číslo jednací: S0426/2019/VZ-01099/2020/532/VZi

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 11. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana,
• navrhovatel – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno,
• vybraný dodavatel – subjekty

o      Holistic Solutions s.r.o., IČO 07115792, se sídlem Veveří 467/25, 602 00 Brno,

o      Mendelova univerzita v Brně, IČO 62156489, se sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno,

které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 30. 9. 2019 „Smlouvu o sdružení“,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Udržitelným zemědělstvím ke zvýšení životní úrovně drobných farmářů (Zambie)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030363, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 169-413378, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-455842,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Udržitelným zemědělstvím ke zvýšení životní úrovně drobných farmářů (Zambie)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030363, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 169-413378, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-455842, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. 11. 2019 o námitkách stěžovatele – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno – jež byly zadavateli doručeny dne 7. 11. 2019, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným citovaným stěžovatelem v námitkách, a to:

• k námitce, že zadavatel v rámci hodnocení podkritéria Efektivnost 4 sankcionoval jmenovaného stěžovatele za poskytnuté plnění navíc,
• k námitce, že zadavatel nesprávně konstatoval, že stěžovatel své plnění podmiňuje průběžnými vstupy od zadavatele,
• k námitce, že požadavek zadavatele na uvádění dodávky techniky, materiálu zařízení jako dlouhodobého majetku v rozporu se zákonem o účetnictví by byl v rozporu se zásadou transparentnosti a zákonnosti, a
• k námitce, že uvedení sumy bez textového popisu u aktivity pod položkou 6.15 v nabídce stěžovatele bylo zapříčiněno chybou softwaru použitého stěžovatelem, a že si zadavatel mohl a měl vyžádat vysvětlení k této položce,

čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách uvedeného stěžovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana – uvedeného ve  výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 11. 2019 o námitkách stěžovatele – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno – učiněné v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Udržitelným zemědělstvím ke zvýšení životní úrovně drobných farmářů (Zambie)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030363, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 9. 2019 pod  ev. č. 2019/S 169-413378, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-455842.

 

 

III.

Zadavateli – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0426/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno – ze dne 25. 11. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Udržitelným zemědělstvím ke zvýšení životní úrovně drobných farmářů (Zambie)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030363, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 169-413378, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-455842.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Česká rozvojová agentura, IČO 75123924, se sídlem Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030363, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 169-413378, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-455842, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „Udržitelným zemědělstvím ke zvýšení životní úrovně drobných farmářů (Zambie)“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 8. 2019 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             Z titulní strany zadávací dokumentace ze dne 28. 8. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“), vyplývá, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby. V bodu 3.1. „Specifikace předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl jako popis předmětu veřejné zakázky následující: „Předmětem veřejné zakázky jsou především poradenské služby vedoucí ke zvýšení zemědělské produkce a produktivity farmářů v okresech Monze a Choma v jižní provincii Zambie. Předmět této veřejné zakázky zahrnuje analýzy v místě plnění, školení a metodickou podporu farmářům, dodávky zemědělské techniky.

Předmět plnění veřejné zakázky je podrobně popsán v Příloze č. 3 ZD.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu 3.3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 11 000 000 Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 169-413378, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 3. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 169-413378, stanovil lhůtu pro podání nabídek do 30. 9. 2019 do 12:30. Zadavatel následně v Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněném dne 27. 9. 2019 ve Věstníku veřejných zakázek, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-455842, prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 1. 10. 2019 do 12:30. 

5.             Ze „Zprávy o hodnocení nabídek I.“ ze dne 7. 10. 2019 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky na plnění posuzované veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané dodavatelem – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno (dále jen „navrhovatel“ nebo „stěžovatel“)

6.             Jak je zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel na základě doporučení jím pověřené komise, jež provedla posouzení a hodnocení nabídek, dne 22. 10. 2019 rozhodl o výběru dodavatele – subjektů

• Holistic Solutions s.r.o., IČO 07115792, se sídlem Veveří 467/25, 602 00 Brno,
• Mendelova univerzita v Brně, IČO 62156489, se sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno,

které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 30. 9. 2019 „Smlouvu o sdružení“ (dále jen „vybraný dodavatel“). Zadavatel dne 22. 10. 2019 vyhotovil dokument označený jako „Výběr dodavatele k uzavření smlouvy“ (dále jen „výběr dodavatele“). Navrhovatel byl o výběru dodavatele informován prostřednictvím e-mailové zprávy ze dne 24. 10. 2019.

7.             Proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 5. 11. 2019, které zadavatel obdržel dne 7. 11. 2019. Zadavatel rozhodnutím o námitkách č. j. 281316/2019 – ČRA ze dne 15. 11. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 25. 11. 2019 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Návrh směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky a proti nesprávnému postupu zadavatele při vyřizování podaných námitek.

10.         Navrhovatel uvádí svou argumentaci směřující k jednotlivým podkritériím hodnocení nabídek, u kterých spatřuje v souvislosti s výběrem dodavatele porušení zákona. V případě podkritéria „Efektivnost 4“ navrhovatel uvádí, že mu bylo zadavatelem vytknuto, že jeho nabídka obsahuje 29 aktivit, když přitom nabídka vítězného účastníka obsahuje celkem 14 aktivit, přičemž zadavatel uvedl, že analýzy, screeningy a kontrolní činnosti navrhované v nabídce navrhovatele jsou součástí řady aktivit a ne všechny jsou nezbytné k dosažení výstupu projektu. Navrhovatel je přesvědčen, že kritérium efektivnosti nemůže být posuzováno systémem „čím méně tím lépe“, přičemž rovněž upozorňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval, kolik aktivit je možných na jednotlivý výstup a na kolik detailně nebo široce mají být aktivity popsány. Navrhovatel dále uvádí, že ze zadavatelova hodnocení není možné posoudit, zda např. některý z účastníků přidává aktivity, které tvoří přidanou hodnotu dopadu projektu. Navrhovatel dále uvádí svůj názor, že efektivita má být hodnocena z hlediska, zda navržené aktivity vedou k cíli projektu a co největšímu efektu daného plnění, přičemž poukazuje na to, že argument zadavatele ohledně počtu aktivit vybraného dodavatele prokazuje naprostý opak. Navrhovatel má za to, že skutečnost, že ve své nabídce, která obsahovala nejnižší nabídkovou cenu ze všech účastníků, dokáže zadavateli nabídnout větší míru kontroly a přesnějšího zacílení své činnosti, a to včetně aktivit s přidanou hodnotou a zvýšeným pozitivním dopadem po skončení projektu, by měla být k jeho prospěchu, nikoliv důvodem ztráty bodů. Dle navrhovatele má být v daném kritériu posuzováno, zda plnění účastníků soutěže obsahuje všechny nezbytné a relevantní aktivity k dosažení cílů, přičemž nabídka navrhovatele tyto aktivity stoprocentně obsahuje. Dle navrhovatele se zadavatel svým hodnocením zcela odchýlil od parametrů specifikovaných v zadávací dokumentaci v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel dále odmítá, že je v jeho aktivitách projevena duplicita, přičemž ohledně odkazu na aktivity 2.2. a 2.4. projektu uvádí, že zadavatel směšuje identický metodický postup s duplicitou aktivit. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že zadavatel nespecifikoval v zadávací dokumentaci, do jakých podrobností je potřebné jednotlivé navržené aktivity specifikovat. V návaznosti na výše uvedené navrhovatel dále zdůrazňuje, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval své preference rozdělení aktivit, tedy zda mají být spíše širší a mezioborové, nebo naopak konkrétní a oborově rozlišené jako v případě nabídky navrhovatele, nemůže následně zadavatel nabídku navrhovatele penalizovat, když vycházel při vyhotovení nabídky z běžné praxe, která oba postupy připouští a hojně aplikuje. K argumentaci zadavatele ohledně nemožnosti vyžádání podání objasnění navrhovatele ve smyslu § 46 odst. 2 zákona z důvodu rovného přístupu navrhovatel uvádí, že poskytnutí objasnění by v tomto případě nijak neovlivnilo samotné hodnocení nabídky. Navrhovatel je přesvědčen, že v rámci daného podkritéria mu byly ze strany zadavatele body strženy neoprávněně, čímž byl navrhovatel poškozen a ovlivněn výsledek hodnocení nabídek. Zadavatelovo odůvodnění je u tohoto kritéria obecné a nepřezkoumatelné a tím porušující zásadu transparentnosti zadávacího řízení, kdy z odůvodnění zadavatele není zřejmé, které aktivity považuje za nadbytečné. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel je povinen odůvodnění hodnocení nabídek popsat v takových podrobnostech, aby nepřipouštěl rozumné pochybnosti o transparentnosti a důkladnosti provedeného hodnocení, což zadavatel neučinil.

11.         V případě podkritéria „Efektivnost 6“ se navrhovatel ohrazuje proti závěru zadavatele, že jasně nedefinoval rozsah předmětu plnění některých částí své činnosti. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem, že rozsah plnění školících aktivit je nedostatečně kvantifikován pouze zamýšleným předpokladem dnů. Zadavatel dle názoru navrhovatele nedostatečně zohlednil veškeré parametry specifikované v rámci školících aktivit, které jsou kvantifikovány nejen časovou dotací, a to počtem pracovních dní a frekvencí jejich opakování, ale taktéž jasnými výsledky, kterých bude dosaženo, a základním popisem obsahu daných školení. Zadavatel dle navrhovatele nespecifikoval, v jaké časové míře si přeje prezentovat rozsah školení. Navrhovatel má za to, že mu nemohou být strhnuty body za to, že dle běžné praxe uvedl rozsah školení v počtu dnů, kdy tato časová míra byla záměrně vybrána pro co nejlepší zacílení daných školení. Navrhovatel nerozumí závěru zadavatele, že tato kritéria nejsou konkrétní a závazná, když je stanoven jasný počet a minimální rozsah, který navrhovatel bude muset zadavateli prokázat, a navíc bude muset navrhovatel prokázat dosažení vytyčených cílů, které jsou v rámci projektu přislíbeny. Navrhovatel naprosto odmítá výtku nejasné definice předmětu plnění u „Aktivity 1.8.“, přičemž uvádí, že mechanizace na posklizňové úpravy, zpracování a konzervaci krmiv byla dodána již v rámci předchozího projektu, pročež má za to, že v tomto případě může být vhodnější dodání náhradních dílů na tuto již dodanou mechanizaci. Dle navrhovatele by tak navrhnutí přesné dodávky zařízení bez zjištění aktuální situace v prioritním území bylo naprosto v rozporu se zásadou efektivnosti. K výtce zadavatele, že navrhovatel toto zařízení nespecifikoval ani v rozpočtu, kdy je bez bližšího určení uvedeno nacenění 520 000 Kč, navrhovatel uvádí, že nemohl v rozpočtu specifikovat jednotlivá zařízení a náhradní díly, když konkrétní potřebu obyvatel zjistí na místě a dle aktuálních potřeb následně dodá zařízení v minimální hodnotě 520 000 Kč. Navrhovatel rovněž uvádí, že pokud zadavatel sám umožnil dané zařízení nespecifikovat, není možné posléze udělit komparativní a bodovou výhodu jinému účastníkovi, který dané zařízení konkrétně specifikoval. V takovém případě by toto muselo být doslovně specifikováno v předmětu hodnocení a tomu tak není. Navrhovatel dodává, že plně postupoval v souladu se zadávací dokumentací a jejím vysvětlením č. 1 ze dne 23. 9. 2019, ve kterém sám zadavatel potvrdil, že sama zadávací dokumentace nespecifikuje zařízení, které je nutno dodat, a není nutno tak konkrétně specifikovat dodávky zařízení, kdy se předpokládá zakoupení relevantního vybavení dle aktuálních potřeb. Navrhovatel dodává, že zadavatel se vůbec nezabýval obranou navrhovatele proti tvrzení, že své plnění podmiňuje průběžnými vstupy od zadavatele. V rámci námitek navrhovatel toto tvrzení jednoznačně vyvrátil, zadavatel však tuto výtku a důvod penalizace mlčením přešel. Dle názoru navrhovatele je tak rozhodnutí zadavatele opětovně nepřezkoumatelné.

12.         Ohledně podkritéria „Efektivnost 9“ navrhovatel uvádí, že zadavatel své rozhodnutí o námitkách oproti rozhodnutí o výběru dodavatele zdůvodnil tak, že navrhovatel v rozpočtu u navržených aktivit podrobně nespecifikoval cenu aktivit, tj. neučinil rozpad aktivit do jednotlivých podpoložek a uváděl náklady na aktivity jako celek, což bylo v rámci zadávací dokumentace vyloučeno. Navrhovatel k tomuto uvádí, že nemohl do příslušné kapitoly rozpočtu uvádět žádné položky z důvodu, že žádný dlouhodobý majetek pro plnění dané veřejné zakázky pořizovat nebude. Navrhovatel je přesvědčen, že splnil podmínky zadávací dokumentace a bodová penalizace je naprosto neoprávněná. Navrhovatel je dále přesvědčen, že rovněž v rámci daného kritéria nelze považovat rozhodnutí o námitkách za řádné z hlediska přezkoumatelnosti a řádného odůvodnění. V rozhodnutí o námitkách zadavatel za hrubou chybu vedoucí k absolutní ztrátě bodů označil, že u dlouhodobého majetku je uvedena nulová částka, kdy je přitom v projektovém dokumentu u řady aktivit uvedena dodávka techniky a vybavení a nelze tedy s jistotou rozpoznat, zda částky požadované za jednotlivé aktivity neobsahují i položky, které zadavatel nepřipouští v této kapitole rozpočtu. V rozhodnutí o námitkách však zadavatel svoji argumentaci výše specifikovaným způsobem změnil a nikterak se nevypořádal s argumentem navrhovatele, že byl penalizován za to, že nepostupoval v rozporu se zákonem o účetnictví, když zadavatel navrhovatele nutil uvádět náklady spojené s dodávkami a předáním hmotných výstupů do kategorie dlouhodobého majetku. Pokud navrhovateli za dodržení zákona o účetnictví byly strhnuty body, pak dle jeho názoru tento postup zadavatele nelze považovat za zákonný. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že se zadavatel svým rozhodnutím o výběru účastníka a rozhodnutím o námitkách navrhovatele dopustil dvojího výkladu zadávací dokumentace, kdy zadávací dokumentace v rámci rozpočtu předpokládá v rámci rozpočtu rozdělení do aktivit, přičemž rozdělení do podaktivit však již nevyžaduje a činí tak až zadavatel v rámci hodnocení nabídek a v rámci rozhodnutí o námitce navrhovatele. Navrhovatel je přesvědčen, že v rámci daného podkritéria mu byly ze strany zadavatele body strženy neoprávněně, čímž byl navrhovatel citelně poškozen a zásadně ovlivněn výsledek hodnocení nabídek. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se v rámci rozhodnutí o námitkách taktéž nikterak nevypořádal se skutečností, že navrhovatel byl penalizován i za chybu softwaru, který sám rozdělil cenové ohodnocení pod položkou 6.15. Zadavatel k této námitce dle navrhovatele nezaujal žádné stanovisko, přesto, že jej za tuto skutečnost v rámci svého rozhodnutí penalizoval.

13.         V případě podkritéria „Partnerství 2“, navrhovatel trvá na svém přesvědčení, že v rámci svého projektu neopomíjí konkrétní zapojení místních provinčních zemědělských úřadů a zároveň tradičních kmenových struktur. Navrhovatel svůj projekt výslovně staví na spolupráci s kmenovými vůdci. Výtce, že tyto struktury jsou v jeho projektu opomenuty, navrhovatel nerozumí, když zadavatel tento svůj závěr nikterak ani neodůvodňuje, což je opět porušením zásady transparentnosti a rovnosti soutěže.

14.         Ohledně podkritéria „Udržitelnost 2“, v rámci jehož hodnocení zadavatel navrhovateli vytýká absenci jasné a konkrétní strategie odchodu, navrhovatel uvádí, že k předmětu zadávacího řízení přistoupil maximálně zodpovědně a nemíní bez konkrétní znalosti místních poměrů specifikovat detaily postupného předávání výstupů, když již od začátku nelze říci, které konkrétní výstupy budou předávány. Navrhovatel dodává, že detailní popis odchodu a předávání výsledků činností za situace, kdy jednotlivá plnění musí být nastavena až po analýze situace na místě, je tak nesmyslný a zadavatel jej ani v rámci své zadávací dokumentace nepožadoval. Zadavatel takto činí až v rámci hodnocení nabídek, čímž způsobuje dvojí výklad zadávací dokumentace a porušuje zásadu transparentnosti a rovnosti soutěže.

15.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že mu zadavatel neoprávněně strhl body i v rámci podkritéria „Rizika 1“ s odůvodněním, že do analýzy rizik doplnil jen jedno riziko. Zadavatel tímto svým rozhodnutím činí podle názoru navrhovatele dvojí výklad zadávací dokumentace, kdy v tomto dokumentu nevyžadoval přesný počet dalších rizik, které je nutno doplnit, nyní však navrhovatele sankcionuje za počet doplněných rizik a tento počet srovnává s ostatními nabídkami.

16.         U podkritéria „Rizika 2“ navrhovatel nesouhlasí se závěrem zadavatele, že neuvedl žádné další opatření k řízení rizik nad rámec uvedený zadavatelem. Navrhovatel má v rámci své nabídky ustanovenou funkci lokálního koordinátora. Navrhovatel uvádí, že nad rámec definovaných rizik uvedl rizika další včetně opatření k jejich eliminaci, a to jak v rámci analýzy rizik, tak v rámci matice logického rámce. Závěr zadavatele, že účastník neuvedl žádná další opatření ke zmírnění rizik, je tak dle názoru navrhovatele nesprávný a penalizace navrhovatele je tak neoprávněná.

17.         Navrhovatel dále odmítá argumentaci zadavatele, že se v rámci námitek navrhovatele objevují nové informace, které nebyly součástí nabídky navrhovatele. Navrhovatel uvádí, že pouze poukazoval na skutečnosti, které jsou v nabídce navrhovatele jasně uvedeny, zadavatel je však v rámci svého hodnocení nebral v potaz.

18.         K argumentaci zadavatele, dle které nebyl povinen vyloučit vítězného účastníka z důvodu, že se Mendelova univerzita v Brně, IČO 62156489, se sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno (dále jen „Mendelova univerzita“) podílela na přípravě zadávací dokumentace, neboť tento subjekt nezískal žádnou neoprávněnou výhodu oproti ostatním účastníkům, navrhovatel dodává, že zadavatel tohoto účastníka zvýhodnil svým postupem v rámci hodnocení, kdy oproti pravidlům zadávací dokumentace týkající se hodnocení jednotlivých podkritérií body uděloval mimo jiné i dle počtu aktivit systémem „čím méně tím lépe“, přičemž ve specifikaci podmínek zadávací dokumentace nejsou žádné skutečnosti, které by tento postup obhajovaly, nebo nějakým způsobem definovaly. Navrhovatel dodává, že se zadavatel ve svém rozhodnutí o výběru účastníka nikterak tímto možným zvýhodněním nezabýval, nicméně tak učinil až v rámci svého rozhodnutí o námitkách, což dle názoru navrhovatele nelze považovat za transparentní postup vyžadovaný zákonem.

19.         Navrhovatel je přesvědčen, že z rozhodnutí o výběru účastníka, stejně jako z rozhodnutí zadavatele o námitkách jednoznačně vyplynulo, že zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl a ani reálně neměl jednoznačný klíč, podle kterého bude přidělovat konkrétní počet bodů. Zadavatel proto mohl svévolně přizpůsobovat výsledné hodnocení nabídek účastníků a ovlivňovat výsledné pořadí nabídek. Navíc u hodnocení některých kritérií, zejména u podkritéria Rovnosti pohlaví, zadavatel ani neuvádí, proč jsou v konkrétním případě nabídky jednoho účastníka strženy 4 body a u dalších nabídek 2 body. Takovýto postup je dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti, rovnosti a zákazu diskriminace, přičemž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S151/2015/VZ-9149/2015/531/ESt. Účastníci dané soutěže nebyli podle jeho názoru předem informováni, které hodnoty v daném podkritériu považuje zadavatel pro něj za nejpřínosnější, a tedy nejlépe hodnocené. V rámci rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a následně v rámci rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, jednoznačně vyplynulo, že zadavatel, ke kritériím přistupuje různě, mění argumentaci svého odůvodnění, i když mlčky přechází námitky navrhovatele a nevyvrací je, nezohledňuje toto v bodovém hodnocení.

20.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel svým netransparentním postupem zapříčinil nesrozumitelnost a nejasnost zadávacích podmínek, čímž porušil zákon a své základní povinnosti. Navrhovatel však v této souvislosti akcentuje, že nepovažoval zadávací podmínky za nezákonné a ani za nejasné. Navrhovatel uvádí, že zadavatel až v rámci rozhodnutí o výběru účastníka a následně i v rozhodnutí o námitkách konfrontoval navrhovatele s tím, že nemá nastavena jasná pravidla pro přidělování bodů, popř. že penalizuje obecnost plnění, které zadávací dokumentace předpokládala, či mění své odůvodnění pro nepřidělení bodů. V návaznosti na výše uvedené navrhovatel zdůrazňuje, že pokud zadavatel v rámci zadávací dokumentaci zvolil široká a subjektivní hodnotící kritéria, byl pak zároveň povinen klást zvlášť přísné požadavky na transparentnost, pečlivost a podrobnost odůvodnění hodnocení nabídek, přičemž poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu.

21.         Navrhovatel závěrem konstatuje, že v důsledku nezákonného postupu zadavatele v rámci zadávacího řízení mu vznikla újma spočívající v tom, že nabídky nebyly hodnoceny rovnocenně, kdy zadavatel ve svých rozhodnutích neuvedl klíč, podle kterého bude přidělovat konkrétní počet bodů, svévolně přizpůsoboval výsledné hodnocení nabídek účastníků, a kdy do jednotlivých podkritérií v rámci rozhodnutí doplňoval další požadavky, což ve svém důsledku ovlivnilo výsledné pořadí nabídek. Újma byla navrhovateli způsobena i nečitelností postupu zadavatele způsobující dvojí výklad zadávací dokumentace v průběhu řízení, stejně jako jeho nepřezkoumatelnými rozhodnutími. V důsledku těchto porušení povinností navrhovatel nemá možnost plnit veřejnou zakázku.

22.         Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Navrhovatel rovněž navrhuje vydání předběžného opatření z moci úřední, jímž by Úřad zadavateli zakázal uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, pokud by rozhodnutí o věci samé Úřad nevydal v blokační době dle § 246 odst. 1 písm. d) zákona.  

III.           VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU           

23.         Zadavatel úvodem svého vyjádření ze dne 5. 12. 2019, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, shrnuje své dosavadní zkušenosti s osobou navrhovatele. Zadavatel dále uvádí, že návrh shledává jako neopodstatněný.

24.         Zadavatel má za to, že navrhovatel využívá institutu námitek a přezkumu postupu zadavatele zcela tendenčně a účelově, přičemž uvádí zkreslující, z kontextu vytržené, i zcela nepravdivé informace. Zadavatel uvádí, že při hodnocení nabídek postupoval přesně podle pravidel pro hodnocení uvedených v zadávací dokumentaci nastavených v souladu se zákonem. Zadavatel dále uvádí, že jmenoval čtyřčlennou odbornou hodnotící komisi pro toto zadávací řízení složenou z věcně příslušných odborníků zadavatele, Ministerstva zemědělství a Ministerstva zahraničních věcí, přičemž dodává, že hodnotící komise se shodla na bodovém hodnocení i na odůvodnění uvedeném ve zprávě o hodnocení nabídek a nikdo ze členů komise nevyjádřil nesouhlas, nebo potřebu doplnění. Zadavatel dále ohledně zvoleného systému hodnocení nabídek uvádí názor, že je zřejmé, že se do hodnocení kvality předmětu plnění promítne do jisté míry i subjektivní názor členů hodnotící komise, nicméně že tento fakt se zadavatel snažil vyvážit přesným popisem způsobu hodnocení a počtem členů komise. Zadavatel má tedy za to, že udělal vše pro to, aby toto kvalitativní hodnotící kritérium co nejvíce objektivizoval.

25.         Zadavatel uvádí, že důkladně posoudil obdržené námitky navrhovatele ze dne 5. 11. 2019, pečlivě prověřil skutečnosti hodnocení nabídek, na základě čehož vydal dne 15. 11. 2019 zamítavé rozhodnutí o námitkách, ve kterém se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Zadavatel se domnívá, že Úřad může stěží posuzovat jednotlivé argumenty navrhovatele, proč by jeho nabídka měla být hodnocena lépe než jiná, přičemž by se měl spíše zabývat tím, jak zadavatel hodnocení nabídek nastavil a jak hodnocení nabídek odůvodnil, než jednotlivými konkrétními výtkami navrhovatele týkajících se hodnocení jeho nabídky. Zadavatel přitom odkazuje na rozhodnutí o námitkách, v němž svůj postup náležitě zdůvodnil.

26.         Ohledně odůvodnění návrhu odkazuje zadavatel na zprávu o hodnocení nabídek, tabulku hodnocení a zdůvodnění k jednotlivým bodům uvedeným v rozhodnutí o námitkách, případně na jednotlivé nabídky. Vzhledem k tomu, že navrhovatel rozporuje ohodnocení své nabídky u každé jednotlivé otázky podkritéria, kde mu byl snížen počet bodů, obdobně jako ve svých námitkách, zadavatel odkazuje v tomto bodě na své rozhodnutí o námitkách, kde se ke každému bodu vyjádřil.

27.         K bodu 1. návrhu (podkritérium Efektivnost 2) zadavatel uvádí, že navrhovatel nepochopil, k jakým indikátorům výstupů bylo směřované odůvodnění ve zprávě o hodnocení nabídek. Navrhovatel dle zadavatele odkazoval ve svých námitkách na aktivity 1. výstupu, přestože frekvence komunikace je uvedena v jeho nabídce pouze u 4. výstupu. Navrhovatel dle zadavatele dále v textu návrhu vztahuje indikátory k aktivitám, u nichž ale indikátory požadovány nebyly a ani navrhovatel žádné indikátory nikde ve své nabídce u aktivit neuvádí. Ohledně bodu 2. návrhu (podkritérium Efektivnost 4) zadavatel upozorňuje, že navrhovateli nevytýká, že jeho nabídka obsahuje 29 aktivit; samotný počet aktivit neměl přímý vliv na hodnocení. Vliv měl výhradně předmět uvedených aktivit a jejich vztah k výstupům. Zadavatel trvá na tom, že ne všechny navržené aktivity navrhovatelem v nabídce jsou relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů projektu. Zadavatel dále uvádí důvody, pro které se rozhodl nevyzvat navrhovatele k vysvětlení nabídky. K bodu 3. návrhu (podkritérium Efektivnost 6) zadavatel konstatuje, že navrhovatel v návrhu uvádí, že použil specifikaci školících aktivit v rozsahu minimálního počtu dní přesto, že ve své nabídce vícekrát uvádí „předpokládaný minimální počet dní“, tedy ne jako závazný minimální, což zadavatel shledává jako podstatný rozdíl pro závazek plnění. K bodu 4. návrhu (podkritérium Efektivnost 9) a rovněž celkově k výtkám navrhovatele obsažených v návrhu ve vztahu k sankcionování zadavatelem, zadavatel uvádí, že dal prostor účastníkům zadávacího řízení k prokázání kvalitativní přidané hodnoty jejich nabídky a tuto následně hodnotil dle stanoveného postupu hodnocení. Pokud by zadavatel v tomto ohledu požadoval konkrétní vybavení či počty doplněných rizik, již by neměl možnost toto hodnotit, ale pouze posuzovat, zda doplnění účastníky vyhovuje jeho požadavkům. To však nebyl záměr zadavatele v tomto zadávacím řízení, kde akcentoval výraznější důraz na hodnocení kvality a přidané hodnoty ze strany účastníků. Navrhovatel ve své nabídce tyto kvalitativní otázky zohlednil méně důsledně než ostatní účastníci zadávacího řízení a tomu také odpovídá bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění realizace předmětu plnění“. Argument navrhovatele, proč nerozepsal u jednotlivých aktivit jejich konkrétní náklady, jak je požadováno v záhlaví přílohy č. 4 zadávací dokumentace, zadavatel považuje za ignoraci instrukce zadavatele. V záhlaví přílohy č. 4 zadávací dokumentace je jasně uvedeno, že není možno uvádět nespecifikované náklady na aktivity jako celek. Zadavatel dále uvádí, že nikterak nepenalizoval navrhovatele za údajnou chybu softwaru v rozpočtu nabídky, přičemž že toto objasnění navrhovatele založené na softwarové chybě tabulkového kalkulátoru MS Excel považuje za absurdní. Struktura rozpočtu byla zadavatelem poskytnuta v tomto formátu a správnost vyplnění závisí výhradně na uživateli, a nikoliv na jakési svévoli pasivního softwaru MS Excel. Ohledně bodu 5. návrhu (podkritérium Partnerství 2) zadavatel souhlasí s vyhodnocením hodnotící komisí, přičemž uvádí, že hodnocení bylo provedeno dle zadávacích podmínek a argumenty navrhovatele byly již vypořádány v rozhodnutí o námitkách. K bodu 6. návrhu (podkritérium Udržitelnost 2) zadavatel uvádí, že navrhovatel ve své nabídce žádnou konkrétní exit strategii nepředložil, nemohl proto předpokládat, že jeho nabídka bude kladně hodnocena. Navrhovatel měl možnost se před podáním nabídky seznámit s hodnotícími kritérii nabídek dle zadávací dokumentace a tomu mohl svou nabídku přizpůsobit, aby byla hodnocena co nejlépe. K bodům 7. (podkritérium Rizika 1) a 8. návrhu (podkritérium Rizika 2) zadavatel uvádí, že s názory navrhovatele nesouhlasí, přičemž hodnocení těchto podkritérií bylo provedeno dle zadávacích podmínek a údajů uvedených navrhovatelem v nabídce a argumenty navrhovatele byly již vypořádány v rozhodnutí o námitkách.

28.         Zadavatel dále důrazně odmítá, že by se Mendelova univerzita jakkoliv podílela na přípravě zadávací dokumentace. Tuto skutečnost zadavatel rovněž uvedl v rozhodnutí o námitkách, což však navrhovatel nebere v potaz. Zadavatel uvádí, že v souladu s ust. § 36 odst. 4 zákona z důvodu transparentnosti zadávacího řízení uvedl v zadávací dokumentaci informaci, že část zadávací dokumentace vychází z materiálů zpracovaných Mendelovou univerzitou a označil tuto část zadávací dokumentace. Konkrétně se jednalo o školící materiály a metodiky z minulého projektu, které byly přílohou přílohy č. 7 zadávací dokumentace, kde byly shrnuty výsledky z předchozího projektu. Tyto informace nijak neovlivnily podmínky zadávacího řízení, ani nemohly ovlivnit okruh účastníků tohoto zadávacího řízení. Zadavatel také jednoznačně odmítá spekulaci navrhovatele o tom, že by měl tohoto dodavatele zvýhodnit v rámci hodnocení nabídek. Toto tvrzení se podle jeho názoru nezakládá na skutečnosti, ani není opřeno o žádný důkaz. Navrhovatelem tvrzený počet aktivit na této věci nic nemění.

29.         Zadavatel dále uvádí, že postup hodnocení nabídek byl jasně definovaný v kapitole 13.  zadávací dokumentace, přičemž tento postup byl hodnotící komisí dodržen. Zadavatel rovněž uvádí, že ve zprávě o hodnocení nabídek jsou uvedena veškerá odůvodnění při každém nižším než maximálním bodovém hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel rovněž uvádí, že tvrzení navrhovatele, že „u hodnocení některých kritérií, zejména u podkritéria Rovnosti pohlaví, zadavatel ani neuvádí, proč jsou v konkrétním případě nabídky jednoho účastníka strženy 4 body a dalších nabídek 2 body“ je nepravdivé, neboť toto podkritérium bylo hodnoceno maximálním počtem 4 bodů. Zadavatel přitom uvádí, že dvě nabídky, včetně nabídky navrhovatele, byly v tomto podkritériu hodnoceny maximálním počtem bodů, resp. že zadavatel nestrhl navrhovateli v tomto podkritériu žádné body.  

30.         Zadavatel dodává, že pokud navrhovatel v návrhu uvádí některé nové skutečnosti, které nebyly uvedeny již v námitkách stěžovatele, nemělo by k nim být dle ust. § 251 odst. 4 zákona přihlíženo. Zadavatel rovněž uvádí, že všechny skutečnosti důležité pro zadávací řízení byly zadavatelem uvedeny již v zadávací dokumentaci, a i z tohoto důvodu nemůže obstát tvrzení navrhovatele o tom, že se některé skutečnosti dozvěděl až z rozhodnutí o výběru dodavatele a z rozhodnutí o námitkách.  

31.         Zadavatel závěrem uvádí, že dodavatel vybraný k uzavření smlouvy splnil nároky zadavatele a zákona, hodnocení nabídek bylo provedeno transparentně a změna hodnocení nabídek či zrušení výběru dodavatele k uzavření smlouvy by bylo diskriminační vůči vybranému dodavateli. Na základě výše uvedeného zadavatel žádá Úřad, aby na základě vyjádření zadavatele k návrhu a dalším skutečnostem rozhodl dle ust. § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, pokud neshledá důvody pro zastavení řízení dle § 257 zákona.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

32.         Úřad obdržel návrh dne 25. 11. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

33.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

34.         Dopisem č. j. ÚOHS-S0426/2019/VZ-32629/2019/532/LOh ze dne 27. 11. 2019 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

35.         Výrokem 1. usnesení č. j. ÚOHS-S0426/2019/VZ-35202/2019/532/VZi ze dne 19. 12. 2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Výrokem 2. citovaného usnesení stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

36.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0426/2019/VZ-35858/2019/532/VZi ze dne 30. 12. 2019 Úřad prodloužil na žádost vybraného dodavatele ze dne 20. 12. 2019 účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do 9. 1. 2020.

37.         Usnesením č. j. ÚOHS-00850/2020/532/VZi ze dne 9. 1. 2020 Úřad částečně nevyhověl žádosti vybraného dodavatele ze dne 20. 12. 2019 o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0426/2019/VZ, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu uvedeného správního spisu.

V.            VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE K PODKLADŮM ROZHODNUTÍ ZE DNE 8. 1. 2020

38.         Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 8. 1. 2020, které bylo Úřadu doručeno dne 9. 1. 2020, shrnuje obsah vyjádření zadavatele k návrhu, přičemž uvádí, že odmítá invektivy činěné jeho směrem ze strany zadavatele a rovněž že se se zadávací dokumentací řádně seznámil a svou nabídku vypracoval dle instrukcí. Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí zadavatele jsou nepřezkoumatelná, a že zadavatel uvedl až v rámci svého rozhodnutí o námitkách, které indikátory považoval za neměřitelné, přičemž nikterak nezdůvodnil, proč nehodnotil v rámci jednotlivých bodů navržené indikátory komplexně a vytrhuje pouze některé z nich. Navrhovatel rovněž zdůrazňuje, že jeho jediným pokladem pro podání námitek bylo rozhodnutí zadavatele o výběru se zprávami o hodnocení nabídek a následně rozhodnutí o námitkách, přičemž tedy mohl navrhovatel v daném čase reagovat jen na odůvodnění v těchto dokumentech. Navrhovatel má přitom za to, že pokud z jednotlivých rozhodnutí nešlo pochopit ucelený řetězec hodnocení, tedy co konkrétně je vytýkáno u kterého výstupu, nelze toto vytýkat navrhovateli. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel je povinen odůvodnění hodnocení nabídek popsat v takových podrobnostech, aby nepřipouštěl rozumné pochybnosti o transparentnosti a důkladnosti provedeného hodnocení. Pokud tedy sám navrhovatel z rozhodnutí zadavatele neměl možnost jednoznačně zjistit, čeho se argumentace zadavatele týká, nelze dle navrhovatele považovat rozhodnutí zadavatele za zákonné.

39.         Ohledně tvrzení zadavatele, že navrhovatele nepenalizoval za chybu softwaru a že v případě nerozepsání jednotlivých aktivit u rozpočtu se jedná o naprostou ignoraci zadávací dokumentace, pak navrhovatel poukazuje na zprávu o hodnocení nabídek, kde je výslovně rozpad ceny vzniklý chybou softwaru uváděn jako pochybení navrhovatele. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se k této námitce navrhovatele ve svém rozhodnutí o námitkách nikterak nevyjádřil, a až nyní ve svém vyjádření zpochybňuje argumentaci navrhovatele, čímž dle názoru navrhovatele prohlubuje svůj netransparentní postup. Navrhovatel dále reaguje na argumentaci zadavatele, že se navrhovatel u zadavatele účastnil více zadávacích řízení, která byla obdobného charakteru a obdobného hodnocení, avšak protože navrhovatel v daných řízeních vyhrál, tak tato rozhodnutí nenapadal. Navrhovatel má za to, že tato srovnávací argumentace je nesmyslná, nicméně poukazuje na to, že skutečnosti, které v jiných řízeních byly hodnoceny maximálním počtem bodů, jsou nyní pro zadavatele důvodem pro penalizaci. Předvídatelnost postupu zadavatele je tak dle názoru navrhovatele zcela mizivá.

40.         Navrhovatel dále uvádí ve vztahu k podkladům rozhodnutí, že ze záznamu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení ze dne 6. 12. 2019 (dále jen „záznam“) vyplývá, že zadavatel po ukončení nabídek požádal o doplnění nabídky. Navrhovatel uvádí, že nezná obsah těchto listin a neví, zda tímto způsobem byla učiněna některému z účastníků neoprávněná výhoda doplnit svoji nabídku po uzavření hodnocení, či zda se jednalo o doplnění formálního charakteru. Z tohoto důvodu navrhovatel navrhuje, aby se e-maily ze dne 17. a 18. 10. 2019, které tvoří položku č. 7 a 8 záznamu, staly podkladem pro rozhodnutí a aby byl přezkoumán i tento postup zadavatele.

VI.          ZÁVĚRY ÚŘADU          

41.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

42.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 4 zákona. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

43.         Z Výpisu z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES vyplývá, že zadavatel je organizační složkou státu.

44.         S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že zadavatel jako organizační složka státu, je zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, a tudíž byl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona, a to postupem platným pro veřejného zadavatele.

Relevantní ustanovení zákona

45.         Dle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

46.         Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

47.         Dle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

48.         Dle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

49.         Dle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Námitky navrhovatele ze dne 5. 11. 2019

50.         V odůvodnění námitek navrhovatele ze dne 5. 11. 2019 je uvedeno mimo jiné následující: »(…) 2. Podkritérium Efektivnost 4 (Jsou zahrnuty všechny aktivity relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů?)

(…) Stěžovatel je taktéž přesvědčen, že nemůže být sankcionován, pokud dle zadavatele poskytuje plnění navíc, a to slovy zadavatele nadbytek analýz, screeningů a kontrolních aktivit. V prvé řadě je stěžovatel přesvědčen, že pokud daný projekt má úspěšně navázat na předešlý projekt „Stabilní a udržitelná produkce krmiva pro dojný skot drobných farmářů“ (dále jen předchozí projekt), pak bez analýz a screeningů nelze správně pokračovat v již dosažených výsledcích a bez kontroly, zda činnost stěžovatele přináší cílovým skupinám zamýšlený cíl, není možné provést plnění dle veřejné zakázky efektivně, neboť je vždy nutné pečlivě zhodnotit, co konkrétně cílové skupiny potřebují a svoji činnost podle jejich potřeb upravit. Stěžovateli nelze vyčítat, že svoje plnění chce poskytnout maximálně efektivně tak, aby přineslo největší užitek tamním lidem. Navíc stěžovatel nabídl v rámci své nabídky nejnižší cenu, pokud i přesto v této ceně dokáže zadavateli nabídnout větší míru kontroly a přesnějšího zacílení své činnosti, mělo by to být k jeho prospěchu nikoliv důvodem ztráty bodů.

Stěžovatel je tak přesvědčen, že v rámci daného podkritéria mu byly ze strany zadavatele body strženy neoprávněně, čímž byl stěžovatel poškozen a ovlivněn výsledek hodnocení nabídek.

3. Podkritérium Efektivnost 6 (Je jasně definován rozsah předmětu plnění – činnosti - v  rámci všech aktivit? (kvalita např. osnova školení, materiál apod., kvantita např. počet/hodin/školení, počet kusů vybavení apod.?)

(…) Pokud zadavatel viní stěžovatele, že své plnění podmiňuje průběžnými vstupy od zadavatele, pak se evidentně jedná o nepochopení zadavatele, které mohlo být odstraněno v rámci dotazu zadavatele na vysvětlení nabídky stěžovatele. Stěžovatel po zadavateli žádné průběžné vstupy nepožaduje. Na str. 41, čl. 102 nabídky stěžovatel toliko nabízí možnost zadavatele podílet se na koncepci způsobu pěstování. Toto je však bonusem nikoliv podmínkou plnění stěžovatele. Stěžovatel svoji činnost provede i bez předchozí komunikace se zadavatelem. Pokud by však zadavatel chtěl být z vlastního přání informován dopředu o předvybraných způsobech zpracování, stěžovatel tak učiní nad rámec svých povinností. Zadavatel tak opět stěžovatele sankcionuje za činnosti nad rámec svých požadavků, což však je v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení, kdy zadavatel je povinen hodnotit nabídku dle přesně jasně stanovených pravidel a nemůže účastníkům srážet body za aktivitu, která je bonusem k plnění dle zadávacích podmínek, tj. sankce, že nabídka zadání splňuje a navíc nabízí i plnění navíc. (…).

Stěžovatel je tak přesvědčen, že v rámci daného podkritéria mu byly ze strany zadavatele body strženy neoprávněně, čímž byl stěžovatel poškozen a ovlivněn výsledek hodnocení nabídek.

4. Podkritériuni Efektivnost 9 (Jsou navržené aktivity podrobně zohledněny v návrhu rozpočtu?)

Hodnocením tohoto kritéria se stěžovatel cítí být cíleně poškozen ze strany zadavatele, kdy zadavatel za hrubou chybu považoval skutečnost, že u dlouhodobého majetku je uvedena nulová částka, a přitom v projektovém dokumentu je u řady aktivit uvedena dodávka techniky a vybavení a nelze tedy s jistotou rozpoznat, zda částky požadované za jednotlivé aktivity neobsahují i položky, které zadavatel nepřipouští v této kapitole rozpočtu.

Zadavatel naprosto nedůvodně směšuje dvě naprosto odlišné kategorie, a to dlouhodobý majetek, který zadavatel v rámci plnění musí používat pro realizaci zakázky a předání hmotných výstupů cílovým příjemců. Předání hmotných výstupů, tj. dodávka techniky a vybavení, nepředstavuje dlouhodobý hmotný majetek stěžovatele, a proto nelze ani hodnotu dodávek vyplnit do položky v rozpočtu určené pro dlouhodobý majetek. Rozpočet stěžovatele je v tomto směru tak naprosto v pořádku, kdy dodávku techniky a zařízení pro jednotlivé své navržené aktivity stěžovatel specifikoval pod body 6.8. a 6.15 rozpočtu. Stěžovatel žádný dlouhodobý majetek za účelem realizace svého plnění pořizovat nebude, a proto logicky ani neuváděl náklady, které mu nevzniknou.

Nad rámec uvedené stěžovateli nezbývá než opět odkázat na zadavatelovo vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 23. 9. 2019, ve kterém zadavatel taktéž odpovídal na dotaz, zda lze v rámci nynějšího projektu využívat automobil dodaný v rámci předešlého projektu. Zadavatel odpověděl negativně z důvodu, že tento automobil byl předán partnerské straně v souladu s principem předání hmotných výstupů příjemců po skončení projektu. Z této odpovědi zadavatele je jasné, že sám zadavatel považuje dodávku nutné techniky a vybavení za předání hmotného výstupu. Pokud v rámci této dodávky však zadavatel stěžovatele penalizuje, že předání hmotných výstupů neuvádí v dlouhodobém majetku, pak tato penalizace hrubě porušuje zásadu rovnosti a transparentnosti, kdy dodávka vozidla, nemůže být jednou hodnocena jako dodávka hmotného výstupu a podruhé požadováno, aby dodávka zařízení a materiálu byla uváděna i jako dlouhodobý majetek. Navíc naprosto v rozporu se zásadou transparentnosti a zákonnosti by byl požadavek zadavatele, aby v rozporu se zákonem o účetnictví, nutil účastníky uvádět dodávky techniky, materiálu a zařízení jako dlouhodobý majetek. Za hrubou chybu by naopak mohlo být považováno, kdyby stěžovatel dodávky materiálu a zařízení, které bez dalšího předá cílovým skupinám, jako svůj dlouhodobý majetek uváděl. Zadavatel tak strhl stěžovateli body tak naprosto neoprávněně a nezákonně. Navíc zadavatel v rámci zadávací dokumentace konkrétně neuvádí, které položky je možno uvést do které části rozpočtu. Pokud opět až v rámci svého hodnocení vyžaduje konkrétní zařazení, byť jej v zadávací dokumentaci nepožadoval, je opět jeho hodnocení netransparentní a nepřezkoumatelné. V návaznosti na uvedené však taktéž nutno zdůraznit, že zadavatel nemůže ani v zadávací dokumentaci požadovat zařazení položek do rozpočtu v rozporu se zákonem o účetnictví. (…).

Stran výtky zadavatele, že stěžovatel u aktivity pod položkou 6.15 má sumu bez textového popisu, stěžovatel uvádí, že se tak stalo chybou softwaru, který sám si částku rozdělil, přičemž stěžovatel tuto chybu před odesláním nabídky neodhalil. Celková suma za danou aktivitu Dodávka materiálu a zařízení na výrobu rostlinných produktů s přidanou tržní hodnotou/konzervací krmiv je však uvedena správně součtem těchto dvou položek. Tato nejasnost mohla a měla být opět jednoduše odstraněna, pokud by si zadavatel vyžádal vysvětlení k této položce, když sám ve zprávě o hodnocení nabídek uvádí, že tuto položku nelze s jistotou rozpoznat. Dle komentáře k ZZVZ se za nepřípustnou změnu nabídky nepovažuje oprava (doplnění nebo dokonce úprava) položkového rozpočtu, pokud tím nebude dotčena celková nabídková cena. Zadavatel tak měl jednoznačně v zájmu zachování transparentnosti a nediskriminace tuto nejasnost požadovat účastníkem objasnit a nikoliv udělit za toto podkritérium 0 bodů. K tomuto viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně 62 Af 50/2010: „Zadavatel musí mít pro podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny ... Zadavatel musí mít pro podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka muže být úspěšně posouzena (...) a jak má být hodnocena (...) Jestliže pak jde o nejasnost nabídky, která je na první pohled zřejmá, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná, v takovém případě je zadavatel dokonce povinen si uvedenou nejasnost nechat od účastníka vysvětlit, a tím ji odstranit.“ Navíc pokud si zadavatel vyžádal vysvětlení nabídky od jiných účastníků soutěže dopustil se porušení zákazu diskriminace a rovného zacházení (viz rozhodnutí ÚOHS-R0099/2017/VZ-22731/2017/321/ZSř.)

I když v této části tedy jde o administrativní chybu, je stěžovatel přesvědčen, že nemůže vést ke stržení všech bodů v rámci daného kritéria.

Stěžovatel je tak přesvědčen, že v rámci daného podkritéria mu byly ze strany zadavatele body strženy neoprávněně, čímž byl stěžovatel citelně poškozen a zásadně ovlivněn výsledek hodnocení nabídek. (…)«.

Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 15. 11. 2019

51.         Ve výroku rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 11. 2019 je uvedeno mimo jiné následující: „Zadavatel o námitkách stěžovatele, které pečlivě přezkoumal, rozhodl tak, že námitky dle ust. § 245 odst. 2 ZZVZ: odmítá.“.

52.         V odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 11. 2019 je uvedeno mimo jiné následující: »(…) U podkritéria Efektivnost 4) zadávací dokumentace definuje toto podkritérium otázkou: „Jsou všechny navržené aktivity relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů?“. Zadavatel souhlasí se závěry komise, že ne všechny stěžovatelem navržené aktivity jsou relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů projektu. Nabídka stěžovatele obsahuje celkově 29 aktivit, nabídka hodnocená jako ekonomicky nejvýhodnější obsahuje celkově 14 aktivit. Analýzy, screeningy a kontrolní činnosti navrhované stěžovatelem jsou součástí řady aktivit, a ne všechny jsou tedy nezbytné pro dosažení výstupů.

Zadavatel nesouhlasí s tím, že popis aktivity 2.4. je dostatečný pouze uvedeným odkazem na aktivitu 2.2. O duplicitě náplně aktivit svědčí i odkaz v nabídce stěžovatele, který v Aktivitě 2.4 zní „Postup této aktivity i způsoby ověření a prezentace vůči cílovým skupinám a ČRA jsou již popsány v rámci aktivity A 2.2.“ Tato Aktivita 2.4. s názvem „Identifikace nutričně i ekonomicky hodnotných plodin vhodných k zavedení do zemědělských systémů či pro zkrmování“ není v nabídce stěžovatele podrobněji popsána, pouze pojmenována. Navíc popis plnění aktivity 2.2. zahrnuje zpracování dokumentu obsahujícího „seznam rostlin, který vyjmenuje vhodné rostliny, jejich vhodné spolukultury, uvede nutriční hodnoty a možné způsoby zpracování, a tím i možné orientační ceny na trhu“, což je plnění věcně shodné s názvem Aktivity 2.4.

Zadavatel nesouhlasí s názorem stěžovatele, že ho měl vyzvat k vyjasnění (objasnění) nabídky. Komise správně hodnotila nabídku stěžovatele dle údajů v ní obsažených. Obsah nabídky je zcela na straně účastníka zadávacího řízení a každá nabídka má být jasná a určitá.

Zadavatel, potažmo jím jmenovaná komise pro hodnocení nabídek, nemohl požadovat objasnění nabídek v částech, které jsou předmětem hodnocení a jejichž objasnění by mohlo změnit hodnocené údaje podle stanovených kritérií hodnocení – viz § 46 odst. 2 ZZVZ. Zadavatel v rámci rovného přístupu hodnotil všechny 3 nabídky dle informací v nich uvedených a po žádném z účastníků nepožadoval objasnění hodnocených skutečností.

U podkritéria Efektivnost 6) zadávací dokumentace definuje toto podkritérium otázkou: „Je jasně definován rozsah předmětu plnění - činnosti - v rámci všech aktivit? (kvalita např.: osnova školení, materiál apod., kvantita např. počet / hodin / školení, počet kusů vybavení apod.)?“

Hodnotící komise zhodnotila nabídku stěžovatele v tomto podkritériu tak, že v nabídce není zcela jasně definován rozsah předmětu plnění některých činností v rámci aktivit a toto vyjádřila bodovým hodnocením a odůvodněním ve zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel souhlasí se závěry komise, že rozsah plnění školících aktivit je v nabídce stěžovatele nedostatečně kvantifikován pouze zamýšleným předpokladem počtu dnů, což pro vlastní plnění není konkrétní a tím závazné. Uvedení tohoto rozsahu formou „Předpoklad je min. 8 dní“ je v nabídce u několika aktivit (např. 2.3., 2.6.). Dále nejasně definovaný předmět plnění zejména u Aktivity 1.8. „Dodávky zařízení a materiálu podporující efektivnější mléčnou produkci,….“ je bez dalšího bližšího určení uveden i v rozpočtu nabídky stěžovatele a naceněn na 520 000,- Kč.

Zadavatel umožnil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 účastníkům uvést v nabídkách vybavení, aniž by bylo blíže specifikováno. Nicméně vliv na hodnocení jasné definice předmětu plnění – otázka tohoto podkritéria - tím zůstal nedotčen a bylo na účastnících, zda vybavení jasněji definují, či nikoliv. Nutno podotknout, že z účastníků pouze stěžovatel vybavení blíže neurčil ani druhem nebo typem výrobku, přesto, že tazatelem pro vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 byl jiný z účastníků zadávacího řízení, který tak však učinil.

Pokud námitky stěžovatele částečně směřují proti zadávací dokumentaci, pak zadavatel tyto označuje jako opožděně podány, neboť takové námitky musí být doručeny zadavateli dle § 242 odst. 4 ZZVZ nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek a zadavatel je proto jako takové musí odmítnout. Pokud se stěžovateli zdály zadávací podmínky nejasné, měl možnost požádat o vysvětlení zadávací dokumentace, což však stěžovatel neučinil, ale podal nabídku. Tvrzení o nejasnosti zadávací dokumentace tak není věrohodné.

U podkritéria Efektivnost 9) zadávací dokumentace definuje toto podkritérium otázkou: „Jsou navržené aktivity podrobně zohledněny v návrhu rozpočtu?“ Zadavatel se zcela ztotožňuje se závěry hodnotící komise, která hodnotila nabídku v tomto podkritériu správně a shledala, že na danou otázku při hodnocení nabídky stěžovatele nelze než bez výhrad odpovědět záporně – aktivity nejsou podrobně zohledněny v návrhu rozpočtu, to znamená, že nejsou uvedeny konkrétní náklady.

Stěžovatel nedodržel jasný pokyn zadavatele uvedený v záhlaví formuláře Struktury rozpočtu (příloha č. 4 zadávací dokumentace): „Účastník v rozpočtové kapitole 6. Přímá podpora cílovým skupinám rozepíše konkrétní náklady k jednotlivým aktivitám včetně určení jednotek, jejich počtu a jednotkových cen. Není možno uvádět nespecifikované náklady na aktivity jako celek.“ Stěžovatel náklady na aktivity naopak jako celek uvedl, bez dalšího rozpisu, a to na rozdíl od ostatních účastníků. Komise konkrétní náklady na aktivity posuzovala i v dalších kapitolách rozpočtu nabídky včetně kapitoly 3. „Vybavení a dodávky“ i její podkapitoly „Dlouhodobý hmotný majetek“, kam náklady na vybavení uvedli ostatní účastníci, avšak i v této kapitole nabídky stěžovatele je uvedena nulová částka. Proto komise uvedla v odůvodnění ve zprávě o hodnocení nabídek i tuto informaci, ale nelze souhlasit s tím, že byl stěžovatel poškozen za to, že v této položce uvedl nulovou částku. Stěžovatel byl hodnocen nulovým počtem bodů v tomto podkritériu, protože nikde v rozpočtu nejsou navržené aktivity podrobně zohledněny, tedy nejsou uvedeny konkrétní náklady včetně určení jednotek, jejich počtu a jednotkových cen.(…).«.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

53.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a  zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.9.2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takovéprvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelnýma nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých krokůzadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Úřad dodává, že uvedená judikatura se vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, avšak uvedené závěry lze analogicky aplikovat na zákon, neboť princip podání námitek zůstal zachován.

54.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

55.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

56.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

57.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

58.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

59.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

60.         Se zřetelem na vše shora uvedené, stejně tak s přihlédnutím k argumentu navrhovatele uvedenému v návrhu, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je v některých jeho částech nepřezkoumatelné, neboť zadavatel se dostatečně nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými navrhovatelem, tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

K postupu zadavatele při vyřizování námitek

61.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 7. 11. 2019 námitky navrhovatele ze dne 5. 11. 2019, které s odkazem na ustanovení § 245 odst. 2 zákona odmítl.

62.         Úřad již na tomto místě konstatuje, že zadavatel se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, a to konkrétně k námitce týkající se sankcionování navrhovatele za poskytnuté plnění navíc (dále jen „námitka č. 1“), dále pak údajného podmiňování plnění navrhovatele průběžnými vstupy od zadavatele (dále jen „námitka č. 2“), požadavku zadavatele na uvádění dodávky techniky, materiálu zařízení jako dlouhodobého majetku v rozporu se zákonem o účetnictví (dále jen „námitka č. 3“), a uvedení sumy bez textového popisu u aktivity pod položkou 6.15 z důvodu chyby softwaru, přičemž zadavatel si mohl a měl vyžádat vysvětlení k této položce, (dále jen „námitka č. 4“).

63.         V námitce č. 1, směřované proti hodnocení podkritéria „Efektivnost 4“, navrhovatel předložil své přesvědčení, že nemůže být sankcionován, pokud dle zadavatele poskytuje plnění navíc, kterým má být nadbytek analýz, screeningů a kontrolních aktivit. Stěžovatel je přesvědčen, že pokud daný projekt má úspěšně navázat na předešlý projekt „Stabilní a udržitelná produkce krmiva pro dojný skot drobných farmářů“ (dále jen „předchozí projekt“), pak bez analýz a screeningů nelze správně pokračovat v již dosažených výsledcích. Bez kontroly, zda činnost stěžovatele přináší cílovým skupinám zamýšlený cíl, dle něj přitom není možné provést plnění veřejné zakázky efektivně, neboť je vždy nutné pečlivě zhodnotit, co konkrétně cílové skupiny potřebují a svoji činnost podle jejich potřeb upravit. Stěžovatel přitom rovněž uvedl, že mu nelze vyčítat, že svoje plnění chce poskytnout maximálně efektivně tak, aby přineslo největší užitek tamním lidem.

64.         V námitce č. 2, směřované proti hodnocení podkritéria „Efektivnost 6“, navrhovatel uvedl, že pokud zadavatel viní stěžovatele, že své plnění podmiňuje průběžnými vstupy od zadavatele, pak se evidentně jedná o nepochopení zadavatele, které mohlo být odstraněno v rámci dotazu zadavatele na vysvětlení nabídky stěžovatele. Stěžovatel přitom upozornil, že po zadavateli žádné průběžné vstupy nepožaduje, přičemž pouze na str. 41, čl. 102 nabídky nabízí zadavateli možnost podílet se na koncepci způsobu pěstování. Stěžovatel nicméně ujišťuje zadavatele, že svoji činnost provede i bez předchozí komunikace se zadavatelem. Navrhovatel touto námitkou tak opětovně brojí proti sankcionování za činnosti nad rámec svých požadavků v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení, přičemž uvádí, že zadavatel je povinen hodnotit nabídku dle přesně jasně stanovených pravidel a nemůže účastníkům srážet body za aktivitu, která je bonusem k plnění dle zadávacích podmínek.

65.         Námitkou č. 3, směřovanou proti hodnocení podkritéria „Efektivnost 9“, navrhovatel brojí proti postupu zadavatele, který v rozporu se zásadou transparentnosti a zákonnosti nutí účastníky v rozporu se zákonem o účetnictví uvádět dodávky techniky, materiálu a zařízení jako dlouhodobý majetek. Dle navrhovatele by za hrubou chybu naopak mohlo být považováno, kdyby stěžovatel dodávky materiálu a zařízení, které bez dalšího předá cílovým skupinám, jako svůj dlouhodobý majetek uváděl. Navrhovatel rovněž uvedl, že zadavatel v rámci zadávací dokumentace konkrétně neuvádí, které položky je možno uvést do které části rozpočtu.

66.         Námitkou č. 4, směřovanou rovněž proti hodnocení podkritéria „Efektivnost 9“, navrhovatel reaguje na výtku zadavatele, že stěžovatel u aktivity pod položkou 6.15 uvedl sumu bez textového popisu, vysvětlením, že se tak stalo chybou softwaru, který částku rozdělil, přičemž stěžovatel tuto chybu před odesláním nabídky neodhalil. Navrhovatel rovněž v námitce uvedl, že celková suma za danou aktivitu Dodávka materiálu a zařízení na výrobu rostlinných produktů s přidanou tržní hodnotou/konzervací krmiv je v rámci nabídky uvedena správně součtem těchto dvou položek. Navrhovatel rovněž uvedl, že tato nejasnost mohla být jednoduše vysvětlena, pokud by si zadavatel vyžádal k této položce vysvětlení.

67.         Po podrobném seznámení se s celým obsahem rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že ve vztahu k námitkám č. 1 – 4 z rozhodnutí o námitkách vyplývají následující skutečnosti.

68.         K námitkám směřujícím proti podkritériu Efektivnost 4 zadavatel mimo jiné uvedl, že souhlasí se závěry hodnotící komise, tedy že ne všechny stěžovatelem navržené aktivity jsou relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů projektu. Zadavatel rovněž uvedl, že nabídka stěžovatele obsahuje celkově 29 aktivit, přičemž nabídka hodnocená jako ekonomicky nejvýhodnější obsahuje celkově 14 aktivit. Analýzy, screeningy a kontrolní činnosti navrhované stěžovatelem jsou pak dle tvrzení zadavatele součástí řady aktivit, a ne všechny jsou tedy nezbytné pro dosažení výstupů.

69.         V části rozhodnutí o námitkách týkající se námitek směřujícím proti podkritériu Efektivnost 6 se zadavatel žádným způsobem nevyjádřil k námitce ohledně podmínění plnění navrhovatele průběžnými vstupy zadavatele. 

70.         V části rozhodnutí o námitkách týkající se námitek směřujícím proti podkritériu Efektivnost 9 se zadavatel žádným způsobem nevyjádřil k námitce ohledně rozporu svého požadavku na uvádění techniky, materiálu a zařízení jako dlouhodobého majetku se zákonem o účetnictví. Zadavatel se rovněž žádným způsobem nevyjádřil k námitce ohledně uvedení sumy bez textového popisu u aktivity pod položkou 6.15 z důvodu chyby softwaru a jejího možného odstranění prostřednictvím institutu vysvětlení nabídky. 

71.         K důvodům zrušení rozhodnutí o námitkách uvádí Úřad následující skutečnosti.

72.         V případě námitky č. 1, týkající se údajného sankcionování navrhovatele zadavatelem v rámci hodnocení podkritéria Efektivita 4 z důvodu poskytnutí plnění navíc, učinil Úřad následující zjištění. Navrhovatel v námitce uvedl, že tímto plněním navíc mělo být „slovy zadavatele nadbytek analýz, screeningů a kontrolních aktivit.“. Navrhovatel se tak domáhal vysvětlení, co zadavatele opravňovalo v rámci daného podkritéria ke snížení bodového hodnocení.  Navrhovatel přitom uvedl, že výše popsané plnění navíc nabízí z důvodu úspěšného navázání na předešlý projekt. K této námitce však zadavatel v části rozhodnutí o námitkách týkající se podkritéria „Efektivnost 4“ uvádí vysvětlení, dle kterého „Analýzy, screeningy a kontrolní činnosti navrhované stěžovatelem jsou součástí řady aktivit, a ne všechny jsou tedy nezbytné pro dosažení výstupů.“, resp. že „zadavatel souhlasí se závěry komise, že ne všechny stěžovatelem navržené aktivity jsou relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů projektu“. Zadavatel tudíž na konkrétní námitku navrhovatele, který chtěl být seznámen s důvody zadavatele týkající se provedeného hodnocení, jelikož ze samotného provedení hodnocení se navrhovateli nedostal požadovaný rozsah informací, reagoval pouze obecným sdělením, aniž by podal konkrétní výčet plnění předložených navrhovatelem, která považuje za nadbytečná pro dosažení zadavatelem definovaných výstupů, či konkrétní vysvětlení, proč tato plnění za takto nadbytečná skutečně považuje. Navrhovatel tedy ani na základě podaných námitek neobdržel srozumitelné vysvětlení, proč jím nabízený výčet aktivit nebyl zadavatel akceptován, resp. které činnosti akceptovány byly, a které nikoliv. Jak již bylo řečeno výše, zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. S ohledem na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 11. 2019 porušil ve vztahu k námitce č. 1 svou povinnost se podle § 245 odst. 1 zákona se k této námitce podrobně a srozumitelně vyjádřit.

73.         Úřad přitom nepřehlédl, že zadavatel uvedl v rámci svého vyjádření k návrhu ze dne 5. 12. 2019 následující vysvětlení: »(…) Zadavatel navrhovateli nevytýká, jak navrhovatel tvrdí, že jeho nabídka obsahuje 29 aktivit. Tento počet uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách jako skutečnost z nabídek účastníků. Samotný počet aktivit neměl přímý vliv na hodnocení v rámci otázky zda „Jsou všechny navržené aktivity relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů?“. Vliv měl výhradně předmět uvedených aktivit a jejich vztah k výstupům. Zadavatel trvá na tom, že ne všechny navržené aktivity navrhovatelem v nabídce jsou relevantní a nezbytné pro dosažení výstupů projektu. Rozsah předmětu plnění není přímo úměrný k počtu aktivit a ve 14 aktivitách vítězné nabídky byl shledán větší rozsah plnění v rámci menšího počtu výhradně relevantních aktivit. To je pro případnou realizaci a řízení projektu daleko přehlednější, je to účelnější pro dosažení výstupů i cílů projektu, a tedy nepochybně efektivnější, k čemuž tato hodnotící otázka v rámci hodnocení dílčího podkritéria efektivnost přesně vedla.«. Z právě uvedeného je zjevné, že v průběhu vedeného správního řízení již zadavatel sdělil navrhovateli podrobnější úvahu vztahující se k námitce č. 1, Úřad nicméně podotýká, že zadavatel měl povinnost tyto své úvahy vtělit již do rozhodnutí o námitkách, tak, aby navrhovatel obdržel veškeré relevantní argumenty reagující na jeho námitky. Výše uvedená pasáž tedy nic nemění na závěru Úřadu, že zadavatel v případě vypořádání námitky č. 1 nevyhověl požadavku na přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách vyplývajícího z ustanovení § 245 odst. 1 zákona. Úřad rovněž upozorňuje, že toto dodatečné vysvětlení zadavatele již z hlediska splnění nároků ustanovení § 245 odst. 1 zákona na transparentnost v rámci tohoto správního řízení nepřezkoumával.

74.         V případě námitky č. 2, týkající se odmítnutí údajného podmiňování plnění navrhovatele průběžnými vstupy zadavatele, učinil Úřad následující zjištění. Stěžovatel v námitce konkrétně uvedl, že po zadavateli žádné průběžné vstupy nepožaduje, a že se evidentně jedná o nepochopení zadavatele, které mohlo být odstraněno v rámci dotazu zadavatele na vysvětlení nabídky navrhovatele. Uvedl rovněž, že na str. 41 nabídky toliko nabídl zadavateli možnost podílet se na koncepci způsobu pěstování. Toto však nemělo být podmínkou plnění navrhovatele. K této námitce však zadavatel v části rozhodnutí o námitkách týkající se podkritéria „Efektivnost 6“ neuvedl žádné závěry. Navrhovatel tak neměl od zadavatele dostatek informací, aby věděl, kterak a zda-li zadavatel v rámci hodnocení tuto skutečnost (to, že v rámci plnění není po zadavateli požadováno poskytování vstupů, ale jedná se o možnost) vůbec reflektoval, resp. jakým způsobem zadavatel pohlížel na provedené hodnocení v návaznosti na předmětnou informaci navrhovatele obsaženou v námitce č. 2. Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel na svou povinnost konkrétně se vyjádřit ke všem tvrzením uvedeným v námitkách v této části zcela rezignoval. Úřad opětovně vyzdvihuje ustanovení § 245 odst. 1 zákona, podle kterého součástí rozhodnutí zadavatele o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. S ohledem na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 11. 2019 porušil ve vztahu k námitce č. 2 svou povinnost podle § 245 odst. 1 zákona podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.   

75.         V případě námitky č. 3, týkající se namítaného rozporu požadavku zadavatele uvádět dodávky techniky, materiálu a zařízení jako dlouhodobý majetek s ohledem na znění zákona o účetnictví, učinil Úřad následující zjištění. Navrhovatel se podle podaných námitek cítí být cíleně poškozen ze strany zadavatele, kdy zadavatel považoval za hrubou chybu skutečnost, že u dlouhodobého majetku je uvedena nulová částka, a přitom v projektovém dokumentu je u řady aktivit uvedena dodávka techniky a vybavení a nelze tedy s jistotou rozpoznat, zda částky požadované za jednotlivé aktivity neobsahují i položky, které zadavatel nepřipouští v této kapitole rozpočtu. Navrhovatel uvedl, že zadavatel naprosto nedůvodně směšuje dvě naprosto odlišné kategorie, a to dlouhodobý majetek, který zadavatel v rámci plnění musí používat pro realizaci zakázky a předání hmotných výstupů cílovým příjemcům. Předání hmotných výstupů, tj. dodávka techniky a vybavení, nepředstavuje dlouhodobý hmotný majetek stěžovatele, a proto nelze ani hodnotu dodávek vyplnit do položky v rozpočtu určené pro dlouhodobý majetek. Stěžovatel má za to, že jím předložený rozpočet je v tomto směru tak naprosto v pořádku, kdy dodávku techniky a zařízení pro jednotlivé své navržené aktivity stěžovatel specifikoval pod body 6.8. a 6.15 rozpočtu. Stěžovatel žádný dlouhodobý majetek za účelem realizace svého plnění pořizovat nebude, a proto logicky ani neuváděl náklady, které mu nevzniknou. Stěžovatel rovněž v námitkách odkázal na zadavatelovo vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 23. 9. 2019, ve kterém zadavatel odpovídal na dotaz, zda lze v rámci nynějšího projektu využívat automobil dodaný v rámci předešlého projektu. Zadavatel odpověděl negativně z důvodu, že tento automobil byl předán partnerské straně v souladu s principem předání hmotných výstupů příjemcům po skončení projektu. Stěžovatel v námitkách uvedl, že z této odpovědi zadavatele jasně vyplývá, že sám zadavatel považuje dodávku nutné techniky a vybavení za předání hmotného výstupu. Stěžovatel následně dovozuje, že pokud v rámci této dodávky zadavatel stěžovatele penalizuje za to, že předání hmotných výstupů neuvádí v dlouhodobém majetku, pak tato penalizace hrubě porušuje zásadu rovnosti a transparentnosti, kdy dodávka vozidla je jednou hodnocena jako dodávka hmotného výstupu a podruhé je požadováno, aby dodávka zařízení a materiálu byla uváděna i jako dlouhodobý majetek. Stěžovatel přitom v námitkách konkrétně uvedl, že požadavek zadavatele, který by v rozporu se zákonem o účetnictví, nutil účastníky uvádět dodávky techniky, materiálu a zařízení jako dlouhodobý majetek, by byl naprosto v rozporu se zásadou transparentnosti a zákonnosti. Stěžovatel by naopak považoval za hrubou chybu, kdyby stěžovatel dodávky materiálu a zařízení, které bez dalšího předá cílovým skupinám, jako svůj dlouhodobý majetek uváděl. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitce směřující proti podkritériu „Efektivnost 9“ nejprve uvedl, že se zcela ztotožňuje se závěry hodnotící komise. Zadavatel dále uvedl, že stěžovatel nedodržel jasný pokyn zadavatele uvedený v záhlaví formuláře Struktury rozpočtu (příloha č. 4 zadávací dokumentace): „Účastník v rozpočtové kapitole 6. Přímá podpora cílovým skupinám rozepíše konkrétní náklady k jednotlivým aktivitám včetně určení jednotek, jejich počtu a jednotkových cen. Není možno uvádět nespecifikované náklady na aktivity jako celek.“. Stěžovatel náklady na aktivity naopak jako celek uvedl, bez dalšího rozpisu, a to na rozdíl od ostatních účastníků. Komise konkrétní náklady na aktivity posuzovala i v dalších kapitolách rozpočtu nabídky včetně kapitoly 3. „Vybavení a dodávky“ i její podkapitoly „Dlouhodobý hmotný majetek“, kam náklady na vybavení uvedli ostatní účastníci, avšak i v této kapitole nabídky stěžovatele je uvedena nulová částka. Zadavatel dále uvedl, že z tohoto důvodu komise uvedla v odůvodnění ve zprávě o hodnocení nabídek i tuto informaci. Podle názoru zadavatele však nelze souhlasit s tím, že byl stěžovatel poškozen za to, že v této položce uvedl nulovou částku. Stěžovatel byl hodnocen nulovým počtem bodů v tomto podkritériu, protože nikde v rozpočtu nejsou navržené aktivity podrobně zohledněny, tedy nejsou uvedeny konkrétní náklady včetně určení jednotek, jejich počtu a jednotkových cen.

76.         Úřad po podrobném prostudování odůvodnění rozhodnutí o námitkách směřujících k podkritériu „Efektivnost 9“ uvádí, že zadavatel se žádným způsobem nevyjádřil ke konkrétnímu argumentu stěžovatele týkajícího se rozporu požadavku zadavatele uvádět dodávky techniky, materiálu a zařízení jako dlouhodobý majetek se zákonem o účetnictví. Úřadu tak opětovně nezbývá než konstatovat, že zadavatel na svou povinnost konkrétně se vyjádřit ke všem tvrzením uvedeným v námitkách v této části zcela rezignoval. Je totiž zjevné, že navrhovatel svou úvahu o způsobu uvedení informací týkající se dlouhodobého majetku vystavěl na skutečnostech vyplývajících z právních norem a zadavateli předložil ucelený myšlenkový pochod, proč ke zpracování nabídky přistoupil právě tímto způsobem. Byť zadavatel na předmětnou námitku částečně reagoval, svou reakcí nevystihl celou podstatu navrhovatelem rozporovaného. Úřad opětovně vyzdvihuje ustanovení § 245 odst. 1 zákona, podle kterého součástí rozhodnutí zadavatele o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. S ohledem na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 11. 2019 porušil ve vztahu k námitce č. 3 svou povinnost podle § 245 odst. 1 zákona podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. 

77.         V případě námitky č. 4, týkající se uvedení sumy bez textového popisu u aktivity pod položkou 6.15 z důvodu chyby softwaru, učinil Úřad následující zjištění. Navrhovatel v námitkách uvedl jako reakci na výtku zadavatele, že navrhovatel u aktivity pod položkou 6.15 má sumu bez textového popisu vysvětlení, že se tak stalo chybou softwaru, který částku tímto způsobem rozdělil, přičemž stěžovatel tuto chybu před odesláním nabídky neodhalil. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že celková suma za danou aktivitu „Dodávka materiálu a zařízení na výrobu rostlinných produktů s přidanou tržní hodnotou/konzervací krmiv“ je však v rámci nabídky uvedena správně součtem těchto dvou položek. Navrhovatel dále uvedl, že tato nejasnost mohla a měla být jednoduše odstraněna, pokud by si zadavatel vyžádal vysvětlení k této položce. K těmto tvrzením navrhovatele obsaženým v námitkách se zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 11. 2019 žádným způsobem nevyjádřil. Úřadu tak opětovně nezbývá než konstatovat, že zadavatel na svou povinnost konkrétně se vyjádřit ke všem tvrzením uvedeným v námitkách v této části zcela rezignoval. Úřad opětovně vyzdvihuje ustanovení § 245 odst. 1 zákona, podle kterého součástí rozhodnutí zadavatele o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. S ohledem na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 11. 2019 porušil ve vztahu k námitce č. 4 svou povinnost podle § 245 odst. 1 zákona podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

78.         Úřad přitom nepřehlédl, že zadavatel uvedl v rámci svého vyjádření k návrhu ze dne 5. 12. 2019 následující vysvětlení: „Zadavatel nikterak nepenalizoval navrhovatele za údajnou chybu softwaru v rozpočtu nabídky a toto objasnění navrhovatele založené na softwarové chybě tabulkového kalkulátoru MS Excel považuje za absurdní. Struktura rozpočtu byla zadavatelem poskytnuta v tomto formátu a správnost vyplnění závisí výhradně na uživateli, a nikoliv na jakési svévoli pasivního softwaru MS Excel. Částka 105.000,- Kč musela být do rozpočtu doplněna přímo navrhovatelem, MS Excel tuto částku samovolně nedoplnil.“. Z právě uvedeného je zjevné, že v průběhu vedeného správního řízení již zadavatel sdělil navrhovateli podrobnější úvahu vztahující se k námitce č. 4, Úřad nicméně podotýká, že zadavatel měl povinnost tyto své úvahy vtělit již do rozhodnutí o námitkách. Výše uvedená pasáž tedy nic nemění na závěru Úřadu, že zadavatel v případě vypořádání námitky č. 1 nevyhověl požadavku na přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách vyplývajícího z ustanovení § 245 odst. 1 zákona. Úřad rovněž upozorňuje, že toto dodatečné vysvětlení zadavatele již z hlediska splnění nároků ustanovení § 245 odst. 1 zákona na transparentnost v rámci tohoto správního řízení nepřezkoumával.

79.         Společně je ve vztahu ke shora specifikovaným námitkám navrhovatele z pohledu Úřadu zjevné, že na konkrétní námitky navrhovatele zadavatel reagoval zcela obecnými sděleními, popř. konkrétní argumenty navrhovatele zcela ignoroval. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Jednoduše řečeno, na zcela konkrétní námitky navrhovatele měl zadavatel reagovat také zcela konkrétními argumenty. Úřad tak v případě výše uvedených námitek navrhovatele konstatuje, že zadavatel se v rámci svého rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem obsaženým v těchto námitkách, čímž porušil § 245 odst. 1 zákona, a rozhodnutí zadavatele o námitkách se tak stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

80.         Úřad k postupu při vyřizování námitek podle § 245 odst. 1 zákona dodává, že zadavatel se musí nejen vypořádat se všemi skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v námitkách, ale své rozhodnutí o námitkách musí též řádně (podrobně a srozumitelně) odůvodnit, a to ve vztahu ke každé jednotlivé skutečnosti. Rozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem, musí být srozumitelné a musí být opřeno o relevantní důvody. Rozhodnutí o námitkách nelze považovat za souladné se zákonem, pokud v něm zadavatel neuvede konkrétní, přezkoumatelné a podložené důvody, pro které považuje tvrzení navrhovatele za mylné. I kdyby zadavatel považoval některou namítanou skutečnost za irelevantní či nesouvisející se zadávacím řízením, je třeba se i s takovou námitkou vypořádat a zaujmout k ní stanovisko, i kdyby toto vyjádření mělo být takové, že námitka nesouvisí se zadávacím řízením, že k namítanému jednání vůbec nedošlo apod. Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách pak způsobuje nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Opomene-li zadavatel vypořádat některé z uplatněných námitek, pak je odůvodnění takového rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

81.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit a tedy nikoliv se k některé části námitek vůbec nevyjádřit, či se vyjádřit pouze obecně, jak to učinil v právě posuzovaném případě.

82.         Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost poznamenává, že zadavatel by měl při opětovném vyřízení námitek posoudit, zda je skutečně při současném nastavení hodnocení nabídek v zadávacím řízení, kdy je v případě dílčího kritéria č. 2 – Způsob zajištění realizace předmětu plnění nastaveno celkem 16 dílčích podkritérií, z nichž každému je v rámci hodnocení nutné přiřadit konkrétní počet bodů, schopen garantovat transparentní výběr dodavatele a tento výběr do posledního detailu transparentně a přezkoumatelně odůvodnit.

83.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání posuzované veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v rozhodnutí ze dne 15. 11. 2019 o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele (navrhovatele), když se podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám týkajícím se

• sankcionování navrhovatele v rámci hodnocení podkritéria Efektivnost 4 za poskytnuté plnění navíc,
• údajného podmiňování plnění navrhovatele průběžnými vstupy od zadavatele,
• požadavku zadavatele na uvádění dodávky techniky, materiálu zařízení jako dlouhodobého majetku v rozporu se zákonem o účetnictví v rozporu se zásadou transparentnosti a zákonnosti, a
• uvedení sumy bez textového popisu u aktivity pod položkou 6.15 z důvodu chyby softwaru, a nevyžádání vysvětlení k této položce ze strany zadavatele,

čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

84.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

85.         Nad rámec výše uvedeného Úřad k návrhu navrhovatele na zařazení e-mailů ze dne 17. a 18. 10. 2019 do podkladů pro vydání rozhodnutí uvádí, že vzhledem k obsahu výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad již nepovažoval za důvodné tyto dokumenty dodatečně učinit podklady rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

86.         Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele (navrhovatele), jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

87.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

88.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

89.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

90.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení nákladů řízení

91.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

92.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

93.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000426.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Česká rozvojová agentura, Nerudova 257/3, 118 00 Praha – Malá Strana

2.             GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, 627 00 Brno

3.             Holistic Solutions s.r.o., Veveří 467/25, 602 00 Brno

4.             Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy