číslo jednací: S0366/2019/VZ-33759/2019/511/THl

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 10. 2019 na návrh ze dne 3. 10. 2019, jehož účastníky jsou

• centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha,
• navrhovatel – FLY UNITED s.r.o., IČO 49702891, se sídlem Petýrkova 3/1955, 148 00 Praha,
• vybraný dodavatel – ASIANA, spol. s r.o., IČO 49704362, se sídlem Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění letenek, ubytování a jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 5. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-000816 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 5. 2019 pod zn. 2019/S 104-252806,

 

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – FLY UNITED s.r.o., IČO 49702891, se sídlem Petýrkova 3/1955, 148 00 Praha – ze dne 3. 10. 2019, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1.             Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 28. 5. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění letenek, ubytování a jízdenek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 5. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-000816 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 5. 2019 pod zn. 2019/S 104-252806 (dále jen „zadávací řízení“).

2.             Předmětem zadávacího řízení je dle čl. II.1.4 oznámení o zahájení zadávacího řízení: „zajištění nákupu letenek, jízdenek, ubytování a dalších požadovaných služeb k zabezpečení zahraničních služebních a pracovních cest zaměstnanců Centrálního zadavatele a Pověřujících zadavatelů do všech světových destinací. Předmět Veřejné zakázky je podrobně vymezen v článku 1 Závazného návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který včetně všech příloh tvoří Přílohu č. 5 této zadávací dokumentace. Služby budou poptávány dle aktuálních požadavků pověřujících zadavatelů. Dodavatel je povinen nabídnou službu v pracovní době do 2 hodin od doručení výzvy, pokud dodavatel v nabídce na veřejnou zakázku nestanoví jinak. Podrobnosti určuje Závazný návrh smlouvy, který je přílohou č. 5 Zadávací dokumentace.“

3.             Lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 28. 6. 2019, jak vyplývá z bodu IV.2.7 oznámení o zahájení zadávacího řízení.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 28. 6. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 3 nabídky na veřejnou zakázku. Z „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 3. 9. 2019 (dále jen „oznámení o výběru“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele ASIANA, spol. s r.o., IČO 49704362, se sídlem Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.             Zadavatel obdržel dne 12. 9. 2019 od dodavatele FLY UNITED s.r.o., IČO 49702891, se sídlem Petýrkova 3/1955, 148 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, které bylo zadavatelem oznámeno dne 4. září 2019 pod č.j.: MF-8159/2019/6602-24“ (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 27. 9. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podal dne 4. 10. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             Obsah návrhu

7.             Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že návrh podává „zejména“ proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, hodnocení nabídek, jež mu předcházelo a proti rozhodnutí zadavatele o námitkách. Navrhovatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí zadavatele bylo učiněno v rozporu s platnými právními předpisy, a tím vznikla navrhovateli újma, neboť v případě řádného postupu by jeho nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

8.             Navrhovatel svým návrhem žádá přezkoumat fakt, že v zadávacím řízení byl vybrán vybraný dodavatel. Ten však dle navrhovatele v obou hodnotících kritériích získal zcela stejný počet bodů jako navrhovatel a předložil tak stejně výhodnou nabídku. Při této rovnosti bodů byla jako ekonomicky nejvýhodnější hodnocena nabídka vybraného dodavatele s údajně nejnižší hodnou celkové nabídkové ceny, když vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce celkovou nabídkovou cenu – 29108,- Kč, zatímco navrhovatel předložil nabídku s cenou 0,- Kč.

9.             Dle navrhovatele zadavatel své rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky zdůvodnil tím, že vybraný dodavatel nabídl zadavateli ekonomicky nejvýhodnější nabídku, když nabídl „zápornou celkovou nabídkovou cenu“, což bylo patrně také důvodem pro rozhodnutí komise o hodnocení nabídek, byť toto není dle navrhovatele v písemné zprávě o hodnocení nabídek ze dne 1. 8. 2019 vysvětleno a komise pouze konstatovala, že byla nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou celkové nabídkové ceny dle odst. 13.8. zadávací dokumentace.

10.         Navrhovatel je dle svých slov přesvědčen, že zadavatel i hodnotící komise nesprávně posoudili stanovení „záporné“ hodnoty celkové nabídkové ceny vybraného dodavatele a při rovnosti bodového hodnocení přihlédli k hodnotě (navíc ne jasně stanovené), která nebyla hodnotícím kritériem dle zadávací dokumentace.

11.         Navrhovatel je dle svých slov přesvědčen, že zadavatel pochybil rovněž při následném rozhodnutí o námitkách, když tyto v celém rozsahu odmítl. Navrhovatel má za to, že argumenty zadavatele, jimiž bylo rozhodnutí o odmítnutí námitek odůvodněno, neobstojí.

12.         Navrhovatel dále uvádí, že žádá o přezkum úkonů zadavatele především z následujících důvodů:

„(a) zadavatel porušil zákon;

(b) zadavatel porušil podmínky zadávací dokumentace;

(c) nabídka uchazeče ASIANA, spol. s r.o. je pod hranicí ekonomické únosnosti a měla být vyloučena;

(d) rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele je netransparentní a nepřezkoumatelné.“

13.         Navrhovatel svůj návrh odůvodňuje následovně. V části návrhu nadepsané „Akceptace záporné CNC nabídnuté společností ASIANA, spol. s r.o. je v rozporu se zákonem“ navrhovatel uvádí, že se podle § 2 odst. 1 zákona zadáním zakázky „rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.“ Podle navrhovatele se nabídkovou cenou rozumí cena placená zadavatelem dodavateli, tedy finanční plnění poskytované zadavatelem ve prospěch dodavatele. Absolutně nejnižší nabídkovou cenou tedy podle navrhovatele může být 0 Kč, kdy zadavatel dodavateli ničeho neplatí. Dle navrhovatele neexistuje žádná nižší hodnota, kterou by mohl či měl zadavatel platit – nikomu nemůže vzniknout menší povinnost úhrady než nulová úhrada.

14.         Pokud byla „zápornou cenou“ míněna částka, kterou zaplatí dodavatel zadavateli, pak takové plnění muselo být dle navrhovatele označeno jinak a přesně, nikoliv jako nabídková cena, neboť cenou je ve smyslu zákona vždy pouze finanční plnění poskytované zadavatelem (a nikoliv v jeho prospěch). Pokud vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce jako nabídkovou cenu záporné číslo, pak to znamená, že buď nenabídl žádnou cenu, kterou by mohl zadavatel platit vybranému dodavateli, a tedy jeho nabídka neměla být hodnocena, nebo že nabídl cenu nulovou. Dle navrhovatele nemůže existovat menší než nulové (nijaké) finanční plnění za strany zadavatele, a žádné záporné plnění či placení záporné ceny neexistuje. Právě v tomto postupu shledává navrhovatel dle svých slov pochybení zadavatele, který akceptoval a jako nejvýhodnější posoudil zápornou cenu, ačkoliv cena veřejné zakázky s ohledem na zákonnou definici záporná být nemůže.

15.         Podle navrhovatele zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách odkazy na případy veřejných zakázek, ve kterých došlo srovnáním hodnot vzájemně poskytovaných plnění ze strany zadavatele a dodavatele k tomu, že jejich celkové saldo bylo záporné, podle navrhovatele však v těchto případech byla posuzována hodnota plnění poskytnutých si vzájemně. V těchto odkazovaných případech bylo dle navrhovatele zřejmé, že jde o dvě vzájemná plnění s konkrétní hodnotou/cenou, a záporná cena byla výsledkem porovnání cen takto vzájemně poskytovaných plnění. Pro každé z těchto vzájemných plnění dle navrhovatele existoval zvláštní a především jasný právní a ekonomický titul.

16.         Dle navrhovatele v přezkoumávaném případě zadavatel neposkytuje a ani nemá poskytovat dodavateli žádné konkrétní plnění, za které by dodavatel zadavateli platil. Zadavatel dle navrhovatele neoznačil v zadávací dokumentaci jako kritérium výši finanční částky poskytnuté dodavatelem zadavateli, přitom toto kritérium zohlednil v hodnocení nabídek, což dle navrhovatele představuje porušení zásady transparentnosti. Navrhovatel dle svých slov nepodával námitky proti zadávací dokumentaci, neboť dokud nedošlo k nabídce záporné ceny, což navrhovatel ani nepředpokládal, že se stane, k porušení zákona nedošlo, proto jeho námitky nelze považovat za opožděné.

17.         Zadavatel podle navrhovatele ani v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaký měl být právní důvod (titul) poskytovaného finančního plnění ze strany dodavatele, tedy není jasné, jaké plnění ze strany zadavatele ve prospěch dodavatele se mělo oceňovat a srovnání jakých hodnot mělo mít na výsledek celkovou zápornou hodnotu či bilanci veřejné zakázky a nárok zadavatele na vznik plnění od dodavatele.

18.         V části návrhu nadepsané „Hodnocení CNC společnosti ASIANA spol. s r.o. jako nejvýhodnější je rozporu se zadávací dokumentací“ navrhovatel v návaznosti na skutečnosti popsané v předchozí části návrhu upozorňuje na to, že právě takto (tedy že absolutně nejnižší celková nabídková cena je 0,- Kč) hodnotila celkovou nabídkovou cenu také hodnotící komise. Ta dle navrhovatele přidělila celkové nabídkové ceně navrhovatele (0,- Kč) 100 bodů stejně jako celkové nabídkové ceně vybraného dodavatele (- 29.108, - Kč).

19.         Navrhovatel dále cituje odst. 13.8 zadávací dokumentace, podle kterého „[v] rámci kritéria Celková nabídková cena bude jako nejvýhodnější hodnocena nabídka s nejnižší Celkovou nabídkovou cenou. Nabídka s nejnižší Celkovou nabídkovou cenou obdrží 100 bodů.“ Navrhovatel uvádí, že pokud jeho nabídka získala 100 bodů, je třeba ji považovat za nejvýhodnější.

20.         Pokud tedy celková nabídková cena navrhovatele získala, resp. bylo jí přiděleno, 100 bodů, byla hodnocena jako nejvýhodnější celková cenová nabídka a je třeba ji za takovou považovat v celém průběhu zadávacího řízení, protože pouze nejvýhodnější nabídka mohla získat 100 bodů. Toto hodnocení dle navrhovatele plně odpovídá výše popsanému principu a logické zásadě, že nemůže být menší/nižší cena (tedy částka placená zadavatelem dodavateli) než 0,- Kč.

21.         Podle navrhovatele však v takovém případě již nemůže obstát další postup zadavatele, který při rovnosti celkového počtu bodů navrhovatele a vybraného dodavatele (200 bodů) stanovil, že cenová nabídka vybraného dodavatele byla nejvýhodnější. Pokud by totiž byla nejvýhodnější, musela sama a jako jediná získat 100 bodů v rámci hodnotícího kritéria celkové nabídkové ceny, což se však nestalo. Podle navrhovatele je absurdní, pokud hodnotící komise nejprve (a správně) přidělila celkové nabídkové ceně vybraného dodavatele a navrhovatele (oběma) 100 bodů, čímž obě celkové nabídkové ceny označila jako nejnižší, a následně nově označila jako nejnižší celkovou nabídkovou cenu pouze celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele.

22.         Navrhovatel dále cituje čl. 13.7 zadávací dokumentace: »„…Ekonomická výhodnost nabídky se vypočte použitím následujícího vzorce:

EVN = BNC + NKS

„EVN” = Ekonomická výhodnost nabídky,

„BNC“ = Počet přidělených bodů za kritérium Celková nabídková cena,

„NKS“ = Počet přidělených bodů za kritérium Nadstandardní kvalita služeb…“«

23.         Tento vzorec následně dle navrhovatele doplňuje čl. 13.8 zadávací dokumentace, který stanoví rovněž pravidlo pro případy rovnosti EVN: »„13.8 Nabídky dodavatelů budou seřazeny podle vypočtené Ekonomické výhodnosti nabídky od nejnižší po nejvyšší, přičemž nejlépe bude hodnocena nabídka s nejvyšší hodnotou kritéria Ekonomické výhodnosti nabídky. V případě, kdy by mělo být podle výše uvedeného kritéria nejlépe hodnoceno více nabídek (rovnost hodnot EVN), bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou CNC. Pokud by i tak mělo být nejlépe hodnoceno více nabídek, rozhodne o vítězi los“«.

24.         Navrhovatel uvádí, že pokud hodnotící komise jednou rozhodla, že celkové nabídkové ceny navrhovatele a vybraného dodavatele jsou obě nejnižší a přidělila jim 100 bodů, nemůže následně toto hodnocení změnit a označit jednu z nich nově za nejnižší. Podle navrhovatele pravidlo popsané v odst. 13.8 zadávací dokumentace má dopadat pouze na případy, kdy by při celkovém shodném počtu bodů ekonomické výhodnosti nabídky jeden z uchazečů získal vyšší počet přidělených bodů za kritérium celková nabídková cena a druhý vyšší počet přidělených bodů za kritérium nadstandardní kvalita služeb (a celkově měli bodů stejně). O takový případ se dle navrhovatele nejedná, neboť oběma dodavatelům byl přidělen plný počet bodů v obou hodnotících kritériích.

25.         Navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním zadavatele obsaženým v rozhodnutí o námitkách, že teprve při bodové rovnosti a správném přidělení 100 bodů se posuzuje skutečná a konkrétní (absolutní) výše celkové nabídkové ceny. Navrhovatel uvádí, že jak již uvedl výše, celková nabídková cena (tedy cena dle zákonné definice hrazená zadavatelem dodavateli) sama o sobě nemůže být záporná. Zápornou by se dle navrhovatele teoreticky mohlo stát porovnání (rozdíl) celkové nabídkové ceny (0,- Kč) a hodnoty plnění, které by poskytoval zadavatel dodavateli, a za které by dodavatel zadavateli platil (například hodnota dřeva v případech, na které zadavatel odkazuje), či případně výše daru poskytovaného dodavatelem zadavateli, pokud by takové plnění bylo v zadávací dokumentaci popsáno. Tato druhá část plnění, která by se srovnávala s nabídkovou cenou, však v zadávací dokumentaci dle navrhovatele nebyla popsána a nebyla poptávána.

26.         Pokud zadavatel posoudil celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako nejvýhodnější, protože obsahovala zápornou cenu (-29 801 Kč), pak dle navrhovatele použil hodnotící kritérium, které v zadávací dokumentaci vůbec nebylo uvedeno. Bylo-li míněno zápornou cenou poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele nebo snad výsledek porovnání nabídkové ceny hrazené zadavatelem s finančním plněním placeným dodavatelem zadavateli, pak podle navrhovatele zadávací dokumentace takové hodnotící kritérium neobsahovala. Takové hodnotící kritérium by dle navrhovatele muselo být v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně popsáno jako plnění ve prospěch zadavatele a musel by být popsán mimo jiné také právní a ekonomický titul, z kterého by vyplývalo, jaké finanční plnění má být poskytováno, jako například dar či sponzorský příspěvek, nebo by se jednalo o určitý druh vyjednané slevy.

27.         V části návrhu nadepsané „Nabídka společnosti ASIANA, spol. s r.o je pod hranicí ekonomicky nutných nákladů“ navrhovatel uvádí, že se Nejvyšší správní soud a Úřad v minulosti zabývaly otázkou, zda vůbec je možné poskytovat určitou službu bezúplatně a dospěly k závěru, že již »„nabízení služeb bezúplatně, tedy pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, nelze hodnotit jako snahu objektivně poskytnout zadavateli takovéto plnění, neboť žádný technologický postup nemůže umožnit výkon těchto činností s vynaložením nulových nákladů.“« Navrhovatel dále cituje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 69/2010 – 175 ze dne 21. 12. 2010 a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S170/2013/VZ-7432/2014/521/GSt ze dne 7. 4. 2014 a č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-18893/2016/511/JNv ze dne 3. 5. 2016.

28.         Podle navrhovatele je tak otázkou, zda při zadávání veřejné zakázky postupoval zadavatel v souladu se zákonem, když v zadávací dokumentaci uvedl, že dodavatel je oprávněn nabídnout nulovou i zápornou nabídkovou cenu. Navrhovatel má nicméně za to, že poskytování služby spočívajících ve zprostředkování koupě letenek, ubytování a jízdenek s nulovým servisním poplatkem může být ekonomicky únosné, pokud jsou ekonomická pravidla činnosti konkrétního dodavatele nastavena tak, že může tyto služby poskytovat při zachování (nezvyšování) všech nákladových složek dané činnosti (tedy bez nutnosti přijímat a platit nové zaměstnance, pronajímat nové prostory atd.). Dále navrhovatel uvádí, že nabídl jako celkovou nabídkovou cenu 0 Kč, neboť poskytování poptávaných služeb v předmětném výběrovém řízení by pro něj neznamenalo žádné navýšení stávajících nákladů.

29.         Podle navrhovatele zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí o odmítnutí námitek uvádí, že rozdíl mezi hodnotou 0 Kč a –2 Kč je zcela marginální, tím však zadavatel dle navrhovatele sám zpochybňuje účelnost svého postupu při zadávání veřejné zakázky, neboť cílem zadávací dokumentace (jak dle navrhovatele plyne z rozhodnutí o námitkách) bylo zabránit spekulaci s nabízením marginálních hodnot typu 0,01 Kč atp.

30.         Dle navrhovatele však tento konkrétní marginální rozdíl je zásadně problematický právě proto, že vyžaduje po dodavateli poskytnutí jeho vlastních prostředků. Zatímco nabídková cena 0 Kč nebo jí se blížící kladné hodnoty 0,01 Kč, 0,10 Kč atd. dle navrhovatele předpokládají, že s poskytováním veřejné zakázky nebude na straně dodavatele spojen vznik dalších zvláštních nákladů, poskytnuté finanční plnění ze strany dodavatele zadavateli již předpokládá, že dodavatel musí použít své vlastní prostředky ve prospěch zadavatele, přičemž v daném případě nebylo zadavatelem stanoveno, za jaké plnění a z jakého důvodu by měl dodavatel zadavateli platit.

31.         Podle navrhovatele tedy může být rozdíl ceny 0 Kč a –2 Kč za letenku marginální, ale právě směr finančního plnění (ve prospěch zadavatele) je z pohledu ekonomicky nutných nákladů zásadní. Navrhovatel uvádí, že pokud by měl kterýkoliv dodavatel poskytovat služby za zápornou nabídkovou cenu, tedy by měl poskytnout službu a navíc zadavateli platit finanční částku, je zřejmé a nezpochybnitelné, že se musí jednoznačně pohybovat pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, protože aniž od zadavatele získal jakýkoliv příjem či jiné, například naturální plnění, musí platit ze svých jiných příjmů zadavateli. Takový postup je podle navrhovatele podle rozhodnutí tuzemských soudů i Úřadu protiprávní.

32.         Navrhovatel dále reaguje na tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, podle kterého by se v případě akceptace záporné ceny mělo jednat o tzv. nepřímou úhradu či úplatu. Zadavatel dle slov navrhovatele k tomu v rozhodnutí o námitkách uvádí, že »„zde jde o nepřímou úplatu, kdy poplatek za koupi letenky, jízdenky či zprostředkování ubytování je zahrnut v ceně letenky, jízdenky či ubytování a smluvní odměnu fakticky následně zaplatí zprostředkovateli ubytoval či dopravce.“« Podle navrhovatele taková argumentace není správná, neboť by byl popřen smysl zadání veřejné zakázky v dané oblasti, protože nabídková cena by byla sice nízká či nulová, ovšem v ceně letenek, jízdenek či ubytování by mohla být zahrnuta v libovolné výši, aniž toto zadavatel jakkoliv zohledňoval nebo kontroloval, a nakládání s finančními prostředky zadavatele by nebylo hospodárné. Podle navrhovatele cena letenky účtovaná leteckým dopravcem zásadně žádnou provizi neobsahuje. Dle navrhovatele musí být cena letenek zajištěných pro zadavatele stejná, jakou by letecká společnost účtovala jakémukoliv jinému přímému odběrateli. Podle navrhovatele nemůže docházet k jejímu navýšení dodavatelem. Poskytovatelé cestovních služeb dle navrhovatele sice mohou za určitých podmínek skutečně získat plnění od skutečných poskytovatelů služeb, nejedná se však o zprostředkovatelskou odměnu, která by byla zahrnuta v cenách služeb, ale jedná se například o zpětně vyplácené incentivní provize. Podle navrhovatele nejsou incentivní smlouvy předem garantovány, poskytuje je značně omezené množství dopravců, a proto není možné s těmito výnosy počítat předem. Podle navrhovatele pokud dodavatel předkládá svoji nabídku, nemá smluvně ani fakticky zajištěn příjem incentivní provize po dobu plnění zakázky a nemůže ani garantovat příjem, ze kterého by pokryl případné platby zadavateli.

33.         V části návrhu nadepsané „Netransparentnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí“ navrhovatel uvádí, že postup zadavatele při posouzení celkové nabídkové ceny vybraného dodavatele je netransparentní a nepřezkoumatelný. Podle slov navrhovatele posoudila hodnotící komise jako nejnižší celkovou nabídkovou cenu jak cenu navrhovatele, tak vybraného dodavatele, aby následně označila, a to bez jakéhokoliv vysvětlení či zdůvodnění, tutéž celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako nejnižší. Podle navrhovatele je třeba považovat nabídkovou cenu vybraného dodavatele za nepřiměřeně nízkou, neboť jakákoliv záporná cena musí být vždy považována za cenu nepřiměřeně nízkou, ale dle navrhovatele z napadeného rozhodnutí o výběru není zřejmé, zda zadavatel posuzoval tuto cenu jako mimořádně nízkou. Podle navrhovatele má dokumentace o zadávacím řízení obsahovat bližší vysvětlení postupu členů hodnotící komise a odůvodnění jejich závěrů. Postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny poskytnuté vybraným dodavatelem tak dle navrhovatele odporuje zásadě transparentnosti zadávacího řízení.

34.         Navrhovatel dále v souvislosti se zásadou transparentnosti cituje rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010–159 ze dne 15. 9. 2010 a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 85/2008-60 ze dne 13. 1. 2010.

35.         Závěrem se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele, hodnocení nabídek, jež mu předcházelo a rozhodnutí zadavatele o námitkách.

III.           Průběh správního řízení

36.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 4. 10. 2019, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem uvedeného návrhu.

37.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

38.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům oznámením č. j. ÚOHS-S0366/2019/VZ-27400/2019/511/MMi ze dne 8. 10. 2019.

39.         Dne 14. 10. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 10. 2019

40.         V úvodu svého vyjádření zadavatel uvádí, že se k obsahu námitek navrhovatele již vyčerpávajícím, srozumitelným a přesvědčivým způsobem vyjádřil v rozhodnutí o námitkách, ve kterém vyvrátil veškeré námitky navrhovatele, a proto na tento dokument odkazuje.

41.         Zadavatel je přesvědčen, že při přípravě zadávacích podmínek i v průběhu zadávacího řízení postupoval s nadstandardní péčí a v naprostém v souladu se zákonem. Dle svých slov zadavatel uskutečnil předběžné tržní konzultace, zabýval se obdobnými veřejnými zakázkami jiných zadavatelů a v reakci na to nastavil zadávací podmínky promyšleným způsobem.

42.         Zadavatel se nejprve vyjadřuje k předmětu veřejné zakázky a uvádí, že poptává subjekt, který pro něho bude obstarávat služby konečných poskytovatelů služeb (poskytovatelů letecké a jiné dopravy, ubytovatelů). Dle zadavatele se přitom ve veřejné správě dlouhodobě ukazuje, že model s profesionálním zprostředkovatelem je výhodnější, než zajištění služby vlastními zaměstnanci, kteří by služby napřímo objednávali. Na poptávaných službách je dle zadavatele specifické, že převažující část finančního plnění od zadavatele směrem k dodavateli představuje úhrada ceny za plnění konečných poskytovatelů služeb (leteckých dopravců, ubytovatelů atp.). Podle zadavatele zadavatelé za cenu letenek, jízdenek a hotelů platí prostřednictvím cestovní agentury a základní chybou, kterou se při zadávání veřejné zakázky obdobného plnění lze dopustit, je snažit se hodnotit cenu letenky/ubytování/jízdenky, která je v čase naprosto proměnlivá. Dle zadavatele žádná cestovní agentura není schopná garantovat cenu letenky na rozumné výši a zadavatelé tak nemají jinou možnost než pouze dodavatele smluvně zavázat k nenavyšování ceny, za kterou služby koncových poskytovatelů nakupuje, a soustředit se v hodnocení na cenu služeb cestovní agentury samotné. V praxi dle zadavatele vznikají akademické diskuse, zda ceny letenek, ubytování a jízdenek vstupují do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, což zadavatel dle svých slov přijal za správné řešení.

43.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle zadavatele činí 126,47 mil. Kč, ačkoli zadavatel neočekával, že by těchto výší mohly dosáhnout zprostředkovatelské poplatky. Tento objemný finanční tok je dle zadavatele klíčový pro pochopení ekonomického chování dodavatelů na dotčeném trhu. Zadavatel uvádí, že navrhovatel nepopírá, že v souvislosti s tokem finančních prostředků za letenky, ubytování a jízdenky inkasují cestovní agentury různá plnění od koncových poskytovatelů služeb např. formou incentivních smluv. Podle zadavatele existence systému zpětných „bonusů“ a provizí, který je typický pro segment cestovních služeb, je odpovědí na otázku, proč jsou dodavatelé ochotní opakovaně nabízet nulovou cenu zprostředkovatelského poplatku.

44.         Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu tvrdí, že incentivní smlouvy nejsou předem garantovány, poskytuje je značně omezené množství dopravců, a proto není možné s těmito výnosy počítat předem, a dodavatel nemůže ani garantovat příjem, ze kterého by pokryl případné platby zadavateli. K tomu zadavatel uvádí, že navrhovatel opomíjí definici podnikání, které je již ze své podstaty rizikovou činností bez garance zisku. Zadavatel pochybuje, že navrhovatel chce tvrdit, že příjem z incentivních smluv nemůže u finančního toku ve výši 126 mil. Kč bez DPH dosáhnout částky 29 108 Kč, když už jenom podáním návrhu hrozí navrhovateli ztráta 50 000 Kč a dalších nákladů na právní zastoupení.

45.         Zadavatel se dále vyjadřuje k nastavení pravidel hodnocení nabídek. Při vědomí toho, že dodavatelé běžně nabízí výši poplatku na spodním limitu (např. 1 Kč, či 0 Kč.), bylo dle zadavatele do zadávacích podmínek doplněno hodnocení kvality s váhou 50 %. Zadavatel dále uvádí, že způsob hodnocení byl definován matematickým vzorcem v čl. 13.7 zadávací dokumentace, který cituje. Ke stanovenému vzorci zadavatel uvádí, že byly zavedeny dva rozdílné pojmy „Počet přidělených bodů za kritérium Celková nabídková cena“ (dále jen „BNC“) a „Celková nabídková cena“ (dále jen „CNC“). Zadavatel tak dle svých slov učinil, protože bylo nezbytné sečíst výsledky dvou dílčích hodnotících kritérii. Zadavatel uvádí, že jestliže by hodnotil pouze celkovou nabídkou cenu, pak by nemusel zavádět dva rozdílné pojmy, ale cílem zadavatele nebylo zadávat pouze na cenu. Pro kritérium BNC zadavatel dle svých slov stanovil standardní pravidlo, že plný počet bodů dostane nejnižší nabídka a u ostatních nabídek budou přiděleny body podle poměru s nejnižší nabídkou.

46.         Zadavatel dále cituje čl. 13.10 zadávací dokumentace, podle něhož bude jako nejvýhodnější hodnocena nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou a nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou obdrží 100 bodů. Podle tohoto článku obdrží ostatní nabídky počet bodů, který vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky: BNC = 100 * Hodnota CNC nejvýhodnější nabídky / Hodnota CNC hodnocené nabídky.

47.         Zadavatel uvádí, že při nabídkové ceně 0 Kč dostávají všechny vyšší nabídky automaticky 0 bodů, protože při dělení nuly jakoukoli hodnotou je výsledek vždy 0. Podle zadavatele dodavatel, který by nabídl 0 Kč, by měl prakticky jisté vítězství bez ohledu na druhé kritérium (stačilo by mu získat 1 bod za NKS). Další potenciální deformace hodnotícího kritéria představuje dle zadavatele nabídka ve výši 1 haléře či jakékoli hodnoty nižší než jedna Kč, protože pokud jeden dodavatel nabídne 0,01 Kč a druhý 1 Kč, po dosazení do vzorce získává první dodavatel 100 bodů a druhý 1 bod, což je absurdní nepoměr. Zadavatel uvádí, že si byl těchto rizik vědom a u zakázky, kde dodavatelé obdobné hodnoty běžně nabízí, nemohl danou situaci neřešit, protože by tím popřel smysl hodnocení kvality. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu stanovil v čl. 13.10 zadávací dokumentace pravidlo, že pro účely výpočtu BNC může do proměnných vzorce vstoupit nejnižší hodnota ve výši 8 124 Kč. Bude-li hodnota CNC u nejvýhodnější nabídky či hodnocené nabídky nižší, zadavatel do vzorce namísto CNC dosadí hodnotu 8 124 Kč. Cílem tohoto postupu je dle zadavatele zabránit spekulaci s nabízením marginálních hodnot typu 0,01 Kč atp. Zadavatel tedy dle svých slov stanovil pravidlo, že při přidělování bodů pro účely hodnocení nabídek získá každý dodavatel 100 bodů v rámci BNC, jakmile bude jeho celková nabídková cena nižší než 8 124 Kč. Tím bylo dle zadavatele zajištěno, že v případě nízkých hodnot zprostředkovatelských poplatků (méně než 1 Kč u letenek) bude skutečně rozhodovat nabízená nadstandardní kvalita služeb.

48.         V návaznosti na předběžnou tržní konzultaci si byl zadavatel dle svých slov vědom i skutečnosti, že také v rámci kritéria nadstandardní kvalita služeb může více dodavatelů nabídnout požadované maximum a v takové situaci by opět nastala rovnost přidělených bodů. Z tohoto důvodu se zadavatel rozhodl ještě před losování postavit další kritérium a to hodnotu celkové nabídkové ceny. Losování by dle zadavatele mělo sloužit až jako ultima ratio při výběru mezi více dodavateli.

49.         Zadavatel dále cituje čl. 13.8 zadávací dokumentace, podle kterého budou nabídky dodavatelů seřazeny podle vypočtené ekonomické výhodnosti nabídky, a v případě rovnosti bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou CNC. Pokud by i tak mělo být nejlépe hodnoceno více nabídek, rozhodne o vítězi los. Zadavatel dle svých slov zvýrazněné pravidlo stanovil přesně a pouze za účelem řešení problematické situace, která pak následně v praxi nastala. S tímto ustanovením je pak dle zadavatele logicky spojena možnost nabídnout nulovou či zápornou cenu, jak bylo po celou dobu zadávacího řízení určeno v čl. 13.4 zadávací dokumentace. Odstranění spodního limitu nabídkové ceny měla dle zadavatele navýšit pravděpodobnost rozdílu CNC. Zároveň měl zadavatel dle svých slov v úmyslu zjistit, kde je skutečně přirozený limit nabídkových cen dodavatelů cestovních služeb, pokud ho zadavatel autoritativně neurčí.

50.         Jestliže navrhovatel nenastudoval důsledně zadávací podmínky veřejné zakázky, pak by toto dle zadavatele neměl klást za vinu jemu. Nesouhlasil-li navrhovatel s možností nabídnout zápornou cenu, pak měl dle zadavatele podat související dotaz nebo rovnou námitky. Stejně tak měl dle zadavatele učinit, pokud nesouhlasil s ustanovením zadávacích podmínek pro případ rovnosti bodů.

51.         K navrhovatelem namítané akceptaci záporné nabídkové ceny zadavatel uvádí, že pouze postupoval v souladu se zadávací dokumentací, když akceptoval hodnotu, kterou výslovně v čl. 13.4 zadávací dokumentace umožnil. Naopak její neakceptování by dle zadavatele bylo v rozporu se zákonem a zadávacími podmínkami. Zadavatel je toho názoru, že navrhovatel uplatňuje své námitky opožděně, protože lhůta pro podání námitek proti zadávací dokumentaci podle § 242 odst. 4 zákona uplynula s koncem lhůty pro podání nabídek.

52.         Podle zadavatele navrhovatel upustil od své námitky uvedené v námitkách, kde odkazuje na § 2 odst. 1 zákona. Podle zadavatele, i kdyby existovala povinnost typu „zadavatel nesmí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud neposkytuje dodavateli úplatu,“ navrhovatel opomíjí platby za letenky, jízdenky a ubytování. Zadavatel uvádí, že již výše bylo uvedeno, že tato část plnění představuje podle předpokladů zúčastněných zadavatelů cca 126,47 mil. Kč bez DPH. Pokud by navrhovatel hledal v zadávacích podmínkách jím zmiňovaný právní titul, pak se jedná o čl. III odst. 3 písm. a) až f) Přílohy č. 5 zadávací dokumentace – návrhu smlouvy. Dle zadavatele navrhovatel uvádí, že „neexistuje žádná nižší hodnota, kterou by mohl či měl zadavatel platit – nikomu nemůže vzniknout menší povinnost úhrady než nulová úhrada,“ ale tato premisa podle zadavatele popírá fakt, že záporné položky samozřejmě existují. V daném případě dle zadavatele bude vždy s úhradou záporného zprostředkovatelského poplatku fakturována i částka za letenku, jízdenku nebo ubytování, např. cena letenky 10 000 Kč + zprostředkovatelský poplatek – 2 Kč = výsledná částka k úhradě + 9 998 Kč. Ve výsledku tak bude dle zadavatele vždy objednavatel platit dodavateli bez ohledu na záporný zprostředkovatelský poplatek.

53.         Námitky navrhovatele ohledně chybějícího právního a ekonomického titulu jsou dle zadavatele liché, protože zprostředkovatelské poplatky jsou jasně definovány v čl. III písm. a), c) a e) přílohy č. 5 zadávací dokumentace – návrhu smlouvy.

54.         Dle zadavatele navrhovatel v návrhu popírá možnost vzájemného plnění mezi dodavatelem a zadavatelem, neboť zapomíná na úhradu ceny za služby koncových poskytovatelů služeb. Podle zadavatele objednatelé dodavateli jisté plnění a hodnotu poskytují, jinak by se navrhovatel nikdy do veřejné zakázky nehlásil. Onou hodnotou je dle zadavatele právě finanční tok, který již byl zmiňován. Zadavatel je přesvědčen, že poskytování služeb pro ústřední organizace státu typu Ministerstvo financí nebo Ministerstvo dopravy může být pro dodavatele prestižní záležitostí a svým způsobem reklamou, bude-li výsledkem pozitivní reference, a taková pozitivní reference má dle zadavatele jistě hodnotu přesahující 29 108 Kč, neboť za tuto částku si v dnešním světě reklamy dodavatel nekoupí ani pár vteřin vysílacího času v TV.

55.         K údajnému porušení pravidel hodnocení zadavatel uvádí, navrhovatel opakovaně tvrdí, že mu komise přidělila 100 bodů za CNC a že tak měla jeho nabídka mít nejlepší hodnotu CNC po celou dobu zadávacího řízení. Podle zadavatele navrhovatel předložil nabídku s hodnotou CNC 0, za kterou obdržel BNC ve výši 100 bodů, a CNC pak byla vypočítána podle definovaného vzorce. Protože hodnota CNC byla nižší než 8124, došlo dle zadavatele k použití pravidla uvedeného v čl. 13.10 zadávací dokumentace a navrhovatel obdržel v rámci BNC 100 bodů. Dle zadavatele došlo k rovnosti bodů ekonomické výhodnosti nabídek a rozhodla nižší hodnota CNC podle čl. 13.8 zadávací dokumentace. Podle zadavatele postupovala hodnotící komise při hodnocení nabídek podle pravidel uvedených v zadávací dokumentaci bez jediné odchylky či svévole až matematicky přesně, jak algoritmus hodnocení nabídek předem stanovil.

56.         Zadavatel dále uvádí diagram:

„Nabídka vybraného dodavatele: EVN = 100+100

Nabídka navrhovatele: EVN = 100+100

-> použití pravidla dle odst. 13.8 zadávací dokumentace

Nabídka vybraného dodavatele: CNC = 8124*-2 + 5452*-2+978*-2 = -29 108

Nabídka navrhovatele: CNC = 8124*0 + 5452*0 + 978*0 =0

- 29 108 < 0“

57.         K námitce navrhovatele, že zadavatel použil hodnotící kritérium, které nebylo uvedeno v zadávací dokumentace, zadavatel uvádí, že odmítá tvrzení navrhovatele, že ustanovení čl. 13.8 zadávací dokumentace je hodnotícím kritériem; podle zadavatele je toto ustanovení pouze transparentním a přezkoumatelným pravidlem, které se uplatní pouze v případě rovnosti přidělených bodů.

58.         Zadavatel dle svých slov již vyložil, proč jsou poskytovatelé cestovních služeb schopni nabízet nulové příp. záporné zprostředkovatelské poplatky. K tvrzení navrhovatele, kterým se snaží předestřít, že jeho nabídka je na rozdíl od nabídky vybraného dodavatele ekonomicky realizovatelná, jelikož jemu za čtyři roky plnění pro 8 různých zadavatelů nevznikne ani koruna nákladů, pak se dle zadavatele jedná o čirý nesmysl, kterému nemůže nikdo se základním ekonomickým vzděláním věřit. Zadavatel připomíná, že ze smluvních podmínek vyplývá řada smluvních povinností dodavatele, které byly navíc navýšeny nabídkou navrhovatele, když se zavázal k poskytování nadstandardní kvality služeb. Zadavatel se dále ptá, zda chce navrhovatel tvrdit, že pro objednatele obstará cca 8 124 letenek, 5 452 ubytování a 978 jízdenek s hodinovou reakční dobou, aplikaci cestujícím do telefonu, účast svého obchodního ředitele na 12 jednáních s leteckými dopravci (vše kryto značnými smluvními pokutami) bez toho, aby mu vznikla koruna vícenákladů, a to navíc v situaci, kdy navrhovatel nulovou nabídkovou cenu nabízí opakovaně.

59.         K polemice navrhovatele, že rozdíl mezi 0 Kč a -29 108 Kč je v horizontu čtyř let marginální, zadavatel uvádí, že tento rozdíl je marginální z pohledu hospodaření dodavatelů, a proto dle zadavatele nelze argumentovat, že poptávané služby lze poskytovat za 0 Kč, ale již ne za        –29 108 Kč. Podle zadavatele měl navrhovatel v roce 2018 výsledek hospodaření po zdanění ve výši 1 968 tis. Kč, což samo o sobě dokazuje, že částka v řádu jednotek tisíců Kč ročně pro něho nemůže být likvidační, což platí i pro vybraného dodavatele.

60.         Zadavatel dále uvádí, že z pohledu právní jistoty se jmenovaná hodnotící komise obrátila na vybraného dodavatele s žádostí o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to dne 9. 7. 2019. Součástí výzvy byl dle zadavatele požadavek na potvrzení povinných náležitostí podle § 113 odst. 4 zákona a vybraný dodavatel ve své odpovědi tyto povinné náležitosti potvrdil, načež komise přijala odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny jako reálné. Zadavatel upozorňuje, že nová zákonná úprava doznala značných změn právě u institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, k čemuž cituje komentářovou literaturu, týkající se případů, kdy je zadavatel povinen dodavatele v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou vyloučit.

61.         Zadavatel uvádí, že žádný z důvodů pro povinné vyloučení v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou podle § 113 odst. 6 zákona nebyl naplněn. O postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny existuje dle jeho slov jasný záznam v dokumentaci o zadávacím řízení. Podle zadavatele ze zákona nevyplývá žádná povinnost zadavatele vypisovat tyto skutečnosti do oznámení o výběru podle § 123 zákona.

62.         Zadavatel se dále vyjadřuje k rozsudkům uváděným navrhovatelem v návrhu. K rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 69/2010-175 ze dne 21. 12 2010 zadavatel uvádí, že se jedná o klasický, avšak nepřiléhavý rozsudek, neboť v odůvodnění je vyloženo, z jakého důvodu byla nulová cena v daném případě nepřípustná, že ji zadavatel nepředpokládal, a že nulová nabídka měla za následek deformaci hodnocení. Jediná souvislost s nyní přezkoumávanou veřejnou zakázkou dle zadavatele je, že zadavatel přesně popisované situaci předešel stanovením pravidla v odst. 13.10 zadávací dokumentace. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S170/2013/VZ-7432/2014/521/GSt ze dne 7. 4. 2014 zadavatel uvádí, že předmět veřejné zakázky je absolutně odlišný (výstavba D1) a zároveň platí, že zákonná úprava mimořádně nízké nabídkové ceny je již úplně jiná. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-18893/2016/511/JNv ze dne 3. 5. 2016 zadavatel uvádí, že dodavatel u veřejné zakázky přezkoumávané v uvedeném správním řízení nebyl schopný odůvodnit svoji nabídkovou cenu objektivními příčinami a zároveň platí, že zákonná úprava mimořádně nízké nabídkové ceny je již podle zákona úplně jiná.

63.         Závěrem zadavatel uvádí, že mu není zřejmé, čeho se navrhovatel vlastně domáhá. I kdyby došlo ke zrušení rozhodnutí o výběru, podle zadavatele stejně neexistuje důvod k vyloučení vybraného dodavatele, zadavatel by opakovaně musel použít pravidlo podle odst. 13.8 zadávací dokumentace a vybrat stejného dodavatele.

Další průběh správního řízení

64.         Dne 15. 10. 2019 obdržel Úřad od vybraného dodavatele dokument „Zdůvodnění nabídkové ceny k veřejné zakázce“ z téhož dne.

„Zdůvodnění nabídkové ceny k veřejné zakázce“ ze dne 15. 10. 2019

65.         Ve svém zdůvodnění nabídkové ceny vybraný dodavatel předložil vysvětlení své nabídkové ceny a vyjádření k návrhu. Vybraný dodavatel dle svých slov patří k největším dodavatelům letenek a cestovních služeb pro korporátní i koncové klienty v ČR a dodavatelé těchto služeb, tedy letecké společnosti, globální distribuční systémy a hotely na základě dlouhodobých smluvních vztahů garantují vybranému dodavateli nadlimitní bonusy. Dle vybraného dodavatele se tyto příjmy promítají do kalkulací a nabídek pro korporátní sektor.

66.         Vybraný dodavatel dále uvádí tabulku, podle které jeho provozní zisk činí měsíčně 79 996 Kč a provozní zisk za dva roky 3 839 808 Kč. Podle vybraného dodavatele je jeho nabídková cena ve výši -29 108 Kč při předpokládaném provozním zisku 3 839 808 Kč ekonomicky zdůvodněná a přiměřená. Vybraný dodavatel počítá s pokrytím svých provozních nákladů, ale i s přiměřeným ziskem, který nemůže být významně rozkolísán ani nepředvídatelným případným poklesem nebo nárůstem počtu požadavků zadavatele, neboť předpokládaný objem jeho zakázky je významně nižší než 5 % celkového výkonu vybraného dodavatele jak v tržbách, tak v počtu realizovaných požadavků.

67.         Podle vybraného dodavatele jeho každoroční pozitivní hospodářské výsledky svědčí o udržitelnosti nastavené obchodní politiky, reflektující na jedné straně ekonomický zájem firmy a na straně druhé ekonomickou výhodnost pro státní instituci.

Další průběh správního řízení

68.         Dne 16. 10. 2019 obdržel Úřad od zadavatele dokument „Návrh důkazů ze strany MF“ z téhož dne.

„Návrh důkazů ze strany MF“ ze dne 16. 10. 2019

69.         Zadavatel v Návrhu důkazů ze dne 16. 10. 2019 navrhuje provést jako důkaz dokumenty vztahující se ke třem různým zadávacím řízením, jejichž předmětem byly obdobné služby jako v nyní šetřeném zadávacím řízení. Cílem provedení navrhovaných důkazů je dle zadavatele doložení současné situace na relevantním trhu, které si byl zadavatel při přípravě zadávacích podmínek vědom. Zadavatel uvádí, že konkrétně kvůli skutečnosti, že dodavatelé jsou ochotni nabízet své služby za ceny na spodním limitu stanoveném zadávací dokumentací (0 Kč, 1 Kč), umožnil dodavatelům nabídnout zápornou nabídkovou cenu s tím, že k ní přihlédne pouze v případě rovnosti přidělených bodů.

Další průběh správního řízení

70.         Dne 23. 10. 2019 usnesením č. j. ÚOHS-S0366/2019/VZ-29061/2019/511/THl z téhož dne Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení a lhůtu k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení v mezidobí od zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu do doručení tohoto usnesení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.

71.         Dne 15. 11. 2019 usnesením č. j. ÚOHS-S0366/2019/VZ-30960/2019/511/THl z téhož dne Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

72.         Dne 22. 11. 2019 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 22. 11. 2019

73.         Úvodem svého vyjádření k podkladům zadavatel uvádí, že v rámci správního řízení nahlédl do správního spisu sp. zn. S0366/2019/VZ. Podle zadavatele se ve správním spise nachází pouze jeden dokument, se kterým by zadavatel nebyl obeznámen. Zadavatel uvádí, že ho překvapuje, že navrhovatel nepovažoval za nezbytné vyjádřit se k argumentům zadavatele, kterými vysvětloval svůj postup při přípravě zadávacích podmínek a při posuzování nabídky vybraného dodavatele. Podle zadavatele navozuje nekonání navrhovatele dojem, že cílem navrhovatele bylo pouze zablokovat a zbrzdit zadávací řízení.

74.         K vyjádření vybraného dodavatele, které je součástí správního spisu, zadavatel uvádí, že se jedná o důkaz, že předchozí vysvětlení zadavatele byla pravdivá a správná. Podle zadavatele na trhu poptávaných služeb jsou zpětné bonusy naprosto běžné a s nejvyšší pravděpodobností je v obdobných částkách čerpá i navrhovatel, ačkoli se to zdráhá ve správním řízení přiznat. Zadavatel dále uvádí, že se čerpání bonusů nedá zabránit. Podle zadavatele by bylo možné smluvně zakázat inkasovat jakékoli protiplnění od konečných poskytovatelů služeb, ale nebyla by již realizovatelná kontrola dodržování povinností druhé smluvní strany. Podle zadavatele jsou zpětné bonusy propláceny z časového pohledu v odstupu od poskytované služby a sumárně např. jednou ročně a ani nemusí být navázány na jednu konkrétní službu, ale na navýšení finančního objemu odebíraných služeb v souhrnu za více objednatelů. Navíc podle zadavatele je část protiplnění realizována formou nefinančních výhod.

75.         Zadavatel uvádí, že „objednatel tak může pouze zabránit tomu, aby poskytovatel nepřeprodával cizí služby (letenky atp.) za vyšší částky, než za kolik je sám nakupuje a fakturuje,“ jinými slovy aby nezdražoval cizí služby nad rámec přiznaného poplatku za zprostředkování. Taková kontrola je dle zadavatele možná a zadavatel ji dle svých slov zakotvil do čl. III. odst. 8 návrhu smlouvy, ve kterém požaduje, aby poskytovatel služeb vždy nabízel ceny dle aktuálního ceníku konečného poskytovatele služeb včetně všech slev - zde se myslí na zvýhodněné programy pro korporátní zákazníky, sbírání tzv. cestovatelských mílí a marketingových nabídek z objemu (tzv. bonusové programy motivující cestující). A dále ji zadavatel dle svých slov zakotvil do čl. III odst. 7 návrhu smlouvy, podle kterého jsou „objednatelé“ oprávněni fakturované ceny kontrolovat. Jakékoliv ambicióznější smluvní ustanovení zacílené na smluvní vztah mezi poskytovatelem a konečným poskytovatelem služeb by dle zadavatele bylo pouhou proklamací, která by v praxi působila směšně. Zadavatel uvádí, že pokud je některý z dodavatelů schopný vyjednat si od konečného poskytovatele služeb lepší podmínky a zároveň nedochází k navyšování ceny pro objednatele, pak není důvod s ekonomickou realitou bojovat.

IV.          Závěry úřadu

76.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů konstatuje, že rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

77.         Dle § 9 odst. 1 zákona je centrálním zadavatelem zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž

a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo

b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

78.         Dle § 9 odst. 2 zákona odpovídá za dodržení tohoto zákona při centralizovaném zadávání centrální zadavatel.

79.         Dle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

80.         Dle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

81.         Dle § 113 odst. 4 zákona musí účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

82.         Dle § 113 odst. 4 zákona posoudí zadavatel objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

83.         Dle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a úastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

84.         Dle § 114 odst. 1 zákona stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

85.          Dle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

86.         Dle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

87.         Dle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

88.         Dle § 119 odst. 2 zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a) identifikaci zadávacího řízení,

b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c) seznam hodnocených nabídek a

d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4. výsledek hodnocení nabídek.

89.         Dle § 123 zákona odešle zadavatel bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a),

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

90.         Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Zadávací dokumentace

91.         Předmětem plnění veřejné zakázky dle čl. 3.1 zadávací dokumentace je „zajištění nákupu letenek, jízdenek, ubytování a dalších požadovaných služeb k zabezpečení zahraničních služebních a pracovních cest zaměstnanců Centrálního zadavatele a Pověřujících zadavatelů do všech světových destinací“.

92.         Dle čl. 13.1 zadávací dokumentace se nabídkovou cenou rozumí „jednotkové ceny nabízené dodavatelem za jednotlivé položky předmětu Veřejné zakázky:

a) Poplatek za Koupi Letenky podle čl. III odst. 3 písm. a) Návrhu smlouvy,

b) Poplatek za Zajištění Ubytování podle čl. III odst. 3 písm. c) Návrhu smlouvy,

c) Poplatek za Koupi Jízdenky podle čl. III odst. 3 písm. e) Návrhu smlouvy,“

93.         V čl. 13.4 zadávací dokumentace je uvedeno: „Dodavatel je oprávněn nabídnout Nabídkovou cenu ve výši 0 Kč u jedné či více položek. Dodavatel je oprávněn nabídnout i zápornou Nabídkovou cenu“.

94.         V čl. 13.6 zadávací dokumentace je uvedeno: „Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti“.

95.         V čl. 13.7 zadávací dokumentace je uvedeno: »Předmětem hodnocení bude ekonomická výhodnost nabídky vypočtená jako součet bodů přidělených za kritérium celkové nabídkové ceny dodavatele v Kč bez DPH zpracované podle odst. 13.9 ZD (dále jen „Celková nabídková cena“ či „CNC“) a bodů přidělených za kritérium nadstandardní kvalita služeb postupem podle odst. 13.12 ZD (dále jen jako „Nadstandardní kvalita služeb“).

Ekonomická výhodnost nabídky se vypočte použitím následujícího vzorce:

EVN = BNC + NKS

„EVN” = Ekonomická výhodnost nabídky,

„BNC“ = Počet přidělených bodů za kritérium Celková nabídková cena,

„NKS“ = Počet přidělených bodů za kritérium Nadstandardní kvalita služeb«.

96.         V čl. 13.8 zadávací dokumentace je uvedeno: „Nabídky dodavatelů budou seřazeny podle vypočtené Ekonomické výhodnosti nabídky od nejnižší po nejvyšší, přičemž nejlépe bude hodnocena nabídka s nejvyšší hodnotou kritéria Ekonomické výhodnosti nabídky. V případě, kdy by mělo být podle výše uvedeného kritéria nejlépe hodnoceno více nabídek (rovnost hodnot EVN), bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou CNC. Pokud by i tak mělo být nejlépe hodnoceno více nabídek, rozhodne o vítězi los“.

97.         V čl. 13.9 zadávací dokumentace je uvedeno: »Celková nabídková cena se vypočte podle následujícího vzorce:

CNC = 8124*A + 5452*B + 978*C

„CNC“ = Celková nabídková cena,

„A“ = Poplatek za Koupi Letenky podle čl. 3 odst. 3 písm. a) Návrhu smlouvy,

„B“ = Poplatek za Zajištění Ubytování podle čl. 3 odst. 3 písm. c) Návrhu smlouvy,

„C“ = Poplatek za Koupi Jízdenky podle čl. 3 odst. 3 písm. e) Návrhu smlouvy,«

98.         V čl. 13.10 zadávací dokumentace je uvedeno: „V rámci kritéria Celková nabídková cena bude jako nejvýhodnější hodnocena nabídka s nejnižší Celkovou nabídkovou cenou. Nabídka s nejnižší Celkovou nabídkovou cenou obdrží 100 bodů. Ostatní nabídky obdrží počet bodů, který vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky: BNC = 100 * Hodnota CNC nejvýhodnější nabídky / Hodnota CNC hodnocené nabídky. Pro účely výpočtu BNC může do proměnných vzorce vstoupit nejnižší hodnota ve výši 8124 Kč. Bude-li hodnota CNC u nejvýhodnější nabídky či hodnocené nabídky nižší, Centrální zadavatel do vzorce namísto CNC dosadí hodnotu 8124 Kč. Cílem tohoto postupu Centrálního zadavatele je zabránit spekulaci s nabízením marginálních hodnot typu 0,01 Kč atp.“

Návrh smlouvy

99.         V čl. III. odst. 3 písm. a) přílohy č. 5 zadávací dokumentace – Návrh smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“), v němž je popsán způsob určení dílčích cen za jednotlivé služby tvořící předmět veřejné zakázky, je uvedeno: »Cena za Koupi Letenky se skládá z Poskytovatelem prokázané nákupní ceny Letenky vč. letištní a další taxy dle podmínek a měnových kurzů uvedených v mezinárodních rezervačních systémech a případně pojištění Letenky, navýšené o paušální částku ve výši *** Kč bez DPH (navýšení dále jako „Poplatek za Koupi Letenky) (vše dále jen „Cena za Koupi Letenky“).«

100.     V čl. III. odst. 3 písm. c) návrhu smlouvy je uvedeno: »Cena za Zajištění Ubytování se skládá z Poskytovatelem prokázané nákupní ceny Ubytování navýšené o případné bankovní poplatky prokazatelně zaplacené Poskytovatelem při platbě nebo garanci kreditní či platební kartou Poskytovatele navýšené o paušální částku ve výši *** Kč bez DPH (navýšení dále jako „Poplatek za Zajištění ubytování“) (vše dále jen „Cena za Zajištění Ubytování“).«

101.     V čl. III. odst. 3 písm. e) návrhu smlouvy je uvedeno: »Cena za Koupi Jízdenky činí Poskytovatelem prokázanou cenu, kterou si účtuje Konečný Poskytovatel příslušné Služby, tj. Jízdenek v rámci Destinací navýšenou o paušální částku ve výši *** Kč bez DPH (navýšení dále jako „Poplatek za Koupi Jízdenky“) (vše dále jen „Cena za Koupi Jízdenky“).«

Protokol o 1. jednání komise ze dne 9. 7. 2019

102.     V čl. 5. „Hodnocení nabídek“ písm. a) „způsob hodnocení“ protokolu o 1. jednání komise je uvedeno: »Hodnocena byla ekonomická výhodnost nabídek dle pravidel stanovených v článku 13 Zadávací dokumentace (dále také jako „ZD“). Nabídky byly hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti ve smyslu § 114 odst. 2 ZZVZ na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.

Předmětem hodnocení byla ekonomická výhodnost nabídky vypočtená jako součet bodů přidělených za kritérium celkové nabídkové ceny dodavatele v Kč bez DPH zpracované podle odst. 13.9 ZD (dále jen „Celková nabídková cena“ či „CNC“) a bodů přidělených za kritérium nadstandardní kvalita služeb postupem podle odst. 13.12 ZD (dále jen jako „Nadstandardní kvalita služeb“).

Komise ve vztahu k Nadstandardní kvalitě služeb rozhodla uplatnit doplňkové pravidlo dle odst. 13.13 věta druhá ZD a u nabídky, která je hodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, vyžadovat detailní informace o aplikaci do mobilního telefonu pro cestující Objednatele, jakým způsobem má dodavatel v úmyslu splnění požadavku zajistit. Výsledné hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek tak komise vnímá jako podmíněné.

Nabídky jednotlivých účastníků zadávacího řízení byly seřazeny podle bodů, které získaly za podmíněnou Ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž nejlépe byla hodnocena nabídka s nejvyšší bodovou hodnotou kritéria Ekonomické výhodnosti nabídky.

Protože došlo k rovnosti celkového počtu bodů dvou nabídek podle Ekonomické výhodnosti nabídky, z těchto nabídek byla nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou CNC dle čl. 13.8 ZD«.

103.     V čl. 5. „Hodnocení nabídek“ písm. b) protokolu o 1. jednání komise je uvedeno: „výsledek hodnocení před uplatněním pravidla dle čl. 13.8 ZD

Pořadí	Obchodní firma, název, případně jméno či příjmení	Celkový přidělený počet bodů za dílčí hodnotící kritérium Celková nabídková cena	Celkový přidělený počet bodů za dílčí hodnotící kritérium Kvalita poskytovaných služeb	Celkový počet bodů
1.-2.	ASIANA, spol. s.r.o.	100	100	200
1.-2.	FLY UNITED s.r.o.	100	100	200
3	OK-TOURS a.s.	1,49	100	101,49

 

Komise jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku vyhodnotila nabídku s nižší CNC, nabídku obchodní společnosti: ASIANA, spol. s.r.o., Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha 6. Popis hodnocení s uvedením všech hodnot v nabídkách, které vstupují do hodnocení, budou uvedeny v písemné zprávě o hodnocení nabídek.“

104.     V čl. 6. „Posouzení nabídky pro účely případného výběru dodavatele dne § 122 odst. 1 ZZVZ“ písm. c) „otázka MNNC“ protokolu o 1. jednání komise je uvedeno: „Komise se na základě rozboru jednotlivých Nabídkových cen rozhodla vyzvat dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny u položek, které jsou záporné (…) Komise pověřuje k odeslání Výzvy svého předsedu, přesné znění výzvy je uvedeno v příloze tohoto protokolu.

Komise dokončí posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny Účastníka zadávací řízení až po doručení zdůvodnění. Následně komise znovu zváží případné vyloučení dle § 48 odst. 4 ZZVZ.“

Výzva Centrálního zadavatele ze dne 9. 7. 2019

105.     V čl. II. Výzvy centrálního zadavatele adresované vybranému dodavateli je uvedeno: »Centrální zadavatel žádá podle § 113 odst. 4 ZZVZ Dodavatele o písemné odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to konkrétně položek:

- Poplatek za Koupi Letenky podle čl. III odst. 3 písm. a) Návrhu smlouvy

- Poplatek za Zajištění Ubytování podle čl. III odst. 3 písm. c) Návrhu smlouvy

- Poplatek za Koupi Jízdenky podle čl. III odst. 3 písm. e) Návrhu smlouvy

Dodavatel ve své nabídce u těchto položek uvedl jednotkovou cenu ve výši -2 Kč bez DPH.

Centrální zadavatel posoudil tuto nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou z důvodu záporné nabídkové ceny.

Doporučenou šablonu se závaznými pokyny ke způsobu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvádíme v příloze této výzvy. Dodavatel je povinen závazné pokyny respektovat. I pokud by se dodavatel odchýlil od doporučené šablony, je vždy povinen prohlásit skutečnosti dle § 113 odst. 4 ZZVZ, které jsou v doporučené šabloně uvedené v sekci „Povinná náležitost odůvodnění“.«

Zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 24. 7. 2019

106.     V dokumentu „Zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 24. 7. 2019“ (dále jen „zdůvodnění MNNC“), který zaslal vybraný dodavatel zadavateli, vybraný dodavatel mimo jiné uvedl: »Potvrzujeme, že účastník společnost ASIANA s nabídkovou cenou vyžadující zdůvodnění, a to konkrétně položek podle čl. III odst. 3 písm. a), c), e) Návrhu smlouvy, počítá s pokrytím svých provozních nákladů a s přiměřeným ziskem, který nemůže být významně rozkolísán ani nepředvídatelným případným poklesem nebo naopak nárůstem počtu požadavků zadavatele, neboť předpokládaný objem jeho zakázky je výrazně nižší než je celkový výkon v tržbách i v počtu letenek uchazeče.

Společnost ASIANA má v současné době 120 stálých zaměstnanců na HPP. Z toho 35 kvalifikovaných „letenkáři“ a 15 operátorů věnujících se zajišťování dalších cestovních služeb. Plnění pracovněprávních předpisů je samozřejmou součástí firemní kultury, k níž patří též péče o pracovní prostředí a poskytování zaměstnaneckých bonusů nad zákonný rámec. Dle §113 odst. 4 ZZVZ společnost ASIANA při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Dále prohlašujeme, že společnost ASIANA nečerpá žádnou neoprávněnou dotaci, ani jinou veřejnou podporu. Je plně závislá na vlastních zdrojích.

Tak jak je požadováno ve výzvě, respektive její příloze v položce „Povinná náležitost zdůvodnění“ potvrzujeme tímto, že dodavatel ve smyslu § 113 odst. 5 ZZVZ potvrzuje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Dodavatel dále potvrzuje, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu«.

Protokol o 2. jednání komise ze dne 1. 8. 2019

107.     V čl. 3. „Dokončení posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny“ je ve vztahu ke zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele uvedeno: „Komise se zabývala důvodem pro vyloučení dle § 48 odst. 4 ZZVZ, mimořádně nízkou nabídkovou cenou.

Komise vyzvala Účastníka k objasnění nízké nabídkové ceny (…)

Komise uvádí, že v doručeném odůvodnění dodavatel prohlašuje, že:

- při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

- neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Komise konstatuje, že předloženým prohlášením dodavatel prokazuje povinné skutečnosti dle § 113 odst. 4 ZZVZ. (…)

Ředitel odboru 66 – Veřejné zakázky informoval členy komise o informacích získaných v průběhu předběžné tržní konzultace. Zúčastnění dodavatelé uváděli, že nad rámec finančního plnění od objednatele mají i další příjmy, konkrétně od provozovatele objednávkového systému, od leteckých dopravců formou incentivních smluv závislých na navýšení objemu objednávek a od poskytovatelů ubytovacích služeb. Dále informoval členy komise o současné praxi, kdy dodavatelé standardně nabízí ve veřejných zakázkách nulové nabídkové ceny, příp. v řádu korun. Z tohoto důvodu bylo ve veřejné zakázce umožněno nabídnout zápornou cenu.

Komise vzala v úvahu, že rozdíl mezi nabídkovou cenou ve výši 0 Kč (za kterou dodavatelé své služby poskytují v jiných veřejných zakázkách) a minus 2 Kč je po pronásobení předpokládaným objemem marginální částka. Při vědomí ročních tržeb Účastníka nemůže být způsobilá založit jeho budoucí ekonomické potíže. (…) Komise konstatuje, že odůvodnění dodavatele se jeví jako reálné a uvádí, že byla zdůvodněna mimořádně nízká nabídková cena a účastník zadávacího řízení nebude vyloučen dle § 48 odst. 4 ZZVZ.“

Písemná zpráva o hodnocení nabídek ze dne 1. 8. 2019

108.     V čl. III. Písemné zprávy o hodnocení nabídek (dále jen „zpráva o hodnocení“) s názvem „Popis hodnocení“ je uvedeno, že hodnocení nabídek bylo provedeno podle  čl. 13 zadávací dokumentace a podle § 114 odst. 2 zákona. Podle zprávy o hodnocení byla předmětem hodnocení ekonomická výhodnost nabídky vypočtená jako součet bodů přidělených za kritérium celkové nabídkové ceny dodavatele v Kč bez DPH a bodů přidělených za kritérium nadstandardní kvalita služeb postupem podle čl. 13.12 zadávací dokumentace.

109.     Čl. III. zprávy o hodnocení dále uvádí: „Nabídky jednotlivých účastníků byly seřazeny podle vypočtené Ekonomické výhodnosti nabídky od nejnižší po nejvyšší, přičemž nejlépe byla hodnocena nabídka s nejvyšší hodnotou kritéria Ekonomické výhodnosti nabídky.

Protože došlo k rovnosti celkového počtu bodů dvou nabídek podle Ekonomické výhodnosti nabídky, z těchto nabídek byla nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou CNC dle odst. 13.8 ZD.

Hodnotící kritérium Celková nabídková cena dle odst. 13.9 ZD

Pořadové číslo	Obchodní firma, název, případně jméno či příjmení	Celková nabídková cena bez DPH	Počet bodů
1.	FLY UNITED s.r.o.	0,00 Kč	100
2.	ASIANA, spol. s.r.o.	-29 108,00 Kč	100
3.	OK-TOURS a.s.	546 120,00 Kč	1,49

 

Hodnotící kritérium Nadstandardní kvalita služeb dle odst. 13.12 ZD

Pořadové číslo	Obchodní firma, název, případně jméno či příjmení	Celkový přidělený počet bodů za dílčí hodnotící kritérium Kvalita poskytovaných služeb
1.	FLY UNITED s.r.o.	100
2.	ASIANA, spol. s.r.o.	100
3.	OK-TOURS a.s.	100

 

Výsledek hodnocení nabídek

Pořadí	Obchodní firma, název, případně jméno či příjmení	Celkový přidělený počet bodů za dílčí hodnotící kritérium Celková nabídková cena	Celkový přidělený počet bodů za dílčí hodnotící kritérium Kvalita poskytovaných služeb	Celkový počet bodů
1.-2.	ASIANA, spol. s.r.o.	100	100	200
1.-2.	FLY UNITED s.r.o.	100	100	200
3	OK-TOURS a.s.	1,49	100	101,49

 

Komise jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku s ohledem na rovnost celkového počtu bodů, vyhodnotila nabídku s nejnižší hodnotou CNC dle odst. 13.8 ZD obchodní společnosti: ASIANA, spol. s.r.o., Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha 6“.

110.     V čl. IV. zprávy o hodnocení s názvem „Výsledek hodnocení“ je uvedeno: „Komise hodnotí jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku dodavatele ASIANA, spol. s.r.o., Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha 6, IČO 49704362“.

Oznámení o výběru dodavatele ze dne 3. 9. 2019

111.     V oznámení o výběru dodavatele ze dne 3. 9. 2019 (dále jen „oznámení o výběru“) je uvedeno: »Centrální zadavatel oznamuje, že vybraným dodavatelem je: obchodní společnost ASIANA, spol. s.r.o., Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha 6, IČO: 49704362.

V souladu s § 123 ZZVZ Centrální zadavatel:

a) konstatuje, že zpráva o hodnocení nabídek tvoří Přílohu č. 1 tohoto oznámení

b) přikládá výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v Příloze č. 2 označené jako „Protokol o výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele podle § 123 písm. b) ZZVZ“, kde:

1. uvádí seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci.

2. uvádí údaje rozhodné pro prokázání technické kvalifikace dle § 79 ZZVZ. Prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 ZZVZ a prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 ZZVZ Centrální zadavatel nepožadoval.

3. uvádí seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, neboť si podle § 104 písm. a) ZZVZ vyhradil právo požadovat od vybraného dodavatele jejich předložení – konkrétně předložit osvědčení IATA dle odst. 18.1 písm. c) zadávací dokumentace.

4. neuvádí výsledek zkoušek vzorků dle § 104 písm. b) ZZVZ, neboť Centrální zadavatel jejich provedení nepožadoval«.

112.     V oznámení o výběru je dále uvedeno: „Centrální zadavatel vybral dodavatele dle § 122 odst. 1 ZZVZ, neboť jeho nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek.

Centrální zadavatel vybral dodavatele na základě doporučení komise, poté co se seznámil s protokoly z jednání komise a s dokladem o pojištění. Doporučení komise se opíralo o údaje v dokumentech, které vybraný dodavatel předložil v nabídce“.

V závěru oznámení o výběru je uvedeno, že jeho přílohu č. 1 tvoří „Písemná zpráva o hodnocení nabídek“ a přílohu č. 2 „Protokol o výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele podle § 123 písm. b) ZZVZ“.

Námitky navrhovatele ze dne 12. 9. 2019

113.     V části II. písm. B) námitek navrhovatele je uvedeno: „Pokud zadavatel posoudil CNC společnosti ASIANA, spol. s r.o. jako nejvýhodnější, protože obsahovala zápornou cenu
(-29.801,- Kč), pak použil hodnotící kritérium, které v zadávací dokumentaci vůbec nebyl uvedeno.

Jak je popsáno výše v bodu I. těchto námitek, nejnižší cenou, kterou platí zadavatel dodavateli, je 0,- Kč. Nemůže být menší než nulové plnění.

Pokud bylo míněno zápornou cenou poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele, pak takové hodnotící kritérium zadávací dokumentace neobsahovala. Takové hodnotící kritérium by muselo být v zadávací dokumentace jasně a srozumitelně popsáno jako plnění ve prospěch zadavatele a musel by být popsán mimo jiné také právní titul, z jakého by mělo být zadavateli finanční plnění poskytováno. Jeho přesné označení by mohlo mít podstatný dopad do účetnictví dodavatele, a tedy přímý vliv na nabídnutou hodnotu takového plnění. Jde o to, zda by takové plnění bylo například darem či sponzorským příspěvkem, mělo by nefinanční povahu, nebo by se jednalo o určitý druh vyjednané slevy“.

Rozhodnutí o námitkách ze dne 27. 9. 2019

114.     V úvoduodůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel vysvětlil, proč do zadávací dokumentace zakotvil možnost pro dodavatele podat v zadávacím řízení zápornou nabídkovou cenu. Zadavatel uvedl, že si byl při přípravě zadávací dokumentace vědom specifik cestovních služeb, zejména velmi proměnlivých cen v čase a velmi nízkých poplatků za zprostředkování služeb. Zadavatel uvedl, že „vedl v lednu 2019 předběžné tržní konzultace k Veřejné zakázce s oslovenými dodavateli, a to včetně Stěžovatele. Jedním z hlavních cílů předběžných tržních konzultací bylo co nejvhodnější nastavení pravidel hodnocení nabídek. V předběžné tržní konzultaci žádný z dodavatelů nedoporučil zahrnout do hodnocení i samotnou cenu letenek. (…) Pokud šlo o výši poplatků za zprostředkování služeb, jednotliví dodavatelé upozorňovali, že tyto mohou být nízké z důvodu, že zprostředkovatel v souvislosti s prodejem služby získává na základě incentivní smlouvy různá zvýhodnění od poskytovatelů služeb.

Před zpracováním zadávacích podmínek se Centrální zadavatel dále zabýval průběhem obdobných veřejných zakázek jiných zadavatelů. Na základě těchto informací si byl vědom skutečnosti, že vybraní dodavatelé pohybující se na dotčeném trhu (včetně Stěžovatele) nezřídka nabízí ceny na nejnižší možné úrovni, kterou zadavatelé připouští. Ve většině zkoumaných zadávacích řízení se jednalo o spodní limit 0 Kč nebo 1 Kč. (…)

Centrální zadavatel proto při stanovení pravidel hodnocení postupoval se značnou rozvahou a s cílem vyhnout se situaci, kdy by o vítězi veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou přesahující 100 mil. Kč bez DPH musel rozhodnout los či jiné neobvyklé kritérium.“

115.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále shrnul a vysvětlil svůj postup při hodnocení nabídek. Zadavatel mimo jiné uvedl: „V zadávací dokumentaci bylo ode dne vyhlášení jasně stanoveno, že dodavatelé mohou podávat záporné Nabídkové ceny (viz odst. 13.4 ZD věta druhá). Stejně tak bylo v zadávacích podmínkách transparentně uvedeno pravidlo, které rozhodne v případě rovného počtu bodů u více nabídek. Jestliže Stěžovatel s těmito pravidly z jakýchkoli důvodů nesouhlasil, měl podat námitky v zákonné lhůtě podle § 242 odst. 4 ZZVZ, což ale neučinil. (…) Pokud jsou však dodavatelé ochotni z jakýchkoli příčin nabízet nulové zprostředkovatelské poplatky a opakovaně tak (včetně Stěžovatele) činí, pak Centrální zadavatel neviděl žádný důvod neumožnit jim nabídnout zápornou Nabídkovou cenu. Jak již bylo výše vysvětleno, Centrální zadavatel jednající s náležitou péčí musel stejně jako zúčastnění dodavatelé hrozící situaci rovnosti přidělených bodů předpokládat. A právě proto se rozhodl dodavatelům umožnit nabídnout zápornou Nabídkovou cenu s tím, že bude případně v hodnocení zohledněna až a pouze při rovnosti bodů, což se také skutečně stalo.“

116.     Následně se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým námitkám navrhovatele. Zadavatel tuto část rozhodnutí o námitkách rozčlenil podle jednotlivých odstavců námitek, které z vlastní iniciativy očísloval. Tyto jednotlivé očíslované odstavce do rozhodnutí o námitkách zkopíroval a vyjadřuje se jednotlivě ke každému z nich.

117.     V rozhodnutí o námitkách je k části II. písm. B), jak ji označil navrhovatel v námitkách, uvedeno: „Centrální zadavatel aplikoval pravidlo dle odst. 13.8 věta druhá ZD, výpočtový vzorec pro CNC je uveden v odst. 13.9 ZD. Viz výše, zejména vypořádání k odst. [2] a [5].

Centrální zadavatel odkazuje na vypořádání odst. [7] až [9] námitek.

Nabídková cena může být dle odst. 13.4 věta druhá ZD i záporná. Úvahy Stěžovatele, zda je ZD srozumitelná či správně nastavená, mají charakter námitek proti zadávací dokumentaci dle § 242 odst. 4 ZZVZ, a tyto námitky jsou podány opožděně, viz úvod rozhodnutí“.

118.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [2] námitek zadavatel zrekapituloval svůj postup v rámci hodnocení a při výběru dodavatele.

119.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [5] námitek zadavatel popisuje, jak dle zadávací dokumentace vypočítal celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele.

120.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [7] námitek zadavatel odůvodňuje možnost podat zápornou nabídkovou cenu, což dle zadavatele vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 85/2008 ze dne 13. 1. 2010, a také bylo toto pravidlo stanoveno v zadávací dokumentaci. Zadavatel konkrétně uvádí: „(…)Má-li Centrální zadavatel přistoupit na akademickou diskusi a společně se Stěžovatelem opominout povinnost úhrady objednatelů podle čl. III odst. 3 písm, a), c) a e) Smlouvy, pak právní názor Stěžovatele považuje s ohledem na dále citovanou judikaturu za mylný, neboť judikatura považuje znak úplatnosti za naplněný i tehdy, pokud dochází k tzv. nepřímé úplatě. Zde jde o nepřímou úplatu, kdy poplatek za koupi letenky, jízdenky či zprostředkování ubytování je zahrnut v ceně letenky, jízdenky či ubytování a smluvní odměnu fakticky následně zaplatí zprostředkovateli ubytovatel či dopravce.

Protože se Centrální zadavatel nesnaží obejít povinnost zadavatel veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není na nepřímé úplatě veřejné zakázky nic nezákonného, a tak je právní názor Stěžovatele, že došlo k porušení § 2 odst. 1 ZZVZ lichý.

Mimochodem Centrální zadavatel neumožnil pravidlem dle odst. 13.4 věta druhá ZD nepřímou úplatu ze své zlé vůle, ale pouze akceptoval realitu na trhu zprostředkování letenek, jízdenek a ubytování tak, jak ji obecně předestřeli účastníci předběžné tržní konzultace (…)“

121.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [8] námitek se zadavatel vyjadřuje k námitce navrhovatele, v níž navrhovatel uvádí, že absolutně nejnižší nabídková cena může být 0 Kč, kdy tedy zadavatel dodavateli ničeho neplatí. Zadavatel k tomu uvádí, že názor navrhovatele je mylný, neboť „veřejnou zakázku lze hradit tzv. nepřímou úhradou. Stěžovatel zde neuvádí žádný nový argument, proč by onou hranicí měla být právě Nabídková cena ve výši 0,- Kč.“

122.     Zadavatel dále uvádí, že „předpokládá, že by se o nepřímou úhradu veřejné zakázky jednalo i v případě Stěžovatele. Jeví se jako absurdní, aby prakticky stejný model úhrady byl jednou aprobován a podruhé zakázán, a to jen protože poprvé je Nabídková cena 0 Kč a podruhé
-2 Kč. Při dnešní kupní síle lze považovat 2 Kč za naprosto marginální částku.“

123.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [9] námitek zadavatel upozorňuje, že „[n]abídková cena může být (dle terminologie Stěžovatele) „zápornou cenou“, umožňuje to odst. 13.4 věta druhá ZD.

Tvrzení, že toto plnění mělo být označeno jinak, má charakter námitek proti zadávací dokumentaci, námitky proti zadávací dokumentaci jsou ovšem podány dle § 242 odst. 4 ZZVZ opožděně, neboť námitky byly podány až po uplynutí lhůty pro podání nabídek.“

124.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [29] námitek se zadavatel vyjadřuje k námitce navrhovatele, ve které navrhovatel uvádí, že pokud by měl dodavatel poskytovat služby za zápornou nabídkovou cenu, musí se jednoznačně pohybovat pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, protože aniž by získal jakýkoliv příjem, musí platit ze svých jiných příjmů zadavateli, následovně: „[j]ak již Centrální zadavatel uvedl ve vypořádání k odst. [7] až [9] námitek je přípustná tzv. nepřímá úhrada a o tuto se zjevně jedná v případě vybraného dodavatele, ale s největší pravděpodobností by se o ni jednalo i v případě Stěžovatele.

Schopnost vyjednat si nepřímou úhradu od přepravních společností či ubytovatelů se mezi jednotlivými soutěžiteli patrně liší a vzniklé rozdíly mezi soutěžiteli jsou zcela v souladu s pravidly hospodářské soutěže.“

125.     V části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [30] námitek se zadavatel vyjadřuje k námitce navrhovatele, ve které navrhovatel uvádí, že pokud vybraný dodavatel nabídl zápornou nabídkovou cenu, kterou by mělo představovat plnění ve prospěch zadavatele, ačkoliv sám za poskytované služby žádný příjem od zadavatele nezíská, pohybuje se nejen pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, ale pod touto hranicí své náklady ještě zvyšuje o plnění poskytované zadavateli, následovně: „[D]ůvodem záporných Nabídkových cen vybraného dodavatel není financování z vlastních finančních prostředků (…) Jedná se tedy o nepřímou úhradu, která je povolena, jak již Centrální zadavatel uvedl ve vypořádání k odst. [7] až [9] námitek.

Centrální zadavatel ohledně nepřímých úhrad nemůže ani opominout vyjádření zástupce Stěžovatele na uskutečněné předběžné tržní konzultaci.“

K výroku rozhodnutí

K rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele

126.     Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaký měl být právní důvod (titul) poskytovaného finančního plnění ze strany dodavatele, tedy není jasné, jaké plnění ze strany zadavatele ve prospěch dodavatele se mělo oceňovat a srovnání jakých hodnot mělo mít za výsledek celkovou zápornou hodnotu či bilanci veřejné zakázky a nárok zadavatele na vznik plnění od dodavatele.

127.     Úřad tedy ve správním řízení předně zkoumal, zda zadavatel vyřídil námitky v souladu s § 245 odst. 1 zákona, a zda tedy není dán důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

128.     Úřad vyšel z tvrzení navrhovatele v návrhu popsaného v bodě 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí a zjistil, že navrhovatel ve svých námitkách uvedl, že pokud zadavatel posoudil celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako nejvýhodnější, protože obsahovala zápornou cenu, použil hodnotící kritérium, které v zadávací dokumentaci nebylo uvedeno, přičemž pokud bylo míněno zápornou cenou poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele, pak takové hodnotící kritérium zadávací dokumentace neobsahovala. Podle navrhovatele by takové hodnotící kritérium muselo být v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně popsáno jako plnění ve prospěch zadavatele a musel by být popsán mimo jiné také právní titul, z jakého by mělo být zadavateli finanční plnění poskytováno.

129.     Zadavatel v úvodu rozhodnutí o námitkách vysvětlil, že k tomu, že v zadávací dokumentaci umožnil podávat záporné nabídkové ceny, jej vedl specifický charakter poptávaných služeb, u nichž se často nabízí ceny blížící se nule i ceny nulové (viz body 114. - 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel další části rozhodnutí o námitkách rozčlenil podle jednotlivých částí a odstavců námitek a vyjadřoval se zvlášť ke každému odstavci námitek, které z vlastní iniciativy očísloval. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zopakoval pravidla hodnocení uvedená v zadávací dokumentaci a vysvětlil svůj postup při hodnocení nabídek dodavatelů v souvislosti se zadávacími podmínkami. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách opakovaně upozornil na to, že v zadávací dokumentaci byla zakotvena možnost podávat nabídky se zápornou nabídkovou cenou (viz body 120. - 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel odkázal na jednoznačné ustanovení čl. 13.4 zadávací dokumentace, které výslovně umožňuje podat do zadávacího řízení nabídku obsahující nulovou či zápornou nabídkovou cenu. Zadavatel se také vyjádřil ke znaku úplatnosti při zadávání veřejných zakázek a možnosti hradit veřejnou zakázku nepřímou úhradou. Zadavatel v části rozhodnutí o námitkách vztahující se k odst. [29] námitek (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve kterém navrhovatel uvádí, že pokud by měl dodavatel poskytovat služby za zápornou nabídkovou cenu, musí se jednoznačně pohybovat pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, protože aniž by získal jakýkoliv příjem, musí platit ze svých jiných příjmů zadavateli, uvádí, že tzv. nepřímá úhrada je přípustná a o tuto se zjevně jedná v případě vybraného dodavatele, ale s největší pravděpodobností i v případě navrhovatele.

130.     Zadavatel se dále v části rozhodnutí o námitkách vztahující se k  odst. [30] námitek vyjadřuje k námitce navrhovatele, ve které navrhovatel uvádí, že pokud vybraný dodavatel nabídl zápornou nabídkovou cenu, kterou by mělo představovat plnění ve prospěch zadavatele, ačkoliv sám za poskytované služby žádný příjem od zadavatele nezíská, pohybuje se nejen pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, ale pod touto hranicí své náklady ještě zvyšuje o plnění poskytované zadavateli. Zadavatel uvádí, že důvodem záporných nabídkových cen vybraného dodavatele není financování z vlastních finančních prostředků.

131.     Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel ve svých námitkách uvedl, že pokud bylo míněno zápornou cenou poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele, pak takové hodnotící kritérium zadávací dokumentace neobsahovala. Zadavatel přitom dle názoru Úřadu v rozhodnutí o námitkách srozumitelně vysvětlil, že o takový případ (tedy že by bylo míněno zápornou cenou poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele) nejde. Zadavatel uvedl, že podání záporné nabídkové ceny bylo v zadávací dokumentaci výslovně připuštěno vzhledem ke specifiku poptávaných cestovních služeb, zejména vzhledem k velmi proměnlivým cenám za cestovní služby v čase a velmi nízkým poplatkům za zprostředkování služeb. Zadavatel si byl dle tvrzení uvedeného v rozhodnutí o námitkách také vědom skutečnosti, že dodavatelé pohybující se na dotčeném trhu nabízí ceny na nejnižší možné úrovni, kterou zadavatelé připouští, přičemž ve většině případů se jednalo o spodní limit 0 Kč nebo 1 Kč.

132.     Z rozhodnutí o námitkách tedy dle Úřadu plyne, že se v případě záporné nabídkové ceny nejedná o poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele, a že zadavatel ani nezamýšlel učinit plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele součástí veřejné zakázky. Z rozhodnutí o námitkách je tedy zřejmé, že zadavatel zakotvením možnosti podat zápornou nabídkovou cenu nemínil to, že bude dodavatel poskytovat zadavateli nějaké plnění.

133.     Dle Úřadu tak z rozhodnutí o námitkách jednoznačně vyplývá, že zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně umožnil podání záporné nabídkové ceny i důvod, proč tak učinil, a že se v případě záporné nabídkové ceny nejedná o poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele, ale že možnost podání záporné nabídkové ceny plyne z charakteru předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaký měl být právní důvod (titul) poskytovaného finančního plnění ze strany dodavatele, tedy není jasné, jaké plnění ze strany zadavatele ve prospěch dodavatele se mělo oceňovat a srovnání jakých hodnot mělo mít za výsledek celkovou zápornou hodnotu či bilanci veřejné zakázky a nárok zadavatele na vznik plnění od dodavatele, pak Úřad uvádí, že v rozhodnutí o námitkách je srozumitelně vyjádřeno, proč zadavatel umožnil podání záporné nabídkové ceny a že tato možnost neznamená finanční plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavateli. Je tedy logické, že rozhodnutí o námitkách neobsahuje ani popis týkající se tohoto plnění ani jeho právní titul. Tvrzení navrhovatele v návrhu, podle něhož není v rozhodnutí o námitkách uvedeno, jaký měl být právní titul poskytovaného finančního plnění ze strany dodavatele, tedy jaké plnění ze strany zadavatele ve prospěch dodavatele se mělo oceňovat, je tedy sice pravdivé, nicméně tato skutečnost nepředstavuje porušení § 245 odst. 1 zákona zadavatelem, neboť z obsahu rozhodnutí o námitkách jasně plyne, že žádné plnění za strany zadavatele ve prospěch dodavatele a tedy ani žádné tomu odpovídající finanční plnění ze strany dodavatele ve veřejné zakázce vůbec nenastane, a tudíž v rozhodnutí o námitkách ani popsáno být nemohlo.

134.     Úřad pro úplnost dodává, že přezkoumal i zbývající části námitek a rozhodnutí o námitkách a zjistil, že se zadavatel vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, a je tedy zřejmé, z jakých důvodů zadavatel námitky odmítl. Rozhodnutí o námitkách tedy splňuje požadavky § 245 odst. 1 zákona a nejsou dány důvody pro jeho zrušení dle § 263 odst. 5 zákona.

K akceptaci záporné nabídkové ceny

135.     Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že postup zadavatele, který akceptoval zápornou cenu v nabídce vybraného dodavatele, je v rozporu se základními principy zákona, neboť zadáním veřejné zakázky se dle navrhovatele rozumí uzavření úplatné smlouvy. Podle navrhovatele se nabídkovou cenou rozumí cena placená zadavatelem dodavateli, a to v nejnižší možné výši 0 Kč. Podle navrhovatele může být absolutně nejnižší nabídkovou cenou 0 Kč, kdy tedy zadavatel dodavateli ničeho neplatí, a to pouze za předpokladu, že to je ekonomicky únosné. Podle navrhovatele neexistuje žádná nižší hodnota, kterou by mohl či měl zadavatel platit, neboť nikomu nemůže vzniknout menší povinnost úhrady než nulová úhrada. Dle navrhovatele žádné záporné plnění či placení neexistuje. Pokud vybraný dodavatel uvedl ve své nabídkové ceně jakékoliv záporné číslo, pak to dle navrhovatele znamená, že buď nenabídl žádnou cenu, kterou by mohl zadavatel platit vybranému dodavateli, a jeho nabídka vůbec neměla být hodnocena, nebo že nabídl cenu nulovou. Podle navrhovatele zadavatel nebyl oprávněn zápornou cenu vybraného dodavatele akceptovat.

136.     K tomu Úřad uvádí, že zadávací dokumentace v čl. 13.4 stanoví že „Dodavatel je oprávněn nabídnout Nabídkovou cenu ve výši 0 Kč u jedné či více položek. Dodavatel je oprávněn nabídnout i zápornou Nabídkovou cenu“. Ze zadávacích podmínek tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel umožnil dodavatelům podat nabídkovou cenu nejen v nulové, ale také v záporné výši. Zadavatel tedy postupoval v souladu s pravidly stanovenými zadávací dokumentací, když zápornou nabídkovou cenu vybraného dodavatele akceptoval a hodnotil. Pokud by naopak vybraného dodavatele vyloučil, jeho postup by byl v rozporu se zadávacími podmínkami.

137.     Navrhovatel se dále vyjadřuje k veřejným zakázkám, na které v souvislosti s otázkou záporných nabídkových cen odkázal zadavatel v rozhodnutí o námitkách. Podle navrhovatele v těchto případech byla posuzována hodnota plnění poskytnutých si vzájemně, tedy na straně jedné dodavatelem zadavateli, a na straně druhé zadavatelem ve prospěch dodavatele. Oproti tomu v případě napadené veřejné zakázky zadavatel dle navrhovatele neposkytuje a ani nemá poskytovat dodavateli žádné konkrétní plnění, za které by dodavatel zadavateli platil a v důsledku čehož by se dostala srovnání hodnot/cen vzájemných plnění do záporné hodnoty a vznikla celkové záporná nabídková cena. Navrhovatel také uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když zohlednil při hodnocení nabídek kritérium výše finanční částky poskytnuté dodavatelem zadavateli, které ale nebylo v zadávací dokumentaci uvedeno.

138.     K tomu Úřad znovu uvádí, že zadavatel v zadávacích podmínkách podání záporné nabídkové ceny výslovně umožnil. Zadavatel již v rozhodnutí o námitkách a následně i ve svém vyjádření k návrhu vysvětlil, že se v případě záporné nabídkové ceny nejedná o poskytnutí finančního plnění ze strany dodavatele ve prospěch zadavatele. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu i v rozhodnutí o námitkách vysvětlil, že služby, které jsou předmětem veřejné zakázky, jsou specifické, zejména vzhledem k velmi proměnlivým cenám za cestovní služby v čase a velmi nízkým poplatkům za zprostředkování služeb, a že právě s ohledem na tuto specifičnost v zadávacích podmínkách možnost podat zápornou nabídkovou cenu zakotvil. Zadavatel tedy při hodnocení nabídek nezohledňoval kritérium navrhovatelem označené jako „kritérium výše finanční částky poskytnuté dodavatelem zadavateli“, ale pouze hodnotil reálnou výši nabídkových cen, které mohly být v souladu se zadávací dokumentací i záporné. Úřad dodává, že podrobně se k postupu zadavatele při hodnocení nabídek vyjadřuje v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí.

139.     Úřad tedy shrnuje, že možnost podání nabídky se zápornou nabídkovou cenou jasně vyplývala z čl. 13.4 zadávací dokumentace. Zadavatel tedy postupoval v souladu s pravidly stanovenými zadávací dokumentací, když zápornou nabídkovou cenu vybraného dodavatele akceptoval.

140.     S ohledem na to Úřad ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá akceptaci záporné nabídkové ceny zadavatelem, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K postupu zadavatele při hodnocení nabídek a výběru dodavatele

141.     Podle navrhovatele zadavatel dospěl k rozhodnutí o výběru dodavatele na základě hodnocení nabídek, které neproběhlo v souladu s pravidly uvedenými v zadávací dokumentaci, když hodnotící komise hodnotila jako nejnižší celkovou nabídkovou cenu navrhovatele i vybraného dodavatele, neboť oběma přidělila v rámci hodnotícího kritéria celková nabídková cena 100 bodů, ale následně určila jako nejvýhodnější nabídku vybraného dodavatele s odůvodněním, že obsahovala nejnižší celkovou nabídkovou cenu.

142.     Navrhovatel v souvislosti s tím odkazuje mj. na ustanovení čl. 13.10 zadávací dokumentace, které říká, že „[n]abídka s nejnižší Celkovou nabídkovou cenou obdrží 100 bodů.“ Navrhovatel z toho dovozuje, že pokud jeho nabídce bylo v rámci hodnotícího kritéria celkové nabídkové ceny přiděleno 100 bodů, byla hodnocena jako nejvýhodnější (tj. nejnižší) cenová nabídka, a je třeba ji za takovou považovat v celém průběhu zadávacího řízení. Podle navrhovatele nemůže obstát následný postup zadavatele, který při rovnosti celkového počtu bodů navrhovatele a vybraného dodavatele (200 bodů) stanovil, že cenová nabídka vybraného dodavatele byla nejvýhodnější, protože pokud by byla nejvýhodnější, musela by sama a jako jediná získat 100 bodů v rámci hodnotícího kritéria celkové nabídkové ceny, což se nestalo. Podle navrhovatele hodnotící komise nejprve přidělila celkovým nabídkovým cenám navrhovatele i vybraného dodavatele 100 bodů, čímž obě nabídkové ceny označila jako nejnižší, a následně nově označila jako nejnižší celkovou nabídkovou cenu pouze celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud hodnotící komise jednou rozhodla, že celkové nabídkové ceny navrhovatele a vybraného dodavatele jsou obě nejnižší a přidělila jim 100 bodů, nemůže následně toto hodnocení změnit a označit jednu z nich nově za nejnižší. Podle navrhovatele došlo ke špatné interpretaci pravidla popsaného v čl. 13.7 a 13.8 zadávací dokumentace, kde je stanoveno, že v případě, že u více nabídek dojde k rovnosti bodů za ekonomickou výhodnost nabídek, bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou celkové nabídkové ceny.

143.     Úřad tedy ve vztahu k této části návrhu zkoumal, zda postup zadavatele při hodnocení nabídek, který předcházel rozhodnutí o výběru dodavatele, byl v souladu se zákonem.

144.     Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti podle následujícího vzorce: EVN = BNC + NKS, přičemž EVN znamená ekonomickou výhodnost nabídky, BNC počet přidělených bodů za kritérium Celková nabídková cena a NKS počet přidělených bodů za kritérium nadstandardní kvalita služeb. Celková nabídková cena se měla počítat podle vzorce: CNC = 8124*A + 5452*B + 978*C, kde CNC znamená celkovou nabídkovou cenu, A poplatek za koupi letenky podle čl. 3 odst. 3 písm. a) návrhu smlouvy, B poplatek za zajištění ubytování podle čl. 3 odst. 3 písm. c) návrhu smlouvy a C poplatek za koupi jízdenky podle čl. 3 odst. 3 písm. e) návrhu smlouvy.

145.     Z krycího listu nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že tento stanovil poplatek za koupi letenky, poplatek za zajištění ubytování a poplatek za koupi jízdenky (tedy položky A, B a C pro účely výše uvedeného výpočtu) ve výši -2 Kč. Po dosazení do vzorce tedy celková nabídková cena vybraného dodavatele činí 8124*(-2) + 5452*(-2) + 978*(-2) = -29 108 Kč; stejná celková nabídková cena je uvedena ve zprávě o hodnocení.

146.     Z krycího listu nabídky navrhovatele vyplývá, že tento stanovil poplatek za koupi letenky, poplatek za zajištění ubytování a poplatek za koupi jízdenky (tedy položky A, B a C pro účely výše uvedeného výpočtu) ve výši 0 Kč. Po dosazení do vzorce tedy celková nabídková cena navrhovatele činí 8124*0 + 5452*0 + 978*0 = 0 Kč; stejná celková nabídková cena je uvedena ve zprávě o hodnocení.

147.     V zadávací dokumentaci je dále stanoven vzorec pro stanovení počtu bodů za kritérium celková nabídková cena: BNC = 100 * Hodnota CNC nejvýhodnější nabídky / Hodnota CNC hodnocené nabídky. V zadávací dokumentaci je dále stanoveno pravidlo, že pro účely výpočtu BNC může do proměnných vzorce vstoupit nejnižší hodnota ve výši 8124 Kč. Konkrétně zadavatel stanovil, že „bude-li hodnota CNC u nejvýhodnější nabídky či hodnocené nabídky nižší, Centrální zadavatel do vzorce namísto CNC dosadí hodnotu 8124 Kč. Cílem tohoto postupu Centrálního zadavatele je zabránit spekulaci s nabízením marginálních hodnot typu 0,01 Kč atp.“

148.     Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že u obdobných veřejných zakázek, kde se nabídkové ceny pohybují okolo nuly, nastává při výpočtu bodů deformace hodnotícího kritéria nabídkové ceny, neboť do jmenovatele zlomku se dostane nula. Zadavatel proto dle svých slov stanovil pravidlo, že při přidělování bodů pro účely hodnocení nabídek získá každý dodavatel v rámci BNC (tedy v rámci bodů přidělených za kritérium celková nabídková cena) 100 bodů, jakmile bude jeho celková nabídková cena nižší než 8124 Kč. Tím bylo dle zadavatele zajištěno, že v případě nízkých hodnot zprostředkovatelských poplatků (méně než 1 Kč) bude skutečně rozhodovat nabízená nadstandardní kvalita služeb.

149.     Úřad použil pravidlo uvedené v čl. 13.10 zadávací dokumentace a vypočítal bodové hodnocení nabídek v kritériu celková nabídková cena. Protože hodnoty celkové nabídkové ceny navrhovatele i vybraného dodavatele byly nižší než 8 124 Kč, do vzorce byla dosazena hodnota 8 124 Kč: BNC = 100 * 8124/8124 = 100. V souladu s výše uvedeným pravidlem se přidělí nabídce navrhovatele i vybraného dodavatele 100 bodů. Tento počet bodů přidělil oběma nabídkám v kritériu celkové nabídkové ceny i zadavatel, jak plyne z protokolu o 1. jednání komise a ze zprávy o hodnocení.

150.     Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel přidělil navrhovateli i vybranému dodavateli 100 bodů také v rámci hodnotícího kritéria nadstandardní kvalita služeb. Nabídky navrhovatele i vybraného dodavatele tak shodně získaly 200 bodů v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti.

151.     V zadávací dokumentaci je dále stanoveno, že nabídky dodavatelů budou seřazeny podle vypočtené ekonomické výhodnosti nabídky od nejnižší po nejvyšší, přičemž nejlépe bude hodnocena nabídka s nejvyšší hodnotou kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. V případě, kdy by mělo být podle výše uvedeného kritéria nejlépe hodnoceno více nabídek, bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou CNC. Pokud by i tak mělo být nejlépe hodnoceno více nabídek, rozhodne o vítězi los.

152.     Jak již bylo uvedeno, celková nabídková cena vybraného dodavatele činí -29 108 Kč, zatímco celková nabídková cena navrhovatele činí 0 Kč. Podle pravidla popsaného v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel vyhodnotil jako nejvýhodnější nabídku vybraného dodavatele, neboť došlo k rovnosti ekonomické výhodnosti (obě nabídky získaly 200 bodů) a celková nabídková cena vybraného dodavatele byla nejnižší.

153.     Jak bylo uvedeno výše, právě tento postup zadavatele považuje navrhovatel za nezákonný, neboť je přesvědčen, že pokud jeho nabídka obdržela (stejně jako nabídka vybraného dodavatele) v rámci hodnotícího kritéria celková nabídková cena 100 bodů, znamená to, že jde o nabídkovou cenu nejvýhodnější, a tudíž nejnižší. Navrhovatel tuto skutečnost dovozuje z prvních dvou vět čl. 13.10 zadávací dokumentace, v nichž zadavatel stanovil, že v rámci kritéria celková nabídková cena bude jako nejvýhodnější hodnocena nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou, a tato nabídka obdrží 100 bodů. Navrhovatel je tedy toho názoru, že pokud byla jeho nabídková cena nejnižší (neboť obdržela 100 bodů), nemohl zadavatel následně jako celkově nejvýhodnější nabídku vybrat nabídku vybraného dodavatele. Dle navrhovatele zadavatel nesprávně interpretoval pravidlo uvedené v čl. 13.8 zadávací dokumentace, kde je stanoveno, že v případě, že u více nabídek dojde k rovnosti bodů za ekonomickou výhodnost nabídek, bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou celkové nabídkové ceny. Dle navrhovatele pokud zadavatel jednou rozhodl, že celková nabídková cena navrhovatele i vybraného dodavatele jsou obě nejnižší a přidělil jim 100 bodů, nemůže následně toto hodnocení změnit a označit jednu z nich za nově nejnižší.

154.     Úřad konstatuje, že pokud by se na hodnocení nabídek pohlíželo čistě podle textu prvních dvou vět čl. 13.10 zadávací dokumentace, kde je stanoveno, že nabídka s nejnižší nabídkovou cenou obdrží 100 bodů, bylo by skutečně možno dovodit, že jak nabídka navrhovatele, tak nabídka vybraného dodavatele, shodně obsahovaly nejnižší nabídkovou cenu. Dle Úřadu však nelze opomínat text, který v čl. 13.10 zadávací dokumentace na první dvě věty navazuje, v němž je řešen způsob přidělování bodů v kritériu celková nabídková cena. Zde zadavatel výslovně uvedl, že pro účely výpočtu bodového hodnocení v rámci kritéria celková nabídková cena může do proměnných stanoveného vzorce vstoupit nejnižší hodnota ve výši 8 124 Kč, tj. bude-li hodnota celkové nabídkové ceny u nejvýhodnější nabídky či hodnocené nabídky nižší, pro účely výpočtu bodového hodnocení bude do příslušného vzorce namísto skutečné výše celkové nabídkové ceny dosazena hodnota 8 124 Kč.

155.     Zadavatel ve svém vyjádření vysvětlil, že důvodem pro stanovení tohoto pravidla je fakt, že při nabídkové ceně 0 Kč dostávají všechny vyšší nabídky automaticky 0 bodů, protože při dělení nuly jakoukoli hodnotou je výsledek vždy 0. Dodavatel, který by nabídl 0 Kč, by dle zadavatele měl prakticky jisté vítězství bez ohledu na druhé kritérium. Další potenciální deformace hodnotícího kritéria představuje dle zadavatele nabídka ve výši 1 haléře či jakékoli hodnoty nižší než 1 Kč. Pokud jeden dodavatel nabídne 0,01 Kč a druhý 1 Kč, po dosazení do vzorce získává podle zadavatele první dodavatel 100 bodů a druhý 1 bod, což je absurdní nepoměr.

156.     Dle Úřadu je tedy zřejmé, že to, že nabídka navrhovatele získala v rámci kritéria celková nabídková cena 100 bodů stejně jako nabídka vybraného dodavatele, nebylo způsobeno tím, že by jejich nabídkové ceny byly shodné, ale tím, že obě byly nižší než 8 124 Kč. Jak již bylo uvedeno výše, podle vzorce pro výpočet celkové nabídkové ceny uvedeného v čl. 13.9 zadávací dokumentace činí celková nabídková cena navrhovatele 0 Kč, zatímco celková nabídková cena vybraného dodavatele -29 108 Kč. Zadavatel tedy v souladu se zadávací dokumentací aplikoval pravidlo stanovené v čl. 13.10 zadávací dokumentace a pro účely výpočtu bodového hodnocení v kritériu celkové nabídkové ceny použil namísto reálných nabídkových cen hodnotu 8 124 Kč. Z toho důvodu tak obě nabídky získaly v rámci kritéria celkové nabídkové ceny 100 bodů, to však nemění nic na tom, že reálné hodnoty jejich celkových nabídkových cen vypočtené podle vzorce uvedeného v čl. 13.9 zadávací dokumentace se od sebe liší, přičemž celková nabídková cena vybraného dodavatele je nižší.

157.     Dle Úřadu je tedy nutno rozlišovat mezi údajem „CNC“, jehož hodnota se vypočte podle vzorce uvedeného čl. 13.9 zadávací dokumentace, a údajem „BNC“, jehož hodnota se vypočte podle vzorce uvedeného v čl. 13.10 zadávací dokumentace, avšak za použití nikoliv reálných celkových nabídkových cen, ale hodnoty předem určené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Pravidlo pro řešení případu rovnosti v ekonomické výhodnosti více nabídek uvedené v čl. 13.8 zadávací dokumentace, které zadavatel v šetřeném případě aplikoval, pak říká, že nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou celkové nabídkové ceny. Dle Úřadu je tak zcela zřejmé, že pokud u několika nabídek dojde k rovnosti hodnot jejich ekonomické výhodnosti, musí se jako rozhodující skutečnost pro výběr nejvhodnější nabídky použít nejnižší hodnota celkové nabídkové ceny, tedy údaj „CNC“ vypočtený podle vzorce uvedeného v čl. 13.9 zadávací dokumentace, a nikoli hodnota „BNC“, neboť ta pouze vyjadřuje počet bodů přidělených v rámci kritéria celkové nabídkové ceny.  Konkrétně v nyní šetřeném případě přitom hodnota „BNC“ 100 bodů u obou nabídek značí, že obě nabídky obdržely v kritériu celková nabídková cena nejvyšší možný počet bodů, což však nebylo způsobeno tím, že by hodnota „CNC“ byla u obou stejná, ale to, že obě nabídkové ceny byly nižší než 8 124 Kč. Jinými slovy to, že se u nabídky vybraného dodavatele a navrhovatele shodovala hodnota „BNC“, neznamená, že se shoduje i hodnota „CNC“, která je ale pro výběr nejvýhodnější nabídky stěžejní.

158.     Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že pravidlo popsané v odst. 13.8 zadávací dokumentace, tedy že v případě rovnosti hodnot ekonomické výhodnosti nabídek bude z těchto nabídek nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší hodnotou „CNC“, má dopadat pouze na případy, kdy by při celkovém shodném počtu bodů ekonomické výhodnosti nabídky jeden z dodavatelů získal vyšší počet přidělených bodů za kritérium celková nabídková cena a druhý vyšší počet přidělených bodů za kritérium nadstandardní kvalita služeb (a celkově měli bodů stejně). K tomu Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace nic takového nevyplývá. Z textu čl. 13.8 nelze dovozovat nic jiného, než že se v něm stanovené pravidlo uplatní ve všech případech, kdy dojde k rovnosti hodnot ekonomické výhodnosti nabídek bez ohledu na počty bodů získané za jednotlivá kritéria.

159.     Navrhovatel v této části návrhu dále namítá, že pokud zadavatel posoudil celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako nejvýhodnější, protože obsahovala zápornou nabídkovou cenu, použil hodnotící kritérium, které v zadávací dokumentaci vůbec nebylo uvedeno. Dle navrhovatele pokud bylo zápornou cenou míněno poskytnutí finančního plnění dodavatelem ve prospěch zadavatele, případně výsledek porovnání nabídkové ceny hrazené zadavatelem s finančním plněním placeným dodavatelem zadavateli, pak takové hodnotící kritérium zadávací dokumentace neobsahovala. K tomu Úřad odkazuje na své závěry uvedené výše a konstatuje, že zadavatel při hodnocení nabídek postupoval zcela v souladu se zadávací dokumentací a nabídky hodnotil podle těch hodnotících kritérií, která v zadávací dokumentaci stanovil, přičemž to, že hodnotil zápornou nabídkovou cenu vybraného dodavatele, je se zadávací dokumentací taktéž v souladu. 

160.     Úřad uzavírá, že zadavatel tedy při hodnocení nabídek a výběru dodavatele postupoval v souladu s pravidly uvedenými v zadávací dokumentaci. Nedošlo tedy k nedodržení pravidla stanoveného v § 119 odst. 1 zákona a ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá postup zadavatele při hodnocení nabídek, tak nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K námitce navrhovatele, že nabídka vybraného dodavatele je pod hranicí ekonomicky nutných nákladů

161.     Navrhovatel ve svém návrhu zmiňuje rozsudek Nejvyššího správního soudu a rozhodnutí Úřadu, ve kterých byla řešena otázka možnosti podání nulové nabídkové ceny v konkrétních veřejných zakázkách, resp. ceny, jež se nulové hodnotě blíží a rekapituluje z nich plynoucí závěry, podle nichž nabídnutí takových cen dodavatelem nebylo v tehdy řešených případech možno hodnotit jako snahu poskytnout zadavateli poptávané plnění.

162.     V návaznosti na to vyslovuje navrhovatel otázku, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v zadávací dokumentaci umožnil podání nulových nabídkových cen i cen záporných; navrhovatel však má nicméně za to, že poskytování služby spočívající ve zprostředkování koupě letenek, ubytování a jízdenek s nulovým servisním poplatkem může být ekonomicky únosné, pokud jsou ekonomická pravidla činnosti konkrétního dodavatele nastavena tak, že může tyto služby poskytovat při zachování (tj. nezvyšování) všech nákladových složek dané činnosti. Současně navrhovatel dodává, že právě on nabídkovou cenu ve výši 0 Kč nabídl, neboť poskytování služeb, jež jsou předmětem veřejné zakázky, by pro něj neznamenalo žádné navýšení stávajících nákladů. Současně uvádí, že ačkoliv rozdíl mezi nabídkovou cenou navrhovatele (0 Kč) a vybraného dodavatele (- 2 Kč) je dle zadavatele marginální, fakticky záporná nabídková cena (na rozdíl od nulové ceny navrhovatele) vyžaduje po vybraném dodavateli poskytnutí jeho vlastních prostředků k úhradě ve prospěch zadavatele. To dle navrhovatele znamená, že se vybraný dodavatel musí pohybovat pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, protože aniž od zadavatele získal jakýkoli příjem či jiné plnění, musí platit ze svých jiných příjmů zadavateli, což navrhovatel považuje s odkazem na rozhodovací praxi za protiprávní, a je přesvědčen, že vybraný dodavatel měl být vyloučen.

163.     Úřad je toho názoru, že prostřednictvím námitky, podle níž se vybraný dodavatel s ohledem na svou zápornou nabídkovou cenu pohybuje pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, navrhovatel sděluje, že vybraný dodavatel není schopen za nabídnutou cenu veřejnou zakázku plnit. Dle Úřadu tedy navrhovatel fakticky namítá, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká (což plyne i z jeho tvrzení uvedeného v další části návrhu, podle něhož každá záporná nabídková cena musí být vždy považována za cenu mimořádně nízkou), a že měl být z toho důvodu vyloučen. K tomu Úřad uvádí následující.

164.     Zadavatel má podle zákona povinnost posoudit u nabídky mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Jak vyplývá z ustanovení § 113 odst. 4 zákona, zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že:

·                při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

·                neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Účastník řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona a dále může mimořádně nízkou cenu odůvodnit prostřednictvím ekonomických aspektů výrobních procesu, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, originality stavebních prací, dodávek nebo služeb atd.

165.     Stěžejním prvkem při objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle současné právní úpravy je to, v jakém případě je pouze na uvážení zadavatele, kdy účastníka zadávacího řízení vyloučí, a kdy tak naopak učinit musí. Povinnost zadavatele vyloučit (§ 113 odst. 6 zákona) účastníka zadávacího řízení je vázána pouze na nedodržování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, dále tato povinnost vzniká v případě, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, a posledním důvodem, kdy je zadavatel povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit, je ten, že účastník nedoloží potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

166.     Z uvedeného nelze učinit jiný závěr než ten, že i kdyby účastník zadávacího řízení neprokázal, že jeho mimořádně nízká nabídková cena je způsobena ekonomickými aspekty výrobního procesu, použitými technickými řešeními, či originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb atd., resp. jeho vysvětlení není dostatečné, je pouze na uvážení zadavatele, zda s takovým účastníkem, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody k povinnému vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona. Uvedený závěr pak nepřímo plyne i z ustanovení § 48 odst. 4 zákona, kde je uvedeno, že zadavatel „může“ vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna. Pro úplnost tu Úřad připomíná, že naplnění důvodů vyloučení týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny nabídnuté účastníkem zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona není zařazeno jako povinný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele do § 48 odst. 8 zákona, jak je zřejmé ze znění: „Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c)“.

167.     Je to tedy pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení. To, zda zadavatel uvážil všechna rizika či jejich míru pro plnění veřejné zakázky, není předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Jak bylo vysvětleno výše, v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou je zadavatel povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze z důvodů stanovených v § 113 odst. 6 zákona. Obecně tedy platí, že v případě, kdy bude navrhovatel v návrhu namítat, že nabídka účastníka je pod hranicí ekonomické únosnosti a účastník tak měl být vyloučen, aniž by však podstata této námitky spočívala v tom, že zadavatel účastníka nevyloučil, ačkoli nastal některý z důvodů pro povinné vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona (tedy fakticky je navrhovatelem vyloučení účastníka pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu požadováno z jiného důvodu, než které jsou uvedeny v § 113 odst. 6), nemůže dojít k naplnění první z podmínek pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, tedy k porušení pravidla stanoveného pro zadání veřejné zakázky, neboť žádné jiné pravidlo než § 113 odst. 6 zadavateli povinnost vyloučit účastníka v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou nestanoví. V takovém případě je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona.

168.     Pokud jde o nyní šetřený případ, Úřad uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel se nabídkovou cenou vybraného dodavatele zabýval, když ji posoudil jako mimořádně nízkou a žádostí ze dne 9. 7. 2019 vybraného dodavatele vyzval k jejímu objasnění. Vybraný dodavatel předložil k žádosti zadavatele požadovaná objasnění ze dne 24. 7. 2019 týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž potvrdil, že zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

169.     Je tedy zřejmé, že žádný z důvodů pro povinné vyloučení stanovených v § 113 odst. 6 zákona nebyl naplněn; současně ani navrhovatel v návrhu nenamítá, že by některý z důvodů pro povinné vyloučení vybraného dodavatele nastal. Jak Úřad vyložil výše, pokud není dán žádný z důvodů dle § 113 odst. 6 zákona, zadavatel není povinen účastníka vyloučit ani v případě, že by účastník svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu řádně nezdůvodnil. Úřad tedy konstatuje, že neexistuje důvod pro uložení nápravného opatření, neboť zadavatel se při posuzování mimořádně nízké ceny v nabídce vybraného dodavatele nedopustil porušení pravidla stanoveného zákonem, a nebyla tak naplněna minimálně jedna podmínka pro uložení nápravného opatření uvedená v § 263 odst. 2 zákona.

170.     Nad rámec uvedeného Úřad k námitce navrhovatele, že se vybraný dodavatel musí pohybovat pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, dodává, že dne 15. 10. 2019 obdržel od vybraného dodavatele podání s názvem „Zdůvodnění nabídkové ceny k veřejné zakázce“ z téhož dne, ve kterém uvádí, že patří k největším dodavatelům letenek a cestovních služeb pro korporátní i koncové klienty v ČR s tím, že dodavatelé těchto služeb (letecké společnosti, globální distribuční systémy, hotely) mu na základě dlouhodobých smluvních vztahů garantují nadlimitní bonusy, které se promítají do kalkulací a nabídek pro korporátní sektor. Vybraný dodavatel předkládá kalkulaci svého předpokládaného provozního zisku ze služeb tvořících předmět veřejné zakázky, z níž plyne, že za 48 měsíců (což je doba, pro niž zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil předpokládaný objem plnění) předpokládá provozní zisk ve výši 3 839 808 Kč. Vybraný dodavatel dále uvádí, že jeho nabídková cena výši -29 108 Kč při předpokládaném provozním zisku 3 839 808 Kč je ekonomicky zdůvodněná a přiměřená. Vybraný dodavatel dle svých slov počítá nejen s pokrytím svých provozních nákladů, ale i s přiměřeným ziskem, který nemůže být významně rozkolísán ani nepředvídatelným případným poklesem nebo nárůstem počtu požadavků zadavatele, neboť předpokládaný objem jeho zakázky je významně nižší než 5 % celkového výkonu vybraného dodavatele jak v tržbách, tak v počtu realizovaných požadavků.

171.     Obdobné vysvětlení záporné nabídkové ceny vybraného dodavatele je obsaženo i ve zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 24. 7. 2019, kterým vybraný dodavatel reagoval na žádost zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel přitom jeho zdůvodnění akceptoval.

172.     Navrhovatel ve svém návrhu v souvislosti s námitkou, že se nabídka vybraného dodavatele pohybuje pod hranicí ekonomických nákladů, cituje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 69/2010 – 175 ze dne 21. 12. 2010, který uvádí, že uvedení ceny ve výši 0 Kč ze strany uchazeče je možno hodnotit jako porušení požadavků zadavatele na zpracování cenové nabídky a nesplnění povinných obsahových náležitostí nabídky pro absenci nabízené ceny služby. Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S170/2013/VZ-7432/2014/521/GSt ze dne 7. 4. 2014 a č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-18893/2016/511/JNv ze dne 3. 5. 2016. V těchto případech dodavatelé nabídli cenu 1,00 Kč, resp. 0,01 Kč, a Úřad rozhodl, že se sice nejedná o bezúplatné plnění, nicméně cenové hodnoty uvedené v nabídkách se blíží nulové hodnotě, která z povahy věci nemůže pokrýt ani ekonomicky nutné náklady na materiální a personální zabezpečení dodávek a montážních prací, resp. služeb.

173.     Úřad ke zmíněnému rozsudku i rozhodnutím uvádí, že situace v nich řešené nelze srovnávat s nyní šetřeným případem, neboť na rozdíl od případů řešených v odkazované rozhodovací praxi v nyní posuzovaném případě zadavatel s ohledem na specifičnost poptávaného plnění přímo v zadávací dokumentaci stanovil možnost podat nulovou či zápornou nabídkovou cenu, a tedy ji logicky následně mohl, resp. musel, akceptovat. 

174.     Úřad tedy uzavírá, že nevyloučením vybraného dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny resp. z důvodu, že by jeho nabídka byla pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, se zadavatel nedopustil porušení zákona. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že ve vztahu k této části návrhu nebyly tedy zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K transparentnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí o výběru dodavatele

175.     V úvodu svého návrhu navrhovatel uvádí, že jedním z důvodů, proč žádá Úřad o přezkoumání úkonů zadavatele, je netransparentnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí o výběru dodavatele. V části návrhu nadepsané „Netransparentnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí“ pak navrhovatel uvádí, že postup zadavatele při posouzení celkové nabídkové ceny vybraného dodavatele je dle navrhovatele netransparentní a nepřezkoumatelný. Podle navrhovatele je třeba považovat jakoukoliv zápornou nabídkovou cenu za nepřiměřeně nízkou, ale dle navrhovatele není zřejmé, zda zadavatel posuzoval tuto cenu jako mimořádně nízkou. Podle navrhovatele nelze zjistit, jakým způsobem a na základě jakých úvah hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele je cenou reálnou, za kterou je možné předmět plnění veřejné zakázky skutečně poskytnout. Podle navrhovatele má dokumentace o zadávacím řízení obsahovat bližší vysvětlení postupu členů hodnotící komise a odůvodnění jejich závěrů. Postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny poskytnuté vybraným dodavatelem tak dle navrhovatele odporuje zásadě transparentnosti zadávacího řízení.

176.     Úřad uvádí, že z tvrzení navrhovatele popsaných v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí dovozuje, že navrhovatel považuje rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele, které mu bylo zadavatelem doručeno, za netransparentní, neboť v něm není popsáno, zda se zadavatel zabýval cenou vybraného dodavatele z hlediska toho, zda nejde o cenu mimořádně nízkou. K tomu Úřad uvádí následující.

177.     Podle § 123 zákona musí být součástí oznámení o výběru dodavatele zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

a)      seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

b)      u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

c)      seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a),

d)      výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

178.     Dle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)      identifikaci zadávacího řízení,

b)      fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)      seznam hodnocených nabídek a

d)      popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek.

179.     Ustanovení § 123 zákona stanoví zadavateli povinnost učinit součástí oznámení o výběru dodavatele zprávu o hodnocení nabídek a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Posouzení nabídkové ceny z hlediska toho, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, zákonem stanovenou náležitostí oznámení o výběru není, současně není ani náležitostí zprávy o hodnocení a výsledku posouzení. Z uvedeného vyplývá, že informace o posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v oznámení o výběru být uvedena nemusí.

180.     Zadavatel ve svém oznámení o výběru oznámil, kdo je vybraným dodavatelem. Přílohu tohoto oznámení tvoří zpráva o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (viz body 111. a 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy konstatuje, že oznámení o výběru nabídek obsahuje veškeré náležitosti uvedené v ustanovení § 123 zákona a to, že v něm není uvedena informace o posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, nezakládá jeho netransparentnost.

181.     Úřad konstatuje, že pro transparentnost postupu zadavatele je rozhodující, zda to, že se zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenou zabýval, je prokazatelně zachyceno v dokumentaci o zadávacím řízení. To ostatně potvrzuje i komentář k § 113 zákona, který uvádí: „Zadavatel však v každém případě musí při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny postupovat v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek. Postup zadavatele musí být především přezkoumatelný. Z dokumentace o zadávacím řízení musí být v prvé řadě seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval a s jakým výsledkem. (DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 676.)“.

182.     K tomu Úřad dodává, že v šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení odeslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (viz bod 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na kterou vybraný dodavatel reagoval svým zdůvodněním mimořádně nízké nabídkové ceny (viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z protokolu o 2. jednání komise pak vyplývá, že komise považuje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za reálné a že mimořádně nízká nabídková cena byla zdůvodněna. Lze tedy uzavřít, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že se zadavatel otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval a s jakým výsledkem.

183.     Úřad tedy uzavírá, že ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá netransparentnost rozhodnutí o výběru z důvodu neuvedení informací o posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, resp. netransparentnost postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Závěr

184.     Úřad shrnuje, že ve vztahu k žádné z výše popsaných částí návrhu Úřad neshledal nedodržení pravidla pro zadání veřejné zakázky zadavatelem. S ohledem na to nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 Obdrží

1.             Ministerstvo financí, Letenská 525/15, 118 00 Praha,

2.             FLY UNITED s.r.o., Petýrkova 3/1955, 148 00 Praha,

3.             ASIANA, spol. s r.o., Velflíkova 1430/8, 160 00 Praha.

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy