číslo jednací: S0070/2018/VZ-05522/2018/521/RŠu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným

• Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Bezpečnostní prvky 2017“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 5. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017/013450, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 099-195749, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 125-254403,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se při zadávání veřejné zakázky „Bezpečnostní prvky 2017“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 5. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017/013450, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 099-195749, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 125-254403, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 28. 8. 2017 podaných stěžovatelem –ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 – Lhotka, jež byly obviněnému doručeny dne 29. 8. 2017 a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení, tedy do 13. 9. 2017, neodeslal cit. stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, ale učinil tak až dne 31. 10. 2017.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 60 000 Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.             Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 22. 5. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Bezpečnostní prvky 2017“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 5. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017/013450, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 099-195749, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 125-254403.

2.             Předmět veřejné zakázky vymezil obviněný v bodu 2.1. „Předmět a místo plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 25. 5. 2017 následovně: „Předmětem plnění této veřejné zakázky ,Bezpečnostní prvky 2017´ jsou dodávky (koupě) speciálních mechanizačních prostředků pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu.

a.             Výsuvné signalizační vozíky – signalizační vozíky s výsuvnou činnou plochou – 2 kusy (dále také jen VSV)

b.             Signalizační vozíky s LED panelem – signalizační vozíky s činnou plochou sestavenou [z] LED světel – 18 kusů (dále také jen LED)

c.              Proměnné dopravní značky – dopravní značka s proměnnou symbolikou – 9 kusů (dále také jen PDZ)

d.             Bezpečnostní osvětlovací prvky – slouží pro osvětlení pracoviště na komunikaci při snížené viditelnosti nebo v noci – 12 kusů (dále také jen OP)“.

3.             Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil obviněný v bodě 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na 20 500 000,-Kč bez DPH.

4.             Dne 29. 6. 2017 obviněný odeslal k uveřejnění Oznámení změn nebo dodatečných informací do Věstníku veřejných zakázek, ve kterém prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 29. 8. 2017 do 9:00 hodin.

5.             Dne 29. 8. 2017 v 8:57 hodin obdržel obviněný námitky ze dne 28. 8. 2017 proti zadávací dokumentaci od společnosti ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 – Lhotka (dále jen „stěžovatel“).

6.             Dle dodejky datové zprávy, doručené jakožto součást podnětu stěžovatele ze dne 2. 11. 2017 k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „podnět“), byla stěžovateli dne 13. 9. 2017 doručena datová zpráva s názvem „Rozhodnutí o námitkách“, přičemž v příloze datové zprávy byl dokument s názvem „Podnět k prověření.pdf“. Dle stěžovatele tvoří obsah tohoto dokumentu, který přiložil k podnětu, „Podnět k prověření legality umístění a provozu reklamního zařízení na stavbě dálnice a v ochranném pásmu dálnice“ a zjevně nijak nesouvisí se zadávacím řízením na předmětnou veřejnou zakázku.

7.             Na základě výše uvedené skutečnosti stěžovatel dne 20. 10. 2017 odeslal obviněnému datovou zprávu, ve které jej upozorňoval na skutečnost, že dosud neobdržel rozhodnutí o námitkách, a současně žádal, aby došlo k vypořádání námitek.

8.             V reakci na to odeslal dne 31. 10. 2017 obviněný stěžovateli datovou zprávu s názvem „Odpověď na žádost o námitkách – Název zakázky: Bezpečnostní prvky 2017“, ve které uvedl, že k vypořádání námitek došlo dne 13. 9. 2017 a v příloze doložil „Rozhodnutí zadavatele o námitkách“ ze dne 13. 9. 2017.

Závěry Úřadu

9.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel od stěžovatele podnět týkající se postupu zadavatele ve výše uvedeném zadávacím řízení. Po přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení a dalších podkladů dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když v zákonem stanovené lhůtě neodeslal rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

10.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

11.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

 

Relevantní ustanovení zákona

12.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

13.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odstavce 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

14.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

15.         Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

16.         Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

17.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné, a takové rozhodnutí pak odeslat stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek. Úřad v  této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), dle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

18.         Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

19.         V šetřeném případě byly obviněnému dle doručenky datové zprávy doručeny námitky proti zadávací dokumentaci dne 29. 8. 2017. Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že obviněný dne 13. 9. 2017 (tedy ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona) odeslal stěžovateli datovou zprávu s názvem „Rozhodnutí o námitkách“, avšak přílohou této zprávy nebylo skutečné rozhodnutí o námitkách, nýbrž soubor s názvem „Podnět k prověření.pdf“. Stěžovatel ohledně přílohy této datové zprávy tvrdí, že jejím obsahem byl dokument „Podnět k prověření legality umístění a provozu reklamního zařízení na stavbě dálnice a v ochranném pásmu dálnice“, který však evidentně nijak nesouvisí se zadávacím řízením na předmětnou veřejnou zakázku, resp. s případným rozhodnutím zadavatele o námitkách stěžovatele.

20.         Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ze dne 15. 11. 2017 připouští, že na jeho straně došlo k administrativnímu pochybení při odesílání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, kdy podatelna nedopatřením nahrála do přílohy datové zprávy jiný dokument (určený pro jinou datovou zprávu) než rozhodnutí o námitkách. V souvislosti s výše uvedeným obviněný konstatuje, že „rozhodnutí však bylo prokazatelně učiněno ve lhůtě“.

21.         K tomu obviněný dodává, že „(…) Stěžovatel i přes zcela zjevnou nesrovnalost předmětu této zprávy a jejího skutečného obsahu na nedoručení tohoto rozhodnutí reagoval za více než měsíc,

(ii) [z]adavatel po zjištění chyby jednal a sjednal nápravu (tj. rozhodnutí o námitkách Stěžovateli doručil) (…)“.

22.         Obviněný následně doplňuje, že provedl organizační opatření vedoucí k minimalizaci možnosti budoucího obdobného pochybení pracovníků podatelny, byť chyba lidského faktoru se nedá nikdy zcela vyloučit.

23.         Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný potvrdil administrativní pochybení, které na jeho straně nastalo při odesílání rozhodnutí o námitkách, a konstatoval, že přílohou datové zprávy nebylo rozhodnutí o námitkách, ale došlo k nahrání nesprávné přílohy určené pro jinou datovou zprávu.

24.         K tvrzení obviněného, že v zákonné lhůtě o námitkách prokazatelně rozhodl, nicméně toto rozhodnutí neodeslal, uvádí Úřad následující.

25.         Rozhodnutí zadavatele (zde obviněného) o námitkách je nutno vnímat nejen jako samotné rozhodnutí (vyhotovení dokumentu, kterým zadavatel o námitkách rozhodl), ale rovněž i zajištění jeho dodání do sféry dispozice stěžovatele. Situace, kdy zadavatel o námitkách stěžovatele (vůbec) nerozhodne, se od situace, kdy zadavatel sice rozhodne, ale takové rozhodnutí stěžovateli, ať již z jakéhokoli důvodu, např. kvůli administrativnímu pochybení, neodešle, z pohledu stěžovatele vůbec neliší, neboť důsledek je vždy stejný – stěžovatel se zjednodušeně řečeno nedozví argumenty zadavatele ke skutečnostem uváděným v námitkách. V této souvislosti lze přitom nepochybně odkázat i na ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. S ohledem na výše uvedené lze úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o námitkách považovat za právní jednání, které je účinné (perfektní) až dojitím do sféry dispozice stěžovatele.

26.         Z uvedeného vyplývá, že i pokud by obviněný ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona reálně rozhodl (tedy vyhotovil rozhodnutí), avšak následně by nezajistil, aby se takové rozhodnutí o námitkách dostalo do sféry dispozice stěžovatele, nelze na takové jednání nahlížet jako na souladné s ust. § 245 odst. 1 zákona.

27.         Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, jednoznačně naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

28.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

29.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

30.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

31.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 14. 9. 2017, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ve vztahu k projednávanému přestupku dosud neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

32.         Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona lze za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uložit pokutu do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. d) zákona.

33.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

34.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

35.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

36.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě, resp. jeho nedodání do sféry dispozice stěžovatele, kterého se obviněný dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť v důsledku porušení zákonné povinnosti obviněného se stěžovatel vůbec nedozvěděl o postoji a relevantních argumentech zadavatele ke skutečnostem obsaženým v podaných námitkách (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany obviněného náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno, a to ani částečně, neboť přílohou datové zprávy odeslané dne 13. 9. 2017 byl soubor s názvem „Podnět k prověření.pdf“, který zjevně s rozhodnutím zadavatele o námitkách ani s předmětnou veřejnou zakázkou nikterak nesouvisí.

37.         Na základě skutkových zjištění však lze dospět k závěru, že obviněný neměl v úmyslu ignorovat ustanovení § 245 odst. 1 zákona a že k nevyřízení námitek v zákonem stanovené lhůtě (resp. k neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli) došlo zřejmě skutečně „pouze“ v důsledku administrativního pochybení na straně obviněného, což lze v kontextu šetřeného případu při zvažování výše pokuty zhodnotit jako polehčující okolnost.

38.         Pokud jde o posouzení případných dalších polehčujících či přitěžujících okolností, Úřad uvádí, že žádné neshledal.

39.         Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že – vzhledem k intenzitě skutkových okolností a následků, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů – přestupek spáchaný obviněným v šetřeném případě klasifikoval sice jako svým následkem spíše závažný (stěžovatel se ve lhůtě stanovené zákonem vůbec nedozvěděl relevantní argumentaci zadavatele), ale s přihlédnutím k dalším aspektům případu (zejm. ke skutečnosti uvedené v bodu 37. odůvodnění tohoto příkazu) uložil Úřad pokutu s důrazem na její preventivní funkci spíše při spodní hranici zákonné sazby. 

40.         Při určení výše pokuty Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Vzhledem k tomu, že z obsahu výroční zprávy zadavatele za rok 2016 umístěné na jeho internetových stránkách https://www.rsd.cz/wps/portal/web/rsd/Reditelstvi-silnic-a-dalnic vyplývá, že zadavatel v uvedeném roce disponoval aktivy v řádech miliard Kč, nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

41.         V souvislosti s právě uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

42.         Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

43.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy