číslo jednací: R201/2013/VZ-25888/2014/323/JHr

Č. j.:ÚOHS-R201/2013/VZ-25888/2014/323/JHr

Brno 8. prosince 2014

Ve správním řízení o rozkladu zedne 9. 7. 2013, který Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdrželtéhož dne,a který podalzadavatel -

• Česká republika –Úřad práce České  republiky –  krajská  pobočka v  Ústí nad Labem, IČO 72496991, se sídlem Dvořákova 1609/18, 400 21 Ústí nad Labem, ve správnímřízení zastoupen nazákladěplné moci zedne 28. 6. 2013 JUDr. Mariannou Svobodovou, č.ČAK 09968, advokátkou advokátní kanceláře Duška & Svobodová, se sídlem Karlovo náměstí 24,110 00Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu proochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S285/2011/VZ- 15611/2011/540/MKr ze dne 24. 6. 2013, ve věci nadlimitní veřejné zakázkys názvem „Výběrdodavatelů  služeb  na  realizaci  projektu:  „Cesta  dlouhodobě  evidovaného  uchazeče o zaměstnání.“, rozdělené na 7 dílčích částí, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 16. 10. 2009 pod ev. č. 60037302 a jehož dalšími účastníky jsou vybraný uchazeč vdílčí části veřejné zakázky č.1na poskytnutí plnění v okreseDěčín a vdílčí částiveřejnézakázky č.5na poskytnutí plnění v okreseMost -

•  Rekvalifikačnía informační centrum s.r.o., IČO 25438352, se sídlem Báňská 287, 434 01 Most,

vybraný uchazeč vdílčí částiveřejné zakázky č.2na poskytnutí plnění v okreseChomutov -

• bzf o.p.s.,  IČO 27966119, sesídlemProvaznická425/16,35002 Cheb,

vybraný  uchazeč v dílčí části veřejné zakázky č.  3  na  poskytnutí plnění  v okrese Litoměřice a vdílčí částiveřejnézakázky č.7na poskytnutí plnění v okreseÚstí nadLabem -

a podaný rozklad

p o tv rz uj i

 ODŮVODNĚNÍ

I. Zadávací řízení a správní řízení předÚřademproochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel, Česká republika – Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nadLabem, IČO 72496991,  se  sídlem Dvořákova 1609/18, 400 21 Ústí  nadLabem (dále  jen

„zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů(dálejen„zákon“)1v informačním systému o veřejných zakázkách dne

16. 10. 2009 pod ev. č. 60037302 oznámení otevřeného zadávacího řízeníza účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Výběr dodavatelů služeb na realizaci projektu: Cesta dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče o zaměstnání“, dálejen („veřejná zakázka“).

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen„Úřad“) obdržel podnět k přezkumu postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce anazákladě podnětu si vyžádal od zadavatele veškerou zadávací dokumentaci, související se zadáním předmětné veřejné zakázky. Účelem zadávacího řízení bylo uzavření smluv na dodávku služeb vždy sjedním dodavatelem na jednotlivé dílčí části nadlimitní veřejné zakázky. Veřejná zakázka byla zadavatelem rozdělena na sedm dílčích částí stím,žeprokaždou část bude vybrán samostatný dodavatel, přičemž není vyloučeno, aby jeden dodavatel byl vybrán pro plnění veřejné zakázky ve více okresech. Předmět veřejné zakázky byl  specifikován takto: jdeo poskytování služeb, které jsou rozděleny na vzájemně svázané ana sebe navazující aktivity, přičemž jeden uchazeč může podat nabídkyina všechny dílčí části veřejné zakázky, avšak na

1  Pokudbudev rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 22zákona v návaznosti na§58 odst. 1a2 zákona,není-listanovenojinak

3. Podle bodu 8. zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídek. Nabídky budou hodnoceny podle těchto dílčích hodnotících kritérií: a) výše nabídkové ceny včetně DPH a bez přímé podpory účastníkům projektu (váha 30%), b) kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky (váha 70%). Jednotlivá bodová ohodnocení nabídekdledílčích kritérií vynásobí hodnotící komise příslušnou váhou danéhokritériaanazákladě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek stanoví hodnotící komise jejich pořadí tak,žejako nejúspěšnější je stanovena nabídka,která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty. Zadavatel rovněž pod bodem 8. 2 zadávací dokumentace uvedl, ževrámci dílčího kritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“ bude komise hodnotit tato subkritéria:

1. kvalita zajištění plnění veřejné zakázky a dostupnost místa realizace, 2. kvalita poradenských, motivačních, diagnostických a rekvalifikačních aktivit, 3. kvalita redistribuce doprovodných opatření za účastníky projektu a 4. kvalita práce sezaměstnavateli.

4. Ve vztahu ke smlouvám uzavřeným dne 22. 3. 2010 mezi zadavatelem a vybranými uchazeči na realizaci jednotlivých částí veřejné zakázky, nakteré byla zakázka rozdělena, bylo zjištěno, že smlouva nadílčí část 1. veřejné zakázkya smlouva nadílčí část 5. veřejné zakázky na plnění veřejné zakázkyv okresech Děčína Most byla zadavatelem uzavřena s vybraným uchazečem Rekvalifikační a informační centrum s.r.o., IČO 25438352, se sídlem Báňská 287, 434 01 Most (dáleje„vybranýuchazečRekvalifikačnía informační centrum“). Smlouva na dílčí části veřejné zakázky v částechč. 1 a5 však byla postupně změněna příslušnými dodatky ke smlouvě, kterými došlo zejménake změně platebních podmínek tak,že součástí smlouvy je poskytování přímé podpory účastníkům projektu formou doprovodných opatření. Na dílčí část veřejné zakázky 2. v okrese Chomutov zadavatel uzavřel příslušnou smlouvu s vybraným uchazečem bzf o.p.s., IČO 27966119 se sídlem Provaznická 425/16, 350 02 Cheb(dálejen

„vybranýuchazečbzfo.p.s.“), která byla rovněž změněna dodatky, jimiž bylo dohodnuto poskytování přímé podpory ve formě doprovodných opatření účastníků projektu dodavatelem. Ve vztahukdílčím částem veřejné zakázkyč. 3. ač. 7., které se týkají okresů Litoměřice a Ústí nadLabem, došlo k uzavření smlouvy naplnění veřejné zakázkys vybraným uchazečem PERSONA GRATA v.o.s., IČO 48269298 se sídlem Hutnická 32918/3, 434 01 MOST (dálejen„vybranýuchazečPERSONAGRATA“). Také v případě smluv uzavřených stímto uchazečem došlo v příslušných dílčích částech veřejné zakázky k úpravě podmínek přímé podporyúčastníkům projektu, tedyke  změněplatebních podmínek.  Vdílčí části veřejné zakázky 4. naplněnív okrese Louny uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem Střední škola technická, IČO 00125423 se sídlem Dělnická 21, 434 01 Most – Velebudice (dále jen„vybranýuchazečStředníškolatechnická“). V dílčí části veřejné zakázky 6. na realizaci zakázky v okrese Teplice byla příslušná smlouva zadavatelem uzavřena s vybraným uchazečem JOB ASISTENT s.r. o., se sídlem Masarykova 668/29, 415 01 Teplice (dále jen

„vybraný  uchazeč JOB ASISTENT“).  Také vpřípadech  smluv na  plnění  veřejné zakázkyvtěchtodílčích částech došlo ke změnám smluv v oblasti platebních podmínek.

5. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v zadávacím řízenív souladu se zákonem az tohoto důvodu zahájil správní řízeníz moci úřední, jehož účastníky jsou podle § 116 zákona zadavatel a výše uvedení vybraní uchazeči. Zahájení správního řízeníz moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem při zadávání veřejné zakázky oznámil Úřad dopisem zedne 26. 7. 2011 atímtodnem,kdybylo oznámení ozahájení řízení doručeno prvnímu zúčastníků řízení, bylo správnířízenízahájeno.

II. Napadené rozhodnutí

6. Dne 24. 6. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č.j. ÚOHS-S285/2011/VZ-15611/2011/540/MKr (dále jen„napadenérozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl,že zadavatel se při zadávání veřejné zakázky dopustil správního  deliktupodle  §  120 odst.  1  písm.a)  zákonatím, že nedodržel postup stanovený v§ 80odst. 1zákonav návaznosti na§6 zákona, když ve zprávě o  posouzení  a  hodnocení  nabídek  neuvedl  popis  způsobu  hodnocení  nabídeks odůvodněním, přičemž výše uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídkya zadavatel již uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na realizaci jednotlivých částí veřejnézakázky.

7. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120odst. 1 písm. a) zákona tím,že porušil § 82 odst. 2zákona v návaznosti na

§ 6 zákona, když uzavřel dodatky specifikované ve výroku II. napadeného rozhodnutí ke smlouvám zedne 22. 3. 2010 v rozporu s návrhy smluv na realizaci veřejné zakázky. Za spáchání uvedených správních deliktů Úřad uložil zadavateli ve výroku III. napadeného rozhodnutí pokutu vevýši700000,- Kč.

8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad dospěl po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků správního řízeníanazákladě vlastního zjištění k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ve vztahu k obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek Úřad uvedl, že podle § 80 odst. 1 zákona hodnotící komise pořídí o hodnocení nabídek zejména popis způsobu hodnocení s odůvodněním aúdajo tom, jak byly nabídky hodnoceny vrámci jednotlivých hodnotících kritérií, přičemž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, potažmo zadavatele. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u neměřitelných (kvalitativních) kritérií.U těchto kritérií musí hodnotící komise ve zprávě slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Abybylo hodnocení provedeno transparentně s možností přezkoumání správnosti výběru nejvhodnější nabídky,je třeba znát, jaké důvody vedly hodnotitele k rozdílnému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkámjetedy nutno připojit i písemné zhodnocení počtu přidělených bodů a okomentovat tak úvahu hodnotitele, na základě čeho přidělil nabídcevyššínebo nižší počet bodů.

9. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídekzedne 5. 2. 2010 obsahuje slovní hodnocení dílčího kritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“avrámci hodnocení tohoto kritéria veřejné zakázky odůvodňuje pořadí nabídek  a  přidělení bodového hodnocení  nabídkám. Zpráva obsahuje rovněž tabulkus pořadím hodnocených nabídek pro všech sedm částí veřejné zakázky.   Úřad k tomuto hodnocení uvedl,žetakto zpracována zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje slovní hodnocení, které by odpovídalo dílčím subkritériím. Hodnotící komise musí hodnocení nabídek provést tak, aby bylo patrné, na základě jakých skutečností se hodnotitelé rozhodli pro přidělení určitého počtu bodů vrámci jednotlivých subkritérií. Tak tobylo zadavatelem stanoveno v zadávací dokumentaci. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však neobsahuje zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot ukaždéhodílčího hodnotícího subkritéria. Takové hodnocení je neurčité a netransparentní, neboť hodnocení obsažené ve zprávě nekoresponduje se způsobem hodnocení tak,jakje zadavatel specifikoval v zadávací dokumentaci, včetně odůvodnění přidělení počtu bodů v jednotlivých subkritériích. Pouze podrobným popisem hodnocení jednotlivých subkritérií a odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky dojde knaplnění zásady transparentnosti zadávacího řízeníatími vyloučení možnosti vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by členové hodnotící komise odůvodnili přiřazeníkaždé hodnoty v rámci bodovací škály jednotlivých subkritérí, mohlo by samotné hodnocení nabídek dopadnout jinak. Popsaný postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť hodnocení nabídek provedené zadavatelem výše uvedeným způsobem je netransparentní a nepřezkoumatelné.

10. Ve vztahu k dodatkům smluv uzavřených mezi zadavatelem  a  vybranými  uchazeči,  Úřad především uvedl, že  zadavatel je  podle §  82  odst. 2  zákona  povinen uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem, která odpovídá návrhu smlouvy, předloženému vnabídce uchazeče. Pokudse týkázměn obsažených vdodatcích ke smlouvě, Úřad odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie(dálejen„SDEU“) C-454/06 ze dne 19. 6. 2008, ve kterém se SDEU zabýval právě změnou obsahu smlouvy uzavřené naplnění veřejné zakázky, a ve kterém SDEU stanovil, žeje třeba posuzovat, zda se vpřípadězměny smlouvy jednáozměnu podstatnou (tedy nepřípustnou), nebo nepodstatnou. Mezi nepřípustné změny smlouvy lze podle uvedeného rozsudku zařadit zejména změny, které mají vliv na okruh případných dodavatelů  a  na  výběr  nejvhodnější  nabídky.  Jedná  se  o  takové  změny, unichž nelze vyloučit, že by jinídodavatelé mohli za změněných podmínek nabídnout výhodnější podmínky, případně, že by potenciálně lepší nabídku mohlo v důsledku změněných podmínek nabídnout  více dodavatelů. Specifickou kategorii těchto změn představuje změna těch smluvních ujednání, které byly hodnotícími kritérii prozadání veřejné zakázky. Jejich změna představuje vždy změnu podstatnou tedy nepřípustnou. Úřad rovněž odkázalna rozsudek Nejvyššího soudu (dálejen„NS“) sp. zn. 23Cdo 4561/2008 zedne 21. 12. 2010, který se týká neplatnosti smluvna realizaci veřejných zakázek. Vtomto rozsudku NS interpretoval, že podstatnou částí smlouvy na realizaci veřejné zakázky je ujednáníoceněa zdůraznil, že smyslem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je, aby se veřejnázakázkarealizovala za rovných podmínek.

11. Úřad konstatoval, že v šetřené veřejné zakázce došlo uzavřením dodatků ke smlouvám ke změně původních zadávacích podmínek v rozporu se zadáníminabídkami vybraných uchazečů.Ztěchtopodmínekvyplývá,že dodavatel (vybraný uchazeč) budev zastoupení objednatele (zadavatele) poskytovat účastníkům projektu přímou podporu. K tomu  Úřad v napadenémrozhodnutíuvedl, že způsob  stanovení  platebních  podmínek  může být  při rozhodování o účasti nebo neúčasti dodavatele v zadávacím řízení rozhodujícím faktorem, neboť dodavatelé museli zvážit, zda budou veřejnou zakázku schopni financovat z vlastních zdrojů. Přímou podporu v podobě doprovodných opatření měl tedy poskytovat dodavatel a následnými dodatky ke všem sedmi dílčím částem veřejné zakázky došlo k úpravě platebních podmínek. Úřad dálevnapadeném rozhodnutí specifikoval k jednotlivým dílčím částem zakázky ty dodatky smluv, nazákladěnichž došlo k úpravě platebních podmínek a blíže uvedl, včem příslušná změna spočívala.

12. Úřad rovněž v napadeném rozhodnutí uvedl, že uzavřením výše uvedených dodatků zadavatel změnil financování původního návrhu  smlouvy a  zavedl tak  podmínky, které (vpřípadě,žeby se vyskytovaly vpůvodním postupu při zadávání veřejné zakázky)by umožnily připuštění rovněž jiných uchazečů,  případně  i  podání jiné  nabídky.  Ve vztahu k uzavřeným dodatkům Úřad konstatoval, že pokud jedodatky změněn obsah původních smluv, lzenaně od okamžiku podpisu nahlížet ohledně jejich působení dobudoucnatak, jakoby smlouvy byly od počátku uzavřeny ve znění modifikovaném jednotlivými dodatky. Proces realizace veřejné zakázky se tak vrací do okamžiku před uzavřením smlouvy naplněnípředmětu veřejnézakázky.

13. Úřad rovněž v napadeném rozhodnutí uvedl některé případy správních řízení, ve kterých se zabýval problematikou změn návrhu smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky,např. správní řízení sp. zn.S345/2006, jež bylo potvrzeno rozhodnutím Úřadu ve věci, a kde pravomocný rozsudek vydal Krajský soud vBrně pod č.j. 62 Ca 21/2007-58 dne 25. 6. 2008. Z citovaného rozhodnutí krajského soudu vyplývá, že zadavatel nemůže při uzavření smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky připustit takovou odchylku od obchodních podmínek, která by znamenala změnu v neprospěch zadavatele. Tím by došlo ke zmírnění podmínek, kteréby museli uchazeči splnit, a zadavatel by se dopustil rozdílného jednání vůči jednotlivým uchazečům a porušil bytak zásadu zákazu diskriminace. S vybraným uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku nelze sjednat podmínky jiné než ty, které by přesně odpovídaly návrhu smlouvy. Úřad rovněž zdůraznil,že ustanovení oplatebních podmínkách je zásadním ustanovením celé veřejné zakázky, které nelze od zbytku smlouvy oddělit. Zadavatel se tedy dle rozhodnutí Úřadu dopustil správního deliktu podle §  120 odst. 1 písm. a)zákona,kdyžke smlouvám zedne 22. 3. 2010 uzavřel dodatky, které byly v rozporu s návrhy smluv o realizaci veřejné zakázkya došlo takkpodstatné změně obsahu smluvve srovnáníse smlouvamiobsaženými vnabídkách vybraných uchazečů.

14. V závěrečné části odůvodnění napadeného rozhodnutí se  Úřad věnoval zdůvodnění výše pokuty za spáchání správního deliktu.Vtétočásti Úřad zevrubně vysvětlil z jakých principůa zásad přitom vycházel. Zohlednil vněm skutečnost, ževdaném případě došlo ke spáchání dvou správních deliktůazhodnotil všechny okolnosti jejich spáchání v souladu s hledisky a zákonnýmipožadavky tak,aby výše uloženépokuty byla adekvátní danémupřípadu.

III. Námitky rozkladu

15. Proti napadenému rozhodnutí podal dne 9. 7. 2013, tedyv zákonné lhůtě, rozklad zadavatel, přičemž uvedl, že napadené rozhodnutí považujeza  nesprávné zejména  v tom,  že Úřad dospěl nazákladě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dále zadavatel uvedl, že uložená pokuta je nepřiměřeněvysoká.

16. Ke způsobu hodnocení nabídekak jeho popisu zadavatel odkázal na svá předchozí vyjádření učiněnáv předmětném správním řízení. Zadavatel zejména opakuje, že hodnotící komise vrámci hodnocení dílčího kritéria „Kvalita –  zajištění plnění veřejné zakázky“  nepřidělila jednotlivým nabídkám body ve vztahuk jednotlivým subkritériiím, neboť takovýto způsob hodnocení subkritériií nevyplývá ze zadávacích podmínek. Zadavatel namítl,žev případě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti není povinen určit další subkritéria jednotlivých dílčích hodnotících kritérií. Podle zadavatele je jeho povinností stanovit dílčí hodnotící kritéria základního  hodnotícího  kritéria  a těmto  dílčím kritériím stanovit jejich váhu. Předmětná subkritéria tedy zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl pouzepro účely zpřesnění dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“, neboť takto označené kritérium se jeví jakopříliš obecné. Hodnotící komise podle tvrzení zadavatele hodnotila dílčí hodnotící kritérium„Kvalita– zajištění plnění veřejnézakázky“ jako celek, když jednotlivým nabídkámpřidělila body v rozsahu stupnice 0– 100 za celé dílčí kritérium a zároveň přidělení bodů zdůvodnila slovním popisem. Podle názoru zadavatele Úřad dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním ohledně nastavení způsobu hodnocení nabídeka způsob hodnocení nabídek tak nesprávněposoudil.

17. Zadavatel se dále v rozkladu zabýval obsahem dodatků uzavřených ke smlouvám zedne

22. 3. 2010, přičemž k uzavírání konkrétních dodatků odkazujena svá předchozí vyjádření učiněnáv zadávacím řízení. Předně zadavatel v rozkladu zaujal stanovisko kdodatkůmblíže specifikovaným v bodě 54. napadeného rozhodnutí, vztahujícím se ke všem dílčím částem veřejné zakázky. K těmto dodatkům zadavatel uvedl, že jejich uzavření vycházelo z instrukce Ministerstva práce  a  sociálních věcí (dále jen „MPSV“)  na  způsob uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku na mzdové náklady. Instrukce MPSV nepředpokládala vznik trojstranného vztahu úřad práce (jako zadavatel) – dodavatel (vybraný uchazeč) – zaměstnavatel. Předmětné dohody byly tedy podepisovány přímo zadavatelem a mzdové příspěvky vypláceny rovněž zadavatelem. Dodavatel zajišťoval pouze podpis zaměstnavatele na vzorové dohodě,její doručení zadavateli a následné zpětné doručení uzavřené dohody zaměstnavateli. Uzavřený dodatek blíže popisuje tok finančních prostředků (mzdových příspěvků) stím,že ve vztahu k rozsahu předmětuplnění veřejné zakázky,bylo uzavření dodatku bez vlivu. Veškeré výpočty mezd, kontrolu a podklady k výplatě mzdových prostředků zajišťoval inadále dodavatel. Uvedenými dodatky tedy došlo pouze ke specifikaci přímého výplatního místa.

18. K obsahu dalších dodatků, označených v bodě 55. napadeného rozhodnutí a vztahujících se rovněž ke všem dílčím částem veřejné zakázky zadavatel uvedl, že uzavření dodatku vycházelo zezměny projektu schválené MPSV, kdy došlo u zaměstnavatelů ke zrušení odborných praxía jejich nahrazení nově vytvořenými dotovanými pracovními místy.Změna projektu MPSV povolila přesun finančních prostředků, původně určených na režijnínáklady spojené s výkonemodborné praxena mzdové náklady na dotovanápracovnímísta.

19. K jednotlivým dodatkům ke smlouvám uvedeným v bodě 56. napadenéhorozhodnutí, které se vztahují k dílčím částem č. 1, 2, 5, 6a7 veřejné zakázky, zadavatel v rozkladu opět uvedl, žei uzavření těchtododatků vycházelo ze změny projektu schválené MPSV. Změna projektu spočívala v navýšení počtu dotovaných pracovních míst astím souvisejícím přesunem finančních prostředků původně určenýchna doprovodná opatření nanáklady dotovaných zaměstnání, atozdůvodu zvýšení efektivity realizace projektu. Finanční prostředky určené na doprovodnáopatření by totiž zůstaly nevyčerpány.

20. Ve vztahu k dodatku č.5 uzavřeného s vybraným uchazečem prodílčí část veřejné zakázkyč.4  na plnění v okrese Louny zadavatel  opakovaně uvedl,  že finanční  prostředky přímé podpory v podobě doprovodných opatření nejsou součástí předmětu plnění veřejné zakázky, resp. nijak se nedotýkají odměny dodavatele. Vpřípadě jejich nevyčerpání ke stanovenému účelu je dodavatel povinen tyto prostředky vrátit zadavateli, případně tyto prostředky nebudou vůbec vyčerpány. Kritériem pro rozdělení finančních prostředků určených nadoprovodná opatření byl počet účastníků projektu, kteří měli vkaždémz okresů vstoupit do projektu bez ohledu na specifika jednotlivých okresů. Zadávací podmínky však předpokládaly, že  určitá konkrétní rekvalifikace bude  probíhat pouze v jednom z okresů az dalších okresů budou účastníci (frekventanti projektu) dojíždět. Potřeba navýšení prostředků přímé podpory v podobě doprovodných opatření v předmětné dílčí části veřejné zakázky byla způsobena dojížděním většího počtu účastníků na specifické řemeslné rekvalifikace do města Most, než se původně očekávalo. Dodatečné navýšení finančních prostředků na doprovodná opatření, kněmuž došlo předmětným dodatkem, je tak podle zadavatele opodstatněné.

21. Zadavatel shrnuje, že změny provedené předmětnými dodatky považuje za přípustné, neboť byly založeny na objektivních skutečnostech, případně mimořádných důvodech, které provedené změny opodstatňují.Část uzavřených dodatkůvycházela z instrukceMPSVtýkající se poskytování příspěvku na mzdové náklady a část změn vycházela z nutnosti částečné změny projektu z důvodu změny okolností, přičemž změna projektu bylařádně schválena MPSV. Změny se navíc nedotýkaly odměny dodavatele za poskytnuté plnění, neboť přímá podpora, jejíž jsou mzdové příspěvky a doprovodná opatření součástí, nepředstavuje součást odměny dodavatele za plnění veřejné zakázky. Podle názoruzadavatele tak uzavření dodatků nemohlo mít vliv na okruh potenciálních dodavatelů ani na výsledné pořadí hodnocení nabídek. Zadavatel mátedyza to, že neporušil ustanovení §6ani§82 odst. 2zákona,kdyžke smlouvám na plnění veřejnézakázkyuzavřel předmětné dodatky.

22. Ačkoliv zadavatel má za to, že se správního deliktu podle § 120 odst.1 písm. a) zákona nedopustil, propřípad,žebybyl  uznán vinným ze spáchání deliktu, považuje uloženou pokutu za nepřiměřeně vysokou. Zadavatel totiž konstatuje, že nepostupoval zcelamimorežim zákona, ale řádně zahájil zadávací řízení. Zadavatel rovněž upozornil na to, žezákladním hodnotícím kritériem prozadání veřejné zakázky jeekonomická výhodnost nabídkya stanovil rovněž dílčí hodnotící kritéria, včetně jejich vah. V příslušných protokolech a zprávě o posouzení a hodnocení nabídek popsal hodnocení v jednotlivých dílčích kritériích. Zadavatel k hodnocení nabídekdále uvedl, žeikdyby hodnocení nebylo provedeno zcela transparentně, jenutno zohlednit skutečnost, že hodnocení  bylo  vzákladních  aspektech provedeno. Zadavatel navíc konstatoval, žepřijal vhodná opatření,abyv zadávacích řízeních realizovaných v budoucnosti nedocházelo k podobným nesrovnalostem jakonyní. Ve vztahu k vytýkanému uzavření dodatků ke smlouvám zadavatel uvedl, že vzhledem k důvodům, nazákladě nichž bylydodatky uzavřeny, nemohl provést jiná vhodná opatření. Neprovedení změn,ke kterým těmito dodatky došlo, bytotižmělo negativní dopad na realizaci daného projektu. V této souvislosti zadavatelzdůraznil,žev následných veřejných zakázkách jejižzcela jednoznačně definován finanční tok peněžních prostředků na přímou podporu, včetně jejich rozdělení na mzdovéprostředky a doprovodnáopatření.

23. Úřad dle zadavatele nedostatečně zohlednil, že případné pochybení zadavatele bylo pouze dílčího charakteru a nepřihlédl k okolnostem, zanichž se zadavatel spáchání deliktu dopustil. Zadavatel k tomu uvedl, že vysoké pokuty ukládá Úřad vpřípadech,kdy zadavatelé postupují zcelamimorežim zákona, což nenítentopřípad.Dále zadavatel v rozkladu poukazuje,že Úřad při stanovení sankce vycházel zceny veřejné zakázky včetně daně zpřidané hodnoty (dále jen „DPH“), ačkoliv zadavatel ani dodavatel z částky DPH neprofitují. Itato skutečnost mohla mítdle zadavatele vliv na výši sankce, neboť cena veřejné zakázky je ve skutečnosti nižší. Zadavatel opakovaně poukázal na to, že ve vztahu k oběma případným pochybením přijal taková opatření, abyk podobným nesrovnalostech ji nedocházelo. S ohledem na výše uvedené má zadavatel za to, že výše uložené pokuty by neměla přesáhnout 10 % uložené částky.

Závěr rozkladu

24. Vzhledem k těmto skutečnostem zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil. Pro případ,žeby předseda Úřadu shledal výroky

I. a II. napadeného rozhodnutí za správné, navrhl zadavatel snížení pokuty na maximálně 70 000 Kč.

Vyjádření vybraného uchazeče

25. K rozkladu zadavatele podal dne  18. 7.  2013 vyjádření vybraný uchazeč Rekvalifikační a informační centrum,který pouze stručně uvedl, žezjeho hlediska považuje rozklad zadavatele i samotnésprávní řízení za irelevantní a nemá,coby v předmětnévěcidáleuvedl.

IV. Řízení o rozkladu

26. Správní orgán prvního stupně neshledal důvod pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správnířád“) a v souladu s§ 88 odst. 1 správního řádu postoupil věcorgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Stanovisko předsedyÚřadu

27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152odst. 3 správního řádu  a  po posouzení  případu  ve všech  jeho  vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí ařízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy ajeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, aspřihlédnutímk návrhu rozkladové komise jsem dospěl knásledujícímu závěru.

28. Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postupstanovený v § 80odst. 1 zákona v návaznosti na§6 zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl způsob hodnocení nabídeks odůvodněním, přičemž výše uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídkya zadavatel již uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a)zákonatím,že zadavatel porušil

§ 82 odst. 2 zákona v návaznosti na§6 zákona, když uzavřel níže uvedené dodatky ke smlouvám zedne 22. 3. 2010 vrozporusnávrhy smluv o realizaci veřejné zakázky, čímž došlo kpodstatné změně obsahu smluv oproti návrhu smluv obsažených vnabídkách vybraných uchazečů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídkya zadavatel již uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy včetně dodatků. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. napadeného rozhodnutí byla zadavateli ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložena pokuta ve výši 700000,- Kč (sedm set tisíc korun českých). Úřad ve výrocích I., II. a III. napadeného rozhodnutí rozhodl správně av souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se vplné míře ztotožnil.

V. K námitkámrozkladu

K popisu způsobuhodnocenínabídek

29. Zadavatel v rozkladu uvádí, že hodnotící komise vrámci hodnocení dílčíhohodnotícího kritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“ nepřidělovala jednotlivým nabídkám body ve vztahu k jednotlivým subkritériím, protože tento způsob hodnocení subkritérií nevyplývá ze zadávacích podmínek. Hodnotící komise hodnotila pouze dílčí kritéria jako celek a nikoliv vrámci subkritétií. Dle názoru zadavatele postačuje, že hodnotící komise danédílčíkritérium hodnotila výše uvedeným způsobem, tedy celkově. S tímto  tvrzením zadavatele nesouhlasím. Vbodě8.2 zadávací dokumentace je jasně uvedeno, ževrámci daného dílčího kritéria bude hodnotící komise hodnotit i  subkritéria -  kvalita  zajištění veřejné zakázky a  dostupnost  místa  realizace,  kvalita  poradenských,  motivačních,  diagnostických a rekvalifikačních aktivit, kvalitaredistribuce doprovodných opatření za účastníky projektu a kvalita práce se zaměstnavateli. Podle bodu 8. 2. zadávací dokumentace hodnotící komise použije k hodnocení nabídek příslušnou bodovací stupnici, která odráží kvalitu nabídky. Právě kvalitu přitom měla hodnotící komise hodnotit jako významný faktor, ovlivňující účelnost, efektivnost a  hospodárnost dopadů projektu a  jeho  výstupů. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil v příslušném bodě, ževrámci dílčího kritéria budou hodnocena i výše uvedená čtyři subkritéria, šlo o způsob hodnocenínabídek podle hodnotících kritérií ve smyslu § 44 odst. 3 písm.h) zákona a veřejná zakázka, respektive podané nabídky měly být hodnoceny i podle subkritérií, které zadavatel v zadávací dokumentaci  stanovil.  Námitka  zadavatele,  že  předmětná  subkritéria  zadavatel v dokumentaci uvedl pouze proúčely zpřesnění dílčího hodnotící kritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“, neboť danédílčí kritérium se mu jeví jako příliš obecné, nemůže obstát. Kvalitativní subkritéria hodnocení totiž stanovil sám zadavatel av příloze „Podklady a hodnocení nabídky“v zadávací dokumentaci rovněž uvedl, jakýmá být jejich obsah. Pokud podle těchto subkritérií zadavatel předložené nabídky nehodnotil, resp. z příslušné zprávy nelze zjistit, jaktato subkritériahodnotil, jde ojeho závažnépochybení.

30. Po prostudování zadávací dokumentace a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek jsem se ztotožnil se závěrem Úřadu, že zpráva neobsahovala odpovídající slovní hodnocení, které by adekvátním způsobem vystihovalo smysl stanovených subkritérií, podle nichžměly být nabídky uchazečů hodnoceny anazákladě něhož by mohl být nabídkám přidělen takový počet bodů, kterým bybyl vyjádřen kvalitativní rozdíl vnabídkách.K tomu blíže uvádím příklady  slovního hodnocení,  které zadavatel použil pro  jednotlivé části veřejné zakázkyvpřípadě hodnocení dílčíhokritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“, a které jsou uvedeny v bodech 65 až 71 napadeného rozhodnutí. V části veřejné zakázky č.1 zadavatel uvedl uvítězného uchazeče „…nabídkaje vynikající, zpracována velmi kvalitně, velmi podrobná a konkrétní, podrobně popsána práce s cílovou skupinou a spolupráce se zaměstnavatelem.“ V části veřejné zakázkyč.2 zadavatel uvedl u vítězné nabídky toto hodnocení „…nabídka je zpracována velmi podrobně se zaměřením na konkrétní řešení plnění této zakázky. Uchazeč detailně zpracoval formy a metody práce s cílovou skupinou.“ Obdobné příklady slovního hodnocení nabídek, aplikovaných zadavatelem, lze uvést u všech sedmi částí veřejné zakázky při hodnocení daného dílčíhokritéria. Podstatné je,že pokud si zadavatel stanovil hodnotící subkritéria, měl tato i hodnotit, aťuž slovně nebo pomocí bodů.Z tohoto hodnocení by pak muselo být patrno, jak jednotlivé nabídky v subritériích obstály, abybylo zřejmé, jakvjejich souhrnu dopadla nabídkavdílčím kritériu. Hodnotící komise musí hodnocení nabídek provést tak,abybylopatrné,na základě jakých skutečností bylopři hodnocení rozhodnuto opřiděleníurčitého počtu bodů, což však nebylo hodnotící komisí, potažmo   zadavatelem   provedeno.   Takovou   vypovídací   hodnotu   zpráva   o   posouzení a hodnocení nabídek neměla. Hodnocení nabídek, provedené například tím způsobem, že vítězná nabídkaje vynikající, případně velmi podrobná, jak hodnotící komise (potažmo zadavatel) v hodnocení nabídek uvedl, totiž neodpovídá znění stanovených subkritérií, která si zadavatel sám stanovil vrámci dílčího kritéria „Kvalita – zajištění plnění veřejné zakázky“ v zadávací dokumentaci. Hodnocení je provedeno naprosto obecnými, shora uvedenými tvrzeními, která  nemají vypovídací schopnost ve vztahu ke  kvalitativním subkritériím v rozhodnutí uvedeným, vrámci nichž měly být nabídky hodnoceny.   Proto Úřad správně a  přezkoumatelně rozhodl o  tom,  že  popis způsobu hodnocení nabídek  je  v rozporu s ustanoveními zákona uvedenými ve výroku I. napadeného rozhodnutí. Konstatuji proto, že Úřad postupoval a rozhodl správně a své rozhodnutí náležitě odůvodnil, když poukázal na rozpor znění stanovených subkritétií a způsobu provedeného hodnocení, jakbylv hodnotící zprávěskutečněrealizován.

 K uzavřenídodatků ke smlouvám

31. K námitkám ohledně uzavřených dodatků ke smlouvám uvádím následující. Nemohu souhlasit snámitkami zadavatele, který změny provedené jednotlivými dodatky, uzavřenými ke smlouvám ze dne 22. 3. 2010 v rozporu s návrhy smluv o realizaci veřejné zakázky, považuje za  přípustné. Podle §  82  odst. 2  zákona  smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. V šetřené veřejné zakázce však došlouzavřením dodatků, specifikovaných vevýroku II. napadeného rozhodnutí, kezměně původních zadávacích podmínek.   Dodatky ke smlouvám se dostaly do rozporu s nabídkami uchazečů. Na nepřípustnosti těchto dodatků nicneměníani skutečnost, že část uzavřených dodatků vycházela z instrukce MPSV a část změn, obsažených v dodatcích vycházela z nutnosti částečné změny projektu, potřebné s ohledem nazměnu  okolností, které bylyMPSV schváleny jak uvádízadavatel.

32. Ke změnám obsaženým v dodatcích smluv souhrnně uvádím pro přehlednost následující. Pokud se týká dodatků smluv specifikovaných v bodě 54napadeného rozhodnutí, těmito dodatky zadavatel změnil tok finančních prostředků (mzdových příspěvků) a danou změnu,která nebyla v zadávacídokumentaci upravena, v dodatku blíže popisuje.

33. V případězměn platebních podmínek provedených dodatky obsaženými v bodě 55 napadeného rozhodnutí uvádím, že uzavření dodatků vycházelo ze změny projektu, kterýbyl schválen  MPSV.  Tato  změna  spočívala  ve  zrušení  odborných  praxí u zaměstnavatelů a  jejich nahrazení nově vytvořenými dotovanými pracovními místy. V důsledku provedení uvedené změny došlo k úpravě struktury ceny zaplněnídle smlouvy o realizaci veřejné zakázky (k jejímu snížení), neboť zadavatel z ceny vypustil mzdové příspěvky z doprovodných opatřeníposkytovaných účastníkůmdodavatelemprojektu.

34. V případězměn provedených dodatky ke smlouvám uvedenýchv bodě 56 napadeného rozhodnutí došlo ke snížení maximální výše nákladů na doprovodná opatření  a  tedyke snížení celkové cenyzaplněnídle smlouvy orealizaci veřejné zakázky. Ivtomtopřípadě uzavření dodatků vycházelo ze schválené změny projektu vrámciníž došlo k navýšení počtu dotovaných pracovních míst. Konečně změnou provedenou dodatkem specifikovaným pod bodem 57 napadeného rozhodnutí došlo k navýšení prostředků přímé podpory v podobě doprovodných opatření z důvodůzvýšeného počtu dojížděníúčastníků projektu.

35. Vzhledem k tomu, že zadavatel se kdodatkům, které se vztahují ke všem sedmi částem veřejné zakázky vyjmenovaným v bodu 54 napadeného rozhodnutí, vyjádřil v tom smyslu, že dodatky pouze blíže  popisují tok finančních  (mzdových) prostředků, přičemž ve vztahu k rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky bylo uzavření dodatku bez jakéhokoliv vlivu, považuji za potřebné ktéto rozkladové námitce poukázat na skutečnost, že jakákoliv změna popisu toku finančních prostředků, který nebyl v zadávací dokumentaci původně upraven jednoznačným způsobem je nepřípustná. Uzavřením dodatků ke smlouvám totiž došlo kezměně financování původního návrhu smlouvy, který může mít rozhodující vliv na účast dodavatele v zadávacím řízenía přímo ovlivnit i úroveň soutěžního prostředí na relevantním trhudané oblasti. Se stanoviskem zadavatelem, že změna, kníž došlo uzavřením dodatku není podstatná, se tedy nemohu ztotožnit.

36. Zadavatel se rovněž zvláště věnuje dodatku č. 5 uzavřenému pro část veřejné zakázky č. 4, který pokládá za opodstatněný, neboť kněmu došlo v důsledku navýšení finančních prostředků přímé podpory (doprovodných opatření) vlivem neočekávaného zvýšení počtu dojíždějících pracovníků na specifické práce atímik nutnosti navýšit prostředky přímé podpory, které nejsou součástí předmětu veřejné zakázky.Knutnému navýšení prostředků přímé podpory tedy došlo zmimořádných důvodů adodatekbyltedy uzavřen oprávněně. Ktěmto námitkám uvádím, žeani existence mimořádným důvodů nemůže ospravedlnit, že k porušení zákona došlo. S takovou alternativou je třeba počítat apřijejím vzniku nani adekvátně reagovat. Nelze však zpracováním dodatku ke smlouvě vytvořit nové podmínky zadávacího řízení,s nimiž uchazeči nepočítali, a které postavení dosavadní uchazečůa zejména eventuálních dalších zájemců o veřejnou zakázku postaví do vzájemně nerovného vztahu. Na vzniklou situacije třeba reagovat v souladu se zákonem, včetně eventuálního zrušenípůvodního zadávacíhořízenía vyhlášení řízení nového.

37. Zadavatel v rozkladu shrnul,žezměny provedené dodatky ke smlouvám považuje za přípustné, protože byly založeny na výše uvedených objektivních skutečnostech, případně mimořádných výše popsaných důvodech. Zadavatel rovněž namítl skutečnost, že změny provedené dodatky ke smlouvám se nedotýkaly odměny dodavatele za poskytnuté plnění veřejné zakázky. S uvedenými závěry zadavatele nemohou souhlasit z důvodu již popsaných v předchozích bodech. Posledně uvedenou námitku považuji ve vztahu k projednávaným porušením zákona za irelevantní, neboť nemůže nijak ovlivnit skutečnost, že uzavřením dodatků došlo k porušenízákona.

38. Uzavřením výše popsaných dodatků ke smlouvám zadavatel změnil financování původního návrhu  smlouvy, čímž  zavedl podmínky,  které by  umožnily (pokud by  se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky) přístup jiných účastníků do procesu zadávání nežtěch, kteří byli původně připuštěni nebopřijetí jiné, výhodnější nabídky. Uvedené změny smluvjsou tedyzměnami nepřípustnými  ve smyslu  rozsudku Krajského soudu vBrněč. j. 62 Ca 21/2007-58 ze dne 25. 6. 2008, citovaného vnapadeném rozhodnutí. Tímto postupem zadavatel porušil § 82 odst. 2 zákona v návaznosti na§6 zákona. Změnou smlouvy, kteráv důsledku přijetí dodatků nastala, došlo k odlišnému nastavení platebních podmínek atato závažná okolnost můžebýt při rozhodování, zda se určitý dodavatel účastní zadávacího řízení podstatná, neboť všichni uchazečio veřejnou zakázku musí mít jasnou představu o tom, zdamají dostatečný finanční kapitál,aby se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Podmínky zadávacího řízení tak byly v důsledku uzavření dodatků ke smlouvám modifikovány způsobem, který není v souladu se zákonem, neboť došlo k podstatné změně obsahu původních smluv. Vtéto souvislosti doplňuji,že skutečnost, že uzavření dodatků ke smlouvám, uvedených zadavatelem v rozkladu, vycházelo z instrukce MPSV na způsob uzavírání dohod oposkytnutí příspěvku na mzdové nákladya dodatky byly rovněž MPSV schváleny, není ve vztahu k předmětné veřejné zakázce relevantní, neboť primární je povinnost zadavatele uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým vnabídce. Pokud vdobě od zahájení  zadávacího řízení  došlo k  tak  závažným změnám  okolností, ževjejich důsledku bylotřeba přistoupit k uzavření dodatku ke smlouvám na realizaci veřejné zakázky a došlo tedyk podstatné změně těchto smluv oproti smlouvám obsaženým vnabídkách,pak zadavatel mohl podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona zadávací řízení zrušit. Změnu okolností však v takovém případě nelze řešit změnou smlouvy prostřednictvím dodatků. Na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybranými uchazeči totiž dochází k realizaci předmětu veřejné zakázky. Vpřípadě změny smluv vprůběhu zadávacího řízení prostřednictvím dodatků, však došlo ke změně podmínek, zanichžmá být k realizaci veřejné zakázky přistoupeno, cožjevrozporu se zákonem.Z uvedeného tedy plyne,že Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí rozhodl správně a odůvodnění daného výroku je jasné, určité a přezkoumatelné.

K uložené pokutě

39. Zadavatel v souvislosti s výší uložené pokuty v rozkladu namítl, že se správního deliktu podle

§ 120 odst. 1 písm. a) zákona nedopustil, aže napadený postup zadavatele podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Pro případ,žeby Úřad shledal, že zadavatel se předmětného správního deliktu dopustil, považuje zadavatel uloženou pokutuza nepřiměřeně vysokou. K tomu uvádím,že ve správním řízení bylo jednoznačně prokázáno, astímto závěrem se plně ztotožňuji, že zadavatel se dopustil dvou správních deliktů podle výše citovaného ustanovení zákona. Úřad taktéž správně zhodnotil, že postup zadavatelev obou případech mohlovlivnit výběrnejvhodnější nabídky.

40. Otázce přiměřenosti výše uložené pokuty věnoval  Úřad  samostatnou  pasáž  napadeného rozhodnutí. Rovněž vtomto bodě Úřad postupoval správně. Vevztahu k přiměřenosti výše uložené pokuty je třeba akcentovat skutečnost, že zadavatel naplnil skutkovou podstatu dvou shora popsaných správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí. Při uložení výše sankce tedy Úřad správně postupoval podle zásady absorpce, dle níž přísnějšítrest pohlcujetrest mírnější. Vtéto souvislostiÚřad vnapadeném rozhodnutí poukázal na platnou judikaturua uvedl, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatňují principy ovládající souběh trestných činů. Použití analogie ve správním trestání je přípustné tehdy, pokud právní předpis,  který má  být  aplikován, určitou otázku vůbec neřeší a nevede-li výklad za pomoci analogie kújmě účastníka řízení. Pro ukládání trestů za správní delikty, se proto uplatní obdobné principy, jakoproukládání trestů za trestné činy.

41. Vzhledem k zásadě absorpce vrámci správněprávního trestání, kdy Úřad uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, se Úřad nejprve zabýval otázkou, kterýz obou deliktůjev šetřeném případě závažnější. Z pohledu zákona jsou oba správní delikty stejně závažné, neboť u obou je stanovena stejná výše pokuty. Zásadu absorpce tedy Úřad logicky aplikoval tak,že vyměřil pokutu pouze zajeden správní deliktakedruhémupřihlédlv rámci úvah o přitěžujících okolnostech.

42. Z hlediska výše uložené pokuty se jeví jako irelevantní námitka zadavatele, žepřiukládání pokuty je třeba přihlédnout ktomu,že hodnocení bylo v obecné rovině provedeno, aže pochybení zadavatele respektive hodnotící komise jetak pouze částečné. K tomu uvádím, že rozhodující jenejen samotné hodnocení,ale také jeho kvalita, která bylanedostatečná, jak je výše popsáno. Samotná skutečnost, že hodnocení nabídek bylo vůbec provedeno, ikdyž naprosto netransparentně, nemůže být  skutečností, která by mohla být  zohledněna a zadavateli přičtena k dobru při stanovení výše pokuty, neboť hodnocení musí být provedeno transparentnímzpůsobem.

43. Při   určení   výše   pokuty   přihlédl   Úřad   rovněž   k závažnosti   správních   deliktů.   Jak   je z napadeného rozhodnutí zřejmé, zabýval se všemi zákonnými kritérii t.j. způsobem jejich spáchání, následky a okolnostmi, zanichž proti protiprávnímu jednání došlo. Zhodnotil rovněž ekonomickou situaci zadavatele a zjistil výši příjmů zadavatele za rozhodné období. Na základě posouzení příjmů zadavatele dospěl k závěru, že výši pokuty nelze vzhledem ke zjištěné výši finančních prostředků zadavatele, jimiž disponuje vrámci svého rozpočtu, považovat za likvidační. Výše pokuty dosahuje cca 20 % maximální možné pokuty. Plní tedyjakfunkci preventivní, takfunkci represivní. Výše pokuty je Úřadem stanovena tak,abypro zadavatele neznamenala tak citelný postih, který bypo jejím uhrazení pokuty mohl ohrozit dalšíběžnou činnost zadavatele.

44. Ve vztahu k výši uložené pokuty zadavatel v rozkladu rovněž namítá,žetakto vysokou pokutu, jak tomu bylov tomto případě, Úřad ukládá tehdy, pokud zadavatel postupuje zcela mimorežim zákona, což však vdanémpřípadě neudělal. Dále zadavatel namítl,že Úřad přiukládání pokuty nedostatečně zohlednil, že pochybení zadavatele je pouze dílčího charakteru,neboť zadavatel primárně postupoval dle zákona avtěchto případech Úřad ukládá pokuty nižší. Tuto námitku zadavatele nemohu akceptovat,  neboť Úřad vdaném správním řízení rozhodoval o spáchání dvou správních deliktů uvedených ve výroku I. ave výroku II. napadeného rozhodnutí. Skutečnost, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky zcela mimo zákon, je přitom již vzata Úřadem v potaz, jako okolnost polehčující, neboť zadavatel tímto postupem zcela nevyloučil soutěžní prostředí.  Uvedená skutečnost jev samotnémnapadeném rozhodnutí zřetelně deklarována, atov bodě 115 odůvodnění v částinazvané„Uloženípokuty“.

45. K tvrzení zadavatele, že Úřad vycházel při uložení sankce zceny veřejné zakázky včetně DPH, přičemž cena rozhodná pro uložení sankce je nižší, uvádím následující. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt „uloží pokutado5%cenyzakázky,nebodo 10 mil.Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. a)“ tohoto zákona.V tomto ustanovení zákona na rozdíl od §79 odst. 2 zákona, vztahujícímu se k hodnocení nabídek,kterýzní („pokud zadavatel nestanoví jinak, rozhoduje při hodnocení proplátce DPH cena bez DPH, pro neplátce cena s DPH“) není zakotveno, žeby pro výpočet pokuty byla rozhodná cena veřejné zakázky bez DPH. Vtéto souvislosti je tedy třeba vycházet ze skutečnosti, žecenu veřejné zakázky představuje cena uvedená ve smlouvě, následně dodavateli hrazená zadavatelem, tedy cena zahrnující DPH. Uvedené tvrzení zadavatele proto nemá zákonnou oporu, neboť v ustanoveních zákona, najejichž základě je vyžadováno použití nabídkové ceny bez  DPH, je tato  skutečnost explicitně uvedena. S ohledem na tyto skutečnosti proto nemůžebýt pochyb o tom, žeÚřad se při stanovení základupro výpočet pokuty vničem neodchýlilod zákonných ustanovení zákona.

46. Zadavatel rovněž v rozkladu namítá, žepřijal vhodná opatření, abyv budoucnu realizovaných zadávacích řízeníjižk podobným „nesrovnalostem“, k jakým došlo v daném případě, již nedocházelo. Zadavatel uvedl, že členové hodnotící komise jsou proškolováni ohledně způsobu a postupu při hodnocení nabídeka rovněž k podrobnému popisu obsahové náplně jednotlivých nečíselných dílčích hodnotících kritérií.V zadavatelem zmíněných učiněných opatřeních, tak nachází vyjádření především preventivní stránka uložené pokuty, na kterou Úřad kladl především důraz,a která jižbyla ve výši pokuty zohledněna. Úřad dostatečně akcentoval preventivní charakter uložené pokuty, který pozitivně ovlivňuje předcházení dalšímu porušování zákona, a vyjádřil jej především v bodě 118 odůvodnění napadeného rozhodnutí.   Následné přijetí zmíněných opatření ze strany zadavatele tedy nemůže vést k dalšímu snižovánívýšepokuty.