číslo jednací: R114/2014/VZ-7444/2015/323/BRy

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 7. 4. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –

• společností Cooptel, stavební a.s.,  IČO 25560271, se sídlem Černovické nábřeží 7, 618 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 8. 4. 2011 JUDr. René Huškem, advokátem, se sídlem Dvořákova 4, 602 00 Brno,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S129/2011/VZ-4837/2014/511/KČe ze dne 21. 3. 2014, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Statutárního města Brno – městská část Brno – Bystrc, IČO 44992785, se sídlem nám.  28. dubna 60, 635 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Regenerace obecních domů na ulici Foltýnova 18,20,22 v Brně-Bystrci“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 28. 1. 2011 a uveřejněno dne 1. 2. 2011 pod ev. č. 60055833, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno dne 8. 7. 2011, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

• společnost ŽSD a.s., IČO 64511359, se sídlem Brněnská 1050, 664 42 Modřice,

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.  ÚOHS-S129/2011/VZ-4837/2014/511/KČe ze dne 21. 3. 2014

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil správní řízení na návrh navrhovatele – společnosti Cooptel, stavební a.s.,  IČO 25560271,  se sídlem Černovické nábřeží 7, 618 00 Brno, ve správním řízené zastoupeného na základě plné moci ze dne 8. 4. 2011 JUDr. René Huškem, advokátem, se sídlem Dvořákova 4, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“), ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Statutárního města Brna – městské části Brno – Bystrc, IČO 44992785, se sídlem nám. 28. dubna 60, 635 00 Brno (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Regenerace obecních domů na ulici Foltýnova 18,20,22 v Brně-Bystrci“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 28. 1. 2011 a uveřejněno dne 1. 2. 2011 pod ev. č. 60055833, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno dne 8. 7. 2011, jehož dalšími účastníkem je vybraný uchazeč -  společnost ŽSD a.s., IČO 64511359, se sídlem Brněnská 1050, 664 42 Modřice (dále jen „vybraný uchazeč“).

2. Dnem 11. 4. 2011 bylo správní řízení zahájeno na návrh navrhovatele a za účastníky správního řízení Úřad označil navrhovatele, zadavatele a vybraného uchazeče. Navrhovatel se podaným návrhem domáhal toho, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, resp. aby zrušil celé zadávací řízení na veřejnou zakázku. Podaný návrh odůvodnil tím, že dle jeho názoru se zadavatel dopustil porušení zákona, neboť kvalifikační požadavky stanovené zadavatelem neodpovídaly předmětu veřejné zakázky. K tomu navrhovatel uvedl, že zadavatel v požadavcích stanovil, že uchazeč o veřejnou zakázku má předložit minimálně pět referencí na regenerace panelových domů. Navrhovatel má za to, že pokud byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen, když předložil reference, u nichž bylo v jednom případě uvedeno, že se jednalo o panelový dům, a  v jednom případě, že se jednalo o cihlový dům a u ostatních nebylo uvedeno, o jaké domy se jedná, pak tento postup zadavatele nebyl v souladu se zákonem. Dále se podaným návrhem navrhovatel domáhal vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli v zadávacím řízení uložen zákaz uzavřít smlouvu na předmět veřejné zakázky.

3. Po přezkoumání rozhodných skutečností vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S129/2011/VZ-8001/2011/510/KČe ze dne 7. 6. 2011, kterým správní řízení podle ust. § 117a písm. c) zákona zastavil, neboť návrh nebyl zadavateli doručen do 10ti kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel nevyhověl jeho námitkám. Navrhovatel proti rozhodnutí Úřadu podal rozklad, o kterém bylo rozhodnuto tak, že napadené rozhodnutí bylo potvrzeno a podaný rozklad byl zamítnut. Uvedené rozhodnutí o rozkladu navrhovatel napadl podanou správní žalobou. Na základě provedeného soudního řízení Krajský soud v Brně rozhodl tak, že rozsudkem ze dne 25. 4. 2013 č. j. 31 Af 38/2012-52 zrušil jak rozhodnutí o rozkladu tak i rozhodnutí, které ve správním řízení vydal Úřad. Úřad proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal kasační stížnost, která však byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2013 č. j. 1 Afs 57/2013-39 zamítnuta. 

4. Dopisem ze dne 10. 2. 2014 č. j. ÚOHS-S129/2011/VZ-2720/2014/511/KČe Úřad vyrozuměl účastníky správního řízení o tom, že ve správním řízení bude pokračováno.

II. Napadené usnesení

5. Úřad dne 21. 3. 2014 vydal usnesení č. j. ÚOHS-S129/2011/VZ-4837/2014/511/Kče (dále jen „napadené usnesení“), kterým podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), správní řízení zastavil, neboť žádost (návrh) navrhovatele se stala zjevně bezpředmětnou.

6. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že po zhodnocení všech podkladů, zejména týkajících se uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky a dále týkajících se dokončení  a předání stavby, rozhodl o zastavení správního řízení. Úřad k tomu poukázal na znění ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, když za situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na předmět veřejné zakázky s vybraným uchazečem a již došlo i ke zhotovení   a předání stavby, ve správním řízení nelze vydat rozhodnutí, jehož vydání se navrhovatel domáhal. Za výše uvedeného stavu pak Úřad uzavřel, že se žádost (návrh) navrhovatele stala zjevně bezpředmětnou a ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní řízení zastavil.

III. Námitky rozkladu

7. Dne 7. 4. 2014 obdržel Úřad od navrhovatele v zákonné lhůtě rozklad proti napadenému usnesení.

8. V podaném rozkladu navrhovatel uvedl, že dle jeho názoru je napadené rozhodnutí nesprávné a je v rozporu s právními předpisy. Navrhovatel se domnívá, že důsledkem vydání napadeného rozhodnutí je zjevně protiprávní znemožnění poskytnutí dostatečné ochrany právům uchazečů v rozporu s účelem zákona.

9. Navrhovatel má dále za to, že závěr Úřadu, uvedený v napadeném rozhodnutí je zcela nepřezkoumatelný. Současně navrhovatel uvedl, že Nejvyšší soud ČR opakovaně vyslovil názor, že i tzv. „akademický výrok“ je v rozhodnutí orgánu veřejné správy zcela legitimní, pokud zřetelně konstatuje, ať již ve výroku či odůvodnění rozhodnutí, že určitý správní orgán pochybil.

10. Navrhovatel se tak domnívá, že Úřad v řízení postupoval nesprávně a jeho rozhodnutí vedlo k tomu, že byl protiprávně vyloučen ze zadávacího řízení.

11. Dále navrhovatel uvedl, že dle jeho názoru se Úřad snaží protiprávním zastavením řízení zabránit tomu, aby musel deklarovat nesprávnost svého rozhodování, které však mělo pro zadávací řízení naprosto zásadní důsledky a vedlo ke vzniku ušlého zisku na straně navrhovatele.

Závěr rozkladu

12. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení Úřadu.

IV. Řízení o rozkladu

13. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 správního řádu a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy a jeho věcnou správnost v rozsahu podaných námitek, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

15. Vzhledem k tomu, že Úřad tím, že zastavil správní řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť se žádost (návrh) navrhovatele stal zjevně bezpředmětným, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného usnesení.

V. K podanému rozkladu

16. V rozhodovaném případě se navrhovatel podaným rozkladem domáhal zrušení rozhodnutí Úřadu a vrácení věci k novému projednaní.

17. Podle ust. § 113 zákona řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.

18. Podle ust. § 118 odst. 1 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

19. Podle ust. § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

20. Podle ust. § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části.

21. Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

22. Podle ust. § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

23. Z ust. § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že Úřad může zrušit zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele pouze v případě, že došlo ke splnění podmínek v citovaném ustanovení stanovených, tedy že a) zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, b) toto nedodržení postupu bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a c) současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Stanovené podmínky je nutné splnit kumulativně. V případě, že jedna z výše uvedených podmínek splněna není, nemá již Úřad možnost postupovat v řízení tak, že zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jednotlivý úkon zadavatele zruší (tak jak navrhovatel požaduje v tomto řízení), neboť takovému postupu brání nenaplnění zákonem stanovených podmínek. V konkrétním případě jde o nesplnění podmínky, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy, když z obsahu správního spisu vyplývá, že k uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem došlo, a to již dne 23. 6. 2011. Dále z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že dne 14. 10. 2011 došlo k předání a převzetí předmětné stavby a došlo tak k realizaci předmětu veřejné zakázky. Za výše uvedeného stavu by již nebylo možné rozhodnout o zrušení požadovaného úkonu zadavatele nebo o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť ve správním řízení již není možné rozhodnout tak, jak se navrhovatel domáhal, když není splněna podmínka stanovená v ust. § 118 odst. 1 zákona, tedy ta, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. 

24. Jak bylo výše uvedeno, v daném případě v průběhu správního řízení došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud se tak stalo, pak nutně došlo i ke změně právního a skutkového stavu a Úřad tuto nastalou situaci musel posoudit jakožto změnu procesních podmínek pro vedení řízení o návrhu. Taková změna procesních podmínek nastala z toho důvodu, že o návrhu navrhovatele za nově nastalého stavu nebylo možno rozhodnout meritorně, neboť nebylo možné rozhodnout tak, jak navrhovatel požadoval, tedy nebylo možné uložit nápravné opatření a současně nebylo možné návrh ani věcně zamítnout. Za takového stavu by jakékoliv rozhodnutí o podaném návrhu na právním postavení navrhovatele již nic nezměnilo. S ohledem na skutečnost, že však zákon neobsahuje takovou procesní normu, která by na nastalý stav v řízení dopadala, pak Úřad byl povinen subsidiárně použít procesní předpis, kterým je v daném případě správní řád. Tento v ust. § 66 odst. 1 písm. g) stanoví, že správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, pokud se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

 

25. K tomu poukazuji na skutečnost, že vyslovený právní názor podporuje i publikované stanovisko komentáře ke správnímu řádu, konkrétně publikace: VEDRAL, J. Správní řád komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2012, kde je na str. 593 - 594 uvedeno: „To, že se žádost stane zjevně bezpředmětnou, obecně znamená, že v průběhu řízení nastane důvod, v důsledku kterého nelze o žádosti rozhodnout věcně, tzn. nelze ji ani zamítnout, ani jí vyhovět. Tento důvod pro zastavení řízení však nelze zaměňovat se situací, kdy správní orgán v průběhu řízení dojde k závěru, že žádosti nelze vyhovět - tím se žádost nestává bezpředmětnou, ale v takovém případě ji musí správní orgán rozhodnutím zamítnout.“…….„Městský soud v Praze k důvodu zastavení řízení pro bezpředmětnost žádosti v rozhodnutí ze 30. 3. 2009, čj. 10 Ca 15/2009 - 49 uvedl…..Výraz žádost se stala zjevně bezpředmětnou znamená, že toto ustanovení dopadá na případy, kdy v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně skutkových nebo právních okolností, že žádost, která v době jejího podání nebyla bezpředmětná, se bezpředmětnou stane. Bezpředmětnost je nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žalobkyně……..Bezpředmětnost žádosti totiž nelze zaměňovat s její právní nepřípustností (§ 66 odst. 1 písm. b/ správního řádu), ani s nesplněním podmínek pro vyhovění žádosti.“

26. V rozhodovaném případě mám za to, že žádost navrhovatele se stala zjevně bezpředmětnou, a to právě z výše uvedených důvodů, neboť návrhu navrhovatele nebylo možno vyhovět, avšak současně nebylo možno podaný návrh ani zamítnout, neboť Úřad nemohl ve správním řízení věc posoudit meritorně. Současně byla naplněna i podmínka toho, že ať by Úřad vydal jakékoliv rozhodnutí, tak na právním postavení navrhovatele ve správním řízení by se nic nezměnilo, neboť již nebylo možné rozhodnout takovým způsobem, který by navrhovateli umožnil znovu se účastnit zadávacího řízení.

27. Za výše uvedeného stavu, kdy se návrh navrhovatele stal zjevně bezpředmětným, rozhodl Úřad správně, když správní řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil. Neztotožňuji se tak s námitkou navrhovatele, že napadené usnesení Úřadu je nesprávné a je v rozporu s právními předpisy, neboť z výše uvedeného vyplývá, že Úřad postupoval při hodnocení skutkového stavu v řízení zcela v souladu s právními předpisy.

28. Současně uvádím, že se neztotožňuji ani s námitkou navrhovatele, směřující k tomu, že vydáním napadeného usnesení je zjevně protiprávní znemožnění poskytnutí dostatečné ochrany právům uchazečů v rozporu s účelem zákona. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že Úřad, za změněného skutkového stavu v řízení, již nemohl vydat žádné rozhodnutí, které by mohlo změnit postavení navrhovatele ve správním resp. v zadávacím řízení. Pokud byl totiž navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen a zadavatel následně uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky, kdy již tento předmět veřejné zakázky byl realizován, pak Úřad nemohl vydat takové rozhodnutí, kterým by bylo navrhovateli umožněno se zadávacího řízení o veřejnou zakázku znovu účastnit. Vznesenou námitku navrhovatele tedy nepovažuji za důvodnou, neboť navrhovateli nebylo znemožněno domáhat se ochrany svých práv, když he zřejmé, že jeho návrh byl Úřadem vyřízen postupem, který je v souladu se zákonem. K tomu dále uvádím, že ze stejných důvodů se neztotožňuji ani s námitkou navrhovatele, směřující k tomu, že postupem Úřadu byl protiprávně vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

29. Navrhovatel dále v podaném rozkladu uvedl, že závěr napadeného usnesení považuje za nepřezkoumatelný. Současně navrhovatel poukázal na to, že tzv. „akademický výrok“ je v rozhodnutí orgánu veřejné správy zcela legitimní, pokud zřetelně konstatuje, ať již ve výroku či odůvodnění rozhodnutí, že určitý správní orgán pochybil. K tomu uvádím, že navrhovatel v podaném rozkladu tyto námitky vznesl zcela obecným způsobem, a to bez toho, aby vznesl jakoukoliv argumentaci směřující k otázce tzv. „akademického výroku“. Takto vznesená námitka ovšem není určitá ani srozumitelná a nelze z ní tak poznat, jakým způsobem má být posouzena správnost či zákonnost napadeného usnesení. Současně navrhovatel uvádí, že závěry ohledně „akademického výroku“ vyplývají z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, když však konkrétně neuvádí, z jakých konkrétních rozhodnutí mají vyplývat závěry o „akademickém výroku“, o jaké výroky má jít ani to, jak by mělo dojít k posouzení případných závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR na rozhodovaný případ. Za takové stavu tedy námitka navrhovatele nesplňuje ust. § 82 odst. 2 správního řádu, neboť navrhovatel neuvedl v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného usnesení nebo řízení, jež mu předcházelo. Námitka vznesená navrhovatelem tak není způsobilou odvolací námitkou ve smyslu ust. § 82 odst. 2 správního řádu, a proto jsem se touto námitkou nezabýval, neboť nejsem oprávněn za navrhovatele „domýšlet“ způsob procesní obrany, který by vznesenou námitkou ve správním řízení uplatňoval.

30. Ze stejného důvodu jsem nevypořádal ani námitku navrhovatele, podle které se Úřad „snaží protiprávním zastavením řízení zabránit tomu, aby musel deklarovat nesprávnost svého rozhodování“. Jednak navrhovatel neuvedl, z jakého důvodu se domnívá, že by se měl Úřad o něco takového „snažit“, nicméně z hlediska posouzení této námitky je třeba opětovně poukázat na skutečnost, že taková námitka navrhovatele nesplňuje ust. § 82 odst. 2 správního řádu. V uvedeném případě, se tak nejedná o způsobilou odvolací námitku, z hlediska níž by bylo možné přezkoumat zákonnost nebo věcnou správnost napadeného usnesení nebo řízení, které je vydání napadeného usnesení předcházelo, když jde toliko  o vyjádřenou domněnku navrhovatele, kterou však nijak blíže neodůvodnil, a která v souhrnu s ostatními námitkami vyjadřuje nesouhlasný postoj navrhovatele k napadenému rozhodnutí jako takovému. Z uvedených důvodů jsem tedy ani tuto námitku navrhovatele nevypořádal. 

31. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem kromě věcné správnosti napadeného usnesení přezkoumal i jeho zákonnost a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené usnesení jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda v daném případě nastala v průběhu správního řízení skutečnost, která odůvodňuje jeho zastavení. Současně Úřad všechny podklady pro vydání usnesení řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly naplněny podmínky pro zastavení správního řízení, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

32. Nelze tedy po přezkoumání napadeného usnesení přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadené usnesení je nezákonné a nesprávné z důvodu nesprávného posouzení věci. Závěry Úřadu, obsažené v napadeném usnesení, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když správní řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil.

VI. Závěr

33. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v řízení nastaly podmínky pro zrušení napadeného usnesení a zastavení řízení jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží

1. Statutární město Brno – městská část Brno-Bystrc, nám. 28. dubna 60, 635 00 Brno

2. JUDr. René Hušek, advokát, Dvořákova 4, 602 00 Brno

3. ŽSD, a.s., Brněnská 1050, 664 42 Modřice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy