číslo jednací: R118/2016/VZ-38474/2016/321/BRy

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18. 4. 2016, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. 4.2016, podaném zadavatelem –

 

• Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 29. 2. 2016 Mgr. Petrem Holešínským, advokátem, registrovaným u ČAK pod ev. č. 10438, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3,  

 

proti výrokům I. a III. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1. 4. 2016, vydaném ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s dodavatelem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 a s účastníky „Sdružení GORRE“, které tvoří Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava, a ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 smlouvu, a

 

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb („sporná“ agenda) souvisejících s právními spory nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona a uzavřel s dodavatelem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 smlouvu,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1. 4. 2016 ve výrocích I. a III.

 

r u š í m

a věc v této části

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 29. 1. 2016 správní řízení z moci úřední pod sp. zn.ÚOHS-S0049/2016/VZ ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem - Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 29. 2. 2016 Mgr. Petrem Holešínským, advokátem, registrovaným u ČAK pod ev. č. 10438, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „zadavatel“) tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014 (dále také jen „administrace veřejných zakázek“) nezadal v některém z úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s vybraným uchazečem - ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč 1“) celkem 17 (dílčích) mandátních smluv, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek, a dne 30. 7. 2013 uzavřel s účastníky „Sdružení GORRE“: Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, které dne 4. 2. 2009 uzavřely smlouvu o sdružení podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vybraný uchazeč 2“), celkem 31 mandátních smluv označených č. 1S/2013 – 31S/2013, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek.  Dále dne 19. 2. 2016 Úřad zahájil správní řízení z moci úřední pod sp. zn.  ÚOHS-S0094/2016/VZ ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb („sporná“ agenda) v roce 2013 nezadal v některém z úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel dne 10. 12. 2012 s vybraným uchazečem 1 smlouvu označenou jako „Mandátní smlouva o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ (dále jen „mandátní smlouva“), dne 21. 12. 2012 dodatek č. 1 k mandátní smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“) a dne 9. 9. 2013 dodatek č. 2 k mandátní smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“), s celkovou doloženou částkou fakturovanou v roce 2013 na základě výše specifikovaných smluv, resp. dodatků, ve výši 2 400 716,31 Kč bez DPH, 2 904 867 Kč včetně DPH.

2.             Úřad z dokumentace předložené zadavatelem získal pochybnost, zda zadavatel při uzavírání předmětných smluv postupoval v souladu se zákonem, když je nezadal v některém z úvahu připadajících zadávacích řízení dle ust. § 21 zákona.  

3.             Usnesením ze dne 23. 2. 2016 Úřad řízení pod sp. zn. ÚOHS-S0049/2016 a sp. zn. ÚOHS-S0094/2016 spojil do společného řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 1. 4. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0049,0084/2016/VZ-13696/2016/513/JLí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím Úřad ve výroku I. rozhodl tak, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014 nezadal v některém z úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s vybraným uchazečem 1, níže specifikované smlouvy:

• mandátní smlouva č. SPU 246051/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 1 166 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 52 800 Kč bez DPH, 63 888 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 246100/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29. 7. 2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 82 500 Kč bez DPH, 99 825 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 245320/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 374 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 379 500 Kč bez DPH, 459 195 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 245517/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 544 920 Kč bez DPH, 659 353,2 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 283762/2013 uzavřená dne 10. 7. 2013 s cenou 198 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 289 300 Kč bez DPH, 350 053 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 314713/2013 uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 130 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29. 7. 2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 621 500 Kč bez DPH, 752 015 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 314701/2013 uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 90 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 700 Kč bez DPH, 49 247 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 246103/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29. 7. 2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 95 700 Kč bez DPH, 115 797 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 245374/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 1 166 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 1 756 567,53 Kč bez DPH, 2 125 446,71 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 245054/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 300 720 Kč bez DPH, 363 871,2 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 314689/2013 uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 62 700 Kč bez DPH, 75 867 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 245609/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 90 200 Kč bez DPH, 109 142 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 245528/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 175 410 Kč bez DPH, 212 246,1 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 283765/2013 uzavřená dne 10. 7. 2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 395 740 Kč bez DPH, 478 845,4 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 283737/2013 uzavřená dne 10. 7. 2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 542 630 Kč bez DPH, 656 582,3 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 283755/2013 uzavřená dne 10. 7. 2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 333 420 Kč bez DPH, 403 438,2 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. SPU 246092/2013 uzavřená dne 18. 6. 2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 181 620 Kč bez DPH, 219 760,2 Kč včetně DPH (dále společně jako „mandátní smlouvy SPU“)  

a s účastníky „Sdružení GORRE“, tedy s vybraným uchazečem 2 uzavřel, níže specifikované           smlouvy:

• mandátní smlouva č. 1S/2013 uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 2S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 3S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 420 Kč bez DPH, 48 908,2 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 4S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 5S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 6S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 7S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 420 Kč bez DPH, 61 008,2 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 8S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 9S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 51 380 Kč bez DPH, 62 169,4 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 10S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena,
• mandátní smlouva č. 11S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 12S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 13S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 14S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 15S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 16S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 17S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 18S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena,
• mandátní smlouva č. 19S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 90 000 Kč bez DPH, 108 900 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 20S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena, avšak z fakturace doložené k mandátní smlouvě 19S/2013 ve znění dodatku ze dne 30. 1. 2014 vyplývá, že tato zahrnuje i fakturaci za plnění poskytnuté na základě mandátní smlouvy 20S/2013 ve znění dodatku ze dne 30. 1. 2014, a to v celkové výši 90 000 Kč bez DPH, 108 900 Kč včetně DPH za obě mandátní smlouvy,
• mandátní smlouva č. 21S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 395,87 Kč bez DPH, 60 979 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 22S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 936 Kč bez DPH, 61 633 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 23S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30. 1. 2014 k této mandátní smlouvě činila 462 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 189 200 Kč bez DPH, 228 932 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 24S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30. 1. 2014 k této mandátní smlouvě činila 170 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 136 000 Kč bez DPH, 164 560 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 25S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 26S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 27S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 28S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30. 1. 2014 k této mandátní smlouvě činila 210 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 168 000 Kč bez DPH, 203 280 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 29S/2013, uzavřená dne 30. 7. 2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26. 5. 2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 30S/2013, uzavřená dne 30. 7.2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26. 5. 2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH,
• mandátní smlouva č. 31S/2013, uzavřená dne 30. 7.2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26. 5. 2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH (dále jen jako „mandátní smlouvy S“).

Dále napadeným rozhodnutím ve výroku II. Úřad rozhodl tak, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb („sporná“ agenda) v roce 2013 souvisejících s právními spory: Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 10C 60/2009, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 96/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 293/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 21C 111/2012, žalobce Jindřiška Mrkvičková; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 5C 364/2008, žalobce Jindřiška Mrkvičková, Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 6, sp. zn. 7C 188/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 10C 161/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 99C 44/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 23C 111/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 17C 52/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud Praha-východ, sp. zn. 5C 162/2012, žalobce Otakar Ženíšek, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s vybraným uchazečem 1 dne 10. 12. 2012 smlouvu označenou jako „Mandátní smlouva o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“, dne 21. 12. 2012 dodatek č. 1 této smlouvě a dne 9. 9. 2013 dodatek č. 2 k této smlouvě, s celkovou doloženou částkou fakturovanou v roce 2013 na základě výše specifikovaných smluv, resp. dodatků, ve výši 2 400 716,31 Kč bez DPH, 2 904 867 Kč včetně DPH. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad za správní delikty specifikované výše uložil zadavateli pokutu ve výši 150 000 Kč. 

5.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí v části vztahující se k výroku I. Úřad ke zjištěnému skutkovému stavu uvedl, že dne 29. 7. 2009 uzavřelo Ministerstvo zemědělství ČR s vybraným uchazečem 2 „Rámcovou mandátní smlouvu“ (dále jen „RMS“), jejímž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek vybraným uchazečem 2 v souladu s ustanovením§ 11 zákona. Na základě této smlouvy se vybraný uchazeč 2 zavázal, že pro Ministerstvo zemědělství ČR na jeho účet bude za úplatu zařizovat úkony a činnosti (které jsou blíže specifikovány v této smlouvě a které jsou nutné k řádnému zadání dané veřejné zakázky podle příslušných částí zákona) a Ministerstvo zemědělství ČR se zavázalo vybranému uchazeči 2 zaplatit za to úplatu blíže specifikovanou v RMS. Podle čl. 5. 1. RMS smlouva nabyla účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami a byla uzavřena na dobu čtyř let tzn. s účinností do 29. 7. 2013. Dne 15. 5. 2013 Ministerstvo zemědělství ČR uzavřelo se zadavatelem a s vybraným uchazečem 2 smlouvu označenou jako „Dohoda o vypořádání vztahů při administrací veřejných zakázek dle rámcové mandátní smlouvy“, na základě níž zadavatel převzal práva a povinnosti z RMS. Ze zadavatelem předložených podkladů vyplynulo, že dne 18. 6. 2013, dne 10. 7. 2013 a dne 30. 7. 2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 celkem 17 (dílčích) mandátních smluv SPU a dne 30. 7. 2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 2 celkem 31 mandátních smluv S, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek (dále také společně jako „mandátní smlouvy na administraci veřejných zakázek“). K tomu pak Úřad uzavřel, že souhrnná prokazatelná celková cena za poskytování služeb při administraci veřejných zakázek činila podle předložených faktur za rok 2013 celkem 3 787 795,87 Kč bez DPH, 4 578 393 Kč včetně DPH a za rok 2014 celkem 3 789 513,53 Kč bez DPH, 4 585 311,41 Kč včetně DPH. Úřad dále uvedl, že při výpočtu celkové ceny veřejné zakázky na poskytování služeb při administraci veřejných zakázek zadané v období od 18. 6. 2013 do 30. 7. 2013 vycházel z cen, které zadavatel prokazatelně uhradil na základě předložených faktur vystavených v letech 2013 a 2014.

6.             Na základě posouzení dané věci pak Úřad dospěl k závěru, že u všech 17 smluv SPU, které byly uzavřeny s vybraným uchazečem 1 dne 18. 6. 2013, dne 10. 7. 2013 a dne 30. 7. 2013 došlo k jejich uzavření mimo rámec RMS, neboť je zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1, ačkoliv smluvní stranou RMS byl vybraný uchazeč 2. Dle dílčího závěru Úřadu na tom nic nemění ani to, že vybraný uchazeč 1 byl členem vybraného uchazeče 2. Současně Úřad u těchto smluv dospěl k závěru, že jejich předmět tvoří jedinou veřejnou zakázku, neboť jde o plnění, které je plněním stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění. Dále Úřad dospěl k závěru, že k uzavření 31 mandátních smluv S dne 30. 7. 2013 došlo rovněž mimo RMS, neboť RMS byla účinná do 29. 7. 2013. Za takového stavu Úřadu uzavřel, že zadavatel nebyl oprávněn uvedené smlouvy uzavřít mimo režim zákona a byl povinen plnění, které je svou povahou nadlimitní veřejnou zakázkou, zadat v některém z druhů zadávacího řízení dle ust. § 21 zákona. Za situace, kdy toto zadavatel neučinil, porušil postup stanovený zákonem, přičemž tento byl způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, když nelze vyloučit, že by na základě uveřejněného oznámení podali nabídku i jiní dodavatelé, a taková nabídka by mohla být výhodnější, avšak postupem zadavatele nebyla dána žádná šance, aby se potenciální dodavatele vůbec mohli s veřejnou zakázkou seznámit nebo podat nabídky. Současně zadavatel již uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky, čímž tak došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty správního deliktu.

7.             V odůvodnění výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že dne 10. 12. 2012 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem mandátní smlouvu, ve které se v čl. 1 uvádí, že předmětem mandátní smlouvy je právní úprava podmínek poskytování odborných výkonů charakteru komplexních právních služeb realizovaných vybraným uchazečem ve prospěch zadavatele a jeho zastoupení před soudy. Podle článku 5 bodu 6 mandátní smlouvy o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12 ze dne 10. 12. 2012 se zadavatel a vybraný uchazeč „dohodli, že výše odměny, včetně náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas, nedosáhne maximální hodnoty stanovené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby“. Dále dne 21. 12. 2012 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem Dodatek č. 1, kterým se v čl. II. „rozšiřuje předmět plnění mandátní smlouvy SA č. 34/12 ze dne 10. 12. 2012 o zastoupení mandanta v případných dalších soudních sporech vedených u soudu 1. a 2. stupně, žalobci Otakarem Ženíškem, Jindřichem Ženíškem, Jindřiškou Mrkvičkovou proti žalovanému Pozemkovému fondu České republiky, o vydání náhradních pozemků.“ a dne 9. 9. 2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem Dodatek č. 2, ve kterém se v čl. II. uvádí, že se navyšuje „limit pro počet úkonů právní služby stanovených v článku V. Mandátní smlouvy SA č. 34/12 ze 10. 12. 2012 o další 4 úkony právní služby pro řízení před soudem I. stupně v soudních sporech specifikovaných v čl. I. tohoto dodatku“. Úřad z provedeného dokazování následně zjistil, že celková cena, která byla uhrazena za poskytnuté právní služby, činila částku 2 400 716,31 Kč bez DPH resp. 2 904 867 Kč včetně DPH, čímž došlo k překročení limitu stanoveného v § 12 odst. 3 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu. Úřad v napadeném rozhodnutí posoudil věcnou, časovou, místní i funkční souvislost, přičemž dospěl k závěru, že poskytnutá plnění tvoří jedinou veřejnou zakázku. Na základě tohoto závěru pak uzavřel, že zadavatel byl povinen tuto veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacího řízení vyjmenovaných v ust. § 21 zákona. Za situace, kdy toto zadavatel neučinil, porušil postup stanovený zákonem, přičemž tento byl způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, když nelze vyloučit, že by na základě uveřejněného oznámení podali nabídku i jiní dodavatelé, a taková nabídka by mohla být výhodnější, avšak důsledkem postupu zadavatele bylo to, že k žádné soutěži o veřejnou zakázku nedošlo a potenciální dodavatelé se vůbec nemohli s veřejnou zakázkou seznámit a nemohli nabídky. Současně zadavatel již uzavřel smlouvy na plnění veřejné zakázky, čímž tak došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty správního deliktu.

8.             K uložení pokuty za správní delikt Úřad uvedl, že vycházel ze zásady absorpce, přičemž za přísněji trestný označil delikt pod výrokem I., u nějž horní hranice pokuty činila částku 916 370,44 Kč. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl ke způsobu a okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán a dále zohlednil následek správního deliktu, kterým bylo to, že zadavatel znemožnil dalším potenciálním dodavatelům účastnit se soutěže o předmětnou veřejnou zakázku. Za přitěžující okolnost označil to, že se zadavatel dopustil spáchání i dalšího správního deliktu. Ve prospěch zadavatele naopak Úřad zohlednil to, že vlivem časové prodlevy mezi spácháním deliktů a potrestáním dochází k výraznému oslabení účelu trestu. Poté Úřad uvážil rovněž ekonomickou situaci zadavatele. Po vyhodnocení výše uvedených okolností pak Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 150 000 Kč. 

9.             Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 1. 4. 2016.

III.           Námitky rozkladu

10.         Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad ze dne 18. 4. 2016, který byl Úřadu doručen téhož dne. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

11.         Zadavatel podaným rozkladem napadl pouze výroky I a III. napadeného rozhodnutí, přičemž podání rozkladu odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí v těchto výrocích považuje za věcně nesprávné.

12.         K výroku I. napadeného rozhodnutí zadavatel uvedl, že zjištění Úřadu o okamžiku, kdy došlo k uzavření smluv, může být věcně nesprávné. K tomu zadavatel odkázal na usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 5. oddělení, vydaného dne 3. 3. 2016 pod č. j. KRPA-106653-118/TČ-2015-000095-PRI (dále jen „usnesení Policie ČR“), z něhož má vyplývat, že k faktickému uzavření mandátních smluv, které jsou opatřeny datem 30. 7. 2013, došlo dříve. V rámci prověřování prováděného Policií ČR totiž všichni účastníci - strany mandátních smluv shodně uvedli, že k uzavření smluv došlo dříve, přičemž datum na smlouvy bylo doplněno až později sekretariátem ředitele, který smlouvy zakládal a opatřoval datem až po jejich faktickém uzavření, a to s odstupem i několika dnů. Z uvedeného tedy dle názoru zadavatele jednoznačně vyplývá, že k uzavření předmětných smluv došlo ještě za účinnosti uzavřené RMS, čímž tak nedošlo k porušení zákona a nedošlo ani k naplnění skutkové podstaty správního deliktu.

13.         K výroku III. napadeného rozhodnutí zadavatel uvedl, že s ohledem na námitky, které vznesl k výroku I. napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad vycházel z nesprávné horní hranice pokuty, když tato fakticky nečinila 916 370,44 Kč, ale částku 719 457,34 Kč, přičemž tak jde o horní hranici pokuty sníženou o 23 %. Úřad by dle zadavatele tedy měl přikročit ke snížení uložené pokuty, a to poměrově rovněž o 23 %, přičemž pokuta by měla být zadavateli uložena maximálně do výše 115 500 Kč.

Závěr rozkladu

14.         Zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu změnil výrok I. napadeného rozhodnutí tak, že vypustí text týkající se smluv uzavřených s vybraným uchazečem 2 dne 30. 7. 2016 a dále, aby změnil napadené rozhodnutí ve výroku III. tak, že uložená pokuta se snižuje na částku 115 500 Kč.

IV.          Řízení o rozkladu

15.         Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona č. 500/2004 S., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

16.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

17.         Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0049,0095/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1. 4. 2016, rozhodl výrokem I. tak, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona skutkem a způsobem v tomto výroku popsaným, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že jsem shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí ve výroku I. přistoupil jsem ke zrušení napadeného rozhodnutí v tomto výroku a k vrácení věci Úřadu k novému projednání. Vzhledem k tomu, že výrok III. napadeného rozhodnutí je závislým výrokem na výroku I. napadeného rozhodnutí zrušil jsem napadené rozhodnutí i v tomto výroku a i v této části jsem vrátil věc Úřadu k novému posouzení.

18.         Výrok II. napadeného rozhodnutí nebyl podaným rozkladem napaden. Vzhledem k tomu, že jde o výrok o vině, který může stát samostatně a není na ostatních výrocích napadeného rozhodnutí závislý, došlo u tohoto výroku dne 19. 4. 2016 k nabytí právní moci ve smyslu ust. § 82 odst. 3 správního řádu, když nabytím právní moci nemůže být žádnému z účastníků způsobena újma, neboť jediným účastníkem vedeného správního řízení je zadavatel, který se rozhodl proti tomuto výroku napadeného rozhodnutí nepodat rozklad.

19.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí v jeho výrocích I. a III.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

20.         Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

21.         Z uvedených ustanovení vyplývá, že odvolací správní orgán má povinnost v řízení o odvolání vždy přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí a zákonnost postupu správního orgánu, který jeho vydání předcházel. Vzhledem k tomu, že správní řád v ust. § 152 odst. 4 stanoví, že nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, pak výše uvedené ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu se uplatní i pro řízení o rozkladu podaném proti rozhodnutí Úřadu, a tedy se použije i v rozhodovaném případě.

22.         Podle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ve výroku I.

23.         V rozhodovaném případě Úřad ve výroku I. konstatoval, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle ust. § 120 ods. 1 písm. a) zákona jednak tím, že dne 18. 6. 2013, 10. 7. 2013 a dne 30. 7. 2013 uzavřel celkem 17 smluv s vybraným uchazečem 1, ačkoliv RMS byla uzavřena s vybraným uchazečem 2, tedy se sdružením, a jednak tím, že dne 30. 7. 2013 uzavřel celkem 31 smluv s vybraným uchazečem 2, když tak k uzavření všech uvedených smluv dle závěru Úřadu došlo mimo rámec RMS. K tomu Úřad v napadeném rozhodnutí k první části výroku I., která se vztahovala k mandátním smlouvám SPU uvedl: „Z dokumentace předložené zadavatelem vyplývá, že dne 18. 6. 2013, dne 10. 7. 2013 a dne 30. 7. 2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 celkem 17 (dílčích) mandátních smluv, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek. Jednalo se o smlouvy označené zkratkou „SPU…“. Tyto smlouvy byly uzavřeny mimo rámec RMS (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť je zadavatel uzavřel jen s vybraným uchazečem 1, ačkoliv smluvní stranou RMS, tedy poskytovatelem služeb spočívajících v administraci veřejných zakázek, na kterou předmětné dílčí mandátní smlouvy odkazovaly, byl vybraný uchazeč 2. Na této skutečnosti nic nemění fakt, že vybraný uchazeč 1 byl členem (součástí) vybraného uchazeče 2 (sdružení GORRE).“ Po přezkoumání tohoto dílčího závěru Úřadu mám za to, že napadené rozhodnutí v této části je nepřezkoumatelné.

24.         Podle ust. § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

25.         Ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu vymezuje náležitosti, které musí obsahovat rozhodnutí správního orgánu pro to, aby bylo možné takové vydané rozhodnutí považovat za správné a zákonné. Mezi tyto náležitosti patří uvedení: a) důvodů výroku, b) podkladů pro jeho vydání, c) úvah, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů, d) úvah, kterými se správní orgán řídil při výkladu právních předpisů a e) informací o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků. V případě, že v odůvodnění vydaného rozhodnutí bude některá z výše uvedených náležitostí chybět, pak bude takové rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, neboť správní orgán nedodrží povinnost uvést náležitosti, které jsou správním řádem stanoveny. Z hlediska toho, jaká náležitost v rozhodnutí správního orgánu chybí lze pak konkrétní nedostatek spatřovat například ve formě nepřezkoumatelnosti, nesrozumitelnosti, nedostatku důvodů vydaného rozhodnutí či nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Vždy však takové nedodržení náležitostí rozhodnutí stanovených v ust. § 68 odst. 3 správního řádu bude mít za následek to, že rozhodnutí správního orgánu bude nezákonné. K uvedenému výkladu ust. § 68 odst. 3 správního řádu se obdobně vyjadřoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 7. 2009 č. j. 9 As 71/2008-109, podle jehož závěrů: „Funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost.(…) [V] odůvodnění správního rozhodnutí je nutno uvést: (i) důvody výroku rozhodnutí, (ii) podklady pro jeho vydání, (iii) úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů pro rozhodnutí a při výkladu právních předpisů a (iv) informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí (z odůvodnění rozhodnutí musí být mj. seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené).“ (obdobně viz též závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009 - 46).

26.         Úřad tak byl povinen v odůvodnění napadeného rozhodnutí srozumitelně a přezkoumatelně vyložit své úvahy ohledně závěru, který učinil, a to konkrétně v části vztahující se k uzavření celkem 17 smluv s vybraným uchazečem 1, kde uvedl, že k uzavření mandátních smluv SPU došlo mimo rámec RMS, když tyto smlouvy uzavřel vybraný uchazeč 1 a nikoliv sdružení, tedy vybraný uchazeč 2.  Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu vybraný uchazeč 2 - „Sdružení GORRE“ je tvořeno těmito právnickými osobami: a) společností - Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, b) společností - GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, c)společností -  Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava, a d) společností - ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, kteří dne 4. 2. 2009 uzavřeli smlouvu o sdružení podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Je tak zřejmé, že vybraný uchazeč 1 je účastníkem vybraného uchazeče 2, tedy výše uvedeného sdružení, přičemž tak pro to, aby mohl Úřad učinit závěr o tom, že k uzavření předmětných smluv došlo skutečně mimo rámec RMS, byl povinen zabývat se otázkou toho, zda jednání vybraného uchazeče může nebo nemůže být považováno za jednání jménem sdružení. Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, účinných v době uzavření smlouvy o sdružení, konkrétně podle ust. § 829 a násl. občanského zákoníku platilo, že s ohledem na právní formu sdružení, kdy jde o formu bez právní subjektivity, občanský zákoník žádným způsobem nepředepisoval, kdo a jak je oprávněn za sdružení jednat. Z hlediska otázky možného posouzení výše uvedené otázky lze tak vycházet např. z komentářové literatury, konkrétně třeba z publikace Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, stran 2326 a násl., kde je uvedeno: „Subjektem právních vztahů vznikajících v souvislosti s činností sdružení mohou být pouze účastníci sdružení, kteří jednají sami nebo prostřednictvím zástupců. Vůči třetím osobám mohou účastníci způsob jednání za všechny účastníky sdružení zvolit s přihlédnutím k charakteru sdružení (jeho účelu, počtu účastníků, operativnosti jednání atd.). Možné je řešení, kdy každý z účastníků je oprávněn samostatně jednat jménem všech účastníků sdružení ve všech věcech, týkajících se činnosti sdružení. Protikladem je varianta, že ve věcech sdružení mohou jednat účastníci navenek pouze společně. Dalším možným řešením je zmocnění jednoho (nebo několika) z účastníků k jednání ve všech věcech, týkajících se rozsahem činnosti, kterou se tento účastník podílí na celé činnosti sdružení. V případech kdy z právního úkonu nebude patrné, že účastník sdružení jedná navenek i jako zmocněnec ostatních účastníků sdružení (důvodem může být i snaha utajit existenci sdružení), jedná tedy pouze vlastním jménem, pak oprávněn i zavázán z právního úkonu je pouze on sám. Pro zmíněné tzv. nezmocněné jednatelství je třeba zde odkázat na úpravu § 33 odst. 2 a výklad k němu, z judikatury pak např. na odůvodnění rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 1082/2003. Ve věci tam řešené nebylo zjištěno, že by žalovaný, který předmětnou smlouvu jménem sdružení podepsal, jednal při uzavírání smlouvy na základě plné moci udělené některým z účastníků sdružení či že by došlo k dodatečnému schválení (ratihabici) tohoto právního úkonu některým z účastníků sdružení, proto žalovaný za závazek odpovídá. Není rozhodné, že označený objednatel – sdružení – sám o sobě nemá právní subjektivitu a platí tedy závěr, že smlouva uzavřená nezmocněným jednatelem jménem sdružení zavazuje tuto jednající fyzickou osobu.“

27.         V rozhodovaném případě však Úřad v napadeném rozhodnutí žádným způsobem neposoudil, jakou povahu má vybraný uchazeč 2 tzn. sdružení a nijak se nezabýval tím, zda vybraný uchazeč 1, jakožto člen sdružení mohl v rámci tohoto sdružení jednat samostatně či zda by bylo možné jeho jednání možné považovat za jednání za sdružení. Takové posouzení, je ovšem v daném případě podstatné, protože pouze za situace, kdy by Úřad dospěl k závěru, že jednání vybraného uchazeče 1 nebylo jednáním za sdružení, bylo by možné dospět k závěru, že k uzavření smluv došlo skutečně mimo rámec RMS, která byla uzavřena se sdružením. Pokud se však Úřad v napadeném rozhodnutí touto otázkou nijak nezabýval a bez dalšího dospěl k dílčímu závěru, že smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem 1 došlo mimo rámec RMS a pouze konstatoval, že na tomto nic nemění ani skutečnost, že vybraný uchazeč 1 je členem (součástí) vybraného uchazeče 2, tedy sdružení, pak takový závěr Úřadu nemůže obstát. Z tohoto dílčího závěru totiž není žádným způsobem seznatelné, jakými úvahami se Úřad při posouzení zjištěného skutkového stavu a při hodnocení právních předpisů zabýval. Za uvedeného stavu, tedy dílčí závěr Úřadu nenaplňuje podmínky stanovené v ust. § 68 odst. 3 správního řádu a je třeba jej považovat za nepřezkoumatelný.

28.         Vzhledem k tomu, že jsem po přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí v části odůvodnění výroku I. ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu dospěl k závěru, že Úřad nedostál své povinnosti stanovené v ust. § 68 odst. 3 správního řádu, byly naplněny důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti a pro vrácení věci Úřadu k novému projednání dle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. 

29.         Při novém posouzení věci bude Úřad povinen posoudit otázky spojené s jednáním jménem sdružení, tedy bude zejména povinen zabývat se otázkou, kdo a jaký způsobem byl oprávněn jednat jménem sdružení, a zda uzavření smluv vybraným uchazečem 1 je podřaditelné pod jednání za sdružení či nikoliv, přičemž bude povinen své úvahy srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnit. 

K námitce nesprávně zjištěného skutkového stavu

30.         Zadavatel v podaném rozkladu vznesl námitku, podle níž Úřad nesprávně zjistil skutkový stav daného případu, a to s odůvodněním, že k uzavření smluv s vybraným uchazečem došlo fakticky ještě za účinnosti RMS a následně došlo k opatření smluv pozdějším datem na sekretariátu ředitele. Tato skutečnost by dle zadavatele měla vyplývat z usnesení Policie ČR, které předložil společně s podaným rozkladem. K tomu nejprve uvádím, že v rámci řízení vedeného z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu nelze aplikovat ust. § 52 správního řádu, přičemž tak zadavatel je oprávněn předkládat důkazy k podpoře svých tvrzení i v průběhu správního řízení o rozkladu. Vzhledem k tomu, že jsem na základě přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí toto, v částech týkající se odůvodnění výroku I., shledal jako nezákonné a přistoupil jsem k jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání Úřadu, nezabýval jsem se výše uvedenou námitkou zadavatele, obsaženou v podaném rozkladu. K vypořádání této námitky tedy při novém projednání věci bude povinen přistoupit Úřad, přičemž však považuji za podstatné upozornit na skutečnost, že posouzení tvrzené skutečnosti, tedy že k uzavření smluv s vybraným uchazečem došlo ještě za účinnosti RMS je pro případné učinění závěru o tom, zda došlo ke spáchání správního deliktu i ve druhé části výroku I. napadeného rozhodnutí, zcela zásadní. Pokud by totiž Úřad dospěl k závěru, že tvrzení zadavatele lze mít na základě obsahu usnesení Policie ČR za prokázané, nebylo by možné dospět k závěru, že k uzavření těchto smluv došlo mimo rámec RMS. Úřad tak bude povinen se při posouzení této námitky vypořádat i s otázkou, zda bylo toto tvrzení zadavatele v řízení před Policií ČR prokázáno a současně s tím posoudit, zda usnesení Policie ČR včetně závěrů, v něm učiněných, je pro Úřad závazné.

Ke zrušení výroku III. napadeného rozhodnutí

31.         V rozhodovaném případě jsem po přezkoumání zákonnosti výroku I. napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je zčásti nepřezkoumatelné a tedy nezákonné. S ohledem na skutečnost, že výrok III. napadeného rozhodnutí je výrokem o trestu, který nemůže stát samostatně a je závislý na výroku o vině (v daném případě o výrocích I. a II., jimiž byla vyslovena vina), byly splněny podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí i v tomto výroku. Proto jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí i ve výroku III. a k vrácení věci Úřadu k novému projednání rovněž v této části napadeného rozhodnutí.

Další postup Úřadu

32.         V novém rozhodnutí je Úřad povinen ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zohlednit závazné právní názory vyslovené v tomto rozhodnutí, které byly uvedeny výše. Je tedy povinen posoudit, zda jednání vybraného uchazeče, kdy se zadavatelem uzavřel smlouvy, je či není podřaditelné pod jednání za sdružení, přičemž je povinen své úvahy srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnit ve smyslu ust. § 68 odst. 3 správního řádu.  Současně bude Úřad povinen se zabývat námitkou zadavatele ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu, ve vztahu k obsahu usnesení Policie ČR, a bude povinen postavit závěry svého rozhodnutí postavit na takovém zjištěném skutkovém stavu, o němž nebudou důvodné pochybnosti ve smyslu ust. § 3 správního řádu. Současně bude povinen znovu rozhodnut i o uložení pokuty zadavateli.

VI.          Závěr

33.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí v napadených výrocích I. a III., a to z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí.

34.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí ve výrocích I. a III. zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží

Mgr. Petr Holešínský, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy