číslo jednací: 35023/2020/500/ISo
spisová značka: S0343/2020/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 8. 2020 na návrh ze dne 24. 8. 2020, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – WESTPOINT a.s., IČO 25635603, se sídlem Slezská 2530/65a, 130 00 Praha 3,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Bezpečnostní služby“ ve zjednodušeném režimu podle § 129 citovaného zákona, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 7. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-025002 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 141-347770,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – WESTPOINT a.s., IČO 25635603, se sídlem Slezská 2530/65a, 130 00 Praha 3 – ze dne 24. 8. 2020 se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 20. 7. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadávací řízení ve zjednodušeném režimu podle § 129 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) za účelem zadání veřejné zakázky „Bezpečnostní služby“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-025002 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 141-347770 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu 3 zadávací dokumentace ze dne 17. 7. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky poskytování bezpečnostních služeb pro objekt Ministerstva dopravy, přičemž bližší specifikace předmětu plnění veřejné zakázky, požadované výstroje jednotlivých pracovníků a jejich povinností je uvedena v návrhu Smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb, jenž tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace.

3.             Zadavatel stanovil v bodě 3.5 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 39 962 400,- Kč bez DPH.

4.             Z  protokolu o otevírání nabídek ze dne 14. 8. 2020 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky.

5.             Dne 6. 8. 2020 zadavatel obdržel od navrhovatele – WESTPOINT a.s., IČO 25635603, se sídlem Slezská 2530/65a, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) proti zadávacím podmínkám, které rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 8. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) doručeným navrhovateli dne 18. 8. 2020 odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26. 8. 2020 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.            OBSAH NÁVRHU

7.             V úvodu svého návrhu navrhovatel uvádí, že návrh směřuje proti zadávacím podmínkám. Blíže k tomu navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace je dle jeho názoru v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona, dle kterého je zadavatel povinen ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. V daném případě zadávací podmínky dle navrhovatele výslovně zvýhodňují soutěžitele, kteří podle přílohy „2e ZD“ prokáží ve strukturovaném životopisu manažera kvality splnění požadavku „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“.

8.             Dle názoru navrhovatele dochází v rámci zadávacích podmínek jednoznačně k zvýhodnění těch soutěžitelů, kteří jsou vlastněni zahraničními subjekty. Navrhovatel uvádí, že soutěžitelé, kteří prezentují výlučně český kapitál, české vlastníky, nikdy nemohli poskytovat své služby mimo území České republiky, protože jejich činnost je regionálně omezena. Dle navrhovatele by tito soutěžitelé museli založit dceřinou společnost v zahraničí k provozování takové činnosti. Dle navrhovatele není rozhodující, kolik procentních bodů je tomuto dílčímu kritériu hodnocení přisuzováno, protože při stejné nebo obdobné cenové nabídce může mít dle navrhovatele toto kritérium rozhodující váhu a celkově dle navrhovatele vzbuzuje dojem, že je vloženo do zadávacích podmínek účelově.

9.             Dle navrhovatele je dané kritérium pro plnění služby zcela nadbytečné pro fungování v České republice. Dále dle navrhovatele není jasné, co přináší za vyšší kvalitu, protože jeho formulace umožňuje, aby soutěžitel získal bodové ohodnocení praxí v autoritativních nebo přímo diktátorských režimech, protože takové státy, na rozdíl od Slovenské republiky, dle navrhovatele vyloučeny nejsou. Navrhovateli tak dle jeho tvrzení vzniká újma spočívající v nemožnosti podat konkurenceschopnou nabídku, ačkoliv požadovanou službu kvalitně, dlouhodobě a v plném rozsahu poskytuje. Předmětnou veřejnou zakázku nelze dle navrhovatele posuzovat odděleně, ale je nutné při jejím hodnocení vycházet z celkového pojetí a jejího uplatňování v široké praxi.

10.         V další části návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách argumentuje zcela nelogicky a rezignuje na podstatu námitky a namísto jejího vypořádání se uchyluje k hodnocení, které přímo na námitku, proč je výše uvedená podmínka stanovena pro praxi v zahraničí obecně, tedy i např. v autoritářských, popř. totalitních systémech, vůbec neodpovídá. Toto tvrzení dle navrhovatele vychází z rozhodnutí o námitkách, k tomu navrhovatel cituje zadavatele: „… zadavatel jako ústřední orgán státní správy, je povinen se řídit základními komponenty, které tvoří bezpečnostní politiku České republiky, mezi něž patří např. i zahraniční politika a politika v oblasti vnitřní bezpečnosti. Základem bezpečnostní politiky je souhrn klíčových cílů a nástrojů státu, které usilují o zabezpečení státní svrchovanosti a územní celistvosti státu a jeho demokratických základů, činnost demokratických institucí, ekonomického a sociálního rozvoje… závazkům vůči spojencům, vyplývající z členství České republiky v řadě mezinárodních organizací (zejména EU, NATO a dalších)“. Pokud by se zadavatel dle navrhovatele při zpracování zadávacích podmínek řádně držel těchto významných komponentů, potom by musel v zadávací dokumentaci mezinárodní zkušenost, jako jedno z významných hledisek s ohledem k bodovému hodnocení, podřídit těmto komponentům např. tak, že stanoví mezinárodní zkušenosti získané v některé zemi EU nebo členské zemi NATO, což by dle navrhovatele mělo svoji logiku, a nikoliv vylučovat Slovenskou republiku. Zadávací dokumentace, v níž je kritérium zahraniční zkušenosti formulováno obecně, právě tyto komponenty, jichž se zadavatel dovolává, dle navrhovatele ohrožuje. Navrhovatel uvádí, že každému, kdo prokáže výše uvedené kritérium mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb, bude při hodnocení poskytnut příslušný počet bodů, který ve výsledku může nebo spíše bude dle navrhovatele rozhodující. Dle navrhovatele zapracování této podmínky do zadávací dokumentace spíše nasvědčuje názoru, že je „ušita“ na míru určitému dodavateli, nikoliv motivována komponenty, kterých se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dovolává.

11.         V závěru svého návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil a zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Úřad obdržel návrh dne 26. 8. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

13.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-26658/2020/511/JNv ze dne 27. 8. 2020.

15.         Dne 7. 9. 2020 a dne 10. 9. 2020 Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 7. 9. 2020 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 9. 2020

16.         Zadavatel ve svém vyjádření popisuje způsob hodnocení nabídek, který stanovil v zadávací dokumentaci. K navrhovatelem namítanému rozporu zadávací dokumentace s ustanovením § 6 odst. 2 zákona zadavatel uvádí, že dle něj zásada zákazu diskriminace zakazuje jakoukoliv diskriminaci na základě státní příslušnosti, přičemž dle jeho názoru nastavením kritérií hodnocení, kdy se v rámci jednoho z podkritérií hodnotí mezinárodní praxe jednoho člena týmu, k žádné diskriminaci na základě státní příslušnosti nedochází. Zadavatel dle svých slov zadávacími podmínkami nebrání žádnému zahraničnímu dodavateli, aby se účastnil zadávacího řízení a podal nabídku.

17.         Dle zadavatele navrhovatel ve svém návrhu neuvádí oproti obsahu námitek žádné nové skutečnosti, zadavatel tak dle svých slov plně odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

18.         K navrhovatelem namítané nesprávnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že spatřuje nelogičnost v odůvodnění podaných námitek, které je potvrzeno dle zadavatele i v podaném návrhu. Jako příklad zadavatel uvádí, že dle navrhovatele zadavatel „přímo na námitku, proč je tato podmínka stanovena pro praxi v zahraničí obecně, tedy i v např. autoritářských, popř. totalitních systémech, vůbec neodpovídá“, dále navrhovatel dle zadavatele uvádí, že pokud by se zadavatel při zpracování zadávacích podmínek držel významných komponentů, které uvádí v námitkách, „potom by musel v zadávací dokumentaci mezinárodní zkušenosti, jako jedno z významných hledisek s ohledem na bodové hodnocení, podřídit těmto komponentům např. tak, že stanoví mezinárodní zkušenosti získané v některé zemi EU nebo členské zemi NATO, což by mělo svoji logiku a nikoliv vylučovat Slovenskou republiku“. Dle zadavatele tedy navrhovateli obecně nevadí hodnocení mezinárodní zkušenosti u manažera kvality, nýbrž dle zadavatele navrhovatel namítá, že je hodnocení mezinárodní zkušenosti stanoveno příliš obecně a lze tak hodnotit zkušenosti z jiných států než z členských států EU a NATO. Dle zadavatele si však navrhovatel odporuje, když uvádí, že předmětná zadávací podmínka je příliš obecná, a na druhou stranu v návrhu uvádí, že předmětná zadávací podmínka je šita určitému dodavateli na míru. Zadavatel dle svých slov důrazně odmítá tvrzení o zvýhodnění určitého dodavatele.

19.         K zadávacím podmínkám zadavatel konstatuje, že stanovil požadavky na kvalifikaci dodavatelů tak, aby vybral dodavatele pouze z okruhu subjektů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel dále uvádí, že jím nastavená technická kvalifikace je pro všechny dodavatele stejná, přičemž tyto kvalifikační předpoklady musí splnit všichni dodavatelé, a proto jimi zadavatel dle svého tvrzení může ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v zadávacím řízení vybírat. Zadavatel uvádí, že zatímco kvalifikaci dle § 74, § 77, § 78 a § 79 zákona musí splnit všichni dodavatelé, tak zkušenosti v rámci dílčího hodnotícího kritéria s názvem „Kvalita – zkušenosti členů realizačního týmu“ dodavatelé splňovat nemusí.

20.         Zadavatel se dle svých slov rozhodl hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek podle kvality v souladu s § 116 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel je dle svého tvrzení přesvědčen, že dodržel zákonný požadavek, aby vymezení kritérií kvality bylo stanoveno konkrétně, aby nabídky byly porovnatelné a splnění kritérií ověřitelné. Zadavatel uvádí, že kritérium kvality spočívající ve zkušenostech osob na pozici manažer zakázky a manažer kvality, které se přímo podílejí na plnění veřejné zakázky, stanovil s ohledem na to, že v rámci plnění mají důležitou roli, kdy zajišťují kvalitu plnění a dohlíží na ni, a aby byla zajištěna kvalita plnění, je dle zadavatele nutné, aby tyto osoby dosahovaly vysoké úrovně, tedy mj. měly zkušenosti.

21.         Zadavatel dále uvádí, že požadavek na mezinárodní praxi je mezi zadavateli při zadávání veřejných zakázek na bezpečnostní služby obvyklý, k tomu zadavatel uvádí jako příklad obdobnou veřejnou zakázku zadávanou Národní knihovnou ČR. Zadavatel dle svých slov požaduje praxi mimo Českou a Slovenskou republiku z důvodu, že tyto země používají prakticky shodné bezpečnostní systémy, přičemž zadavatel dle svých slov chtěl v rámci hodnocení kvality udělit body za praxi s odlišnými systémy zajištění bezpečnostních služeb. Zadavatel uvádí, že považuje praktické zkušenosti nabyté v rámci působení a praxe v zahraničí za známku vyšší úrovně kvality poskytovaných služeb.

22.         Dle zadavatele z vyjádření navrhovatele vyplývá, že dále nezpochybňuje význam mezinárodních zkušeností a naopak je považuje za jedno z významných hledisek s ohledem na bodové hodnocení. Dle zadavatele se však navrhovatel v rozporu se svým tvrzením vymezuje pouze na členské země EU a NATO, což by dle zadavatele mohlo být naopak diskriminační pro další dodavatele, kteří mají zkušenosti i z jiných zemí, které jsou vysoce demokratické a jejich politika je založena na dodržování základních práv a svobod, přičemž současně disponují vysokou kvalitou svých bezpečnostních služeb využívajících moderní techniku a jsou založeny na vývoji inovativních metod, jako příklad zadavatel uvádí Japonsko a Austrálii. Tyto nové prvky, systémy a zkušenosti s jejich využitím v praxi pak zadavatel dle svých slov velmi oceňuje a chce je pozitivně zohlednit v rámci posuzování odborné kvalifikace uchazečů. Zadavatel uvádí, že v tomto kontextu pracuje s předpokladem možné implementace a jejich praktického využití při zajištění bezpečnostních služeb pro zadavatele, který je určen usnesením vlády ze dne 14. 12. 2011 č. 934 prvkem kritické infrastruktury v odvětví veřejná správa.

23.         Dále zadavatel uvádí, že při zpracování zadávacích podmínek se velmi striktně držel zmíněných významných komponentů bezpečnostní politiky České republiky, a právě proto ve své argumentaci dle svého tvrzení odkazoval na splnění základních podmínek k uzavření smlouvy dle bodu 13.4 zadávací dokumentace, které ve své podstatě vylučují, aby se jakýkoliv z dodavatelů prezentoval praxí či jinou spoluprací s autoritářskými režimy či totalitními systémy. Navrhovatel dle zadavatele nedostatečně prostudoval podmínky uvedené v zadávací dokumentaci nebo nedisponuje znalostmi zákona č. 412/2005 Sb., o utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o utajovaných informacích“), na který odkazuje jedna z podmínek k uzavření smlouvy dle bodu 13.4 zadávací dokumentace. Uvedení reference na mezinárodní praxi v oblasti bezpečnostních služeb v autoritářských či totalitních režimech by ve své podstatě dle zadavatele mohlo předznamenat vyloučení dodavatele z účasti v zadávacím řízení, neboť by nastal předpoklad nesplnění jedné z podmínek k uzavření smlouvy, takový dodavatel by dle zadavatele nesplnil podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu utajovaných informací podle zákona o utajovaných informací. K tomu zadavatel odkazuje na ustanovení § 5 zákona o utajovaných informací, který dle zadavatele hovoří o tom, že ochrana utajovaných informací je zajišťována mj. personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají přístup k utajovaným informacím, ověřováním podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacím, jejich výchova a ochrana. Dále zadavatel odkazuje na ustanovení § 18 zákona o utajovaných informacích, dle kterého se u dodavatelů rovněž posuzuje i bezpečnostní spolehlivost, v jejímž rámci jde o komplexní vyhodnocení činnosti podnikatelů.

24.         Vzhledem k výše uvedenému zadavatel dle svých slov nerozumí tvrzení navrhovatele, že nemohl podat konkurenceschopnou nabídku. Pokud navrhovatel splňoval podmínky kvalifikace, mohl dle zadavatele podat nabídku, která by mohla být porovnána s ostatními nabídkami a hodnocena dle předložených zkušeností, přičemž hodnocení kvality mělo pouze 10 % váhy, proto zde měla dle zadavatele velkou roli výše nabídkové ceny.

25.         Dále zadavatel dle svého tvrzení nerozumí argumentu navrhovatele, že nastavením zadávacích podmínek došlo ke zvýhodnění těch soutěžitelů, kteří jsou vlastněny zahraničními subjekty. Navrhovatel dle zadavatele v návrhu nijak nereflektuje argumenty zadavatele uvedené v rozhodnutí námitkách, kde zadavatel dle svých slov vysvětluje, že zkušenosti se týkaly fyzické osoby – manažera kvality a nikoliv právnické osoby.

26.         Zadavatel v závěru svého vyjádření žádá Úřad, aby správní řízení zastavil, neboť zadavatel dle svého názoru svým postupem zákon neporušil.

Další průběh správního řízení

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-28764/2020/511/KZa  ze dne 15. 9. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o úkonech,které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

28.         Dne 17. 9. 2020 a dne 21. 9. 2020 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky další část dokumentace o zadávacím řízení.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-29907/2020/511/KZa ze dne 24. 9. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu pro vysvětlení, jak konkrétně praxe v zahraničí, která je předmětem hodnocení v rámci dílčího kritéria hodnocení dle bodu 7.3.1 písm. c) zadávací dokumentace, zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky.

30.         Dne 29. 9. 2020 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne.

 

 

Vyjádření zadavatele ze dne 29. 9. 2020

31.         Zadavatel v návaznosti na obdržené usnesení č. j. ÚOHS-29907/2020/511/KZa ze dne 24. 9. 2020 uvádí Úřadu skutečnosti, na základě kterých praktické zkušenosti Manažera kvality nabyté v rámci působení a praxe v zahraničí zvyšují úroveň kvality poskytovaných bezpečnostních služeb. Konkrétně zadavatel uvádí, že je instituce s mezinárodní působností, která plní úkoly v odvětví dopravy, které pro Českou republiku vyplývají z členství zejména v EU, NATO a v dalších mezinárodních organizacích. Součástí činnosti ostrahy jsou jak bezpečnostní, tak recepční a uvaděčské služby, což vyžaduje zvýšenou přímou komunikaci jak se zadavatelem, tak s návštěvníkem, případně jinou pořadatelskou agenturou zajišťující speciální eventové služby. Dle zadavatele bývají mezinárodní zkušenosti považovány za způsob zvýšení kvalifikace jak pro osoby, tak i pro společnosti samotné, což dle zadavatele potvrzuje i fakt, že navrhovatel byl jedním ze zakládajících subjektů Security clubu v ČR, jehož záměrem bylo dle zadavatele sdílet zkušenosti se zahraničím.

32.         Dle zadavatele dodavatelé bezpečnostních služeb všeobecně prezentují vysokou úroveň svých služeb i tím, že k zajištění maximální úrovně profesionality a standardů služeb využívají zkušeností s bezpečnostní ostrahou v zahraničí, například v kombinaci s moderními bezpečnostními pochůzkovými technologiemi. Tím dle zadavatele tito dodavatelé na český trh přináší zahraniční zkušenosti, a současně zvedají jeho standard, s čímž dle zadavatele souvisí například i špičkové vzdělání managementu, který je držitelem zahraničních bezpečnostních certifikací.

33.         Dále zadavatel uvádí, že „české a zahraniční zkušenosti tedy poskytují mantinely možných řešení, včetně „nejlepší“ i „nejhorší praxe“, neboť Efektivní ostraha objektu = know-how při návrhu + technologie pro dokonalý přehled + vysoká kvalifikace ostrahy + digitální tok informací + důsledná interní kontrola“, čehož chce zadavatel dle svých slov využít v rámci zabezpečení ostrahy pro svou budovu a majetek.

34.         Zadavatel uvádí, že ve druhé polovině roku 2022 bude Česká republika předsedat Evropské unii, což bude dle zadavatele znamenat zvýšení požadavků na aktivní komunikaci dodavatele se zahraničními subjekty, zejména možnými návštěvami či v rámci nutných doprovodů nebo vyřizování telefonických hovorů. Dále zadavatel uvádí, že na území České republiky se budou pořádat předsednické akce, mezi které patří především summit, tedy neformální setkání hlav států a vlád, dále také neformální jednání Rady EU a další akce na nižší úrovni. Dá se očekávat, že takových akcí je až ke třem stovkám, přičemž do předsednického státu za dané pololetí přijede kolem 15 000 zahraničních delegátů a návštěvníků. Z tohoto důvodu považuje zadavatel dle svého tvrzení mezinárodní zkušenost vedoucích pracovníků za přidanou hodnotu, která usnadní průběh realizovaných návštěv a akcí v budově Ministerstva dopravy.

35.         Zadavatel dle svých slov neshledává kritérium zahraniční zkušenosti za potřebné, ale za prospěšné, a to díky povaze činností, jež vykonává i s mezinárodní působností, a tomu i přizpůsobil zadávací podmínky. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu nezařadil dané kritérium do povinných parametrů, jež musí dodavatel splňovat, ale do parametrů hodnotících. Nesplnění daného kritéria dle zadavatele neznamená pro účastníka zadávacího řízení nemožnost ucházet se o veřejnou zakázku, uvedené bylo dle zadavatele navrhovateli při vyřizování námitek sděleno a dle tvrzení zadavatele tímto nedochází k žádné diskriminaci. Zadavatel dále uvádí, že dopad tohoto hodnotícího požadavku na celkové hodnocení činilo 1,25 % z celkově možných dosažených bodů a bylo stanoveno tak nízko, aby odráželo význam tohoto doplňujícího kritéria. Dle zadavatele dosavadní průběh zadávacího řízení tento názor zadavatele jen potvrzuje, jelikož vybraný dodavatel touto referencí nedisponuje a přesto v rámci hodnocení dosáhl nejvíce bodů. Hodnocení „Mezinárodní praxe“ v rámci podkritéria „Kvalifikace Manažera zakázky“ považuje zadavatel dle svých slov za správné a zcela efektivní, z pohledu jeho působnosti, a to i mezinárodní. Zadavatel k tomu uvádí, že velká část jeho činnosti spočívá ve spolupráci se zahraničními institucemi, partnery a pořádání mezinárodních aktivit. Dle zadavatele by mezinárodní praxe vedoucích pracovníků dodavatele byla díky těmto okolnostem výhodou. Z tohoto důvodu je i součástí základních požadavků znalost cizích jazyků u některých pozic a zadavatel předpokládá v zajištění kvalitních efektivních služeb.

36.         Zadavatel dále uvádí, že vychází ze skutečnosti, že Manažer kvality, který má zahraniční zkušenosti, může porovnávat úroveň ostrahy a technologického zabezpečení majetku u nás a v zahraničí, kde získal know-how z prostředí, které je mnohem více regulováno, kde je kladen výrazně větší důraz na profesionalizaci bezpečnostních služeb. Během spolupráce od svých partnerů postupně převzali a přijali za vlastní nejen know-how, ale i jejich strategii fungování a poskytování bezpečnostních služeb v rámci plnění různých standardů v jiných zemích, které jsou při svém výkonu a propracovanosti položeny nejen na legislativě dotčených zemí, ale i na takových aspektech, jako je například pověstný smysl pro detail, přesná pravidla komunikace, správné nastavení řídících procesů, precizní kontrolu kvality služeb a neustálé prohlubování odbornosti pracovníků a velmi často i dohlíželi na dodržování nejpřísnějších bezpečnostních opatření v souvislosti s přítomností světových politických špiček.

37.         Zadavatel dále dle svého tvrzení vychází z předpokladu, že Manažer kvality se zahraničními zkušenostmi je z titulu své nabyté praxe připraven využívat k naplnění své činnosti nejmodernější techniku a vybavení, pracovníci fyzické ostrahy budou patřit k nejlépe vyškoleným na trhu a dodavatel bude udržovat po celou dobu plnění vysoký standard služeb s tím, že bude v rámci plnění i výborně reprezentovat. U dodavatele, jehož Manažer kvality má zahraniční zkušenosti, lze dle zadavatele rovněž předpokládat, že v návaznosti na získané zkušenosti ze zahraničí, kde jsou tyto bezpečnostní služby většinou prováděny v rámci plnění vyšších standardů, např. norem ISO v oblasti analýzy a řízení rizik, je prioritou dodavatele komplexní servis pro ochranu života, zdraví a majetku, přičemž mohou mít a využívat ke své činnosti například i vlastní technické vývojové středisko, kterým dodavatel reaguje na vývoj v této oblasti a nabízí svým klientům i širokou škálu bezpečnostních služeb z oblasti fyzické ostrahy a ochrany. U těchto dodavatelů je dle zadavatele rovněž běžnou praxí, že v případě potřeby nabízí i ostrahu psovody se služebními psy nebo strážné se znalostí cizího jazyka.

Další průběh správního řízení

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-31397/2020/511/KZa ze dne 8. 10. 2020 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

39.         Dne 14. 10. 2020 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-32117/2020/500/JBě z téhož dne, kterým nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

IV.         ZÁVĚRY ÚŘADU

40.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona a jiných právních předpisů

41.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

42.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu

                          předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona,

b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

43.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

44.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

45.         Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnosti nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

46.         Podle § 129 odst. 1 zákona ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

47.         Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou.

48.         Podle § 129 odst. 5 zákona pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 99 obdobně. Zadavatel může stanovit v zadávací dokumentaci jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.

49.         Podle § 129 odst. 8 zákona při výběru dodavatele zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb.

50.         Podle § 245 odst. 1 zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

51.         Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

52.         Z oznámení o zahájení zadávacího řízení a z článku 1 zadávací dokumentace plyne, že veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném režimu podle § 129 zákona.

53.         V bodě 7.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídky budou hodnoceny v souladu s § 114 zákona, dále je zde uvedeno, že kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky, která bude hodnocena podle poměru nabídkové ceny a kvality.

54.         Dále je v bodě 7.1 zadávací dokumentace uvedena následující tabulka nazvaná „Dílčí hodnotící kritéria“:

	Popis kritéria:		Váha    v %
1.	Celková nabídková cena za 48 měsíců plnění v Kč bez DPH		90%
2.	Kvalita - zkušenosti členů realizačního týmu	2.1 kvalifikace Manažera kvality (50 %)	10%
		2.2 kvalifikace Manažera zakázky (50 %)

 

55.         V bodě 7.2 zadávací dokumentace je uveden způsob hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Celková nabídková cena za 48 měsíců plnění v Kč bez DPH“, kdy bude „nejnižší celkové nabídkové ceně za 48 měsíců plnění v Kč bez DPH přiděleno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu dle následujícího vzorce:

 

Výsledek bude zaokrouhlen dle matematických pravidel na dvě desetinná čísla. Výsledný počet bodů jednotlivých nabídek v tomto dílčím hodnotícím kritériu bude následně přepočten jeho vahou (tj. x 0,90).“

56.         V bodě 7.3 zadávací dokumentace je uveden způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita – zkušenosti členů realizačního týmu“, přičemž v bodě 7.3.1 zadávací dokumentace je uveden způsob hodnocení podkritéria „Kvalifikace Manažera kvality (50 %)“, v rámci kterého bude „zadavatel hodnotit úroveň zkušeností člena realizačního týmu na pozici „Manažer kvality“ předložených nad rámec minimálního požadavku na kvalifikaci u Manažera kvality. Zadavatel bude hodnotit následující zkušenosti:

a)      bezpečnostní posudková či projekční činnost u objektů kritické infrastruktury – dodavatel získá 25 bodů (bez ohledu na počet takových činností či jejich délku),

b)      praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň 1 rok v administrativních objektech poskytujících služby pro veřejnost – dodavatel získá 25 bodů (bez ohledu na počet let získané praxe či počtu objektů, kde byla praxe získána),

c)      mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň 1 rok (mimo Českou a Slovenskou republiku) – dodavatel získá 25 bodů (bez ohledu na délku trvání praxe nad 1 rok či na počtu případů získané mezinárodní praxe),

d)      více než 15 let praxe manažera jakosti či auditora kvality bezpečnostních služeb – dodavatel získá 25 bodů.

Nejlépe bude zadavatel hodnotit nabídku účastníka, který prokáže u Manažera kvalita všechny z uvedených zkušeností pod body a) až d), přičemž zadavatelem bude v rámci hodnocení zohledněna pouze jedna zkušenost za každý bod pod písm. a) až d). Pokud dodavatel uvede i další zkušenosti u jednotlivých bodů, tak tyto zkušenosti nebudou zadavatelem v rámci hodnocení zohledněny (zadavatel k nim nebude přihlížet).

Ostatní hodnocení nabídky získají bodovou hodnotu dle následujícího vzorce:

“

57.         V bodě 7.3.2 zadávací dokumentace je uveden způsob hodnocení nabídek v rámci podkritéria „Kvalifikace Manažera zakázky (50 %)“, v rámci kterého bude „nejlépe hodnocena nabídka účastníka, který předloží nad rámec významných služeb člena realizačního týmu na pozici „Manažer zakázky“, požadovaných v rámci kvalifikace, největší počet dalších významných služeb definovaných v čl. 5.6 ZD (referencí), na kterých se Manažer zakázky podílel.

(…) Za každou další významnou službu nad rámec kvalifikace získá dodavatel 25 bodů. Maximální počet dosažitelných bodů je 100.

Nejvýhodnější nabídce, tedy té, která předloží nad rámec kvalifikace nejvyšší počet významných služeb Manažera zakázky, se přiřadí 100 bodů.

Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu dle následujícího vzorce:

“

58.         V bodě 7.3.2. zadávací dokumentace je dále uvedeno:

„V každém podkritériu bude následně bodové ohodnocení přepočteno jeho vahou (tj. x 0,50) a takto získané výsledky v obou podkritérií budou sečteny.

Výsledný počet bodů jednotlivých nabídek v tomto dílčím hodnotícím kritériu č. 2 bude následně přepočten jeho vahou (tj. x 0,10).

Pro účely hodnocení kritéria č. 2 bude účastník povinen v nabídce ve strukturovaném životopise mimo jiné uvést u Manažera kvality požadované zkušenosti a u Manažera zakázky významné služby nad rámec kvalifikace. (…)“

59.         V bodě 7.4 zadávací dokumentace je uvedeno, že „bodové hodnoty získané v jednotlivých dílčích hodnotících kritériích budou následně sečteny. Nabídky budou seřazeny sestupně dle získaného počtu bodů. Jako ekonomicky nejvýhodnější bude hodnocena nabídka, která získá nejvyšší počet bodů.“

60.         V bodě 7.5 zadávací dokumentace je uvedeno, že „v případě, že někteří z účastníků získají po celkovém hodnocení totožný počet bodů, za ekonomicky výhodnější bude považována ta nabídka, která v dílčím hodnotícím kritériu „Celková nabídková cena v Kč bez DPH“ získala vyšší počet bodů.“

61.         Dne 6. 8. 2020 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky z téhož dne.

Námitky navrhovatele ze dne 6. 8. 2020

62.         V námitkách je uvedeno, že směřují proti zadávacím podmínkám, které jsou dle navrhovatele v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona, podle kterého je zadavatel povinen ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. K tomu navrhovatel uvádí, že lze se zadávacími podmínkami v zásadě souhlasit, pokud by ovšem podmínka uvedená v příloze 2e ZD týkající se strukturovaného životopisu manažera kvality neobsahovala hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“.

63.         V námitkách je dále uvedeno, že podle právního názoru navrhovatele dochází v rámci zadávacích podmínek jednoznačně k zvýhodnění těch soutěžitelů, kteří jsou vlastněni zahraničními subjekty. Navrhovatel dále uvádí, že soutěžitelé, kteří prezentují výlučně český kapitál, české vlastníky, nikdy nemohli poskytovat své služby mimo území České republiky, protože jejich činnost je dle navrhovatele regionálně omezena. Dle navrhovatele by museli založit dceřinou společnost v zahraničí k provozování takové činnosti. Navrhovatel dále v námitkách uvádí, že není rozhodující, kolik procentních bodů je předmětnému kritériu přisuzováno, protože při stejné nebo obdobné cenové nabídce, může mít toto kritérium dle navrhovatele rozhodující váhu a celkově dle názoru navrhovatele vzbuzuje dojem, že je do zadávacích podmínek vloženo účelově.

64.         Dále je v námitkách uvedeno, že „dané kritérium je navíc pro plnění služby zcela nadbytečné pro fungování v České republice. Ad absurdum není jasné, co přináší za vyšší kvalitu, protože jeho formulace umožňuje, aby soutěžitel získal bodové ohodnocení praxí v autoritativních nebo přímo diktátorských režimech, protože takové státy např. od Slovenské republiky, vyloučeny nejsou.“

 

 

Rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 8. 2020

65.         Dne 17. 8. 2020 zadavatel rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele. V odůvodnění svého rozhodnutí zadavatel k námitce navrhovatele, že v rámci zadávacích podmínek dochází ke zvýhodnění soutěžitelů, kteří jsou vlastněni zahraničními subjekty, uvedl, že mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku mimo Českou republiku a Slovenskou republiku je naprosto standardní praxí k požadovanému předmětu plnění a zadavatel při výběru vhodného dodavatele chce dle svého tvrzení docílit vysoké úrovně požadovaných služeb, a stejně jako je to i v jiných odvětvích, považuje zadavatel praktické zkušenosti nabyté v rámci působení a praxe v zahraničí za známku vyšší úrovně kvality poskytovaných služeb. Zadavatel dle svých slov v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita – zkušenosti členů realizačního týmu“ a jeho podkritéria „kvalifikace Manažera kvality“ hodnotí praxi manažera kvality bezpečnostních služeb jakožto zaměstnance – člena realizačního týmu, tj. fyzické osoby, a ne právnické osoby. Tudíž je dle zadavatele námitka navrhovatele, že zadavatel zvýhodňuje soutěžitele, kteří jsou vlastněni zahraničními subjekty, zcela irelevantní a nezakládá se na žádném reálném podkladu.

66.         K námitce navrhovatele, že soutěžitelé, kteří prezentují výlučně český kapitál, české vlastníky, nikdy nemohli poskytovat své služby mimo území České republiky, protože jejich činnost je regionálně omezena, zadavatel uvádí, že „předně upozorňuje, že ve svých zadávacích podmínkách nikde neuvádí, že požaduje doložit výlučně významné služby mimo území České republiky a nepožaduje ani zahraniční vlastníky společností, jakožto právnické osoby, jak uvádí Stěžovatel“. Zadavatel uvádí, že na rozdíl od mylného tvrzení navrhovatele nepožaduje výlučně ani zahraniční praxi na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb, pouze dle svých slov uvádí, že nabídka dodavatele, který doloží mezinárodní praxi u člena realizačního týmu na pozici Manažer kvality, bude hodnocena 25 body, kdy se však jedná pouze o jedno ze čtyř dílčích kritérií podkritéria Manažera kvality, který spadá pod kritérium hodnocení „Kvalita – zkušenosti členů realizačního týmu“, kdy je tomuto kritériu jako celku určená váha 10 % z celkového hodnocení nabídek. Zadavatel dle svých slov odmítá tvrzení navrhovatele, že toto dílčí kritérium brání navrhovateli či jiným soutěžitelům z převážné části relevantního trhu účastnit se předmětného zadávacího řízení. K omezení účasti v zadávacím řízení slouží kvalifikace, která je dle zadavatele pro všechny dodavatele stejná. Zadavatel se dle svého tvrzení rozhodl, že nabídky bude hodnotit na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, kdy kvalifikace právě těchto dvou členů realizačního týmu má vliv na úroveň plnění. Zadavatel tak dle svých slov odmítá tvrzení, že nastavením dílčího hodnotícího kritéria porušil § 6 odst. 2 zákona, tedy zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

67.         K výše uvedené námitce zadavatel dále uvádí, že jako ústřední orgán státní správy je povinen se řídit základními komponenty, které tvoří bezpečnostní politiku České republiky, mezi něž patří např. i zahraniční politika a politika v oblasti vnitřní bezpečnosti. Základem bezpečnostní politiky je dle zadavatele souhrn klíčových cílů a nástrojů státu, které usilují o zabezpečení státní svrchovanosti a územní celistvosti státu a jeho demokratických základů, činnosti demokratických institucí, ekonomického a sociálního rozvoje státu, ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků, životního prostředí a plnění mezinárodních bezpečnostních závazků vůči spojencům, vyplývající z členství České republiky v řadě mezinárodních organizací (zejména EU, NATO a dalších). Zadavatel si je dle svých slov vědom svých povinností a zejména faktu, že úspěšné prosazování bezpečnostních zájmů vyžaduje také zapojení občanů, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy do zajištění bezpečnosti a celkové posilování odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám.

68.         Dále v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že nerozumí námitce navrhovatele, který tvrdí, že dané kritérium je nadbytečné pro fungování v České republice. K námitce navrhovatele, že tato formulace umožňuje, aby soutěžitel získal bodové hodnocení praxí v autoritativních nebo přímo v diktátorských režimech, protože takové státy např. od Slovenské republiky, vyloučeny nejsou, zadavatel uvádí, že „zahraniční praxí se rozumí jak evropské země, resp. státy, tak i mimoevropské země, jejichž politika není vyhodnocena jako hrozba pro uplatňování základních cílů a nástrojů bezpečnostní politiky České republiky a nesou překážkou ke splnění základních podmínek k uzavření smlouvy dle čl. 13, odst. 13.4 ZD, v nichž mohla osoba na pozici manažera kvality nabýt zahraniční praxi za účelem zkvalitnění svých služeb a zkušeností. Zadavatel je toho názoru, že je pro osobu pracující v bezpečnostních službách přínosná a poučná a nepovažuje proto za nutné, aby některou ze zahraničních praxí nepřipouštěl.“ Zadavatel dále uvádí, že zásadně nesouhlasí s argumentací navrhovatele o účelovém vložení předmětného kritéria hodnocení.

K namítané nezákonnosti rozhodnutí o námitkách

69.         Část svého návrhu navrhovatel směřuje proti rozhodnutí o námitkách.  Podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách argumentuje zcela nelogicky a rezignuje na podstatu námitky navrhovatele a namísto jejího vypořádání se uchyluje k hodnocení, které přímo na námitku, proč je předmětné kritérium hodnocení stanoveno pro praxi v zahraničí obecně, tedy i např. v autoritářských, popř. totalitních systémech, vůbec neodpovídá.

70.         Úřad tedy nejprve přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách v části namítané navrhovatelem splňuje požadavek přezkoumatelnosti, a zda tedy není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona.

71.         Navrhovatel v námitkách mj. namítal, že kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ je pro plnění služby „zcela nadbytečné pro fungování v České republice. Ad absurdum není jasné, co přináší za vyšší kvalitu, protože jeho formulace umožňuje, aby soutěžitel získal bodové ohodnocení praxí v autoritativních nebo přímo diktátorských režimech, protože takové státy např. od Slovenské republiky, vyloučeny nejsou.“

72.         Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách k citované námitce navrhovatele, že formulace kritéria hodnocení umožňuje, aby soutěžitel získal bodové hodnocení praxí v autoritativních nebo přímo v diktátorských režimech, protože takové státy, na rozdíl od Slovenské republiky, vyloučeny nejsou, uvedl, že „zahraniční praxí se rozumí jak evropské země, resp. státy, tak i mimoevropské země, jejichž politika není vyhodnocena jako hrozba pro uplatňování základních cílů a nástrojů bezpečnostní politiky České republiky a nesou překážkou ke splnění základních podmínek k uzavření smlouvy dle čl. 13, odst. 13.4 ZD, v nichž mohla osoba na pozici manažera kvality nabýt zahraniční praxi za účelem zkvalitnění svých služeb a zkušeností. Zadavatel je toho názoru, že je pro osobu pracující v bezpečnostních službách přínosná a poučná a nepovažuje proto za nutné, aby některou ze zahraničních praxí nepřipouštěl.“

73.         Úřad konstatuje k namítané nezákonnosti rozhodnutí o námitkách následující. Prostřednictvím námitky, kterou navrhovatel považuje za nevypořádanou, byla namítána nadbytečnost kritéria hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ a to, že toto kritérium umožňuje získat bodové ohodnocení za mezinárodní praxi v autoritativních nebo diktátorských režimech. K tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zahraniční praxí se rozumí jak evropské země, tak i mimoevropské země, jejichž politika není vyhodnocena jako hrozba pro uplatňování základních cílů a nástrojů bezpečnostní politiky České republiky a nejsou překážkou ke splnění základních podmínek k uzavření smlouvy dle bodu 13.4 zadávací dokumentace, v nichž mohla osoba na pozici Manažera kvality nabýt zahraniční praxi za účelem zkvalitnění svých služeb a zkušeností. Zadavatel k tomu dále uvedl, že dle jeho názoru je zahraniční praxe pro osobu pracující v bezpečnostních službách přínosná a poučná, a nepovažuje proto za nutné, aby některou ze zahraničních praxí nepřipouštěl.

74.         Dle Úřadu je nutné považovat rozhodnutí o námitkách v šetřeném případě za dostatečně odůvodněné, neboť zadavatel postihl svým odůvodněním podstatu námitky předestřené navrhovatelem.  Je-li z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argument stěžovatele za lichý, a rovněž nejde o pouhé formální odmítnutí námitky bez odůvodnění a současně lze dovodit, že je postihnuto gros námitky, pak je naplněna povinnost vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vyjádření se ke skutečnostem uvedených v námitkách v odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

75.         Na základě výše uvedeného Úřad při posouzení věci dospěl k názoru, že se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil k námitce navrhovatele, že kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ je pro plnění služby „zcela nadbytečné pro fungování v České republice. Ad absurdum není jasné, co přináší za vyšší kvalitu, protože jeho formulace umožňuje, aby soutěžitel získal bodové ohodnocení praxí v autoritativních nebo přímo diktátorských režimech, protože takové státy např. od Slovenské republiky, vyloučeny nejsou.“

76.         Pro úplnost Úřad dodává, že zbývající části rozhodnutí o námitkách, tj. ty které navrhovatel v návrhu nenapadá, Úřad považuje za vyřízené v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

77.         S ohledem na výše uvedené Úřad nepovažuje předmětné rozhodnutí o námitkách za rozporné s ustanovením § 245 odst. 1 zákona a odůvodnění rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné, a proto došel k závěru, že tedy ani nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Úřad tedy následně přistoupil k věcnému přezkoumání zbývajících částí návrhu.

K části návrhu týkající se namítané nezákonnosti kritéria hodnocení

78.         Jak z obsahu návrhu vyplývá, podle navrhovatele se zadavatel v předmětném zadávacím řízení dopustil pochybení v tom, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona, dle kterého je zadavatel povinen ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadávací podmínky dle navrhovatele zvýhodňují soutěžitele, kteří prokáží ve strukturovaném životopisu manažera kvality zkušenost „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“. Navrhovatel v návrhu uvádí, že kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ je pro plnění služby zcela nadbytečné pro fungování v České republice. Dle navrhovatele není jasné, co předmětné kritérium hodnocení přináší za vyšší kvalitu, protože jeho formulace umožňuje, aby soutěžitel získal bodové ohodnocení praxí v autoritativních nebo přímo diktátorských režimech, protože takové státy, na rozdíl od Slovenské republiky, dle navrhovatele vyloučeny nejsou. Navrhovatel dále uvádí, že není rozhodující, kolik procentních bodů je tomuto kritériu přisuzováno, protože při stejné nebo obdobné cenové nabídce může mít dle navrhovatele toto kritérium rozhodující váhu a celkově dle navrhovatele vzbuzuje dojem, že je vloženo do zadávacích podmínek účelově.

79.         Úvodem Úřad nejprve obecně uvádí, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto zákon zadavateli ukládá povinnost vymezit jejich prostřednictvím veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení; mezi tyto zadávací podmínky přitom patří i pravidla pro hodnocení nabídek. Dále Úřad konstatuje, že právě hodnocení nabídek je jednou z klíčových fází zadávacího řízení směřujících k výběru dodavatele plnění veřejné zakázky. Aby zadavatel mohl vybrat pro něj nejvhodnější nabídku, má povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit pravidla, na jejichž základě tento výběr provede. Jedním z předpokladů pro to, aby hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zákonem, je stanovení kritérií hodnocení a dalších pravidel pro hodnocení nabídek, která budou splňovat požadavky základních zásad zadávacího řízení. Je třeba si uvědomit, že výlučnou odpovědnost za celý průběh zadávacího řízení, a tedy i za stanovení kritérií hodnocení a vymezení pravidel pro hodnocení nabídek, nese zadavatel.

80.         Podle Úřadu je stěžejní, aby zadavatel přesným způsobem stanovil a popsal, co bude hodnotit a jak bude při hodnocení postupovat. K vymezení předmětu hodnocení musí zadavatel dostatečně jasně a srozumitelně stanovit, jaké parametry budou podrobeny hodnocení, což účastníkovi zadávacího řízení dává informaci o tom, co má v rámci své nabídky předložit. Z hlediska toho, jak bude nabídky hodnotit, je zadavatel povinen stanovit, zda bude jednotlivým parametrům v nabídkách přiřazovat body a v jakém rozsahu, případně zda zvolí jiný způsob hodnocení, který však musí být dostatečně přesně popsán. Výše popsané kroky jsou důležité pro to, aby pak zadavatel mohl přistoupit k samotnému hodnocení nabídek. Z hlediska účastníků zadávacího řízení je v rámci hodnocení zásadní, aby věděli, jak mají koncipovat svoji nabídku pro to, aby tato nejen splňovala všechny podmínky stanovené zadávacími podmínkami, ale i pro to, aby mohla být v rámci hodnocení nabídek označena jako nejvhodnější.

81.         Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětná veřejná zakázka je zadávaná ve zjednodušeném režimu podle § 129 zákona, pro který se v souladu s § 129 odst. 2 zákona použije první, druhá a desátá až třináctá část zákona. Pokud jde tedy o zákonnou úpravu hodnocení nabídek stanovenou v části čtvrté, Hlavě X zákona, tato úprava se v šetřeném případě nepoužije. Dle § 129 odst. 2 zákona je však zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu povinen postupovat podle části první zákona, z toho vyplývá, že je mj. povinen při hodnocení nabídek dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek dle ustanovení § 6 zákona, a dále je povinen dodržovat ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Speciální úprava pro hodnocení nabídek u veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném režimu je stanovena v § 129 odst. 8 zákona, podle něhož může zadavatel při výběru dodavatele v rámci kritérií kvality zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb. V šetřeném případě zadavatel v bodě 7.1 zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny v souladu s ustanovením § 114 zákona podle ekonomické výhodnosti nabídky, která bude hodnocena podle poměru nabídkové ceny a kvality. Možnost vyhradit si použití ustanovení § 114 zákona dává zadavateli ustanovení § 129 odst. 5 zákona, dle kterého zadavatel může stanovit v zadávací dokumentaci jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.

82.         Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek tak, že vymezil dvě dílčí kritéria hodnocení. Prvním kritériem hodnocení je „Celková nabídková cena za 48 měsíců plnění v Kč bez DPH“, tomuto kritériu hodnocení stanovil zadavatel váhu 90 %. Druhým kritériem hodnocení je „Kvalita – zkušenosti členů realizačního týmu“, tomuto kritériu hodnocení zadavatel stanovil váhu 10 %. Dále ze zadávací dokumentace plyne, že kritérium hodnocení „Kvalita – zkušenosti členů realizačního týmu“ je rozděleno na další dvě podkritéria „Kvalifikace Manažera kvality“, které má zadavatelem stanovenou váhu 50 %, a „Kvalifikace Manažera zakázky“, které má zadavatelem stanovenou váhu 50 %. Podkritérium „Kvalifikace Manažera kvality“ je dále rozděleno na další čtyři podkritéria, mezi něž patří navrhovatelem namítané kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“, přičemž za každé z těchto čtyř podkritérií je možné získat bodové ohodnocení 25 bodů. Blíže ke způsobu hodnocení nabídek viz body 50. – 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

83.         Z výše uvedeného plyne, že navrhovatelem namítané dílčí kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ má v rámci celkového hodnocení váhu 1,25 %.

84.         Úřad konstatuje, že zadavatel je oprávněn stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb, nesmí však podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona stanovit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel adekvátnost kritéria hodnocení „Kvalifikace manažera kvality“ zdůvodňuje ve svém vyjádření tím, že toto kritérium spočívající ve zkušenostech osoby na pozici manažer kvality, která se přímo podílí na plnění veřejné zakázky, stanovil s ohledem na to, že v rámci plnění má důležitou roli, kdy zajišťuje kvalitu plnění, a aby byla zajištěna kvalita plnění, je dle zadavatele nutné, aby tato osoba dosahovala vysoké úrovně.

85.         Zadavatel ve svém vyjádření dále uvedl, že považuje praktické zkušenosti nabyté v rámci působení a praxe v zahraničí za známku vyšší kvality poskytovaných služeb. Jelikož zadavatel dále blíže nespecifikoval, jak konkrétně namítané kritérium hodnocení zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb, Úřad zadavatele vyzval, aby uvedl skutečnosti, na základě kterých předmětné kritérium hodnocení zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb, jež jsou předmětem veřejné zakázky.

86.         Zadavatel konkrétně k důvodnosti namítaného kritéria hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ v odpovědi na výzvu Úřadu, aby uvedl konkrétní skutečnosti, na základě kterých předmětné kritérium hodnocení zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb, jež jsou předmětem veřejné zakázky, uvádí, že neshledává kritérium zahraniční zkušenosti za potřebné, ale za prospěšné, a to díky povaze činností, jež vykonává i s mezinárodní působností, a tomu i přizpůsobil zadávací podmínky. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu nezařadil dané kritérium do povinných parametrů, jež musí dodavatel splňovat, ale do parametrů hodnotících. Zadavatel dále uvádí, že dopad tohoto hodnotícího požadavku na celkové hodnocení činil 1,25 % z celkově možných dosažených bodů, přičemž zadavatel stanovil hodnotu tohoto požadavku tak nízko, aby odrážela jeho doplňující význam. Dále zadavatel uvádí, že požaduje praxi mimo Českou a Slovenskou republiku z důvodu, že tyto země používají prakticky shodné bezpečnostní systémy, přičemž zadavatel dle svých slov chtěl v rámci hodnocení kvality udělit body za praxi s odlišnými systémy zajištění bezpečnostních služeb. Zadavatel dále uvádí, že považuje praktické zkušenosti nabyté v rámci působení a praxe v zahraničí za známku vyšší úrovně kvality poskytovaných služeb. Dále k tomu zadavatel uvádí, že je instituce s mezinárodní působností, která plní úkoly v odvětví dopravy, které pro Českou republiku vyplývají z členství v mezinárodních organizacích. Součástí činnosti ostrahy jsou jak bezpečnostní, tak recepční a uvaděčské služby, což vyžaduje zvýšenou přímou komunikaci jak se zadavatelem, tak s návštěvníkem, případně jinou pořadatelskou agenturou zajišťující speciální eventové služby (viz 31. – 37. body odůvodnění tohoto rozhodnutí).

87.         Dále zadavatel k namítanému kritériu uvádí, že mezinárodní zkušenosti bývají považovány za způsob zvýšení kvalifikace jak pro osoby, tak i pro společnosti samotné. Dle zadavatele dodavatelé bezpečnostních služeb všeobecně prezentují vysokou úroveň svých služeb i tím, že k zajištění maximální úrovně profesionality a standardů služeb využívají zkušenosti s bezpečnostní ostrahou v zahraničí. Tím dle zadavatele tito dodavatelé na český trh přináší zahraniční zkušenosti, a současně zvedají jeho standard. Dále zadavatel uvádí, že ve druhé polovině roku 2022 bude Česká republika předsedat Evropské unii, což bude dle zadavatele znamenat zvýšení požadavků na aktivní komunikaci dodavatele se zahraničními subjekty. Zadavatel dále uvádí, že vychází ze skutečnosti, že Manažer kvality, který má zahraniční zkušenosti, může porovnávat úroveň ostrahy a technologického zabezpečení majetku u nás a v zahraničí, kde získal know-how z prostředí, které je mnohem více regulováno, kde je kladen výrazně větší důraz na profesionalizaci bezpečnostních služeb (viz body 31. – 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

88.         V šetřeném případě si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, že nabídky budou hodnoceny v souladu s § 114 zákona, přičemž kritériem hodnocení je dle zadávací dokumentace ekonomická výhodnost nabídky, která bude hodnocena podle poměru nabídkové ceny a kvality. Co se týče hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, Úřad konstatuje, že zákon umožňuje zadavateli kromě ceny, resp. čistě ekonomických kritérií, při hodnocení zohledňovat též i kvalitativní aspekty poptávaného plnění. Zadavateli zadávající veřejnou zakázku ve zjednodušeném režimu poskytuje zákon při stanovení kvalitativních kritérií hodnocení „vodítko“ v ustanovení § 129 odst. 8 zákona, dle kterého může zadavatel v rámci kritérií kvality zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb, zákon tedy poskytuje zadavateli demonstrativní výčet toho, co všechno může zadavatel v rámci kvalitativních kritérií hodnocení zohlednit. Kvalitativní kritéria hodnocení však nesmí být stanovena v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek podle § 6 zákona, tedy především nesmí být diskriminační tím, že by bezdůvodně zvýhodňovala určitou skupinu dodavatelů, či nepřiměřená vzhledem k poptávanému plnění. Kvalitativní hlediska v užším smyslu lze chápat jako aspekty předmětu veřejné zakázky, které mohou pro zadavatele znamenat vyšší technickou, užitnou, estetickou hodnotu, resp. aspekty, u kterých lze očekávat, že jejich vyšší úroveň lépe zajistí uspokojení současných či budoucích potřeb zadavatele. Zadavatel musí s přihlédnutím ke svým potřebám sám uvážit, který aspekt plnění je pro něj natolik důležitý, že by se měl odrazit ve stanovených kritériích hodnocení.

89.         Úřad uvádí, že určení daného kritéria a výše jeho váhy je přitom zcela v dispozici zadavatele, který na základě svého vlastního úsudku a potřeb zhodnotí, nakolik je pro něj určitý parametr důležitý. Zadavatel definuje požadavky podle svých potřeb či představ o předmětu veřejné zakázky a podmínkách její realizace, proto Úřad ani navrhovatel nejsou oprávněni posuzovat, co je pro zadavatele v rámci plnění veřejné zakázky důležité. Pokud tedy zadavatel v rámci zadávání této veřejné zakázky dospěl k závěru, že je pro něj fakt, že osoba na pozici Manažera kvality bude splňovat požadavek „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“, prospěšný v rámci jeho mezinárodní působnosti, pak bylo jeho oprávněním tuto skutečnost promítnout do stanovených kritérií hodnocení. K tomu Úřad dodává, že jak již bylo řečeno výše, zadavatel měl pro stanovení předmětného kritéria hodnocení své důvody, které Úřadu na jeho výzvu podrobně popsal; tyto důvody přitom Úřad považuje za logické a relevantní pro to, aby zadavatel dodavatele, který předmětný požadavek splňuje, v rámci hodnocení nabídek zvýhodnil.

90.         Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona, dle kterého je zadavatel povinen ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadávací podmínky dle navrhovatele zvýhodňují soutěžitele, kteří prokáží ve strukturovaném životopisu manažera kvality zkušenost „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“. Navrhovatel v návrhu blíže nespecifikuje, jak konkrétně dle něj předmětné kritérium hodnocení porušuje právě zásadu rovného zacházení, ani jak konkrétně porušuje právě zásadu zákazu diskriminace.

91.         K  zásadě rovného zacházení Úřad uvádí, že z ní vyplývá pro zadavatele povinnost zajistit, aby bylo v každé situaci zacházeno se všemi dodavateli obdobně, tedy tak, aby měl každý dodavatel zcela srovnatelnou příležitost na úspěch při ucházení se o veřejnou zakázku. V rámci všech úkonů zadavatele vůči dodavatelům nesmí vznikat bezdůvodné rozdíly, které by některého z dodavatelů zvýhodňovaly nebo upřednostňovaly. Co se týče rozdílu mezi zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace, zásada rovného zacházení je typicky spojena s určitým aktivním úkonem zadavatele vůči dodavateli či skupině dodavatelů, tj. k jejímu porušení dochází, pokud se zadavatel nechová vůči dodavatelům stejně, tedy svým jednáním bezdůvodně ovlivní postavení k lepšímu nebo i horšímu pouze u části dodavatelů. Naopak v případě, že je příčina nezákonného postupu zadavatele shledána ještě před podáním nabídek, a to typicky již v samotném způsobu stanovení zadávacích podmínek, které bezdůvodně znevýhodňují určitého dodavatele či skupinu dodavatelů, bude se jednat spíše o diskriminační jednání a porušení této zásady.

92.         Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil kritéria hodnocení v zadávacích podmínkách pro všechny účastníky zadávacího řízení stejným způsobem, Úřad neshledal ve stanovení kritérií hodnocení porušení zásady rovného zacházení.

93.         Úřad tedy přistoupil k posouzení, zda zadavatel stanovením kritéria hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ v zadávacích podmínkách neporušil zásadu zákazu diskriminace.

94.         K zásadě zákazu diskriminace Úřad uvádí, že spočívá zejména v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být postupem zadavatele bezdůvodně znevýhodněn oproti svým konkurentům. Zásada zákazu diskriminace tedy cílí na to, že zadavatel nesmí dodavatelům bezdůvodně ztěžovat možnost účastnit se zadávacího řízení či v zadávacím řízení uspět. Zadavatel tedy musí zajistit, aby žádní z dodavatelů, kteří jsou schopni veřejnou zakázku řádně realizovat, nebyli bezdůvodně vyřazeni z účasti na zadávacím řízení či bezdůvodně znevýhodněni v jeho průběhu. Zadávací podmínky by měly být koncipovány tak, aby na jedné straně byla zaručena spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku, na druhé straně aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Je tedy nesporné, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad.

95.         Navrhovatel v návrhu uvádí, že předmětné kritérium hodnocení zvýhodňuje dodavatele, kteří jsou vlastněni zahraničními subjekty, neboť dodavatelé, kteří prezentují výlučně český kapitál, české vlastníky, nikdy nemohli poskytovat své služby mimo území České republiky, protože jejich činnost je regionálně omezena. Takoví dodavatelé by dle navrhovatele museli založit dceřinou společnost v zahraničí k provozování takové činnosti. Úřad k tomu ve shodě se zadavatelem konstatuje, že předmětné dílčí kritérium hodnocení bylo zahrnuto do kritéria hodnocení „Kvalifikace Manažera kvality“ a mělo být prokázáno prostřednictvím strukturovaného životopisu Manažera kvality, z toho plyne, že předmětné kritérium hodnocení se vztahuje k osobě Manažera kvality, tedy k fyzické osobě, prostřednictvím které dodavatel splnění tohoto kritéria prokazuje. Dle Úřadu v uvedeném případě není dána překážka, v důsledku které by předmětné kritérium hodnocení nemohl splnit dodavatel vlastněný výlučně českými vlastníky, neboť u takového dodavatele není nijak vyloučeno, že by nemohl disponovat zaměstnanci či jinými osobami, prostřednictvím kterých dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, disponujícími mezinárodní praxí dle požadavků zadavatele. Argumentace navrhovatele dle Úřadu patrně vychází z nesprávné domněnky, že předmětné kritérium hodnocení musí splňovat dodavatel jako právnická osoba a nikoliv pouze Manažer kvality jako fyzická osoba. Úřad tedy neshledal, že by předmětné kritérium hodnocení jakkoliv zvýhodňovalo dodavatele, kteří jsou vlastněni zahraničními subjekty, a zároveň diskriminovalo dodavatele vlastněné výlučně českými vlastníky.

96.         Navrhovatel uvádí, že v důsledku toho, že je zadávací dokumentace nastavena v rozporu s § 6 odst. 2 zákona, mu vzniká nebo hrozí újma spočívající v nemožnosti podat konkurenceschopnou nabídku, ačkoliv požadovanou službu kvalitně, dlouhodobě a v plném rozsahu poskytuje. Úřad k tomu předně uvádí, že je třeba posoudit nejen to, zda by případná diskriminace mohla postihnout samotnou účast dodavatele v zadávacím řízení, ale i postavení jeho nabídky v konkurenci ostatních nabídek. Vzhledem k tomu, že se předmětné kritérium týká hodnocení nabídek, a nikoliv posuzování podmínek účasti dodavatele v zadávacím řízení, nesplnění předmětného kritéria pro dodavatele neznamená nemožnost účastnit se zadávacího řízení. Pokud se tedy zadávacího řízení účastní dodavatel, který předmětné kritérium hodnocení nesplňuje, tento dodavatel obdrží pouze nižší bodové ohodnocení. Úřad podotýká, že předmětnému kritériu hodnocení byla zadavatelem stanovena hodnota 1,25 %, tato hodnota je dle Úřadu natolik nízká, že z ní nelze automaticky dovozovat, že by dodavatel při nesplnění předmětného kritéria hodnocení nemohl v zadávacím řízení uspět. K tomu Úřad dodává, že ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 9. 9. 2020 vyplývá, že nabídku podali 4 dodavatelé, z nichž 3 předmětné kritérium hodnocení nesplnili, a přesto se zadávacího řízení účastnili. Z Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 14. 9. 2020 vyplývá, že vybraným dodavatel se stala společnost Skupina INDUS, jejíž nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 9. 9. 2020 vyplývá, že ani vybraný dodavatel, společnost Skupina INDUS, nesplnil předmětné kritérium hodnocení, a i přes to dosáhl nejvyššího počtu bodů udělených v rámci hodnocení nabídek.

97.         Úřad pro úplnost uvádí, že ačkoliv se navrhovateli předmětné kritérium hodnocení může jevit jako diskriminační, je třeba vzít v úvahu, že každé kritérium hodnocení může připadat konkrétnímu dodavateli vůči němu diskriminační, jestliže toto kritérium není schopen splnit. Dle Úřadu tkví podstata kritérií hodnocení právě v tom, že jejich předmětem nemusí být požadavek, který musí splňovat každý dodavatel, aby se mohl o veřejnou zakázku vůbec ucházet, na rozdíl od kritérií profesní či technické kvalifikace, ale jde o požadavek navíc, kterému zadavatel přisuzuje přidanou hodnotu – vyšší kvalitu plnění, a pokud dodavatel nesplňuje dané kritérium hodnocení, může přizpůsobit svoji nabídku například tím, že sníží nabídkovou cenu. Jinými slovy řečeno, po zadavatelích nelze požadovat, aby při stanovení zadávacích podmínek zkoumali konkrétní situaci jednotlivých dodavatelů působících na daném trhu a zadávací podmínky přizpůsobovali jejich individuálním potřebám. Obecně lze konstatovat, že je zcela běžné, že některým dodavatelům budou zadavatelem stanovená kritéria hodnocení vyhovovat méně a některým více. Nejde přitom o diskriminaci, ale o projev aktuální situace na daném trhu.

98.         S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal v kritériu hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ rozpor se zásadou zákazu diskriminace.

99.         Pro úplnost Úřad dodává, že neshledal v postupu zadavatele ani porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, neboť s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nelze dojít k závěru, že by kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ bezdůvodně zaručovalo určitým dodavatelům konkurenční výhodu či že by vytvářelo bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. V rámci hodnocení nabídek jsou sice fakticky zvýhodněni dodavatelé, kteří předmětné kritérium splňují, to však nelze považovat za jejich bezdůvodné zvýhodnění, ale pouze za projev toho, že naplnění tohoto kritéria zadavatel z důvodů, jež jasně specifikoval, považuje za známku vyšší úrovně kvality plnění.

100.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že neshledal, že by zadavatel tím, že v zadávací dokumentaci stanovil dílčí kritérium hodnocení „Mezinárodní praxe na pozici manažera kvality bezpečnostních služeb v délce trvání alespoň jednoho roku (mimo Českou a Slovenskou republiku)“ porušil zákon. Úřad tedy nezjistil důvod pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1

2.             WESTPOINT a.s., Slezská 2530/65a, 130 00 Praha 3

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy