číslo jednací: 28283/2020/542/MKd
spisová značka: S0355/2020/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jehož se dopustil obviněný

• Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Projekt obnovy komunikačního počítače (RTH-DCPC-WIS) II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-032685 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 182-442631,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 citovaného zákona nesplnil povinnost uveřejnění smlouvy o dílo uzavřené dne 13. 12. 2019 s vybraným dodavatelem – Simac Technik ČR, a.s., IČO 63079496, se sídlem Radlická 740/113c, 158 00 Praha – na veřejnou zakázku „Projekt obnovy komunikačního počítače (RTH-DCPC-WIS) II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-032685 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 182-442631, na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 30. 12. 2019, když v registru smluv uveřejnil dne 17. 12. 2019 přílohu č. 1  - Technická specifikace a požadavky na předmět plnění citované smlouvy o dílo tvořící její nedílnou součást zcela bez obsahu, přičemž ani do dne vydání tohoto příkazu nebyla uvedená příloha č. 1 citované smlouvy o dílo řádně uveřejněna.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

1.             Obviněný – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – zahájil dne 18. 9. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Projekt obnovy komunikačního počítače (RTH-DCPC-WIS) II.“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-032685 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 182-442631 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, získal pochybnosti o správnosti postupu obviněného v souvislosti s plněním uveřejňovacích povinností zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

3.             Přípisem č. j. ÚOHS-20708/2020/542/MKd ze dne 8. 7. 2020 vyzval Úřad obviněného k zaslání vyjádření s odůvodněním jeho postupu při zadávání veřejné zakázky a dále k zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Dne 15. 7. 2020 obdržel Úřad od obviněného vyjádření a dne 16. 7. 2020 dokumentaci týkající se předmětné veřejné zakázky.

4.             Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětem veřejné zakázky bylo „vybudování vysoce dostupného řešení infrastruktury pro provoz aplikace softwaru RTH včetně instalace a migrace samotného softwaru.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 25 000 000 Kč bez DPH.

5.             Dne 13. 12. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – Simac Technik ČR, a.s., IČO 63079496, se sídlem Radlická 740/113c, 158 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky, z jejíhož článku 13.11 vyplývá, že nedílnou součástí této smlouvy jsou příloha č. 1 - Technická specifikace a požadavky na předmět plnění (dále i „příloha č. 1“), příloha č. 2 - Detailní cenová kalkulace s rozpadem jednotlivých položek (dále i „příloha č. 2“), příloha č. 3 - Vzor Předávacího protokolu (dále i „příloha č. 3“).

6.             Obviněný uveřejnil v registru smluv[1] dne 16. 12. 2019 smlouvu o dílo a dne 17. 12. 2019 její výše citované přílohy.

7.             Přípisem č. j. ÚOHS-23808/2020/542/MKd ze dne 4. 8. 2020 vyzval Úřad obviněného k doplnění vyjádření o konkrétní odůvodnění jeho postupu při uveřejňování smlouvy o dílo včetně všech jejích příloh na předmětnou veřejnou zakázku.

8.             Dne 6. 8. 2020 Úřad obdržel vyjádření obviněného, v němž obviněný uvedl, že „se řídí vždy při provádění úkonů zákonem o registru smluv nebo zvláštními zákony, mimo jiné nejen zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ale i zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů v souvislosti s GDPR, zpracovává výhrady smluvní strany v dokumentu, pokud má protistrana výhradu nezveřejnění některých informací, a dále ČHMÚ při zveřejňování dokumentů dodržuje bezpečnostní pokyny a to nejen z pohledu zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ale i předjímá následky, které mohou mít v případě zneužití některých údajů a informací dopady na bezpečnost státu ČR, např. podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon.“ Dále obviněný sdělil, že: „[s]mlouva o dílo jako celek a výsledek VZ ev. ve Věstníku VZ č. pod. ev. číslem Z2019-032685 a v Úředním věstníku EU pod ev. číslem 2019/S 182-442613, obojí ze dne 20. 9. 2019, bylo posuzováno při publikování pouze podle zákona o registru smluv a dále ve smyslu zákona o zpracování osobních údajů v návaznosti na GDPR, ne podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť příslušný zákon je v dané pouze procesním prostředkem pro získání těch informací a jejich posouzení, které jsou předmětem anonymizace, případně výjimek a které je příslušný žadatel oprávněn, jako ústavně zaručené právo vyžadovat na základě podané žádosti ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.“ Obviněný rovněž uvedl, že: „ČHMÚ postupoval při provádění zveřejnění dokumentu v ISRS tak, jak umožňuje zákon o registru smluv, avšak s ohledem na předmět veřejné zakázky a jejího zadání, tj. posuzoval komunikační počítač a jeho technické parametry, na jakém systému a principech daná technologie funguje s ohledem na kritickou informační infrastrukturu a případné dopady. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv je povinný subjekt oprávněn takto postupovat, pokud vyhodnotí takto celou situaci, přičemž s ohledem na věcný obsah příloh a cenové nabídky a předávací protokoly, bylo zřejmé, že po zvážení této situace, byl tento postup opodstatněný s ohledem na závažnost předmětu veřejné zakázky a specifickou ochranu informací, proto přistoupil k využití tohoto ustanovení daného zákona.“

9.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

10.         Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

K právnímu postavení obviněného jako zadavatele

11.         Úřad v šetřeném případě nejprve ověřil právní postavení zadavatele podle § 4 zákona.

12.         Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.

13.         Z Opatření č. 17/17 Ministerstva životního prostředí o vydání úplného znění zřizovací listiny státní příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav (dostupného na jeho internetových stránkách) vyplývá, že obviněný je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Česká republika - Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha.

14.         S ohledem na uvedené je obviněný coby státní příspěvková organizace veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona, pročež se na něj při zadávání předmětné veřejné zakázky zákon vztahuje.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

15.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.             smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.             smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.              pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.             smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

16.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

17.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona.

18.         Podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je státní příspěvkové organizace.

19.         Podle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

20.         Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

21.         Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 citovaného zákona do registru smluv.

22.         Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 citovaného zákona nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

23.         Podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 citovaného ustanovení zákona o registru smluv nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.

24.         Podle § 5 odst. 8 zákona o registru smluv v případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6 citovaného zákona, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv.

25.         Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

Posouzení věci

26.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí zákonné dikce již v rámci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.), s účinností od 1. 4. 2012.

27.         K významu uveřejňovacích povinností zadavatelů Úřad uvádí, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že takové jednání zadavatele v rozporu se zákonem nenarušuje některý z principů, na kterých veřejné zadávání (tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků) stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy na veřejné zakázky, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností).

28.         Ustanovení § 219 odst. 1 zákona ukládá veřejnému zadavateli uzavírajícímu smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH, povinnost takovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele. K tomu Úřad opětovně uvádí, že povinnost uveřejňování byla do zákona včleněna za účelem posílení dodržování jedné ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásady transparentnosti. Zásada transparentnosti je přitom naplněna pouze v případě, že zadavatel na svém profilu uveřejňuje zákonem stanovené údaje včas a řádně, tedy v souladu se zákonem. Jedině tak jsou informace uvedené na profilu zadavatele úplné a spolehlivé, což je nezbytná podmínka transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, jimž jsou informace uvedené na profilu zadavatele určeny.

29.         Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že uveřejňovací povinnost má nepopiratelný význam coby institut, jehož prostřednictvím je široká veřejnost informována o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) a jehož prostřednictvím může kontrolovat hospodárné vynakládání veřejných prostředků.

30.         Pro splnění uveřejňovací povinnosti dle ustanovení § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní naplnění všech v něm stanovených podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění celého znění smlouvy (tj. včetně všech případných příloh této smlouvy) a všech jejích změn a dodatků (včetně všech případných příloh těchto dodatků), dále podmínky uveřejnění kompletní smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků ve lhůtě do 15 dnů od uzavření a rovněž podmínky uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad akcentuje, že povinnost uveřejnění se vztahuje na kompletní znění dané smlouvy o dílo, tedy dopadá i na uveřejnění všech jejích příloh. Jinými slovy, učiní-li sám zadavatel přílohy uzavřené smlouvy její součástí, a tvoří-li tak tyto přílohy se smlouvou nedílný celek, pak je obecně jejich uveřejnění pro splnění uveřejňovací povinnosti nezbytné. Pokud zadavatel nesplní kumulativně všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 219 odst. 1 zákona.

31.         Současně však z § 219 odst. 1 písm. d) zákona vyplývá, že je-li smlouva uveřejněna v souladu s jiným právním předpisem (např. zákonem o registru smluv), považuje se podmínka uveřejnění za splněnou a není již nutné duplicitní uveřejnění na profilu zadavatele. V § 8 odst. 4 zákona o registru smluv je výslovně uvedeno, že je-li v souladu se zákonem o registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle tohoto zákona. Tedy, uveřejnění smlouvy v registru smluv v podobě a lhůtě odpovídající zákonu o registru smluv lze považovat za splnění povinnosti uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona. Úřad pak i v této souvislosti zdůrazňuje nutnost uveřejnit kompletní znění smlouvy na veřejnou zakázku, tedy včetně všech případných příloh, které jsou její nedílnou součástí, a to vždy, pokud nespadá některá z takových příloh pod výjimku z povinnosti uveřejnění stanovenou přímo v zákoně o registru smluv.

32.         V návaznosti na uvedené Úřad ověřil, jakým způsobem obviněný splnil uveřejňovací povinnost vyplývající z § 219 odst. 1 zákona, přičemž se v této souvislosti zaměřil na splnění uveřejňovací povinnosti ve vztahu k příloze č. 1 - Technická specifikace a požadavky na předmět plnění dotčené smlouvy o dílo obsahující seznam technických parametrů předmětu veřejné zakázky.

33.         Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že obviněný zde smlouvu o dílo vztahující se k předmětné veřejné zakázce ani žádnou její přílohu neuveřejnil. Z registru smluv vyplývá, že obviněný zde uveřejnil dne 16. 12. 2019 smlouvu o dílo a dne  17. 12. 2019 přílohu č. 1, přílohu č. 2 a přílohu č. 3.  

34.         Vzhledem k tomu, že obviněný ve svém vyjádření přímo odkazuje na uveřejnění dotčené smlouvy o dílo v registru smluv, přičemž neodkazuje na aplikaci žádné další výjimky z povinnosti uveřejnění na profilu zadavatele stanovené v § 219 odst. 1 písm. a), b) či c) zákona, zabýval se Úřad pouze posouzením naplnění podmínek výjimky z povinnosti uveřejnění na profilu zadavatele podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

35.         Úřad v této souvislosti připomíná, že pro naplnění požadavků § 219 odst. 1 zákona v případě nahrazení uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele jejím uveřejněním v registru smluv, je rovněž nezbytné kumulativní splnění všech výše zmíněných podmínek, tedy jednak podmínky uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na místě k tomu určeném (v registru smluv), dále podmínky jejího uveřejnění v zákonné lhůtě (odeslání smlouvy správci registru smluv ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy) a v neposlední řadě podmínky uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku v řádné podobě (v jejím úplném znění, tj. včetně všech jejích příloh, které jsou její nedílnou součástí, jejích změn a dodatků, případně s výjimkami z povinnosti uveřejnění stanovenými v § 3 zákona o registru smluv). Pokud zadavatel všechny uvedené podmínky nesplní, nelze nahlížet na povinnost uveřejnění dle § 219 odst. 1 jako na splněnou.

36.         S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl obviněný povinen uveřejnit celé znění smlouvy o dílo (tedy i její přílohu č. 1) na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, přičemž podle § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (v šetřeném případě dnem následujícím po dni uzavření smlouvy o dílo, tj. dnem 14. 12. 2019). S ohledem na uvedené byl tedy obviněný povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu o dílo včetně všech jejích příloh nejpozději dne 30. 12. 2019. Obdobně, v případě uveřejnění smlouvy v registru smluv byl obviněný povinen s ohledem na § 5 odst. 2 zákona o registru smluv zaslat kompletní smlouvu o dílo správci registru smluv do 30 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 13. 1. 2020.

37.         Jak bylo zjištěno, příloha č. 1 předmětné smlouvy o dílo byla v registru smluv uveřejněna dne 17. 12. 2020. Vzhledem k výše uvedenému Úřad shrnuje, že obviněný předmětnou přílohu č. 1 smlouvy o dílo uveřejnil, a to v registru smluv, přičemž dodržel zákonnou lhůtu vztahující se ke zveřejnění stanovenou v zákoně o registru smluv.

38.         Úřad se dále zaměřil na naplnění podmínky uveřejnění přílohy č. 1 v podobě odpovídající znění zákona o registru smluv.

39.         Úřad zjistil, že příloha č. 1 byla v registru smluv uveřejněna se zcela znečitelněným obsahem, fakticky tedy k uveřejnění jejího obsahu nedošlo. Úřad s odkazem na výše uvedené opakuje, že dle článku 13.11 smlouvy o dílo uzavřené s vybraným dodavatelem tvoří tato příloha nedílnou součást uvedené smlouvy.

40.         Jak bylo zjištěno, obsahem přílohy č. 1 je seznam zadavatelem požadovaných technických parametrů předmětu veřejné zakázky (jenž byl přílohou č. 7 zadávací dokumentace), vždy s potvrzením vybraného dodavatele u jednotlivých položek, že jím nabízené řešení daný parametr splňuje.

41.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2020 uvedl, že je „určeným prvkem Kritické informační infrastruktury (KII) dle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti“. V doplnění vyjádření ze dne 6. 8. 2020 pak sdělil, že se při uveřejňování předmětné smlouvy o dílo řídil pouze zákonem o registru smluv a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, nikoliv zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Současně obecně odkázal na nutnost dodržovat bezpečnostní pokyny dle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), a na nutnost předjímat následky případného zneužití informací a dopady na bezpečnost státu dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Své vyjádření obviněný uzavřel tak, že s ohledem na závažnost předmětu veřejné zakázky a specifickou ochranu informací využil ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

42.         V zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce obviněný uvedl, že je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury a že předmět veřejné zakázky se dotýká i aplikace Moving Weather, v jejímž případě jde o „KII (Kritickou Informační Infrastrukturu, resp. kritický systém)“ podle zákona o kybernetické bezpečnosti.

43.         Úřad nikterak nezpochybňuje postavení obviněného coby správce informačního systému kritické informační infrastruktury a charakter předmětu veřejné zakázky, s nímž mohou souviset informace popisující konkrétní systémy a prvky jejich zabezpečení, jež mohou být bezpečnostním rizikem, ani z toho plynoucí povinnosti stanovené obviněnému příslušnými právními předpisy.

44.         Rovněž si je Úřad vědom ustanovení § 218 odst. 3 zákona, podle kterého zadavatel nemusí uveřejnit mj. informaci, jejíž uveřejnění by znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem. Je zřejmé, že v případě správců a provozovatelů kritické informační infrastruktury může být takovým důvodem nutnost ochrany informací na základě povinností stanovených v zákoně o kybernetické bezpečnosti a konkretizovaných ve vyhlášce č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat, která stanoví v podrobnostech požadavky na bezpečnostní opatření, jež musí osoby spadající do působnosti zákona o kybernetické bezpečnosti zavádět. Uvedená vyhláška pak stanoví v § 4 povinnost dotčených osob hodnotit a klasifikovat aktiva a následně je vhodným způsobem chránit. V příloze č. 1 této vyhlášky je pak přímo uvedeno, že zejména aktiva s úrovní hodnocení „Vysoká“ nebo „Kritická“ jsou tyto osoby povinny chránit před zveřejněním a vyžadují vysokou míru ochrany.

45.         Je tedy zřejmé, že tyto bezpečnostní požadavky musí zadavatelé promítnout i do realizovaných zadávacích řízení a s nimi souvisejících úkonů. Citované předpisy však nestanoví, jakým univerzálním způsobem mají zadavatelé z hlediska kybernetické bezpečnosti postupovat při zadávání veřejných zakázek, volba konkrétních bezpečnostních opatření musí být založena na zadavatelem řádně provedené analýze aktiv a s nimi souvisejících rizik, na řádném a zdokumentovaném zařazení aktiv do jednotlivých úrovní, přičemž je výlučně v odpovědnosti povinné osoby coby zadavatele řádně svůj postup odůvodnit[3]. Z uvedeného tedy vyplývá, že nelze považovat za dostačující pouhé obecné prohlášení zadavatele o tom, že chrání informace z důvodu nutnosti dodržet předpisy vztahující se ke kybernetické bezpečnosti, ale že je nutné v souladu s předpisy u jednotlivých informací řádně zdokumentovat důvody nutnosti jejich ochrany.

46.         V dané souvislosti Úřad uzavírá, že obviněný ani po opakované výzvě Úřadu nepředložil odůvodnění znečitelnění obsahu výše uvedené přílohy podložené odkazem na konkrétní ustanovení příslušných předpisů z oblasti kybernetické bezpečnosti (či jiných) a předložením relevantních podkladů dokládajících tvrzené skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit oprávněnost takového postupu při uveřejnění přílohy č. 1 smlouvy o dílo. Úřad má tedy za to, že nelze považovat informace obsažené v příloze č. 1 smlouvy o dílo za takové informace, na něž se povinnost uveřejnění v registru smluv nevztahuje.

47.         Odkazuje-li pak obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2020 bez bližší argumentace na ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, dle něhož se povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, pak k tomu uvádí Úřad následující.

48.         V ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv uvedené pojmy nemají své obecné legální definice a je tedy nutné vykládat je podle jejich obecného významu.

49.         Jak již bylo řečeno výše, v daném případě je obsahem přílohy č. 1 seznam zadavatelem požadovaných technických parametrů předmětu veřejné zakázky, vždy s potvrzením vybraného dodavatele u jednotlivých položek, že jím nabízené řešení daný parametr splňuje.

50.         Úřadu nejsou v případě přílohy č. 1 zřejmé žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné považovat seznam technických parametrů předmětu plnění za naplňující znaky některého z pojmů vyjmenovaných v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. Tedy, v případě přílohy č. 1 nelze považovat podmínky pro neuveřejnění dané přílohy z důvodů vymezených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru za splněné. Úřad má tedy za to, že přílohu č. 1 smlouvy o dílo nelze podřadit ani pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

51.         Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že obviněný byl povinen uveřejnit v registru smluv současně se smlouvou o dílo rovněž její přílohu č. 1.

52.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný neuveřejnil smlouvu o dílo uzavřenou s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku v souladu se zákonem o registru smluv, neboť tato smlouva nebyla obviněným zaslána správci registru smluv k uveřejnění v kompletním znění, tedy včetně její přílohy č. 1 tvořící její nedílnou součást. Proto v daném případě nebyly naplněny podmínky pro aplikaci výjimky z povinnosti uveřejnění dané smlouvy o dílo na profilu zadavatele stanovené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

53.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti, obsah dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky a vyjádření obviněného má Úřad za prokázané, že obviněný v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v § 219 odst. 1 citovaného zákona, neboť neuveřejnil smlouvu o dílo uzavřenou dne 13. 12. 2019 s vybraným dodavatelem včetně všech jejích příloh na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 30. 12. 2019, když předmětnou smlouvu o dílo uveřejnil dne 16. 12. 2019 v registru smluv, avšak bez její přílohy č. 1 - Technická specifikace a požadavky na předmět plnění, resp. tuto přílohu uveřejnil v registru smluv dne 17. 12. 2019 zcela bez její obsahové náplně. Uvedeným jednáním se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

54.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

55.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo uzavřenou dne 13. 12. 2019 s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku včetně všech jejích příloh v zákonné lhůtě do 15 dnů od jejích uveřejnění, tj. nejpozději dne 30. 12. 2019, když předmětnou smlouvu uveřejnil dne 16. 12. 2019 v registru smluv, avšak bez její přílohy č. 1, resp. tuto přílohu uveřejnil v registru smluv dne 17. 12. 2019 zcela bez její obsahové náplně.

56.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

57.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

58.         V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění smlouvy o dílo včetně všech jejích příloh na profilu zadavatele, tj. dne 31. 12. 2019. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

59.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

60.         Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 219 odst. 1 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích příloh, změn a dodatků, do 15 dnů od jejího uzavření. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když předmětnou smlouvu uveřejnil bez její přílohy č. 1 tvořící její nedílnou součást, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

61.         V rámci následků protiprávního jednání obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že bylo postupem obviněného znemožněno široké veřejnosti seznámit se s kompletním obsahem smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku a ztížena možnost kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Neuveřejnění kompletní smlouvy o dílo tak mohlo způsobit pochybnosti některých subjektů, zda výběr dodavatele veřejné zakázky proběhl transparentně. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění kompletní smlouvy v zákonné lhůtě nemělo na tento výběr jakýkoliv vliv, neboť vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. V daném případě však nelze konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona jako takového nebo že by zcela rezignoval na splnění uveřejňovací povinnosti komplexně, neboť uveřejnil ve lhůtě stanovené zákonem alespoň smlouvu o dílo v částečném znění, byť ne se všemi přílohami. Jde tedy v tomto případě o přestupek nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti. Tuto skutečnost vzal Úřad v úvahu coby polehčující okolnost při stanovení výše pokuty.

62.         Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku, za nějž je ukládána pokuta, a potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

63.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění smlouvy o dílo včetně všech jejích příloh na profilu zadavatele, tj. dne 31. 12. 2019. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil ve prospěch snížení ukládané sankce výše uváděné časové kritérium, a to z důvodu časového rozestupu přibližně pouze osm měsíců mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání.

64.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy obviněného za rok 2019 (dostupné na jeho internetových stránkách) vyplývá, že obviněný ke dni 31. 12. 2019 disponoval aktivy v celkové výši 2 376 805 tis. Kč. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

65.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 5 000 Kč, která naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě funkce právní odpovědnosti.

66.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

67.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

  

Obdrží

Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy