číslo jednací: R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi

 

V řízení o rozkladu ze dne 25. 10. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném zadavatelem –

• Česká republika – Správa státních hmotných rezerv, IČO 48133990, se sídlem Šeříková 616/1, 150 85 Praha 5 – Malá Strana,

a současně o rozkladu ze dne 29. 10. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –

• LUING PYREX, spol. s.r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov ve správním řízení zastoupena společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno-město (ověřeno na základě plné moci ze dne 15. 7. 2019),

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0310/2019/VZ-27973/2019/512/JHé ze dne 14. 10. 2019, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „17-146.2 Hasivo – pěnidlo pro hašení polárních a nepolárních kapalin“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 23. 4. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 25. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013272, ve znění oprav ze dne 28. 6. 2019, 16. 7. 2019 a dále pak 25. 7. 2019 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 23. 4. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 25. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 081-193190, ve znění oprav uveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2019, 19. 7. 2019 a dále pak 30. 7. 2019,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 1 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0310/2019/VZ-27973/2019/512/JHé ze dne 14. 10. 2019

 

ruším

 

a věc

 

vracím

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Česká republika - Správa státních hmotných rezerv, IČO 48133990, se sídlem Šeříková 616/1, 150 85 Praha 5 – Malá Strana (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení na veřejnou zakázku „17-146.2 Hasivo – pěnidlo pro hašení polárních a nepolárních kapalin“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 23. 4. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 25. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013272, ve znění opravy ze dne 28. 6. 2019, 16. 7. 2019 a dále pak 25. 7. 2019 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 23. 4. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 25. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 081-193190, ve znění oprav uveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2019, 19. 7. 2019 a dále pak 30. 7. 2019 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Zadávací dokumentace vymezuje v bodě 1. 1. předmět veřejné zakázky následovně:

„Předmětem VZ je dodávka 38 tun hasiva – pěnidla pro hašení nepolárních kapalin a dodávka 14 tun hasiva – pěnidla pro hašení polárních kapalin v oblasti prostředků pro likvidaci požárů, pro účely a k zajištění zákonné působnosti zadavatele vyplývající ze zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv (dále též „Správa“ nebo „zadavatel“), ve znění pozdějších předpisů. Hasiva jsou určena k omezení šíření a hašení požárů třídy B a k zabránění znovuvznícení. Mohou být také použita k ochraně proti vznícení hořlavých kapalin a za určitých podmínek k hašení požárů třídy A.

Předmět VZ je rozdělen dle § 35 zákona do 2 (dvou) samostatných částí:

Část 1: Dodávka 38 tun hasiva – pěnidla pro hašení nepolárních kapalin.

Část 2: Dodávka 14 tun hasiva – pěnidla pro hašení polárních kapalin.“

3.             Dne 16. 7. 2019 byly zadavateli doručeny navrhovatelem – LUING PYREX, spol. s r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov(dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti zadávací dokumentaci (zadávacím podmínkám) veřejné zakázky (dále jen „námitky“).Námitky navrhovatele zadavatel rozhodnutím ze dne 31. 7. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítnul.

4.             Navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a měl za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení nezákonně, a proto podal dne 12. 8. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

5.             Dne 12. 8. 2019, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 14. 10. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0310/2019/VZ-27973/2019/512/JHé (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v ustanovení § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jež byly zadavateli doručeny dne 16. 7. 2019, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, když se vůbec nevyjádřil k námitce navrhovatele týkající se požadavku na absenci fluoru s přesnou limitní hodnotou v jednotkách „ppm“, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů (výrok I.). Úřad v napadeném rozhodnutí uvádí, že se zadavatel se zmíněnou námitkou vypořádal pouze konstatováním, že navrhovatel požaduje, aby zadávací podmínky obsahovaly přesnou limitní hodnotu fluor tenzidů v hasivu v jednotkách „ppp“, které však neexistují, a proto zadavatel nemůže tuto námitku vypořádat.

7.             Úřad v návaznosti na pochybení zadavatele jak je vymezeno ve výroku I. napadeného rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách (výrok II.) Úřad dále zadavateli uložil ve smyslu § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0310/2019/VZ (výrok III.) a dle § 266 odst. 1 zákona uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (výrok IV.).

III.           Rozklad zadavatele

8.             Dne 25. 10. 2019 podal zadavatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 14. 10. 2019. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu zadavatele

9.             Zadavatel v rozkladu namítá, že Úřad nesprávně posoudil otázku, zda se zadavatel dostatečně vyjádřil k požadavku na stanovení koncentrace tzv. fluortenzidů v jednotkách ppm a způsobu jejich měření, když nezohlednil celý obsah rozhodnutí o námitkách a pominul skutečnost, že k přípustnému množství zakázaných látek včetně skupiny zakázaných fluorderivátů se zadavatel věcně ve svém rozhodnutí vyjadřuje, a to opakovaně. Chybné věcné posouzení odpovědi zadavatele v rozhodnutí o námitkách pak mělo za následek nesprávné právní posouzení postupu zadavatele ze strany Úřadu.

10.         Zadavatel uvádí, že hned v odpovědi na první požadavek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách přímo odkázal na předpisy evropské legislativy, konkrétně na Nařízení Komise (EU) 2017/1000 ke změně přílohy XVII nařízení REACH a Stockholmskou úmluvu, které upravují nejenom zakázané látky, ale i jejich limity. Ačkoliv tedy zadavatel neuvedl konkrétní číselné vyjádření pro požadované limity, stanovil tyto hodnoty odkazem na příslušné předpisy a tím je jednoznačně identifikoval. V dalších částech rozhodnutí o námitkách pak definoval i způsob prokázání dodržení těchto limitů.

11.         Zadavatel dále namítá, že navrhovatel sám v průběhu řízení prokázal, že je seznámen se skutečností, že limitní hodnoty zakázaných fluorderivátů jsou obsaženy v příslušné evropské legislativě. K prokázání tohoto tvrzení zadavatel odkazuje např. na bod 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z nějž plyne, že se na příslušnou evropskou legislativu navrhovatel sám odvolává.

12.         Závěrem zadavatel dodává, že pokud zadavatel upozornil na nesprávné označení jednotek měření, které stěžovatel chybně označil jako „ppp“, pak se jednalo o okrajovou poznámku, kterou si zadavatel dovolil právě s ohledem na skutečnost, že věcnou odpověď na požadavek navrhovatele již poskytl. Nejedná se tedy o jedinou odpověď na danou námitku, jak v napadeném rozhodnutí dovodil Úřad.

Závěr rozkladu zadavatele

13.         Zadavatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí Úřadu je nezákonné a věcně nesprávné, proto navrhuje předsedovi Úřadu, aby napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc Úřadu k provedení nového rozhodnutí, případně aby napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil.

IV.          Rozklad navrhovatele

14.         Dne 29. 10. 2019 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 14. 10. 2019. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu navrhovatele

15.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že již v námitkách proti zadávacím podmínkám upozorňoval na rozsáhlé vady a nedostatky zadávací dokumentace, na základě kterých dochází k zdeformování soutěže o veřejnou zakázku v důsledku protiprávního jednání zadavatele, který vymezil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, zásadami veřejného investování dle § 6 zákona, technickými podmínkami MV GŘHZS ČR (Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky) a rovněž se zásadami 3E.

16.         Podle navrhovatele stanovil zadavatel zadávací podmínky neúplně, neodborně a tak, že omezují hospodářskou soutěž. Zadavatel podle něj hodlá nakoupit ekologicky nevhodná hasiva, která nesplňují technické podmínky MV GŘHZS ČR, ačkoliv zadavatel ve finální fázi předpokládá užití jednotkami hasičských záchranných sborů České republiky. Zadávací podmínky jsou navíc podle něj vymezeny tak, že směřují k nákupu dražších a pro potřeby zadavatele neefektivně využitelných hasiv, čímž zadavatel směřuje k nehospodárnému vynaložení veřejných prostředků. Navrhovatel dále vytýká absenci podkladů a informací k tomu, aby bylo možné řádně připravit a podat nabídku odpovídající zadávacím podmínkám a současně podané nabídky nebudou vzájemně porovnatelné tak, aby zadavatel mohl postupem v souladu se zákonem vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky dále dle navrhovatele naprosto neodpovídá obvyklé ceně požadovaných hasiv. Navrhovatel poukázal, že zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota je navíc v rozporu se zásadou transparentnosti a nelze postup jejího stanovení nikterak zkontrolovat.

17.         Na základě výše uvedených námitek se navrhovatel v petitu návrhu domáhal uložení nápravného opatření, na základě kterého by zadavatel upravil zadávací podmínky tak, aby odstranil navrhovatelem namítaný rozpor se zákonem. Alternativně navrhovatel požadoval, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v souladu s ustanovením § 263 odst. 3 zákona, pokud po přezkumu námitkami a návrhem napadených zadávacích podmínek shledá, že zadávací podmínky jsou stanoveny v rozporu se zákonem.

18.         Navrhovatel namítá, že se Úřad v rámci přezkumu omezil pouze na ověření, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, resp. jestli je rozhodnutí zadavatele o námitkách přezkoumatelné a dostatečně odůvodněné v souladu s § 245 zákona. Toto tvrzení navrhovatel podporuje odkazem na bod 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z nějž je zřejmé, že se Úřad v napadeném rozhodnutí meritorně nezabýval otázkou, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu či v rozporu se zákonem, a tedy se k rozsáhlé argumentaci navrhovatele vůbec nevyjádřil, pročež považuje navrhovatel napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné.

19.         Navrhovatel dále sděluje, že zadavatel po vydání napadeného rozhodnutí přistoupil k otevření nabídek, přestože ho navrhovatel přípisem ze dne 16. 10. 2019 žádal, aby provedl řádnou revizi zadávacích podmínek a prodloužil lhůtu pro podání nabídek. Otevřením nabídek však dle navrhovatele došlo ke zmaření účelu a smyslu zadávacího řízení, tj. efektivní soutěže o veřejnou zakázku, která by mohla proběhnout v souladu s pravidly stanovenými zákonem. V daný okamžik tak navrhovatel již považuje pochybení zadavatele za právně nezhojitelná, proto uzavírá, že jediná možná náprava aktuálně spočívá v aplikaci nápravného opatření dle ustanovení § 263 odst. 3 zákona.

Závěr rozkladu navrhovatele

20.         Navrhovatel považuje postup zadavatele z výše uvedených důvodů za nezákonný a napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému rozhodnutí, které by Úřad provedl po komplexním přezkumu podaného návrhu.

V.            Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu zadavatele a rozkladu navrhovatele neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu zadavatele, rozkladu navrhovatele a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladech, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

23.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven i právní názor, kterým je Úřad v dalším projednání věci vázán.

VI.          K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání

24.         Navrhovatel v námitkách vytýkal zadavateli nezákonnost zadávacích podmínek. Vzhledem k tomu, že dle navrhovatele na tyto námitky zadavatel reagoval v rozhodnutí o námitkách nedostatečně či vůbec, rozhodl se navrhovatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve věci rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. V zahájeném řízení došel Úřad k závěru, že se zadavatel vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele kromě námitky týkající se požadavku na stanovení koncentrace tzv. fluortenzidů v jednotkách ppm.

25.         Zadavatel je dle ustanovení § 245 odst. 1 povinen podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dle komentářové literatury „musí zadavatel své rozhodnutí o námitkách odůvodnit přezkoumatelným způsobem, tj. rozhodnutí musí být srozumitelné a musí být opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč zadavatel námitky odmítl či jim vyhověl.“ (MACEK, I., DERKOVÁ, R., BARTOŇ, D., KOŠŤÁL, K., MAREČKOVÁ, E., ZATLOUKAL, P. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017. ISBN 978-80-7502-171-7. Komentář k § 245 odst. 1, s. 717). Ve stejném duchu se k ustanovení § 245 odst. 1 vyjadřuje i další komentářová literatura (srov. HERMAN, P., FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016. ISBN 978-80-7380-595-1. Komentář k § 245 odst. 1, s. 527. Takovéto odůvodnění následně musí splňovat požadavek transparentnosti, který je zakotven v § 6 odst. 1 zákona. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159, podle nějž požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“.

26.         Úřad v napadeném rozhodnutí naznal, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal požadavek na stanovení koncentrace tzv. fluortenzidů v jednotkách ppm, a proto rozhodl o zrušení rozhodnutí o námitkách pro nepřezkoumatelnost dle § 245 odst. 1 zákona.

27.         Je nutné dát za pravdu zadavateli, když tvrdí, že Úřad nevzal v potaz celý obsah rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel opakovaně odkazuje na limity stanovené evropskou legislativou. K námitce navrhovatele týkající se požadavku na stanovení koncentrace tzv. fluortenzidů v jednotkách ppm se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil takto:

„Stěžovatel opakovaně mylně konstatuje, že v zadávacích podmínkách není stanoven požadavek na absenci tzv. „fluor tenzidů“, jelikož látky PFOS a PFOA nelze zaměňovat s fluor tenzidy, které jsou biologicky neodbouratelné. Dle názoru stěžovatele zadavatel mylně omezuje celou problematiku obsahu fluoru v pěnotvorných hasivech pouze na obsah PFOS a PFOA. Stěžovatel ovšem opakovaně na základě nepečlivého prostudování zadávací dokumentace nepravdivě a chybně interpretuje informace ze ZD.

Zadavatel v ZD požaduje, aby dodané pěnidlo neobsahovalo skupinu fluorderivátů , které jsou legislativně zakázány nebo budou v blízké budoucnosti legislativně zakázány (rok 2020). Zadavatel se tedy neomezuje pouze na dvě látky PFOS a PFOA, ale vymezuje širokou škálu zakázaných látek v souladu s měnící se legislativou (viz Stockholmská úmluva, Nařízení Komise (EU) 2017/1000 ke změně přílohy XVII nařízení REACH, PFOS, její soli a látky příbuzné PFOS, PFOA, její soli a látky příbuzné PFOA).

Zadavatel výše uvedené již vysvětloval v rámci Vysvětlení ZD č. 2, nicméně vzhledem ke zjevnému nepochopení rozhodl o úpravě formulace, a to tak, že požaduje v příloze č. 1 ZD – Kupní smlouva v článku II v bodě 4 písm. c) a písm. d) následující prohlášení:

c) Prohlášení, že hasiva neobsahují zakázané látky (včetně skupiny zakázaných fluorderivátů) dle seznamu Stockholmské úmluvy (o persistentních organických polutantech) např. perfluoroktansulfonovou kyselinu, její soli a látky příbuzné PFOS. Tuto skutečnost prodávající prokáže protokolem o chemické analýze fluorderivátů ve vzorku z dodávané šarže pěnidla.

d) Prohlášení, že hasivo neobsahuje perfluoroktanovou kyselinu (PFOA), její soli a látky příbuzné PFOA dle Nařízení Komise (EU) 2017/1000 ke změně přílohy XVII nařízení REACH. Tuto skutečnost prodávající prokáže protokolem o chemické analýze vzorku z dodávané šarže pěnidla.

Zadavatel je dále přesvědčen, že argumentace stěžovatele je zatížena neznalostí o koncentraci fluorderivátů v různých hasivech. Jestliže bude hasivo dodané s protokolem o chemické analýze s uvedením koncentrace fluorderivátů, která je nižší než nejvyšší legislativně přípustná koncentrace, je pěnidlo z hlediska obsahu fluorderivátů legislativně a technickým podmínkám vyhovující, a tudíž ekologicky způsobilé. V zadávací dokumentaci jsou aktuální a rovněž budoucí požadavky evropské legislativy ohledně zákazu výroby a použití fluorderivátů. Stěžovatel se v námitkách snaží podsouvat tvrzení, že požadovaný typ hasiva je ekologicky nevyhovující. Zadavatel se proti tomuto tvrzení ohrazuje. Mimo jiné zadavatel podotýká, že rovněž stěžovatel požadované typy hasiv na svých webových stránkách celou řadu let nabízí.

K tomu zadavatel opakovaně uvádí, že primární účel použití požadovaného pěnidla je k ochraňování ropných produktů SSHR, které lze charakterizovat jako směs nepolárních uhlovodíků.

Pořízením hasiva s vyšší hasební účinností (např. hasivo typu AFFF) se zvýší efektivita hasebních prací a dojde k rozšíření portfolia pěnidel primárně určených k ochraňování ropných produktů Správy státních hmotných rezerv. Tímto krokem se zvětší aplikační potenciál v možnosti využití pěnidel tak, aby bylo při řešení mimořádné události vybráno pěnidlo v rámci maximální hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti a rovněž ekologičnosti. Zadavatel ujišťuje stěžovatele, že má kompletní informace o vybavení a množství pěnidel, kterým aktuálně disponují HZS krajů a Správa státních hmotných rezerv (tj. zadavatel). HZS ČR disponuje v nadbytečném množství víceúčelovými pěnovými koncentráty umožňujícími tvorbu lehké pěny. Tento typ hasiva však (jak bylo doloženo provedenými zkouškami) dostatečně neodpovídá primárnímu účelu VZ (k ochraňování ropných produktů SSHR).

Stěžovatel dále v námitkách požaduje uvádět hodnoty koncentrace v jednotkách „ppp“, které ovšem neexistují, proto zadavatel takový požadavek stěžovatele nemůže vypořádat.“

28.         Z citovaného rozhodnutí o námitkách je patrné, že se zadavatel námitkou zabýval důkladně, když stanovil limity obsahu flourtenzidů odkazem na příslušnou evropskou legislativu, na niž odkazoval již v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 28. 6. 2019. Zadavatel mimo jiné částečně námitce stěžovatele vyhověl, když upravil formulaci užitou v zadávací dokumentaci tak, aby byla přehlednější a bylo z ní zřejmé, na jaké limity odkazuje. Není tak pravdou, že se zadavatel k námitce věcně nevyjádřil a pouze konstatoval, že jednotky „ppp“ neexistují, a proto nemůže požadavek stěžovatele vypořádat. Z citovaného rozhodnutí o námitkách naopak vyplývá, že poznámka o neexistenci jednotek „ppp“ byla zadavatelem uvedena pouze okrajově po vypořádání námitky po věcné stránce.

29.         V kontextu celého rozhodnutí o námitkách je tak zřejmé, že způsob vypořádání námitky, který zadavatel zvolil, je dostatečný, neboť z odkazů na evropskou legislativu je patrné, jaké limity koncentrace tzv. fluortenzidů zadavatel připouští. Z dosavadního průběhu řízení navíc vyplývá, že navrhovatel je s těmito limity obeznámen. Povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí. Zadavatel tak v souladu s výše uvedeným vypořádal všechny námitky navrhovatele a není proto důvod označovat rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné a postup zadavatele za rozporný s ustanovením § 245 odst. 1 zákona.

30.         Pro řízení o rozkladu platí dle § 152 odst. 5 správního řádu právní úprava odvolání, pokud to nevylučuje povaha věci. Ve smyslu § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu může odvolací orgán zrušit napadené rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátit orgánu prvního stupně k novému projednání společně s právním názorem, kterým je orgán prvního stupně vázán.

31.         Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení otázky porušení § 245 odst. 1 zákona. Byly tak splněny podmínky předvídané § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, a proto napadené rozhodnutí ruším a věc vracím Úřadu k novému projednání. Úřad je v této věci vázán právním názorem, že námitky navrhovatele byly v rozhodnutí o námitkách vypořádány dostatečně. Rozhodnutí o námitkách tak naplňuje požadavky zákona ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Úkolem Úřadu v dalším řízení je posoudit návrh navrhovatele po věcné stránce. Zdůrazňuji, že toto rozhodnutí se zabývá pouze přezkoumatelností rozhodnutí o námitkách z důvodu tvrzeného nedostatečného vypořádání námitek a nijak nepředjímá výsledek věcného rozhodnutí, které Úřad vynese v dalším řízení.

32.         Podstatou rozkladu navrhovatele byl požadavek komplexního přezkumu návrhu, ke kterému prozatím nedošlo. Tím, že napadené rozhodnutí ruším a věc vracím Úřadu k novému projednání, při němž bude vázán výše uvedeným závěrem o dostatečném vypořádání všech námitek, dojde k naplnění požadavku komplexního přezkumu, přičemž se Úřad věcně vypořádá se všemi námitkami, které v rozkladu navrhovatel uvádí.

33.         V dané věci je dosud uloženo předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy nařízené rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0310/2019/VZ-26795/2019/512/JHé ze dne 1. 10. 2019. Není tedy zapotřebí ukládat nové předběžné opatření, jak je ustálenou praxí předsedy Úřadu v případě, že je ve II. stupni zrušeno rozhodnutí, kterým bylo v jednom z výroků uloženo předběžné opatření.

34.         Jelikož výroky II., III., a IV. napadeného rozhodnutí, kterými Úřad v návaznosti na pochybení zadavatele vymezené ve výroku I. napadeného rozhodnutí, rozhodl o uložení nápravného opatření, o uložení zákazu uzavřít na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu a uložil zadavateli povinnost uhradit náklady správního řízení, jsou závislé na výroku I. napadeného rozhodnutí (srov. § 263 odst. 5 a 8 a § 266 odst. 1 zákona), přistoupil jsem také k jejich zrušení.

VII.        Závěr

35.         Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání Úřadem.

36.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal, že nastaly zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. MT Legal s.r.o., Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2. Správa státních hmotných rezerv, Šeříková 616/1, 150 85 Praha 5 – Malá Strana

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy