číslo jednací: R0201/2019/VZ-35214/2019/323/MPe

 

 

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 2. 10. 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel návrh navrhovatele – AD TECHNIK, s.r.o., IČO 26409062, se sídlem Sousedská 856/9, 312 00 Plzeň, (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání části č. 2 „Dílenské vybavení pro obor automechanik a autoelektrikář I.“ veřejné zakázky „Střední škola stavební a strojní Teplice, příspěvková organizace – Objekt odborného výcviku oborů Mechanik opravář motorových vozidel, Autoelektrikář“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 6. 2019 pod ev. č. Z2019-019044, ve znění opravy uveřejněné dne 1. 7. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2019 pod zn. 2019/S 110-267759, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 7. 2019 pod zn. 2019/S 126-308325, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 2. 10. 2019, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel v návrhu směřoval proti výběru dodavatele s tím, že podle jeho názoru byla vyloučena možnost zadavatele „zkontrolovat“, zda nabídka vybraného dodavatele odpovídá zadávacím podmínkám, neboť text zadávacích podmínek svým obsahem vylučuje objektivní hodnocení podávaných nabídek. Dle navrhovatele tento nedostatek, resp. tuto nesprávnost odhalil až následný zadávací proces a podoba nabídek. Aby mohl zadavatel nabídky řádně posoudit, musí k tomu mít vždy faktické podklady. V daném případě dle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval předložení relevantních podkladů, tudíž to, zda nabídka odpovídá jeho požadavkům, ponechal plně na odpovědnosti účastníka zadávacího řízení, aniž si tuto skutečnost mohl ověřit. Vybraný dodavatel si tedy až po skončení zadávacího řízení ověřoval informace, které měl mít již před podáním nabídky. Navrhovatel v návrhu rovněž dodal, že vybraný dodavatel nezamýšlel předmětnou veřejnou zakázku realizovat, nýbrž ji chtěl „přeprodat“, shodou okolností právě navrhovateli. Dále v návrhu navrhovatel uváděl, že si před podáním nabídky ověřil všechny požadované technické parametry a jeho nabídka tak vycházela z řádných podkladů, nikoliv pouze z nějakého odhadu. Listiny, kterými výše uvedené prokazoval, ovšem nebyly zadavatelem akceptovány. Navrhovatel předpokládal, že všichni dodavatelé budou postupovat korektně, nicméně podle jeho názoru bylo zneužito „benevolentních“ zadávacích podmínek a tímto měl vybraný dodavatel neoprávněnou výhodu.

4.             Z výše uvedených důvodů navrhovatel požadoval, aby Úřad výsledky zadávacího řízení, resp. celé zadávací řízení zrušil.

II.             Napadené usnesení

5.             Dne 24. 10. 2019 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0363/2019/VZ-28339/2019/522/KČe (dále jen „napadené usnesení“).

6.             Úřad napadeným usnesením rozhodl tak, že správní řízení dle § 257 písm. e) zákona zastavil, neboť  navrhovatel nedoručil Úřadu návrh na zahájení řízení ze dne 2. 10. 2019 ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul jeho námitky, tj. nejpozději do 30. 9. 2019, nikoliv až dne 2. 10. 2019.

7.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil požadavky stanovené v § 251 odst. 2 zákona, když svůj návrh nedoručil Úřadu ve lhůtě tímto ustanovením stanovené. Úřad při svém hodnocení vycházel z ust. § 211 odst. 6 zákona, dle kterého je při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky dokument doručen již jeho dodáním do datové schránky. Tedy pokud bylo rozhodnutí o námitkách do datové schránky navrhovatele dodáno dne 20. 9. 2019, pak v souladu s § 251 odst. 2 zákona byl poslední den lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení dne 30. 9. 2019. Návrh ovšem Úřad obdržel do datové schránky až dne 2. 10. 2019, tedy až po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení.   

8.             Nad rámec výše uvedeného se Úřad v usnesení zabýval otázkou splnění povinnosti plynoucí z § 255 odst. 1 zákona, dle kterého je navrhovatel povinen ve lhůtě pro doručení návrhu složit na účet Úřadu kauci. Do dne uplynutí lhůty pro podání návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona nebyla ze strany navrhovatele kauce složena. Tímto byl dán rovněž důvod pro zastavení předmětného správního řízení ve smyslu § 257 písm. c) zákona.

III.           Námitky rozkladu

9.             Dne 6. 11. 2019 podal navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 24. 10. 2019. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

10.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že důvod k zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. e) zákona nebyl naplněn, neboť návrh na zahájení správního řízení byl podán včas. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že rozhodnutí o námitkách neobdržel dne 20. 9. 2019, nýbrž až 23. 9. 2019, jak dokládá přiložená kopie doručenky. Navrhovatel považuje za den doručení okamžik přihlášení se do datové schránky oprávněnou osobou ve smyslu § 8 odst. 1 až 4 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nikoliv okamžik dodání datové zprávy do datové schránky adresáta. Posledním dnem lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení ve smyslu § 251 odst. 2 zákona tedy dle navrhovatele byl den 3. 10. 2019. V kontextu výše uvedeného tedy navrhovatel považuje usnesení Úřadu za nesprávné a poškozující jeho procesní práva v důsledku špatného vyhodnocení věci ze strany Úřadu.

Závěr rozkladu

11.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu

12.         Dne 13. 11. 2019 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu, ve kterém zadavatel sdělil, že považuje napadené usnesení o zastavení řízení za souladné se zákonem, neboť navrhovateli uplynula lhůta pro podání návrhu na zahájení správního řízení dne 30. 9. 2019, nikoliv až dne 3. 10. 2019. Z tohoto důvodu Úřad postupoval zcela dle zákona, když předmětné správní řízení zastavil. Navrhovatel se dle zadavatele stále mylně domnívá, že lhůta pro podání návrhu počala běžet až okamžikem, kdy si rozhodnutí o námitkách z datových stránek stáhl, tedy dne 23. 9. 2019. K tomuto zadavatel odkazuje na ust. § 211 odst. 6 zákona, kde je uvedeno, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dnem dodání do datové schránky adresáta.

13.         Ve svém vyjádření zadavatel nad rámec uvedl, že navrhovatel nepředložil Úřadu ani doklad o složení kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona, který má být podle § 251 odst. 1 zákona součástí podaného návrhu.

14.         Vzhledem k výše uvedenému zadavatel navrhuje podaný rozklad zamítnout.

V.            Řízení o rozkladu

15.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

16.         Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání usnesení předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

17.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a zamítnutí podaného rozkladu.

VI.          K námitkám rozkladu

Navrhovatel v rozkladu tedy namítá, že Úřad rozhodl v rozporu se zákonem, když zastavil předmětné správní řízení z důvodu marného uplynutí lhůty pro podání návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona, neboť k uplynutí této lhůty před datem podání návrhu nedošlo.

Relevantní ustanovení

18.         Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

19.         Dle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

20.         Ve smyslu § 211 odst. 6 zákona je při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

Výklad ustanovení o doručování datovou schránkou ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek

21.         Nejvyšší správní soud se k problematice doručování námitek do datové schránky vyjádřil například ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 7 As 131/2019-31, kde uvádí, že: „Návazně pak krajskému soudu nelze vytknout, že uvedl, že na doručování námitek v projednávané věci je nutno aplikovat § 18 zákona o elektronických úkonech a námitky považovat za doručené již jejich dodáním do datové schránky osoby zúčastněné na řízení (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010 - 79, publ. pod č. 2131/2010 Sb. NSS). Byl-li by přijat názor stěžovatele (že pro doručení námitek je nutné přihlášení oprávněné osoby), nastaly by v zásadě nežádoucí situace: zadavatel by byl schopen (nepřihlášením do své datové schránky) vyloučit následný veřejnoprávní přezkum jeho jednání; dodavatel by byl nucen podávat námitky ve zcela nereálných lhůtách, případně by nebyl schopen námitky ve lhůtě podat vůbec. Zákonná úprava totiž pro podání námitek stanoví lhůty 5, 10, 15 a 30 dnů. Bez relevance k věci pak není ani fakt, že podle aktuálně účinného znění § 211 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, platí, že při komunikaci mezi dodavatelem a zadavatelem uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.“

22.         Obdobně pak Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 7. 11. 2018, č. j. 9 As 369/2017-46 uvedl, že : „námitky zadavateli a jejich vypořádání v rozhodnutí zadavatele jsou jakousi ,předehrouʼ před samotným – ryze veřejnoprávním – přezkoumáním postupu zadavatele ze strany žalovaného a zadavatel s nimi musí zacházet v souladu s uvedenými principy.“

23.         „V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu byla tak lhůta zachována, bylo-li podání učiněné prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky.“ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. 1 Afs 2/2013 – 46).

24.         Komentářová literatura k § 211 odst. 6 zákona uvádí, že toto ustanovení: „stanoví speciální úpravu doručování mezi zadavatelem a dodavatelem k zákonu č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění. Za okamžik doručení dokumentu je při komunikaci uskutečňované mezi zadavatelem a dodavatelem prostřednictvím datové schránky považován okamžik dodání do datové schránky adresáta. Jsou tak oproti předchozí právní úpravě vyjasněny výkladové spory o okamžik doručení, a to ve prospěch speciality zakázkového předpisu.“ (MACEK, I., DERKOVÁ, R., BARTOŇ, D., KOŠŤÁL, K., MAREČKOVÁ, E., ZATLOUKAL, P. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017. ISBN 978-80-7502-171-7. Komentář k § 211 odst. 6 zákona.).

K otázce dodržení lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení v projednávaném případě

25.         V projednávaném případě obdrželi účastníci zadávacího řízení dne 26. 8. 2019 „Oznámení o výběru dodavatele“, přičemž proti tomuto podal navrhovatel dne 6. 9. 2019 „Námitky proti Oznámení o výběru dodavatele“, které byly téhož dne zadavateli i doručeny.

26.         Z předložené doručenky datové zprávy vyplývá, že „Rozhodnutí o námitkách“ zadavatelem bylo navrhovateli dodáno do datové schránky dne 20. 9. 2019. S ohledem na ust. § 211 odst. 6 bylo tímto okamžikem předmětné rozhodnutí o námitkách navrhovateli doručeno.

27.         Bylo-li v předmětné věci doručeno „Rozhodnutí o námitkách“ dne 20. 9. 2019, pak dnem následujícím v souladu s § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu počala běžet lhůta pro podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkumu úkonů zadavatele stanovená v § 251 odst. 2 zákona. Lhůta dle předmětného ustanovení uplyne za 10 dní ode dne, kdy navrhovatel „Rozhodnutí o námitkách“ obdržel.

28.         Posledním dnem lhůty, kdy mohl navrhovatel podat návrh na zahájení správního řízení, tedy v kontextu výše uvedeného byl den 30. 9. 2019.

29.         Úřad však obdržel návrh na zahájení správního řízení do datové schránky dne 2. 10. 2019, tedy až poté, co navrhovateli marně uplynula lhůta k jeho podání.

30.         Ustanovení § 211 odst. 6 zákona staví najisto, že v případě komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, ať již při doručení námitek nebo rozhodnutí o nich, je okamžik doručení těchto dokumentů shodný s okamžikem dodání datové zprávy do datové schránky adresáta. Pokud by se okamžik doručení datové zprávy vázal na okamžik přihlášení se do datové schránky oprávněnou osobou, vedlo by to k nedůvodnému prodlužování zadávacího řízení. V konečném důsledku by takový postup mohl mít vliv i na samotný přezkum úkonů zadavatele v rámci správního řízení.

31.         Vzhledem k tomu, že právní úprava doručování formou datové zprávy mezi zadavatelem a jednotlivými dodavateli je již upravena zákonem, pak je výše uvedená judikatura pouze ukázkou toho, že tento právní názor zastávaly soudy i v době, kdy komunikace prostřednictvím datové schránky v oblasti zadávání veřejných zakázek ještě zákonem upravena nebyla.

32.         Pokud tedy navrhovateli bylo dodáno do datové schránky, resp. doručeno „Rozhodnutí o námitkách“ dne 20. 9. 2019, pak podáním návrhu na zahájení správního řízení až dne 2. 10. 2019 navrhovatel nedodržel zákonnou lhůtu pro jeho podání. Úřadu proto nezbylo nic jiného, než správní řízení v souladu s § 257 písm. e) zákona zastavit, neboť nedošlo ze strany navrhovatele k doručení návrhu na zahájení správního řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele ve lhůtě stanovené § 251 odst. 2 zákona.

33.         Nelze proto přisvědčit námitce navrhovatele, že mu „Rozhodnutí o námitkách“ bylo doručeno až dne 23. 9. 2019, resp. že podal návrh na zahájení správního řízení včas, neboť zákon stanoví okamžik doručení v případě dokumentů zasílaných do datové schránky výslovně k datu dodání dokumentu do datové schránky adresáta. Z výše uvedeného se nemohu ani ztotožnit s tvrzením navrhovatele, dle kterého Úřad postupem, jež vedl k zastavení správního řízení, poškodil procesní práva navrhovatele špatným vyhodnocením data doručení dokumentu s názvem „Rozhodnutí o námitkách“. Úřad vyhodnotil datum doručení předmětného dokumentu zcela v souladu se zákonem.

34.         S ohledem na vše výše uvedené proto shledávám napadené usnesení za správné a v souladu se zákonem.

VII.        Závěr

35.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodu uváděných v rozkladu.

36.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, a proto jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

 

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s  § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Ústecký kraj, Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem

2.             AD TECHNIK, s.r.o., Sousedská 856/9, 312 00 Plzeň

3.             TEMEX, spol. s.r.o., Erbenova 293/19, Vítkovice, 703 00 Ostrava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy