číslo jednací: S0759/2016/VZ-05440/2017/551/AKr

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 16. 12. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 000 20 478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Prezentace Ministerstva zemědělství na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 2017“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 2. 8. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 636274, na kterou bylo dne 21. 11. 2016 uzavřeno sedm smluv se společností AL – SYSTEM EXPO s.r.o., IČO 281 11 265, se sídlem Nádražní 90, 373 12 Borovany,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 000 20 478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Prezentace Ministerstva zemědělství na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 2017“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 2. 8. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 636274, nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 3 citovaného zákona, když vyloučil uchazeče Rapid, akciová společnost, IČO 000 01 040, se sídlem Podolské nábřeží 6/34, 147 00 Praha, z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že jeho nabídka obsahovala několik početních chyb v položkovém rozpočtu na zajištění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017, které měly mít vliv na výši nabídkové ceny, a dále z důvodu neuvedení výše DPH v návrzích smluv na zajištění veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, ANUGA 2017, přestože se jednalo o nejasnosti na první pohled zřejmé, lehce popsatelné a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelné, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 21. 11. 2016 sedm smluv na veřejnou zakázku, a to Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 894-2016-10042 a č.j.: 65672/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 895-2016-10042 a č.j.: 65673/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 896-2016-10042 a č.j.: 65675/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 897-2016-10042 a č.j.: 65676/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 898-2016-10042 a č.j.: 65678/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 899-2016-10042 a č.j.: 65680/2016-MZE-10042 a Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 900-2016-10042 a č.j.: 65683/2016-MZE-10042. 

II.

            Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 000 20 478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

 

pokuta ve výši 90 000 Kč (devadesát tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění                 

1.      Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 000 20 478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Prezentace Ministerstva zemědělství na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 2017“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 2. 8. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 63627 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.      V podnětu je namítáno, že zadavatel v předmětné veřejné zakázce vyloučil jednoho z uchazečů z důvodu, že tento uchazeč nedodržel požadavky stanovené zadavatelem, resp. dopustil se ve své nabídce několika početních chyb, které měly dle zadavatele vliv na výši nabídkové ceny.                 

3.      Na základě skutečností uvedených v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce, ze které zjistil následující skutečnosti.

4.      Zadávací řízení bylo zahájeno dne 1. 8. 2016 odesláním formuláře Oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“), které bylo ve VVZ uveřejněno dne 2. 8. 2016, pod evidenčním číslem zakázky 636274, ve znění oprav ze dne 16. 8. 2016 a ze dne 24. 8. 2016.

5.      Z bodu II.1.2) Oznámení o zakázce „Druh zakázky a místo provedení stavebních prací, místo dodávky nebo plnění“ a bodu 3.1. zadávací dokumentace vyplývá, že se jednalo o veřejnou zakázku na služby.

6.      Podle bodu II.1.5) Oznámení o zakázce „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ a dále bodu 3.2. zadávací dokumentace „Předmět plnění veřejné zakázky a jeho specifikace“ byl předmětem plnění veřejné zakázky výběr dodavatele (realizátora stánků), který zajistí stavbu a realizaci stánků Ministerstva zemědělství na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí – zajištění výstavní plochy, zajištění technické realizace stánku (architektonický návrh, projekt, stavba, montáž, demontáž včetně technického vybavení a přípojek, pojištění, záruční servis apod.), zajištění doprovodného programu a souvisejících služeb, a to vše v souladu s technickou specifikací a dalšími požadavky stanovenými v přílohách zadávací dokumentace. Z uvedeného bodu 3.2. zadávací dokumentace dále vyplývá, že se jednalo o veletrhy:

1) Internationale Grüne Woche, výstaviště Messe Berlin, Berlín, Německo;

2) Biofach 2017, výstaviště  Nürnberg Messe, Norimberk, Německo;

3) Gulfood 2017, výstaviště Dubai World Trade Center, Dubaj, Spojené arabské emiráty;

4) Foodex Japan 2017, výstaviště Makuhari Messe, Tokio, Japonsko;

5) AGRITECH EXPO Zambia 2017, areál GART Research Centre, Chisamba, Zambie;

6) SIAL CHINA 2017, výstaviště Shanghai Expo Center, Šanghaj, Čína;

7) ANUGA 2017, výstaviště Köeln Messe, Kolín nad Rýnem, Německo,

přičemž v dalších podrobnostech předmětu plnění zadavatel odkazoval na dokumenty, které tvořily součást zadávacích podmínek, a to zejména na návrhy smluv k jednotlivým veletrhům včetně jejich příloh, na specifikaci veletrhů a dále na dokument „Návrh stánku MZE 2017 v zahraničí“.

7.      Podle bodu II.1.6) Oznámení o zakázce „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ a dále bodu 3.3. zadávací dokumentace „Klasifikace předmětu veřejné zakázky“ byl předmět veřejné zakázky označen CPV kódem 79950000-8 Organizace výstav, veletrhů a kongresů.

8.      Z bodu 3.6. zadávací dokumentace „Místo plnění zakázky“ vyplývá, že místem plnění veřejné zakázky jsou místa dle jednotlivých veletrhů specifikovaných v zadávací dokumentaci (viz bod 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

9.      Podle bodu II.2.1) Oznámení o zakázce „Celkové množství nebo rozsah“  a dále bodu 3.4. zadávací dokumentace „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky a opční právo“ činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 22 314 050 Kč bez DPH.

10.  Z bodu IV.2.1) Oznámení o zakázce „Kritéria pro zadání zakázky“ a z bodu 14.1. zadávací dokumentace „Hodnotící kritéria“ vyplývá, že hodnotícím kritériem byla v daném případě ekonomická výhodnost nabídky, přičemž dílčími hodnotícími kritérii byla nabídková cena v Kč včetně DPH s váhou 70 % a dále architektonický návrh na realizaci stánku Ministerstva zemědělství na výstavě Internationale Grüne Woche (IGW) s váhou 30 %.

11.  Z bodu 14.2. zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ dále vyplývá, že dílčímu kritériu č. 2, tj. architektonickému návrhu na realizaci stánku Ministerstva zemědělství na výstavě Internationale Grüne Woche (IGW), které bylo kritériem subjektivním, byla přiřazena následující tři subkritéria, která byla předmětem hodnocení:

 

A	Celková úroveň kreativního zpracování, originality a celkového ztvárnění grafického návrhu	Max. 60 bodů
B	Vhodnost prostorového uspořádání stánku s ohledem na zabezpečení provozu zázemí stánku	Max. 20 bodů
C	Úroveň kreativního zpracování a originality celkového označení expozice	Max. 20 bodů

 

12.  Z článku 4. zadávací dokumentace „Obchodní podmínky“ vyplývá, že všechny obchodní a platební podmínky plnění veřejné zakázky byly podrobně vymezeny v závazném textu 7 návrhů smluv, které tvořily přílohu č. 1 zadávací dokumentace. Zadavatel současně stanovil, že „Uchazeč předloží v nabídce návrh smluv, který bude odpovídat závaznému textu návrhů smluv obsaženému v zadávací dokumentaci. Uchazeč není oprávněn měnit a doplňovat závazný text návrhu smluv na jiných než výslovně označených místech. Smlouvy budou uzavřeny v souladu s návrhem smluv předložených v nabídce uchazeče.“.

13.  Z článku 15. zadávací dokumentace „Požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny“ vyplývá, že „nabídkovou cenou se pro účely zadávacího řízení rozumí celková cena za splnění předmětu veřejné zakázky. Nabídková cena bude uvedena v členění: cena v Kč bez DPH, sazba DPH v %, výše DPH v Kč a cena v Kč s DPH. Za správnost určení sazby DPH nese odpovědnost uchazeč.“.

14.  Zadavatel v tomto článku dále stanovil, že nabídková cena bude zahrnovat veškeré náklady související s realizací veřejné zakázky a bude cenou maximální a konečnou, a tato nabídková cena bude zahrnovat zisk uchazeče a veškeré náklady na práce a činnosti vyplývající pro uchazeče ze zadávacích podmínek, o kterých uchazeč podle svých odborných znalostí měl vědět, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení a dokončení celého předmětu veřejné zakázky nezbytné. Nabídkovou cenu bylo možné překročit pouze v případě, pokud by došlo v průběhu realizace k navýšení sazby DPH při změně právních předpisů. Zadavatel požadoval zpracovat nabídkovou cenu formou položkového rozpočtu, který bude vložen do návrhu smlouvy jako jeho příloha č. 1. Uchazeč měl dále vyplnit nabídkovou cenu do článku IV.[1] závazného textu návrhu smlouvy, který bude předložen v jeho nabídce. Tento způsob měl uchazeč učinit u každého návrhu smlouvy s tím, že výsledná nabídková cena bude součet nabídkových cen všech návrhů smluv. Zadavatel dále uvedl, že podkladem pro zpracování nabídkové ceny je zadávací dokumentace a dále všechny její přílohy.

15.  Podle bodu IV.3.4) Oznámení o zakázce „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ byla lhůta pro podání nabídek stanovena na 20. 9. 2016 do 10:00 hodin. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel několik žádostí o dodatečné informace k zadávacím podmínkám ve formě dotazů, na jejichž základě byla tato lhůta prodloužena až do 26. 9. 2016 do 10:00 hodin.

16.  Z protokolu o otevírání obálek ze dne 26. 9. 2016 vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, které byly zadavatelem jmenovanou komisí pro otevírání obálek a hodnocení otevřeny za účasti všech čtyř uchazečů v tom pořadí, v jakém byly zadavateli doručeny. Komise po provedené kontrole konstatovala splnění požadavků dle § 71 odst. 7 zákona u všech nabídek a zaprotokolovala celkové nabídkové ceny těchto uchazečů:

• ABAS ATELIER s.r.o., IČO 256 53 059, se sídlem Rozšířená 2159/15, 182 00 Praha 8 - Libeň (dále jen „ABAS ATELIER“) – 26 842 542 Kč vč. DPH;
• AL - SYSTEM EXPO s. r.o., IČO 281 11 265, se sídlem Nádražní 90, 373 12 Borovany – Borovany (dále jen „AL - SYSTEM EXPO“) – 25 300 150 Kč vč. DPH;
• ARTEO CZ s.r.o., IČO 182 40 160, se sídlem Tržní, 336 01 Blovice (dále jen „ARTEO CZ“) – 26 996 015 Kč vč. DPH;
• Rapid, akciová společnost, IČO 000 01 040, se sídlem Podolské nábřeží 6/34, 147 00 Praha 4 – Podolí (dále jen „Rapid“) – 26 798 841 Kč vč. DPH.

 

17.  Z protokolu o druhém jednání hodnotící komise ze dne 6. 10. 2016 vyplývá, že hodnotící komise posoudila jednotlivé nabídky z hlediska splnění kvalifikačních požadavků a zadávacích podmínek. Hodnotící komise vyřadila nabídku uchazečeABAS ATELIER pro nesplnění kvalifikačních požadavků, neboť nedoložil kopie dokladů o dosaženém vzdělání u žádného z členů odborného týmu a doporučila zadavateli vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení podle § 60 odst. 1 zákona.

18.  Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 10. 2016 vyplývá, že hodnotící komise v rámci posouzení nabídek podle § 76 zákona vyřadila nabídku uchazeče ABAS ATELIER pro nesplnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, a to z důvodu, že se dopustil několika početních chyb v položkovém rozpočtu majících vliv na výši nabídkové ceny, dále v případě nacenění veletrhu ANUGA 2017 nedodržel cenu pro doprovodný program ve výši 100 000 Kč, když stanovil cenu ve výši 55 000 Kč, a nepřiložil do nabídky přílohy č. 2 a č. 3 jednotlivých návrhů smluv.

19.  Z této zprávy dále vyplývá, že hodnotící komise vyřadila nabídku uchazeče Rapid, a to z důvodu, že se dopustil několika početních chyb v položkovém rozpočtu majících vliv na výši nabídkové ceny, resp. nedodržel požadavky stanovené zadavatelem. Hodnotící komise k tomu dále uvedla, že:  „V případě nacenění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017 uchazeč uvedl nabídkovou cenu v položkách 19, 20 a 21 tak, že cena v Kč bez DPH je 50.000,-, DPH je 10.500,- a cena v Kč vč. DPH je 65.500,- na místo 60.500,- Kč. Celkový rozpočet pak počítá s korektními součty na jednotlivých řádcích. Z uvedeného sice není zcela zřejmé, kde uchazeč udělal početní chybu. V každém případě by pak náprava této početní chyby vedla k úpravě nabídkové ceny. V případě veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, Anuga 2017 uchazeč v položkových rozpočtech provedl ocenění na cenu bez DPH, uvedl příslušnou výši DPH, která není nulová a cenu včetně DPH. V jednotlivých smluvních návrzích však uvedl, že DPH je  těchto případech 0 Kč.“.

20.  Z uvedené Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je dále zřejmé, že zbývající dvě nabídky byly hodnotící komisí hodnoceny podle hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky a jeho dvou dílčích hodnotících kritérií. Hodnotící komise na základě výsledku hodnocení nabídek sestavila pořadí nabídek, kdy na prvním místě byla nabídka uchazeče AL - SYSTEM EXPO a na druhém místě nabídka uchazeče ARTEO CZ. Hodnotící komise doporučila zadavateli vybrat nabídku uchazeče AL - SYSTEM EXPO jako nejvhodnější nabídku.

21.  Z rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 10. 2016 o výběru nejvhodnější nabídky je zřejmé, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, která byla předložena uchazečem AL - SYSTEM EXPO s. r.o., IČO 281 11 265, se sídlem Nádražní 90, 373 12 Borovany – Borovany (dále jen “vybraný uchazeč“) a uzavřel s ním dne 21. 11. 2016 "Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci“ (dále jen „smlouva“), přičemž se jednalo celkem o sedm smluv (Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 894-2016-10042 a č.j.: 65672/2016-MZE-10042, Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 895-2016-10042 a č.j.: 65673/2016-MZE-10042, Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 896-2016-10042 a č.j.: 65675/2016-MZE-10042, Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 897-2016-10042 a č.j.: 65676/2016-MZE-10042, Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 898-2016-10042 a č.j.: 65678/2016-MZE-10042, Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 899-2016-10042 a č.j.: 65680/2016-MZE-10042 a Smlouva o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 900-2016-10042 a č.j.: 65683/2016-MZE-10042), každápro jeden z uvedených veletrhů (viz bod 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

22.  Zadavatel vyloučil uchazeče ABAS ATELIER z další účasti v zadávacím řízení podle § 60 odst. 1 a § 76 odst. 6 zákona, jak vyplývá z jeho rozhodnutí o vyloučení ze dne 10. 10. 2016.

23.  Zadavatel dále vyloučiluchazeče Rapid z další účasti v zadávacím řízení podle § 76 odst. 6 zákona, jak je uvedeno v jeho rozhodnutí o vyloučení ze dne 10. 10. 2016.

24.  Zadavatel obdržel dne 26. 10. 2016 od vyloučeného uchazeče Rapid námitky proti rozhodnutí o vyloučení podle § 110 odst. 4 zákona z téhož dne, kterým se rozhodl nevyhovět, jak je zřejmé z jeho „Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách“ ze dne 1. 11. 2016. V souladu s § 111 odst. 2 zákona zadavatel uvědomil tohoto vyloučeného uchazeče o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

25.  Formulář „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ odeslal zadavatel do VVZ dne 4. 12. 2016, kde byl dne 7. 12. 2016 uveřejněn.

26.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 3 zákona, když vyloučil uchazeče Rapid z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že jeho nabídka obsahovala několik početních chyb v položkovém rozpočtu na zajištění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017, které měly mít vliv na výši nabídkové ceny, a dále z důvodu neuvedení výše DPH v návrzích smluv na zajištění veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, ANUGA 2017, přestože se jednalo o nejasnosti na první pohled zřejmé, lehce popsatelné a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelné, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 21. 11. 2016 sedm smluv na veřejnou zakázku, a to Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 894-2016-10042 a č.j.: 65672/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 895-2016-10042 a č.j.: 65673/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 896-2016-10042 a č.j.: 65675/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 897-2016-10042 a č.j.: 65676/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 898-2016-10042 a č.j.: 65678/2016-MZE-10042, Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 899-2016-10042 a č.j.: 65680/2016-MZE-10042 a Smlouvu o zajištění účasti Ministerstva zemědělství na výstavní akci, číslo smlouvy: 900-2016-10042 a č.j.: 65683/2016-MZE-10042. Tímto jednáním se mohl zadavatel dopustit správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0759/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce.

I.        Řízení před správním orgánem

27.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

• zadavatel.

28.  Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 16. 12. 2016, č. j. ÚOHS-S0759/2016/VZ-49548/2016/551/SBe, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením z téhož dne, č. j. ÚOHS-S0759/2016/VZ-49549/2016/551/SBe, stanovil účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

29.  Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 16. 12. 2016, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.

30.  Zadavatel se v předmětném správním řízení nechal před Úřadem zastoupit společností Public Market Advisory s.r.o., IČO 023 22 021, se sídlem Šromova 639/43, Chrlice, 643 00 Brno, za kterou jedná jednatel JUDr. Michal Šilhánek, a to na základě plné moci ze dne 23. 11. 2016. 

31.  Dne 5. 1. 2017 umožnil Úřad nahlédnout do spisu zástupci zadavatele.

32.  Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 2. 1. 2017, které bylo doručeno Úřadu téhož dne prostřednictvím datové schránky. Ve svém vyjádření se zadavatel v plné míře odkázal také na své vyjádření k podnětu ze dne 1. 12. 2016.

II.      Vyjádření zadavatele ze dne 1. 12. 2016

33.  Zadavatel úvodem svého vyjádření Úřadu oznámil, že dne 21. 11. 2016 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvy v souladu se zadávacími podmínkami a nabídkou vybraného uchazeče, a to po uplynutí všech blokačních lhůt pro podpis smlouvy. Žádost Úřadu o zaslání dokumentace o veřejné zakázce zadavatel obdržel prostřednictvím datové schránky dne 22. 11. 2016. Zadavatel zároveň vyjádřil názor, že podnět byl zřejmě podán vyloučeným uchazečem Rapid a že toto podání považuje za účelové s tím, že se za tímto postupem může skrývat snaha vyhnout se uhrazení kauce při podání návrhu ve smyslu zákona, což lze dle zadavatele považovat za zcela zjevné obcházení smyslu a účelu zákona. Zadavatel přitom poukázal na ustanovení § 110 odst. 9 zákona a k tomuto ustanovení uvedl následující důvodovou zprávu: „návrh znemožňuje zneužívání podání podnětu ze strany uchazečů, kteří nevyužili možnost řádného podání návrhu na zahájené řízení“, s tím, že úmyslem zákonodárce tak bylo zamezit využívání podnětů tam, kde může stěžovatel využít svého práva na podání řádného návrhu.

34.  Zadavatel dále uvedl, že je nesporné, že uchazeč Rapid ve své nabídce udělal chybu v položkovém rozpočtu a smlouvách, přičemž se jedná o chyby snadno identifikovatelné a popsatelné, což však nemůže být dostačující pro konstatování, že takovou chybu je možné odstranit, neboť stejně tak by mohlo být toto konstatováno například o nepodepsaném návrhu smlouvy.  Mezi zadavatelem a stěžovatelem je tak sporná pouze otázka, zda se jedná o chybu „opravitelnou“ či „neopravitelnou“. Zadavatel je názoru, že postup podle § 76 zákona není možný, neboť dikce § 76 zákona výslovně konstatuje „Hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3.“. Z uvedeného tak podle zadavatele plyne, že hodnotící komise mohla (ale nemusela) požádat o vysvětlení nabídky, a to v případě nejasností. Z doložených dokumentů je však zcela zřejmé, že hodnotící komise neidentifikovala nejasnosti v nabídce. V daném případě bylo zřejmé, že nabídka obsahuje chybu v nabídkové ceně v položkách 19, 20 a 21, kdy uchazeč Rapid uvedl, že cena v Kč bez DPH je 50 000 Kč, DPH je 10 500 Kč a cena včetně DPH je 65 500 Kč, namísto součtu 60 500 Kč. Jednalo se tedy o chybu v nabídkové ceně, kterou by bylo možné zhojit pouze opravou nabídky samotné, a tak neměla hodnotící komise jinou možnost, než postupovat tak, že takovou nabídku vyřadí, neboť jí zákon neumožňuje vyzvat k opravě nabídky. V případě nacenění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017 je tak v předloženém rozpočtu celková nabídková cena ve výši 2 980 315 Kč včetně DPH. Tento součet počítá u položek 19, 20 a 21 s částkami 60 500 Kč, byť daný sloupec obsahuje hodnoty 65 500 Kč. V případě, že by hodnotící komise vyzvala uchazeče ve smyslu ustanovení§ 76 odst. 3 zákona, muselo by toto vysvětlení nezbytně nutně vést k opravě jednotlivých položek na částku 60 500 Kč, anebo k opravě celkové nabídkové ceny za daný veletrh, a to k navýšení o 15 000 Kč. V obou případech pak jde již o doplnění/opravu nabídky, nikoliv o její vysvětlení, a současně by šlo o úpravu mající vliv na výši nabídkové ceny jako celku nebo její části. Zadavatel k tomu dále uvedl rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) č. j. 31 Af 10/2013 ze dne 10. 12. 2014, kdy podle rozhodovací praxe nemá být na straně jedné pojetí institutu vysvětlení vykládáno příliš formalisticky, na straně druhé nelze prostřednictvím vysvětlení nejasností v nabídce doplňovat nabídku. Z uvedeného rozsudku krajského soudu citoval zadavatel následující: „Jak je z uvedené dikce zřejmé a jak ostatně také vyplývá z komentářové a doktrinální literatury (…) a také z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu sice k zákonu o zadávání veřejných zakázek z roku 1994, která je však aplikovatelná i pro současnou právní úpravu, tak „zákon o veřejných zakázkách nestanoví povinnost komise před hodnocením nabídek ověřovat a vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách. Tato povinnost se týká jen mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu ustanovení § 36 zákona o veřejných zakázkách z roku 1994 [pozn. soudu: nyní obdobně ustanovení § 77 odst. 1 ZVZ], jež stíhá zadavatele ještě ve fázi před hodnocením komisí“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2004, č. j. 2 A 7/2002-72). Krajský soud má tedy za zřejmé, že ustanovení § 76 odst. 3 věty první ZVZ dává hodnotící komisi pouze možnost o písemné vysvětlení nabídky požádat. Je tedy na jejím uvážení, zda se rozhodne podle tohoto ustanovení ve vztahu ke konkrétnímu uchazeči a jeho nabídce postupovat…Podle uvedené rozhodovací praxe nemá být na straně jedné pojetí institutu vysvětlení vykládáno příliš formalisticky, na straně druhé nelze prostřednictvím vysvětlení nejasností v nabídce doplňovat nabídku.“.

35.  Zadavatel dále poukázal na to, že se uchazeč Rapid dopustil chyby v případě uvedení celkových cen ve smlouvě v případě veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, Anuga 2017, když uvedl cenu bez DPH, cenu včetně DPH a DPH ve výši 0 Kč, byť v položkových rozpočtech uvedl nenulovou výši DPH. Nesouhlasí zároveň s tvrzením uchazeče Rapid, že nulová DPH byla ve smlouvě předepsána a nebylo možné ji žádným způsobem upravit, neboť zadavatel nikde tuto skutečnost neuvedl a uchazeč Rapid se na ni v žádné fázi ani neodkázal. I kdyby zadavatel, resp. hodnotící komise, odhlédl od stanovení DPH ve výši 0 Kč, uchazeč Rapid uvedl cenu bez DPH ve smlouvě ve výši jeho cenové nabídky včetně DPH. Dle smlouvy je tak u citovaných veletrhů cena bez DPH identická jako cena včetně DPH, byť je DPH v určité výši vykazována dle položkového rozpočtu. I zde by tedy musel uchazeč Rapid v případě výzvy dle § 76 odst. 3 zákona provést úpravu smlouvy, a to minimálně u ceny bez DPH, a tak i zde by opět došlo k opravě mající vliv na výši nabídkové ceny, byť byla hodnocena včetně DPH.

36.  Zadavatel dále poukázal na ustálenou rozhodovací praxi, kdy k nemožnosti doplňování nabídky uvedl několik rozhodnutí Úřadu, a to rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S320/2008/VZ716/2009/ 510/Hod ze dne 26. 1. 2009, kdy: „V souvislosti s výše uvedeným Úřad uvádí, že institutu vysvětlení nabídky je zadavatel, resp. hodnotící komise, oprávněn využít pouze za účelem vysvětlení zjištěných nejasností v podané nabídce, avšak nikoli jako prostředku umožňujícího opravu či změnu nabídky.“, nebo rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S295/2008/VZ-25477/2008/510/Od, ze dne 18. 12. 2008, ve kterém se Úřad vyjádřil zcela identicky. Na tato rozhodnutí pak dle zadavatele také navazuje rozsudek krajského soudu č. j. 31 Af 10/2013ze dne 10. 12. 2014 (viz bod 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše uvedeného pak dle názoru zadavatele plyne, že hodnotící komise ani neměla možnost požádat o vysvětlení nabídky, respektive taková žádost by byla zcela nadbytečná, neboť by muselo dojít k opravě nabídky (položkového rozpočtu).

37.   Zadavatel zároveň ve vztahu k formálnosti procesu poukázal na rozhodnutí Úřadu č. j. UOHS-S729/2012/VZ-6199/203/513/PPo, ze dne 8. 4. 2013, kdy „Zadávací řízení nelze jistě považovat za jednoduchý proces. Jde o souhrn dílčích kroků, které ve svém důsledku směřují k výběru nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces, kde i formální pochybení způsobuje pro uchazeče velmi negativní důsledky. Smyslem zadávacího řízení je, mimo jiného, snaha o zajištění co největší míry transparentnosti. Jedině při dodržení zásady transparentnosti může být naplněn účel zákona. Transparentnost zadávacího řízení je přitom zajišťována zvýšenou mírou formalismu a lpění na tomto formalismu dohledovým orgánem, tedy Úřadem.“. Zadavatel (hodnotící komise) tak s ohledem na výše uvedené neměl jinou možnost než nabídku uchazeče Rapid vyřadit z dalšího posuzování nabídek a uchazeče vyloučit ze zadávacího řízení.

38.  Zadavatel závěrem svého vyjádření uvedl, že s ohledem na skutečnost, že již došlo k uzavření smlouvy, je možné provést modelový příklad, jak by probíhalo hodnocení nabídek, kdyby stěžovatel nebyl vyloučen, lze tak predikovat, zda by došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. V případě, že by nabídka uchazeče Rapid byla hodnocena, a to i teoreticky plným počtem bodů v hodnotícím kritériu „Architektonický návrh na realizaci stánku Ministerstva zemědělství na výstavě Internationale Grüne Woche (IGW)“, čímž zadavatel nekonstatuje, že by tak bylo hodnotící komisí učiněno, nemohl by být vybraným uchazečem, neboť i tak by byla nabídka vybraného uchazeče stále na prvním místě v pořadí. Dle názoru zadavatele je také nutné konstatovat, že hodnocení v tomto kritériu probíhalo samostatně u každé nabídky, body se nepřidělovaly poměrně ve vztahu k jiným uchazečům, hodnocení uchazeče Rapid by tedy nemělo vliv na počet bodů přidělených vybranému uchazeči. S ohledem na skutečnost, že vybraný uchazeč poskytl součinnost k podpisu smluv a uzavřel se zadavatelem smlouvy, nemohla tedy nastat alternativa uzavření smluv s druhým uchazečem v pořadí. Dle názoru zadavatele lze zcela bezesporu konstatovat, že vyloučení uchazeče Rapid nemělo a nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel má tak za to, že zadávací řízení bylo zadáno v souladu se zákonem a že se nedopustil správního deliktu ve smyslu zákona.

III.    Vyjádření zadavatele ze dne 2. 1. 2017

39.  Zadavatel konstatoval, že dle oznámení o zahájení správního řízení Úřad získal pochybnosti o zákonnosti zadání veřejné zakázky, když nabídka vyloučeného uchazeče Rapid „obsahovala několik početních chyb v položkovém rozpočtu na zajištění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017, které měly mít vliv na výši nabídkové ceny, a dále z důvodu neuvedení výše DPH v návrzích smluv na zajištění veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, ANUGA 2017, přestože se jednalo o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

40.  Zadavatel s tímto závěrem nesouhlasí, a to z následujících důvodů. Dle nabídky vyloučeného uchazeče Rapid byla nabídnuta celková cena za realizaci veletrhu Internationale Grüne Woche 2017 ve výši 2 980 315 Kč včetně DPH. Zadavatel jako hodnotící kritérium uvedl právě nabídkovou cenu včetně DPH. Provede-li se součet jednotlivých položek položkového rozpočtu, dospěje se k závěru, že celková nabídková cena činí 2 995 315 Kč včetně DPH. Nelze se tedy ztotožnit se závěrem, že nabídka obsahuje nejasnost, ale že jde o jednoznačnou chybu v položkovém rozpočtu. Tato chyba vznikla poměrně jednoduchou chybou, která je snadno popsatelná, protože došlo k chybě vyloučeného uchazeče, když se dopustil početní chyby na řádcích č. 19, 20, 21 příslušného položkového rozpočtu. Hodnotící komisi tak nemohla objektivně vzniknout nejasnost v nabídce, když šlo o zcela jednoznačně identifikovanou chybu v položkovém rozpočtu, jejíž oprava by měla vliv buď na celkovou výši nabídkové ceny anebo by vedla k opravě výše uvedených položek. Pokud by hodnotící komise přistoupila k výzvě k objasnění nabídky dle ustanovení § 76 odst. 3 zákona a akceptovala případnou opravu položkového rozpočtu, dopustila by se hodnotící komise a následně zadavatel svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky porušení zákona, neboť by tím připustil opravu nabídky, což je v rozporu i s konstantní rozhodovací praxí Úřadu či příslušných soudů. Zadavatel zároveň uvádí rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R344/2015/VZ-30955/2016/321/MMl, ze dne 27. 7. 2016, kdy: „ustanovení § 76 odst. 3 zákona dává hodnotící komisi pouze možnost o písemné vysvětlení nabídky požádat. Je tedy zcela na jejím uvážení, zda se rozhodne podle tohoto ustanovení ve vztahu ke konkrétnímu uchazeči a jeho nabídce postupovat, za současného dodržení zásad v ustanovení § 6 zákona. Tohoto institutu vysvětlení nejasností v nabídce však může hodnotící komise využít pouze pro vysvětlení nalezených nejasností v nabídce, nelze ho využít jako prostředku, kterým bude dosažena oprava či změna nabídky (k tomu pro srovnání odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 44/2015 ze dne 8. 7. 2016).“. Dále pak totéž rozhodnutí konstatuje, že: „při zadávání veřejných zakázek obecně platí princip, podle kterého za úplnost a správnost nabídky odpovídá uchazeč o veřejnou zakázku a důsledky případných chyb či rozporných údajů v nabídce je nutno přičíst k jeho tíži.“.

41.  Zadavatel je dále názoru, že v uvedeném rozsudku krajského soudu (sp. zn. 62 Af 44/2015) se jednalo o fakticky identickou situaci, která nastala i v právě posuzovaném zadávacím řízení a cituje z něho následující: „…za nepřípustnou změnu nabídky po dobu běhu zadávací lhůty je tedy třeba pokládat změnu údajů (hodnot), jež jsou předmětem kteréhokoli z hodnotících kritérií; tyto hodnoty musí být od okamžiku podání nabídky až do okamžiku uzavření smlouvy hodnotami neměnnými. Jakékoli umožnění pozdější změny těchto hodnot, ať už by změna byla odůvodněna čímkoli … Takový požadavek lze totiž dovozovat z logiky věci, jež je dána samotným smyslem takových položkových rozpočtů, který lze spatřovat nejen v bližším vysvětlení způsobu, jakým uchazeč k nabídkové ceně dospěl (to se ve vztahu k probíhajícímu zadávacímu řízení může jevit jako užitečný nástroj např. z pohledu identifikace a posuzování vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny), nýbrž také v „nacenění“ dílčího plnění v rámci realizace veřejné zakázky pro účely případných budoucích soukromoprávních nároků zadavatele a dodavatele či pro účely účtování případných dodatečných plnění („víceprací“), jež ZVZ (kupř. s využitím jednacího řízení bez uveřejnění) umožňuje. … Zdejší soud tedy ve shodě se žalovaným dospívá k závěru, že opravou výkazu výměr, jež nemohla být zahrnuta pod „vyjasnění“ nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ, došlo k faktické změně nabídky v hodnotě, jež měla být předmětem hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „nabídková cena“.“ Pokud by hodnotící komise přistoupila na opravu nabídky, dopustila by se porušení zákona tak, jak konstatoval krajský soud i Úřad.

42.  Zadavatel se dále plně odkázal na své předcházející vyjádření ze dne 1. 12. 2016 k podnětu, kdy konstatoval, že uvedený postup nemohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K tomu v tomto vyjádření opakovaně uvedl, že v případě, že by nabídka vyloučeného uchazeče byla hodnocena, a to i teoreticky plným počtem bodů v hodnoticím kritériu „Architektonický návrh na realizaci stánku MZe na výstavě Internationale Gruene Woche (IGW)“, nemohl by být vybraným uchazečem, neboť i tak by byla nabídka vybraného uchazeče stále na prvním místě v pořadí. Hodnocení v tomto kritériu probíhalo samostatně u každé nabídky, body se nepřidělovaly poměrně ve vztahu k jiným uchazečům, hodnocení vyloučeného uchazeče by tedy nemělo vliv na počet bodů přidělených vybranému uchazeči. Zadavatel dále opakovaně uvedl, že vybraný uchazeč poskytl součinnost k podpisu smluv, se zadavatelem uzavřel smlouvy a nemohla tedy nastat alternativa uzavření smluv s druhým uchazečem v pořadí, lze tedy konstatovat, že vyloučení uchazeče nemělo a nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 

IV.   Závěry správního orgánu

43.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K právnímu postavení zadavatele

44.  Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika.

45.  Podle § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy české republiky je ústředním orgánem státní správy, v jehož čele je člen vlády, mimo jiných, Ministerstvo zemědělství. Dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady (čl. 79 odst. 1 Ústavy) státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

46.  Úřad se na prvním místě zabýval otázkou, zda Ministerstvo zemědělství naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele. Z ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona plyne, že veřejným zadavatelem je Česká republika, resp. podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, i její organizační složky – tj. ministerstva.

47.  S ohledem na shora uvedené vyplývá, že Ministerstvo zemědělství je organizační složkou státu. Úřad proto konstatuje, že má vzhledem k výše citované skutečnosti za prokázané, že došlo k naplnění podmínky uvedené v ustanovení §2 odst. 2 písm. a) zákona, a pohlíží proto na Ministerstvo zemědělství jako na veřejného zadavatele.

Relevantní ustanovení zákona

48.  Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

49.  Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

50.  Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob zpracování nabídkové ceny.

51.  Podle § 76 odst. 1 zákona platí, že hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplní, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídky, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.

52.  Podle § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3 zákona. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotícím komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

53.  Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

54.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu, nedodrží-li postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku I. tohoto rozhodnutí   

55.  Úřad obecně uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky vymezuje výlučně zadavatel, neboť jen ten nejlépe zná své potřeby, které by měl co nejpřesněji popsat a definovat v zadávací dokumentaci. K tomu však zadavatel nemůže přistupovat jen podle svého uvážení, ale je při tomto úkonu vázán zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, v šetřeném případě pak zejména zásadou transparentnosti. K porušení této zásady by mohlo dojít mimo jiné tím, že zadavatel nevymezí podmínky plnění předmětu veřejné zakázky dostatečně jasně, konkrétně a srozumitelně tak, že na jejich základě neproběhne všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejvhodnější nabídka. Zadávací dokumentace tedy musí být definována tak, aby zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách, přičemž nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky nejsou zcela srozumitelné a jednoznačné, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.Za správnost a úplnost zadávací dokumentace tedy odpovídá ze zákona zadavatel, který posléze posuzuje a hodnotí nabídky právě podle požadavků, které sám stanovil.

56.  K tomu Úřad uvádí, že všechny obchodní a platební podmínky plnění veřejné zakázky byly zadavatelem podrobně vymezeny v závazném textu návrhů smluv, které tvořily přílohu č. 1 zadávací dokumentace. Samotný návrh smlouvy (všechny návrhy smluv) pak obsahoval následující čtyři přílohy: přílohu č. 1 – „Položková specifikace díla“, přílohu č. 2 – „Prohlášení autora – zaměstnance ohledně Fotodokumentace“, přílohu č. 3 – „Prohlášení autora – zaměstnance ohledně Upraveného architektonického stánku“ a přílohu č. 4 – „Architektonický návrh stánku“. Zadavatel současně stanovil, že uchazeč předloží v nabídce návrh smluv, který bude odpovídat závaznému textu návrhů smluv obsaženému v zadávací dokumentaci, přičemž není oprávněn měnit a doplňovat závazný text návrhu smluv na jiných než výslovně označených místech (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

57.  V dané souvislosti Úřad uvádí, že v zadavatelem předloženém závazném návrhu textu smlouvy (všech návrhů smluv) byla ta místa, která uchazeči měli, resp. směli měnit a doplnit, označena zažlucením příslušných řádků textu a poznámkou [DOPLNÍ ZÁJEMCE]. Na první titulní straně smlouvy, kde jednou ze smluvních stran byl uveden zadavatel jako „objednatel“, bylo označeno místo, které měl doplnit uchazeč jako „poskytovatel“ nebo „zhotovitel“ jako druhá smluvní strana. Na čtvrté straně smlouvy, v článku V. „Cena a platební podmínky“, bylo v odstavci 4. označeno místo, kam měli uchazeči doplnit výši druhé platby z ceny akce, která se týkala realizace stánku a souvisejících služeb, dále na šesté straně pak v článku X., odstavec 1., bod a) měla být uvedena kontaktní osoba, telefon a e-mail ze strany „poskytovatele“.

58.  V návrhu textu smlouvy (všech návrhů smluv) byly dále označeny zažlucením další řádky textu, bez poznámky. Na první, titulní straně smlouvy se jednalo o zažlucení označení čísla smlouvy, dále na třetí straně v článku V. odstavec 1. smlouvy byly zažluceny řádky v místech, kam měli uchazeči doplnit výši nabídkové ceny v Kč bez DPH a výši nabídkové ceny včetně DPH, a to i slovy, naproti tomu řádek s uvedením DPH, kde bylo zadavatelem uvedeno „DPH 0 %,“, slovy „nula korun českých“, nebyl zadavatelem zažlucen. Na poslední deváté straně smlouvy (všech smluv) byla uvedena oprávněná osoba za zadavatele, zažlucen zde byl text řádku s popisem „individualizace druhé smluvní strany“ v místě, kde měla být uvedena oprávněná osoba uchazeče na této smlouvě. Stejným způsobem byly zadavatelem označeny, tzn. zažluceny ty části textu, které měl vyplnit uchazeč v přílohách smlouvy, a to v příloze č. 2 – „Prohlášení autora – zaměstnance ohledně Fotodokumentace“ a příloze č. 3 – „Prohlášení autora – zaměstnance ohledně Upraveného architektonického stánku“. Co se týče přílohy č. 1 smlouvy – „Položková specifikace díla“, byly zadavatelem označeny a zažluceny některé řádky jen u položkového rozpočtu pro veletrh ANUGA 2017. V položkových rozpočtech pro zbývajících šest veletrhů nebyly zadavatelem zažluceny žádné řádky, zde však zadavatel předepsal v některých položkách určitou finanční částku v Kč bez DPH, která byla pro uchazeče závazná. Samotnou strukturou této přílohy č. 1 smlouvy se bude Úřad zabývat dále. Úřad ještě pro úplnost uvádí, že stejným způsobem, tj. zažlucením příslušných řádků či části textu, a téměř ve všech případech ještě doplněné poznámkou „[doplní uchazeč]“, zadavatel označil místa, která měli uchazeči vyplnit, i v přílohách zadávací dokumentace, a to v úvodním listu nabídky, v krycím listu nabídky, v čestném prohlášení k prokázání základních kvalifikačních předpokladů, v čestném prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče, v seznamu významných služeb, ve formuláři – strukturovaný profesní životopis, ve formuláři – seznam věcných subdodavatelů, v seznamu statutárních orgánů a prohlášení o zakázané dohodě, a dále v seznamu akcionářů.               

59.  Úřad ve vztahu k nabídkové ceně připomíná, že uchazeči měli nabídkovou cenu za jednotlivé veletrhy uvést ve své nabídce na dvou místech, a to v návrhu příslušné smlouvy a dále pak v položkovém rozpočtu, který byl přílohou č. 1 každého návrhu smlouvy (viz bod 13 až 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž výsledná nabídková cena byla součtem nabídkových cen uvedených ve všech návrzích smluv. Úřad uvádí, že tento položkový rozpočet (položková specifikace) díla byl strukturován ve formě tabulky obsahující soupis různých položek a čtyři sloupce. Položky jako takové byly strukturovány do čtyř částí, a to: a) „REALIZACE STÁNKU“, b) „ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVY A UBYTOVÁNÍ“, c) „ZAJIŠTĚNÍ A ÚHRADA CELKOVÉ VÝSTAVNÍ PLOCHY EXPOZICE ČR (170 m²) – ostrovní plocha“, d) „DOPROVODNÝ PROGRAM (v hodnotě 150 tis. Kč) – druh a rozsah bude určen zadavatelem“. Každá z těchto částí měla být uchazeči oceněna, a to v příslušném řádku do uvedených sloupců, které byly označeny následovně: „Cena bez DPH (Kč), DPH ČR 21 % (Kč), DPH zahraničí 0 % (Kč) a Cena celkem včetně DPH (Kč)“. Výše uvedené části b), c) a d) nebyly v tomto rozpočtu podrobně položkově specifikovány, uchazeči měla být do příslušného řádku v jednotlivých sloupcích uvedena jen celková částka za tuto činnost. Část a) s názvem „REALIZACE STÁNKU“ byla oproti tomu rozčleněna do podrobné specifikace, a to do celkem 33 položek, přičemž položku č. 5 zadavatel ještě dále rozčlenil na dílčí části a), b) a c), u kterých požadoval jejich podrobné ocenění. Na konci každého sloupce měli pak uchazeči provést prostý součet částek uvedených u jednotlivých položek. Zcela na konci položkového rozpočtu zadavatel uvedl zvlášť místo, resp. řádky, kam měli uchazeči uvést souhrnně celkové náklady, které uvedli v příslušných sloupcích, a které zadavatel označil následovně: „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM (a+b+c+d) Kč (bez DPH)“, „DPH v tuzemsku (Kč, uvést % sazbu)“, „DPH v zahraničí  (Kč, uvést % sazbu)“ a „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“.

60.  Z výše uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že do těchto příslušných řádků měli uchazeči de facto ještě jednou napsat jimi uvedené součtové částky z jednotlivých sloupců, které z logiky věci měly (musely mít) stejnou finanční hodnotu vyjádřenou v Kč. Dle Úřadu je také zřejmé, že předmětem hodnocení byla ta částka, kterou uchazeči uvedli právě do řádku označeného „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“, neboť tato částka měla následně být uvedena i v příslušném návrhu smlouvy (ve všech návrzích smluv), přičemž platí, že zadavatel v článku 15. zadávací dokumentace „Požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny“ stanovil, že hodnotit bude součet všech nabídkových cen ze všech návrhů smluv (viz bod 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu je tak nepochybné, že pro potřebu hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria „Nabídková cena včetně DPH“, jak uvedl zadavatel v bodu 14.1. zadávací dokumentace (viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí), byla jednoznačně rozhodná částka přenesená do příslušného návrhu smlouvy z řádku položkového rozpočtu označeného jako „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“, přičemž Úřad nikterak nerozporuje, že by tato částka neměla být stejná jako součtová částka uvedená v příslušném sloupci označeném „Cena celkem včetně DPH (Kč)“, do kterého uchazeči uváděli ocenění jednotlivých položek v Kč včetně DPH.    

61.  Z výše uvedeného dále vyplývá, že neexistovala nejasnost o tom, která částka bude jako nabídková cena předmětem hodnocení a v kterém konkrétním řádku položkového rozpočtu, jenž odpovídal ocenění každého příslušného veletrhu, bude tato nabídková cena uvedena, a dále, že stejná finanční částka, resp. nabídková cena bude uvedena i v návrhu smlouvy stanoveném pro příslušný veletrh.

62.  Úřad v přímé souvislosti s výše uvedeným uvádí, že v šetřeném případě nastal stav, kdy existovala nejasnost týkající se součtové částkypramenící z rozporu údajů uvedených uchazečem Rapid v řádcích položek 19, 20 a 21, které hodnotící komise zaznamenala v případě nacenění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017, u nichž ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 10. 2016 konstatovala, že se jednalo o několik početních chyb v položkovém rozpočtu majících vliv na výši nabídkové ceny, a to přesto, že zároveň uvedla, že „…Celkový rozpočet pak počítá s korektními součty na jednotlivých řádcích. Z uvedeného sice není zcela zřejmé, kde uchazeč udělal početní chybu. V každém případě by pak náprava této početní chyby vedla k úpravě nabídkové ceny.“ (viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

63.  Úřad se tak s ohledem na právě uvedené nemůže ztotožnit s vyjádřením zadavatele uvedeným v bodech 34 a 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí, že hodnotící komisi nemohla vzniknout nejasnost v nabídce, pokud nabídka uchazeče Rapidobsahovala chybu v nabídkové ceně v Kč včetně DPH v položkách 19, 20 a 21, když zde uchazeč Rapid uvedl, že cena v Kč bez DPH je 50 000 Kč, DPH je 10 500 Kč a cena včetně DPH je 65 500 Kč, a to namísto součtu 60 500 Kč, a že se tedy jednalo jednoznačně o identifikovanou chybu v položkovém rozpočtu, jejíž oprava by měla vliv buď na celkovou výši nabídkové ceny anebo by vedla k opravě výše uvedených položek, tedy, kterou by bylo možné zhojit pouze opravou nabídky samotné, což je v rozporu s konstantní rozhodovací praxí Úřadu či soudů.

64.  Jak sám zadavatel dále uvedl, v případě nacenění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017 je v předloženém rozpočtu celková nabídková cena ve výši 2 980 315 Kč včetně DPH, přičemž tento součet počítá u položek 19, 20 a 21 s částkami 60 500 Kč, byť daný sloupec rozpočtu „Cena celkem včetně DPH (Kč)“ obsahuje v řádcích těchto položek hodnoty 65 500 Kč. Úřad připomíná, že v předchozích bodech 59 a 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí obšírně rozvedl a vyjasnil obsah pojmu „celková nabídková cena“, která byla podle zadávací dokumentace předmětem hodnocení. Pokud tedy uchazeč v položkách 19, 20 a 21 uvedl, že cena v Kč bez DPH je 50 000 Kč, DPH je 10 500 Kč a cena včetně DPH je 65 500, namísto součtu 60 500 Kč včetně DPH, přičemž celkový součet všech položek ve sloupci rozpočtu „Cena celkem včetně DPH (Kč)“ činil 2 980 315 Kč, stejná částka byla uvedena i v řádku označeném jako „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“ a tatáž částka byla uvedena i v návrhu smlouvy pro daný veletrh, nejednalo se dle názoru Úřadu o chybu v nabídkové ceně, ale o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou. Z výše uvedených údajů je totiž zřejmé, že se ze strany uchazeče Rapid jednalo pouze o nesprávně napsaný součet ceny bez DPH a ceny odpovídající zákonné výši DPH v těchto třech položkách (19, 20 a 21), neboť celkový součet všech 33 položek ve sloupci rozpočtu „Cena celkem včetně DPH (Kč)“ byl uveden v částce 2 980 315 Kč včetně DPH, přičemž této částce odpovídal i součet všech 33 položek ze dvou dalších sloupců, a to součet jednotlivých položek u sloupce „Cena bez DPH (Kč)“ ve výši 2 463 070 Kč bez DPH a součet jednotlivých položek u sloupce „DPH ČR 21 % (Kč)“ ve výši 517 245 Kč (2 463 070 + 517 245 = 2 980 315). Celková nabídková cena ve výši 2 980 315 Kč včetně DPH, která byla předmětem hodnocení,byla uvedena v řádku rozpočtu k tomu zadavatelem určeném a označeném jako „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“ a stejná částka byla uvedena i v návrhu smlouvy, jak již Úřad uvedl výše. Pokud by hodnotící komise vyzvala uchazeče dle § 76 odst. 3 zákona k vysvětlení nabídky, vedlo by to k opravě pouze těchto tří položek na správný matematický součet, nevedlo by to však k opravě celkové nabídkové ceny, která byla předmětem hodnocení, neboť tato cena v sobě zahrnuje uchazečem správně spočítanou a v příslušném sloupci také správně uvedenou hodnotu DPH.

65.  Úřad dále uvádí, že by tato oprava nemohla z logiky věci ani vést k navýšení hodnoty součtu v řádcích dotčených položek sloupce „Cena celkem včetně DPH (Kč)“ o 15 000 Kč, neboť u ceny 50 000 Kč bez DPH, která byla uvedena u každé z řešených položek, činí DPH ve výši 21 % hodnotu 10 500 Kč, jak bylo uchazečem Rapid v těchto řádcích správně uvedeno, a nemohla by tak být u ceny 50 000 Kč uvedena jako DPH (v zákonné výši 21 %) částka ve výši 15 500 Kč, která by pak odpovídala DPH ve výši 31 %. Úřad podotýká, že je zároveň toho názoru, že lze mít v daném případě i za to, že se jednalo o zjevnou početní chybu, která neměla vliv na nabídkovou cenu.

66.  Úřad k argumentaci zadavatele uvedené v bodu 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí o tom, že je na uvážení hodnotící komise, zda podle § 76 odst. 3 zákona požádá o vysvětlení nabídky, přičemž v tomto směru odkazuje na rozsudek krajského soudu č. j. 31 Af 10/2013 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 7/2002-72, ze dne 7. 4. 2004, uvádí rozhodnutí krajského soudu, č. j. 29 Af 74/2012-80 ze dne 28. 8. 2014, ve kterém se soud současně opírá o právní názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v rozsudku č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7. 4. 2004, který posuzoval, kdy je hodnotící komise oprávněna (a povinna) sama zjistit zjevnou početní chybu a sama ji odstranit bez součinnosti s uchazečem. Jakkoliv se v tomto předmětném rozhodnutí krajského soudu nejedná o posouzení případu, kdy se jednalo o výsledek chybné početní operace, a nešlo tak o situaci, kdy by zadavatel měl povinnost k této chybě nepřihlížet či tuto nejasnost automaticky opravit (ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek), vyslovil krajský soud názor, že: „…bylo na místě využít institut vysvětlení nabídky ve smyslu § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Spektrum nejasností, na něž toto ustanovení dopadá, může být široké, nicméně jeho aplikace přichází v úvahu především tehdy, když zadavateli není zřejmé, jak uchazeč svojí nabídku konkrétně myslel. Jde o fakultativní postup, který by měl být využit po důkladné úvaze ohledně povahy nejasností a jejich vlivu na možnost posouzení nabídky z pohledu ostatních požadavků (zejména z hlediska splnění zákonných požadavků a zadávacích podmínek) a na možnost hodnocení nabídek podle § 79 zákona o veřejných zakázkách. Lze souhlasit s tím, že prostřednictvím dodatečně podaného vysvětlení, nesmí být nabídka doplňována nebo měněna. Vždy musí být dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu § 6 zákona o veřejných zakázkách.

Zdejší soud, vědom si premisy, že zadávací řízení je vysoce formalizovanou procedurou, kde i formální pochybení může způsobit negativní (a pro uchazeče až fatální) následky, nepovažuje výše popsaný postup zadavatele za nezákonný či v rozporu se základními zásadami postupu při zadávání veřejných zakázek. V dané věci se jednalo o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou. V takovém případě je namístě, aby zadavatel využil postup, který mu zákon o veřejných zakázkách umožňuje (§ 76 odst. 3) a pokusil se tuto nejasnost vysvětlit. Naopak sankcionovat jej za tento postup nepovažuje zdejší soud za vhodné. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli a jak má být hodnocena.

V nyní přezkoumávané věci byla situace ohledně vysvětlovaných nejasností citlivější v tom, že se jednalo o nejasnost týkající se nabídkové ceny. Nelze však přisvědčit žalovanému, že by v rámci vysvětlení byla nabídková cena navýšena. Vyjasnění, že tabulka byla špatně pochopena a že uvedená cena je pouze za jeden rok neznamenala změnu nabídky, stejně tak se nejednalo o doplnění nabídky údaji, které by šly nad rámec údajů obsažených v původně podané nabídce. Ostatně skutečnost, že v posledním sloupci se jedná o cenu za jeden rok, bylo možné zjistit součtem předchozích tří sloupců.

Za podanou nabídku jistě odpovídá uchazeč, nicméně podle § 44 zákona o veřejných zakázkách za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel… Má-li však být zákon o veřejných zakázkách aplikován smysluplně, pak se nemůže za všech okolností jevit jako správný závěr žalovaného, že hodnotící komise není povinna a ani oprávněna přihlížet k jakýmkoli opravám a doplněním nabídek podaných uchazečem. Tento závěr se sice zásadně uplatní pro opravy a doplňování nabídek, jimiž by nabídka byla fakticky měněna, skutkové okolnosti právě posuzované věci však ukazují, že formalistická a mechanická aplikace takového zákazu jako absolutního není vždy namístě. V případě opravy jasné chyby není důvodu na pokus o její opravu rezignovat (nedochází-li k faktické změně nabídky), a zadavatele za postup vedoucí k opravě trestat.

V této situaci se využití § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách nabízelo. Ustanovení je sice dispozitivní, nicméně jej lze veřejným zadavatelům doporučit, zejména s ohledem na skutečnost, že v mnoha případech se jedná pouze o formální pochybení uchazečů, kteří jinak veškeré požadavky splňují, a zadavatel by se tak připravil o možnost získat jinak ekonomicky výhodnou nabídku. Je třeba připomenout, že cílem zákona o veřejných zakázkách je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Proto nelze přijmout formální výklad zákona, který by bezúčelně zužoval okruh možných hodnocených nabídek.“.

67.  Úřad v dané a přímé souvislosti odkazuje na další rozhodnutí krajského soudu, č. j. 62 Af 44/2015-49 ze dne 8. 7. 2016, které ve svém vyjádření rovněž uvedl i zadavatel (viz bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž krajský soud k otázce vysvětlení nabídky postupem podle § 76 odst. 3 zákona v souladu s předchozími rozsudky vyslovil právní větu: „je-li nabídková cena hodnotícím kritériem, pak postup podle § 76 odst. 3 zákona nemůže vést k žádným opravám údajů obsažených v položkách výkazu výměr, jež by vedly ke změně nabídkové ceny“ (pozn. zvýrazněno Úřadem), přičemž tento soud zároveň souhlasí s obecnou konstrukcí, podle níž „…vysvětlení nabídky postupem dle § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise akceptovat (a k pokusu o vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ vůbec přistoupit) jen tehdy, pokud tento postup nevede ke změně nabídky.“ Krajský soud dále judikoval, že „…je-li nabídková cena hodnotícím kritériem, pak postup podle § 76 odst. 3 ZVZ nemůže vést k žádným opravám údajů obsažených v položkách výkazu výměr, jež by vedly ke změně nabídkové ceny, byť by původní údaje obsažené v nabídce byly výsledkem chybné početní operace uchazeče“. Podle názoru soudu je tak nutno akcentovat pravidlo, podle něhož nelze nabídky po jejich podání měnit způsobem, který by byl „změnou návrhu smlouvy“, což by způsobilo, že by zadavatel neuzavíral podle § 82 odst. 2 zákona smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsažené v nabídce. Krajský soud v tomto svém rozsudku dále rozvádí svůj názor a uvádí, že „Za nepřípustnou změnu nabídky po dobu běhu zadávací lhůty je tedy třeba pokládat změnu údajů (hodnot), jež jsou předmětem kteréhokoli z hodnotících kritérií; tyto hodnoty musí být od okamžiku podání nabídky až do okamžiku uzavření smlouvy hodnotami neměnnými. Jakékoli umožnění pozdější změny těchto hodnot, ať už by změna byla odůvodněna čímkoli (dodatečným zjištěním možnosti učinit ze strany uchazeče nabídku výhodnější či dodatečným zjištěním chyby v početních operacích při sestavování nabídky) a ať už by byla výsledkem též aktivity na straně zadavatele (postupu směřujícího k vyjasnění nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ) či výlučně aktivity na straně uchazeče (dodatečné opravy či „vysvětlení“ ze strany uchazeče bez jakékoli výzvy ze strany zadavatele), by v principu mohlo otevírat nebezpečnou možnost následných manipulací s nabízenými hodnotami kupř. v závislosti na obsahu nabídek jiných uchazečů poté, co se s nimi lze při otevírání obálek seznámit, což by bylo možností v praxi mnohdy stěží odlišitelnou od možnosti dodatečných oprav skutečných chyb, jichž se uchazeč při sestavování nabídky dopustil. Shora uvedené vede zdejší soud k závěru, že vnitřní nesoulad nabídky v hodnotách, jež mají být předmětem hodnocení, nemůže být předmětem vyjasňování nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ, pokud by takové „vyjasnění“ vedlo ke změně výsledné hodnoty, jež má být předmětem hodnocení.“. Úřad je tak názoru, že se v rámci tohoto soudního řízení nejednalo o identickou situaci, která nastala v zadávacím řízení, jež je v rámci tohoto správního řízení řešeno, jak argumentoval zadavatel v bodu 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí, nýbrž jak vyplývá ze shora uvedeného (viz bod 64 a 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí), šlo v daném případě o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, bez současného vlivu na hodnocenou nabídkovou cenu.

68.  Úřad na tomto místě opětovně shrnuje, že v bodech 58 až 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí podrobně uvedl, jak byla strukturována celková nabídková cena včetně DPH, která byla předmětem hodnocení. S ohledem na výše uvedené tak dle Úřadu v souladu s výše uvedeným rozhodnutím a názorem soudu vyplývá, že pokud by podle § 76 odst. 3 zákona došlo na základě výzvy hodnotící komise k vyjasnění nabídky a následně k opravě údajů u položek 19, 20 a 21, tj. uvedení správné ceny v Kč včetně DPH, než která byla v těchto položkách uvedena, v žádném případě by nedošlo ke změně celkové nabídkové ceny vč. DPH, která byla předmětem hodnocení a ani by nedošlo ke změně příslušného návrhu smlouvy, tedy ke změně nabídky jako celku.

69.  K rozhodnutím Úřadu, sp. zn. ÚOHS-S320/2008/VZ716/2009/510/Hod, ze dne 26. 1. 2009 a sp. zn. ÚOHS-S295/2008/VZ-25477/2008/510/Od, ze dne 18. 12. 2008, která zadavatel uvedl ve svém vyjádření (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že se jedná o starší rozhodnutí, která se týkala přezkumu odlišných okolností při prokazování kvalifikace uchazečů a technické specifikace předmětu veřejné zakázky. V prvním výše uvedeném rozhodnutí šlo o situaci, kdy zadavatel využil postupu dle § 76 odst. 3 zákona a požádal uchazeče o vysvětlení nejasností v nabídce, které se týkaly technické specifikace nabízeného plnění, přičemž uchazeč v rámci svého vysvětlení přiložil vyplněnou tabulku uvedenou původně v příloze zadávací dokumentace. Úřad v tomto rozhodnutí uvedl, že dodatečné předložení příslušné tabulky nelze považovat za změnu či doplnění nabídky, neboť zadavatel požadavek na předložení této tabulky v zadávací dokumentaci nestanovil, a uchazeč přitom do tabulky doplnil údaje vztahující se k již nabízenému plnění. Druhé výše zmíněné rozhodnutí Úřadu se týkalo případu, kdy hodnotící komise ve svých žádostech o vysvětlení nejasností v nabídkách dle § 76 odst. 3 zákona žádným způsobem neuvedla, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které by měli uchazeči vysvětlit, nýbrž požadovala doplnění nabídek těchto uchazečů přímo určenými doklady, což Úřad vyhodnotil jako nepřípustné doplnění nabídek uchazečů, které není možno činit postupem dle § 76 odst. 3 zákona. Lze tedy uzavřít, že obě zmíněná rozhodnutí Úřadu na právě šetřený případ nedopadají, resp. v šetřeném případě se nejedná o doplnění nabídky ve výše uvedeném smyslu.

70.  Úřad v souvislosti s vyjádřením zadavatele k formálnosti procesu zadávacího řízení a v  tomto smyslu zadavatelem provedeném odkazu na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S729/2012/VZ-6199/203/513/PPo, ze dne 8. 4. 2013 (viz bod 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí následující. Úřad skutečně ve svých rozhodnutích v souladu s ustálenou judikaturou a praxí zastává konstantní názor, že zadávací řízení je složitý administrativní formalizovaný proces, kde i malé formální pochybení ze strany uchazečů v jejich nabídce jim může způsobit, ale stejně tak i zadavatelům, negativní důsledky v podobě vyřazení takových nabídek, což může ve svém důsledku vést i k situacím, kdy zadavatelé neobdrží vhodné nabídky a zadávací řízení jsou nuceni zrušit, aniž by došlo k výběru nejvhodnější nabídky. Z tohoto důvodu je také povinností zadavatelů zpracovat své požadavky a podmínky účasti uchazečů ve formě zadávací dokumentace takovým jasným a srozumitelným způsobem, aby byla zajištěna co největší míra transparentnosti, neboť jen tak může být naplněn účel zákona (viz bod 55 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71.  V této souvislosti Úřad odkazuje i na rozhodnutí krajského soudu, č. j. 29 Af 74/2012-80 ze dne 28. 8. 2014 (viz bod 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad je tak názoru, že pokud má být zákon aplikován smysluplně, je na místě, aby zadavatel využil postup, který mu zákon v ustanovení § 76 odst. 3 umožňuje a pokusil se případnou nejasnost v nabídce vysvětlit, a to i přesto, že jak již bylo uvedeno, je toto ustanovení dispozitivní. V mnoha případech se totiž jedná o formální pochybení uchazečů, kteří jinak veškeré požadavky zadavatele splňují. Úřad pro úplnost dodává, že cílem zákona o veřejných zakázkách je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředkya zadavatel se tak nevysvětlením nejasnosti v nabídce může připravit o možnost získat jinak ekonomicky výhodnou nabídku.

72.  Úřad tak nemůže souhlasit s názorem zadavatele, že se nejednalo o nejasnost v nabídce, ale o chybu v nabídkové ceně, která by měla vliv na celkovou výši nabídkové ceny, a že neměl jinou možnost, než tuto nabídku vyřadit z dalšího posuzování nabídek a uchazeče Rapid následně vyloučit ze zadávacího řízení (viz body 33 a 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť jak vyplývá z bodu 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí, sama hodnotící komise nejasnost v nabídce, resp. v položkovém rozpočtu při jeho důsledné kontrole zjistila a zcela nepochybně tuto nejasnost i popsala. Dokonce je z uvedeného popisu zcela zřejmé, v čem a kde uchazeč Rapid tuto chybu udělal. Tím, že se hodnotící komise zabývala i kontrolou součtů jednotlivých řádků položkového rozpočtu a sama uvedla, že „celkový rozpočet pak počítá s korektními součty na jednotlivých řádcích“, lze dospět k závěru, že jí bylo, resp. muselo jí být zřejmé, o jakou chybu se jedná, včetně skutečnosti, že taková chyba nemohla mít vliv na celkovou výši nabídkové ceny vč. DPH, ačkoliv do Zprávy o posouzení a hodnocení uvedla opak.Nejasnost byla tedy hodnotící komisi známa, a proto mohlo a měla postupovat dle § 76 odst. 3 zákona, tedy požádat uchazeče Rapid o vysvětlení nabídky.

73.  K tvrzení zadavatele uvedenému v bodě 38 a 42 odůvodnění tohoto rozhodnutí, že vyloučení uchazeče Rapid nemělo a nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť vybraný uchazeč poskytl součinnost k uzavření smlouvy (smluv) a tato již byla uzavřena, jakož i k zadavatelem nastíněnému modelovému příkladu, uvádí Úřad následující.

74.  Zadavatel pro hodnocení nabídek stanovil dvě dílčí hodnotící kritéria, a to nabídkovou cenu v Kč včetně DPH s váhou 70 % jako matematické kritérium a dále architektonický návrh na realizaci stánku Ministerstva zemědělství na výstavě Internationale Grüne Woche (IGW) s váhou 30 % jakokritérium subjektivní, kterému byla přiřazena tři subkritéria s rozdílným počtem bodů (viz body 10 a 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z ustálené judikatury, např. z rozhodnutí krajského soudu č. j. 29 Af 74/2012-80, ze dne 28. 8. 2014 (viz bod 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli a jak má být hodnocena.

75.  S ohledem na skutečnost, že jedním z dílčích hodnotících kritérií bylo kritérium se subjektivním způsobem hodnocení, které mělo v daném procesu hodnocení nabídek váhu 30 %, musí Úřad jako čirou spekulaci odmítnout tvrzení zadavatele vycházejícího z jím nastíněného modelového příkladu, že i kdyby byla nabídka uchazeče Rapid hodnocena, a to i teoreticky plným počtem bodů v tomto subjektivním hodnotícím kritériu, nemohl by být vybraným uchazečem, neboť i tak by byla nabídka vybraného uchazeče stále na prvním místě v pořadí. Nelze totiž vyloučit možnost, že by hodnotící komise právě v tomto subjektivním dílčím hodnotícím kritériu neudělila vybranému uchazeči plný počet bodů, zatímco uchazeči Rapid ano, což mohlo vzhledem k velmi malému rozptylu nabídkových cen vést k situaci, kdy by uchazeč Rapid zvítězil. Spekulace zadavatele uvedená výše, tak vychází až z nastalé situace po vyloučení uchazeče Rapid, a nikoliv z provedení hodnocení nabídek včetně nabídky uchazeče Rapid, přičemž v tomto případě tak nelze vyloučit potenciální možnost vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad je dále také názoru, že v době předcházející hodnocení nabídek, stejně tak jako v době jejich hodnocení, výběru nejvhodnější nabídky a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nelze předjímat a mít automaticky za to, že vybraný uchazeč neodmítne poskytnout součinnost podle § 82 odst. 4 zákona.

76.   K argumentu zadavatele, uvedeném v bodu 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí následující. Ke struktuře celého položkového rozpočtu, jeho rozčlenění, způsobu vyplnění s ohledem na zpracování nabídkové ceny, která byla předmětem hodnocení, se Úřad vyjádřil již v bodech 58 až 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad tak musí odmítnout argumentaci zadavatele, neboť pokud by došlo pouze k mechanickému součtu těch hodnot jednotlivých položek položkového rozpočtu uvedených ve sloupci rozpočtu s názvem „Cena celkem včetně DPH (Kč)“, dospělo by se sice zcela obecně k závěru, že celková nabídková cena činí 2 995 315 Kč včetně DPH, ale s ohledem na to, že již sama hodnotící komise ve Zprávě o posouzení a hodnocení uvedla, že „Celkový rozpočet pak počítá s korektními součty na jednotlivých řádcích“ a dále s ohledem na to, že v rozpočtu uvedená částka DPH je stanovena správně a jedná se pouze o chybně uvedený součet, resp. přesmyčku, která je na první pohled zřejmá, nelze učinit závěr, že se nejedná o nejasnost na první pohled zřejmou. Protože sama hodnotící komise součty na jednotlivých řádcích očividně kontrolovala, tak jí muselo být zřejmé, i ve vztahu k odůvodnění vyloučení, že se o nejasnost v nabídce uchazeče Rapid jedná, a proto mohla a měla postupovat dle § 76 odst. 3 zákona a požádat uchazeče Rapid o vysvětlení této nejasnosti. Úřad v citovaných bodech tohoto rozhodnutí dovodil, z jakého důvodu se v tomto konkrétním případě jedná o nejasnost, která je dle jeho názoru zřejmá, lehce popsatelná a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná. Úřad dále s ohledem na výše uvedená rozhodnutí krajského soudu (29 Af 74/2012-80 a 62 Af 44/2015) uvádí, že pokud by hodnotící komise vyzvala uchazeče Rapid k objasnění nabídky dle § 76 odst. 3 zákona a akceptovala případnou opravu položek 19, 20 a 21 rozpočtu, nedopustila by se tak porušení zákona, naopak by postupovala v jeho souladu a naplňovala by právě zcela zřejmě i jeho prosoutěžní smysl. Úřad také nad rámec výše uvedeného uvádí, že jakkoli zadavatel v článku 15. zadávací dokumentace uvedl, že za správnosturčení sazby DPH nese odpovědnost uchazeč (viz bod 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze bez dalšího uvažovat ani připustit úvahu, že by právě a pouze v případě těchto tří položek mělo být považováno za přijatelné uvedení a akceptování DPH ve výši 31 %, pokud je u těchto konkrétních položek jeho zákonná výše v ČR stanovena ve výši 21 %. Takováto skutečnost by zcela jistě vyvolávala nejasnost, kterou by hodnotící komise musela chtít vysvětlit a vyjasnit.

77.  K argumentaci zadavatele a jeho současnému poukázání na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R344/2015/VZ-30955/2016/ 321/MMl, ze dne 27. 7. 2016, s tím, že ustanovení § 76 odst. 3 zákona dává hodnotící komisi pouze možnost o písemné vysvětlení nabídky požádat (viz bod 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že citované rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu bylo učiněno v souvislosti s postupem hodnotící komise s ohledem na vyjasňování podaných nabídek, neboť zadavatel musí mítpo podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny. V daném případě se jednalo o to, že nabídka vybraného uchazeče nesplňovala požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách na délku záruční doby na kryt vozovky, neboť vybraný uchazeč uvedl jiné údaje na krycím listu nabídky a jiné údaje v návrhu smlouvy o dílo, přičemž součástí jeho nabídky byly připomínky k požadavku zadavatele, jež následně do návrhu smlouvy o dílo promítl, přičemž tato nabídka nebyla hodnotící komisí vyřazena a uvedený uchazeč nebyl zadavatelem vyloučen z další účasti v zadávacím řízení. Dle uvedeného rozhodnutí totiž nabídku, která v jedné své části dodrží obsahový požadavek zadavatele, ale současně v jiné své části tento požadavek nerespektuje, nelze považovat za nabídku vypracovanou v souladu se zadávacími podmínkami zadavatele a taková nabídka musí být vyřazena. Úřad tak závěrem uvádí, že v daném rozhodnutí byl řešen zcela jiný případ, kdy v podstatě část nabídky vůbec nebyla v souladu se zadávacími podmínkami, z čehož vyplývá, že toto rozhodnutí na právě šetřený případ nedopadá, byť samozřejmě to, že ustanovení § 76 odst. 3 zákona je pouze dispozitivní, platí. V případě právě šetřeného případu však nedochází ke změně celkové nabídkové ceny, ale pouze 3 položek v položkovém rozpočtu. Stricto sensu by bylo možné říci, že i to je změna nabídky, ale jednalo by se pouze o změnu, která by nastala v důsledku odstranění formálního pochybení uchazeče (přesmyčky), který jinak veškeré požadavky zadavatele splňuje, a zadavatel se tak, když jej nepožádal o vysvětlení této zřejmé nejasnosti, připravil o možnost získat jinak ekonomicky výhodnou nabídku. Úřad považuje za potřebné na tomto místě znovu připomenout, že cílem zákona o veřejných zakázkách je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Proto nelze přijmout formální výklad zákona, který by bezúčelně zužoval okruh možných hodnocených nabídek.

78.  Ve vztahu k argumentaci zadavatele uvedené v bodu 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí následující. Zadavatel v článku 4. zadávací dokumentace stanovil, že uchazeči nejsou oprávněni měnit a doplňovat závazný text návrhu smluv na jiných než výslovně označených místech. Úřad v bodech 57 až 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí podrobně uvedl a popsal, která místa v závazném textu návrhu smluv byla zadavatelem označena a jak, a tedy, které části textu návrhu smluv bylo uchazečům umožněno doplnit či změnit. Z uvedeného tak dle Úřadu vyplývá závěr, že uchazeči nemohli, resp. nesměli doplnit, případně změnit jiné části textu návrhu smluv než ty označené, neboť by to ve skutečnosti mohlo znamenat, že jejich nabídka bude vyřazena pro nesplnění, resp. nedodržení zadávacích podmínek.

79.  Úřad tak musí odmítnout argumentaci zadavatele uvedenou v bodu 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí,  jejíž těžiště spočívá v tom, že není pravda, že by nulová DPH byla ve smlouvě předepsána a nebylo možné ji žádným způsobem upravit, jak ve svých námitkách proti vyloučení uvedl uchazeč Rapid, neboť zadavatel nikde tuto skutečnost neuvedl a uchazeč Rapid se na ni v žádné fázi ani neodkázal. Jak Úřad uvedl již v bodech 57 a 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v návrhu smlouvy (návrzích smluv) řádek týkající se výše DPH v Kč nezažlutil, ani nedoplnil poznámkou „doplní uchazeč“, přičemž tento řádek v návrhu smlouvy (návrzích smluv) navíc obsahoval zadavatelem uvedenou hodnotu „0 Kč“. Pokud tedy uchazeč Rapid řádek týkající se výše DPH v návrhu smlouvy (návrzích smluv) neupravil, tedy nedoplnil příslušnou hodnotu DPH, ale ponechal DPH ve výši „0 Kč“, jak ji předepsal zadavatel, postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, jež stanovil zadavatel. Není proto možné akceptovat následný postup zadavatele spočívající ve vyloučení tohoto uchazeče, který však dodržel zadávací podmínky, zejména pak v situaci, kdy je postup dodavatele jasně vysvětlitelný. Tvrzení zadavatele, že nulová DPH nebyla ve smlouvě předepsána a že není pravdou, že ji nebylo možné žádným způsobem upravit, neboť zadavatel nikde tuto skutečnost neuvedl a uchazeč Rapid se na ni v žádné fázi ani neodkázal, je tak pouze pokusem o přenesení odpovědnosti za stanovení zadávacích podmínek na daného uchazeče. Úřad s ohledem na právě uvedené musí rovněž odmítnout i tezi zadavatele, že pokud by došlo k opravě výše DPH v Kč ve smlouvě, došlo by k opravě mající vliv na výši nabídkové ceny, neboť je názoru, že v případě žádosti o vysvětlení nabídky, podle § 76 odst. 3 zákona, by došlo i k opravě (doplnění) výše částky bez DPH, která byla uvedena ve smlouvě ve stejné výši jako cena včetně DPH, a to o tu částku, k níž se výše DPH vztahuje. V obou případech by se však nejednalo ani o změnu nabídky ve vztahu k výši nabídkové ceny, která byla předmětem hodnocení, ani o změnu smlouvy podle § 82 odst. 7 zákona, a to s ohledem na skutečnost, že předmětem hodnocení byla nabídková cena v Kč celkem včetně DPH, která byla uchazečem Rapid uvedena jak na určeném místě v položkovém rozpočtu, tak v návrhu smlouvy ve stejné výši. Úřad pro úplnost uvádí, že tento položkový rozpočet, ve kterém uchazeč Rapid uvedl řádně ceny v Kč bez DPH, jakož i samotné DPH v Kč, byl nedílnou součástí příslušného návrhu smlouvy jako jeho příloha č. 1. Úřad v dané souvislosti poukazuje na rozsudek krajského soudu,č. j. 62 Af 44/2015-49 ze dne 8. 7. 2016 (viz bod 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jehož závěry lze v plné míře na právě posuzovaný případ aplikovat. Úřad pro úplnost uvádí, že skutečnost, že uchazeč Rapid uvedl v návrhu smlouvy nabídkovou cenu včetně DPH a nabídkovou cenu bez DPH ve stejné výši není v šetřeném případě nikterak určující, neboť je zřejmé, že v návrhu smlouvy mohly být vyplněny pouze označené části, přičemž výše DPH v Kč byla předepsána jako nulová, protože tento údaj nebyl nikterak označen pro možnost změny. V případě nevyplnění některé ze zadavatelem označených částí, v daném případě nabídkové ceny, by to opět znamenalo, že nabídka bude vyřazena pro nesplnění, resp. nedodržení zadávacích podmínek.

80.  Na základě výše uvedeného tedy Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 3 zákona, když vyloučil uchazeče Rapid z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že jeho nabídka obsahovala několik početních chyb v položkovém rozpočtu na zajištění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017, které měly mít vliv na výši nabídkové ceny, a dále z důvodu neuvedení výše DPH v návrzích smluv na zajištění veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, ANUGA 2017, přestože se jednalo o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 21. 11. 2016 s vybraným uchazečem sedm smluv na veřejnou zakázku. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

81.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

82.  Jelikož zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Prezentace Ministerstva zemědělství na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 2017“ vyloučil uchazeče Rapid z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že jeho nabídka obsahovala několik početních chyb v položkovém rozpočtu na zajištění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017, které měly mít vliv na výši nabídkové ceny, a dále z důvodu neuvedení výše DPH v návrzích smluv na zajištění veletrhů Internationale Grüne Woche 2017, Biofach 2017, ANUGA 2017, aniž by při jejím posouzení požádal tohoto uchazeče dle § 76 odst. 1 a odst. 3 zákona o písemné vysvětlení nabídky, přestože se jednalo o nejasnosti na první pohled zřejmé, lehce popsatelné a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelné, nedodržel postup stanovený zákonem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 21. 11. 2016 celkem sedm smluv, dopustil se spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

83.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

84.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 18. 11. 2016, přičemž správní řízení bylo zahájeno 16. 12. 2016. Smlouva na veřejnou zakázku byla zadavatelem uzavřena dne 21. 11. 2016. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt podle zákona nezanikla.

85.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

86.  Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 25 300 150 Kč včetně DPH (25 108 420 Kč bez DPH). Horní hranice možné pokuty za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 2 530 015 Kč.

87.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

88.  Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, a to postup podle § 76 odst. 1 a odst. 3 zákona, když nepožádal o písemné vysvětlení nabídky, přestožese jednalo o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, a nenaplnil tak zcela jednu ze základních zásad, na jejichž dodržování je zadávání veřejných zakázek postaveno, a to zásadu transparentnosti.

89.  Jednání zadavatele mělo za následek omezení soutěžního prostředí, které je bezesporu základním předpokladem pro dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat právě tu, která nabízí nejvhodnější podmínky plnění pro zadavatele, což lze považovat za primární účel zákona.  Nedošlo však zároveň k takovému omezení soutěžního prostředí, kdy by byla soutěž mezi dodavateli zcela eliminována. Výše nastíněný primární účel zákona tak byl alespoň z části naplněn.

90.  Jako k polehčující okolnosti Úřad přihlédl ke specifikům předmětné veřejné zakázky, která se týkala zajištění veletrhů prezentujících Ministerstvo zemědělství, potažmo Českou republiku v různých částech světa a náročností jejich bezchybného zajištění z pohledu zadavatele.

91.  Úřad jako další polehčující okolnost zohlednil také tu skutečnost, že se v případě vyjasňování nabídek uchazečů jedná o ustanovení zákona, u kterého nejde o pouhé mechanické zaslání žádosti o vysvětlení, ale je nutno zkoumat co nejširší dopady takové žádosti, resp. jejího nezaslání, přičemž právě tato skutečnost snižuje míru závažnosti zadavatelova jednání.

92.  Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Na základě údajů dostupných na adrese (http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/o-ministerstvu/rozpocet-mze/) je zřejmé, že zadavatel v rámci svého ročního rozpočtu disponoval v předmětném roce 2016 finančními prostředky v řádu několika desítek miliard Kč, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační.

93.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů proto Úřad uložil pokutu v dolní polovině možné sazby ve výši 90 000 Kč (devadesát tisíc korun českých), přičemž ji posoudil vzhledem k souvislostem případu jako dostačující a možnostem zadavatele přiměřenou.

94.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

95.   Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

  

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy