pro tuto konkrétní věc přiléhavý. Podle názoru krajského soudu je tak původní rozhodnutí předsedy Úřadu přepjatě formalistické, resp. neakceptovatelné. Vzhledem k uvedenému tak krajský soud zrušil původní rozhodnutí předsedy Úřadu pro nezákonnost a věc vrátil předsedovi Úřadu k dalšímu řízení.

23.         Proti rozsudku KS podal Úřad jako stěžovatel kasační stížnost podle § 102 SŘS, o níž probíhá řízení před Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) pod sp. zn. 1 As 51/2021. V řízení o kasační stížnosti Úřadu nebylo ke dni vydání tohoto rozhodnutí rozhodnuto.

VII.        Pokračování v řízení o rozkladu

24.         Po zrušení a vrácení věci krajským soudem Úřadu k dalšímu řízení pokračuje správní řízení ve fázi řízení o rozkladu, což bylo účastníkům správního řízení oznámeno přípisem ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0125/2019/VZ, č. j. ÚOHS-10593/2021/162/PJe.

Stanovisko předsedy Úřadu

25.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise bylo nutno přijmout následující závěr.

26.         Jelikož ve smyslu § 90 odst. 4 v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího bylo napadené rozhodnutí zrušeno a správní řízení zastaveno. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo takto rozhodnuto.

VIII.      K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

27.         Podle § 51 odst. 2 písm. d) zákona je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dle § 263.

28.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

29.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou. Bližší výklad uvedeného ustanovení pak vyplývá též z ustálené judikatury, k čemuž lze odkázat například na rozsudek NSS č. j. 7 Afs 79/2012 - 37 ze dne 26. 6. 2013, v němž bylo konstatováno: „Důvod pro zastavení řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“

30.         Správní řízení v posuzované věci je vedeno k návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonu zadavatele, a sice úkonu spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. Napadeným rozhodnutím bylo zrušeno zadávací řízení a napadené rozhodnutí bylo pravomocně potvrzeno rozhodnutím o rozkladu.

31.         Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 8. 2019, tedy s právní mocí původního rozhodnutí předsedy Úřadu. Dnem právní moci napadeného rozhodnutí došlo současně v souladu s § 51 odst. 2 písm. d) zákona k ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Ukončení zadávacího řízení současně představuje právní skutečnost, pro kterou je nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení v nyní řešené věci zastavit.

32.         V okamžiku, kdy napadené rozhodnutí nabylo právní moci, bylo zadávací řízení ukončeno se všemi účinky, které se k ukončení zadávacího řízení váží. Zrušením rozhodnutí o rozkladu (díky kterému nabylo právní moci i napadené rozhodnutí) nedochází k „obživnutí“ zadávacího řízení. Ukončení zadávacího řízení je vázáno na jediný okamžik, kdy správní rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dle § 263 zákona nabude právní moci. Pozdějším zrušením pravomocného správního rozhodnutí nedochází k tomu, že by právní skutečnost rozhodná pro ukončení zadávacího řízení, tedy právní moc napadeného rozhodnutí, nikdy nenastala.

33.         Ustanovení § 51 zákona o ukončení zadávacího řízení chrání právní jistotu účastníků zadávacího řízení, že ukončení zadávacího řízení je skutečně nevratným právním následkem těch právních skutečností, které jsou v § 51 odst. 2 popsány. Tím se ukončení zadávacího řízení odlišuje například od zrušení zadávacího řízení zadavatelem, které může být zpochybněno podáním námitek a následně podáním návrhu.

34.         Smyslem správního řízení zahájeného na návrh dle § 250 zákona je přezkoumání postupu zadavatele. Věcné přezkoumání pak má v zásadě dvě vyústění. Buďto dojde k uložení nápravného opatření (srov. § 263 zákona), nebo k zamítnutí návrhu (srov. § 265 zákona). S ohledem na to, že podatelem návrhu je obecně dodavatel, který nesouhlasí s postupem zadavatele, hlavním účelem návrhu je docílit právě uložení nápravného opatření. Jestliže pak v průběhu správního řízení zanikne možnost uložit nápravné opatření, platí, že se návrh stal zjevně bezpředmětným, neboť mu nelze již vyhovět.

35.         Nápravné opatření pak má vést ke zhojení vadného postupu zadavatele v zadávacím řízení. Pokud již zadávací řízení ovšem neexistuje, z logiky věci není dán prostor pro uložení nápravného opatření (srov. rozsudek NSS č. j. 4 As 249/2014 - 43 ze dne 31. 3. 2015, bod 19). To je ostatně patrné i z úpravy zastavení správního řízení, které reaguje na obdobné situace. Tak například dle § 257 písm. g) a j) zákona má Úřad povinnost zastavit správní řízení, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení nebo došlo k uzavření smlouvy, což jsou ostatně rovněž okolnosti vedoucí k ukončení zadávacího řízení.

36.         Ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, které nastává v nyní řešené věci ex lege, fakticky znamená, že zanikl předmět vedeného správního řízení. Uložení nápravného opatření podle § 263 zákona totiž není nadále objektivně možné. Po tomto okamžiku již zadávací řízení nemůže být ani v důsledku soudního přezkumu obnoveno, načež dostává přednost právní jistota jak na straně zadavatele, který může podle § 51 odst. 4 zákona zahájit nové zadávací řízení, tak na straně dodavatelů, kteří již nejsou vázáni svými nabídkami. Ačkoliv dále uvedené nemá vliv na zákonnost předestřeného výkladu institutu ukončení zadávacího řízení, nelze nezmínit i ryze praktický efekt takového výkladu daného institutu. Obecně totiž není účelné nutit zadavatele a dodavatele, aby opětovně participovali na zadávacím řízení po uplynutí relativně dlouhé doby (zadávací řízení bylo zahájeno 4. 2. 2019). Při opačném výkladu by totiž dodavatelé byli opět vázáni svými nabídkami, zadavatel by musel opětovně vybírat případné jistoty a stejně tak je možné, že zadávací řízení by pro zadavatele již pozbylo svého významu, protože původní potřebu, kvůli které k zahájení zadávacího řízení vůbec došlo, uspokojil jiným způsobem.

37.         Vzhledem k výše uvedenému předseda Úřadu konstatuje, že dne 23. 8. 2019, kdy nabylo právní moci napadené rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení, došlo v souladu s § 51 odst. 2 písm. d) zákona k zákonem předvídanému ukončení zadávacího řízení. Došlo tedy k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nebyl, se bezpředmětným stal. Nadále totiž neexistuje přezkoumávané zadávací řízení a nelze tak uložit požadované nápravné opatření.

38.         V takovém případě ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu předepisuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti podle § 89 odst. 2 správního řádu.

39.         K výše uvedenému předseda Úřadu doplňuje, že s ohledem na obsah správního spisu, jakož i další okolnosti dané věci nenaznal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků ve smyslu věty poslední ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu. Tímto rozhodnutím současně nejsou případné nároky účastníků nijak dotčeny. Za daných okolností proto nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení v této věci zastavit.

IX.           Závěr

40.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že bylo ukončeno zadávací řízení dle § 51 odst. 2 písm. d) zákona, předseda Úřadu dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení, tedy že návrh, jímž bylo řízení zahájeno, se stal zjevně bezpředmětným. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

  

 

 

Obdrží

1.             SMOLO CZ, s.r.o., se sídlem nám. Svobody 527, Lyžbice, 739 61 Třinec

2.             Mgr. Bc. Milan Konečný, K Holotovci 1191, 735 11 Orlová – Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy