číslo jednací: 10964/2020/321/EDo
spisová značka: R0018/2020/VZ

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 21. 1. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0405/2019/VZ-00383/2020/531/MHo ze dne 6. 1. 2020, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 11. 11. 2019 na návrh navrhovatele –

• ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, IČO 71456554, společníkem AK Koutná & Fáberová v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7,

z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pořízení HW/SW pro potřeby systémů základních registrů (ROB, RPP a ISZR) - Storage“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 7. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 7. 2019 pod ev. č. Z2019-025530, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 9. 2019 a dne 13. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 144-354049, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 168-410873 a dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-430836,

jsem podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0405/2019/VZ-00383/2020/531/MHo ze dne 6. 1. 2020

r u š í m

a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 – ze dne 11. 11. 2019, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0405/2019/VZ Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Pořízení HW/SW pro potřeby systémů základních registrů (ROB, RPP a ISZR) - Storage“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 7. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 7. 2019 pod ev. č. Z2019-025530, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 9. 2019 a dne 13. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 144-354049, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 168-410873 a dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-430836,

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“[1]), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, zahájil dne 11. 11. 2019 na návrh navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, IČO 71456554, společníkem AK Koutná & Fáberová v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7, zastoupení ověřeno na základě plné moci ze dne 20. 11. 2016 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pořízení HW/SW pro potřeby systémů základních registrů (ROB, RPP a ISZR) - Storage“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 7. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 7. 2019 pod ev. č. Z2019-025530, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 9. 2019 a dne 13. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 144-354049, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 168-410873 a dne 13. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 177-430836, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, přičemž z bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že „[p]ředmětem Veřejné zakázky je dodávka Storage a dále viz ZD“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6 846 000,- Kč bez DPH.

4.             V bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž lhůtu pro podání nabídek stanovil v bodě IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení do 30. 8. 2019 do 9:00 hod. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně opakovaně změněna tak, že konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 17. 10. 2019 v 10:00 hod.

5.             Dne 16. 10. 2019 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

6.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 31. 10. 2019, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 11. 11. 2019 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 6. 1. 2020vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0405/2019/VZ-00383/2020/531/MHo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kde výrokem I rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť v průběhu zadávacího řízení ponechal beze změny zadávací podmínku stanovenou v čl. 6. „TERMÍN A MÍSTO POSKYTOVÁNÍ PLNĚNÍ“, bodu 6.1 „TERMÍN PLNĚNÍ“, zadávací dokumentace, podle níž měl být předmět plnění spočívající v dodávce hardwaru a softwaru dodán do šesti týdnů ode dne písemné výzvy zadavatele k poskytnutí plnění, nejpozději do 6. 12. 2019 (v případě, kdy výzva zadavatele nebude učiněna do 25. 10. 2019), ačkoliv předmětná zadávací podmínka v tomto znění byla zadavatelem stanovena za situace, kdy lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 30. 8. 2019 do 9:00 hod., avšak zadavatel lhůtu pro podání nabídek opakovaně změnil tak, že konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 17. 10. 2019 v 10:00 hod., přičemž dne 16. 10. 2019 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti zadávací dokumentaci z téhož dne, které svým rozhodnutím ze dne 31. 10. 2019 odmítl, a následně bylo na základě návrhu navrhovatele dne 11. 11. 2019 zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0405/2019/VZ, s čímž se pojí zákaz uzavření smlouvy dle § 246 zákona, avšak právě tyto skutečnosti nereflektoval ve vztahu k nastavení termínu plnění, potažmo postupu v předmětném zadávacím řízení, a postup zadavatele je tak netransparentní, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

9.             Výrokem II napadeného rozhodnutí pak Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele dle § 263 odst. 2 zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

10.         Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad podle § 263 odst. 8 zákona uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

11.         Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil uhradit náklady správního řízení ve výši 30 000 Kč dle § 266 odst. 1 zákona.

12.         Úřad své závěry založil na tom, že zadavatel svým postupem při stanovení termínu pro podání nabídek na 17. 10. 2019, tím, že v návaznosti na to nijak nereflektoval průběh zadávacího řízení, mohl uvést dodavatele do situace, kdy mohli být stiženi nejistotou, k jakému datu obdrží předmětnou výzvu zadavatele, či zda ji vůbec obdrží (při vědomí existence blokačních lhůt dle § 246 odst. 1 zákona), a kolik času budou na plnění dané části předmětu posuzované veřejné zakázky reálně mít, resp. kolik času jim bude na její realizaci zbývat, jestliže zadavatel požaduje její dodání nejpozději do 6. 12. 2019. Zadavatel de facto změnou lhůty pro podání nabídek vytvořil stav, kdy nikterak výslovně, avšak fakticky, změnil zadávací podmínky, jelikož vybraný dodavatel by z objektivních důvodů nemohl dodat předmět plnění do 6 týdnů od obdržení výzvy zadavatele, neboť tuto výzvu ani nemohl v termínu předpokládaném zadávacími podmínkami z časových důvodů, resp. s ohledem na aktivaci příslušných blokačních lhůt upravených zákonem, obdržet, avšak tato lhůta byla zadávacími podmínkami presumována. Dle Úřadu tato nejistota musela zesílit v návaznosti na námitky navrhovatele ze dne 16. 10. 2019, které měly dopad na další časovou posloupnost procesu zadávání veřejné zakázky. Dle Úřadu je takový postup zadavatele netransparentní.

III.           Rozklad zadavatele

13.         Dne 21. 1. 2020 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 7. 1. 2020. Rozklad byl podán v zákonem stanovené lhůtě.

14.         Zadavatel napadá napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu. Považuje je za nesprávné a nezákonné, jelikož má za to, že Úřad v uvedené věci nesprávně aplikoval § 6 odst. 1 zákona, zejména nesprávně posoudil otázku nutnosti automatického posunutí termínu pro dodávku předmětu plnění s ohledem na změnu termínu pro podání nabídek a dopad této skutečnosti na transparentnost zadávacího řízení veřejné zakázky. Zadavatel má za to, že Úřad formalisticky konstatuje, že ze strany zadavatele došlo k porušení zásady transparentnosti, a to pouze z důvodu, že automaticky neposunul termín stanovený pro dodávku předmětu plnění s ohledem na prodloužení termínu pro podání nabídky, kdy Úřad v rámci napadeného rozhodnutí navíc opakovaně uvádí, že nijak nerozporuje faktickou realizovatelnost dodávky předmětu plnění v uvedených termínech a že tuto skutečnost ani podrobněji nezkoumal.

15.         Zadavatel dále uvádí, že Úřad v napadeném rozhodnutí shledává hlavní důvod pro tvrzenou netransparentnost zadávacího řízení veřejné zakázky ve skutečnosti, že zadavatel ponechal v konstrukci lhůty pro dodávku předmětu plnění možnost dodávky na výzvu zadavatele, a to do 6 týdnů. Úřad však dle zadavatele opomíjí, že ze strany zadavatele byl stanoven mezní termín dodávky, který zadavatel stanovil zcela jasně a srozumitelně, pevným datem, kdy tento termín dodávky bylo reálné dodržet, přičemž Úřad v rámci napadeného rozhodnutí tuto skutečnost nijak nerozporuje.

16.         Zadavatel poukazuje na to, že Úřad v napadeném rozhodnutí odkazuje pouze na obecné závěry Nejvyššího správního soudu, které pojednávají o principu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, z nichž vyplývá, že netransparentní je postup zadavatele, který činí zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným či nepřehledným. Zadavatel je však přesvědčen, že stanovením jasného mezního termínu označeného pevným datem (nejpozději do 6. 12. 2019) stanovil podmínky pro dodání předmětu plnění zcela jasně a srozumitelně a nelze tedy hovořit o jakékoliv netransparentnosti zadávacího řízení, kdy takto stanovený termín nečiní zadávací řízení nekontrolovatelným, nečitelným či nepřehledným, naopak stanovuje potenciálním dodavatelům jasný a nejzazší termín, do kterého má být předmět veřejné zakázky dodán.

17.         Zadavatel podotýká, že nemůže v době přípravy či změny zadávací dokumentace veřejné zakázky bez dalšího automaticky předpokládat, že budou ze strany dodavatelů učiněny kroky, které prodlouží běh blokační lhůty dle § 246 zákona (podání námitek, podání návrhu k Úřadu). Zadavatel navíc nemá při přípravě veřejné zakázky či při realizaci změny zadávací dokumentace možnost předem odhadnout jak dlouho bude případné řízení před Úřadem trvat. Zadavatel dodává, že stanovil mezní termín pro dodávku plnění s pevným datem s ohledem na účelové a časové určení čerpání prostředků ze státního rozpočtu v daném roce. Prodlení oproti meznímu termínu dodání kvůli – dle mínění zadavatele – obstrukčním podáním navrhovatele (vč. jím podaného návrhu) mu nelze klást k tíži.

Závěr rozkladu

18.         Zadavatel navrhuje předsedovi Úřadu napadené rozhodnutí změnit, eventuálně zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

19.         Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 24. 1. 2020 k rozkladu zadavatele uvedl, že je přesvědčen, že napadené rozhodnutí bylo vydáno řádně a po právu. Jeho odůvodnění má za jasné, jednoznačně naplňující požadavek na uvedení důvodu výroků, podkladů na jeho vydání, i úvah správního orgánu, jimiž se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Navrhovatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí odpovídá striktně okolnostem šetřeného případu.

20.         Navrhovatel považuje rozklad zadavatele za nedůvodný, a proto navrhuje, aby jej předseda Úřadu zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

IV.          Další vývoj věci

21.         Dne 25. 2. 2020 zadavatel svým rozhodnutím zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení svůj postup zdůvodnil tak, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v tomto zahájeném zadávacím řízení dále pokračoval, ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V důsledku objektivních skutečností, došlo k významné změně předmětu plnění a dále k posunutí původně předpokládaného termínu plnění předmětu veřejné zakázky, na které neměl zadavatel žádný vliv, kdy tyto skutečnosti znemožňují zadavateli řádnou realizaci a dokončení zadávacího řízení veřejné zakázky v původně předpokládaném rozsahu a termínu. Tuto skutečnost oznámil zadavatel Úřadu přípisem s názvem „Podání informace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o dalších úkonech“ ze dne 25. 2. 2020, kdy rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno přílohou tohoto přípisu.

22.         V tomto správním řízení byl v návaznosti na postup zadavatele pořízen nový listinný důkaz, a to právě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Jak je uvedeno níže, zrušení zadávacího řízení je pro toto správní řízení klíčovou otázkou.

23.         Usnesením sp. zn. ÚOHS-R0018/2020/VZ č. j. ÚOHS-09345/2020/321/EDo ze dne 25. 3. 2020 sdělil předseda Úřadu účastníkům řízení, že ve správním řízení byl pořízen nový listinný důkaz a určil jim 10denní lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

24.         Dne 26. 3. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí o rozkladu, v němž zadavatel vyjádřil názor, že v návaznosti na zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele jsou naplněny podmínky pro zastavení řízení dle § 257 písm. g) zákona, a nebylo by tedy účelné ani hospodárné dále pokračovat v řízení.

25.         Navrhovatel lhůtu danou výše uvedeným usnesením nevyužil a k novému podkladu pro vydání rozhodnutí se nevyjádřil.

V.            Řízení o rozkladu

26.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

27.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že nastala okolnost odůvodňující zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. g) zákona, na návrh rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 správního řádu jsem bez dalšího zrušil napadené rozhodnutí a zastavil správní řízení ve věci ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu.

28.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

29.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu úprava odvolání, pokud takový postup nevylučuje povaha věci. Dle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu má správní orgán povinnost zrušit napadené rozhodnutí a řízení o odvolání zastavit, pokud nastane skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení ve věci.

30.         Úpravu zastavení správního řízení ve vztahu k veřejným zakázkám obsahuje zákon v § 257, kde jednotlivá písmena představují taxativní výčet okolností, které podmiňují zastavení správního řízení ze strany Úřadu postupem podle zákona (tímto ustanovením není dotčeno subsidiární použití úpravy zastavení správního řízení ve smyslu § 66 správního řádu). Pod písmenem g) výše zmíněného ustanovení zákona je uveden důvod: „zadavatel zrušil zadávací řízení“.

31.         Jak je popsáno výše, Úřad obdržel od zadavatele „Podání informace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o dalších úkonech“ ze dne 25. 2. 2020, přílohou tohoto přípisu bylo mj. rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

32.         Předseda Úřadu tedy zjistil okolnost, která odůvodňuje zastavení řízení (§ 257 písm. g) zákona – viz výše) a dle § 90 odst. 4 správního řádu pak musí rozhodnout tak, že napadené rozhodnutí zruší a správní řízení ve věci zastaví. Takovým procesním postupem je obecně vyloučeno, aby v rámci řízení o rozkladu došlo k věcnému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v intencích rozkladových námitek (srov. znění § 90 odst. 4 správního řádu: „(…) která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a zastaví správní řízení (…)“[2].

33.         Z komentáře k § 257 písm. g) zákona je patrné, jaký účel předmětné ustanovení má: „V tomto případě se jedná o jeden z případů, který dle předchozí právní úpravy způsoboval bezpředmětnost podaného návrhu a ÚOHS z toho důvodu přistupoval k zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) spr. řádu. ÚOHS tedy zastaví správní řízení, pokud zadavatel zrušil zadávací řízení.“ (Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 938). Jde tedy o manifestaci zásady procesní ekonomie v situaci, kdy není účelné pokračovat v řízení o rozkladu, jelikož již nemůže dojít k naplnění účelu správního řízení vedeného k návrhu – tedy zhojení vadného postupu zadavatele uložením nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona. To je ostatně patrné i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015 č. j. 4 As 249/2014-43: „Uzavřel-li zadavatel v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh podle § 114 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, smlouvu na veřejnou zakázku, odpadl předmět řízení (kterým je posouzení možnosti uložení opatření k nápravě, tj. napravení pochybení zadavatele v zadávacím řízení) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řízení zastaví podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z roku 2004, neboť se návrh stal zjevně bezpředmětným.“  I když citovaný rozsudek vychází z jiné právní úpravy (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a reaguje na odlišnou situaci (uzavření smlouvy na veřejnou zakázku), jeho nosná myšlenka je použitelná i v nyní řešení věci a za nynější právní úpravy. Platí totiž, že nápravné opatření lze uložit pouze v existujícím zadávacím řízení (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 9. 9. 2019, č. j. ÚOHS-R0112/2019/VZ-24881/2019/322/DJa). V obou případech (tedy dle předchozí právní úpravy i dle nynější) je důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení stále stejný – tzv. „bezpředmětnost“ správního řízení. Rozdílné je pouze to, že zákon do sebe explicitně inkorporoval zrušení zadávacího řízení zadavatelem přímo jako jeden z důvodů pro zastavení správního řízení.

34.         Ze správního spisu obecně a ani z procesních postojů zadavatele a navrhovatele k novému podkladu pro vydání rozhodnutí (rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení) neplyne, že by jiné rozhodnutí ve věci (tedy jiné než zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení) mělo mít význam pro účastníky řízení stran náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, případně mělo význam pro právní nástupce účastníků řízení. Z toho důvodu nelze aplikovat „bezpečnostní podmínku“ uvedenou v § 90 odst. 4 in fine správního řádu.

35.         S ohledem na to, že ze spisového materiálu lze najisto postavit, že došlo ke zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele a s ohledem na to, že jiné rozhodnutí ve věci nemá význam pro uplatnění náhrady škody (viz výše), nezbývá, než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí bez dalšího zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

36.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2.             Mgr. Petra Koutná, advokátka, AK Koutná & Fáberová v.o.s., Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy