číslo jednací: 15829/2020/532/DKu
spisová značka: S0386/2019/VZ

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 20. 8. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení na veřejnou zakázku „Rámcová dohoda na provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy pro řidiče složek IZS na období 2019-2021“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 8. 2019 pod ev. č. Z2019-029171 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 161-396617 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „(…) výcvik řidičů složek IZS (…). Výcvik bude prováděn v období tří let (2019 – 2021) ve kterém bude vyškoleno 19.008 příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále také HZS) a Polic[i]e České republiky (dále také „PČR“) (…), výcvik bude prováděn na vozidlech objednatele.“.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 1.5 „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace byla zadavatelem stanovena na 63 446 082,65 Kč bez DPH.

II.        POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky.

5.             Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu.

6.             Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně zda zadavatel v zadávacím řízení postupoval v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv to jeho povaha připouštěla, když nastavenými zadávacími podmínkami s ohledem na požadavek v bodu 1.2 „Plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kterým stanovil, že „počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů“, způsobil, že dodavatelé působící na relevantním trhu nejsou schopni takto definovaný předmět veřejné zakázky splnit samostatně, čímž mohl vytvořit bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

III.        PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-S0386/2019/VZ-29305/2019/532/DKu ze dne 25. 10. 2019.

8.             Dnem 25. 10. 2019, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), správní řízení zahájeno.

9.             Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0386/2019/VZ-29314/2019/532/DKu ze dne 25. 10. 2019 určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a dále uvedeným usnesením Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace k Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

10.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0386/2019/VZ-30508/2019/532/DKu ze dne 12. 11. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 4. 11. 2019

11.         Zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí, že předmětem veřejné zakázky je výcvik řidičů složek integrovaného záchranného systému (dále také „IZS“), tedy Policie České republiky (dále také jen „PČR“) a Hasičského záchranného sboru (dále také jen „HZS“), a že z logistických důvodů (zejména z důvodů dojezdové vzdálenosti a časové náročnosti) stanovil více míst pro provádění výcviku.

12.         Zadavatel dále uvádí, že si je vědom, že na relevantním trhu neexistuje žádný subjekt, který by mohl veřejnou zakázku realizovat samostatně a dodává, že vhledem k rozsahu a potřebě plošného pokrytí výcvikových míst po celém území České republiky vypsal zakázku jako celek, přičemž předpokládal, že dojde ke sdružení podnikatelských subjektů nebo k realizaci jedním subjektem formou poddodávek. Dále dodává, že tento model byl úspěšně uplatněn při podobném projektu již dříve.

13.         Podle názoru zadavatele by rozdělení zakázky na jednotlivé dílčí zakázky bylo velice problematické, protože mu není známo kolik subjektů splňujících technické a personální podmínky pro provádění požadovaného výcviku by se ve kterém regionu přihlásilo, a tedy pro jaký rozsah by měla být každá dílčí zakázka vypsána. Dále upozorňuje, že případné nepřihlášení dodavatele z určitého regionu by mohlo vést k riziku nepřiměřeného navýšení nákladů na plnění spočívajícího ve zvýšení dojezdových vzdáleností a navýšení časové náročnosti nebo k nezajištění požadovaného počtu kurzů. Dále dodává, že dle dostupných informací existují kraje, a tedy i krajská ředitelství PČR a HZS, v jejichž teritoriu se nenachází žádný polygon využitelný k výcviku v předmětných kurzech.

14.         Zadavatel upozorňuje na nezbytnost centrálního plánování a organizace kurzů v rámci celé PČR a HZS z důvodu možnosti pokrýt potřeby všech krajských ředitelství obou složek IZS. Rozdělení předmětu veřejné zakázky na části zadavatel rovněž nepovažuje za možné pro nepřiměřenou náročnost koordinace jednotlivých dodavatelů, kdy některá krajská ředitelství PČR se účastní výcviku na více polygonech. Zadavatel podotýká, že výcvik probíhá na vozidlech jednotlivých krajských ředitelství, která po dobu výcviku parkují na jednotlivých polygonech, kde provádí i jejich servis a v průběhu roku se střídají. Některá krajská ředitelství pak poskytují výcviková vozidla v průběhu roku na více polygonů.

15.         Zadavatel uvádí, že vhledem k povaze výkonu složek IZS je nutné co nejoptimálnější plánování, aby nedocházelo k narušení služebních povinností. Zadavatel proto považuje za jednu ze základních podmínek realizace zakázky to, aby jednal pouze s jedním subjektem, ať už se sdružením nebo jedním dodavatelem (s poddodavateli), aby mohl koordinovat potřeby PČR a HZS.

16.         Zadavatel dále uvádí, že nerozdělením veřejné zakázky na části nevznikla žádnému dodavateli konkurenční výhoda, protože žádný dodavatel nemůže splnit samostatně podmínku na rozmístění a množství požadovaných polygonů. Zadavatel je rovněž toho názoru, že nevznikla ani bezdůvodná překážka hospodářské soutěže, protože existuje více možností, jak splnit požadovaný předmět plnění (sdružení v různých podobách, podání nabídek jednotlivými dodavateli s využitím poddodavatelů, kombinace obojího apod.). Zadavatel upozorňuje, že dodavatel, který podává nabídku ve sdružení s jinými dodavateli, může vystupovat jako poddodavatel jiného dodavatele, který podává nabídku samostatně.

17.         Zadavatel má za to, že rozdělením veřejné zakázky na části by se hospodářská soutěž výrazně omezila a v mnoha případech zcela znemožnila. Toto zdůvodňuje omezeným množstvím polygonů rozmístěných po celém území České republiky. Podle jeho názoru by při rozdělení veřejné zakázky na části došlo k tomu, že v některých oblastech by požadavky na dojezdovou vzdálenost 150 km od ředitelství PČR a HZS splnil pouze jeden dodavatel, a hospodářská soutěž by tudíž nebyla vůbec žádná, v dalších oblastech by byla omezená počtem polygonů, které tento požadavek na dojezdovou vzdálenost splňují.

18.         Zadavatel dále uvádí, že zásada zákazu diskriminace nemohla být nerozdělením veřejné zakázky na části porušena, protože všichni potenciální dodavatelé mají obdobné předpoklady k plnění předmětné veřejné zakázky (mají k dispozici jeden, výjimečně dva polygony). Dále uvádí, že naopak rozdělením veřejné zakázky na části by mohlo dojít k diskriminaci dodavatele, který vlastní polygon za hranicí 150 km od sídla krajského ředitelství PČR/HZS a z důvodu územního rozčlenění veřejné zakázky by nemohl podat nabídku do části, k níž je nejblíže územně příslušný. Zadavatel doplňuje, že takový dodavatel by nemohl podat nabídku ani do jiných částí, neboť by se musel spojit s dalšími dodavateli nebo poddodavateli a nebyl by konkurenceschopný proti dodavateli, který z důvodu územního členění může podat nabídku samostatně. V této souvislosti zadavatel podotýká, že spojováním s dalšími dodavateli by se popřel účel dělení veřejné zakázky na části.

19.         Zadavatel dále uvádí, že jsou mu známa rozhodnutí Úřadu i rozsudky soudů, ve kterých je uvedeno porušení zásady zákazu diskriminace nerozdělením veřejné zakázky na části, ačkoliv to povaha předmětu plnění připouštěla. Zadavatel je toho názoru, že v případech řešených ve zmiňovaných rozhodnutích a rozsudcích spočívala podstata porušení zákazu diskriminace v tom, že předmět plnění bylo možné rozdělit na spolu nesouvisející části. Zadavatel uvádí, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky (provádění kurzů výcviku řidičů) je celistvý, nejedná se tedy o takový předmět plnění, který je věcně různorodý, nesouvisející a tedy rozdělitelný. Podle názoru zadavatele by k rozdělení mohlo dojít pouze z územního důvodu, což jak se domnívá, není předmětem souvisejících rozhodnutí Úřadu nebo rozsudků soudů. Dále zadavatel zdůrazňuje, že takovýto důvod dělení je pouze v pravomoci zadavatele, který jediný může posoudit, zda by to bylo možné či přínosné. V této souvislosti zadavatel odkazuje na odbornou literaturu (Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek od autorů Herman, Fidler a kol.), podle níž rozdělit veřejnou zakázku na části není zákonem stanovená povinnost, zadavatel pouze vychází ze svých odůvodněných potřeb a důvodem nerozdělení může být nepřiměřeně náročná koordinace jednotlivých dodavatelů, technická náročnost rozdělení předmětu plnění nebo riziko nepřiměřeného navýšení nákladů na plnění.

20.         Zadavatel uvádí, že při rozdělení veřejné zakázky na části by jednotlivá krajská ředitelství PČR/HZS uzavírala rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem pouze k vybraným částem nebo jenom k jedné části, takže by se potom nemohla účastnit kurzů, spadajících do jiných částí veřejné zakázky, což je pro výkon služby a operativní vykrývání potřeb na výcvik zcela nepřijatelné. Zadavatel ve svém vyjádření dále poukazuje na fakt, že rozdělení veřejné zakázky na části dle území by zásadně narušilo plánování výcviku, jeho dodržování a aktualizaci a tedy i provedení celkového požadovaného počtu kurzů a zajištění celkového požadovaného počtu proškolených řidičů a výrazně by tak ohrozilo zajištění celkového předmětu plnění. Zadavatel dále uvádí, že ani účel rozdělení veřejné zakázky, tj. podpora malých a středních podniků, není pro předmětnou veřejnou zakázku příhodný, neboť její potenciální dodavatele nelze členit na velké, malé a střední.

21.         Zadavatel nesouhlasí s úvahou Úřadu, že se na relevantním trhu vyskytují subjekty, které jsou schopny zadavateli samostatně zajistit požadavky na poptávaný předmět plnění, protože podle jeho názoru Úřad nebere v potaz, že zadavatel nahlíží na poptávaný předmět plnění výlučně jako na celek. Zadavatel odkazuje i na jiné veřejné zakázky, které rovněž nejsou rozdělené na části, ale dodavatelé si musí na jejich plnění zajistit poddodavatele. Jako příklad zadavatel uvádí zakázku na dodávku policejních vozidel se zástavbou, kde se dodavatelé vozidel musí domlouvat se zástavbařskými firmami, a dodává, že úhlem pohledu Úřadu by se v daném případě jednalo o diskriminaci dodavatelů, kteří jsou nuceni si zajistit poddodavatele, místo aby zadavatel poptával v jedné části pouze dodávku automobilů a v jiných jejích částech jejich zástavbu.

22.         Zadavatel dále poukazuje na to, že v dřívějších letech byla vyhlášena veřejná zakázka se shodným předmětem plnění (bez rozdělení předmětu plnění), přičemž žádný z dodavatelů nic nenamítal. Z uvedeného zadavatel usuzuje, že ani trh rozdělení předmětné veřejné zakázky na části nepožaduje a její nerozdělení na části dlouhodobě akceptuje.

23.         Zadavatel dále nesouhlasí s postupem Úřadu, který považuje za chybný procesně i věcně, když Úřad vyzval zadavatele, aby se vyjádřil k podnětu, což zadavatel učinil, Úřad však následně zahájil správní řízení ze zcela jiného důvodu, ke kterému se zadavatel vůbec nevyjadřoval. Podle zadavatele měl Úřad nejprve vyzvat zadavatele k vyjádření, a teprve po jeho posouzení se rozhodnout, zda správní řízení zahájí či nikoliv. Dle zadavatele tak Úřad nedal zadavateli možnost se před zahájením správního řízení z moci úřední k důvodu pro jeho zahájení vyjádřit a zahájením správního řízení potom zadavateli znemožnil uzavřít rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem, čímž ohrozil financování předmětu plnění (zadavatel na předmětnou veřejnou zakázku obdržel finanční prostředky od fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, které jsou časově limitované).

24.         Zadavatel se dále vyjadřuje k postupu stěžovatele (Automotodrom Brno a.s., IČO 60728825, se sídlem Masarykův okruh 201, 664 84 Ostrovačice – dále jen „Automotodrom Brno“) a jím podaným opravným prostředkům, které zadavatel pokládá za čistě spekulativní a obstrukční, mající zřejmě za cíl pouze znemožnit řádné dokončení zadávacího řízení.

25.         Zadavatel dále uvádí, že zadávací řízení na předmět plnění bylo v letošním roce vyhlášeno již potřetí. První bylo zrušeno z důvodu, že vybraný dodavatel nesplnil povinnost, že akciové společnosti musí mít vydány výlučně zaknihované akcie. Druhé zadávací řízení bylo zrušeno z důvodu, že Automotodrom Brno nabídl o necelé 1 % nižší nabídkovou cenu než dodavatel na druhém místě, přičemž nabídka dodavatele Automotodrom Brno byla pro zadavatele nepřijatelná právě z důvodu provádění požadovaných kurzů na výcvik řidičů pouze na 1 polygonu. Ve třetím zadávacím řízení byl zadavatelem zařazen požadavek na minimální počet 5 polygonů a maximální dojezdovou vzdálenost 150 km, a to z toho důvodu, aby některý dodavatel nemohl nabídnout plnění pouze na jednom polygonu, což je pro zadavatele z pohledu výkonu služby, provozních, ekonomických a logistických důvodů zcela nepřijatelné. Zadavatel k uvedenému dodává, že požadavek na provádění kurzů na minimálně 5 polygonech je tedy pouze jeho formální reakcí na zneužití zadávacích podmínek dodavatelem Automotodrom Brno.

26.         Závěrem zadavatel uvádí, že předmět veřejné zakázky je celistvý, jeho rozdělení pouze z důvodu územního neumožňují důvody logistické, provozní, ekonomické a vyplývající z možností a potřeb výkonu služby. Rozdělení veřejné zakázky na části by naopak podle jeho názoru vytvořilo překážky hospodářské soutěže, v některých případech by ji až zcela znemožnilo. Zadavatel má za to, že zadávací podmínky žádným dodavatelům nezaručují konkurenční výhodu a dodává, že tu by mohlo zaručit naopak rozdělení veřejné zakázky na části.

27.         Zadavatel požaduje, aby Úřad správní řízení zastavil pro jeho nedůvodnost.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 12. 2019

28.         Dne 11. 12. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0386/2019/VZ-34222/2019/532/DKu (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), v němž výrokem I. rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňuje, jelikož nastavenými zadávacími podmínkami s ohledem na požadavek v bodu 1.2 „Plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kterým stanovil, že „počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů“, způsobil, že dodavatelé působící na relevantním trhu nejsou schopni takto definovaný předmět veřejné zakázky splnit samostatně, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval potenciální dodavatele v možnosti nabídnout zadavateli jím poptávané plnění, přičemž tímto postupem stanovil zadavatel zadávací podmínky v rozporu s citovaným zákonem.

29.         Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele dle § 263 odst. 3 zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

30.         Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí Úřad podle § 263 odst. 8 zákona uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

31.         Výrokem IV. prvostupňového rozhodnutí Úřad zadavateli uložil uhradit náklady správního řízení ve výši 30 000 Kč dle § 266 odst. 1 zákona.

32.         Proti výše zmíněnému rozhodnutí podal zadavatel dne 19. 12. 2019 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 2. 3. 2020

33.         Předseda Úřadu vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-06852/2020/321/EDo ze dne 2. 3. 2020 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), v rámci kterého výrokem I. zrušil rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0386/2019/VZ-34222/2019/532/DKu ze dne 11. 12. 2019 a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Výrokem II. druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

34.         Podle předsedy Úřadu „(…) se Úřad námitkami zadavatele nezabýval dostatečně, přičemž tak napadené rozhodnutí zatížil vadou nepřezkoumatelnosti, a to co do jeho výroku I, přičemž jeho zbývající výroky plně závisí právě na výroku I napadeného rozhodnutí, bez něhož samostatně neobstojí.“.

35.         Dle předsedy Úřadu „(…) při posuzování postupu zadavatele v případě, že nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, je třeba vždy s ohledem na specifika konkrétního případu důkladně přezkoumat nejen, zda je rozdělení veřejné zakázky objektivně možné, ale i zda by její rozdělení nešlo do rozporu s oprávněnými a odůvodněnými potřebami zadavatele.“. Dle předsedy Úřadu tedy nelze „(…) vždy jednostranně upřednostňovat rozdělení veřejné zakázky na části za účelem mnohdy hypotetické ochrany hospodářské soutěže, aniž by byly dostatečně vypořádány a popřeny konkrétní argumenty zadavatele svědčící proti rozdělení veřejné zakázky.“.

36.         Předseda Úřadu sdělil, že Úřad v prvostupňovém rozhodnutí „(…) bez dalšího jako zákonný akceptoval požadavek zadavatele, aby výcvikové kurzy byly prováděny na více místech ČR (na minimálně 5 polygonech) s ohledem na dojezdovou vzdálenost (maximálně do 150 km od sídla každého krajského ředitelství či do 100 km od servisního střediska pro specifickou kategorii vozidel) (…), aniž by blíže konstatoval, z jakého důvodu je takto hodnotí. (…) Oprávněnost nerozdělení veřejné zakázky na části však Úřad neuznal, aniž by jakkoli specifikoval, proč v této části zaujal jiný právní názor. Předseda Úřadu tak apeluje na Úřad, aby veškeré své závěry (ať už ve „prospěch“ či „neprospěch“ zadavatele) dostatečně odůvodnil. Není totiž případné, aby Úřad na jednu stranu vzal určitý požadavek zadavatele stručně jako „defaultní“ fakt a na druhou stranu jiné požadavky zadavatele odmítl, aniž by ve všech případech odůvodnil, proč takové rozdíly v posouzení požadavků zadavatele činí. “.

37.         Předseda Úřadu dále uvedl, že se Úřad „(…) nikterak nevypořádává s námitkami zadavatele ve smyslu, že na relevantním trhu existuje jen malý počet dodavatelů, de facto 8 společníků sdružení, kteří podali společnou nabídku, a Automotodrom Brno a.s., který nesplnil zadávací podmínky. Dle předsedy Úřadu je sice pravdou, „(…) že stanovení zadávacích podmínek způsobem, že jsou dodavatelé nuceni se sdružovat, není v obecné rovině vhodné. Nicméně Úřad by měl zvážit, zda to v daném konkrétním případě není odůvodněno charakterem veřejné zakázky a specifikem konkrétního soutěžního prostředí, zda tedy v přezkoumávaném případě skutečně reálně k omezení hospodářské soutěže mohlo dojít.“.

38.         Předseda Úřadu rovněž sdělil, že „(…) pokud by Úřad i po zevrubnějším posouzení reálné situace na daném trhu setrval na tom, že k omezení hospodářské soutěže došlo, ani to by ještě neznamenalo, že zadavatel nerozdělením veřejné zakázky na části porušil zákon. Stále tu totiž zůstává nutnost posoudit existenci důvodů, které by zadavateli umožňovaly veřejnou zakázku na části nerozdělit, jelikož by při jejím rozdělení nebylo možno dostatečně eliminovat rizika či obtíže s rozdělením spojená.“. Dle předsedy Úřadu se Úřad dostatečně nezabýval důvody zadavatele, proč veřejnou zakázku na části nerozdělil, což činí prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelným.

39.         Dle předsedy Úřadu se Úřad nevypořádal především s následujícími argumenty zadavatele a měl by se k nim podrobně vyjádřit. „(…) Předně jde o otázku flexibility na straně zadavatele (požadavek na to, aby řidiče na školení mohl posílat různě po ČR a nikoliv jen tam, kde se nachází konkrétní krajské ředitelství) a nutnost obsloužení všech krajských ředitelství. Úřad by se měl zabývat i reálností a důsledky situace, že by se na jednu část veřejné zakázky mohlo přihlásit více uchazečů a na jinou žádný uchazeč, že by tato část nebyla vůbec pokryta, kteréžto nebezpečí zmínil právě zadavatel. Dále jde také o možné provozní komplikace, které by mohlo rozdělení veřejné zakázky na části způsobit – složité logistické ošetření všech školení a účasti jednotlivých řidičů složek Integrovaného záchranného systému na nich. Konečně je třeba posoudit argument týkající se otázky vytíženosti polygonů s ohledem na jejich omezenou kapacitu. Úřad by měl tedy tyto všechny požadavky zadavatele posoudit z hlediska jejich důvodnosti, a to v případě, že by omezení hospodářské soutěže shledal.“.

40.         Předseda Úřadu shrnul, že „(…) zákon v § 35 hovoří o možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části, povinnost takto učinit lze dovodit ve vztahu k § 6 zákona, ale pouze v případech, kdy zadavatel nedoloží důvodnost nerozdělení.“. Dle „(…) § 36 odst. 1 zákona, který zakazuje bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, tedy a contrario důvodné omezení hospodářské soutěže umožněno je.“. Dle předsedy Úřadu je vždy třeba zvážit zásadu zákazu diskriminace na straně jedné a zásadu přiměřenosti na straně druhé, nakolik je tedy možné v daném konkrétním případě rozdělení veřejné zakázky po zadavateli požadovat. „(…) Zadavatel je totiž ten, jenž zadává veřejnou zakázku, která by primárně měla co nejvíce pokrývat jeho potřeby, i když samozřejmě zároveň odpovídá i za zákonnost zadávacího řízení. Proto je také na něm, jak své požadavky zdůvodní. Nelze tedy po něm formalisticky požadovat, aby prováděl zadávací řízení způsobem, u něhož by hrozilo, že nepovede k cíli či řádnému plnění veřejné zakázky, pakliže prokáže, že jeho potřeby zahrnující nerozdělení veřejné zakázky jsou opodstatněné a odůvodněné.“. Dle předsedy Úřadu je tedy úkolem Úřadu „(…) argumentaci zadavatele důkladně posoudit a pokud jí nedá za pravdu, tak takový závěr opřít o konkrétní přezkoumatelné argumenty.“.

41.         Závěrem předseda Úřadu shrnul, že právní závěr napadeného rozhodnutí není podpořen dostatečnými skutkovými zjištěními. Dle předsedy Úřadu není z napadeného rozhodnutí patrné, že by se v něm Úřad řádně vypořádal s tvrzenými důvody, proč nelze veřejnou zakázku rozdělit na části a napadeného rozhodnutí tak trpí vadou nepřezkoumatelnosti.

42.         Předseda Úřadu uzavřel, „(…) že je zapotřebí, aby Úřad doplnil svá skutková zjištění a na ně navazující úvahy týkající se právní kvalifikace skutku, a v návaznosti na to, aby znovu rozhodl.“.Předseda Úřadu v dalším uvedl, že „(…) napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nedostatečných skutkových zjištění a z toho se odvíjejícího nedostatečně podloženého právního posouzení. Úřad tak v novém posouzení věci doplní svá skutková zjištění ohledně toho, zda postupem zadavatele spočívajícím v nerozdělení veřejné zakázky na části skutečně došlo k omezení hospodářské soutěže (…) pokud k takovému závěru dojde, musí jej opřít o konkrétní fakta vyplývající se specifik daného zadávacího řízení a navíc musí doplnit tato skutková zjištění o to, zda konkrétní zadavatelem vyjmenované požadavky a argumenty nejsou důvodné a tedy způsobilé dostatečně osvědčit oprávněnost a zákonnost daného postupu zadavatele v zadávacím řízení. Na základě takto doplněných podrobných skutkových zjištění vztahujících se k okolnostem předmětného konkrétního případu provede Úřad nové právní posouzení a v návaznosti na to Úřad správnost své původní právní kvalifikace ověří a případně ji zreviduje.“.

Nové projednání věci Úřadem

43.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-07303/2020/532/DKu ze dne 5. 3. 2020 vyrozuměl účastníka řízení o pokračování správního řízení.

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-07315/2020/532/DKu ze dne 5. 3. 2020 Úřad účastníkovi řízení určil lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

45.         Usnesením č. j. ÚOHS-13915/2020/532/DKu ze dne 12. 5. 2020 Úřad účastníkovi řízení určil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

 

 

 

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 3. 2020

46.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že „(…) předseda Úřadu rozhodl, že při novém projednání věci musí Úřad nejprve na konkrétních faktech, nikoliv pouze vágně, zdůvodnit, že nerozdělením veřejné zakázky na části skutečně došlo k omezení hospodářské soutěže a to s přihlédnutím ke specifikům daného zadávacího řízení a zároveň přesvědčivě vyvrátit argumenty zadavatele, že nerozdělením veřejné zakázky na části ve specifickém, daném zadávacím řízení, k omezení hospodářské soutěže dojít nemohlo.“.

47.         Zadavatel dále uvádí, že při rozdělení veřejné zakázky na části by hodnocení nabídek probíhalo vícekriteriálně, na základě nejnižší nabídkové ceny a nejbližší vzdálenosti polygonu od sídla krajského ředitelství IZS, přičemž kritérium nejbližší vzdálenosti by mělo kvůli své důležitosti pro zadavatele významnou váhu. Toto zadavatel považuje za další důvod, proč nerozdělením veřejné zakázky na části nemohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, neboť je počet a rozmístění polygonů v České republice dané. Dle zadavatele tak soutěžení na kritérium nejbližší vzdálenosti postrádá smysl, navíc by tímto mohlo být ohroženo dodržení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Neuvedení kritéria nejbližší vzdálenosti v rámci hodnocení by zase dle zadavatele popíralo smysl hodnocení a vybraným dodavatelem by se mohl stát dodavatel, který by nabídl polygon, pro zadavatele teritoriálně nepřijatelný.

48.         Zadavatel dále upozorňuje, že dle rozhodnutí předsedy Úřadu, i kdyby Úřad na základě svých konkrétních argumentů prokázal, že nerozdělením veřejné zakázky na části k omezení hospodářské soutěže skutečně došlo, musí Úřad ještě přesvědčivě odůvodnit a své rozhodnutí doplnit o skutková zjištění, ze kterých by bylo zřejmé, proč zadavatelem vyjmenované konkrétní požadavky a argumenty, týkající se specifik daného zadávacího řízení, nejsou důvodné a zadavatel tak není oprávněn postupovat dle § 36 zákona, který připouští důvodné omezení hospodářské soutěže. Dle vyjádření zadavatele musí Úřad naopak konkrétně odůvodnit svůj názor, že rozdělení veřejné zakázky na části je pro zadavatele, i s přihlédnutím ke specifičnosti dané veřejné zakázky, odborně možné. 

49.         Zadavatel ve svém vyjádření shrnul rozhodnutí předsedy Úřadu, dle kterého se rozhodnutí Úřadu nevypořádalo s konkrétními argumenty zadavatele, a dále nebylo podpořeno dostatečnými skutkovými zjištěními.

50.         V souvislosti s povinností Úřadu vypořádat se s argumenty zadavatele, proč je pro něj rozdělení veřejné zakázky nepřijatelné, odkazuje zadavatel na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0642/2016/VZ-49351/2016/513/IHI, které pokládá pro posouzení oprávněnosti argumentů zadavatele za přiléhavé. Dle tohoto rozhodnutí „Úřad obecně konstatuje, že je to výlučně zadavatel, který stanovuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám nejlépe zná své vlastní potřeby a požadavky“ a dále „Je v zásadě na zadavateli, jaké požadavky stanoví na předmět veřejné zakázky podle svých potřeb a účelu, ke kterému má předmět veřejné zakázky sloužit. Zadavatel je tedy oprávněn vymezit předmět veřejné zakázky tak, aby sloužil jeho potřebám a sledoval dosažení jeho legitimních cílů.“. Zadavatel uvádí, že rozhodnutí předsedy Úřadu doplňuje v tom smyslu, že v novém rozhodnutí je nezbytné, aby se Úřad vypořádal rovněž se závěry uvedenými v citovaném rozhodnutí Úřadu.

51.         Závěrem zadavatel uvedl, že mu není jasné, jak by Úřad mohl odbornému pracovišti vysvětlit, jakým způsobem má odborné pracoviště postupovat při zajišťování všech provozních, logistických, servisních a ekonomických potřeb při zajišťování provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy pro řidiče složek IZS v případě, že by byla veřejná zakázka rozdělena na části.

Zjištění Úřadu získaná na základě vlastní činnosti v průběhu správního řízení

52.         Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí Úřadu uložil, aby při novém posouzení věci doplnil svá skutková zjištění ohledně toho, zda postupem zadavatele spočívajícím v nerozdělení veřejné zakázky na části skutečně došlo k omezení hospodářské soutěže.

53.         Úřad za účelem dostatečného zjištění skutkového stavu oslovil dne 17. 3. 2020 subjekty působící na relevantním trhu s žádostí o vyjádření v rámci jejich působnosti.

54.         Úřadem byly osloveny členové Společnosti akreditovaných center pro výcvik řidičů IZS (dále také „Společnost akreditovaných center“), tj.:

• AUTODROM PROMOTION s.r.o., IČO 25446941, se sídlem Lindnerova 998/6, Libeň, 180 00 Praha 8 (dále jen „AUTODROM PROMOTION”),
• Agentura POZITIF s.r.o.,IČO 62906224, se sídlem Do Čertous 2622/14, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice (dále jen „Agentura POZITIF”),
• Antonín Musil, IČO 10582088, se sídlem Chlumova 4755/12, 586 01 Jihlava (dále jen “Antonín Musil”),
• Libor Václavík – LIBROS, IČO 12697281, se sídlem Palackého 1114, 702 00 Ostrava – Přívoz (dále jen „Libor Václavík - LIBROS”),
• MAX CARS Training s.r.o., IČO01381521, se sídlem Voznice 214, 263 01 Voznice – Dobříš (dále jen „MAX CARS”),
• s-drive s.r.o., IČO 27479137, se sídlem Piletická 529, Pouchov, 503 41 Hradec Králové (dále jen „s-drive”),
• AUTOKLUB KAROSA klub v AČR, pobočný spolek, IČO 00485802, se sídlem Dráby 45, Litomyšlské Předměstí, 566 01 Vysoké Mýto (dále jen „AUTOKLUB KAROSA”),
• STEEL RING Třinec s.r.o., IČO 27841111, se sídlem Frýdecká 272, Staré město, 739 61 Třinec (dále jen „STEEL RING”),
• a společnost
• Automotodrom Brno a.s., IČO 60728825, se sídlem Masarykův okruh 201, 664 84 Ostrovačice (dále jen „Automotodrom Brno“).

55.         Žádost o sdělení informace, kterou byly uvedené společnosti osloveny, obsahovala 5 otázek, jejichž účelem bylo mimo jiné zjistit specifika na trhu s polygony a s tím souvisejícími kurzy řidičů prováděnými na těchto polygonech.

56.         Úřad položil společnostem následujících 5 dotazů. Přílohou žádosti o sdělení informace byla pro případ potřeby s ohledem na položené dotazy i zadávací dokumentace k šetřené veřejné zakázce.

1)      „Disponuje Vaše společnost polygonem na území České republiky, jehož stavebně technické řešení a materiální vybavení splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy (viz bod 6.4.1 zadávací dokumentace) a byla by Vaše společnost schopna zabezpečit předmět plnění dle zadávací dokumentace (tj. zajištění kurzů bezpečné jízdy pro výcvik řidičů a zajištění místa plnění – viz body 1.1 a 1.2 zadávací dokumentace)? Pro zodpovězení této otázky není rozhodné splnění požadavku na zajištění místa plnění max. 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS, požadavku na provádění výcviků minimálně na 5 polygonech, ani specifického požadavku pro výcvik řidičů na vozidlech kategorie N3 (zajištění místa plnění v dojezdové vzdálenosti do 100 km od servisního střediska ZÚ HZS Hlučín). Jinými slovy: je Vaše společnost schopna zajistit kurzy bezpečné jízdy v rozsahu a kvalitě dle příslušné zadávací dokumentace a poskytnout k jejich realizaci odpovídající místo plnění? V případě, že ano, uveďte kde a v jakém počtu a, zda byste pro realizaci kurzů museli využít případně služeb jiného dodavatele (poddodavatele).

2)      Jaký dopad má na Vaši společnost požadavek na zajištění místa plnění v max. vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS (případně požadavek na zajištění místa plnění v dojezdové vzdálenosti do 100 km od servisního střediska ZÚ HZS Hlučín) a na počet míst plnění minimálně 5 polygonů (viz požadavek stanovený v bodu 1.2 zadávací dokumentace), pokud by se Vaše společnost chtěla účastnit zadávacího řízení? Byl by pro Vaši společnost problém spolupracovat s jinými subjekty (dodavateli), případně měl by tento krok (nutnost sdružovat se i s dalšími dodavateli) nějaký dopad na Vaši společnost (ekonomický, personální apod.)? V případě, že se Vaše společnost předmětného zadávacího řízení účastní, uveďte prosím, zda s ohledem na podání společné nabídky má na Vaši společnost spolupráce s jinými subjekty (dodavateli) nějaký dopad (ekonomický, personální apod.).

3)      Pokud je Vaší společnosti známo, které další subjekty by mohly splňovat stanovené zadávací podmínky (tj. zajištění kurzů bezpečné jízdy pro výcvik řidičů a zajištění místa plnění, a to i bez zohlednění podmínky dojezdové vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS a min. počtu 5 polygonů – viz bod 1.2 zadávací dokumentace) v rámci ČR, uveďte prosím, o které společnosti se jedná.

4)      Disponuje Vaše společnost informací, zda na trhu existuje subjekt, který by požadavky na zajištění místa plnění v max. vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS a na počet míst plnění minimálně 5 polygonů splnil bez nutnosti spolupráce s dalšími subjekty?

5)      Ve vztahu k realizaci plnění (provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy): považovali byste za problematické, pokud by se jednoho kurzu účastnili současně řidiči z různých částí ČR (příslušníci různých krajských ředitelství PČR a HZS) za účelem zajištění vždy maximálního počtu účastníků kurzu?“

57.         V rámci prováděného průzkumu získal Úřad odpovědi od všech dotázaných subjektů. Úvodem svých odpovědí sdělil jeden z dotázaných subjektů, Společnost Libor Václavík – LIBROS, že na základě vyhlášení šetřené veřejné zakázky došlo v roce 2019 k dobrovolnému založení Společnosti akreditovaných center pro výcvik IZS, kterou reprezentuje celkem 8 subjektů – polygonů na území České republiky, a která podala nabídku na předmětnou veřejnou zakázku. Upřesnil, že zkušenosti z období 2016 – 2018 z obdobného projektu ukázaly, že je zapotřebí vyjít zadavateli vstříc, poskytnout mu optimální geografickou strukturu míst plnění veřejné zakázky v České republice, zajistit profesionální konsolidovaný přístup dodavatele a napomoci tak zabezpečit požadovanou profesionalizaci řidičů složek IZS České republiky. Dále Společnost Libor Václavík – LIBROS mimo odpovědi na dotazy Úřadu sdělila, že Asociace Center bezpečné jízdy ČR^[1](dále také „Asociace“) realizovala a bude realizovat i jiné projekty financované z Fondu zábrany škod nebo jiných finančních zdrojů, které mají celorepublikový rozměr. Doplnil, že již třetím rokem pokračují projekty pro řidiče seniory (www.jedusdobou.cz), ve spolupráci s Policií ČR pak projekt pro motocyklisty „Začněme spolu aneb kolama dolů“. Dále uvedl, že pro rok 2020 ve spolupráci s Asociací autoškol ČR, PČR, Asociací dopravních psychologů a dalšími partnery je připravován zcela nový projekt pro mladé a začínající řidiče (www.startdriving.cz) a pro motocyklisty (www.ucmeseprezit.cz). Na podzim letošního roku je připravovaný projekt ŘIDIČ 100X JINAK ve spolupráci s Dopravní policií ČR. V projektech tohoto rozměru vidí Asociace obrovský celospolečenský přínos, měřitelný, hmatatelný a pozitivní. Společnost Libor Václavík – LIBROS dále uvedla, že zde je zcela jistě prostor pro další partnery a subjekty, kteří konstruktivně, nezištně a pozitivně obohatí myšlenku a opravdové poctivé úsilí ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu.

58.         Na dotaz č. 1 společnosti odpovídaly následovně:

Společnost Autoklub KAROSA uvedla, že disponuje polygonem, jehož stavebně technické řešení a materiální vybavení splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy a byla by schopna zabezpečit předmět plnění zadávací dokumentace, mimo vozidel kategorie N3 v počtu max. 48 osob denně, ve spolupráci s poddodavatelem společností DEKRA CZ a.s. Autoklub KAROSA je vlastníkem a provozovatelem výcvikového areálu, společnost DEKRA CZ a.s. je držitelem oprávnění k odbornému výcviku řidičů, disponuje týmem zkušených lektorů a je zodpovědná za vedení výcviku a jeho vyhodnocení.

Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla, že je schopna zajistit kurzy v rozsahu zadávací dokumentace bez nutnosti jiného dodavatele.

Společnost Libor Václavík – LIBROS uvedla, že disponuje polygonem, včetně stavebně technických řešení a dalších dispozic, zázemí a potřebné infrastruktury. Společnost je schopna zajistit kurzy bezpečné jízdy v rozsahu a kvalitě dle příslušné zadávací dokumentace a poskytnout k jejich realizaci odpovídající místo plnění. Pro komplexní zajištění poptávky zadavatele dle zadávací dokumentace však doporučuje Společnost akreditovaných center.

Pan Antonín Musil sdělil, že je vlastníkem a provozovatelem polygonu a je schopen zajistit kurzy v rozsahu a kvalitě dle příslušné zadávací dokumentace. Pro zajištění poptávky zadavatele v republikovém rozsahu je však podle pana Antonína Musila nutná spolupráce se Společností akreditovaných center, která byla z tohoto důvodu založena.

Společnost Agentura POZITIF uvedla, že nemá ve svém majetku stavebně technické řešení a materiální vybavení, které splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy dle zadávací dokumentace. Nicméně dne 17. 6. 2019 uzavřela jmenovaná společnost s poddodavatelem společností AUTOMODROM MOST a. s. smlouvu o nájmu prostor, která disponuje požadovaným stavebně technickým řešením a materiálním vybavením. Z uvedeného důvodu je společnost Agentura POZITIF schopná zajistit kurzy bezpečné jízdy dle požadavků zadávací dokumentace.

Společnost s-drive uvedla, že disponuje vlastním polygonem a splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy a je schopna zabezpečit kurzy v rozsahu a kvalitě dle zadávací dokumentace, nicméně odpovídající místo plnění je schopna poskytnout pouze na základě spolupráce s dalšími členy Společnost akreditovaných center.

Společnost MAX CARS sdělila, že je schopna zabezpečit předmět plnění dle dané zadávací dokumentace v rámci polygonu ve Dlouhé Lhotě u Dobříše. Pro zajištění a uspokojení celé poptávky zadavatele dle dokumentace a požadavků v dané veřejné zakázce je ovšem nutná spolupráce i jiných polygonů. Co se týče služeb centra bezpečné jízdy jmenované společnosti, ta by nemusela k provádění její části veřejné zakázky (především v rámci výuky a výcviku), ke splnění kvalifikace a ani profesní způsobilosti, využít služeb poddodavatele. Zajištění kurzů bezpečné jízdy umí plně zajistit jako subjekt kompletně.

Společnost STEEL RING uvedla, že disponuje (na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2017) polygonem jehož stavebně technické řešení a materiální vybavení splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy. Stejně tak je jmenovaná společnost schopna zabezpečit předmět plnění zadávací dokumentace s omezením pro vozidla o hmotnosti max. 3,5t. Lektorskou činnost na jejím polygonu při výcviku vykonává společnost DEKRA CZ a.s., která disponuje oprávněním k odbornému výcviku řidičů. 

Společnost Automotodrom Brno uvedla, že disponuje potřebným materiálním a technickým vybavením nutným ke splnění obsahu výcviku v kvalitě dle příslušné zadávací dokumentace. Dále uvedla, že tyto skutečnosti jsou patrny také z jejich nabídky do předmětného výběrového řízení. Zároveň však společnost sdělila, že při maximálním počtu 16 osob v jednom kurzu a nemožnosti provádět více kurzů zároveň je pravděpodobné, že pro odškolení celkového počtu osob dle zadávací dokumentace, by bylo nutné spojení s dalším subjektem. Společnost zdůraznila, že podmínku schopnosti proškolit celkový počet dle zadávací dokumentace v každém z uvedených období považuje za účelovou, jelikož z logiky věci vyplývá, že v daném regionu/kraji budou složky IZS využívat vždy nejbližší výcvikové středisko.

59.         Na dotaz č. 2 společnosti odpovídaly následovně:

Společnost Autoklub KAROSA uvedla, že Autoklub KAROSA i společnost DEKRA CZ a.s., jsou členy Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů všech kategorií v ČR. Tato Asociace sdružuje na základě dobrovolného vstupu 8 polygonů z České republiky za účelem sjednocení teoretické i praktické výuky všech účastníků, jejich hodnocení, apod. Všem členům Asociace je zřejmé, že bez vzájemné spolupráce nelze požadavkům, na zabezpečení výcviku dle zadávacích podmínek z celé republiky, jednotlivě vyhovět. Společnost dále uvedla, že spolupráce s jinými subjekty není problém, žádný jiný subjekt mimo členů Asociace o tuto spolupráci dosud neprojevil zájem. S ohledem na podání společné nabídky a spolupráci s jinými subjekty nemá požadavek na počet míst plnění a maximální dojezdovou vzdálenost na tato místa plnění na jmenovanou společnost žádný dopad (ekonomický, personální apod.).

Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla, že je v tomto směru jednou z nejdéle fungujících společností a řadu let spolupracuje s mnoha partnery v této oblasti. Proto nepociťuje žádný problém.

Společnost Libor Václavík – LIBROS sdělila, že chápe poptávku zadavatele prostřednictvím veřejné zakázky jako celorepublikovou záležitost, potřebu naplnění optimální logistiky a snížení nákladů nutného kofinancování zadavatele. Je přesvědčena, že pro zadavatele je optimální komunikace se Společností akreditovaných center, s níž má zadavatel zkušenosti z obdobného projektu z let 2016 – 2018. Dále uvedla, že Společnost akreditovaných center oproti předcházejícímu projektu, kdy realizaci zakázky reprezentovalo celkem 6 subjektů, se rozhodla rozšířit nabídku v roce 2019 pro zadavatele na celkem 8 subjektů – polygonů (nově polygon s-drive a STEEL RING). Společnost Libor Václavík – LIBROS preferuje vůči jakémukoliv zadavateli systémovost, garanci unifikovaného a trvale kvalitativně udržitelného rozvoje na polygonech členů společnosti.

Pan Antonín Musil uvedl, že na základě zkušeností z obdobného projektu z let 2016-2019 ví, že rozložení polygonů v České republice nabízí ideální možnosti jejich využití, tzn. čím více polygonů dobrovolně sdružených ve Společnosti akreditovaných center, tím lépe pro zadavatele. Podání společné nabídky pro něho nemá ani ekonomický, ani personální vliv.

Agentura POZITIF uvedla, že je pro ni podmínka zajištění místa plnění v max. vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS akceptovatelná, a to vzhledem ke kapacitním možnostem zajištění kurzů v požadovaných počtech účastníků a požadované kvalitě. Dále uvedla, že pro splnění tohoto požadavku je nutné spojení s ostatními polygony, když krajská ředitelství PČR jsou v každém krajském městě a je logické, že Most svou polohou nedokáže uspokojit v rámci tohoto požadavku všechny účastníky. Společnost Agentura POZITIF je připravena spolupracovat s jinými dodavateli. Upřesnila, že tento krok jmenovanou společnost personálně nebo ekonomicky neovlivní. Sloučení by mělo mít vliv na zkvalitnění a sjednocení úrovně služeb.

Společnost s-drive uvedla, že zajištění místa plnění do určité vzdálenosti je běžný a logický požadavek zadavatele, který nemá dopad na společnost. Mohl by mít nepříznivý dopad pouze na zadavatele, pokud by to nepožadoval a trh to umožňoval. Jmenovaná společnost nemá problém spolupracovat s jinými subjekty, je členem Společnosti akreditovaných center. Podání společné nabídky nemá pro jmenovanou společnost žádný ekonomický či personální dopad.

Společnost MAX CARS nejprve uvedla, že ze zkušeností ví, že maximálně stanovená „dojezdovost“ má dopad na kvalitu výcviku, a to z pohledu vyučujících osob na osoby školení se zúčastňující. Další výhodou maximální stanovené vzdálenosti, je i dojezd servisního týmu, který se stará o permanentní funkčnost a výměny cvičících vozidel. Pro zadavatele by tedy bylo vysoce nehospodárné toto zajišťovat ve vzdálených lokacích. Sdružování se i s jinými dodavateli je, dle názoru jmenované společnosti, v takto rozsáhlé zakázce, nezbytné, přičemž stanovený počet minimálně 5 výcvikových středisek považuje za optimální. Společnost MAX CARS dále uvedla, že je účastníkem předmětného zadávacího řízení, a to, že je spojená i s jinými dodavateli tak, aby pokryli požadavky zadavatele, na ni nemá žádný negativní dopad.

Podle společnosti STEEL RING je nutná dohoda s dalšími polygony a provozovateli Center bezpečné jízdy. Vzhledem k členství v Asociaci center pro zdokonalovací výcvik řidičů AČR nevznikly jmenované společnosti komplikace a spolupráce s jinými subjekty pro společnost nemá žádný ekonomický či personální vliv.

Společnost Automotodrom Brno uvedla, že odpověď na tento dotaz, vztahující se k bodu 1.2. zadávací dokumentace, je zřejmá z podmínek v něm uvedených. Dle názoru společnosti tyto podmínky, s ohledem na tam uvedené vzdálenosti a kupříkladu fyzické umístění sídla jmenované společnosti i Masarykova okruhu v Brně, fakticky vylučují rovné podmínky pro účast předem neomezeného okruhu soutěžitelů. Dále však společnost uvedla, že se s nimi lze vypořádat zajištěním plnění spoluprací s dalšími subjekty. Dle názoru Automotodromu Brno ovšem není nutné omezovat účastníky minimálním počtem výcvikových polygonů počtem 5, což omezuje účast subjektů, které nejsou v žádném sdružení, a především se jedná o parametr, který již v době vzniku zadávací dokumentace směřoval k jedinému, v té době již existujícímu, subjektu. Dle společnosti ekonomické, personální či jiné dopady spolupráce s jinými subjekty nelze nyní odpovědně odhadnout, a to rovněž s ohledem na stávající nouzový stav a jeho důsledky pro podnikatelské subjekty.

60.         Na dotaz č. 3 společnosti odpovídaly následovně:

Podle společnosti Autoklub KAROSA by v současné době mohl teoreticky splňovat zadávací podmínky pro výcvik řidičů polygon v Brně. Jmenovaná společnost však neví, zda uvedený polygon splňuje a vlastní příslušná oprávnění a má rovněž pochybnosti o možnosti samostatného plnění podmínek z hlediska kapacity polygonu.

Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla, že se nezajímá, a ani dříve se nezajímala o podobné veřejné zakázky. Domnívá se pouze, že společnosti ČESMAD Bohemia a ÚAMK by mohly být vítězi dřívějších veřejných zakázek.

Společnost Libor Václavík – LIBROS prohlásila, že je dlouhodobě v profesním a metodickém kontaktu s polygony s akreditací, které jsou členy Společnosti akreditovaných center, a které jsou zároveň i členy Asociace Center bezpečné jízdy České republiky, která je oficiální a partnerskou organizací pro řadu státních i nestátních institucí a organizací, které se věnují zlepšování bezpečnosti silničního provozu, a která navazuje profesionální kontakty se všemi subjekty – polygony i mimo Českou republiku.

Pan Antonín Musil uvedl, že spolupracuje se všemi polygony v České republice, které jsou členy Společnosti akreditovaných center, a které jsou zároveň členy Asociace Center bezpečné jízdy organizované pod AMK ČR.

Podle společnosti Agentury POZITIF jsou subjekty, které by mohly splňovat stanovené zadávací podmínky v rámci České republiky, tyto společnosti; „(…) Agentura Pozitif s. r. o., Antonín Musil Jihlava, AUTODROM MOST a. s., AUTODROM PROMOTION s. r. o., AUTOKLUB KAROSA v AČR z. s., Automotodrom Brno, a. s., AUTOMOTOKLUB MOST v AČR z. s., DEKRA CZ a. s., Libor Václavík – LIBROS, MAX CARS Training s. r. o., S-rive s. r. o., STELL RING TŘINEC s. r. o.“.

Společnost s-drive uvedla, že spolupracuje se všemi vlastníky a provozovateli polygonů v České republice, kteří jsou členy Asociace center pro zdokonalování výcviku řidičů AČR, což jí dává záruku spolupráce s partnerem, který splňuje materiální, technické a kvalitativní předpoklady.

Podle společnosti MAX CARS všechny subjekty, které by měly splňovat veřejnou zakázku dle zadávací dokumentace, jsou členy Asociace Center bezpečné jízdy České republiky vedené pod AMK ČR.

Společnost STEEL RING uvedla, že je jí známa existence 8 dalších polygonů, které teoreticky disponují stavebně technickým řešením a materiálním vybavením splňujícím podmínky střediska bezpečné jízdy. Jedná se o polygony: Libros Ostrava, Autodrom Vysoké Mýto, Polygon Most, Maxcars Příbram, Polygon Hradec Králové, Polygon Jihlava, Autodrom Sosnová a Polygon Brno.

Odpověď na dotaz č. 3 a 4. shrnula Společnost Automotodrom Brno do jedné odpovědi, kde uvedla, že dle jejího názoru zadávací podmínky cílily záměrně na subjekt či subjekty, které se již účastnily předcházejícího zadávacího řízení (toto byl dle společnosti jeden z důvodu podání jejího podnětu k Úřadu). Dle Automotodromu Brno by však i v takovém případě mohly být zadávací podmínky splněny kooperací více subjektů, ať již rozdělením plnění či poddodavatelsky, nikoli pouze jediným z nich, nicméně tyto skutečnosti by měly být podle názoru společnosti Automotodrom Brno uvedeny v zadávací dokumentaci a nabídkách uchazečů.

61.         Na dotaz č. 4 společnosti odpovídaly následovně:

Společnost Autoklub KAROSA uvedla, že informací tohoto druhu společnost nedisponuje.

Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla, že nemá povědomí, protože se nezajímá o majetkové dispozice konkurence.

Společnost Libor Václavík – LIBROS uvedla, že informaci, zda na trhu existuje subjekt, který by požadavky bodu č. 4 splnil, nemá. Podle jeho názoru existují pouze samostatné subjekty, které se mohou dobrovolně sdružit, přičemž Společnost akreditovaných center je časově omezená vždy pouze na konkrétní zakázku.

Pan Antonín Musil uvedl, že informace, zda je v České republice subjekt, který by požadavky bodu 4 splnil, nemá. Podle jeho názoru však existují samostatné subjekty, které se dobrovolně sdružují, když je to třeba pro konkrétní zakázky.

Podle společnosti Agentura POZITIF neexistuje na trhu subjekt, který by požadavky na zajištění místa plnění v max. vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS a na počet míst plnění min. 5 polygonů splnil bez nutnosti spolupráce s dalším subjekty.

Společnost s-drive uvedla, že jí není znám žádný subjekt, který by splnil požadavek vzdálenosti bez nutnosti spolupráce s dalšími subjekty.

Společnost MAX CARS uvedla, že ví, že existují podobné subjekty např. i v zahraničí, ale již neví, zda se s někým sdružují či nikoliv, a zdali jeden subjekt disponuje vícero výcvikovými středisky, nebo zdali splňují podmínku vzdálenosti od jednotlivých krajských ředitelství PČR a HZS.

Společnost STEEL RING uvedla, že tuto informaci nemá.

K Odpovědi společnosti Automotodrom Brno Úřad odkazuje na informace ve vztahu k odpovědi na dotaz č. 3.

62.         Na dotaz č. 5 společnosti odpovídaly následovně:

Společnost Autoklub KAROSA uvedla, že ve vztahu k reálnému plnění nemá společnost problém s účastí řidičů z kterékoli části České republiky.

Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla, že to nepovažuje za problematické. Záleží na objednateli a jeho logistických, personálních a časových možnostech.

Společnost Libor Václavík - LIBROS uvedla, že se zadavatel ve většině případů snažil, aby ucelené kurzy byly složeny z příslušníků dojíždějících z oblastí nejblíže k danému polygonu. Jinak to pro daný výcvik nemá žádný vliv. Dále uvedl, že je věcí zadavatele, jak si to logisticky vyřeší.

Pan Antonín Musil uvedl, že to pro daný výcvik nemá žádný vliv, že je věcí zadavatele, jak věc logisticky vyřeší.

Z pohledu společnosti Agentura POZITIF je reálné, aby se jednoho kurzu zúčastnili současně řidiči z různých částí České republiky za účelem zajištění vždy maximálního počtu účastníků kurzu.

Podle společnosti s-drive není problematické školit současně řidiče z různých částí České republiky. Ovlivňuje to pouze ekonomické a logistické hledisko dopravy účastníků, což je však věcí zadavatele.

Společnost MAX CARS se domnívá, že by při realizaci plnění zakázky pro společnost nebyl problém, pokud by se jednoho kurzu účastnili současně řidiči z různých částí České republiky. K tomu však jmenovaná společnost dodává, že praktičtější je, když se sjede na výcvik 16 osob např. jen 2 nebo 1 vozidlem, protože je možné začít ihned s výcvikem, jakmile dorazí na místo, než pokud se vozidla sjíždí individuálně a ještě z různých krajů. Rovněž pokud vypadne jeden příslušník z výcviku, jednotlivá krajská ředitelství dokáží nahradit tuto mezeru okamžitě a nemusejí při tom řešit logistiku.

Společnost STEEL RING toto za problematické nepovažuje.

Společnost Automotodrom Brno uvedla, že toto za problematické nepovažuje.

63.         Pro přehlednost výše uvedené odpovědi Úřad shrnul i do následující tabulky:

Polygon	odpověď na dotaz č. 1	odpověď na dotaz č. 2	odpověď na dotaz č. 3	odpověď na dotaz č. 4	odpověď na dotaz č. 5
AUTOKLUB KAROSA	Ano, disponuje, poddodavatel společnost DEKRA CZ, a.s. provádí kurzy.	Autoklub Karosa i Dekra CZ, a.s. jsou dobrovolnými členy Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů. Společnost uvedla, že žádný jiný subjekt mimo členů Asociace o tuto spolupráci dosud neprojevil zájem. Spolupráce s ostatními subjekty je bez dopadu na společnost.	Polygon v Brně. Společnost však neví, zda uvedený polygon splňuje a vlastní příslušná oprávnění.	Není známo.	Ne
AUTOMOTODROM PROMOTION	Ano, společnost je schopna zajistit kurzy v rozsahu zadávací dokumentace bez nutnosti využít poddodavatele.	Společnost již řadu let spolupracuje s mnoha partnery v této oblasti, nepociťuje žádný problém.	Konkrétně neví.	Není známo	Ne
Libor Václavík- LIBROS	Ano, disponuje, společnost je schopna zajistit kurzy v rozsahu zadávací dokumentace. Pro komplexní zajištění však doporučuje Společnost akreditovaných center.	Společnost akreditovaných center garantuje kvalitu výcviku u svých členů, vzájemná spolupráce je bez problémů, v roce 2019 Společnost akreditovaných center přibrala další 2 členy,  kteří projevili zájem., přičemž tato společnost poskytuje služby i jiným zadavatelům a zákazníkům. Společnost Libor Václavík- LIBROS plně chápe důvody zadavatele.	Společnost uvedla, že dlouhodobě spolupracuje se členy Společnosti akreditovaných center, kteří jsou zároveň členy Asociace, další neuvádí.	Společnost uvedla, že existují pouze subjekty, které se dobrovolně sdružují, (omezeno časově na konkrétní zakázku)	Ne
Antonín Musil	Ano, disponuje, společnost je schopna zajistit kurzy v rozsahu zadávací dokumentace. Pro zajištění poptávky v celorepublikovém rozsahu je  dle pana Musila nutná spolupráce se Společností akreditovaných center.	Společnost uvedla, že spolupráce s dalšími polygony nemá na společnost žádný vliv, naopak čím více dobrovolně sdružených členů, tím lépe pro zadavatele z důvodu hospodárnosti.	Pan Musil uvedl, že spolupracuje se všemi členy Společnosti akreditovaných center, kteří jsou zároveň členy Asociace, další neuvádí.	Společnosti toto není známo, uvedla však, že existují subjekty, které se dobrovolně sdružují (omezeno časově na konkrétní zakázku).	Ne
Agentura POZITIF	Společnost provozuje polygonu na základě nájemní smlouvy s Autodrom Most, společnost je schopna zajistit kurzy v rozsahu zadávací dokumentace	Společnost jako dopad uvedla nutnou spolupráce s ostatními polygony, podmínky zadavatele však berou jako akceptovatelné a adekvátní (kapacitně by nezvládali vše zajistit), z pohledu zadavatel jsou podmínky pochopitelné.	Agentura Pozitif s. r. o., Antonín Musil Jihlava, AUTODROM MOST a. s., AUTODROM PROMOTION s. r. o., AUTOKLUB KAROSA v AČR z. s., Automotodrom Brno, a. s., AUTOMOTOKLUB MOST v AČR z. s., DEKRA CZ a. s., Libor Václavík – LIBROS, MAX CARS Training s. r. o., s-drive s. r. o., STELL RING TŘINEC s. r. o.	Dle názoru společnosti neexistuje.	Ne
s-drive	Ano, disponuje, společnost je schopna zajistit kurzy v rozsahu zadávací dokumentace, místo plnění pak ve spolupráci s dalšími členy Společnosti akreditovaných center.	Spolupráce s jinými ověřenými subjekty nemá dopad na společnost a nečiní jí problém. Požadavky zadavatele považuje za rozumné a logické.	Společnost uvedla, že spolupracuje se členy asociace, další neuvádí.	Není známo	Ne
MAX CARS	Ano, disponuje, společnost je schopna zajistit kurzy komplexně pro svou část zakázky.	Spolupráce nemá žádný negativní dopad na společnost, naopak podporuje požadavek na dojezdovou vzdálenost a 5 polygonů (únava řidičů po cestě, servis aut, hospodárnost pro zadavatele)	Společnost uvedla, že všechny subjekty, které by měly splňovat veřejnou zakázku dle zadávací dokumentace, jsou členy Asociace.	Není známo	Ne
STEEL RING	Ano, disponuje, společnost je schopna zajistit kurzy pro auta do 3,5 t. Polygon provozuje na základě nájemní smlouvy, lektorskou činnost provádí společnost DEKRA CZ a.s.	Dopadem je nutná dohoda s dalšími polygony, vzhledem ke členství v Asociaci nevznikly společnosti komplikace, spolupráce s jinými subjekty je bez dopadu na společnost.	Libros Ostrava, Autodrom Vysoké Mýto, Polygon Most, Maxcars Příbram, Polygon Hradec Králové, Polygon Jihlava, Autodrom Sosnová a Polygon Brno.	Není známo	Ne
Automotodrom Brno	Ano, disponuje, pro odškolení celkového počtu řidičů by však bylo nutné spojení s dalšími subjekty , dle názoru společnosti je toto účelové, neboť z logiky věci budou jednotlivé složky IZS využívat vždy nejbližší polygon.	Společnost uvedla, že požadavek na 5 polygonů a vzdálenost vylučuje rovné podmínky pro účast neomezeného počtu soutěžitelů (omezuje účast subjektů, které nejsou v žádném sdružení), lze se s nimi vypořádat spoluprací s jinými subjekty. Dopady na společnost nejsou schopni odpovědně odhadnout.	Společnost uvedla, že zadávací podmínky cílily na subjekt (subjekty), které se účastnily předchozího ZŘ - viz podnět. Podmínky by ale mohly být splněny buď rozdělením či poddodavatelsky a NE pouze jedním subjektem, což by mělo být uvedeno v ZD.		Ne

64.         V rámci průzkumu trhu byly dne 16. 4. 2020 společnosti Automotodromu Brno Úřadem zaslány následující dotazy za účelem upřesnění poskytnutého vyjádření:

1)       „Měla Vaše společnost v souvislosti s výše uvedenou veřejnou zakázkou zájem podat společnou nabídku s jinými subjekty disponujícími polygony v rámci ČR z důvodu splnění zadávacích podmínek? Případně měla Vaše společnost možnost sdružit se i s jinými dodavateli za účelem podání společné nabídky na předmětnou veřejnou zakázku?

2)      Ve Vašem vyjádření mj. uvádíte, že „(…) Dle našeho názoru však není nutné omezovat účastníky minimálním počtem výcvikových polygonů počtem 5. Toto omezuje účast subjektů, které nejsou v žádném sdružení, a především se jedná o parametr, který již v době vzniku zadávací dokumentace směřoval k jedinému, v té době již existujícímu, subjektu.“. Upřesněte, prosím, koho (jakého dodavatele či skupinu dodavatelů) označujete za „jediný, v té době existující, subjekt“, který by měl mít výhodu s možností splnění zadavatelem stanoveného požadavku na dispozici s minimálním počtem 5 výcvikových polygonů. Je Vaší společnosti známo, zda případně na trhu existuje v příslušném oboru (provozování polygonů) skupina dodavatelů, která neumožňuje rozšíření o další členy. Pokud ano, uveďte, o jakou skupinu dodavatelů se jedná.“.

65.         K dotazu č. 1 Automotodrom Brno uvedl, že byl schopen splnit veškeré podmínky zadávacího řízení, a to i spoluprací s dalšími polygony. Tato možnost nebyla omezena ani tím, že již fakticky existoval subjekt, který sdružoval 5 polygonů. Dále uvedl, že „(…) Podstatou naší námitky je fakt, že do opakovaného výběrového řízení byla tato podmínka přidána účelově na základě skutečnosti, že takový typ sdružení existoval.“.

66.         K dotazu č. 2 Automotodrom Brno uvedl, že původní výběrové řízení podmínku 5ti výcvikových center neobsahovalo, ale účastníkem byly stejné subjekty, resp. sdružení, a že jediné hodnotící kritérium, tedy nejnižší nabídková cena, bylo jmenovanou společností splněno. Vzhledem k výše uvedenému považuje společnost následnou změnu parametrů za zcela účelovou. Dále Automotodrom Brno uvedl, že subjekt, který jako jediný může splnit změněné podmínky je dle jejich informací Společnost akreditovaných center pro výcvik řidičů IZS. Dále zdůraznil a upozornil na fakt, že neexistuje žádný (technický, ekonomický, vzdělávací) argument, který by opodstatňoval vyřazení subjektu-polygonu, který se nachází v regionu s nižší dojezdovou vzdáleností, než ve výběrovém řízení požadovaných 150 km, a který nemá 5 polygonů. Dle jmenované společnosti první výběrové řízení tuto podmínku neobsahovalo, a proto považuje její dodatečné zařazení za účelové. Dále upozorňuje na skutečnost, že společnost Automotodrom Brno splnila všechny kvalifikační požadavky předchozího zadávacího řízení, zvítězila i v hodnocení jediného hodnotícího kritéria – nejnižší nabídkové ceny, a přesto bylo zadávací řízení zrušeno. Dle názoru jmenované společnosti je tak výsledkem podmínky uvedené v novém výběrovém řízení (dojezdová vzdálenost), že jednotky budou v některých případech dojíždět až dvojnásobné vzdálenosti a tím nehospodárně nakládat s finančními prostředky vyčleněnými z příslušných rozpočtů.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

67.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele, na základě vlastního zjištění a výsledku průzkumu trhu a při zohlednění závěrů uvedených v druhostupňovém rozhodnutí rozhodl o zastavení správního řízení.

68.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

69.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.  

70.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

71.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

72.         Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.

73.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.  

74.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

75.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

76.         Dle bodu 1.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „(…) výcvik řidičů složek IZS (…). Výcvik bude prováděn v období tří let (2019 – 2021) ve kterém bude vyškoleno 19.008 příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále také HZS) a Polic[i]e České republiky (dále také „PČR“) (…), výcvik bude prováděn na vozidlech objednatele.“.

77.         Dle bodu 1.2 „Plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je místem plnění „Provozovna vítězného dodavatele. (…) Zadavatel stanoví, že dodavatel je povinen zajistit místo plnění v dojezdové vzdálenosti maximálně do 150 km od sídla každého krajského ředitelství polic[i]e / HZS (obě krajská ředitelství jsou vždy v rámci jednoho krajského města) s tím, že počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů. Místo plnění pro výcvik řidičů v kurzu C1, C na vozidlech kategorie N3 zadavatel stanovuje v dojezdové vzdálenosti do 100 km od servisního střediska ZÚ HZS Hlučín, (…). Toto místo plnění je zahrnuto v minimálním počtu pěti polygonů.“.

78.         Z bodu II.1.6) „Informace o částech zakázky“ oznámení o zahájení zadávacího řízení plyne, že veřejná zakázka není rozdělena na části.

79.         Dle článku I. „Společníci sdružení ve společnosti“ Smlouvy o společnosti ze dne 17. 9. 2019, která je součástí podané nabídky, má Sdružení pro výcvik řidičů 8 společníků a to:

• AUTODROM PROMOTION,
• Agentura POZITIF,
• Antonín Musil,
• Libor Václavík – LIBROS,
• MAX CARS,
• s-drive,
• AUTOKLUB KAROSA,
• STEEL RING.

80.         Výše uvedení společníci společnosti se dle článku III. „Předmět smlouvy“ Smlouvy o společnosti ze dne 17. 9. 2019 „(…) zavazují, že v případě, že jejich nabídka bude zadavatelem v předmětném zadávacím řízení vyhodnocena jako nejvhodnější, bude výcvik řidičů pro IZS prováděn v těchto lokalitách:

a) Sosnová u České Lípy

b) Most

c) Jihlava

d) Ostrava

e) Dlouhá Lhota u Příbrami

f) Hradec [K]rálové

g) Vysoké Mýto

h) Třinec“.

81.         Dle čl. I. Smluvní strany „Smlouvy o provedení výcviku v kurzech bezpečné jízdy pro řidiče složek Integrovaného záchranného systému České republiky“ z roku 2016 bylo pro účely plnění této smlouvy členy Společnosti Akreditovaných center pro výcvik řidičů IZS následujících 6 společností:

• Libor Václavík – LIBROS,
• AUTODROM PROMOTION,
• AUTODROM MOST,
• Antonín Musil,
• AUTOKLUB KAROSA,
• MAX CARS.

Posouzení věci

82.         Předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení toho, zda zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky způsobem, který vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. V daném případě je zásadní otázkou to, zda měl zadavatel poptávaný předmět veřejné zakázky rozdělit na části, či nikoliv a zda nerozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na části nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

83.         Úřad na tomto místě opakuje, že předmět prověřované veřejné zakázky spočívá v zajištění výcviku řidičů složek integrovaného záchranného systému České republiky (příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky). Výcvik musí být dle požadavků zadavatele prováděn minimálně na pěti polygonech rozmístěných v rámci celé České republiky. Možnost rozmístění polygonů v rámci České republiky je pak determinována zadavatelem specifikovanými dojezdovými vzdálenostmi od příslušných krajských ředitelství policie či ředitelství HZS. Obecně lze konstatovat, že nezadatelným právem zadavatele je stanovit předmět veřejné zakázky podle svých interních potřeb. Zadavatel tedy má právo stanovit požadavky tak, aby mu zajistily naplnění jeho potřeb (tzn. toho, co zadáním veřejné zakázky sleduje). Zadavatel stanovil tuto podmínku (požadavek na dispozici s minimálně pěti polygony v návaznosti na dojezdové vzdálenosti) především z logistických důvodů (z důvodů dojezdové vzdálenosti a časové náročnosti), tj. z toho důvodu, aby účastníci výcvikových kurzů nemuseli tyto kurzy absolvovat v neúměrné vzdálenosti od jejich pracoviště. Právě posouzení podmínky účasti spočívající v dispozici s minimálně pěti polygony pro předmět plnění veřejné zakázky je v daném případě stěžejní.

84.         Úřad obecně ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek uvádí, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je zákon konstruován a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak pro dodavatele je zákonem předvídaná a povolená. V případě, že zadavatel klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i při nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávání. Jednou ze základních zásad zakotvených v ust. § 6 odst. 2 zákona je zásada zákazu diskriminace, jejímž cílem je umožnit při zadávání veřejných zakázek hospodářskou soutěž v co možná největší míře. Diskriminace sama o sobě může mít dvě formy – diskriminaci zjevnou, kdy nejsou podmínky nastaveny stejně pro všechny jednotlivce srovnávaného celku, a diskriminaci skrytou, kdy jsou podmínky nastaveny pro všechny jednotlivce (zdánlivě) stejně, ale ve výsledku je dosaženo stejného účinku jako u diskriminace zjevné, tedy okruh potenciálních dodavatelů je omezen. Podstatou zásady zákazu diskriminace je pravidlo, že žádný z dodavatelů nesmí být přímo nebo nepřímo, vědomě nebo nevědomě zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům ve stejném postavení. Výše uvedené však neznamená, že by zadavatel nemohl stanovit požadavky na poptávané plnění na základě svých objektivně zdůvodnitelných potřeb.

85.         Při opětovném přezkoumání případu Úřad postupoval v návaznosti na závěry předsedy Úřadu, který v druhostupňovém rozhodnutí mj. uvedl: „Úřad tak v novém posouzení věci doplní svá skutková zjištění ohledně toho, zda postupem zadavatele spočívajícím v nerozdělení veřejné zakázky na části skutečně došlo k omezení hospodářské soutěže. (…) Pokud k takovému závěru dojde, musí jej opřít o konkrétní fakta vyplývající se specifik daného zadávacího řízení a navíc musí doplnit tato skutková zjištění o to, zda konkrétní zadavatelem vyjmenované požadavky a argumenty nejsou důvodné a tedy způsobilé dostatečně osvědčit oprávněnost a zákonnost daného postupu zadavatele v zadávacím řízení.“. Úřad rovněž při novém posouzení případu reflektoval upozornění předsedy Úřadu, že rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 35 zákona je pro zadavatele pouze možností, nikoliv jeho povinností (více viz body 87 a 88 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

86.         V daném případě bylo stěžejní posoudit podmínku zadavatele na místo plnění na minimálně 5 polygonech a současně situaci na relevantním trhu. S ohledem na závěry uvedené v rozhodnutí předsedy Úřadu se Úřad zaměřil blíže na posouzení fungování samotného relevantního trhu a jeho specifika a stejně tak Úřad při novém posouzení věci posuzoval specifičnost předmětu veřejné zakázky a cíl, který zadavatel jejím zadáním sleduje. Co se týče charakteru a specifik konkrétního soutěžního prostředí (trhu) vycházel Úřad při opětovném posouzení případu zejména z výsledků provedeného průzkumu trhu, jehož účelem bylo zjistit situaci a specifika na trhu s polygony, resp. poskytování kurzů řidičům na polygonech v rámci České republiky (viz body 53-66 a 93-96 odůvodnění tohoto usnesení). Tyto získané informace o tržním prostředí pak Úřad při opětovném posouzení věci (při vědomí vázanosti závazným právním názorem obsaženým v rozhodnutí předsedy Úřadu) konfrontoval i s důvody, které zadavatele vedly k příslušnému postupu při zadávání veřejné zakázky. Tu Úřad předně akcentuje, že již v původním prvostupňovém rozhodnutí Úřad zadavatelem uváděný požadavek, aby výcvikové kurzy byly prováděny na více místech České republiky, nikterak nezpochybňoval a prima facie jej v obecné rovině za nezákonný ani nepovažoval, tzn. i již ve zrušeném prvostupňovém rozhodnutí Úřad připustil odůvodněnost toho, aby výcvikové kurzy pro složky IZS probíhaly na více místech České republiky. S ohledem na povahu výkonu služby složek IZS je totiž pochopitelné, že je nasnadě zajištění pokud možno co nejnižší ztrátovosti při dojezdech do výcvikového centra. Dále je zřejmé, že při zajištění většího množství míst plnění zadavatel získá větší kapacity na realizaci proškolování řidičů, neboť takto mohou být zajištěna  paralelní školení na více místech v České republice, což je vzhledem k množství příslušníků IZS žádoucí. Úřad však při prvním posouzení věci měl za to, že tohoto cíle lze dosáhnout i jiným způsobem, než-li jedním zadávacím řízením, v rámci něhož není veřejná zakázka rozdělena na části. Tyto úvahy však byly ze strany předsedy Úřadu shledány jako nedostatečné (nepřezkoumatelné) a Úřadu bylo uloženo, aby své úvahy o zákonnosti postupu zadavatele učinil na základě znalosti relevantního trhu a při zohlednění důvodů na straně zadavatele, který jako schůdné pro realizovatelnost celé akce shledává nutnost v jejím zadání jednomu subjektu (byť např. ve formě sdružení).

87.         Současně Úřad při opětovném projednávání věci kromě posouzení skutkových okolností na relevantním trhu a důvodů na straně zadavatele, které jej vedly k zadávání jediné veřejné zakázky, vychází i z upozornění předsedy Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí týkající se dělení veřejných zakázek. K problematice dělení veřejných zakázek předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí upozornil mj. na komentář k § 35 zákona (viz JUDr. Vilém PODEŠVA, LLM, Mgr. Lukáš SOMMER, JUDr. Jiří VOTRUBEC, JUDr. Martin FLAŠKÁR, Mgr. Jiří HARNACH, Mgr. Jan MĚKOTA, JUDr. Martin JANOUŠEK aj. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. WoltersKluwer), podle něhož platí, že „[b]ez dalšího je pouze možností, nikoli povinností zadavatele veřejnou zakázku rozdělit na části. Rozhodnutí v konkrétních případech by tak zadavatelé měli činit předně na základě kritéria samotné oddělitelnosti jednotlivých součástí předmětu plnění veřejné zakázky a dále na základě ostatních ustanovení zákona, zejména zásad zadávání veřejných zakázek dle jeho § 6. Z judikatury například vyplývá, že nevyužití práva zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části může za určitých okolností představovat skrytou diskriminaci dodavatelů (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. 62 Af 57/2011). Tato diskriminace může nastat v případě, kdy neexistují důvody, které by zadavateli umožňovaly veřejnou zakázku na části nerozdělit, současně sloučení jednotlivých částí do jednoho celku zužuje okruh potenciálních dodavatelů oproti situaci, kdy by k rozdělení na části došlo. Zároveň je však třeba podotknout, že v konkrétních případech by naopak rozdělení veřejné zakázky na části (např. pouze s ohledem na nepřekrývající se množiny dodavatelů schopných realizovat jednotlivé části) mohlo pro zadavatele přinášet neúměrná rizika či nepřiměřené obtíže. (…) Lze tak uzavřít, že v případě veřejných zakázek, které lze objektivně rozdělit na části, závisí rozhodnutí, zda by zadavatel měl či neměl k takovému rozdělení přistoupit, na vzájemném poměru možných diskriminačních důsledků nerozdělení na části a na míře, v jaké lze při rozdělení veřejné zakázky na části eliminovat s tím spojená rizika na straně zadavatele. V rozhodování tak proti sobě budou typicky stát dvě zásady - zásada přiměřenosti a zákazu diskriminace. Po zadavateli tak nebude možné spravedlivě očekávat, aby přistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, pokud rozdělení sice je objektivně možné a mohlo by i umožnit účast širšího okruhu dodavatelů, avšak pokud by při tomto rozdělení nebylo možné dostatečně eliminovat rizika či obtíže s rozdělením spojená.“.

88.         Jak je z výše citovaného komentáře zřejmé, Úřad musí při posuzování postupu zadavatele brát zřetel především na specifika daného případu a objektivně zhodnotit důvody zadavatele, které ho vedly k nerozdělení veřejné zakázky na části. Pokud totiž zadavatel dostatečně prokáže, že jeho důvody pro nerozdělení veřejné zakázky na části jsou opodstatněné (resp. pokud existuje důvod, který by zadavateli umožňoval veřejnou zakázku nerozdělit), není pak rozdělení veřejné zakázky dle zákona povinné, resp. nerozdělení veřejné zakázky není v rozporu s § 35 zákona. Úřad tedy musí přezkoumat, zda by rozdělení veřejní zakázky nebylo v rozporu s oprávněnými potřebami zadavatele. Jak uvedl předseda Úřadu „(…) je tedy vždy potřeba „vybalancovat“ posouzení odůvodněných požadavků zadavatele veřejnou zakázku nerozdělovat na straně jedné a zájem na odstranění překážek hospodářské soutěže na straně druhé. Nelze tedy vždy jednostranně upřednostňovat rozdělení veřejné zakázky na části za účelem mnohdy hypotetické ochrany hospodářské soutěže, aniž by byly dostatečně vypořádány a popřeny konkrétní argumenty zadavatele svědčící proti rozdělení veřejné zakázky (…)“.

89.         Ve zde projednávaném případě je tedy podstatné vyjít především ze situace na trhu. Jak vyplývá z výše uvedeného v odůvodnění tohoto rozhodnutí, výrazným specifikem tohoto případu je skutečnost, že žádný z dodavatelů není schopen splnit přezkoumávanou zadávací podmínku týkající se minimálního počtu polygonů samostatně (viz provedené šetření Úřadem viz body 53-66 odůvodnění tohoto usnesení). Právě odůvodnění zadavatele ve vztahu k této podmínce spočívající v poskytnutí místa plnění na minimálně 5 polygonech je v daném případě stěžejní, neboť na relevantním trhu neexistuje dodavatel, který by byl schopen sám tuto podmínku splnit. Uvedené ostatně potvrzuje i sám zadavatel, který ve svém vyjádření mj. uvedl: „Zadavateli je známo, že na relevantním trhu se nenachází žádný subjekt, který by mohl tuto zakázku realizovat samostatně. Vzhledem k rozsahu a potřebě plošného pokrytí výcvikových míst po celém území České republiky vypsal zakázku jako celek, přičemž předpokládal, že dojde ke sdružení podnikatelských subjektů nebo realizaci jedním subjektem formou poddodávek.“. Zde Úřad uvádí, že ačkoliv není obecně žádoucím stavem, aby v návaznosti na znění zadávacích podmínek byli dodavatelé nuceni se pro splnění daných podmínek sdružovat, je s ohledem na výše uvedené závěry ve vztahu k ustanovení § 35 zákona (který hovoří o možnosti rozdělení veřejné zakázky) zřejmé, že pokud zadavatel dostatečně prokáže, že jeho potřeby zahrnující nerozdělení veřejné zakázky na části jsou opodstatněné a odůvodněné i v případě, kdy nerozdělením veřejné zakázky dojde de facto k omezení soutěže, nelze potom vyložit obsah ustanovení § 35 zákona (rozdělení veřejné zakázky) jako povinnost zadavatele a v takovém případě nelze ani hovořit o případné skryté diskriminaci dodavatelů. Musí se tak jednat o odůvodněné omezení soutěže, které je přípustné; k omezení soutěže naopak nesmí docházet bezdůvodně.

90.         Úřad se tedy dále zabýval tím, zda předmět veřejné zakázky je natolik specifický, aby vyžadoval zadávání veřejné zakázky jako celku, a zda důvody zadavatele pro nerozdělení veřejné zakázky mohou založit oprávněnost případného omezení hospodářské soutěže, potažmo i zvýhodnění některého z dodavatelů.

91.         K problematice omezení hospodářské soutěže ve vztahu k dělení veřejných zakázek odkázal předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí na§36 odst. 1 zákona, který „(…) zakazuje bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, tedy a contrario důvodné omezení hospodářské soutěže umožněno je. Vždy je však třeba zvážit zásadu zákazu diskriminace na straně jedné a zásadu přiměřenosti na straně druhé, nakolik je tedy možno v daném konkrétním případě rozdělení veřejné zakázky po zadavateli požadovat. Zadavatel je totiž ten, jenž zadává veřejnou zakázku, která by primárně měla co nejvíce pokrývat jeho potřeby, i když samozřejmě zároveň odpovídá i za zákonnost zadávacího řízení. Proto je také na něm, jak své požadavky zdůvodní. Nelze tedy po něm formalisticky požadovat, aby prováděl zadávací řízení způsobem, u něhož by hrozilo, že nepovede k cíli či řádnému plnění veřejné zakázky, pakliže prokáže, že jeho potřeby zahrnující nerozdělení veřejné zakázky jsou opodstatněné a odůvodněné (…)“. Případné omezení trhu vlivem nerozdělení veřejné zakázky na části tak musí být zadavatelem dostatečně zdůvodněno.

92.         Úřad na tomto místě znovu opakuje, že nikdy nezpochybňoval zadavatelův požadavek na místo plnění na více polygonech v rámci ČR a vždy vnímal důvody tohoto požadavku jako krátký dojezdový čas, možnost souběžného školení na více místech v ČR a tím proškolení většího počtu řidičů v kratší době apod. Zadavatel stanovil tuto podmínku především z logistických důvodů, tj. z toho důvodu, aby účastníci výcvikových kurzů nemuseli tyto kurzy absolvovat v neúměrné vzdálenosti od jejich pracoviště. S ohledem na skutečnost, že výcvik řidičů IZS zadavatel vnímá výhradně jako celek, je pro něj důležité, aby jednal pouze s jedním subjektem, přičemž z důvodu možnosti pokrýt potřeby všech krajských ředitelství obou složek IZS považuje zadavatel centrální plánování a organizaci kurzů v rámci celé PČR a HZS jako nutnost. V případě rozdělení veřejné zakázky na části vidí zadavatel problém v nepřiměřené náročnosti koordinace jednotlivých dodavatelů, kdy některá krajská ředitelství PČR se účastní výcviku na více polygonech. Zadavatel rovněž upozornil, že výcvik probíhá na vozidlech jednotlivých krajských ředitelství, která po dobu výcviku parkují na jednotlivých polygonech, kde je prováděn i jejich servis a v průběhu roku se střídají, přičemž některá krajská ředitelství pak poskytují výcviková vozidla v průběhu roku na více polygonů. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatele k zadání zakázky jako celku vedly důvody především logistické, administrativní, ekonomické i personální a rozdělení veřejné zakázky je pro zadavatele právě s ohledem na uvedené důvody nepřípustné. Důvod, který Úřad považuje za zásadní (a zmiňoval ho i zadavatel) je v daném případě celistvost předmětu plnění, tzn. že v případě rozdělení veřejné zakázky by mohlo dojít k situaci, že by se do některé části veřejné zakázky nepřihlásil žádný dodavatel a kapacity přihlášených polygonů by nemusely pokrýt množství řidičů, kteří by měli být proškoleni v určitém čase, došlo by ke zpožďování plnění, případně neproškolení důležitých jednotek IZS. V případě nepokrytí některé části veřejné zakázky rovněž nelze vyloučit, že by se zvyšovala dojezdová vzdálenost a čas řidičů z nepokrytých částí republiky, což by se mohlo negativně projevit na únavě řidičů při následném výcviku, jejich snížené schopnosti být v případě potřeby zpět v místě výkonu činnosti. Je tedy zřejmé, že při předem daném počtu polygonů a jejich rozmístění v rámci České republiky by při rozdělení veřejné zakázky mohlo dojít k situaci, kdy by byla neúměrně navýšena nezbytná koordinace a logistika při realizaci požadovaného plnění a rovněž kvalitativně (efektivita zaškolení potřebného počtu členů jednotek IZS) by daný postup nemusel přinést požadovaný efekt, tzn. mít od počátku zajištěno pokrytí celé republiky výcvikovými středisky a zajištěn přístup na ně. Úřad v návaznosti na výše uvedenou problematiku poznamenává, že v případě, kdy zadavatel má oprávněný důvod pro stanovení konkrétního požadavku, potom na tento požadavek, který se může jevit jako problematický ve vztahu k možnému omezení soutěže, nelze nahlížet jako na nezákonný.

93.         Úřad v daném případě ani nepřehlédl a při posouzení věci zohlednil, jaká je situace na relevantním trhu, když oslovil všech 8 členů Společnosti akreditovaných center pro výcvik řidičů a Automotodrom Brno (viz bod 54 odůvodnění tohoto usnesení) a položil jim 5 otázek (viz bod 56 odůvodnění tohoto usnesení), jejichž cílem bylo mimo jiné zjistit specifika na trhu s polygony a s tím souvisejícími kurzy řidičů prováděnými na těchto polygonech. Následně Úřad zaslal společnosti Automotodrom Brno další 2 dotazy z důvodu poskytnutí upřesnění předchozího vyjádření (viz bod 64 odůvodnění tohoto usnesení).

94.         Z provedeného šetření vyplynulo, jak již bylo uvedeno výše, že na současném trhu neexistuje žádný samostatný dodavatel, který by byl schopen splnit požadavek zadavatele na dispozici minimálně 5 polygonů v ČR, přičemž však většina oslovených dodavatelů připustila, že je možné podmínky zadavatele splnit formou spolupráce s jinými subjekty. Z odpovědí na dotaz č. 2 dále vyplynulo, že pro uvedený trh je typické sdružování dodavatelů (provozovatelů polygonů) v rámci celorepublikových projektů.

95.         Úřad považuje za důležité zjištění, že ani jeden z oslovených dodavatelů nepovažuje za problematické spolupracovat při plnění veřejné zakázky (příslušných projektů) ve sdružení s dalšími dodavateli, naopak je to standardní charakteristika daného trhu – spolupráce jednotlivých subjektů zde působících, stejně tak z provedeného šetření vyplynulo, že subjektům majícím zájem sdružit se s ostatními nebývají kladeny překážky. Úřad upozorňuje, že uvedené nepovažuje za problematické ani společnost Automotodrom Brno, která ve své odpovědi na dotaz č. 1 v rámci druhé žádosti o součinnost uvedla „(…) Automotodrom Brno byl schopen splnit veškeré podmínky zadávacího řízení, a to i spoluprací s dalšími polygony. Tato možnost nebyla omezena ani tím, že již fakticky existoval subjekt, který sdružoval 5 polygonů (…)“ (viz bod 65 odůvodnění tohoto usnesení).

96.         Z provedeného průzkumu trhu rovněž vyplynulo, že neexistuje ustálené sdružení dodavatelů, které by zajišťovalo všechny projekty realizované na polygonech v České republice, nýbrž taková sdružení vznikají podle aktuálního zájmu jednotlivých dodavatelů, což dokládá skutečnost, že sdružení, které v minulosti realizovalo u zadavatele obdobné plnění, bylo složeno z menšího počtu dodavatelů než Společnost akreditovaných center pro výcvik řidičů, které podalo nabídku v šetřeném zadávacím řízení (viz body 79 a 81odůvodnění tohoto usnesení). Nelze tedy přisvědčit tvrzení společnosti Automotodrom Brno („Jak patrno z našeho podnětu vašemu úřadu, obáváme se, že tyto zadávací podmínky cílily záměrně na subjekt či subjekty, které již účastnily předcházejícího zadávacího řízení, což bylo jedním z důvodů pro jeho podání.“), že by příslušné zadávací podmínky směřovaly ke konkrétnímu subjektu působícímu na trhu. Je totiž zřejmé, že v daném případě se z pohledu fungování příslušného trhu jedná o takovou specificitu, kdy sdružování subjektů pro celorepublikové plnění je nezbytné a záleží na tom, kteří dodavatelé se pro příslušnou realizaci plnění do takového sdružení spojí, přičemž zapojení se do sdružení by nemělo být pro dodavatele problematické. Tu Úřad akcentuje, že toto nezpochybňuje ani Automodrom Brno. Je tedy zřejmé, že zadávací podmínky necílí na jediného dodavatele, ale zadavatel tímto sleduje dosažení cíle poptávaného plnění, a to komplexního zajištění služeb v podobě výcviku bezpečné jízdy v rámci celé České republiky pro jednotlivé složky IZS.  Úřad tedy shledal v šetřeném případě uvedený stav, kdy charakter veřejné zakázky vyžaduje sdružování dodavatelů, za případný. Jak již bylo uvedeno výše, obecně není zcela optimální stav, kdy se v návaznosti na stanovené zadávací podmínky musí dodavatelé sdružovat, nicméně v některých případech je to i s ohledem na poptávané plnění nezbytné a ne vždy je možno plnění „rozdělit“ na takové dílčí části plnění, aby vždy každý mohl sám za sebe podat nabídku. Vždy je však třeba reflektovat oprávněnost požadavků zadavatele, které jej vedou k naplnění cíle, který je zadáním veřejné zakázky sledován. Takže i pokud tímto způsobem dochází k určitému omezení trhu, neboť jsou dodavatelé „nuceni“ se sdružovat, z provedeného šetření vyplynulo, že se jedná o standardní jev na relevantním trhu, a nelze automaticky takový postup vnímat jako porušení zákona.

97.         Úřad dodává, že ačkoliv je možné, že zadavatelem stanovený požadavek na počet míst plnění 5 polygonů má vliv na rozhodování dodavatelů, zda se zadávacího řízení zúčastní a budou tak muset spolupracovat s jinými subjekty, nejedná se o požadavek, který by jasně vymezoval množinu dodavatelů, kteří se zadávací řízení zúčastní, a kteří nikoliv, neboť toto bezesporu závisí na obchodním a podnikatelském postupu každého dodavatele a jejich schopnostech vytvořit takové spojení s ostatními subjekty (formou sdružení, plnit pomocí poddodavatelů apod.), které by bylo schopno splnit požadavek zadavatele. Lze uvést, že zadavatel požadavek na místo plnění stanovil odůvodněně, a to s přihlédnutím k předmětu veřejné zakázky a důvodech, které zadavatele k tomuto kroku vedly. S ohledem na povahu této veřejné zakázky a specifika relevantního trhu, je třeba uzavřít, že zadavatel svým postupem, stanovením předmětné podmínky účasti neporušil zákon. V této souvislosti Úřad odkazuje na svou rozhodovací praxi a jako příklad zmiňuje rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0215/2019; č. j. ÚOHS-04205/2020/322/PJe ze dne 6. 2. 2020, ve kterém předseda Úřadu konstatoval, že: „Skutečnost, že zadavatel požaduje něco, na co dle tvrzení navrhovatele není velká část dodavatelů na relevantním trhu ochotna přistoupit, sama o sobě zásadně nemůže být důvodem k závěru, že zadavatel jedná diskriminačně“, z čehož vyplývá, že nelze zadávací podmínky paušalizovat, nýbrž tyto je potřeba vždy individuálně posuzovat vzhledem k okolnostem šetřenému případu a s ohledem na individuální potřeby konkrétního zadavatele a jedná-li se o odůvodněné omezení hospodářské soutěže, nejedná se o porušení zákona.

98.         Po opětovném přezkoumání případu Úřad v návaznosti na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že charakter plnění veřejné zakázky, potřeby zadavatele a specifikum daného trhu zakládají dostatečný důvod pro zadavatele, aby byl předmět veřejné zakázky poptáván jako celek, neboť z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek je možné uvedenou situaci připustit právě ve chvíli, kdy je takový stav odůvodněný potřebami zadavatele.

99.         Úřad tedy, dbaje závěrů druhostupňového rozhodnutí a výsledků provedeného šetření na relevantním trhu, daný případ opětovně posoudil, přičemž vzhledem ke shora řečenému dospěl k závěru, že zadavatel neporušil ustanovení § 35 a § 36 odst. 1 zákona, když nerozdělil předmět veřejné zakázky na části a předmět plnění poptával jako celek.

100.     S ohledem na vše výše uvedené rozhodl Úřad o zastavení správního řízení podle § 257 písm. f) zákona, jelikož v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu  hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha