číslo jednací: R0269/2016/VZ-33130/2017/322/DJa

Instance II.
Věc Stálá expozice ,Historie hasičství a požárů v Praze
Účastníci
  1. Muzeum hlavního města Prahy
  2. "M plus" spol. s r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 10. 11. 2017
Související rozhodnutí S0640/2016/VZ-42886/2016/543/MŠl
R0269/2016/VZ-33130/2017/322/DJa
Dokumenty file icon 2016_R0269.pdf 346 KB

Č. j.:ÚOHS-R0269/2016/VZ-33130/2017/322/DJa

 

Brno: 10. listopadu 2017

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 26. 10. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 31. 10. 2016 navrhovatelem –

  • "M plus" spol. s r.o., IČO 43001432, se sídlem U průhonu 1589/13a, 170 00 Praha, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 26. 9. 2016 JUDr. Tomášem Prokopcem, advokátem, ev. č. ČAK 00536, IČO 66199824, se sídlem Karlovo náměstí 285/19, 120 00 Praha 2,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0640/2016/VZ-42886/2016/543/MŠl ze dne 20. 10. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 29. 9. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 475/1, 110 00 Praha,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Stálá expozice ,Historie hasičství a požárů v Praze‘“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 7. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 7. 2016 pod ev. č. 631720,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0640/2016/VZ-42886/2016/543/MŠl ze dne 20. 10. 2016

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 30. 9. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“) k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – "M plus" spol. s r.o., IČO 43001432, se sídlem U průhonu 1589/13a, 170 00 Praha, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 26. 9. 2016 JUDr. Tomášem Prokopcem, advokátem, ev. č. ČAK 00536, IČO 66199824, se sídlem Karlovo náměstí 285/19, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel") – ze dne 29. 9. 2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 475/1, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel") – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Stálá expozice ,Historie hasičství a požárů v Praze‘ “ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 7. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 7. 2016 pod ev. č. 631720, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 30. 9. 2016, kdy byl Úřadu doručen návrh navrhovatele, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel ve svém návrhu namítal, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou diskriminační, neboť zadavatel volil takové parametry předmětu plnění veřejné zakázky, které směřují k jedinému produktu a zaručují konkurenční výhodu určitému dodavateli.

4.             Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ze dne 29. 8. 2016.

II.             Napadené rozhodnutí

5.             Dne 20. 10. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0640/2016/VZ-42886/2016/543/MŠl (dále jen „napadené rozhodnutí“).

6.             Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

7.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že z návrhu (ani z jeho příloh) není zřejmé, jak konkrétně (tzn. jakým způsobem) navrhovatel zadavateli námitky doručil. Úřad tedy dospěl k závěru, že žádnou z navrhovatelem přiložených příloh k návrhu (doklad o složení kauce, plná moc ze dne 26. 9. 2016 právního zástupce navrhovatele a dokument s názvem - technická argumentace) nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli.

8.             S ohledem na výše uvedené Úřad konstatoval, že návrh navrhovatele nenaplnil všechny zákonné požadavky, když v rozporu s § 114 odst. 3 zákona nebyl součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli.

III.           Námitky rozkladu

9.             Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 10. 2016. Dne 26. 10. 2016 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen dne 31. 10. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

10.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že postup Úřadu je vysoce formalistický. Navrhovatel má za to, že s přihlédnutím k obsahu správního spisu, jehož součástí byly i předmětné námitky a rozhodnutí zadavatele o jejich odmítnutí ze dne 19. 9. 2016, bylo možné posoudit naplnění zákonného účelu i za situace, kdy doklad o doručení námitek k návrhu připojen nebyl. Navrhovatel má za to, že jeho tvrzení spolu s rozhodnutím zadavatele o námitkách prokazují včasnost podaných námitek.

11.         K vysoce formalistickému postupu Úřadu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1287-14 ze dne 31. 8. 2015 (dále jen „rozhodnutí ÚS“) v bodu 18. písemného odůvodnění, kde Ústavní soud vyslovil názor, že netoleruje orgánům veřejné moci přehnaně formalistický postup, kdy za použití v podstatě sofistikovaného odůvodnění dochází k zřejmé nespravedlnosti. Dle názoru navrhovatele formalistický postup Úřadu neobstojí ani při posouzení souladu postupu Úřadu se základními zásadami činnosti správních orgánů stanovených v § 2 a § 3 správního řádu. Dále navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, uvedeným v bodě 20. odůvodnění rozhodnutí Úřadu a k tomu v rozkladu předesílá, v čem spatřuje rozpornost tohoto závěru s § 19 odst. 6 správního řádu.

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel navrhuje, aby bylo rozhodnuto tak, že se napadené rozhodnutí zrušuje.

Další průběh správního řízení

13.         Dne 30. 5. 2017 zaslal předseda Úřadu účastníkům správního řízení Sdělení k přípisu navrhovatele ze dne 26. 10. 2016 č. j. ÚOHS-14582/2017/322/DJa. Učinil tak s ohledem na skutečnost, že rozklad proti napadenému rozhodnutí nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě. Z toho důvodu se předseda Úřadu nemohl věcí zabývat. S ohledem na principy dobré správy předseda Úřadu v rámci svého dozorčího postavení předběžně posoudil, zda jsou či nejsou ohledně napadeného rozhodnutí dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci.

14.         Téhož dne předseda Úřadu účastníkům správního řízení sdělil, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedošel k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. správního řádu napadené rozhodnutí zrušit.

15.         Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017 č. j. 7 As 221/2017-40 týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.

16.         Úřad plně respektuje tento nově poskytnutý výklad Nejvyššího správního soudu a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu s tímto zákonem.

17.         Dne 22. 9. 2017 odeslal Úřad účastníkům správního řízení oznámení o pokračování správního řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0269/2016/VZ podaném proti napadenému rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

18.         Dne 22. 9. 2017 Úřad vyzval usnesením č. j. ÚOHS-R0640/2016/VZ-27561/2017/544/MPr zadavatele k vyjádření se k rozkladu. Dne 9. 10. 2017 předseda Úřadu vyzval zadavatele usnesením č. j. ÚOHS-R0640/2016/VZ-28736/2017/322/DJa k poskytnutí informací o provedených úkonech v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Dne 16. 10. 2017 obdržel předseda Úřadu dokument s názvem „poskytnutí informací o provedených úkonech v zadávacím řízení na veřejnou zakázku“ (dále jen „přípis“), kterým oznámil, že dne 23. 12. 2016 byla veřejná zakázka zadána vybranému uchazeči – REVYKO s. r. o., IČO 49245651, se sídlem Vídeňská 405, 148 00 Praha 4 -  Kunratice (dále jen „vybraný uchazeč“) a to uzavřením kupní smlouvy č. MUZ/662/2016 ze dne 23. 12.2016 (dále jen „kupní smlouva“), která byla přílohou tohoto přípisu.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu navrhovatele a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se toto správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu zaslanému Úřadu nebyl připojen doklad o doručení námitek, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

22.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele

V.            K námitkám rozkladu

23.         Navrhovatel předně v rozkladu namítá, že postup Úřadu je vysoce formalistický a má za to, že s přihlédnutím k obsahu správního spisu, jehož součástí byly i předmětné námitky a rozhodnutí zadavatele o jejich odmítnutí ze dne 19. 9. 2016, bylo možné posoudit naplnění zákonného účelu i za situace, kdy doklad o doručení námitek k návrhu připojen nebyl.

24.         K této zásadní námitce navrhovatele uvádím, že Úřad se nedopustil přepjatého formalistického postupu a mám za to, že Úřad aplikoval příslušná zákonná ustanovení zcela v souladu nejen s jejich zněním, ale i v souladu se smyslem a účelem zákona, k čemuž odkazuji na obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí.

25.         Jak navrhovatel sám uvádí, při interpretaci právních norem je na místě vycházet i z jejich účelu, což bylo napadeným rozhodnutím reflektováno. Povinné náležitosti návrhu dle zákona přitom nejsou vyžadovány nijak svévolně. Dikce splnění všech náležitostí již při zahájení správního řízení sleduje legitimní účel, reprezentovaný především prevencí vedení nedůvodných a neoprávněných správních řízení. Za splnění všech formálních náležitostí návrhu jako nezbytné podmínky pro vedení správního řízení pak odpovídá navrhovatel, neboť k jeho žádosti je správní řízení zahajováno a vedením správního řízení může současně dojít k omezení práv dalších účastníků. Tudíž námitka, ohledně nesouladnosti postupu Úřadu s ohledem na cíle zákona nemůže obstát. Je třeba vnímat širší souvislosti právní úpravy, k čemuž uvádím následující.

26.         Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

27.         Podle § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c) nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě určené způsobem podle § 115 odst. 5 zákona,

d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty ve smyslu § 67 odst. 4 zákona,

e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona,

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a téhož zákona.

28.         V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 114 odst. 3 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad musí v souladu s § 37 odst. 3 v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzvat navrhovatele k odstranění vad, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích jejich neodstranění. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. Při rozlišení, zda se jedná o vadu odstranitelnou nebo neodstranitelnou, je třeba vycházet z § 117a zákona.

29.         Je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou v § 117a zákona vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k jejich odstranění a navrhovatel je ani přes výzvu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) téhož ustanovení pak zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k jejich odstranění nejprve vyzýval. Z dikce zákona samého tak vyplývá, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3 resp. § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání.

30.         Ke stejnému výkladu lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k novele zákona, který změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně § 117a zákona uvádí následující:

K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]

Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“

31.         S ohledem na smysl a účel ust. § 117a je tak zřejmé, že zákonodárce novelou zákona přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení.

32.         Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle ust. § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle ust. § 114 odst. 6 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle ust. § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.

33.         K tomu je třeba dodat, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, přičemž, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny, neboť k jeho návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli.

34.         V posuzovaném případě navrhovatel k návrhu připojil následující dokumenty: doklad o složení kauce, plná moc právního zástupce navrhovatele a dokument s názvem technická argumentace. Jak bylo výše odůvodněno, zákonodárce v ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu musí být doklad o doručení námitek. Úřad správně dospěl k závěru, že žádný z těchto dokumentů (příloh k návrhu) nelze považovat za doklad o doručení námitek. Z obsahu podaného návrhu je tak zřejmé, že navrhovatel nepřipojil k návrhu doklad o doručení námitek.

35.         Navrhovatel v rozkladu uvádí, že zadavatel na základě oznámení o zahájení správního řízení zaslal Úřadu dokumentaci o veřejné zakázce, a tedy Úřad měl v den vydání napadeného rozhodnutí k dispozici mimo jiné i rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 19. 9. 2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovatel tedy na základě této skutečnosti dovodil, že jelikož rozhodnutí o námitkách bylo součástí správního spisu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, Úřad tak měl v den vydání napadeného rozhodnutí postaveno najisto z rozhodnutí o námitkách, že námitky byly doručeny řádně a včas. S touto argumentací navrhovatele však nemůžu souhlasit. Návrh musí náležitosti, které vyjmenovává ust. § 114 odst. 3 zákona, obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. K této námitce navrhovatele rovněž uvádím, že za splnění všech formálních náležitostí návrhu jako nezbytné podmínky pro vedení správního řízení odpovídá sám navrhovatel, neboť k jeho žádosti je správní řízení zahajováno a vedením správního řízení může současně dojít k omezení práv dalších účastníků. Proto nelze povinnost doložit doklad o doručení námitek přenášet na zadavatele či na Úřad.

36.         Jak již bylo výše uvedeno, návrh musí obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti dle § 114 odst. 3 zákona již ve chvíli, kdy byl podán, aby vůbec mohly být splněny podmínky pro vedení správního řízení. Dne 30. 9. 2016, kdy byl Úřadu doručen návrh, bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Následně dne 4. 10. 2016 byl zadavatel vyzván k vyjádření se k obdrženému návrhu a společně s tímto vyjádřením byl povinen zaslat Úřadu dokumentaci o veřejné zakázce (což učinil až 10. 10. 2016). Jelikož navrhovatel nepřiložil k návrhu doklad o doručení námitek zadavateli jako povinnou náležitost návrhu, která má osvědčit (doložit) tvrzení o okamžiku doručení námitek právě již při samostatném podání návrhu, nebyly splněny podmínky pro vedení správního řízení. Proto Úřad ani nemůže vycházet z dalších podkladů obsažených ve spise.

37.         Návrh na přezkoumání úkonů musí splňovat všechny zákonem stanovené náležitosti, konkrétně pak zejména ty, které jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. Účelem prokázání dokladu o doručení totiž není jen deklarace skutečnosti, že měl zadavatel možnost se s obsahem námitek navrhovatele seznámit, ve vztahu ke které by se prohlášení zadavatele o obdržení námitek mohlo jevit jako dostačující, ale zejména osvědčení oprávněnosti zahajovaného správního řízení a jistotné určení počátku běhu zákonem stanovených lhůt. Proto považuji závěry Úřadu v bodě 20. odůvodnění napadeného rozhodnutí za správné.

38.         K tomu doplňuji, že samotný doklad o doručení má stěžejní význam pro zákonnost správního řízení, neboť představuje kruciální okolnost pro posouzení přípustnosti podaného návrhu z hlediska obligatorního a řádného předchozího využití institutu námitek jako opravného prostředku (ve smyslu § 110 odst. 7 zákona) a dále pro stanovení počátku běhu lhůty, po kterou zadavatel nesmí (ve smyslu § 111 odst. 5 zákona) v případě podání řádného návrhu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Za zákonnost správního řízení a jeho vedení v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti odpovídá Úřad, který je k zajištění účelu řízení oprávněn, pro zahájení řízení, potažmo vydání závazného rozhodnutí, požadovat po navrhovateli kvalifikované podklady. Klade-li tedy zákon odpovědnost za prokázání doručení námitek zadavateli na navrhovatele, je navrhovatel povinen již při podání návrhu předložit způsobilý doklad o doručení.

39.         V daném případě je podstatné uvědomit si, že existují proti sobě stojící principy dobré správy a možnosti přístupu ke správnímu orgánu a na druhé straně zásady, podle níž „práva náležejí bdělým“ a zásada účelnosti a efektivnosti správního řízení. V rozhodovaném případě, je na účastníkovi řízení, aby naplnil náležitosti návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nenaplní, dojde k zastavení správního řízení. Za situace, kdy je taková povinnost stanovena zákonem a navrhovatel tuto povinnost nesplní, nelze jeho povinnost přenášet na Úřad, neboť by tím došlo k porušení zásady spočívající v efektivitě a účelnosti správního řízení, tedy účelu, jež je předmětnou zákonnou úpravou sledován.

40.         K tomu uvádím, že správní orgány jsou povinny zachovat rovné postavení (dotčených) osob při uplatňování svých procesních práv ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 správního řádu a zároveň dle téhož ustanovení správního řádu jsou správní orgány povinny postupovat vůči dotčeným osobám nestranně a vyžadují od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. V posuzovaném případě Úřad jako správní orgán tak vůči všem dotčeným osobám přistupoval rovně, a tedy nemohl přenášet odpovědnost za prokázání doručení námitek ani na zadavatele, neboť by tím došlo k porušení principu rovnosti účastníků správního řízení. V daném případě z obsahu návrhu podaného navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel nedodržel povinné náležitosti návrhu stanovené zákonem, a proto zákonný důsledek, kterým je v rozhodovaném případě zastavení správního řízení, nemůže být vykládán ani jako přehnaně formalistická interpretace zákona, ani jako odepření přístupu k příslušnému orgánu.

41.         Považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno. Za takové situace Úřad nebyl oprávněn věcně přezkoumat podaný návrh, a to z důvodu jednání navrhovatele. Není tudíž na místě jakkoli Úřadu vytýkat, že by navrhovateli upíral jeho ústavně zaručená práva, když výslovná zákonná úprava Úřad vázala ke zcela konkrétnímu postupu, jenž Úřad naplnil.

42.         K nové skutečnosti, že byla uzavřena kupní smlouva mezi vybraným uchazečem a zadavatelem na předmět plnění veřejné zakázky, uvádím, že tato okolnost není pro nyní vedené správní řízení o rozkladu podstatná. Úřad zastavil správní řízení podle § 117a písm. d) zákona z důvodu nesplnění všech náležitostí návrhu, resp. nebyly splněny podmínky pro vedení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Z tohoto důvodu není předmětem přezkumu Úřadu okolnost uzavření kupní smlouvy na veřejnou zakázku a rovněž tuto skutečnost neposuzuji ani jako podklad správního řízení, neboť již od počátku nejsou splněny podmínky pro vedení správního řízení.

43.         Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným.

44.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

VI.          Závěr

45.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

46.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží

1.             JUDr. Tomáš Prokopec, advokát, Karlovo náměstí 285/19, 120 00 Praha 2

2.              Muzeum hlavního města Prahy, Kožná 475/1, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákon.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz