číslo jednací: 31461/2020/521/OPi
spisová značka: S0334/2020

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 8. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
• navrhovatel – CertiCon a.s., IČO 25083341, se sídlem Evropská 2758/11, 160 00 Praha 6,
• vybraný dodavatel – Eyedea Recognition s.r.o., IČO 27581349, se sídlem Pod Hybšmankou 2848/7, 150 00 Praha 5,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Systém pro analýzu obrazových dat – optimalizace nasazení do podmínek letiště Václava Havla Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-039490 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530292,

 

rozhodl takto:

 

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – CertiCon a.s., IČO 25083341, se sídlem Evropská 2758/11, 160 00 Praha 6 – ze dne 20. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Systém pro analýzu obrazových dat – optimalizace nasazení do podmínek letiště Václava Havla Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-039490 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530292, se v části vztahující se k té části návrhu, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel postupoval „v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení, když jednal s vybraným dodavatelem dle ust. § 104 písm. a) zákona předtím, než oznámil všem účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele dle ust. § 123 zákona. Vybraný dodavatel se tedy dozvěděl dříve než ostatní účastníci zadávacího řízení, že je vybraným dodavatelem, což mu dávalo opro[]ti ostatním účastníkům zadávacího řízení nelegitimní časovou výhodu“, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Systém pro analýzu obrazových dat – optimalizace nasazení do podmínek letiště Václava Havla Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-039490 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530292, pravidlo stanovené v § 119 odst. 1 ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 není zřejmé, zda zadavatel, resp. hodnotící komise provedla hodnocení nabídek společností CertiCon a.s., IČO 25083341, se sídlem Evropská 2758/11, 160 00 Praha 6, a Eyedea Recognition s.r.o., IČO 27581349, se sídlem Pod Hybšmankou 2848/7, 150 00 Praha 5, v souladu s pravidly uvedenými v čl. 11.2 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek v rámci kritéria hodnocení „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“, neboť uvedené nabídky obdržely odlišný počet bodů (80 bodů/100 bodů), avšak s odůvodněním lišícím se toliko v údaji o výši procentního podílu režijních nákladů/výdajů na celkových nákladech/výdajích, aniž by bylo zřejmé, zda, příp. z jakého důvodu tento údaj zapříčinil odlišné bodové hodnocení v rámci předmětného kritéria hodnocení, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek zaznamenané zejména ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 včetně rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 25. 6. 2020.

IV.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0334/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – CertiCon a.s., IČO 25083341, se sídlem Evropská 2758/11, 160 00 Praha 6 – ze dne 20. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvuv zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Systém pro analýzu obrazových dat – optimalizace nasazení do podmínek letiště Václava Havla Praha“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 11. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-039490 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530292.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – dne 4. 11. 2019 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Systém pro analýzu obrazových dat – optimalizace nasazení do podmínek letiště Václava Havla Praha“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-039490 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530292 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „poskytnutí služby ve výzkumu, vývoji a inovací na řešení projektu bezpečnostního výzkumu v rámci Programu ve smyslu § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 130/2002 Sb. Veřejnou zakázkou je realizován dílčí cíl Programu ‚Ochrana před závažnou kriminalitou‘, který je zaměřený na vybudování v rámci bezpečnostního systému takových nástrojů, které usnadní, v maximální možné míře, potlačování všech forem závažné trestné činnosti. To vyžaduje vyvážený systém prevence a represe a současně schopnost sledovat vývojové trendy kriminality, reagovat na využívání nových technologií či zneužívání digitálních nástrojů k páchání trestné činnosti, porozumět principům adaptace kriminální sféry na nové demografické podmínky a mapovat míru latentní kriminality.“.

3.             Zadavatel vydal dne 16. 7. 2020 oznámení o výběru dodavatele Eyedea Recognition s.r.o., IČO 27581349, se sídlem Pod Hybšmankou 2848/7, 150 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“), proti kterému podal dne 29. 7. 2020 dodavatel – CertiCon a.s., IČO 25083341, se sídlem Evropská 2758/11, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 28. 7. 2020.

4.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 8. 2020, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 28. 7. 2020 odmítl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 20. 8. 2020 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel je názoru, že zadavatel „neprovedl hodnocení nabídek dle pravidel, která si sám vyt[y]čil v zadávacích podmínkách, čímž porušil zásadu transparentnosti a ust. § 119 zákona. Zadavatel postupoval tedy nezákonně, pokud hodnotil režijní náklady uchazečů, které jako takové nebyly předmětem hodnotících kritérií dle zadávacích podmínek. Důsledkem nesprávného postupu Zadavatele při hodnocení nabídek je skutečnost, že Navrhovatel obdržel v rámci posouzení splnění dílčího kritéria c) 80 namísto 100 bodů (…), což vedlo k získání 16 bodů namísto 20 bodů pro Navrhovatele a umístění Navrhovatele jako 2. v pořadí. Za předpokladu, že by zadavatel postupoval při hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávacích podmínkách a nehodnotil v rámci dílčího kritéria c) parametry nabídky, které dle vyhlášených kritérií nebyl oprávněn a tím ani povinen hodnotit, Navrhovatel by obdržel 100 namísto 80 bodů, což by vedlo k získání 20 bodů namísto 16 bodů (při váze kritéria 20%), což celkově v součtu by pro Navrhovatele znamenalo, že namísto 89 celkových bodů by získal celkem 94 bodů a tedy i první místo ve výsledném pořadí uchazečů o veřejnou zakázku. Slovní hodnocení Zadavatele (…) je totožné s hodnocením dodavatele, společnosti Eyedea Recognition, s.r.o. (dále jen ‚Eyedea‘), jejíž nabídka byla zadavatelem vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Jediným rozdílem ve slovním hodnocení nabídky Navrhovatele a nabídky Eyedea činí procentuální vyjádření podílu režijních nákladů obou uchazečů; režie Eyedea – 6% a režie Navrhovatele – 12%.“.

7.             Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí ve věci sp. zn. S0220/2019/VZ, S0120/2019/VZ, S0107/2019/VZ, S0502/2018/VZ, S0527/2018/VZ), správních soudů (rozsudky Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 36/2010, 62 Ca 77/2008, 62 Af 50/2011, 29 Af 85/2015 a rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 8/2011 a 1 Afs 40/2012) a rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (rozsudek C-6/15 ve věci TNS Dimarso NV v. Vlaams Gewest).

8.             Navrhovatel dále namítá, že zadavatel postupoval „v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení, když jednal s vybraným dodavatelem dle ust. § 104 písm. a) zákona předtím, než oznámil všem účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele dle ust. § 123 zákona. Vybraný dodavatel se tedy dozvěděl dříve než ostatní účastníci zadávacího řízení, že je vybraným dodavatelem, což mu dávalo opro[]ti ostatním účastníkům zadávacího řízení nelegitimní časovou výhodu.“.

9.             Navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve „zrušení rozhodnutí Zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 16. 7. 2020“ a „úkonů Zadavatele spojených s posouzením a hodnocením nabídek, které jsou zdokumentovány ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020.“.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 20. 8. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

11.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

12.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-26136/2020/521/OPi ze dne 24. 8. 2020.

13.         Dne 28. 8. 2020 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele ze dne 26. 8. 2020 k návrhu navrhovatele, v rámci kterého zadavatel v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí ze dne 11. 8. 2020 o námitkách navrhovatele, a dokumentaci o zadávacím řízení.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-27223/2020/521/OPi ze dne 2. 9. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

15.         Dne 4. 9. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 3. 9. 2020.

Vyjádření zadavatele ze dne 3. 9. 2020

16.         Zadavatel uvádí, že dle bodu 11.2 zadávacích podmínek bylo povinností zadavatele, resp. hodnotící komise „u kritéria c) posoudit, zda ‚všechny položky rozpočtu jsou řádně zdůvodněné, důvody jsou oprávněné‘ a na základě tohoto posouzení přidělit body“ podle klíče stanoveného v uvedeném bodu zadávacích podmínek. Hodnotící komise pak ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 ve vztahu k hodnocení kritéria c) u nabídky navrhovatele uvedla: „Oceňujeme, že uchazeč do rozpočtu zahrnul pouze lidskou práci a ne žádný hmotný i nehmotný majetek – používá svůj vlastní. Režie uchazeče je 12%. Cena rozpočtu odpovídá rozsahu nabízeného řešení.“

17.         V tomto kontextu zadavatel dodává, že „[h]odnocení celkové výše nákladů jakož i výše jednotlivých položek rozpočtu, včetně doplňkových nákladů – režie, tak bylo nedílnou součástí posouzení odůvodnění a oprávněnosti celkové výše rozpočtu, jakož i hodnocení odůvodnění a oprávněnosti výše jednotlivých položek rozpočtu, které podmiňovalo přidělení jednotlivých bodů. U položky rozpočtu ‚Doplňkové náklady nebo výdaje celkem‘ v návrhu rozpočtu navrhovatele tvořily výše doplňkových nákladů 12 % celkového rozpočtu projektu, což činilo nemalou částku rozpočtu, 865 000,- Kč. Navrhovatel tuto položku rozpočtu odůvodnil způsobem: ‚jedná se o doplňkové náklady nebo výdaje celkem za rok 2020 – 2021‘. Byť byla tímto způsobem formálně splněna povinnost odůvodnění této položky rozpočtu, s ohledem na to, že navrhovatelem uvedené náklady nebyly blíže odůvodněny a nic bližšího k režijním nákladům v nabízeném řešení stěžovatel neuvedl, nebylo možné míru jejich oprávněnosti posoudit.“.

18.         K tvrzení navrhovatele o porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí) pak zadavatel uvádí, že „v podání navrhovatele postrádá odůvodnění jeho tvrzení, jakož i skutečnosti, které by podporovaly tvrzení navrhovatele. Zadavatel důsledně v této věci uvádí, že důsledně postupoval v souladu s povinnostmi zadavatele podle ustanovení[] § 122 odst. 3 zákona, odesláním výzvy k předložení originálů dokladů, které byl povinen zaslat všem uchazečům jako součást oznámení o výběru dodavatel[e] v souladu s ustanovením § 123 písm. b) zákona. Zadavatel má za to, že odlišným postupem by se zjevně dopustil porušení zákona.“.

19.         S ohledem na výše uvedené shledává zadavatel návrh navrhovatele za nedůvodný.

Další průběh správního řízení

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-28271/2020/521/OPi ze dne 10. 9. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Účastníci řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

21.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl

o      podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vztahující se k té části návrhu navrhovatele, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel postupoval „v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení, když jednal s vybraným dodavatelem dle ust. § 104 písm. a) zákona předtím, než oznámil všem účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele dle ust. § 123 zákona. Vybraný dodavatel se tedy dozvěděl dříve než ostatní účastníci zadávacího řízení, že je vybraným dodavatelem, což mu dávalo opro[]ti ostatním účastníkům zadávacího řízení nelegitimní časovou výhodu“, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky, a dále, že

o      zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 119 odst. 1 ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 není zřejmé, zda zadavatel, resp. hodnotící komise provedla hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele v souladu s pravidly uvedenými v čl. 11.2 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek v rámci kritéria hodnocení „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“, neboť uvedené nabídky obdržely odlišný počet bodů (80 bodů/100 bodů) avšak s odůvodněním lišícím se toliko v údaji o výši procentního podílu režijních nákladů/výdajů na celkových nákladech/výdajích, aniž by bylo zřejmé, zda, příp. z jakého důvodu tento údaj zapříčinil odlišné bodové hodnocení v rámci předmětného kritéria hodnocení, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

22.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

23.         Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle § 241 odst. 1 zákona se podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

24.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

25.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

26.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Posouzení věci Úřadem

27.         Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že zadavatel postupoval „v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení, když jednal s vybraným dodavatelem dle ust. § 104 písm. a) zákona předtím, než oznámil všem účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele dle ust. § 123 zákona. Vybraný dodavatel se tedy dozvěděl dříve než ostatní účastníci zadávacího řízení, že je vybraným dodavatelem, což mu dávalo opro[]ti ostatním účastníkům zadávacího řízení nelegitimní časovou výhodu.“.

28.         V této souvislosti Úřad uvádí, že přezkoumal kompletní obsah námitek navrhovatele ze dne 28. 7. 2020 a shledal, že navrhovatel v předmětných námitkách namítal „pouze“ to, že zadavatel postupoval při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci kritéria hodnocení „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ v rozporu se zákonem a zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Úřad s ohledem na uvedené konstatuje, že navrhovatel námitku uvedenou v bodě 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí neuplatnil v rámci námitek ze dne 28. 7. 2020.

29.         Pro úplnost Úřad dodává, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel podal jiné námitky, které by předcházely podání návrhu ze dne 20. 8. 2020 (ani sám navrhovatel nic takového netvrdí).

30.         S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že výše zmíněné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, pročež tedy Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vymezené touto částí návrhu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

31.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

32.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

33.         Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

34.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

35.         Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

36.         V čl. 4.3 „Předpokládaná hodnota VZ“ zadávacích podmínek zadavatel mj. stanovil, že „[p]ovinnou součástí nabídky musí být položkový rozpočet projektu, který dodavatel předloží jako povinnou přílohu návrhu Smlouvy dle přílohy č. 2 těchto Zadávacích podmínek – Návrh smlouvy. Dodavatel je při zpracování návrhu rozpočtu povinen postupovat dle podmínek stanovených zadavatelem v části 4.4 Zadávacích podmínek. Nesplnění uvedených podmínek pro rozpočet projektu představuje důvod pro možné vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Celkové náklady nebo výdaje v jednotlivých letech řešení projektu je nutné uvádět v celých Kč.“.

37.         V čl. 4.4 „Rozpočet projektu“ zadávacích podmínek zadavatel stanovil, že „[d]o způsobilých nákladů může dodavatel zahrnout:

1) osobní náklady nebo výdaje, které zahrnují náklady/výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;

2) náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, které zahrnují náklady/výdaje na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;

3) další provozní náklady nebo výdaje, které zahrnují náklady/výdaje ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu;

4) náklady nebo výdaje na služby, které zahrnují náklady/výdaje na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek, a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

5) doplňkové náklady nebo výdaje, které zahrnují dodatečné režijní náklady/výdaje, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu.“.

38.         V čl. 4.4 „Rozpočet projektu“ zadávacích podmínek zadavatel dále stanovil, že „[ú]častník předloží specifikaci nabídkové ceny v podobě rozpočtu dle části 6 přílohy č. 1 Osnovy nabídky, a jejich příloh. Celkové náklady nebo výdaje v jednotlivých letech řešení projektu je nutné uvádět v celých Kč. S rozpočtem musí účastník předložit komentář s odůvodněním položek rozpočtu jednotlivých níže uvedených skupin nákladů a oprávněností nákladů. V případě společné nabídky předloží každý účastník svůj rozpočet včetně komentáře samostatně a zároveň bude předložen souhrnný rozpočet včetně komentáře na celý projekt. Rozpočet musí zahrnovat pouze způsobilé náklady dle § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 130/2002 Sb.“.

39.         V čl. 4.4.1 „Způsobilé náklady/výdaje projektu“ části e) „Doplňkové náklady nebo výdaje“ zadávacích podmínek zadavatel vymezil limity pro výši doplňkových nákladů/výdajů následovně:

„a) jsou-li celkové náklady/výdaje účastníka ≤ 5 mil. Kč, pak podíl jeho doplňkových nákladů/výdajů na jeho celkových přímých nákladech/výdajích nesmí přesáhnout 18 %.

b) jsou-li celkové náklady/výdaje účastníka > 5 mil. Kč a zároveň ≤ 15 mil. Kč, pak podíl jeho doplňkových nákladů/výdajů na jeho celkových přímých nákladech/výdajích nesmí přesáhnout 15 %.

c) jsou-li celkové náklady/výdaje účastníka > 15 mil. Kč a zároveň ≤ 30 mil. Kč, pak podíl jeho doplňkových nákladů/výdajů na jeho celkových přímých nákladech/výdajích nesmí přesáhnout 12 %.

d) jsou-li celkové náklady/výdaje účastníka > 30 mil. Kč, pak podíl jeho doplňkových nákladů/výdajů na jeho celkových přímých nákladech/výdajích nesmí přesáhnout 9 %.“

40.         V čl. 11 „Hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek zadavatel stanovil, že „nabídky budou hodnoceny podle § 114 odst. 1 ZZVZ podle jejich ekonomické výhodnosti, a to způsobem uvedeným dále v těchto ZP.“.

41.         V čl. 11.1 „Dílčí hodnotící kritéria“ zadávacích podmínek zadavatel stanovil následující kritéria hodnocení (jejichž váha je uvedena za pomlčkou):

„a) odborná úroveň nabídky (zejména z hlediska úrovně pochopení problematiky, kvality, komplexnosti, hloubky a detailnosti rozpracování nabízeného řešení, resp. kvality zpracování navrhovaných výstupů) - 20 %,

b) zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení - 20 %,

c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů - 20 %,

d) celková cena nabídky - 40 %.“

42.         V čl. 11.2 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek pak zadavatel u kritéria „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ uvedl, že komise přiřadí nabídkám body podle následujícího klíče:

• „100 bodů, pokud všechny položky rozpočtu jsou řádně zdůvodněné, důvody jsou oprávněné,
• 80 bodů, pokud odůvodnění položek rozpočtu je uvedeno u všech položek, zčásti je ale nedostatečné, oprávněnost nákladů lze posoudit pouze z kontextu ostatních částí projektu,
• 50 bodů, pokud odůvodnění položek rozpočtu je uvedeno u většiny položek, je ale nedostatečné a nelze posoudit oprávněnost nákladů,
• 40 bodů, pokud odůvodnění položek rozpočtu je uvedeno jen u některých položek, je nedostatečné a nelze posoudit oprávněnost nákladů,
• 10 bodů, pokud odůvodnění položek rozpočtu zcela chybí a nelze je zjistit z obsahu projektu, nebo jsou položky rozpočtu vzhledem k obsahu neopodstatněné, tzn. struktura nákladů neodpovídá způsobu řešení.“

43.         Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 vyplývá, že kritéria „a) odborná úroveň nabídky“, „b) zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení“ a „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ byla u jednotlivých nabídek vyhodnocena následovně:

	Eyedea Recognition s.r.o.	CertiCon, a.s. + ČVUT v Praze	JIMI CZ a.s. + VUT v Brně
a) odborná úroveň nabídky
Počet bodů	100	100	30
Váha kritéria v %	20	20	20
Celkem bodů	20	20	6
b) zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení
Počet bodů	100	70	30
Váha kritéria v %	20	20	20
Celkem bodů	20	14	6
c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů
Počet bodů	100	80	80
Váha kritéria v %	20	20	20
Celkem bodů	20	16	16

44.         Hodnotící komise v popisu hodnocení ke kritériu „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ u nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele uvedla:

„Eyedea Recognition, s.r.o. = 100b

Kladně hodnotíme, že uchazeč do rozpočtu zahrnul pouze lidskou prác[i] a ne žádný hmotný i nehmotný majetek. Používá svůj vlastní. Zároveň uchazeč pracuje s nejnižší režií (6%). Celková cena uvedená v rozpočtu odpovídá rozsahu nabízeného řešení.

Certi[C]on, a.s. a ČVUT = 80b

Oceňujeme, že uchazeč do rozpočtu zahrnul pouze lidskou prác[i] a ne žádný hmotný i nehmotný majetek – používá svůj vlastní. Režie uchazeče je 12 %. Cena rozpočtu odpovídá rozsahu nabízeného řešení.“

45.         Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 dále vyplývá, že v rámci kritéria „d) celková cena nabídky“ bylo jednotlivým nabídkám uděleno následující hodnocení:

	Eyedea Recognition s.r.o.	CertiCon, a.s. + ČVUT v Praze	JIMI CZ a.s. + VUT v Brně
Nabídková cena	9 491 023,- Kč	7 400 000,- Kč	7 291 110,- Kč
Váha kritéria v %	40	40	40
Celkem bodů	31	39	40

46.         Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 vyplývá, že jednotlivé nabídky se umístily v pořadí hodnocení následovně:

	Eyedea Recognition s.r.o.	CertiCon, a.s. + ČVUT v Praze	JIMI CZ a.s. + VUT v Brně
Počet bodů – kvalita	60	50	28
Počet bodů – cena	31	39	40
Celkem bodů	91	89	68
Pořadí	1.	2.	3.

K postupu zadavatele

47.         Jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona, zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

48.         K výše zmíněné zásadě transparentnosti lze v obecné rovině uvést s odkazem např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 8/2011-107 ze dne 30. 3. 2011, že „[ú]čelem zadávacího řízení je zabezpečit hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, tedy volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, a tím také dosáhnout efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé totiž většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní (…).“. Byť se závěry soudu vztahují k předchozí právní úpravě, lze tyto (stejně jako dále uvedené) zcela jistě aplikovat i ve vztahu k nyní účinné právní úpravě zadávání veřejných zakázek.

49.         Z uvedeného judikátu tedy jednoznačně vyplývá, že veškeré úkony zadavatele, resp. postup zadavatele v rámci daného zadávacího řízení musí být činěn tak, aby dostál zásadě transparentnosti. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž daný soud judikoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

50.         V šetřeném případě je předmětem správního řízení posouzení, zda zadavatel postupoval při hodnocení podaných nabídek, které vedlo ke stanovení výsledného pořadí nabídek a výběru dodavatele, v souladu se zákonem, konkrétně zda bylo při procesu hodnocení nabídek reflektováno předem stanovené vymezení hodnotících kritérií, resp. jednoho ze stanovených kritérií hodnocení. Nelze totiž připustit situaci, aby se zadavatel (resp. hodnotící komise) jakkoliv odchýlil od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci dané veřejné zakázky, a to již s ohledem na to, že hodnocení nabídek má přímý vliv na výběr dodavatele. Daná povinnost zadavatele vychází právě z výše zmíněné zásady transparentnosti.

51.         V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R238/2015/VZ-04165/2016/321/BRy ze dne 8. 2. 2017, v němž bylo konstatováno, že je „třeba, aby zadavatel naprosto přesným způsobem stanovil a popsal a) co bude hodnotit, tedy předmět hodnocení, b) jakou metodou bude hodnotit a c) jak bude zvolenou metodu aplikovat na předmět hodnocení. K vymezení toho, co bude hodnotit, musí zadavatel dostatečně jasně a srozumitelně stanovit jaké parametry budou podrobeny hodnocení, což uchazeči dává informaci o tom, co má v rámci své nabídky zadavateli předložit. Z hlediska toho, jak bude nabídky hodnotit, je zadavatel povinen stanovit metodu hodnocení, podle níž bude postupovat. Zadavatel tak musí určit, zda bude jednotlivým parametrům v nabídkách přiřazovat body a v jakém rozsahu, případně zda zvolí jiný způsob hodnocení, který však musí být dostatečně přesně popsán. Výše popsané kroky jsou důležité pro to, aby pak zadavatel mohl přistoupit k samotnému hodnocení nabídek, které spočívá v tom, že zadavatel předem zvoleným parametrům přiřazuje metodou hodnocení jednotlivé hodnoty. Je však nutné zdůraznit, že pro to, aby zadavatel mohl zvolenou metodu hodnocení aplikovat na předmět hodnocení, je třeba současně přesně stanovit, jak mají uchazeči splnit jednotlivé parametry tak, aby mohli obdržet co nejvyšší hodnocení.“.

52.         V případě hodnocení nabídek na základě ekonomické výhodnosti, pokud tato není hodnocena jednoduše na základě nejnižší nabídkové ceny, jsou na zadavatele ve vztahu k vyhotovení zadávací dokumentace, právě s ohledem na povinnost respektovat zásadu transparentnosti, kladeny z podstaty věci vyšší nároky na specifikaci hodnotících kritérií. Volba hodnotících kritérií a jejich vah závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnotící kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby, a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. V návaznosti na právě uvedené lze odkázat i na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, který uvedl, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“.

53.         Stejně tak, aby mohl být i navazující proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí, jak již bylo uvedeno výše, hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií reflektovat předem stanovené vymezení těchto kritérií (§ 119 odst. 1 zákona), přičemž nelze připustit situaci, aby se zadavatel, resp. hodnotící komise, jakkoliv odchýlil od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci. Hodnocení číselně nevyjádřených („subjektivních“) kritérií musí být dostatečně podrobně zdůvodněno a musí obsahovat údaje, proč je určitá nabídka hodnocena lépe než ostatní.

54.         K dané problematice Úřad doplňuje, že v rámci svých kompetencí kontroluje zákonný rámec, v němž se výběr dodavatele provádí, a to včetně dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad sice nemůže nahrazovat hodnotící komisi a myšlenkové pochody jejích členů, nicméně v rámci přezkumu postupu zadavatele kontroluje dodržování zásad uvedených v § 6 zákona, a to i v rámci přezkumu postupu zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování a hodnocení nabídek. Uvedené jednoznačně vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 25/2010-94 ze dne 19. 7. 2011, v němž bylo mj. judikováno, že „[p]ředmětem řízení před žalovaným[1] je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Pravomoc žalovaného končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Žalovaný však mimo jiné dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. (…) Žalovaný tedy musel přezkoumat, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce. Tím, že by žalovaný přezkoumal hodnocení komise v tomto ohledu, nepředjímal by ani nenahrazoval výsledný názor komise. Je to právě žalovaný, kdo tu je k zajištění efektivní kontroly, zda komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního, přezkoumatelného a smysluplného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.“.

55.         V šetřeném případě zadavatel stanovil požadavek, aby dodavatelé učinili součástí svých nabídek položkový rozpočet projektu, s nímž musí předložit i komentář s odůvodněním jednotlivých položek (osobní náklady/výdaje, náklady/výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, další provozní náklady/výdaje, náklady/výdaje na služby a doplňkové náklady/výdaje – v podrobnostech viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v případě doplňkových nákladů/výdajů, kterými jsou režijní náklady/výdaje, které dodavateli vznikly přímo v souvislosti s řešením projektu, stanovil limity pro jejich výši (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56.         Zadavatel dále stanovil, že hodnocení nabídek bude provedeno dle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jedním z kritérií hodnocení bylo stanoveno kritérium „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“, jehož váha byla stanovena ve výši 20 %. Zadavatel v kontextu tohoto kritéria hodnocení vymezil škálu bodů, které mohou být dle stanovených pravidel jednotlivým nabídkám uděleny (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

57.         Mezi účastníky řízení je pak sporu, zda zadavatel, resp. hodnotící komise hodnotila nabídku navrhovatele v rámci zmíněného kritéria hodnocení v souladu se zadávacími podmínkami. Navrhovatel zastává názor, že jeho nabídce měl být v rámci předmětného kritéria hodnocení udělen plný počet bodů (100 bodů), neboť byla splněna podmínka, že „všechny položky rozpočtu jsou řádně zdůvodněné, důvody jsou oprávněné“, a nikoli 80 bodů, které navrhovatel obdržel a které měly být uděleny za situace, že „odůvodnění položek rozpočtu je uvedeno u všech položek, zčásti je ale nedostatečné, oprávněnost nákladů lze posoudit pouze z kontextu ostatních částí projektu.“. K tomuto názoru navrhovatel dospěl mj. i s ohledem na skutečnost, že hodnotící komise v rámci kritéria hodnocení „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ uvedla u nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele de facto totožný popis „odůvodňující“ přidělený počet bodů (100 bodů vybranému dodavateli a 80 bodů navrhovateli), který se liší pouze ve výši podílu režijních nákladů/výdajů na celkových nákladech/výdajích navrhovatele/vybraného dodavatele (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

58.         Úřad není – jak již bylo uvedeno výše – oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotící komise, nicméně je oprávněn podrobit kontrole, zda byl dodržen zákonný rámec, v němž se výběr provádí, tj. zejména to, zda hodnocení proběhlo v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek, v šetřeném případě zejména se zásadou transparentnosti.

59.         Předmětem správního řízení je tedy přezkoumání zákonnosti procesu hodnocení dle stanovených kritérií, resp. dle kritéria „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“.

60.         Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 vyplývá, že nabídce vybraného dodavatele bylo v rámci kritéria „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ uděleno 100 bodů (maximální počet) a nabídce navrhovatele v rámci téhož kritéria 80 bodů, přičemž nabídce vybraného dodavatele byly příslušné body uděleny, neboť, jak vyplývá z přílohy „Popis hodnocení“ dané zprávy, hodnotící komise kladně hodnotila, že „uchazeč do rozpočtu zahrnul pouze lidskou prác[i] a ne žádný hmotný i nehmotný majetek. Používá svůj vlastní. Zároveň uchazeč pracuje s nejnižší režií (6 %). Celková cena uvedená v rozpočtu odpovídá rozsahu nabízeného plnění.“. Nabídce navrhovatele byly příslušné body uděleny s ohledem na skutečnost, že hodnotící komise ocenila, že „uchazeč do rozpočtu zahrnul pouze lidskou prác[i] a ne žádný hmotný i nehmotný majetek – používá svůj vlastní. Režie uchazeče je 12 %. Cena rozpočtu odpovídá rozsahu nabízeného řešení.“.

61.         K tomu Úřad uvádí, že již ze samotného názvu kritéria hodnocení c) vyplývá, co by mělo být v jeho rámci hodnoceno, tj. odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost jednotlivých nákladů. To ostatně plyne i z metody vymezené zadavatelem v čl. 11.2 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek, z něhož se podává, že hodnotící komise by měla posoudit odůvodněnost a oprávněnost všech položek rozpočtu (v podrobnostech viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedené potvrzuje i sám zadavatel v rámci svého vyjádření ze dne 3. 9. 2020, když uvádí, že „[h]odnocení celkové výše nákladů jakož i výše jednotlivých položek rozpočtu, včetně doplňkových nákladů – režie, tak bylo nedílnou součástí posouzení odůvodnění a oprávněnosti celkové výše rozpočtu, jakož i hodnocení odůvodnění a oprávněnosti výše jednotlivých položek rozpočtu, které podmiňovalo přidělení jednotlivých bodů.“.

62.         Uvedla-li tedy hodnotící komise ve vztahu k nabídkám vybraného dodavatele a navrhovatele v rámci daného kritéria hodnocení pouze to, že tito zahrnuli do rozpočtu pouze lidskou práci a žádný ne/hmotný majetek a rovněž pouze konstatovala procentní podíl režijních nákladů/výdajů na celkových nákladech/výdajích, pak takové hodnocení nemůže dostát zásadě transparentnosti. Měla-li totiž hodnotící komise v souladu se zadávacími podmínkami posoudit oprávněnost a odůvodnění jednotlivých položek rozpočtu, kterými byly osobní náklady/výdaje, náklady/výdaje na pořízení ne/hmotného majetku, další provozní náklady/výdaje, náklady/výdaje na služby a doplňkové náklady/výdaje, tak ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 žádné takové hodnocení nevyplývá. Z dotčené zprávy není zřejmé, zda se oprávněností a odůvodněním těchto položek rozpočtu navrhovatele a vybraného dodavatele hodnotící komise vůbec zabývala a jaký byl event. její závěr v této věci.

63.         Na tomto místě pokládá Úřad za nezbytné opětovně zdůraznit, že zvolí-li zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek rovněž tzv. „subjektivní“ kritérium, je s ohledem na dodržení zásady transparentnosti více než žádoucí, aby hodnotící komise při hodnocení nabídek dle takového kritéria o to více věnovala pozornost podrobnému a srozumitelnému zaznamenání/popisu svých myšlenkových pochodů, neboť jenom takové hodnocení může být shledáno za zpětně přezkoumatelné, a to nejenom ze strany Úřadu v rámci jeho přezkumné činnosti, ale i ze strany samotných účastníků zadávacího řízení.

64.         Konstatuje-li v šetřeném případě hodnotící komise ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020, že v rámci daného kritéria se nabídka navrhovatele a vybraného dodavatele liší de facto pouze ve výši režijních nákladů (jinak je „hodnocení“ nabídek totožné), pak již není zřejmé, zda rozdíl ve výši procentního podílu režijních nákladů byl důvodem pro rozdílné bodování. Bylo-li tomu tak, pak z popisu hodnocení není seznatelné, v čem tkví nedostatečnost odůvodnění dané položky v nabídce navrhovatele, resp. „neoprávněnost“ těchto nákladů/výdajů, neboť v souladu se zadávacími podmínkami bylo v rámci daného kritéria hodnocení možné udělit nabídce 80 bodů pouze při naplnění zmíněných podmínek; obdobně – bylo-li nabídce vybraného dodavatele uděleno v rámci daného kritéria hodnocení 100 bodů s ohledem na jím naceněnou výši režijních nákladů/výdajů, pak z předmětné zprávy není seznatelné naplnění podmínek pro jejich udělení. V této souvislosti tak Úřad opětovně akcentuje, že zhodnocení musí reflektovat zadavatelem stanovené zadávací podmínky, tj. hodnotící komise se nesmí odchýlit od zadávacích podmínek a musí hodnotit pouze odůvodnění všech položek rozpočtu a oprávněnost nákladů, a to dle stanoveného způsobu a bodové stupnice.

65.         Úřad shrnuje, že z popisu hodnocení kritéria „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“ tak, jak je zaznamenáno ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020, nevyplývá, že by hodnotící komise postupovala při hodnocení nabídek vybraného dodavatele a navrhovatele dle pravidel pro hodnocení uvedených v zadávacích podmínkách, tj. že by hodnotila oprávněnost a odůvodnění jednotlivých položek rozpočtu, a stejně tak není zřejmé, zda výše oceněných režijních nákladů/výdajů v rámci nabídek vybraného dodavatele a navrhovatele byla důvodem pro udělení rozdílného počtu bodů v rámci daného kritéria, resp. bylo-li tomu tak, pak není zřejmé, zda zhodnocení dané skutečnosti v tomto reflektovalo zadávací podmínky.

66.         Úřad dále konstatuje, že tím, že hodnotící komise postupovala při hodnocení nabídek v rozporu se zásadou transparentnosti, je zřejmé, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise při hodnocení nabídek mohl mít vliv na výběr dodavatele, a to již s ohledem skutečnost, že nelze na jisto postavit, že v rámci předmětného zadávacího řízení byla skutečně vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka.

67.         Obiter dictum Úřad k tvrzení zadavatele, že navrhovatel doplňkové náklady/výdaje (představující režijní náklady/výdaje) odůvodnil pouze tím, že se jedná o „doplňkové náklady nebo výdaje celkem za rok 2020 – 2021“, uvádí, že komentář navrhovatele k rozpočtu předložený v rámci jeho nabídky žádné takové tvrzení neobsahuje, navrhovatel v komentáři k dané položce rozpočtu naopak uvedl, že „[d]oplňkové náklady činí celkem (…) Kč a budou vynaloženy na zajištění infrastrukturních potřeb v souvislosti s řešením projektu. Při stanovování doplňkových nákladů je využita metoda Additional Cost.“. Uvádí-li tedy zadavatel ve svém vyjádření ze dne 3. 9. 2020, že „navrhovatelem uvedené náklady nebyly blíže odůvodněny a nic bližšího k režijním nákladům v nabízeném řešení stěžovatel neuvedl, (…),“ a obdobně v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 8. 2020, že „[s] ohledem na to, že stěžovatelem uvedené náklady nebyly blíže odůvodněny, nic bližšího k režijním nákladům v nabízeném řešení stěžovatel neuvedl, nebylo možné míru jejich oprávněnosti posoudit. Posuzovat lze tak pouze číselně, (…),“ pak s tímto se Úřad s ohledem na výše zmíněné neztotožňuje. V této souvislosti rovněž nelze nechat bez povšimnutí, že vybraný dodavatel k položce doplňkových nákladů/výdajů pouze konstatoval, že se jedná „o režie a jsou počítány jako 6 % celkových nákladů projektu. Limit pro tyto náklady je dle celkových nákladů projektu 15 %.“.

68.         S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 119 odst. 1 ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 není zřejmé, zda zadavatel, resp. hodnotící komise provedla hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele v souladu s pravidly uvedenými v čl. 11.2 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek v rámci kritéria hodnocení „c) odůvodnění položek rozpočtu a oprávněnost nákladů“, neboť uvedené nabídky obdržely odlišný počet bodů (80 bodů/100 bodů) avšak s odůvodněním lišícím se toliko v údaji o výši procentního podílu režijních nákladů/výdajů na celkových nákladech/výdajích, aniž by bylo zřejmé, zda, příp. z jakého důvodu tento údaj zapříčinil odlišné bodové hodnocení v rámci předmětného kritéria hodnocení, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, a tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

69.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

70.         Při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele, a to především s ohledem na povahu napadeného úkonu zadavatele.

71.         Vzhledem k tomu, že není zřejmé, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, nezbývá Úřadu nic jiného, než zrušit úkony zadavatele spojené s hodnocením všech nabídek zaznamenané zejména ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 včetně rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 25. 6. 2020, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

72.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

73.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

74.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením všech nabídek zaznamenaným zejména ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 včetně rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 25. 6. 2020, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení. 

K výroku V. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

75.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

76.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením všech nabídek zaznamenaným zejména ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 16. 6. 2020 včetně rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 25. 6. 2020, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

77.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000334.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2.             CertiCon a.s., Evropská 2758/11, 160 00 Praha 6

3.             Eyedea Recognition s.r.o., Pod Hybšmankou 2848/7, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy