číslo jednací: 08471/2021/500/AIv
spisová značka: S0526/2020/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2020 na návrh ze dne 22. 12. 2020, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,

• navrhovatel – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha 11, ve správním řízení právně zastoupen na základě plné moci ze dne 6. 2. 2020 [JMÉNO,PŘÍJMENÍ], advokátem, v seznamu advokátů ČAK veden pod ev. č. 09459, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2,

• vybraný dodavatel – Spojené nástroje elektronické s.r.o., IČO 07028563, se sídlem V břízkách 344/8, 150 00 Praha 5,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1 „Část 1 – Věstník veřejných zakázek – Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013498, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 6. 2019, dne 27. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082- 195413, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 6. 2019, dne 28. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání části 1 „Část 1 – Věstník veřejných zakázek – Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013498, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 6. 2019, dne 27. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082- 195413, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 6. 2019, dne 28. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019, pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020 o námitkách navrhovatele – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha 11 – ze dne 26. 11. 2020 nevyjádřilpodrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, a to konkrétně k námitce, že nabídka navrhovatele byla nesprávně ohodnocena 1 bodem v aspektu

• „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení“,

ačkoliv navrhovatel uvedl v podaných námitkách konkrétní skutečnosti, jak bylo naplnění uvedeného hodnoceného aspektu v jeho nabídce specifikováno, přičemž zadavatel se k těmto skutečnostem v předmětném rozhodnutí o námitkách věcně vůbec nevyjádřil,

• „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení“, a
• „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ“, “ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení“,

ačkoliv navrhovatel uvedl v podaných námitkách konkrétní skutečnosti, jak bylo naplnění uvedených hodnocených aspektů v jeho nabídce specifikováno, přičemž zadavatel se k těmto skutečnostem v předmětném rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně a srozumitelně,

čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 12. 2020 o námitkách navrhovatele – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha 11 – ze dne 26. 11. 2020 vydané v souvislosti se zadávacím řízením na část 1 „Část 1 – Věstník veřejných zakázek – Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013498, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 6. 2019, dne 27. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082- 195413, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 6. 2019, dne 28. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0526/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha 11 – ze dne 22. 12. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na část 1 „Část 1 – Věstník veřejných zakázek – Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013498, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 6. 2019, dne 27. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082- 195413, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 6. 2019, dne 28. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil podle zákona dne 24. 4. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání mj. části 1 „Část 1 – Věstník veřejných zakázek – Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek,“ přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013498, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 6. 2019, dne 27. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082- 195413, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 6. 2019, dne 28. 6. 2019 a dne 12. 7. 2019 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle článku 2 dílčí části zadávací dokumentace k části 1.: Věstník veřejných zakázek (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky dodání modulu Věstníku veřejných zakázek (dále jen „modul VVZ“) a zahájení jeho řádného provozu a zajištění služeb provozu a rozvoje modulu VVZ.

3.             Podle článku 7 zadávací dokumentace budou nabídky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž kritérii hodnocení jsou výše nabídkové ceny s vahou 50 % a kvalita a technická úroveň řešení s vahou 50 %.

4.             Podle téhož článku zadávací dokumentace bude v rámci kritéria výše nabídkové ceny předmětem hodnocení „celková nabídková cena v Kč bez DPH vypočtena ze součtu celkové ceny za dodání modulu VVZ (CELKEM ZA DODÁNÍ MODULU VVZ) dle Přílohy č. 5 Smlouvy, a celkové ceny za služby provozu a rozvoje (CELKEM ZA SLUŽBY PROVOZU A ROZVOJE). Celková cena za služby provozu a rozvoje je použita pouze pro účely hodnocení a bude stanovena na základě cen bez DPH uvedených v  Příloze č. 5 Smlouvy pomocí následujícího vzorce:

CENA CELKEM ZA SLUŽBY PROVOZU A ROZVOJE = Cena za MJ Služby 1 + Cena za MJ Služby 2 + Cena za MJ Služby 3 + Cena za MJ Služby 4 + Cena za MJ Služby 5 + Cena za MJ Služby 6 + Cena za MJ Služby 7 + 48 x (Cena za MJ Služby 8 + Cena za MJ Služby 9 + Cena za MJ Služby 10 + Cena za MJ Služby 11 + Cena za MJ Služby 12) + 100 x Cena za MJ Služby 13 + 25 x Cena za MJ Služby 14 + 10 x Cena za MJ Služby 15 + 100 x Cena za MJ Služby 16 + 2 x Cena za MJ Služby 17.

Pro číselně vyjádřitelné dílčí hodnotící kritérium „Výše nabídkové ceny“ získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky (tj. nabídky s nejnižší nabídkovou cenou) k hodnocené nabídce.“

5.             Podle téhož článku zadávací dokumentace bude v rámci druhého kritéria kvalita a technická úroveň navrženého řešení hodnocena „ve vazbě na požadované využití modulu VVZ a cíle Objednatele popsané v kapitole 2.3 této dílčí zadávací dokumentace, přičemž hodnoceny budou následující subkritéria a jejich aspektů (na základě informací uvedených Dodavatelem v příloze č. 7 Smlouvy):

Subkritérium v rámci kritéria hodnocení Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení	Váha subkritéria v rámci kritéria hodnocení	Reference v této dílčí zadávací dokumentaci
Vhodnost návrhu architektury řešení	30 %	odst. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje	20 %	odst. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Navržený způsob dodání modulu VVZ	10 %	odst. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ	10 %	odst. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.
Analytické rozpracování úlohy VVZ	30 %	odst. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.

 

Objednatel při hodnocení nabídek v rámci jednotlivých subkritérií přidělí nabídce za každý aspekt body od 1 do 4 dle následujícího klíče:

• 4 body – řešení je nejlepší v rámci příslušného aspektu
• 3 body – proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nabídka nedostatky, které částečně snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, ale nemají dopad na jeho cílovou kvalitu nebo použitelnost z pohledu uživatelů
• 2 body – proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nabídka nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu uživatelů nebo významně snižuje efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení
• 1 bod – nabídka je v rámci příslušného aspektu vnitřně nekonzistentní, nebo jsou požadavky Objednatele interpretovány nesprávně s ohledem na účel použití modulu, nebo není patrné, jak bude hodnocený aspekt řešení naplněn.

V rámci subkritéria budou u hodnocené nabídky sečteny dosažené body u jednotlivých aspektů. Bodové hodnocení nabídek v daném subkritériu se přepočítá s ohledem na váhu daného subkritéria tak, že se vynásobí zlomkem, v jehož čitateli bude váha daného subkritéria a ve jmenovateli číslo 100.

V rámci subkritéria ‚Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje‘ bude nejprve bodové hodnocení vynásobeno zlomkem, v jehož čitateli bude váha daného typového požadavku a ve jmenovateli číslo 100.

V případě, že Dodavatel obdržel v rámci hodnocení některého aspektu 1 bod, bude mu celkový počet dosažených bodů v rámci celého kritéria hodnocení ‚Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení‘ snížen o 50% za každý jednotlivý aspekt, ve kterém obdržel 1 bod (tj. pokud uchazeč získal 20 bodů a 2x byl jeho aspekt ohodnocen 1 bodem, pak je jeho bodové hodnocení sníženo na 5 bodů = (20 bodů * 50%) * 50%).

Součet takto upraveného bodového hodnocení nabídek ve všech subkritériích kritéria hodnocení ‚Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení‘ určí pořadí nabídek v rámci daného kritéria hodnocení. Nabídce, která se v tomto pořadí umístí na 1. místě (tj. získá v součtu za všechna subkritéria nejvyšší počet bodů), bude v rámci kritéria hodnocení ‚Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení‘ přiřazeno 100 bodů. Nabídkám, které se umístí jako další v pořadí, bude v rámci kritéria hodnocení ‚Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení‘ přiřazen takový počet bodů, který bude odpovídat součinu čísla 100 a poměru bodového hodnocení, jež nabídka získá v součtu za všechna subkritéria kritéria hodnocení ‚Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení‘, k bodovému hodnocení, které získala v součtu za všechna subkritéria nejvýhodnější nabídka.“

6.             Z téhož článku zadávací dokumentace dále vyplývá, že cílem hodnocení nabídek z pohledu subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ s vahou 20 % je „preference takového řešení modulu VVZ, které v rámci umožňuje řešení rozvíjet s co nejnižšími nároky na úpravu řešení na straně Objednatele i dodavatele a na celkovou dobu realizace.

7.             Z téhož článku zadávací dokumentace dále vyplývá, že cílem hodnocení nabídek z pohledu subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“ s vahou 10 % je „preference takové nabídky, ve které uchazeč navrhl ucelenou metodiku implementace modulu a takovou sadu řídicích mechanismů, která umožňuje transparentní řízení průběhu implementace a relevantních rizik. Objednatel rovněž preferuje takový přístup, který co nejefektivněji nakládá s kapacitou pracovníků Objednatele, bez dopadu na cílovou kvalitu či termín dokončení řešení.“

8.             Z téhož článku zadávací dokumentace dále vyplývá, že cílem hodnocení nabídek z pohledu subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ“ s vahou 10 % je „preference takové nabídky, ve které uchazeč navrhl ucelenou metodiku přístupu k zajištění provozu a rozvoje modulu, která zároveň co nejefektivněji využívá kapacit pracovníků Objednatele a umožňuje průkazněji garantovat dodržení provozních SLA.“

9.             Ze třetí zprávy o hodnocení nabídek (dále jen „zpráva o hodnocení“) vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od celkem 4 dodavatelů, přičemž kromě dodavatele – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V parku 2335/20, 148 00 Praha 11 (dále jen „navrhovatel“) – a  dodavatele – Spojené nástroje elektronické s.r.o., IČO 07028563, se sídlem V břízkách 344/8, 150 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“) – se jednalo o společnost ALTAIR SOFTWARE s.r.o., IČO 28350511, se sídlem Havelkova 90/6, 779 00 Olomouc (dále jen „společnost Altair“) a společnost TECHNISERV IT, spol. s r.o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno (dále jen „společnost Techniserv“).

10.         Ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že navrhovatel obdržel od zadavatele za aspekt „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ 1 bod, přičemž zadavatel odůvodnil dané bodové hodnocení tím, že „[u]chazeč explicitně nepopisuje požadavky na součinnost v kapitole věnující se realizaci typových požadavků na rozvoj, ale popisuje je obecně v kapitole věnované procesu řízení změn. V něm předpokládá uchazeč pouze základní součinnost spočívající v exaktní formulaci zadání a převzetí výstupu, včetně ověření jeho vlastností. Tím, že v části nabídky řešící tento aspekt nejsou zmíněny kroky dle zvolené metodiky/ZD (a tudíž nejsou ze strany uchazeče kapacitně ohodnocené), není možné z pohledu objednatele odhadnout kapacitní náročnost realizace typových rozvojových požadavků. Kapacitní náročnost není možné dovodit ani z metodiky vývoje, protože ta v nabídce není podrobně popsána, ani z metodiky zajištění provozu a rozvoje, protože popis procesů spojených s rozvojem absentuje (‚Change management‘, příp. ‚Release & Deployment management‘). Z nabídky tak lze díky uvedenému metodickému základu dovodit robustnost a další parametry přístupu uchazeče, rozdělení odpovědností mezi něj a objednatele v kontextu zvoleného metodického základu však patrné není. Z nabídky tak nelze dovodit kapacitní nároky na pracovníky objednatele dovodit ani z jiných jejích částí. V kapitole věnující se realizaci typových požadavků na rozvoj se uchazeč omezuje pouze na obecnou deklaraci ‚že bude možno řešení rozvíjet s co nejnižšími nároky‘. U samotných typových požadavků se pak uchazeč zaměřuje spíše jen na úkoly spojené s vývojem či konfigurací řešení. Pouze u prvního typového požadavku pak uchazeč mimo popisu vývojářských zásahů zmiňuje potřebu testování, vytvoření metodických pokynů a kontextové nápovědy. Nijak však nestanovuje, kdo se na těchto činnostech má podílet a jaká je jejich odhadovaná náročnost. Z kapitoly věnující se realizaci typových požadavků na rozvoj tak nejsou patrné kapacitní nároky realizace typových požadavků a tyto není možné dovodit ani z jiných částí nabídky. Z nabídky uchazeče tak není patrné, na jaké úrovni je hodnocený aspekt řešení naplněn. Výše popsané platí pro všechny typové požadavky na budoucí rozvoj, a jejich dílčí hodnocení je tak v rámci aspektu shodné.“

11.         Ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že navrhovatel obdržel od zadavatele 1 bod rovněž za aspekt „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“. Zadavatel zde udělené bodové hodnocení odůvodnil tím, že „[u]chazeč se při vymezení kapacitních požadavků (zejména kapitola 4.2.4) omezuje na deklaraci, že bude vyžadována ‚minimální součinnost (v řádu jednotek hodin)‘. S ohledem na absenci popisu konkrétní aplikace metodiky dodání VVZ nelze toto tvrzení o nic opřít a naopak, pokud by byl skutečně v plném rozsahu implementován celý, uchazečem deklarovaný metodický základ, tak by kapacitní nároky na objednatele rozhodně nebyly v řádu jednotek hodin. Kapitoly 4. věnující se procesu dodání je zaměřena pouze na popis základního přístupu uchazeče k vývoji a řízení projektu. Nabídka neobsahuje vymezení role objednatele v celém procesu. Úkoly spojené s dodavatelem nejsou úplná s ohledem na předmět plnění, ani uchazečem volenou metodiku. Není rovněž patrné jaká opatření či aspekty postupu uchazeč volí, aby byly kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele minimalizovány. Absence popisu způsobu implementace zvoleného metodického základu objednateli znemožňuje identifikovat, jaké činnosti bude zajišťovat a jaké části metodiky nebudou v projektu aplikovány jako nadbytečné v kontextu projektu. Např.:

• Uchazečem zvolená metodika RUP je založená na postupné a detailní analýze zadání, jejímž účelem je zpracování robustní a detailní analytické dokumentace jako vstup pro vývojové práce a zpracování testovacích scénářů. Vzhledem k tomu, že tato analytická dokumentace není předmětem výstupů, jejichž předložení uchazeč předpokládá ve vazbě na jednotlivé fáze, tak není zřejmé, zda se tato dokumentace nebude vůbec vytvářet (což by bylo v rozporu s deklarovanou metodikou a nabídka na toto nijak neupozorňuje, takže to nelze předpokládat), nebo zda bude její vytvoření úkolem objednatele (což by byl kapacitně nesmírně náročný úkol, který by nebyl rozhodně realizovaný v řádu jednotek hodin, jak uvádí uchazeč). Pokud by tuto dokumentaci vytvářel uchazeč a byla pouze opomenuta v seznamu výstupů jednotlivých fází (kapitola 4.1.1), pak není patrné, zda k ní bude uchazeč vyžadovat nějakou součinnost objednatele a jaké mechanismy či přístupy hodlá aplikovat, aby optimalizoval kapacitní nároky na objednatele.
• Další činností, která tvoří základ metodiky RUP zvolené uchazečem je sběr požadavků. Z nabídky není patrné, zda bude tato činnost vypuštěna jako nadbytečná, protože objednatel již požadavky formuloval v rámci zadávací dokumentace, nebo zda v souladu s metodikou RUP proběhne, protože uchazeč potřebuje objednatelem dodané požadavky doplnit. Pokud by tato činnost proběhla, není pak opět patrné, jaká součinnost by byla očekávaná od objednatele a jaké mechanismy či přístupy hodlá uchazeč aplikovat, aby optimalizoval kapacitní nároky na objednatele.

S ohledem na obecnost popisu tak není patrné, jak bude hodnocený aspekt řešení naplněn a nabídka je rovněž vnitřně nekonzistentní.“

12.         Ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že navrhovatel obdržel od zadavatele 1 bod za aspekt „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ.“ Zadavatel odůvodnil udělené bodové hodnocení tím, že „[u]chazeč ve své nabídce nijak nestanovil součinnostní nároky služeb provozu směrem k pracovníkům objednatele a neuvedl tak ani jejich odhadovanou kapacitní náročnost. Role objednatele vystupuje v nabídce pouze v úvodním schématu a v popisu procesu řízení událostí. V obou případech je objednateli přiřknuto oprávnění hlásit provozní události. V popisu procesu řízení incidentu je na něj pak převedena i povinnosti provádět kategorizaci a klasifikaci události. Nabídka uchazeče však neobsahuje veškeré procesy, jejichž zajištění je pro naplnění provozních služeb nutné. Ač lze z metodiky ITIL v3 dovodit podobu těchto procesů, není nijak patrné, jakým způsobem bude jejich provádění rozděleno mezi objednatele a dodavatele. Např.:

• Objednatel požaduje v rámci služby č. 10 zajištění technické podpory modulu. Pro řádné zajištění této služby v souladu s uchazečem zvolenou metodikou ITIL bude nutné realizovat mj. proces ‚Configuration Management‘ (‚Řízení konfigurace‘). Zajištění tohoto procesu plyne s uchazečem zvolené metodiky, i když jej jeho nabídka explicitně nezmiňuje. Z obecné metodiky ITIL si lze dovodit podobu tohoto procesu, nikoliv však rozdělení úkolů mezi objednatele a uchazeče. Je navíc patrné, že objednatel bude tohoto procesu účasten, protože jeho náplní je konfigurační Změna dodaného modulu, tj. po zahájení provozu majetku objednatele.
• Uchazeč ve své nabídce bez dalšího upřesnění způsobu zajištění zmiňuje proces ‚Release management‘, který je opět nutnou součástí zajištění poptávaných služeb. I v tomto případě platí obdobné, jako v předešlém bodě. Z obecné metodiky si lze dovodit podobu procesu, nikoliv rozdělení odpovědností a kapacitní nároky na objednatele.

Kapacitní požadavky na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb, tak s ohledem na výše popsané nelze z nabídky nijak dovodit a uchazeč sám se tomuto aspektu nijak explicitně nevěnuje. Z nabídky uchazeče tak není patrné, jak bude hodnocený aspekt řešení naplněn.“

13.         Konečně ze zprávy o hodnocení vyplývá, že nabídka vybraného dodavatele se umístila jako první v pořadí s celkem 70,19 body, následována nabídkou společnosti Techniserv s 50,30 body, nabídkou navrhovatele s 41,65 body a nabídkou společnosti Altair s 18,34 body.

14.         Oznámením o výběru dodavatele ze dne 13. 11. 2020 (dále jen „oznámení o výběru“) oznámil zadavatel účastníkům zadávacího řízení provedení výběru dodavatele, kterým se stal vybraný dodavatel.

15.         Dne 27. 11. 2020 obdržel zadavatel námitky navrhovatele ze dne 26. 11. 2020 (dále jen „námitky“), které byly podány proti úkonům zadavatele souvisejícím s hodnocením nabídek a proti rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel tyto námitky odmítl svým rozhodnutím ze dne 14. 12. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

16.         Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 23. 12. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

17.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel postupoval zejména při hodnocení nabídek v rozporu se zákonem, a že se zadavatel dostatečně nevypořádal s podanými námitkami, když své rozhodnutí o námitkách nedostatečně odůvodnil, k některým namítaným skutečnostem se nevyjádřil a jeho argumentace v rozhodnutí o námitkách je založena na nesprávném výkladu zákona a zadávacích podmínek. Navrhovatel je přesvědčen, že mu v důsledku nezákonného jednání zadavatele hrozí újma spočívající v nemožnosti v zadávacím řízení uspět a veřejnou zakázku realizovat.

18.         Navrhovatel zadavateli vytýká, že při hodnocení nabídek postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když ve druhé zprávě o hodnocení zásadním způsobem změnil bodové hodnocení jednotlivých nabídek oproti první zprávě o hodnocení nabídek, přičemž z rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 11. 2020 (dále jen „druhé rozhodnutí o námitkách“) vyplynulo, že se na hodnocení nabídek podílely třetí osoby, dále že v rozporu se zadávacími podmínkami upravil dodatečně způsob hodnocení nabídek, když vytvořil tzv. koeficient pro normování.

19.         Navrhovatel dále namítá, že v rozporu se zadávacími podmínkami označil v odůvodnění bodového hodnocení určitých aspektů nabídky více dodavatelů za „nejlepší v daném aspektu,“ ačkoli ze zadávacích podmínek vyplývá, že jednotlivé nabídky mají být hodnoceny prostřednictvím porovnání s nejlepší nabídkou, která může dle navrhovatele již z jazykového významu slova „nejlepší“ být pouze jedna.

20.         Rozpor hodnocení nabídek zadavatelem se stanovenými pravidly pro hodnocení spatřuje navrhovatel též v tom, že ačkoli zadavatel v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ stanovil, že uvedené subkritérium bude hodnoceno z pohledu vhodnosti zvolené architektury na řešení typových požadavků na budoucí rozvoj, kterými jsou „Přidání nového uveřejňovacího formuláře obsahujícího 50 atributů a 30 validačních pravidel“ s vahou 50 %, „Přidání nebo odebrání validačního pravidla do existujícího formuláře“ s vahou 25 % a „Přidání nebo odebrání atributu do existujícího formuláře“ s vahou 25 %, a zároveň v rámci uvedeného subkritéria stanovil čtyři hodnocené aspekty, přidělil těmto aspektům 1 až 4 body, aniž by blíže vymezil, jak zmiňované rozvojové požadavky a jejich váha souvisí s hodnocenými aspekty či jak jsou tyto rozvojové požadavky a aspekty vzájemně provázány. Ze zprávy o hodnocení totiž dle navrhovatele nevyplývá, jak zadavatel stanovené rozvojové požadavky a jejich váhy zohlednil.

21.         Zadavatel postupoval dle navrhovatele v rozporu se zákonem taktéž při nastavení pravidla spočívajícího v redukci celkového počtu bodů získaných za dílčí hodnotící kritérium „Kvalita a technická úroveň řešení“ o 50 % za každý aspekt, za nějž získá hodnocená nabídka 1 bod. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nepřistupoval k udělení 1 bodu za určitý aspekt výlučně v případech, kdy nabídky zásadním způsobem nesplňovaly zadávací podmínky, tj. v souladu se zadávacími podmínkami, nýbrž zcela nahodile. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že mu byl přidělen 1 bod v aspektech, které jsou svou podstatou shodné a nejsou nikterak zásadní a určující pro kvalitu nabídky, tj. v aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje,“ v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“ a v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ.“

22.         V návaznosti na výše uvedené navrhovatel odkazuje na své námitky, kterými brojil mj. proti hodnocení své nabídky v aspektech, za které od zadavatele obdržel 1 bod. V případě všech tří zmiňovaných aspektů totiž zadavatel dle navrhovatele stanovil požadavek, aby dodavatel uvedl, jaké kapacitní požadavky bude dodavatel na zadavatele mít, ať už se jedná o součinnost přímo zadavatele či jeho pracovníků. Zadavatel dle navrhovatele v zadávacích podmínkách nestanovil, jakým způsobem má být uvedený kapacitní požadavek splněn či jakou formou má být vyjádřen.

23.         Navrhovatel tak shodně s námitkami nejprve uvádí, že v hodnocení zadavatele obdržela jeho nabídka 1 bod v aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje.“ Udělení 1 bodu za zmiňovaný aspekt bylo ve zprávě o hodnocení odůvodněno tím, že kapacitní náročnost realizace typových rozvojových požadavků není možné z nabídky navrhovatele odhadnout (dále viz bod č. 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel je však přesvědčen, že uvedené kapacitní nároky na pracovníky zadavatele z jeho nabídky dovodit lze, neboť na začátku kapitoly 3 Přílohy č. 7 Smlouvy je obsažena jak informace o zvoleném přístupu k návrhu, kdy jedním z přístupů je „[r]ealizovat typové požadavky na budoucí rozvoj s nejmenšími kapacitními nároky na MMR jako správce VVZ“, tak i informace, „jakým způsobem toho chce navrhovatel dosáhnout: ‚Opakovaným používáním již vytvořených sekcí uveřejňovacích formulářů, které jsou společné pro více formulářů (tj. entitou/základní jednotkou není formulář, ale sekce formuláře)‘, ‚Správou validačních pravidel s ohledem na sekce formulářů, a to včetně správy validačních pravidel v čase (tj. je možno rekonstruovat, jaká verze validačních pravidel platila ke stanovenému dni),‘ ‚Jednotlivé šablony jsou evidovány s využitím nástrojů pokročilé správy formulářů, a to i s ohledem na aspekt času (tj. je možno rekonstruovat, jaká verze šablony formuláře platila ke stanovenému dni)‘.“ Navrhovatel též dle svých slov „v kapitole 4.2.4 shrnul požadavky na součinnost zadavatele a explicitně uvedl, že nemá specifické požadavky na součinnost objednatele (zadavatele) vyjma konkrétních případů, které jsou v kapitole explicitně vyjmenovány a řádově kvantifikovány.“

24.         K hodnocení nadepsaného aspektu navrhovatel dále uvádí, že „[k]líčová požadovaná struktura týmu Objednatele (pozn. Objednatelem je míněn zadavatel), vyplývá z projektové organizační struktury dle metodiky PRINCE2, která je uvedená v kapitole 4.2.1 ‘Organizace a řízení projektu,’ která přímo specifikuje požadavky na zástupce Objednatele:

• vztahy účastníků a rolí jsou uvedené v tabulce 3, obrázek 3; kapitola 1.1.2 – kde je zadavatel uveden pouze v roli správce; 
• dále kapitola 1.1.4.1. a kapitola 4.1.1 - fáze 6 zmiňuje rozsah a realizaci školení, která je plně v kompetenci dodavatele a na zadavatele jsou kladeny minimální požadavky na součinnost v řádu hodin;
• v kapitole 4.1 se píše: ‘Dodavatel nastavil postupy řízení tak, aby co nejefektivněji nakládal s kapacitou pracovníků Objednatele jako správce VVZ, bez dopadu na cílovou kvalitu či termín dokončení řešení,’ tj. jsou minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky zadavatele při dodržení požadované kvality;
• o konkrétních požadavcích na součinnost si může zadavatel udělat obrázek z kapitoly 4.1.1 Specifikace projektových Fází a Iterací, např. v kapitole 4.1.3 se předpokládá čas zadavatele na demonstraci dodávaných funkcionalit, taktéž v kapitole kapitola 4.1.4.1. lze očekávat čas zadavatele k připomínkování DRAFTu dokumentu;
• kapitola 4.2.2 zmiňuje detailněji komunikační plán i s časovou osou setkávání (Objednatel – Dodavatel), frekvence jednání apod.;
• v kapitole 4.2.3.1 řízení změn – je vyobrazen graf, který udává konkrétní činnosti zapojení zadavatele.“

25.         Navrhovatel dodává, že se domnívá, že zadavatel patrně požadoval uvedení kapacitních nároků v člověkodnech, což ovšem v zadávacích podmínkách předem neuvedl, a navrhovatel není s to uvést konkrétní počet člověkodní bez detailního zadání či projektového plánu, neboť musí mj. reflektovat personální možnosti zadavatele, které ve fázi podání nabídky nezná. Navrhovatel je dále přesvědčen, že jeho nabídka byla v daném aspektu konkrétnější než nabídka společnosti Altair, která rovněž obdržela 1 bod, pročež nabídka navrhovatele měla dle jeho názoru obdržet vyšší bodové hodnocení.

26.         Navrhovatel dále ve shodě s námitkami uvádí, že v hodnocení zadavatele obdržela jeho nabídka 1 bod v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ.“ Udělení 1 bodu za zmiňovaný aspekt bylo ve zprávě o hodnocení odůvodněno tím, že se navrhovatel ve své nabídce ve vymezení kapacitních požadavků (zejména v kapitole 4.2.4) omezuje na deklaraci, že bude vyžadována „minimální součinnost (v řádu jednotek hodin)“, a že „[s] ohledem na absenci popisu konkrétní aplikace metodiky dodání VVZ nelze toto tvrzení o nic opřít a naopak, pokud by byl skutečně v plném rozsahu implementován celý, uchazečem deklarovaný metodický základ, tak by kapacitní nároky na objednatele rozhodně nebyly v řádu jednotek hodin“ (dále viz bod č. 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel je však stejně jako v případě své předcházející námitky přesvědčen, že „údajně neuvedené či absentující informace“ jsou v nabídce prokazatelně obsaženy, a to konkrétně:

• „popis konkrétní aplikace metodiky dodání je uveden v dostatečném detailu v kapitole 4.1. Přílohy č. 7 Smlouvy; konkrétně:

o      v kapitole 4.1.1 Specifikace projektových Fází a Iterací popisuje v členění na fáze a iterace konkrétní plánované činností, předpokládané vstupy a výstupy a odkaz, kdy bude potřeba součinnost zadavatele (předvedení funkcionalit, předání výstupů, …);

o      v kapitole 4.1.3 Principy a postup ověřování výstupů projektu popisuje v členění na fáze konkrétní plánované činností pro ověření řešení opět s uvedením, kdy bude potřeba součinnost zadavatele (předvedení či ověření funkcionalit);

o      potřeba součinnosti Objednatele vycházející z dosavadních více než 9letých zkušeností rozvoje a provozu VVZ je slovně vyjádřena v rámci jednotlivých fází a shrnuta v kapitole 4.2.4 včetně uvedení rozsahu. Konkrétní náročnost pracnosti v rozsahu člověkodnů či člověkohodin nelze předem definovat, protože se bude odvíjet od kvality specialistů zadavatele.“

27.         Navrhovatel považuje výše citované odůvodnění hodnocení za pouhou spekulaci zadavatele a jeho tvrzení o „vnitřní nekonzistentnosti“ nabídky za nepřezkoumatelné, přičemž uvádí, že součinností „v řádu jednotek hodin“ mínil max. 9 hodin. Stejně jako v případě předchozího aspektu ohodnoceného 1 bodem navrhovatel uvádí, že ze zadávacích podmínek nikterak nevyplývá, že by měla být jakkoli kvantifikována časová náročnost potřebné součinnosti, resp. uveden přesný počet hodin, člověkohodin či jiných jednotek. O právě uvedené neurčitosti zadávacích podmínek svědčí dle navrhovatele i skutečnost, že dle zadavatele jako jediný „explicitně pojmenoval kapacitní požadavky na pracovníky objednatele pro celý proces dodání (…)“ vybraný dodavatel. Navrhovatel je přesvědčen, že z hodnocení zadavatele lze dovodit, byť to zadavatel výslovně neuvádí, že jeho řešení vykazuje proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu „nedostatky, které částečně snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, ale nemají dopad na jeho cílovou kvalitu nebo použitelnost z pohledu uživatelů,“ a že měl být příslušný aspekt v nabídce navrhovatele hodnocen 3 body.

28.         Navrhovatel konečně ve shodě s námitkami uvádí, že v hodnocení zadavatele obdržela jeho nabídka 1 bod také v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ.“ Udělení 1 bodu za zmiňovaný aspekt bylo ve zprávě o hodnocení odůvodněno tím, že „[u]chazeč ve své nabídce nijak nestanovil součinnostní nároky služeb provozu směrem k pracovníkům objednatele a neuvedl tak ani jejich odhadovanou kapacitní náročnost. Role objednatele vystupuje v nabídce pouze v úvodním schématu a v popisu procesu řízení událostí“ (dále viz bod č. 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel oproti tomu shodně se svými námitkami uvádí, že předmětné odůvodnění hodnocení neodpovídá skutečnosti, neboť jeho nabídka se v kapitole 5.2.1 odkazuje na kapitolu 4.2.3.1 s popisem procesu rozvoje modulu VVZ s uvedením činností na straně zadavatele, v kapitole 4.2.4 jsou pak všechny požadavky na součinnost zadavatele sumarizovány a tam, kde toho byl navrhovatel schopen, je uveden odhad kapacitní náročnosti. V posledně zmiňované kapitole je dle navrhovatele taktéž explicitně uvedeno, že „nemá specifické požadavky na součinnost objednatele (zadavatele) vyjma konkrétních případů, které jsou v kapitole explicitně vyjmenovány a řádově kvantifikovány (jednotky hodin).“ Nabídka navrhovatele je tak dle jeho názoru konkrétnější než nabídka společnosti Techniserv, která v daném aspektu obdržela taktéž 1 bod, neboť ve zprávě o hodnocení zadavatel k příslušnému aspektu této nabídky uvedl, že „[u]chazeč ve své nabídce nijak nestanovil součinnostní nároky služeb provozu směrem k pracovníkům objednatele a neuvedl tak ani jejich odhadovanou kapacitní náročnost,“ i než nabídka společnosti Altair, která v daném aspektu obdržela 4 body, jejíž hodnocení zadavatel odůvodnil tak, že „[d]odavatel v nabídce (str. 63) uvádí snadnou customizaci rozsahu služeb, u konkrétních služeb uvádí, že jsou nutné minimální požadavky na součinnost ze strany Objednatele.“

29.         Navrhovatel k výše uvedenému aspektu dodává, že ve své nabídce podrobně uvedl, že bude Věstník veřejných zakázek provozovat v souladu s metodickým rámcem ITIL, který řeší mj. i vztahy mezi zadavatelem a dodavatelem a „popisuje nezbytně nutné kroky při vzájemné součinnosti, a to zejména v oblastech ITIL Management úrovně služeb, Management vztahů s odběrateli a Řízení dodavatelů.“ Navrhovatel taktéž podotýká, že bez jasně sdělených požadavků na dodržování organizačních a technických opatření v rámci problematiky kybernetické bezpečnosti nelze detailně stanovit požadavky na součinnost „včetně jejich kvantifikace, dokumentů a dalších souvisejících činností při zajištění součinnosti.“

30.         Navrhovatel zdůrazňuje, že se ve svých námitkách podrobně vypořádal s hodnocením zadavatele ve vztahu k aspektům, za které mu byl udělen 1 bod, popsal chyby zadavatele při hodnocení, poukázal na nezákonnost jeho postupu, avšak zadavatel tyto námitky nikterak nevypořádal, když v rámci rozhodnutí o námitkách uvedl, že „[s]těžovatel v bodě IX. a X. svého vyjádření znovu opakuje své domněnky a důvody, které jsou uvedeny v předešlých bodech, a nepřidává žádné nové argumenty, proto zadavatel odkazuje na svá vyjádření k předešlým bodům.“ Z právě uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že výše uvedené námitky nebyly zadavatelem řádně vypořádány.

31.         Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a rozhodnutí o výběru dodavatele a aby zadavateli uložil provést nové hodnocení nabídek a na jeho základě znovu rozhodnout o výběru dodavatele, nebo aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, eventuálně aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, pokud jsou shora popsaná pochybení zadavatele nezhojitelná či pokud jsou podmínky pro další postup zadavatele dle zadávacích podmínek v rozporu se zákonem a není možné zjednat nápravu.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

32.         Úřad obdržel návrh dne 23. 12. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

33.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

34.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-41792/2020/542/VSv ze dne 28. 12. 2020.

35.         Usnesením č. j. ÚOHS-41793/2020/542/VSv ze dne 28. 12. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informací o dalších úkonech, které zadavatel provede v předmětném zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

36.         Dne 4. 1. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne. Zadavatel se stručně vyjadřuje k jednotlivým námitkám uvedeným k návrhu, přičemž uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu nepředstavuje žádné nové argumenty, nýbrž pouze rozvíjí svou původní tezi uvedenou v námitkách, a v podrobnostech odkazuje na rozhodnutí o námitkách, popřípadě druhé rozhodnutí o námitkách.

37.         K námitkám navrhovatele týkajícím se změn bodového hodnocení jednotlivých nabídek ve spojení s údajným hodnocením provedeným třetími osobami tak zadavatel uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením, že neprovedl hodnocení nabídek a pouze převzal hodnocení provedené třetími osobami.

38.         K námitce navrhovatele týkající se koeficientu pro normování zadavatel uvádí, že by bez provedení normování nepostupoval v souladu s definovanými pravidly pro hodnocení a jednotlivá hodnocená subkritéria by tak měla váhu určenou počtem hodnocených aspektů.

39.         Zadavatel trvá na tom, že v rámci hodnocení jednoznačně popsal hodnocení jednotlivých aspektů v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje,“ přičemž v závěru odůvodnění hodnocení příslušného aspektu vždy uvedl, že „[v]ýše popsané platí pro všechny typové požadavky na budoucí rozvoj, a jejich dílčí hodnocení je tak v rámci aspektu shodné.“

40.         K námitce navrhovatele týkající se redukce celkového bodového hodnocení za dílčí hodnotící kritérium „Kvalita a technická úroveň řešení“ o 50 % za každý aspekt ohodnocení 1 bodem zadavatel uvádí, že se jedná o opožděnou námitku proti zadávacím podmínkám.

41.         K námitce navrhovatele směřující proti hodnocení tří aspektů 1 bodem zadavatel uvádí, že navrhovatel obdržel 1 bod proto, že k předmětným aspektům uvedl pouze velice obecnou deklaraci o náročnosti v řádu jednotek hodin, přičemž toto tvrzení nedoplnil žádným popisem, z něhož by jej bylo možné ověřit, a zároveň je uvedené tvrzení v rozporu s robustním metodickým základem, na který se navrhovatel odvolává v jiných částech nabídky. Tuto skutečnost zadavatel dle svých slov v rozhodnutí o námitkách uvedl. Zadavatel dodává, že pokud navrhovateli nebylo zřejmé, jak má být kapacitní nárok v rámci hodnocených aspektů vyjádřen, mohl ke zjištění této skutečnosti využít příslušné procesní kroky v zadávacím řízení.

42.         Zadavatel trvá na tom, že kritéria pro hodnocení byla nastavena transparentně a jednoznačně a že při hodnocení nabídek bylo postupováno výhradně podle pravidel, která byla uvedena v zadávací dokumentaci. Rozhodnutí o námitkách obsahovala dle zadavatele odůvodnění v zákonem vyžadovaném rozsahu. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl pro nezjištění důvodů pro uložení nápravného opatření.

 

 

Vyjádření navrhovatele k vyjádření zadavatele

43.         Dne 22. 1. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 21. 1. 2021 k vyjádření zadavatele ze dne 4. 1. 2021. Navrhovatel uvádí, že obsah návrhu je shodný s obsahem námitek z toho důvodu, že se zadavatel s předmětnými námitkami nevypořádal. Ze zprávy o hodnocení ve spojení s dvěma předchozími zprávami o hodnocení je dle navrhovatele patrný nestandardní přístup zadavatele, kdy nejprve neprovedl hodnocení podle jím stanovených podmínek a poté udělené hodnocení s výjimkou hodnocení nabídky vybraného dodavatele zcela zásadním způsobem změnil. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že pokud by nepodal druhé námitky, nedozvěděl by se, že hodnotící komise při svém druhém hodnocení vycházela z materiálu připraveného třetí osobou. Uvedený postup zadavatele je tak dle navrhovatele netransparentní.

44.         Navrhovatel dále opětovně uvádí, že zadavatel v rozporu se stanovenými pravidly pro hodnocení nepostupoval při přidělování bodů poměřováním nabídek vůči nejlepší nabídce v daném aspektu. Navrhovatel dodává, že pokud měl zadavatel za to, že více nabídek obsahuje nejlepší řešení, měl uvedenou skutečnost ve zprávě o hodnocení uvést a odůvodnit.

45.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel ve zprávě o hodnocení u hodnocení aspektů subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ uvedl, že „dílčí hodnocení je v rámci aspektů shodné“ z tohoto důvodu, že patrně nebyl schopen jím stanovené hodnocení aplikovat. Navrhovatel má za to, že zadavatel měl u každé nabídky u daného typového požadavku jasně uvést, proč byl udělen takový počet bodů, proč je hodnocení shodné, co za tím stojí atd., neboť jinak je postup zadavatele při hodnocení nepřezkoumatelný.

46.         Navrhovatel míní, že zadavatel aplikoval redukci bodového hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení“ o 50 % zcela náhodně a nedůvodně, když značně rozdílný počet aspektů ohodnocených 1 bodem při druhém a třetím hodnocení nabídek oproti prvnímu hodnocení nebyl schopen jakkoli odůvodnit. Navrhovatel je navíc přesvědčen, že od zadavatele obdržel 1 bod za údajnou absenci informací v nabídce, které však jeho nabídka obsahuje, přičemž zadavatel v odůvodnění hodnocení nad rámec zadávacích podmínek požadoval, aby dodavatelé ve svých nabídkách uváděli dříve nepožadované informace, např. vyjádření součinnostních nároků v hodinách, člověkohodinách apod. Zadavatel tak dle navrhovatele v rozporu se zákonem přenáší odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele. Navrhovatel uzavírá, že trvá na svém stanovisku vyjádřeném v návrhu.

Další průběh správního řízení

47.         Dne 29. 1. 2021 obdržel Úřad návrh navrhovatele z téhož dne na vydání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem.

48.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-04924/2021/500/AIv ze dne 9. 2. 2021 rozhodl Úřad o výše uvedeném návrhu navrhovatele tak, že nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem.

49.         Usnesením č. j. ÚOHS-05769/2021/541/AKf ze dne 15. 2. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

50.         Usnesením č. j. ÚOHS-06756/2021/541/AKf ze dne 22. 2. 2021 prodloužil Úřad výše uvedenou lhůtu o 2 dny.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

51.         Dne 22. 2. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel uvádí, že zadavatel postupuje v zadávacím řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zásadou transparentnosti, když žádným způsobem nezveřejnil dokumenty, o které opírá tvrzení o oprávněnosti svého postupu, tj. záznamy z jednání hodnotící komise a blíže neurčené znalecké posouzení. Netransparentnost postupu zadavatele vyplývá dle navrhovatele též ze (tří) zpráv o hodnocení nabídek a (tří) rozhodnutí o námitkách navrhovatele, neboť není zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl zadavatel ke změně bodového hodnocení obdržených nabídek s výjimkou nabídky vybraného dodavatele. Řádnému odůvodnění bodového hodnocení uděleného jednotlivým nabídkám by při tom měl zadavatel dle navrhovatele s ohledem na to, že některá z jím nastavených hodnotících kritérií, resp. subkritérií, nebyla matematicky vyjádřitelná, věnovat zvýšenou pozornost. Závěrem svého vyjádření odkazuje navrhovatel na svá předchozí podání a uvádí, že poslední provedené hodnocení nabídek, popř. celé zadávací řízení na veřejnou zakázku, by mělo být ze strany Úřadu zrušeno.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

52.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020 o námitkách navrhovatele ze dne 26. 11. 2020nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, a to konkrétně k námitce, že nabídka navrhovatele byla nesprávně ohodnocena 1 bodem v aspektu

• „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení,“

ačkoliv navrhovatel uvedl v podaných námitkách konkrétní skutečnosti, jak bylo naplnění uvedeného hodnoceného aspektu v jeho nabídce specifikováno, přičemž zadavatel se k těmto skutečnostem v předmětném rozhodnutí o námitkách věcně vůbec nevyjádřil,

• „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení,“ a
• „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ,“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení,“

ačkoliv navrhovatel uvedl v podaných námitkách konkrétní skutečnosti, jak bylo naplnění uvedených hodnocených aspektů v jeho nabídce specifikováno, přičemž zadavatel se k těmto skutečnostem v předmětném rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně a srozumitelně, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

53.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle § 6 odst. 2 musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

54.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

55.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

56.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

57.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách

58.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

59.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává za relevantní nebo například sdělení, v případě námitek podaných proti rozhodnutí o výběru dodavatele, že nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky, aniž by se zadavatel jakkoliv skutečně zabýval obsahem podané nabídky vybraného dodavatele. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

60.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava zakotvená v ustanoveních § 245 odst. 1 a § 263 odst. 5 zákona.

61.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a v důsledku též propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

62.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

63.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

64.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad posoudil, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 12. 2020 o námitkách navrhovatele ze dne 26. 11. 2020 vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda netrpí rozhodnutí o námitkách vadou nepřezkoumatelnosti.

65.         Úřad na tomto místě nejprve stručně shrnuje obsah námitek navrhovatele. Z obsahu námitek je patrné, že navrhovatel brojil proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, které vyplývá z oznámení o výběru dodavatele ze dne 13. 11. 2020, jakož i proti provedenému hodnocení nabídek, na němž bylo uvedené rozhodnutí založeno, a které je zachyceno ve zprávě o hodnocení. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že navrhovatel postupoval při hodnocení obdržených nabídek a potažmo při následném rozhodnutí o výběru dodavatele v rozporu se zákonem a zadávacími podmínkami a v případě některých zadávacích podmínek také o tom, že byly nastaveny v rozporu se zákonem. Ve svých námitkách navrhovatel požadoval, aby zadavatel s ohledem na nezákonné nastavení zadávacích podmínek a následný rovněž nezákonný postup při hodnocení nabídek zrušil zadávací řízení, upravil zadávací podmínky a zahájil zadávací řízení znovu. Konkrétně navrhovatel shodně s návrhem namítal, že zadavatel v rozporu se zadávacími podmínkami hodnotil některé aspekty nabídky navrhovatele v rámci kritéria kvality a technické úrovně řešení 1 bodem (a v návaznosti na udělené hodnocení redukoval bodový zisk za uvedené kritérium vždy o 50 %) zcela nahodile a nikoli v případech, kdy by nabídka zcela zásadně nesplňovala zadávací podmínky, že zadavatel netransparentně a neodůvodněně změnil své bodové hodnocení jednotlivých nabídek s výjimkou nabídky vybraného dodavatele. Navrhovatel brojil rovněž proti aplikaci koeficientu pro normování pro určení váhy bodového hodnocení jednotlivých subkritérií v rámci kritéria „Kvalita a technická úroveň řešení,“ která dle jeho názoru nebyla zadávacími podmínkami jednoznačně předvídána. Navrhovatel dále brojil proti postupu, kdy zadavatel označil ve zprávě o hodnocení více nabídek za „nejlepší v rámci daného aspektu“ a proti neurčitosti odůvodňování udělených bodů obecně. Za neurčité a netransparentní považoval navrhovatel také nastavení a následné provedení hodnocení rozvojových požadavků v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje.“

66.         Úřad zdůrazňuje, že navrhovatel brojil svými námitkami taktéž proti skutečnosti, že byl dle svých slov třikrát „penalizován“ udělením 1 bodu a s tím pojící se redukcí bodového zisku o 50 % v souvislosti s aspekty jeho řešení, které jsou svou podstatou shodné, avšak jejich hodnocení mělo zcela zásadní vliv na celkový počet získaných bodů a tedy i celkové pořadí nabídek jednotlivých dodavatelů. Navrhovatel tak brojil (stejně jako následně v rámci návrhu) proti hodnocení své nabídky zadavatelem v aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“, v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“ a v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ“.

67.         K části námitek týkající se udělení 1 bodu za výše uvedené aspekty, stejně jako k jejich následující části zabývající se nutností dodržování zásady transparentnosti jak při nastavení zadávacích podmínek, tak i při hodnocení nabídek, a to zvlášť s důrazem na dodržování nastavených pravidel pro hodnocení a přezkoumatelné odůvodňování uděleného bodového hodnocení, zadavatel v rozhodnutí o námitkách toliko uvedl, že „[s]těžovatel v bodě IX. a X. svého vyjádření znovu opakuje své domněnky a důvody, které jsou uvedeny v předešlých bodech, a nepřidává žádné nové argumenty, proto zadavatel odkazuje na svá vyjádření k předešlým bodům“ (srov. bod č. 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad s odkazem na část odůvodnění tohoto rozhodnutí věnující se obecně požadavkům na transparentnost rozhodnutí o námitkách uvádí, že takto vágní konstatování zadavatele nemůže být samo o sobě považováno za dostatečné vyjádření k podaným námitkám.

68.         Vzhledem ke skutečnosti, že se tudíž zadavatel v rozhodnutí o námitkách bezprostředně ke kapitole IX. a X. námitek navrhovatele věcným a konkrétním způsobem přímo nevyjádřil, tj. neuvedl k uvedeným kapitolám příslušnou argumentaci, ale toliko odkázal na „svá vyjádření k předešlým bodům“ přikročil Úřad k posouzení, zda se zadavatel se skutečnostmi namítanými v uvedených kapitolách námitek stran udělení jednoho bodu za příslušná kritéria vypořádal v předchozích bodech rozhodnutí o námitkách tak, jak zadavatel deklaroval v předposledním odstavci rozhodnutí o námitkách.

K námitce proti hodnocení aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“

69.         K námitce týkající se udělení 1 bodu v aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ v rámci subkritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“, dle které lze navzdory tvrzení zadavatele z nabídky navrhovatele dovodit kapacitní nároky na pracovníky zadavatele (srov. bod č. 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze v rozhodnutí zadavatele o námitkách nalézt jakékoli vyjádření či zmínku.

70.         Úřad konstatuje, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nevypořádal námitku navrhovatele směřující proti ohodnocení aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“, když zcela rezignoval na předložení své argumentace reagující na skutečnost, že navrhovatel v námitkách poukázal na části své nabídky, ze kterých lze dle jeho názoru dovodit kapacitní nároky na pracovníky zadavatele, tj. že navrhovatel uvedl, že na začátku kapitoly 3 Přílohy č. 7 Smlouvy je obsažena jak informace o zvoleném přístupu k návrhu, tak o tom, jakým způsobem toho chce navrhovatel dosáhnout, a že v kapitole 4.2.4 je obsaženo shrnutí požadavků na součinnost zadavatele a je zde explicitně uvedeno, že navrhovatel „nemá specifické požadavky na součinnost objednatele (zadavatele) vyjma konkrétních případů, které jsou v kapitole explicitně vyjmenovány a řádově kvantifikovány.“ Navrhovatel ve vztahu k předmětné námitce poukázal také na kapitolu 4.2.1 své nabídky, která dle jeho slov „přímo specifikuje požadavky na zástupce Objednatele“ (srov. bod č. 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71.         Úřad shrnuje, že navrhovatel ve své nabídce představil zadavateli své řešení, načež zadavatel v rámci hodnocení nabídek (jak vyplývá ze zprávy o hodnocení) vyjevil svůj pohled, když odůvodnil udělení 1 bodu za daný aspekt tím, že navrhovatel explicitně nepopisuje požadavky na součinnost v kapitole věnující se realizaci typových požadavků, ale popisuje je obecně v kapitole věnované procesu řízení změn, kde předpokládá pouze základní součinnost spočívající v exaktní formulaci zadání a převzetí výstupu, včetně ověření jeho vlastnosti, přičemž kapacitní náročnost není dle zadavatele možné dovodit ani z metodiky vývoje, z metodiky zajištění provozu a rozvoje (viz bod č. 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel následně svou námitkou směřující proti udělení 1 bodu za příslušný aspekt řešení zmiňované odůvodnění zpochybnil, a na stranách 25 až 26 svých námitek označil části nabídky, které dle jeho názoru potřebné údaje obsahují (viz bod č. 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Aniž by Úřad jakkoliv hodnotil věcnou (odbornou) stránku správnosti či zákonnosti udělení 1 bodu za uvedený aspekt zadavatelem, v rámci zkoumání rámce, v němž k hodnocení nabídek došlo, ověřil tvrzení navrhovatele v námitkách ohledně obsahu jeho nabídky, a uvádí, že nabídka navrhovatele obsahuje na straně 69 a následujících kapitolu 3 „Návrh architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ v rámci které je mj. uvedeno, že navrhovatel zvolil při návrhu komponentní architektury takové přístupy, aby bylo možno „[r]ealizovat typové požadavky na budoucí rozvoj s nejmenšími kapacitními nároky na MMR jako správce VVZ,“ čehož navrhovatel hodlá dosáhnout „[o]pakovaným používáním již vytvořených sekcí uveřejňovacích formulářů, které jsou společné pro více formulářů (tj. entitou/základní jednotkou není formulář, ale sekce formuláře),“ „[s]právou validačních pravidel s ohledem na sekce formulářů, a to včetně správy validačních pravidel v čase (tj. je možno rekonstruovat, jaká verze validačních pravidel platila ke stanovenému dni),“ a tím, že „[j]ednotlivé šablony jsou evidovány s využitím nástrojů pokročilé správy formulářů, a to i s ohledem na aspekt času (tj. je možno rekonstruovat, jaká verze šablony formuláře platila ke stanovenému dni).“ V kapitole 4.2.4 „Požadavky Dodavatele na součinnost Objednatele“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 94 a následující) je pak uvedeno, že navrhovatel nemá specifické požadavky na součinnost zadavatele vyjma:

• „Konzultací k implementaci bezpečnostních politik MMR,
• Fáze 0 – pro realizaci úkolů / aktivit souvisejících s nastartováním projektu – viz kapitola 4.1.1,
• Fáze 3 – minimální součinnost (v řádu jednotek hodin) pro nastavení integrace s externími systémy přes NIPEZ,
• Fáze 4 – minimální součinnost (v řádu jednotek hodin) pro koordinace integrace s průřezovými službami.“

Z kapitoly 4.2.1 „Organizace a řízení projektu“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 83 a následující) vyplývá struktura týmu zástupců zadavatele podílejících se na projektu, kterými jsou členové Řídícího výboru za MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj – pozn. Úřadu), manažer projektu MMR, vedoucí realizačního týmu MMR a realizační tým MMR. V kapitole 1.1.2 „Byznys architektura“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 8 a následující) je zadavatel uveden pouze v roli správce. V kapitole 4.1 „Metodika vývoje“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 75 a následující) je mj. uvedeno, že „[d]odavatel nastavil postupy řízení tak, aby co nejefektivněji nakládal s kapacitou pracovníků MMR jako správce VVZ, bez dopadu na cílovou kvalitu či termín dokončení řešení (tj. jsou minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele při dodržení požadované kvality).“ V kapitole 4.1.1 „Specifikace projektových Fází a Iterací“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 76 a následující) jsou vymezeny jednotlivé fáze plnění předmětu veřejné zakázky od zahájení projektu až po pilotní provoz. V kapitole 4.1.3 „Principy a postup ověřování výstupů projektu“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 81 a následující) je mj. uvedeno, že každá iterace vývoje ve fázi 1 počítá s demonstrací dodávaných funkcionalit zadavateli, v kapitole 4.1.4.1 „Akceptace dokumentů“ (strana 82) je pak počítáno s připomínkováním dokumentů (tzv. DRAFTu dokumentu) ze strany zadavatele. V kapitole 4.2.2 „Komunikační plán“ (strana 86 a následující) je pak stanovena předpokládaná frekvence setkávání za účelem řešení konkrétních požadavků. V kapitole 4.2.3.1 „Řízení změn (Change Management)“ (strana 88 a následující) je vyobrazen graf předpokládající konkrétní činnosti zapojení zadavatele.

72.         Z výše uvedeného je tak zřejmé, že navrhovatel v rámci námitek zadavateli podrobným způsobem sdělil své výhrady k hodnocení aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele,“ přičemž odkázal na konkrétní pasáže své nabídky, které dle jeho názoru obsahují údaje, které dle zmiňovaného hodnocení nabídek absentovaly. Zadavatel však námitky navrhovatele odmítl a na uvedenou argumentaci v žádné části rozhodnutí o námitkách vůbec nereagoval, přičemž v této souvislosti tak nelze akceptovat odkaz zadavatele na „vyjádření k předešlým bodům“ námitek, neboť ani z těchto bodů, jak Úřad dovodil výše, splnění povinnosti zadavatele vyjádřit se k podané námitce nevyplývá. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že navrhovateli byla upřena možnost seznámit se s důvody, pro které zadavatel jeho argumentaci neakceptoval.

K námitce proti hodnocení aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“

73.         K námitce týkající se udělení 1 bodu v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“, dle které lze obdobně jako v případě předchozí námitky navzdory tvrzení zadavatele z nabídky navrhovatele dovodit požadavky na součinnost zadavatele (srov. bod č. 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí), je na straně 25  rozhodnutí zadavatele o námitkách uvedeno následující. Podle zadavatele obdržel navrhovatel v rámci hodnocení zmiňovaného aspektu 1 bod právě proto, že v návaznosti na daný aspekt uvedl pouze velice obecnou deklaraci o náročnosti v řádu jednotek hodin, přičemž toto tvrzení nedoplnil žádným popisem, z něhož by bylo možné ověřit soulad tohoto tvrzení se skutečností. Uvedené tvrzení o minimální náročnosti bylo dle zadavatele v rozporu s „robustním metodickým základem“ nabízeného řešení, na který se navrhovatel dle zadavatele odvolával v jiných částech nabídky. Zadavatel podotknul, že uvedenou skutečnost navrhovateli vyjevil ve zprávě o hodnocení. K související námitce navrhovatele, podle které nebylo zřejmé, jak má být kapacitní nárok v rámci hodnocených aspektů vyjádřen (srov. body č. 25 a 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel na straně 25 rozhodnutí o námitkách uvedl, že nebylo-li navrhovateli zřejmé, co má být předmětem nabídky, mohl využít příslušné procesní kroky v odpovídajících lhůtách.

74.         Úřad konstatuje, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách na námitku navrhovatele směřující proti ohodnocení aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ sice reagoval, avšak, jak sám konstatoval, nepředložil navrhovateli žádnou novou argumentaci nad rámec zprávy o hodnocení. Zadavatel však již nikterak nereagoval na skutečnost, že navrhovatel obdobně jako v případě předchozí námitky poukázal na části své nabídky, ze kterých lze dle jeho názoru dovodit, jak budou kapacitní požadavky na pracovníky zadavatele při dodržení požadované kvality minimalizovány, tj. že navrhovatel uvedl, že „popis konkrétní aplikace metodiky dodání je uveden v kapitole 4.1. Přílohy č. 7 Smlouvy,“ konkrétně v kapitole 4.1.1 „Specifikace projektových Fází a Iterací“ jsou popsány konkrétní plánované činnosti, vstupy a výstupy a odkaz, kdy bude třeba součinnost zadavatele, v kapitole 4.1.3 „Principy a postup ověřování výstupů projektu“ jsou popsány konkrétní plánované činnosti pro ověření řešení s uvedením, kdy bude třeba součinnosti zadavatele, a v kapitole 4.2.4 „Požadavky dodavatele na součinnost Objednatele“ je potřeba součinnosti shrnuta do jednotlivých fází (viz bod č. 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

75.         Úřad shrnuje, že navrhovatel ve své nabídce představil zadavateli své řešení dodání modulu směřující k minimalizaci kapacitních požadavků na pracovníky zadavatele, načež zadavatel v rámci hodnocení nabídek (jak vyplývá ze zprávy o hodnocení) vyjevil svůj pohled na předložené řešení, když odůvodnil udělení 1 bodu za daný aspekt tím, že navrhovatel se při vymezení kapacitních požadavků omezil na deklaraci, že bude vyžadována „minimální součinnost“ (v řádu jednotek hodin), avšak uvedené tvrzení nelze dle zadavatele o nic opřít, přičemž v případě implementace celého metodického základu deklarovaného navrhovatelem by potřebné kapacitní nároky byly vyšší. Zadavatel v rámci zprávy o hodnocení k předmětnému aspektu dále uvedl, že kapitola 4 „Metodika realizace nabízeného řešení“ Přílohy č. 7 Smlouvy je zaměřena pouze na „popis základního přístupu uchazeče k vývoji a řízení projektu,“ přičemž „[n]abídka neobsahuje vymezení role Objednatele v celém procesu. Úkoly spojené s dodavatelem nejsou úplné s ohledem na předmět plnění ani uchazečem volenou metodiku. Není rovněž patrné, jaká opatření či aspekty uchazeč volí, aby byly kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele minimalizovány“ (viz bod č. 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel následně stejně jako v případě aspektu „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ svou námitkou směřující proti udělení 1 bodu za aspekt „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ zpochybnil v podaných námitkách odůvodnění příslušného hodnocení, a označil části nabídky, které dle jeho názoru potřebné údaje obsahují. Úřad stejně jako v případě předchozí námitky navrhovatele v rámci zkoumání rámce, v němž byly nabídky hodnoceny, ověřil tvrzení navrhovatele v námitkách ohledně obsahu jeho nabídky, a uvádí, že v kapitole 4.1.1 „Specifikace projektových Fází a Iterací“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 76 a následující) jsou vymezeny jednotlivé fáze plnění předmětu veřejné zakázky od zahájení projektu až po pilotní provoz (srov. bod č. 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí), včetně konkrétních plánovaných činností s uvedením předpokládaných vstupů a výstupů. V kapitole 4.1.3 „Principy a postup ověřování výstupů projektu“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 81 a následující) je mj. uvedeno, že každá iterace vývoje ve fázi 1 počítá s demonstrací dodávaných funkcionalit zadavateli (srov. bod č. 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Konečně jak již Úřad uvedl v odkazovaném bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, v kapitole 4.2.4 „Požadavky Dodavatele na součinnost Objednatele“ Přílohy č. 7 Smlouvy (strana 94 a následující) je uvedeno, že navrhovatel nemá specifické požadavky na součinnost zadavatele vyjma v odkazovaném bodu citovaných případů.

76.         Z výše uvedeného je tak zřejmé, že navrhovatel v rámci námitek zadavateli podrobným způsobem sdělil své výhrady k hodnocení aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“, přičemž odkázal na konkrétní pasáže své nabídky, které dle jeho názoru obsahují údaje, které dle zmiňovaného hodnocení nabídek absentovaly. Zadavatel však námitky navrhovatele odmítl a na uvedenou argumentaci reagoval pouze tvrzením, že zadavatel obdržel 1 bod proto, že k danému aspektu navrhovatel uvedl pouze velice obecnou deklaraci o náročnosti v řádu jednotek hodin, přičemž toto tvrzení navrhovatel v nabídce nedoplnil žádným popisem, z něhož by bylo možné ověřit soulad tohoto tvrzení se skutečností, a uvedené tvrzení o minimální náročnosti je v rozporu s „robustním metodickým základem“. Na základě uvedeného tvrzení však navrhovatel nemohl získat možnost seznámit se s myšlenkovými pochody, které zadavatele vedly k neuznání argumentů představených v příslušné části námitek navrhovatele, když zadavatel uplatnil uvedené tvrzení ve vztahu k aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ již v rámci zprávy o hodnocení, a žádné nové argumenty v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k předmětné námitce nepředstavil, ačkoli navrhovatel v námitkách uvedl konkrétní skutečnosti a označil konkrétní části své nabídky, které správnost důvodů pro udělení 1 bodu uváděných ve zprávě o hodnocení zpochybňovaly, na což však zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nereagoval, tj. neuvedl, z jakého důvodu tato námitková tvrzení odmítá jako nedůvodná či lichá. V daném případě tak absentovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele, které by reagovalo na nové skutečnosti předestřené v rámci předmětných námitek.

K námitce proti hodnocení aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“

77.         K námitce týkající se udělení 1 bodu v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ v rámci subkritéria „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu VVZ“, dle které lze obdobně jako v případě předchozích námitek navzdory tvrzení zadavatele z nabídky navrhovatele dovodit požadavky na součinnost zadavatele při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb (srov. bod č. 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí), je pak v rozhodnutí o námitkách uvedena tatáž argumentace, jako v případě námitky týkající se udělení 1 bodu v aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ v rámci subkritéria „Navržený způsob dodání modulu VVZ“, tj. že navrhovatel obdržel 1 bod proto, že k danému aspektu v nabídce uvedl pouze velice obecnou deklaraci o náročnosti v řádu jednotek hodin, přičemž toto tvrzení navrhovatel v nabídce nedoplnil žádným popisem, z něhož by bylo možné ověřit soulad tohoto tvrzení se skutečností, a uvedené tvrzení o minimální náročnosti je v rozporu s „robustním metodickým základem“.

78.         Z uvedeného tak stejně jako v případě předchozí námitky navrhovatele vyplývá, že zadavatel na námitku navrhovatele směřující proti ohodnocení aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ nepředložil žádnou novou argumentaci nad rámec zprávy o hodnocení. Ani zde tak zadavatel v rozhodnutí o námitkách nereagoval na skutečnost, že navrhovatel obdobně jako v případě předchozích námitek v podaných námitkách poukázal na části své nabídky, ze kterých lze dle jeho názoru dovodit kapacitní nároky na součinnost zadavatele při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb v rámci navrženého způsobu provozního zajištění a rozvoje modulu, tj. navrhovatel uvedl, že jeho nabídka se v kapitole 5.2.1 Přílohy č. 7 Smlouvy odkazuje na kapitolu 4.2.3.1 též Přílohy Smlouvy, kde je uveden popis procesu rozvoje modulu s uvedením činností na straně zadavatele. Navrhovatel dále uvedl, že v kapitole 4.2.4 Přílohy č. 7 Smlouvy sumarizoval všechny požadavky na součinnost zadavatele a tam, kde toho byl schopen, uvedl odhad kapacitní náročnosti (viz bod č. 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále navrhovatel ve svých námitkách odkázal na „obdobné vypořádání skutečností v předešlých subkritériích“.

79.         Úřad i zde shrnuje, že navrhovatel ve své nabídce představil zadavateli své řešení, načež zadavatel v rámci hodnocení nabídek vyjevil svůj pohled na předložené řešení, když odůvodnil udělení 1 bodu za daný aspekt tím, že navrhovatel ve své nabídce nijak nestanovil součinnostní nároky služeb provozu směrem k pracovníkům zadavatele a neuvedl ani odhadovanou kapacitní náročnost, přičemž role zadavatele vystupuje dle jeho názoru toliko v úvodním schématu a v popisu procesu řízení událostí, kde je zadavateli přiřknuto oprávnění hlásit provozní události, a v popisu procesu řízení incidentu je na něj převedena i povinnost provádět kategorizaci a kvalifikaci událostí (viz bod č. 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel svou námitkou uvedené hodnocení zpochybnil, a stejně jako v případě svých předchozích námitek označil v podaných námitkách konkrétní části nabídky, které dle jeho názoru zadavatelem postrádané údaje obsahují. V této souvislosti Úřad stejně jako v případě předchozích námitek navrhovatele v rámci zkoumání rámce, v němž byly nabídky hodnoceny, ověřil tvrzení navrhovatele v námitkách ohledně obsahu jeho nabídky, a uvádí, že v kapitole 5.2.1 Přílohy č. 7 Smlouvy je uvedeno, že „[v]eškeré aspekty stěžejního procesu rozvoje systému procesu ‚Řízení změn‘ doporučované a dodržované Dodavatelem jsou popsány v kapitole 4.2.3.1.“ V kapitole 4.2.3.1 „Řízení změn (Change Management)“ (strana 88 a následující) je pak, jak již Úřad uvedl v bodu č. 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí, vyobrazen graf předpokládající konkrétní činnosti zapojení zadavatele.

80.         Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovatel v rámci námitek zadavateli podrobným způsobem sdělil své výhrady k hodnocení aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“, přičemž odkázal na konkrétní pasáže své nabídky, které dle jeho názoru obsahují údaje, které dle zmiňovaného hodnocení nabídek absentovaly, a odkázal na svou argumentaci k předešlým námitkám, v rámci které odkazoval na další části nabídky, z nichž dle jeho názoru vyplývaly konkrétní požadavky na kapacitu součinnosti zadavatele. Zadavatel však tyto námitky navrhovatele odmítl a na uvedenou argumentaci reagoval stejně jako v případě předchozí námitky pouze tvrzením, že zadavatel obdržel 1 bod proto, že k danému aspektu uvedl v nabídce pouze velice obecnou deklaraci o náročnosti v řádu jednotek hodin, přičemž toto tvrzení nedoplnil žádným popisem, z něhož by bylo možné ověřit soulad tohoto tvrzení se skutečností, a uvedené tvrzení o minimální náročnosti je v rozporu s „robustním metodickým základem“. Na základě uvedeného tvrzení (tedy odůvodnění odmítnutí námitek) však navrhovatel nezískal možnost seznámit se s myšlenkovými pochody, které zadavatele vedly k neuznání argumentů představených v příslušné části námitek navrhovatele, když zadavatel uplatnil uvedené tvrzení ve vztahu k aspektu „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ již v rámci zprávy o hodnocení, a žádné nové argumenty v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k předmětné námitce nepředstavil, ačkoli navrhovatel v námitkách uvedl konkrétní skutečnosti a označil konkrétní části své nabídky, které správnost důvodů pro udělení 1 bodu uváděných ve zprávě o hodnocení zpochybňovaly, na což však zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nereagoval, tj. neuvedl, z jakého důvodu tato námitková tvrzení odmítá jako nedůvodná či lichá. V daném případě tak absentovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele, které by reagovalo na nové skutečnosti předestřené v rámci předmětných námitek.

81.         Úřad zdůrazňuje, že s právem dodavatelů na podání námitek je na druhé straně neodmyslitelně spojena povinnost zadavatele vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v těchto námitkách uvedeným. Úřad rekapituluje, že z výše předestřeného obsahu rozhodnutí o námitkách tak vyplývá, že zadavatel k části námitek směřujícím proti ohodnocení některých aspektů nabízeného řešení 1 bodem toliko uvedl, že navrhovatel v dotčené části námitek nepředkládá žádné nové argumenty, a odkázal na svá vyjádření k předešlým bodům námitek. V návaznosti na právě uvedené Úřad přistoupil k posouzení, zda zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně předmětné námitky vypořádal v předchozích bodech rozhodnutí o námitkách, přičemž dospěl k závěru, že zadavatel tak neučinil, když se k námitce navrhovatele týkající se udělení 1 bodu za aspekt „Kapacitní nároky realizace typových požadavků na budoucí rozvoj na pracovníky objednatele“ věcně vůbec nevyjádřil, a když k námitkám navrhovatele týkajícím se udělení 1 bodu za aspekty „Minimalizace kapacitních požadavků na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ a „Minimalizace kapacitních požadavků na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb“ pouze zopakoval část své argumentace uvedené ve zprávě o hodnocení, přičemž námitky navrhovatele odmítl, aniž by navrhovatele obeznámil s důvody, pro které neakceptoval jeho argumentaci uvedenou v námitkách.

82.         Zároveň je třeba opětovně připomenout, že právo stěžovatele na přezkoumatelné vypořádání námitek není samoúčelné, nýbrž nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách je způsobilé ovlivnit stěžovatelův další postup, tedy rozřešení otázky, zda podat návrh, či nikoliv, nebo též pro případné zaměření argumentace či přesnost formulace svých návrhových tvrzení. V daném případě je zřejmé, že zadavatel nastavil způsob hodnocení kvality a technické úrovně předloženého řešení velmi detailně, kdy předmětem hodnocení bylo 26 posuzovaných aspektů rozdělených do 5 subkritérií. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o subjektivní hodnotící kritéria, jsou na provedení hodnocení z hlediska transparentnosti kladeny velmi vysoké nároky, přičemž za situace, kdy (i) zadavatel stanovil pravidlo pro redukci bodů o 50 % za kritérium kvality (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí) v případě přidělení 1 bodu v některém posuzovaném aspektu, což významným způsobem ovlivňuje výsledné hodnocení nabídek, a (ii) došlo v průběhu zadávacího řízení k opakování hodnocení a přidělení jiného počtu bodů za jednotlivé aspekty kvality v nabídkách dodavatelů, má transparentní odůvodnění přidělených bodů za jednotlivá kritéria kvality, resp. transparentní odůvodnění případných námitek zpochybňujících provedené hodnocení či směřujících právě proti udělení 1 bodu, pro dodavatele klíčový význam, neboť pouze na základě podrobné a srozumitelné argumentace zadavatele k jednotlivým skutečnostem odůvodňujícím konkrétní hodnocení je tento dodavatel schopen objektivně zvážit, zda a případně s jakou argumentací iniciuje správní řízení u Úřadu.  V posuzovaném případě však zadavatel neseznámil v rozhodnutí o námitkách navrhovatele s důvody, pro které neakceptoval jeho argumentaci směřující ke zpochybnění uděleného hodnocení v případě některých hodnocených aspektů nabízeného řešení, proto nelze předmětné rozhodnutí o námitkách z hlediska poskytnutých informací navrhovateli ve vztahu k jeho námitkám považovat za dostatečné, čímž došlo k významnému omezení práva navrhovatele na transparentní odůvodnění postupu zadavatele v případě podaných námitek.

83.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tedy aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Úřad opět upozorňuje, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. V daném případě však, jak Úřad dovodil výše, zadavatel této zákonné povinnosti nedostál a při rozhodování o námitkách navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem. Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

84.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom rozsahu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

85.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

86.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

87.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

88.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

89.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

90.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

91.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

92.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000526.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III.  tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.      Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1

2.      [JMÉNO,PŘÍJMENÍ], advokát, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2

3.      Spojené nástroje elektronické s.r.o., V břízkách 344/8, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy