číslo jednací: S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/VZ-30773/2016/542/JVo

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení zahájeném dne 16. 5. 2016 na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,
• navrhovatel – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 5. 2016 Tomášem Pfefferem, IČO 87705508, s místem podnikání Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejných zakázkách

• „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331,
• „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352,
• „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020,
• „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014,
• „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012,
• „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026,

zadávaných v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 2. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, nevymezil předmět uvedené veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 2. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, nevymezil předmět uvedené veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, nevymezil předmět uvedené veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

IV.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, nevymezil předmět uvedené veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

V.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, nevymezil předmět uvedené veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

VI.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, nevymezil předmět uvedené veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

VII.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 2. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

VIII.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 2. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

IX.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

X.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

XI.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky „HLAS_ISDN30 PL_1728“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

XII.

Návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026, zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

XIII.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331, zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 2. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

XIV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352, zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 2. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

XV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020, zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

XVI.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014, zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

XVII.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012, zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

XVIII.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – uvedeného ve výroku VI. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026, zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 16. 3. 2016 v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013.

XIX.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „zadavatel“ nebo „centrální zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 2. 2016, zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1705“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631331 (dále jen „veřejná zakázka PL_1705“), zadávanou v rámci dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2012, pod ev. č. 220101, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 4. 2013 a dne 23. 9. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 1. 8. 2012 a opraveno dne 24. 4. 2013 a dne 26. 9. 2013 (dále jen „DNS“).

2.             Zadavatel zahájil podle zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 2. 2016 zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1718“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 2. 2016 a uveřejněno dne 2. 2. 2016 pod ev. č. 631352 (dále jen „veřejná zakázka PL_1718“), zadávanou v rámci DNS.

3.             Zadavatel zahájil podle zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 3. 2016 zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1724“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633020 (dále jen „veřejná zakázka PL_1724“), zadávanou v rámci DNS.

4.             Zadavatel zahájil podle zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 3. 2016 zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1726“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633014 (dále jen „veřejná zakázka PL_1726“), zadávanou v rámci DNS.

5.             Zadavatel zahájil podle zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 3. 2016 zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1728“ jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633012 (dále jen „veřejná zakázka PL_1728“), zadávanou v rámci DNS.

6.             Zadavatel zahájil podle zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 3. 2016 zadávací řízení na veřejnou zakázku „HLAS_ISDN30 PL_1730“, jejíž zjednodušené oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 2. 2016 a uveřejněno dne 25. 2. 2016 pod ev. č. 633026 (dále jen „veřejná zakázka PL_1730“), zadávanou v rámci DNS.

7.             Z bodu 3. „Předmět veřejné zakázky“ příslušné výzvy vyplývá, že předmětem veřejné zakázky PL_1705, PL_1718, PL_1724, PL_1726, PL_1728, PL_1730 je poskytování telekomunikačních služeb v rozsahu příslušného poptávkového listu.

8.             Z bodu 6. „Podmínky pro jednotlivé zpracování nabídky“ příslušné výzvy vyplývá, že zájemci jsou oprávněni podat nabídku výhradně elektronicky prostřednictvím nástroje E-zak pro podávání nabídek. Z bodu 7. „Hodnocení nabídky“ příslušné výzvy vyplývá, že po lhůtě pro podání nabídek bude následně realizována elektronická aukce, v rámci které mohou zájemci o veřejnou zakázku snížit svoji nabídkovou cenu, která byla obsažena v podané nabídce.

Postup navrhovatele v souvislosti s podáním námitek

9.             Dne 25. 4. 2016 podal navrhovatel námitky proti zadávacím podmínkám 28 veřejných zakázek zadávaných v rámci DNS, které zadavatel obdržel téhož dne, a kterým rozhodnutím č. j. MV-16473-31/SIK5-2016 ze dne 5. 5. 2016 zadavatel částečně vyhověl, přičemž jako opatření k nápravě zadavatel zrušil 4 napadené veřejné zakázky, a částečně nevyhověl, a to ve vztahu ke zbylým veřejným zakázkám, včetně veřejné zakázky PL_1705, veřejné zakázky PL_1718, veřejné zakázky PL_1724, veřejné zakázky PL_1726, veřejné zakázky PL_1728 a veřejné zakázky PL_1730, které jsou předmětem přezkumu v rámci spojeného správního řízení.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek ve vztahu k části námitek, kterým zadavatel nevyhověl, za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 16. 5. 2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1705, veřejnou zakázku PL_1718, veřejnou zakázku PL_1724, veřejnou zakázku PL_1726, veřejnou zakázku PL_1728 a veřejnou zakázku PL_1730 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 16. 5. 2016.

Obsah návrhu

11.         Navrhovatel v úvodu svého návrhu nejprve zrekapituloval postup zadavatele v souvislosti s vyhlášením veřejných zakázek a následně konstatoval, že zadávací podmínky výzev jsou vymezeny v rozporu se zákonem a vykazují značnou míru netransparentnosti. Navrhovatel v rámci svého návrhu brojí proti stanoveným zadávacím podmínkám:

• 1) do nedělitelných poptávkových listů jsou rozčleněny omezujícím způsobem služby vícero koncových uživatelů,
• 2) veškeré dílčí položky v poptávkových listech jsou netransparentně omezenypaušálními maximálními cenami,
• 3) jednotliví koncoví uživatelé mohou výsledek prováděcích zakázek odmítnout a k plnění vysoutěženého plnění nepřistoupit (de facto tak dojde k nezákonnému zrušení části veřejné zakázky).

12.         Navrhovatel je přesvědčen, že postup zadavatele je v rozporu se zákonem, přičemž návrh na přezkoumání úkonů zadavatele směřuje proti zadávacím podmínkám 6 napadených výzev, které jsou konkretizovány v následující tabulce:

 

Název napadené výzvy dle DNS	Námitka rozčlenění do nedělitelných poptávkových listů omezujícím způsobem	Námitka netransparentního omezení maximálními cenami	Námitka nezávazného přistupování koncových uživatelů	Námitka překročení doby účinnosti DNS
HLAS_ISDN30PL_1705	ano	ano	ano	ano
HLAS_ISDN30PL_1718	ano	ne	ano	ano
HLAS_ISDN30PL_1724	ne	ano	ano	ano
HLAS_ISDN30PL_1726	ne	ano	ano	ano
HLAS_ISDN30PL_1728	ne	ano	ano	ano
HLAS_ISDN30PL_1730	ne	ano	ano	ano

 

13.         Navrhovatel následně k domnělému porušení zákona zadavatelem spočívajícímu v začlenění služeb více koncových uživatelů do nedělitelných skupin v poptávkových listech uvedl, že nesouhlasí s argumentací zadavatele, který uvedl: „…služby téhož koncového uživatele jsou sdružovány vždy do jednoho poptávkového listu. Pokud na základě těchto pravidel nevznikne poptávkový list obsahující alespoň 5 služeb, je dále zohledňováno kritérium společné nadřízené organizace, dle kterého jsou služby různých koncových uživatelů se shodnou nadřízenou organizací spojovány do téhož poptávkového listu. V případě samostatného soutěžení každé služby, kterou se nepodaří přiřadit do poptávkového listu k ostatním službám na základě kritéria geografického a kritéria shodného koncového uživatele, by docházelo k enormní, neodůvodněné administrativní zátěži pro Centrálního zadavatele. V době, kdy byly v minulosti obdobné hlasové služby soutěženy, byly soutěženy pouze služby, které umožňovaly sestavení poptávkových listů s dostatečným objemem plnění (min. 5 služeb) již při využití kritéria druhu služby, geografického kritéria kraje a shodného koncového uživatele (tedy bez nutnosti využít další doplňková kritéria). Nyní jsou však předmětem Veřejných zakázek oproti roku 2013 i další hlasové služby, pro které nelze využít pouze výše uvedených kritérií, a proto je Centrální zadavatel nucen aplikovat i doplňkové kritérium společné nadřízené organizace, což v roce 2013 nebylo nutné“, přičemž odmítl tvrzení centrálního zadavatele, že poptávané služby jsou rozdělovány podle transparentního klíče.

14.         Dle navrhovatele není zadavatel „nucen“ aplikovat doplňkové kritérium společné nadřízené organizace, když existuje řada dalšíchzpůsobů, jak může nevhodnou strukturu poptávkových listů řešit. Navrhovatel odmítá tvrzení centrálního zadavatele, podle kterého by vyhovění námitkám navrhovatele znamenalo „enormní a neodůvodnitelnou administrativní zátěž“. Dle navrhovatele se současné době prováděcí zakázky počítají ve stovkách až tisících kusů. Pokud by se centrální zadavatel vyhnul nejproblematičtějším případům slučování služeb odlišných uživatelů do nedělitelných prováděcích zakázek, znamenalo by to dle navrhovatele nárůst počtu výzev k jejich celkovému počtu v řádu jednotek procent. V této souvislosti navrhovatel vyjádřil názor, že zjednodušování práce centrálního zadavatele nemůže být na úkor soutěžního prostředí. Jeho transparentnost by měla být prvořadá, zvláště pro odborně zdatného centrálního zadavatele, který na sebe vzal úlohu zastupovat další koncové uživatele.

15.         Navrhovatel zrekapituloval danou část návrhu, přičemž uvedl, že zadavatel poptávané služby nově seskupuje do jiné struktury a obsahu poptávkových listů, kdy v rámci nedělitelných poptávkových listů jsou nyní poptávány služby různých koncových uživatelů s velkýmkonkurenčním potenciálem společně se službami, jejichž realizace bude vysoce problémová.

16.         S přihlédnutím k výše uvedenému dle navrhovatele zůstává netransparentní otázka možného vyčlenění jedné (či více) služeb z původně nedělitelné skupiny poptávkového listu. Pokud navrhovatel není schopen technicky realizovat službu do jedné lokality, případně nabídnout tuto službu v limitu centrálním zadavatelem nastavené maximální ceny, je omezen v možnosti ucházet se orozsáhlou skupinu dalších služeb, začleněných do stejného poptávkového listu. Navrhovatel současně upozornil na skutečnost, že není zřejmé, zda mají účastníci DNS povinnost vyplnit ceny u všech služeb v poptávkovém listu. Pokud nikoliv, není jasné, jak postupovat s ohledem na další souvislosti, které by vyčleněnílokalit (pravděpodobně různých u každého účastníka DNS) přinášelo.

17.         Navrhovatel dále uvedl argumentaci vztahující se k požadavku zadavatele na limitní ceny dílčích položek. Navrhovatel uvedl, že zákon nezná žádný princip, který by zadavateli veřejné zakázky umožnil odmítnout nabídkovou cenu jenom proto, že je vyšší nežli ta, za niž plnění odebíral v minulosti. Nabídkovou cenu poptávaného plnění určuje zejména trh a není na zadavateli, aby zasahoval do tržních mechanismů a jakkoliv reguloval otevřenouhospodářskou soutěž o veřejnou zakázku. Dle navrhovatele není zadavatel oprávněn stanovit maximální možnou cenu za jednotlivé složky nabídkové ceny ani následně v zadávacím řízení jakkoliv sankcionovat uchazeče za nedodržení těchto požadavků. V daném případě tak centrální zadavatel není dle navrhovatele oprávněn omezovat dodavatele ani výší cen, zaněž odebíral plnění v minulosti.

18.         Navrhovatel konstatoval, že stanovením cenových limitů porušil zákon, neboť nejen, že jeho jednání nemá oporu v zákoně, ale navíc ve svém důsledku nutí uchazeče, aby podávali nabídky, které v nejlepším případě budou generovat nulový zisk, případně budou dokonce ztrátové a uchazeči se zadávacích řízení budou účastnit pouze z důvodu možnosti zisku osvědčení o realizaci, které by mohli uplatnit v budoucnu při potřeběprokázání zkušenosti s tímto typem plnění. Navrhovatel trvá na tom, že centrální zadavatel není objektivně oprávněn požadovat po uchazečích dodržení cenové hladiny, která byla snad reálná v minulosti, avšak dnes již neodpovídá nákladům na požadované služby. Uchazečům v mezidobí vzrostly náklady na materiální i personální zabezpečení plnění a nelze po nich spravedlivě požadovat, aby se zadávacích řízení účastnili s vidinou toho, že budou muset v budoucnu poskytované plnění dotovat z vlastních zdrojů. Nehledě na to, že se vystavují reálnému nebezpečí, že jejich nabídka bude shledána nezákonnou a jako taková bude ze zadávacího řízení vyřazena a uchazeč vyloučen. Navrhovateliby tak v konečném důsledku vinou zadavatele vznikly další zbytečné výdaje.

19.         Navrhovatel uvedl, že nelze souhlasit s vyjádřením centrálního zadavatele ohledně respektování stávajících cen, z nichž podle vlastního tvrzení určuje maximální limitní ceny položek. Stávající ceny za jednotlivé služby mohly být (a také ve většině případů byly) kalkulovány na základě zcela odlišných okolností.

20.         Navrhovatel konstatoval, že limitní ceny jednotlivých položek pro celý nedělitelný poptávkový list jsou často nastaveny podle ceny nejlevnější z nich. Limitní hodnota tak odpovídá ceně, kterou centrálnímu zadavateli nebo některému z koncových uživatelů účtuje stávající dodavatel. Jde však o cenu za poskytování služby poté, co byla dané přípojce elektronických komunikací vybudována přístupová infrastruktura, třeba i s využitím mimořádné podpůrné slevové akce. Takovou cenu nemůže dle navrhovatele z podstaty věci nabídnout operátor nový, jež se o poskytování služby v daném místě teprve uchází. Díky nedělitelnosti poptávkových listů postačí jeden takový případ v každém z nich, aby navrhovateli znemožnil podání nabídky na celou napadenouvýzvu.

21.         Navrhovatel má za to, že Centrální zadavatel není oprávněn zasahovat do cenotvorby uchazečů jiným způsobem, než určením struktury a rozsahu ocenění položek výkazu výměr v tom smyslu, aby v nich byly zahrnuty náklady na realizaci a přiměřený zisk, jelikož každý uchazeč obecně má svůj vlastní způsob sestavování cen. Nabídková cena za služby musí být výsledkem vlastní kalkulace navrhovatele, na niž má každý uchazeč o veřejnou zakázku právo. Právě uvedené platí zvláště za situace, kdy předmět plnění veřejné zakázky nepodléház hlediska svého ocenění regulaci žádným obecně platným právním předpisem.

22.         Centrální zadavatel je podle právního názoru navrhovatele oprávněn omezit nabídkovou cenushora, respektive stanovit předpokládanou hodnotu každé prováděcí veřejné zakázky jako maximální nabídkovou cenu, při jejímž překročení bude příslušná nabídka vyřazena. Takové omezení připouští i ustálená rozhodovací praxe Úřadu, a to především z toho důvodu, že nikdo nemůže nutit zadavatele, aby utrácel více, než kolik činí jeho rozpočet, dotace či jakkoliv jinak limitovaný zdroj finančních prostředků. Centrální zadavatel však není dle navrhovatele oprávněn zasahovat do způsobu ocenění veřejné zakázky jednotlivými uchazeči o veřejnou zakázku tak, že bude uměle omezovat konkrétní dílčí položky. Ocenění jednotlivých součástí předmětu veřejné zakázky, resp. kalkulace nabídkové ceny za splnění zakázky, je svrchovaným právem uchazečů o její plnění.

23.         Navrhovatel konstatoval, že uvedené nezákonné omezení výrazně omezuje (brání) v účasti v soutěži navrhovateli, jež by sice nabídl cenu většiny položek nízkou, ale pro jednu či několik položek (např. takové, které jsou v nedělitelném poptávkovém listě zahrnuty nově) by potřeboval napočítat zřizovací poplatky, což mu však položkový cenový limit nedovoluje. Ačkoliv by taková nabídka mohla být ve výsledku nejlevnější, navrhovatel ji vůbec nebude moci podat, a to právě kvůli kumulativnímu působení podmínek nedělitelnosti poptávkových listů, maximální přípustné ceny jednotlivých položek, vycházející z nejlevnější ceny stávajícího dodavatele, a nemožnosti přesunout náklady problematických položek do jiných, jelikož současně hrozí riziko nepřistoupení koncových uživatelů k jejich části plnění, čímž dojde ex post k oddělení původně nedělitelných služeb z jednoho poptávkového listu.

24.         Navrhovatel v rámci svého návrhu následně přistoupil k odůvodnění části návrhu směřující proti nezávaznosti účasti koncových uživatelů. Navrhovatel konstatoval, že se rozhodně nejedná o statisticky minimální počet, jak uvádí centrální zadavatel v rozhodnutí o námitkách. Jako příklad lze uvést koncového uživatele Česká správa sociálního zabezpečení, která nepřistoupila k desítkám služeb (např. prováděcí VZ VPN 1104, 1106, 1108, 1110) nebo případy České obchodní inspekce, kdy centrální zadavatel oznámil, že ta jako koncový uživatel ke smlouvám přistupuje, nicméně Česká obchodní inspekce posléze odmítla zřízení mnoha služeb.

25.         Navrhovatel uvedl, že pokud koncový uživatel nepřistoupí ke smlouvě, nelze v žádném případě hovořit o jakémkoliv naplnění kontraktační povinnosti. Smlouva bude sice možná formálně ve lhůtě stanovené v zákonem uzavřena, plnění však nebude fakticky realizováno a vybraný uchazeč tak nebude za nabízené služby získávat žádné plnění. V konečném důsledku tak dojde zejména k jednoznačnému zmaření účelu zadávacího řízení. Veřejná zakázka totiž řádně proběhne, na její realizaci bude dokonce uzavřena odpovídající smlouva, ale nedojde k jejímu naplnění. Základními definičními znaky veřejné zakázky dle § 7 odst. 1 zákona jsou přitom její realizace a úplatnost plnění ze strany zadavatele, resp. osoby, které je plnění poskytováno.

26.         Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že uchazeči, kteří se účastní zadávacího řízení, jehož výsledkem by mělo být zadání veřejné zakázky, mohou tedy legitimně očekávat, že centrální zadavatel, který realizuje zadávání veřejné zakázky, rovněž zajistí, že soutěžené plnění bude skutečně odebráno a vybraný uchazeč získá za jeho poskytnutí kalkulovanou nabídkovou cenu. To je základní jistota, jejíž zajištění mohou dodavatelé po centrálním zadavateli legitimně požadovat.

27.         Dle navrhovatele tím, že centrální zadavatel dotčenou zadávací podmínkou vyloučil povinnost koncových uživatelů odebírat plnění od vybraného uchazeče, tedy hrubě zasáhl nejen do práv vybraného uchazeče, který není schopen určit rozsah plnění (může jej předem pouze odhadovat) a s ohledem na něj odpovídajícím způsobem kalkulovat svoji nabídkovou cenu, ale současně tím centrální zadavatel nepochybně ovlivnil již samotný okruh dodavatelů, kteří se i vlivem této podmínky rozhodují o své účasti či neúčasti v zadávacím řízení. Nemožnost realizovat veřejnou zakázku znamená pro vybraného uchazeče totiž v neposlední řadě zbytečné vynaložení nákladů, které investoval do přípravy své nabídky.

28.         K poznámce centrálního zadavatele, že vybraný uchazeč má právo domáhat se plnění závazků z uzavřené smlouvy či odpovědnostních nároků vůči koncovým uživatelům dle příslušných právních předpisů, navrhovatel konstatoval, že možnost vybraného uchazeče řešit věc následně v občanskoprávním sporu nelze považovat za způsob nápravy nesprávné a nezákonné zadávací podmínky. Navrhovatel v této souvislosti zejména uvádí, že k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek je dle zákona příslušný výhradně Úřad. V kompetenci Úřadu je tedy posoudit, zda byl centrální zadavatel oprávněn významně relativizovat rozsah plnění, které bude na základě zadané veřejné zakázky poskytováno a zjednat odpovídající nápravu pokud dospěje k závěru, že došlo k porušení zákona.

29.         Navrhovatel má s ohledem na právě uvedené důvodně za to, že jeho argumentace použitá v námitkách, která se týká nejasně a netransparentně vymezeného předmětu plnění v souvislosti s možností koncových uživatelů neodebírat soutěžené služby, je v daném případě zcela přiléhavá, přičemž zdůraznil, že zadávací podmínky dávají přitom koncovým uživatelům unikátní právo „nepřistoupit“ k plnění smlouvy s vítězným uchazečem. Tato možnost neodebírat vysoutěžené služby, které jsou předmětem veřejné zakázky, způsobuje v konečném důsledku navrhovateli při přípravě jeho nabídek zásadní problémy. Fakticky totiž znemožňuje sestavit odpovídající nabídku. Navrhovatel, jemuž není garantován předmět veřejné zakázky, může těžko kalkulovat náklady na její plnění nebo svůj potenciální zisk. Centrální zadavatel požaduje, aby navrhovatel ocenil předmět plnění jako jeden celek, samotné plnění však může mít nakonec zcela jiný rozsah a může být poskytováno zcela odlišnému okruhu koncových uživatelů, než s jakým navrhovatel při přípravě nabídek kalkuloval.

30.         S ohledem na výše uvedené ustanovení zákona, jakož i rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu, považuje navrhovatel za najisto postavené, že povinností zadavatele je stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby bylo všem potenciálním uchazečům od počátku jasné, jaké plnění zadavatel poptává. V situaci, kdy zadávací podmínky umožňují, aby následně došlo k modifikaci předmětu plnění, resp. ke zmenšení rozsahu koncových uživatelů a tím tedy i odebíraných služeb, nelze hovořit o řádném vymezení předmětu plnění.

31.         Tím, že centrální zadavatel připustil, aby nebyl zcela jednoznačně vymezen a garantován rozsah služeb, které budou na základě jednotlivých prováděcích výzev odebírány, porušil dle navrhovatele rovněž zásadu transparentnosti zadávacího řízení. Navrhovatel je omezen v možnosti sestavit své nabídky, neboť při jejich přípravě nemůže objektivně vědět, jaký bude konečný rozsah odebíraných služeb. Stanovení požadavků centrálního zadavatele nesmí přitom vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Cílem zadavatele a jím stanovených zadávacích podmínek by mělo být zabezpečení účasti a skutečné soutěže o předmět veřejné zakázky všech potenciálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku realizovat.

32.         Nepřistoupením koncového uživatele k plnění smlouvy s vítězným uchazečem dochází dle navrhovatele de facto v odpovídajícím rozsahu plnění ke zrušení veřejné zakázky. Přitom centrální zadavatel je oprávněn zadávací řízení zrušit pouze při naplnění podmínek ustanovení § 84 zákona, z nichž žádná však nedává prostor ke zrušení na jednostranný pokyn některého z koncových uživatelů, jehož centrální zadavatel zastupuje při zadávání veřejné zakázky.

33.         Navrhovatel dále poukázal na skutečnost, že zadavatel se v rámci přezkoumání námitek nikterak nevyjádřil ke společnému působení výše uvedených námitek. Dle navrhovatele se centrální zadavatel místo toho vyjádřil ke každé jednotlivé vadě zadávacích podmínek izolovaně a jejich kumulativní působení buďto neviděl, což je méně pravděpodobné vzhledem k tomu, že šlo o jednu z mála pasáží, která byla v textu námitek vyznačena orámováním, anebo tak učinil ryze účelově, veden snahou kumulativní účinek vad zadávacích podmínek zastřít.

34.         Navrhovatel uvedl příklady společného působení namítaných podmínek s následujícím odůvodněním: „nově strukturované poptávkové listy obsahují služby vícero koncových uživatelů, přičemž na všechny tyto služby působí shodná omezující podmínka maximální položkové ceny. Navrhovatel za tuto limitní cenu není schopen ocenit jednu ze služeb jednoho koncového uživatele, v důsledku čehož je omezen v podání nabídky na celý poptávkový list“ a dále konstatoval: „Nově strukturované poptávkové listy obsahují služby vícero koncových uživatelů, přičemž jsou zadávány v nedělitelných poptávkových listech, jež má Navrhovatel ocenit jako jednu prováděcí veřejnou zakázku. Není si však jist plněním a nemůže jej konzistentně a transparentně ocenit, když zadávací podmínky dávají právo jednotlivým koncovým uživatelům nepřistoupit k prováděcí smlouvě“.

35.         Navrhovatel dále v návrhu poukazuje na skutečnost, že postupem zadavatele došlo k překročení čtyřleté doby platnosti DNS jednotlivými prováděcími zakázkami.

36.         Navrhovatel odkázal na § 93 odst. 5 zákona, podle něhož DNS nesmí trvat déle než 4 roky, vyjma výjimečných a zadavatelem náležitě odůvodněných případů. Dle navrhovatele v souladu s citovaným ustanovením zákona musí být tedy DNS realizovaný centrálním zadavatelem ukončen nejpozději ke dni 1. 8. 2016, nejedná-li se o výjimečné a zadavatelem dostatečně odůvodněné případy. Navrhovatel se však s centrálním zadavatelem jednoznačně rozchází v definici ukončení trvání DNS, neboť za ukončení trvání DNS považuje navrhovatel na rozdíl od centrálního zadavatele stav, kdy byly jednotlivé prováděcí veřejné zakázky nejen zadány, ale bylo také ukončeno plnění, které bylo na jejich základě poskytováno. Dle názoru navrhovatele by tak jednoznačně docházelo k obcházení smyslu a účelu DNS a to zvláště u zakázek povahy průběžného a opakujícího se plnění. DNS by netrval 4 roky, jak stanoví zákon, ale mohl by trvat v podstatě po neomezenou a ničím nelimitovanou dobu.

37.         Navrhovatel uvedl, že na základě jeho námitek si porušení ustanovení § 93 odst. 5 zákona nepochybně uvědomil i zadavatel, který se jej pokusil napravit dodatečným prodloužením DNS, jež oznámil bezprostředně po podání námitek navrhovatelem. Dle navrhovatele prodloužení DNS nelegalizovalo nezákonný postup centrálního zadavatele. Oznámení o zakázce zveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek, jímž byl DNS prodloužen, totiž neobsahuje žádné relevantní důvody, které by byly takové povahy, aby odůvodňovaly prodloužení DNS zákonným způsobem. Jak vyplývá z již výše citovaného ustanovení zákona, zákon definuje případy, kdy lze přistoupit k prodloužení zákona, jako výjimečné. Musí se tedy jednat o případy, které nejsou běžné, nejsou v praxi obvyklé ani předvídatelné. V neposlední řadě musí jít nepochybně o skutečnosti objektivní, které zadavatel nezpůsobil ani neměl vliv na jejich vznik.

38.         Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že oznámení o zakázce, kterým se DNS prodlužuje, je navíc nezákonné a zmatečné i z toho důvodu, že není zřejmé, o jakou dobu by měl být DNS vlastně prodloužen. Zatímco čl. II.3) „Doba trvání zakázky nebo lhůta pro dokončení“ totiž hovoří o 24 měsících, čl. IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ připouští podání předběžné nabídky pouze po dobu prvních 12 měsíců pro prodloužení DNS, tj. do 1. 8. 2017. Dle § 94 odst. 1 zákona musí mít přitom všichni dodavatelé možnost podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání DNS. Pokud tedy zadavatel oznámením prodloužil DNS o 24 měsíců, tj. do 1. 8. 2018, je dle navrhovatele v rozporu s uvedeným ustanovením zákona, pokud bude možnost dodavatelů účastnit se DNS ukončena o jeden celý rok předem.

39.         Porušení § 93 odst. 5 zákona dle navrhovatele neodstranilo ani dodatečně zveřejněné oznámení o zakázce, kterým se zadavatel pokusil o prodloužení DNS, neboť nejen, že se týká toliko části veřejných zakázek, které jsou v DNS zadávány, ale, a to je dle navrhovatele zásadní, důvody uvedené centrálním zadavatelem nelze objektivně považovat za výjimečné a zadavatelem náležitě odůvodněné případy, o nichž hovoří zákon. Navíc byl při prodloužení DNS porušen dle navrhovatele také § 94 odst. 1 zákona, neboť podávat předběžnou nabídku lze pouze do 1. 8. 2017, ačkoliv byl DNS prodloužen do 1. 8. 2018.

40.         Navrhovatel následně provedl rekapitulaci domnělého porušení zákona zadavatelem, přičemž konstatoval, že uvedeným postupem mu vznikla újma v podobě omezení práva na transparentnost zadávacího řízení, čehož důsledkem je významně omezena možnost podat nabídky do šesti napadených výzev na plnění veřejné zakázky.

41.         Navrhovatel se s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, resp. dle jeho názoru prokázané nedodržení postupu stanoveného v zákoně, domáhá a navrhuje, aby Úřad uložil podle§ 118 odst. 1 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení napadených výzev, a současně, aby Úřad s ohledem k uvedeným skutečnostem, namítanému a prokázanému porušení zákona ze strany centrálního zadavatele a výše popsané bezprostřední újmě na právech navrhovatele, nařídil k zajištění účelu správního řízení podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona předběžné opatření, jímž uloží centrálnímu zadavateli zakázat uzavřít smlouvy v napadených výzvách, a to až do nabytí právní moci rozhodnutí ve věci.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Správní řízení sp. zn. S0363/2016/VZ

42.         Úřad obdržel návrh dne 16. 5. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce PL_1705.

43.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

44.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0363/2016/VZ-21572/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.

45.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0363/2016/VZ-21707/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

46.         Dne 7. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0363/2016/VZ-24401/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1705. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2016.

Správní řízení sp. zn. S0365/2016/VZ

47.         Úřad obdržel návrh dne 16. 5. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce PL_1718.

48.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

49.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0365/2016/VZ-21642/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.

50.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0365/2016/VZ-21837/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

51.         Dne 7. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0365/2016/VZ-24402/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1718. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2016.

Správní řízení sp. zn. S0366/2016/VZ

52.         Úřad obdržel návrh dne 16. 5. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce PL_1724.

53.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

54.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0366/2016/VZ-21643/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.

55.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0366/2016/VZ-21840/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

56.         Dne 7. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0366/2016/VZ-24403/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1724. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2016.

Správní řízení sp. zn. S0367/2016/VZ

57.         Úřad obdržel návrh dne 16. 5. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce PL_1726.

58.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

59.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0367/2016/VZ-21644/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.

60.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2016/VZ-21841/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

61.         Dne 7. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0367/2016/VZ-24404/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1726. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2016.

Správní řízení sp. zn. S0368/2016/VZ

62.         Úřad obdržel návrh dne 16. 5. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce PL_1728.

63.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

64.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0368/2016/VZ-21645/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.

65.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0368/2016/VZ-21844/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

66.         Dne 7. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0368/2016/VZ-24406/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1728. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2016.

Správní řízení sp. zn. S0369/2016/VZ

67.         Úřad obdržel návrh dne 16. 5. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce PL_1730.

68.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

69.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0369/2016/VZ-21646/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016. Úřad současně v tomto oznámení o zahájení uvedl, že v souladu s § 114 odst. 11 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.

70.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0369/2016/VZ-21846/2016/542/JVo ze dne 20. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

71.         Dne 7. 6. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0369/2016/VZ-24407/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku PL_1730. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 6. 2016.

Vyjádření zadavatele

72.         Dne 30. 5. 2016 obdržel Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0363/2016/VZ, sp. zn. S0365/2016/VZ, sp. zn. S0366/2016/VZ, sp. zn. S0367/2016/VZ, sp. zn. S0368/2016/VZ a sp. zn. S0369/2016/VZ vyjádření zadavatele k návrhu. K části návrhu směřující proti omezujícímu rozčlenění služeb vícero koncových uživatelů do jednotlivých poptávkových listů zadavatel uvedl následující: „poptávané služby jsou do jednotlivých poptávkových listů rozdělovány dle níže popsaného, předem stanoveného transparentního klíče, který vychází primárně z požadavků samotných uchazečů (jejichž oprávněnost byla v minulosti potvrzena rozhodnutím Úřadu), dále respektuje organizační začlenění koncových uživatelů v hierarchii státní správy, přičemž doplňkově jsou uplatněna pravidla ekonomického a provozního charakteru, která vyplynula ze zkušeností Centrálního zadavatele při obdobném poptávání datových služeb prostřednictvím DNS KIVS“.

73.         Zadavatel k popisu pravidel pro rozdělování poptávaných služeb do poptávkových listů uvedl, že primárně jsou služby shodného druhu (tedy totožné služby dle jednotlivých katalogových listů služeb) do poptávkových listů zařazovány dle geografického kritéria v rámci jednotlivých krajů, kde mají být tyto služby poskytovány. Zadavatel dále uvedl, že služby téhož koncového uživatele jsou sdružovány vždy do jednoho poptávkového listu. Pokud na základě těchto pravidel nevznikne poptávkový list obsahující alespoň 5 služeb, je dále zohledňováno kritérium společné nadřízené organizace, dle kterého jsou služby různých koncových uživatelů se shodnou nadřízenou organizací spojovány do téhož poptávkového listu.

74.         K rozčlenění služeb více koncových uživatelů zadavatel konstatoval, že v případě samostatného soutěžení každé služby, kterou se nepodaří přiřadit do poptávkového listu k ostatním službám na základě kritéria geografického a kritéria shodného koncového uživatele, by docházelo k enormní, neodůvodněné administrativní zátěži pro centrálního zadavatele. Zadavatel současně uvedl, že důvodem rozčlenění je rovněž snaha o zachování hospodářské soutěže a o získání poptávaného plnění za co nejnižší ceny. V minulosti totiž v případech jednotlivého soutěžení datových služeb (tedy v případech, kdy 1 služba tvořila 1 veřejnou zakázku/poptávkový list, zpravidla s velmi nízkou předpokládanou hodnotou) opakovaně docházelo k situaci, kdy taková veřejná zakázka nebyla pro uchazeče „atraktivní“ a zjevně pro ně nebylo ekonomické ani podat nabídku v zadávacím řízení, což mělo za důsledek, že nebyla podána žádná nabídka či pouze nabídka jediná. Z uvedeného důvodu nebylo možné v konkurenčním prostředí využít institut elektronické aukce a dosáhnout tak výhodnější ceny pro koncové uživatele (pověřující zadavatele), čímž bylo zamezeno dosažení úspor vyplývajících z centralizovaného soutěžení služeb.

75.         Zadavatel uvedl, že dříve aplikoval kritérium shodných rysů těchto „zbytkových“ služeb tak, aby dosáhl žádoucího objemu služeb v rámci jednotlivých poptávkových listů, avšak v návaznosti na podané námitky navrhovatele však centrální zadavatel přehodnotil uvedené kritérium a dospěl k závěru, že za určitých okolností může působit netransparentně, přičemž bylo rozhodnuto o zrušení zadávacích řízení k zadání veřejných zakázek, ve kterých bylo uvedené kritérium aplikováno. Současně centrální zadavatel rozhodl o tom, že uvedené kritérium nebude pro sestavování poptávkových listů nadále využíváno.

76.         Zadavatel dále uvedl, že navrhovatel rozporoval možnost podání „efektivní“ nabídky na poptávkový list PL_1703, PL_1705, PL_1707, PL_1708 a PL_1718, přičemž navrhovatel podal u poptávkových listů PL_1705 a PL_1718 nabídku.

77.         Zadavatel v rámci vyjádření odmítl tvrzení navrhovatele, že ze zadávacích podmínek není nikterak zřejmé, zda mají uchazeči povinnost nacenit veškeré položky v rámci příslušného poptávkového listu.

78.         Dle přesvědčení centrálního zadavatele však transparentnost kritéria začlenění služeb do poptávkového listu nespočívá v tom, zda je toto uvedeno a podrobně popsáno v zadávacích podmínkách k zadání veřejné zakázky (kdy zahrnout popis stanovení předmětu veřejné zakázky do zadávacích podmínek není dle přesvědčení centrálního zadavatele jeho povinností), ale v tom, zda je uvedené kritérium založené na předem stanovených, objektivně určitelných, srozumitelných a vzájemně poměřitelných skutečnostech tak, aby bylo možné v případě potřeby provést jeho efektivní veřejnou kontrolu. V tomto ohledu nespatřuje zadavatel na jím stanovených kritériích (s výjimkou kritéria aplikovaného v rámci zrušených zadávacích řízení, které nebude nadále využíváno) jakýkoli nedostatek. Centrální zadavatel se domnívá, že navrhovatel vykládá pojem transparentnosti zadávacích podmínek nesprávným způsobem, když jej spojuje pouze s tím, zda jsou jím napadaná kritéria výslovně popsána v zadávacích podmínkách.

79.         Pokud dále navrhovatel napadá skutečnost, že jednotlivé balíčky služeb, které jsou předmětem veřejných zakázek, nejsou s uchazeči jakkoli diskutovány, zadavatel uvádí, že k takovému postupu není v žádném případě povinen. Stanovení předmětu plnění je na centrálním zadavateli, který je oprávněn stanovit předmět veřejné zakázky tak, aby odpovídal jeho ekonomickým a provozním potřebám, a to při dodržení pravidel transparentnosti, nediskriminace a dalších principů zákona.

80.         Zadavatel konstatoval, že soutěžení jednotlivých služeb by znamenalo znásobení počtu zadávacích řízení, což by zadavateli resp. jeho administrativnímu aparátu, přineslo neodůvodněnou (mj. i personální a s tím související ekonomickou) administrativní zátěž. Tato zátěž by tak nevedla pouze k nutnosti zvýšení počtu pracovníků a rozpočtových prostředků na jejich plat, ale i další kapacitní komplikace spojené např. s nutností opatřování dokumentů elektronickým podpisem, a tedy i enormní zatížení k tomu oprávněných osob výlučně touto agendou. Tvrzení navrhovatele o tom, že „vyhnutí se nejproblematičtějším případům slučování služeb“ by přineslo nárůst počtu veřejných zakázek pouze v jednotkách procent, se tak dle centrálního zadavatele nezakládá na pravdě.

81.         K části návrhu směřující proti stanovení maximálních cen jednotlivých dílčích položek zadavatel uvedl, že má právo na stanovení předmětu veřejné zakázky a zadávacích podmínek dle svých potřeb, resp. potřeb koncových uživatelů (mj. cenových), pokud takovým postupem nediskriminuje některého z uchazečů. Je tedy na zadavateli, jaké cenové podmínky veřejné zakázky nastaví, přičemž pokud tyto podmínky uchazeči nerespektují, následuje postup předvídaný zákonem o veřejných zakázkách v případě nesplnění zadávacích podmínek uchazečem.

82.         K argumentaci navrhovatele odkazující na znění ustanovení § 44 zákona zadavatel sdělil, že uvedené ustanovení zakotvuje minimální (obligatorní) požadavky na obsah zadávací dokumentace, ale neomezuje zadavatele v tom, aby do zadávacích podmínek zahrnul další skutečnosti nad rámec tohoto ustanovení

83.         Zadavatel odmítl argumentaci navrhovatele o nutnosti dosažení zisku v rámci příslušné veřejné zakázky a uvedl, že dosažení či nedosažení zisku je soukromou věcí každého z uchazečů, a posuzování nákladů uchazeče na realizaci zakázky může hrát roli pouze v případě, kdy nabídka naplňuje atributy mimořádně nízké nabídkové ceny, což je však zcela odlišný institut. Zadavatel konstatoval, že mu není známo, jak by měl konkrétně dosažení zisku ze strany jednotlivých uchazečů kontrolovat. Nadto se jedná o velmi subjektivní kategorii, která je do značné míry ovlivněna mj. podnikatelskými schopnostmi uchazečů, a tedy není vyloučena ani situace, kdy by uchazeč s nejvyšší cenovou nabídkou nebyl schopen generovat zisk z důvodu jeho špatného obchodního vedení či z důvodů jiných.

84.         Zadavatel v rámci svého vyjádření uvedl, že uvedené stropové ceny vycházejí ze zadávacích řízení proběhlých před několika lety, kdy v mezidobí došlo prokazatelně k průběžnému snižování cen veškerých hlasových služeb, a tržní ceny za obdobné služby jsou k dnešnímu dni výrazně nižší.

85.         Zadavatel taktéž odmítl tvrzení navrhovatele, že stanovením stropových cen jednotlivých služeb dochází k situaci, kdy navrhovatel není schopen podat nabídku do zadávacího řízení a realizovat zisk. Centrální zadavatel v tomto ohledu odkázal na skutečnost, že navrhovatel např. v rámci jím napadaných veřejných zakázek PL_1705 a PL_1718 své nabídky podal, kdy např. v případě veřejné zakázky PL_1705 byla cenová nabídka navrhovatele o více než 100.000,- Kč nižší než centrálním zadavatelem stanovená maximální předpokládaná hodnota veřejné zakázky i než nabídky ostatních uchazečů. Tvrzení navrhovatele o nemožnosti podat nabídku a realizovat zisk se tak zjevně nezakládá na pravdě, když je navrhovatel schopen ještě před konáním elektronické aukce podat nabídku s tak výrazně nižší cenovou hladinou než ostatní uchazeči.

86.         K části návrhu směřující k závaznosti účasti koncových uživatelů zadavatel uvedl, že požadavek na přistoupení koncových uživatelů ke smlouvě uzavřené s vítězným uchazečem je zaveden pro případ řešení výjimečných a nenadálých situací, které mohou vzniknout na straně koncového uživatele či vítězného uchazeče v době po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky. Dle zadavatele se jedná o statisticky minimální počet případů, kdy ze strany koncových uživatelů v minulosti nebylo přistoupeno ke smlouvě na poskytování služeb vždy pouze z nepředvídatelných, objektivních důvodů, což podporuje výše uvedený závěr o výjimečnosti tohoto institutu.

87.         Zadavatel dále uvádí, že nepřistoupení ke smlouvě na poskytování vysoutěžených služeb není na volné úvaze příslušného koncového uživatele, neboť koncoví uživatelé mají dle dohod o centralizovaném zadávání uzavřených s centrálním zadavatelem povinnost ke smlouvám přistupovat, s výjimkou případů, kdy po nich přistoupení ke smlouvě nelze spravedlivě požadovat. Každý koncový uživatel je tak povinen uvažovaný důvod nepřistoupení ke smlouvě řádně odůvodnit centrálnímu zadavateli, který jej posoudí a sdělí mu, zda je takový důvod oprávněný. V případě, kdy centrální zadavatel důvod na straně koncového uživatele neshledá oprávněným, vyzve koncového uživatele ke splnění jeho povinnosti vyplývající z dohody o centralizovaném zadávání a neprodlenému přistoupení ke smlouvě.

88.         Zadavatel konstatoval, že uzavřením smlouvy v rámci zadávacího řízení na účet koncového uživatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zákona je naplněna kontraktační povinnost zadavatele zakotvená v § 82 odst. 2 zákona a dále se uvedený vztah řídí pouze touto smlouvou a obecnými předpisy práva soukromého. Navrhovatel má pak možnost v případě, kdy nejsou dle jeho názoru plněny závazky z uzavřené smlouvy, domáhat se jejich naplnění či odpovědnostních nároků vůči koncovým uživatelům dle příslušných právních předpisů. Dle zadavatele otázka plnění ze smlouvy je samostatnou kategorií, která již nespadá do procesu zadávacího řízení (který je uzavřením smlouvy ukončen), a tedy jako taková nepodléhá kontrole ze strany Úřadu.

89.         Zadavatel konstatoval: „Centrální zadavatel se taktéž na rozdíl od Navrhovatele nedomnívá, že je jeho úkolem zajistit, aby soutěžené plnění, které je předmětem smlouvy, bylo koncovým uživatelem skutečně odebráno, a vybraný uchazeč získal za jeho poskytnutí příslušné plnění. Je povinností každého účastníka soukromoprávního smluvního vztahu (kterým smlouva po skončení zadávacího řízení je), aby hájil samostatně svá práva a domáhal se těch práv, která mu ze smlouvy náleží, a to prostředky stanovenými mu příslušným právním řádem“.

90.         S ohledem na výše uvedené zadavatel uzavřel danou část svého vyjádření, že orgánem, který je oprávněn projednat práva a povinnosti ze soukromoprávního smluvního vztahu (tedy např. skutečnost, že objednatel neposkytl součinnost k odběru předmětu plnění), je soud. Pokud navrhovatel tuto možnost vylučuje s odkazem na předpokládanou délku a nákladnost soudního řízení, nepovažuje centrální zadavatel takovou argumentaci za správnou.

91.         Ke společnému působení výše uvedených námitek zadavatel uvedl, že dle svého přesvědčení dostatečně vysvětlil a odůvodnil, proč nepovažuje za reálné působení ani jedné z tvrzených vad vytýkaných navrhovatelem, přičemž dle zadavatele navrhovatel současně neuvedl ničeho nového k tomu, jak by tyto vady měly spolupůsobit při své kumulaci.

92.         K délce trvání dynamického nákupního systému zadavatel uvedl, že výklad navrhovatele ohledně doby trvání DND je nesprávný, kdy navrhovatel pravděpodobně nezohlednil skutečnost, že uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky zadávací řízení končí.

93.         Co do odůvodnění rozhodnutí o prodloužení DNS KIVS pak zadavatel odkázal na příslušné rozhodnutí, kde jsou důvody zvoleného postupu podrobně popsány.

94.         K tvrzené nezákonnosti a zmatečnosti oznámení o prodloužení DNS KIVS, resp. k důvodům, o které svůj závěr opírá navrhovatel, centrální zadavatel uvedl, že čl. II.3) Doba trvání zakázky nebo lhůta pro dokončení v délce 24 měsíců se týká délky poskytování služeb na základě smlouvy uzavřené v jednotlivých prováděcích zakázkách. Naproti tomu čl. IV.3.4) Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast, která připouští podání nabídky po dobu 12 měsíců definuje dobu, o kterou je DNS KIVS prodlužován. Tato doba činí 1 rok. Nejedná se tak o rozpor, ale dle zadavatele o nesprávný výklad navrhovatele.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 6. 2016

95.         Dne 7. 6. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v rámci kterého zadavatel poukázal na to, že jedno z jím zvolených a aplikovaných kritérií pro rozdělení služeb do poptávkových listů (konkrétně geografické kritérium kraje) vzešlo z dřívějších požadavků jednotlivých uchazečů, aby byl celkový objem služeb v rámci DNS KIVS soutěžen po menších částech, a tím umožněna co nejširší hospodářská soutěž, a tedy i účast co nejvyššího počtu dodavatelů.

96.         Zadavatel uvedl, že samotní uchazeči vznesli požadavek, resp. vyslovili souhlas s postupem centrálního zadavatele, který na základě jím dříve stanovených kritérií (mj. i geografického kritéria kraje) stanovoval předmět jednotlivých prováděcích veřejných zakázek v DNS KIVS. Oprávněnost postupu centrálního zadavatele, kdy jedním z takto zvolených kritérií je geografické kritérium místa poskytování služeb, byla dle zadavatele potvrzena již v minulosti rozhodovací praxí Úřadu, přičemž zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. S066/2008/VZ-09123/2008/510/IF ze dne 5. 5. 2008.

Společné řízení o spojených správních řízeních

97.         V zájmu dodržení zásady uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že správní řízení vedená pod sp. zn. S0363/2016/VZ,  S0365/2016/VZ, S0366/2016/VZ, S0367/2016/VZ, S0368/2016/VZ a sp. zn. S0369/2016/VZ se týkají přezkoumání úkonů zadavatele ve vztahu k nastavení zadávacích podmínek veřejných zakázek v témže dynamickém nákupním systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“ části 2 „Komoditní telekomunikační služby“, Úřad uvedená správní řízení usnesením č. j. ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ-25454/2016/542/JVo ze dne 16. 6. 2016 spojil, a o tomto spojení účastníky řízení vyrozuměl.

98.         Účastníky spojeného správního řízení vedeného pod spisovou značkou ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

99.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ-25488/2016/542/JVo ze dne 16. 6. 2016 a přípisem č. j. ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ-25546/2016/542/JVo z téhož dne se Úřad dotázal zájemců zařazených v části 2 DNS, z jakého důvodu nepodali do konkrétních zadávacích řízení na předmětné veřejné zakázky svou nabídku, přičemž následně v návaznosti na předmětnou žádost obdržel Úřad vyjádření oslovených zájemců.

100.     Dále Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ-26972/2016/542/JVo ze dne 28. 6. 2016 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 7. 2016

101.     Dne 7. 7. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel odkázal na předchozí vyjádření ze dne 30. 5. 2016 a 7. 6. 2016 a dále poukázal na skutečnost, že z vývoje napadených zadávacích řízení je zcela zřejmé, že tvrzení navrhovatele o existenci vad postupu centrálního zadavatele, které by mu bránily v řádné účasti ve veřejné soutěži, jsou ryze účelová a nezakládají se na pravdě. Z celkového počtu 6 napadených veřejných zakázek podal navrhovatel svou nabídku do všech 6 zadávacích řízení, přičemž v 5 zadávacích řízeních byla jeho nabídka vybrána jako nejvhodnější. Již tato skutečnost tak dle zadavatele zcela popírá tvrzení navrhovatele uvedená v rámci námitek. Zadavatel dále uvedl, že v některých případech byla cenová nabídka navrhovatele dokonce výrazně nižší než nabídky ostatních uchazečů, což je v přímém rozporu s tvrzením navrhovatele, že mu centrálním zadavatelem nastavené maximální ceny jednotlivých služeb neumožňují ani podat v zadávacích řízeních nabídku, čímž je omezen v možnosti získávat konkrétní prováděcí veřejné zakázky a vzniká mu tak újma.

102.     Na základě všech uvedených skutečností a argumentace má zadavatel za to, že se mu podařilo řádně vyvrátit navrhovatelem tvrzenou existenci vad postupu zadavatele v rámci napadených zadávacích řízení, kdy závěry centrálního zadavatele byly následně potvrzeny samotným průběhem a výsledkem zadávacích řízení napadených navrhovatelem.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

103.     Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejných zakázkách a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že

• zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když ve veřejné zakázce PL_1705, veřejné zakázce PL_1718, veřejné zakázce PL_1724, veřejné zakázce PL_1726, veřejné zakázce PL_1728 a veřejné zakázce PL_1730 nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,
• návrh navrhovatele ze dne 16. 5. 2016 ve věci veřejné zakázky PL_1705, veřejné zakázky PL_1718, veřejné zakázky PL_1724, veřejné zakázky PL_1726, veřejné zakázky PL_1728 a veřejné zakázky PL_1730 v části týkající se prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému a v části týkající se nemožnosti podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení dynamického nákupního systému nebyl podán oprávněnou osobou.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

104.     Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

105.     Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

106.     Podle § 44 odst. 3 zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň

a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,

b) technické podmínky (§ 45) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

d) požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e) požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil,

f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,

i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a

j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejných zakázkách

107.     V příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ (dále jen „návrh smlouvy“) výzvy k podání nabídky, jehož znění je totožné pro všechny veřejné zakázky, které jsou předmětem přezkumu v rámci spojeného správního řízení, konkrétně v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ zadavatel stanovil okamžik účinnosti smlouvy a další podmínky vzniku závazku, přičemž uvedl následující: „V rozsahu, v jakém Ministerstvo jedná při uzavírání Smlouvy na svůj účet, se Smlouva nebo její část stává účinnou dnem jejího podpisu Ministerstvem a Poskytovatelem. V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva. Poskytovatel není oprávněn zkoumat důvody nepřistoupení Pověřujících zadavatelů ke Smlouvě a není pro to oprávněn dovozovat, vznášet či uplatňovat jakékoli nároky vůči Ministerstvu a/nebo Pověřujícím zadavatelům“.

108.     Z bodu 1. 1. „předmět smlouvy“ návrhu smlouvy vyplývá, že předmětem plnění je závazek poskytovatele poskytovat Ministerstvu a/nebo pověřujícímu zadavateli, na jehož účet centrální zadavatel provádí centralizované zadávání služeb KIVS a který přistoupí ke smlouvě, příslušné služby.

109.     Z bodu 3 „předmět plnění a místo plnění“ příslušné výzvy (pozn. Úřadu: obsah výzev je obdobný pro všechny šetřené veřejné zakázky) vyplývá, že předmětem plnění příslušné veřejné zakázky je poskytování služeb, jejichž konkrétní specifikace je uvedena v poptávkovém listu. Poptávkový list je soubor ve formátu MS Excel, kde každá poptávaná služba v rámci příslušné veřejné zakázky je uvedena v jednom řádku.

110.     V rámci poptávkové listu pro příslušnou veřejnou zakázku jsou definováni jednotliví koncoví uživatelé, doba trvání služby v měsících, nabídková cena za zařízení a nabídková cena měsíční, kterou vyplní uchazeči, dále je stanovena maximální přípustná cena měsíční, maximální přípustná celková cena po dobu trvání služby, místo poskytování služby, parametry služby, průměrná hodnota provolaných minut za období 3 měsíců. Dále je součástí poptávkového listu tabulka k doplnění hodnot pro hovorné, které je předmětem hodnocení a tabulka k vyplnění ceny za mezinárodní volání.

Obecně k problematice vymezení předmětu veřejné zakázky

111.     Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Odpovědnost za její zpracování leží plně na zadavateli. Tento soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek tvoří společně nejvýznamnější dokument, na jehož základě uchazeči zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracován s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, která v podaných nabídkách ovlivní také další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16.11.2010, když uvedl, že: „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“

112.     Úřad ve vztahu k náležitostem zadávací dokumentace odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém je uvedeno zejména následující: „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

113.     Problematikou zadávacích podmínek se zabýval mimo jiné Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, ve kterém konstatoval, že „Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl. Pokud mohou být předmětem hodnocení (…) toliko nabídky, které odpovídají zadávací dokumentaci, pokud každá nabídka vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci je nabídkou vhodnou a pokud má zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podobu smlouvy o realizaci veřejné zakázky (…), pak na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci je třeba klást klíčový důraz.“

114.     Úřad ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 17/2010 ze dne 6. 10. 2011, ve kterém je uvedeno především následující: „Právě zásada transparentnosti uvedená v § 6 ZVZ má zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, tu v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nebyla-li by tato zásada dodržena, logicky by to pak vylučovalo závěr, že zadávací řízení proběhlo v souladu se ZVZ“.

K výrokům I., II. III., IV. V. a VI. tohoto rozhodnutí

115.     Vzhledem ke skutečnosti, že výroky I., II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí se shodně vztahují k problematice vymezení předmětu veřejné zakázky, uvádí Úřad k výše uvedeným výrokům následující odůvodnění.

116.     Úřad v obecné části vztahující se k problematice náležitostí zadávací dokumentace v návaznosti na relevantní judikaturu dovodil, že zadávací dokumentace je klíčový dokument, na základě kterého jednotliví dodavatelé koncipují svoje nabídky. Z informací obsažených v zadávací dokumentaci musí jednoznačně vyplývat přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, a to především co do obsahu, množství (velikosti, rozsahu), kvality a případně jiných odpovídající skutečností. Z informací obsažených v zadávací dokumentaci musí současně vyplývat pravidla pro hodnocení nabídek, aby bylo všem uchazečů o veřejnou zakázku jednoznačně zřejmé, jak bude probíhat hodnocení nabídek, resp. jak koncipovat nabídku, aby se mohla stát nejvýhodnější.

117.     Ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad uvádí, že specifikace předmětu plnění veřejné zakázky představuje pro uchazeče o veřejnou zakázku klíčovou informaci, neboť na základě úplného a podrobného vymezení předmětu veřejné zakázky se tito uchazeči rozhodují, zda jsou vůbec schopni veřejnou zakázku realizovat, případně za jakých podmínek (cena, doba dodání, kvalita apod.).

118.      V šetřeném případě zadavatel definoval předmět každé jednotlivé veřejné zakázky v bodu 3 „Předmět plnění a místo plnění“ příslušné výzvy s tím, že předmětná výzva odkazuje na příslušný poptávkový list. Ve vztahu ke každé jednotlivé veřejné zakázce bylo zjištěno, že v případě veřejné zakázky

• PL_1705 obsahuje poptávkový list celkem 14 koncových uživatelů (odběratelů služeb), z toho 11 uživatelů je organizační složkou České zprávy sociálního zabezpečení, 2 uživatelé organizační složkou Ministerstva práce a sociálních věcí, a 1 uživatelem je Úřad práce České republiky,
• PL_1718 obsahuje poptávkový list celkem 3 koncové uživatele, z toho 1 koncový uživatel je CzechInvest a 2 uživatelé jsou Český metrologický institutu Ministerstva průmyslu a obchodu,

• PL_1724 obsahuje poptávkový list celkem 13 koncových uživatelů v rámci Generálního finančního ředitelství Královéhradeckého kraje,

• PL_1726 obsahuje poptávkový list celkem 11 koncových uživatelů v rámci Generálního finančního ředitelství Moravskoslezského kraje,
• PL_1428 obsahuje poptávkový list celkem 9 koncových uživatelů v rámci Generálního finančního ředitelství Pardubického kraje,
• PL_1430 obsahuje poptávkový list celkem 14 koncových uživatelů v rámci Generálního finančního ředitelství Středočeského kraje.

V rámci příslušného poptávkového listu jsou následně definovány poptávané služby s uvedením parametrů těchto služeb, přičemž uchazeči mají povinnost vyplnit nabídkové ceny pro národní i mezinárodní volání. Na základě nabídnutých hodnot je následně v rámci příslušného poptávkové listu stanovena pro účely hodnocení „cena za hovorné“ a „celková nabídková cena“.

119.     Úřad ve vztahu k vymezení předmětu plnění dotčených veřejných zakázek konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě nedostál svojí povinnosti stanovené v § 44 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti nedefinoval předmět veřejných zakázek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. K uvedenému Úřad uvádí, že v daném případě posoudil vymezení předmětů veřejných zakázek ve všech vzájemných souvislostech, přičemž zohlednil především skutečnost, že nedělitelné poptávkové listy obsahují služby pro více koncových uživatelů, avšak článek 12. 2. návrhu smlouvy, který byl nedílnou přílohou výzvy k podání nabídek do předmětných veřejných zakázek, neobsahuje jednoznačná pravidla pro přistoupení těchto jednotlivých koncových uživatelů ke smlouvě, přičemž v důsledku společného působení těchto zadávacích podmínek není jednoznačně definován rozsah předmětu plnění veřejné zakázky, resp. okruh koncových odběratelů služeb. V návaznosti na zjištěné skutečnosti Úřad konstatuje, že s ohledem na znění uvedeného smluvního ujednání upravující účinnost smlouvy nelze v daném případě ze strany uchazečů o veřejnou zakázku v rámci daného poptávkového listu dovodit jednoznačný rozsah plnění, které má být závazně naceněno, jelikož předpokládaný (v jednotlivých poptávkových listech definovaný) rozsah služeb může být ve fázi po podání nabídek nezávisle na vůli případných uchazečů o veřejnou zakázku měněn, přičemž dle zadávacích podmínek nejsou uchazeči oprávněni zkoumat důvody vedoucí ke změně rozsahu plnění, resp. důvody pro nepřistoupení jednotlivých koncových uživatelů ke smlouvě, a nejsou dokonce ani oprávněni dovozovat, vznášet či uplatňovat jakékoli nároky.

120.     Úřad na tomto místě poznamenává, že z důvodu přehlednosti odůvodnění výroků rozhodnutí přistoupil k použití jednotného čísla a bez rozlišení konkrétní veřejné zakázky, avšak níže uvedené závěry se vztahují ke všem přezkoumávaným veřejným zakázkám, tj. k veřejné zakázce PL_1705, veřejné zakázce PL_1718, veřejné zakázce PL_1724, veřejné zakázce PL_1726, veřejné zakázce PL_1728 a veřejné zakázce PL_1730.

121.     V šetřeném případě je předmět veřejné zakázky definován prostřednictvím odpovídajícího poptávkového listu, v rámci kterého jsou stanoveny požadované služby včetně jejich parametrů a skupin subjektů (koncových uživatelů), kterým má být tato služba poskytována. Uvedený způsob definování rozsahu předmětu veřejné zakázky nelze s ohledem na znění článku 12. 2. návrhu smlouvy, podle kterého: „přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva“, považovat za stanovený v souladu se zákonem.

122.     Za situace, kdy poptávkové listy obsahují definované služby pro vícero koncových uživatelů je rozsah veřejné zakázky definován součtem poskytovaných služeb pro každého koncového uživatele nebo v případě stejných služeb v rámci poptávkového listu pak součinem rozsahu služeb a počtem koncových odběratelů. V případě, kdy výsledný rozsah poskytovaných služeb může být odlišný od původně deklarovaného rozsahu služeb uvedeného v zadávací dokumentaci, je zřejmé, že nastavená zadávací podmínka v podobě smluvního ujednání článku 12. 2. návrhu smlouvy umožňující provedení takové změny výsledného rozsahu služeb vnáší do procesu zadávání veřejné zakázky prvek netransparentnosti.

123.     V šetřeném případě je nutné vycházet ze skutečnosti, že pro účely hodnocení jsou koncipovány dvě hodnoty. První je „hovorné pro hodnocení“ a druhá je „nabídková cena celková pro hodnocení“, přičemž obě hodnoty se vztahují ke konkrétnímu poptávkovému listu, tj. jsou kalkulovány pro určitý specifikovaný objem plnění. V případě, kdy výsledný rozsah poskytovaných služeb nebude odpovídat předpokládanému rozsahu (z důvodu, že někteří koncoví uživatelé v rámci jednoho poptávkového listu nemusí k plnění přistoupit) nelze uvedenou vzniklou situaci považovat za obvyklé obchodní riziko dodavatelů, neboť změna rozsahu poskytovaných služeb závisí na okolnostech, které nejsou ze zadávacích podmínek zřejmé a které vychází z chování subjektů vůči nimž v daném případě vybraný uchazeč nemůže uplatňovat žádné nároky.

124.     V této souvislosti považuje Úřad za nutné uvést, že ačkoli je pro každého koncového uživatele kalkulovaná samostatná dílčí cena a výsledná cena je dána součtem jednotlivých dílčích cen, která může být v rámci konečného závazku případně snížena o hodnotu odpovídající podílu nepřistupivšího uživatele, nelze abstrahovat od skutečnosti, že v tomto posuzovaném případě determinovaném specifickými zadávacími podmínkami zadavatele do výsledné cenové kalkulace vstupují faktory, které se jednoznačně váží k celému rozsahu plnění (v rozsahu, který je dán poptávkovým listem), kdy například dodavatel do ceny služeb pro každého koncového uživatele kalkuluje úspory z rozsahu, které jsou závislé na celkovém předpokládaném množství, případně rozpočítává do ceny každého koncového uživatele určitý druh fixních nákladů, případě některou z druhů režií.

125.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadávací podmínka obsažená v článku 12. 2. návrhu smlouvy o možnosti nepřistoupení koncových uživatelů vnáší do zadávacího řízení prvek netransparentnosti, neboť je zřejmé, že výsledný rozsah plnění veřejné zakázky, který je dán mimo jiné okruhem odběratelů služeb, nemusí za určitých okolností odpovídat rozsahu plnění, na základě kterého jednotliví dodavatelé kalkulovali své nabídkové ceny.

126.     Úřad přisvědčil argumentaci navrhovatele, že je povinností zadavatele stanovit zadávací podmínky způsobem, ze kterého bude zřejmý rozsah poptávaného plnění, přičemž nelze akceptovat situaci, kdy si dodavatelé při přípravě nabídky nemohou být jisti skutečností, zda jimi zvolená koncepce předložených nabídkových cen kalkulovaná ve vztahu ke konkrétnímu rozsahu plnění, tj. určitému okruhu odběratelů, nebude ze strany smluvního partnera významným způsobem měněna, a to na základě předem nevymezených důvodů.

127.     Úřad v souvislosti s možností změny skutečného objemu plnění uvádí, že změna či dopřesnění rozsahu plnění může být v určitých případech součástí zadávacího řízení. Při provádění změn je nutné rozlišit případy, v rámci kterých dochází ke změně plnění, jehož rozsah před provedenou změnou odpovídal rozsahu soutěženého plnění, a případy, v rámci kterých není ve fázi přípravy nabídky finální rozsah poskytovaných služeb jednoznačně definován. Uvedená skutečnost pak zásadním způsobem ovlivňuje postavení dodavatelů v obchodním vztahu a možnosti domáhat se uplatnění svých práv z obchodních vztahů soudní nebo jinou cestou.

128.     V posuzovaném případě dochází k situaci, kdy je s centrálním zadavatelem formálně uzavřena smlouva na předmět plnění veřejné zakázky v rozsahu odpovídajícím poptávkovému listu, avšak účinnost smlouvy a rovněž i finální rozsah plnění je podmíněn přistoupením pověřujících zadavatelů, tj. koncových odběratelů služeb ke smlouvě.

129.     K argumentům zadavatele, že „nepřistoupení ke smlouvě na poskytování vysoutěžených služeb není na volné úvaze příslušného koncového uživatele, neboť koncoví uživatelé mají dle dohod o centralizovaném zadávání uzavřených s centrálním zadavatelem povinnost ke smlouvám přistupovat, s výjimkou případů, kdy po nich přistoupení ke smlouvě nelze spravedlivě požadovat“ Úřad uvádí, že zadavatelem tvrzená povinnost přistoupení ze strany koncových uživatelů nijak nevyplývá ze zadávacích podmínek předmětných zadávacích řízení, resp. přesněji vyjádřeno není zřejmé, za jakých podmínek je takovéto nepřistoupení možné. Úřad dále uvádí, že dohoda o centralizovaném zadávání je závazek mezi centrálním zadavatelem a jednotlivými koncovými uživateli. Dodržení rozsahu poskytovaných služeb v příslušném poptávkovém listu nelze ze strany zadavatele jednotlivým dodavatelům garantovat na základě dohody, ve které nejsou tito jednotliví dodavatelé smluvní stranou, a faktické dodržení uvedené dohody proto nemohou jakkoli ovlivnit. S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že ani skutečnost, že ze strany zadavatele je rozsah výsledných poskytovaných služeb součástí závazku v podobě pravidel přistoupení jednotlivých koncových uživatelů ke smlouvě, nemůže ze zakázkového hlediska změnit závěr Úřadu, že ve fázi přípravy a koncipování nabídek nemají jednotliví dodavatelé najisto postavené, jaký bude rozsah poskytovaných služeb tak, aby mohli řádně nacenit příslušný poptávkový list. Nad rámec tohoto závěru je však důležité uvést, že zadavatel se předmětný rozsah poptávaných služeb vymezený v poptávkovém listu ani nesnaží jakkoli garantovat, když v zadávacích podmínkách stanovil, že přistoupení ke smlouvě není povinností koncových uživatelů a poskytovatel není oprávněn důvody nepřistoupení zkoumat či uplatňovat jakékoli nároky.

130.     K argumentu zadavatele, že nepřistoupení koncových uživatelů představuje statisticky minimální počet případů a že se jedná o výjimečnou situaci, Úřad uvádí, že v daném případě není relevantní, zda k uvedené situaci dochází „zcela výjimečně“ nebo zda se jedná o obvyklou praxi, neboť zadávací podmínky veřejné zakázky, tedy včetně jednoznačného rozsahu plnění, musí být vymezeny ve všech případech transparentním způsobem. Uchazečům o veřejnou zakázku musí být umožněno řádné sestavení a nacenění nabídky, a není možné tedy akceptovat předpoklad, že jen ve statisticky minimálním počtu případů nebude skutečný finální rozsah poskytovaného plnění odpovídat rozsahu, který byl uchazeči předpokládán a naceňován.

131.     V návaznosti na vymezení předmětu plnění veřejné zakázky Úřad uvádí, že nezpochybňuje právo zadavatele koncipovat poptávkový list s ohledem na své potřeby, avšak v daném případě je nutné zajistit, aby nemohla nastat situace, kdy uchazeči budou koncipovat svoje nabídky s očekáváním určitého rozsahu plnění, v návaznosti na tento rozsah následně budou strukturovat nabídkovou cenu, a výsledný finální rozsah plnění bude závislý na skutečnosti, kterou dodavatelé na základě nastavení zadávacích podmínek nemohli kvalifikovaně odhadnout a se kterou nemohli kalkulovat v procesu cenotvorby, a následně tak budou „nuceni“ plnit závazky vyplývající ze smlouvy na modifikovaný rozsah předmětu plnění veřejné zakázky.

132.     K dalšímu argumentu zadavatele, že navrhovateli nemohla v souvislosti s vymezením zadávacích podmínek předmětných veřejných zakázek vzniknout újma, neboť se v pěti ze šesti případů stal v rámci napadených veřejných zakázek vybraným uchazečem, Úřad uvádí, že navrhovatel definoval svoji újmu následujícím způsobem: „V konečném důsledku je navrhovatel omezen v možnosti získávat konkrétní prováděcí veřejné zakázky v transparentních zadávacích řízeních, což vnímá jako svou újmu“, přičemž s ohledem na konstatované porušení zákona (výroky I. až VI. tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že navrhovateli újma v podobě „nemožnosti účastnit se v transparentních zadávacích řízeních“ skutečně vznikla. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že vznik újmy není nikterak podmíněn skutečností, že se v šetřeném případě navrhovatel nestane vybraným uchazečem. Ke vzniku újmy je v tomto případě dle názoru Úřadu dostačující, že navrhovatel nemohl koncipovat svoji nabídku podle vlastního podnikatelského uvážení, ale byl při tvorbě své nabídky (a to včetně cenových podmínek) omezen netransparentními zadávacími podmínkami, v rámci kterých navrhovatel musel kalkulovat rovněž riziko spojené s případnou změnou skutečného rozsahu plnění.

133.     Veřejnou zakázkou není nic jiného než závazkový vztah, který stanovuje práva a povinnosti stranám takového vztahu. Do obdobných obchodních závazkových vztahů každodenně vstupují různé subjekty, které nemají povinnost vysoutěžit dodavatele v zadávacím řízení. Každý takový dodavatel ucházející se o zakázku (ať již veřejnou či nikoli) se pak logicky snaží chovat co nejracionálněji, tzn. připravuje nabídku tak, aby došlo k ideálnímu průniku nabídky a poptávky. Tvorba ceny se tak odehrává na poli střetu nabídky a poptávky.  Jestliže v oblasti veřejných zakázek zpravidla musí dodavatel tvořit nabídku dle podmínek, které stanoví zadavatel (míra je odvislá od použitého druhu zadávacího řízení), je nezbytné, aby podmínky byly natolik jasně a určitě formulované, že na jejich základě dodavatel může nabídku též správně vytvořit. Určování ceny patří k nejobtížnějším a v obchodní praxi nejdiskutovanějším marketingovým rozhodnutím dodavatele. Důležitost je akcentována ještě více v  případě, kdy je hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena. Cena je pro takového zákazníka (zde zadavatele) stěžejní faktor při nákupu. Proto také při jejím koncipování, nemá-li to být na újmu nabídky dodavatele, musí mít dodavatel možnost zakalkulovat všechny části plnění, nabídka má odrážet hodnotu toho, jaké produkt přináší benefity, má být správně nastavena pro typ zákazníka a jeho požadavky a bezesporu musí i dávat smysl v současných podnikatelských podmínkách. Pokud existují netransparentní podmínky a dodavatel nemá možnost řádně vytvořit nabídku, je ve smyslu zakázkového práva (§ 114 odst. 1 zákona) přítomna újma na právech navrhovatele (takového dodavatele). Ostatně tato by se pak následně mohla projevit i dle jiných právních předpisů (zejména občanského zákoníku), poněvadž nabídka, která je plně v souladu s nejasnými a netransparentními požadavky zadavatele, byť vybrána jako nejvhodnější, by nemusela být v následném závazkovém vztahu tou opravdu nejvhodnější za situace, kdy se při plnění ukáže, že některé položky neodrážejí vše, co zadavatel požadoval.

134.     V návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 13/2015 ze dne 23. 3. 2016 se Úřad dále zabýval porušením zákona zadavatelem ve vztahu k možnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť v šetřeném případě došlo v rámci veřejné zakázky PL_1718, veřejné zakázky PL_1724, veřejné zakázky PL_1726, veřejné zakázky PL_1728 a veřejné zakázky PL_1730 ke specifické situaci, kdy se navrhovatel, který brojil proti zadávacím podmínkám uvedených veřejných zakázek, stal u zmiňovaných veřejných zakázek vybraným uchazečem. S ohledem na skutečnost, že zadávací řízení na předmětné veřejné zakázky jsou realizovány prostřednictvím výzev v rámci DNS, ověřil Úřad podáním č. j. ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ-25488/2016/542/JVo ze dne 16. 6. 2016 a podáním č. j. ÚOHS-S0363,S0365,S0366,S0367,S0368,S0369/2016/VZ-25546/2016/542/JVo z téhož dne mezi dodavateli, kteří prokázali splnění kvalifikace v DNS, skutečnost, zda bylo nastavení zadávacích podmínek v rozsahu namítaném navrhovatelem důvodem, proč v rámci vybraných zadávacích řízení nepodali tito dodavatelé nabídku. Z odpovědi poskytnuté Úřadu společností T-Mobile Czech Republic a. s. lze jednoznačně dovodit, že jedním z důvodů, proč uvedená společnost nepodala nabídku do výše specifikovaných veřejných zakázek, bylo vymezení zadávacích podmínek ve vztahu k možnosti nepřistoupení vybraných koncových uživatelů ke smlouvě. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že vymezení zadávacích podmínek mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť za situace, kdy by při zákonném nastavení zadávacích podmínek podali nabídku i další dodavatelé, mohlo být konečné pořadí nabídek odlišné. V šetřených případech byl v návaznosti na nedodržení zákonného postupu zadavatele prokázán možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a to v souvislosti s vymezením zadávacích podmínek, které mohly od podání nabídky odradit potenciální dodavatele.

135.     S ohledem na skutečnost, že Úřad konstatoval, že zadavatel v rámci veřejné zakázky PL_1705, veřejné zakázky PL_1718, veřejné zakázky PL_1724, veřejné zakázky PL_1726, veřejné zakázky PL_1728 a veřejné zakázky PL_1730 nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v předmětných veřejných zakázkách zadávaných v rámci DNS na základě výzev k podání nabídek, nevymezil předmět uvedených veřejných zakázek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro její řádné nacenění, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, uložil Úřad jako opatření k nápravě postupu zadavatele zrušení zadávacích řízení na příslušné veřejné zakázky. Z důvodů procesní ekonomie se již Úřad nezabýval dalšími namítanými skutečnostmi v návrhu, neboť je zřejmé, že žádný další vyslovený závěr o postupu zadavatele v zadávacích řízeních na příslušné veřejné zakázky nemůže ovlivnit uložená nápravná opatření spočívající ve zrušení příslušných zadávacích řízení.

136.     Navrhovatel v rámci svého návrhu poukázal rovněž na nedodržení zákonného postupu zadavatelem v souvislosti s přezkoumáním námitek (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že předmětnou část návrhu Úřad posoudil podle jejího obsahu a následně šetřil jako podnět ve smyslu § 42 správního řádu, přičemž následně byl dne 10. 6. 2016 vydán příkaz č. j. ÚOHS-S0440/2016/VZ-24914/2016/EŠu, ve kterém byla zadavateli mimo jiné za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona uložena pokuta ve výši 20 000,- Kč. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné uvést, že podnět obsažený v návrhu ze dne 16. 5. 2016 byl vyřízen v kratší než třicetidenní lhůtě, a to 10. 6. 2016, kdy o věci bylo rozhodnuto příkazem. Proti výše uvedenému příkazu byl následně podán odpor, přičemž podáním odporu se předmětný příkaz ruší a správní řízení ve věci musí být dále vedeno Úřadem pod sp. zn. S0440/2016/VZ.

137.     Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v předmětných veřejných zakázkách zadávaných v rámci DNS na základě výzev k podání nabídek, nevymezil předmět uvedených veřejných zakázek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tj. nevymezil jednoznačně rozsah plnění veřejné zakázky nezbytný pro řádné nacenění nabídky, když v příloze č. 3 „Smlouva na poskytování služeb KIVS-KTS“ výzvy k podání nabídky v bodě 12. 2. „Účinnost smlouvy“ stanovil: „V rozsahu, v jakém jedná Ministerstvo při uzavírání Smlouvy na účet Pověřujících zadavatelů, je Smlouva nebo její část účinná až okamžikem, kdy příslušný Pověřující zadavatel ke Smlouvě přistoupí, a to doručením písemného sdělení o přistoupení Poskytovateli a Ministerstvu. Pro vyloučení pochybností Smluvní strany berou na vědomí, že přistoupení příslušného Pověřujícího zadavatele ke Smlouvě není povinností Pověřujících zadavatelů ani Ministerstva.“, čímž připustil možnost změny v počtu pověřujících zadavatelů přistupujících ke smlouvě, resp. výsledného rozsahu poskytovaných služeb, a tímto svým postupem současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož takto nastavené zadávací podmínky mohly od podání nabídky odradit potenciální dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad ve vztahu k veřejné zakázce PL_1705 tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ve vztahu k veřejné zakázce PL_1718 tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, ve vztahu k veřejné zakázce PL_1724 tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, ve vztahu k veřejné zakázce PL_1726 tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, ve vztahu k veřejné zakázce PL_1728 tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí a ve vztahu k veřejné zakázce PL_1730 tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

K výrokům VII., VIII., IX., X., XI. a XII. tohoto rozhodnutí

138.     S ohledem na skutečnost, že navrhovatel koncipoval svůj návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v části týkající se možného porušení zákona zadavatelem v souvislosti s prodloužením doby trvání DNS a neumožnění dodavatelům podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení DNS ve vztahu ke všem napadeným veřejným zakázkám, přistoupil Úřad ke společnému odůvodnění výroků VII., VIII., IX., X., XI. a XII. tohoto rozhodnutí.

139.     Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

140.     Podle § 110 odst. 2 zákona lze námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

141.     Podle § 110 odst. 7 zákona v námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonů zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3, a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.

142.     Podle § 114 odst. 4 věty první zákona musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

143.     Podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

144.     Úřad se nejprve zabýval obsahem námitek navrhovatele ze dne 25. 4. 2016 podanými vůči předmětným veřejným zakázkám a konstatuje, že uvedené námitky obsahují část „K překročení čtyřleté doby platnosti DNS jednotlivými prováděcími zakázkami“, ve které navrhovatel brojil proti postupu zadavatele, který dle názoru navrhovatele vyhlašuje výzvy k podání nabídek na prováděcí veřejné zakázky, které dobou svého plnění výrazně přesahují zákonem stanovenou maximálně možnou dobu. Uvedeným postupem tak zadavatel dle navrhovatele porušil § 93 odst. 5 zákona.

145.     V podaném návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 16. 5. 2016 navrhovatel nad rámec skutečností uvedených v námitkách ze dne 25. 4. 2016 (viz bod 36. tohoto rozhodnutí) brojí proti postupu zadavatele v souvislosti se zveřejněním oznámení o zakázce, kterým prodloužil dobu trvání DNS, ačkoliv se nejedná o výjimečné a centrálním zadavatelem náležitě odůvodněné případy, a dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel porušil § 94 odst. 1 zákona, když neumožnil každému dodavateli podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání prodloužení DNS, ale lhůtu pro podání předběžných nabídek zkrátil o jeden rok (viz body 37. a 38. tohoto rozhodnutí).

146.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel nedodržel zákonnou podmínku pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a to podmínku řádného a včasného podání řádných námitek ve stejné věci. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v námitkách neuvedl námitku týkající se porušení § 93 odst. 5 zákona v souvislosti se zveřejněním oznámení o zakázce, kterým zadavatel prodloužil dobu trvání DNS, a námitku týkající se porušení § 94 odst. 1 zákona v souvislosti s nemožností podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání DNS, jak je uvedeno výše, nebyl v této věci oprávněn pro podání návrhu.

147.     Na základě uvedených zjištění a závěrů Úřad rozhodl o zamítnutí části návrhu navrhovatele, týkající se možného porušení § 93 odst. 5 zákona v souvislosti se zveřejněním oznámení o zakázce, kterým zadavatel prodloužil dobu trvání DNS, a týkající se možného porušení § 94 odst. 1 zákona v souvislosti s nemožností podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání DNS, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť návrh v jednotlivých případech napadených veřejných zakázek, tj. veřejné zakázky PL_1705, veřejné zakázky PL_1718, veřejné zakázky PL_1724, veřejné zakázky PL_1726, veřejné zakázky PL_1728 a veřejné zakázky PL_1730  nebyl v této části podán oprávněnou osobou, jak je uvedeno ve výroku VII., VIII., IX., X., XI. a XII. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

148.     Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

149.     Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem (viz výroky I. až VI. tohoto rozhodnutí) nelze nápravu zjednat jiným způsobem, než zrušit odpovídající zadávací řízení na veřejné zakázky, neboť v případě, že již zadávací podmínky jsou nastavené v rozporu se zákonem, není možné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele.

150.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení veřejné zakázky PL_1705, jak je uvedeno ve výroku XIII. tohoto rozhodnutí, veřejné zakázky PL_1718, jak je uvedeno ve výroku XIV. tohoto rozhodnutí, veřejné zakázky PL_1724, jak je uvedeno ve výroku XV. tohoto rozhodnutí, veřejné zakázky PL_1726, jak je uvedeno ve výroku XVI. tohoto rozhodnutí, veřejné zakázky PL_1728, jak je uvedeno ve výroku XVII. tohoto rozhodnutí a veřejné zakázky PL_1730, jak je uvedeno ve výroku XVIII. tohoto rozhodnutí,

151.     Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona stanoví, že zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

K uložení nákladů řízení

152.     Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,‑ Kč.

153.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil zadávací řízení, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku XIX. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000363.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika - Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

2.             Tomáš Pfeffer, Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy