číslo jednací: R328/2013/VZ-19873/2014/321/IPs

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 3. 10. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném zadavatelem -

 

• zájmovým sdružením právnických osob - Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, IČO 68923244, se sídlem Kladská 233/1, 787 01 Šumperk,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S74/2013/VZ-17882/2013/514/MKr ze dne 18. 9. 2013, ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, při zadávání veřejné zakázky „Běžecké lyžování v Jeseníkách“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne 23. 4. 2009, na kterou byly dne 29. 6. 2009 a 3. 7. 2009 uzavřeny smlouvy,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S74/2013/VZ-17882/2013/514/MKr ze dne 18. 9. 2013

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – zájmového sdružení právnických osob - Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, IČO 68923244, se sídlem Kladská 233/1, 787 01 Šumperk (dále jen „zadavatel“). Po prošetření tohoto podnětu zahájil Úřad dne 7. 2. 2013 správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona při zadávání veřejné zakázky „Běžecké lyžování v Jeseníkách“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne 23. 4. 2009, na kterou byly dne 29. 6. 2009 a 3. 7. 2009 uzavřeny smlouvy.

2. Z výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne 23. 4. 2009 vyplývá, že předmětem veřejné zakázky byla realizace dodávky – výroba, dodávky a instalace značení turistických tras v Jeseníkách.

3. Podle bodu 1.1 zadávací dokumentace je veřejná zakázka je členěna na dvě části, a to:

a. Výroba, dodávka značek a značení tras (terénní práce)

b. Výroba a dodávka rozcestníků, malých a velkých informačních cedulí včetně map, osazení do terénu a publicita.

4. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 1. 6. 2009 vyplývá, že zadavatel obdržel do konce lhůty pro podání nabídek čtyři nabídky. Zadavatel vyloučil z účasti na zadávacím řízení dva uchazeče - uchazeče Jan Vokoun, Týnišťská 920, 503 46 Třebechovice (dále jen „uchazeč Jan Vokoun“) za nedoložení základních kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 53 zákona formou čestného prohlášení a uchazeče SOMARO CZ s.r.o., Náchodská 2479/63, 153 00 Praha za neuvedení ceny v požadovaném členění na jednotlivé části.

5. Zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku na část 1. zakázky nabídku uchazeče Občanské sdružení Značkaři Šumperk, IČO 27038076, se sídlem Lesní 403, 788 14 Rapotín (dále jen „Značkaři Šumperk“) a na část 2. zakázky nabídku uchazeče 3 P,  spol. s r.o., IČO 49448421, Ostopovická 285/17, 642 00 Brno (dále jen „3 P, spol. s r.o.“). Dne 3. 7. 2009 uzavřel zadavatel smlouvu na část 1. veřejné zakázky a dne 29. 6. 2009 na část 2. veřejné zakázky.

6. V bodě 8.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti nabídky. Kritéria hodnocení jsou uvedena v sestupném pořadí podle stupně významu:

1. Cena dodávky………………………………………………………………………………………………váha 70 %

2. Termín dodání včetně instalace…………………………………………………………………..váha 20 %

3. Údržba značení………………………………………………………………………………………….…váha 10 %

7. V bodě 8.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že vyřadí z dalšího posuzování a hodnocení nabídky, které nebudou úplné z hlediska zadávacích podmínek a dále bude postupovat v souladu s § 76 a § 79 zákona.

8. V bodě 8.3 zadavatel specifikoval, že hodnocení nabídek provede komise dle stanovených kritérií způsobem uvedeným v bodě 8.1 s následným přenásobením bodového hodnocení váhou počítaného kritéria. Pořadí nabídek uchazečů vyhodnotí komise tak, že uchazeč, který získá nejvyšší počet takto vypočtených bodů, bude hodnocen jako nejvhodnější (první) a uchazeč s nejnižším bodovým hodnocením jako poslední. Dle počtu dosažených bodů bude stanoveno pořadí každého nevyloučeného uchazeče.

II. Napadené rozhodnutí

9. Dne 8. 9. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S74/2013/VZ-17882/2013/514/MKr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona, když nestanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Údržba značení“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 3. 7. 2009 byla na část 1. veřejné zakázky s vybraným uchazečem Značkaři Šumperk uzavřena smlouva a dne 29. 6. 2009 byla na část 2. veřejné zakázky uzavřena smlouva s vybraným uchazečem 3 P, spol. s r.o.

10. Výrokem II. pak konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 60 odst. 1 citovaného zákona, když nevyloučil vybraného uchazeče 3 P, spol. s r.o. ze zadávacího řízení, i když nesplnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 29. 6. 2009 byla na část 1. veřejné zakázky s vybraným uchazečem 3 P, spol. s r.o. uzavřena smlouva.

11. Výrokem III. pak byla zadavateli uložena pokuta za spáchání výše uvedených správních deliktů 40. 000,- Kč.

12. K výroku I. Úřad uvedl, že zadávací dokumentace musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obsahovat způsob, jakým budou hodnoceny nabídky z hlediska dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel má tedy s ohledem na výše uvedené povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jaký způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.

13. Následně posoudil, zda zadávací dokumentace takovou specifikaci obsahuje a došel k závěru, že nikoliv, přičemž se podrobně zabýval jak obsahem zadávací dokumentace, tak dokumenty, jež zachycovaly hodnocení jednotlivých nabídek zadavatelem. Na základě takto zjištěných skutečností pak Úřad konstatoval,  že zadavatel nedodržel postup stanovený v zákoně v § 44 odst. 3 písm. f) a tento postup mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohla být vybrána jako nejvhodnější nabídka jiného uchazeče, resp. zadavatel mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč.

14. Pokud jde o výrok II., pak Úřad konstatoval, že z nabídky vybraného uchazeče 3 P, spol. s r.o., zjistil, že nabídka vybraného uchazeče 3 P, spol. s r.o. neobsahuje žádné čestné prohlášení prokazující základní kvalifikační předpoklady v souladu s § 53 odst. 2 zákona a § 62 odst. 2 zákona. Úřad z dokumentace o veřejné zakázce dále zjistil, že nabídku uchazeče 3 P, spol. s r.o. hodnotící komise ve fázi posuzování kvalifikace nevyřadila a zadavatel jej nevyloučil, nýbrž tuto nabídku vybral jako nejvhodnější a s vybraným uchazečem uzavřel dne 29. 6. 2009 smlouvu o dílo.

15. Následně se Úřad vypořádal s argumentací zadavatele, jež ve svém vyjádření k zahájení správního řízení ze dne 15. 2. 2013 uvedl, že pouze omylem nepřiložil k dokumentaci o veřejné zakázky čestné prohlášení prokazující základní kvalifikační předpoklady vybraného uchazeče 3 P, spol. s r.o., a přiložil listinu, označenou jako „Prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů, datovou 1. 5. 2009, podepsanou jednatelem společnosti 3 P, spol. s r.o. k tomuto vyjádření.

16. K tomuto Úřad uvedl, že předmětné čestné prohlášení nebylo ke dni zahájení správního řízení součástí nabídky vybraného uchazeče 3 P, spol. s r.o. a má oprávněné pochybnosti, zda tento dokument (byť datován k 1. 5. 2009) nevznikl až po zahájení správního řízení, neboť nabídka vybraného uchazeče 3P spol. s r.o. je svázána a není tedy možné, aby s ní kdokoliv (i zadavatel) manipuloval.

17. Dále se Úřad zabýval možností, zda tento dokument mohl být předložen samostatně, mimo nabídku, a tuto možnost vyloučil. Na základě těchto skutečností Úřad došel k závěru, že zadavatel spáchal správní delikt, popsaný ve výroku II. napadeného rozhodnutí.

18. Při odůvodnění výše uložené pokuty Úřad uplatnil zásadu absorpce a uvedl úvahy, týkající se stupně závažnosti spáchaného správního deliktu, způsobu jeho spáchání i následku a uvedl přitěžující a polehčující okolnosti. Posoudil také výši pokuty s ohledem na ekonomickou situaci zadavatele.

III. Námitky rozkladu

19. Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad dne 3. 10. 2013 rozklad zadavatele. Ze spisové dokumentace vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno 18. 9. 2013. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

20. V rozkladu zadavatel zopakoval, že v předmětu zadávací dokumentace není přímo specifikováno kritérium údržba značení“, ale v zadávací dokumentaci v bodě č. 6 „Obsah a forma nabídek, lhůta pro podání nabídek“ konkrétně v bodě 6.4.4. je toto kritérium specifikováno následovně: „Součástí návrhu smlouvy budou i doby záruky za jakost. Zadavatel požaduje délku záruční doby na celý předmět plnění veřejné zakázky minimálně 36 měsíců“. Toto kritérium bylo hodnoceno v dokumentu „Přehled splnění požadavků na způsob zpracování nabídky“, kdy jedna z forem tj. „Termín plnění a údržba“ byla hodnocena v nabídkách uchazečů. Při hodnocení nabídek měl tedy zadavatel jednu srovnávací základnu pro hodnocení tohoto kritéria, protože všichni uchazeči nabídli údržbu v časovém úseku a zadavatel mohl toto kritérium hodnotit stejným způsobem. Z uvedeného důvodu se zadavatel nedomnívá, že by toto hodnocení bylo netransparentní, mohlo diskriminovat potencionální uchazeče či mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

21. Následně uvedl, že nerozporuje využití zásady materiální pravdy, jak ji vysvětlil a aplikoval Úřad v napadeném rozhodnutí, avšak domnívá se, že skutečnost, že uchazeč 3 P, spol. s r.o. nepředložil čestné prohlášení, z jehož obsahu by bylo patrné, že splňuje základní kvalifikační předpoklady neměla a nemohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Takovéto čestné prohlášení má dle zadavatele spíše formalistickou hodnotu. Zadavatel nerozporuje pochybení při kontrole nabídek, ale spatřuje jej pouze pochybením formálním, neboť podstatné je, že uchazeč 3 P, spol. s r.o. kvalifikaci skutečně splňoval. Dle zadavatele by předložení samotné nabídky mohlo být chápáno jako tvrzení, že kvalifikaci splňuje.

22. V závěru rozkladu zadavatel upozornil, že pracuje jako nevládní nezisková organizace, jeho příjmy tvoří převážně dotace a členské příspěvky, část pak drobné příjmy z vlastní činnosti. V době, kdy zadával předmětnou zakázku ještě nepronikl do oblasti zadávání veřejných zakázek a neměl zkušenosti, aby se podobných chyb vyvaroval. Formálních pochybení, která se v průběhu veřejné zakázky stala hluboce lituje a uvádí, že jakákoli pokuta by měla zásadní negativní a devastující dopad na hospodaření celé organizace. Následně zopakoval, že je zájmovým sdružením právnických osob a jeho činnost lze vnímat veskrze pozitivně. Domnívá se tak, že ukončení jeho činnosti by mělo negativní dopad na vývoj turistického ruchu v Jeseníkách.

IV. Závěr rozkladu

23. Na základě výše uvedeného zadavatel žádá o prominutí uložené pokuty.

V. Řízení o rozkladu

24. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc správnímu orgánu rozhodujícím o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

26. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j.: ÚOHS-S74/2013/VZ-17882/2013/514/MKr ze dne 18. 9. 2013, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

VI. K námitkám rozkladu

27. V prvé řadě konstatuji, že jsem se ztotožnil s napadenými výroky rozhodnutí i jejich odůvodněním, které je plně srozumitelné a je z něj seznatelné, jakými skutečnostmi a úvahami se správní orgán při svém rozhodování řídil. Závěry napadeného rozhodnutí ostatně nerozporuje v rozkladu ani zadavatel.

28. Pokud jde o úvodní tvrzení, jež zadavatel uvedl již před Úřadem, pak musím konstatovat, že zadavatel neuvedl žádnou námitku, která by vyvracela závěry Úřadu, týkající se posouzení, zda zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Údržba značení“. Úřad správně v napadeném rozhodnutí uvedl, že specifikace toho, co bude zadavatel hodnotit v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, je zcela zásadní pro tvorbu nabídek. Uchazeči totiž musí předem vědět, co bude zadavatel v rámci daného hodnotícího kritéria hodnotit, aby mohli připravit adekvátní nabídky. Zároveň takováto specifikace zajišťuje, že zadavatel obdrží porovnatelné nabídky, které bude moci následně hodnotit.

29. Hodnotící kritérium „Údržba značení“ nabízí řadu možností pro úvahu, co může být předmětem hodnocení ze strany zadavatele, ať už je to kvalita údržby, její četnost, doba, po kterou bude uchazeč údržbu provádět, či způsob, jakým bude údržbu provádět. Z tohoto příkladného výčtu je patrné, jak důležité je, aby zadavatel v zadávací dokumentaci přesně stanovil, co bude v rámci toho kterého kritéria hodnotit. V opačném případě jsou uchazeči ponecháni v nejistotě, co mají zadavateli nabídnout a co bude hodnoceno zadavatelem jako nejvhodnější v rámci daného kritéria.

30. Nadto je třeba připomenout, že nejde o otázku, která by byla v rámci přezkumu Úřadu nová. Naopak, Úřad v obdobné věci rozhodoval již v řadě případů a uvedl důvody, pro které je právě srozumitelné stanovení způsobu hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií důležité - např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa ze dne 13. 2. 2009 nebo rozhodnutí č. j. ÚOHS-S107/2008/VZ-397/2009/530/JVa ze dne 10. 2. 2009. Stejně tak není tato problematika nová ani v soudní judikatuře.

31. Úřad se dostatečně podrobným a srozumitelným způsobem zabýval úvahami, které jej vedly k závěru uvedenému ve výroku I. napadeného rozhodnutí a uvedl také proč daný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

32. Pokud pak zadavatel tvrdí, že hodnocení nabídek bylo transparentní a nemohlo diskriminovat uchazeče, neshledávám tuto námitku případnou, neboť Úřad se nezabýval samotným hodnocením nabídek, jako postupem zadavatele, který by byl předmětem správního řízení, pokud jde o jeho transparentnost či diskriminaci. Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona, tedy že zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky neobsahovala v kritériu „Údržba značení“ způsob hodnocení nabídek podle tohoto hodnotícího kritéria. Pokud jde o následné hodnocení nabídek podle tohoto kritéria, zabýval se jím Úřad pouze co do výsledku hodnocení, tedy tím, co vyplývá z dokumentace, kterou zadavatel o hodnocení nabídek vytvořil, nikoliv tím, zda toto hodnocení bylo v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona.

33. Zároveň Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, proč mohl mít uvedený postup zadavatele podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K tomu doplňuji, že pokud uchazeči ze zadávací dokumentace nezjistí, co mají předložit v nabídce, pak se mohou rozhodnout nabídku nepodat, neboť úsilí vynaložené na přípravu nabídky může být zmařeno již tím, že předloží v nabídce zadavateli návrh na plnění, jež zadavatel nepožadoval. Z tohoto důvodu souhlasím se závěrem Úřadu, že daný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

34. Další část rozkladu zadavatele pak směřuje do výroku II. Zadavatel uvádí, že požadavek na předložení čestného prohlášení je pouze požadavkem formálním a není tudíž třeba jej posuzovat tak přísně, jak to podle zadavatele učinil Úřad.

35. Zde musím uvést, že zadávací řízení je velice formálním procesem, kde právě jeho formálnost má zajistit rovný přístup zadavatele ke všem uchazečům. Ony formální požadavky musí být splněny všemi uchazeči stejně, přičemž všichni uchazeči stejně nesou riziko v případě, že těmto požadavkům nedostojí. Sám zadavatel vyloučil uchazeče Jana Vokouna za stejný formální nedostatek, tedy za nedoložení čestného prohlášení ve smyslu § 53 zákona. Jeho argumentace je tedy v tomto případě zcela nepříhodná. Jak vyplývá právě z tohoto případu, je důraz na formalizaci postupů v zadávacím řízení pro dodržování zásad, uvedených v § 6 zákona, zcela zásadní. Postup zadavatele tak vedl k tomu, že jeden uchazeč byl za totožné „formální“ pochybení vyloučen ze zadávacího řízení, zatímco druhý se stal vybraným uchazečem s oprávněním plnit veřejnou zakázku.

36. Zadavatel své pochybení nijak nerozporuje a neuvádí, v čem spatřuje napadené rozhodnutí nesprávným, nejsou tedy dále dány námitky, jež bych mohl ve vztahu k výroku II. vypořádat, a proto plně odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které shledávám správným a zákonným.

37. Pokud jde o závěrečná tvrzení rozkladu, pak se tato týkají uložené pokuty. Ani zde zadavatel nerozporuje, že by Úřad při jejím uložení postupoval v rozporu se zákonem. Pouze uvádí skutečnosti, které by mohly být považovány za skutečnosti polehčující, či vysvětlující pochybení zadavatele.

38. Přezkoumal jsem tedy závěry Úřadu, týkající se uložení pokuty a shledal jsem je správnými a zákonnými. Pokud jde o ekonomickou situaci zadavatele, pak se jí Úřad zabýval v bodu 85. napadeného rozhodnutí. Je třeba konstatovat, že pro takovéto posouzení není rozhodné, z jakých zdrojů pocházejí příjmy zadavatele, jak v rozkladu uváděl zadavatel. Takováto skutečnost nemůže vést ke snížení pokuty, neboť zákon neukládá správnímu orgánu povinnost takovouto okolnost posuzovat. Úřad se zabýval tím, zda uložená pokuta může být likvidační a s ohledem na zjištění, že celková výše členských příspěvků v roce 2011 dosáhla částky 2.530.000,- Kč nemůže být pokuta ve výši 40.000,- Kč pro zadavatele likvidační. S tímto posouzením se ztotožňuji. Pokuta, jež je pachateli správního deliktu ukládána má funkci represivní a preventivní. Úřad pak dospěl k závěru, že jím stanovená pokuta splňuje obě tyto funkce. S ohledem na horní hranici možné pokuty (262.650,- Kč) i s ohledem na ekonomickou situaci zadavatele se s tímto posouzením ztotožňuji, přičemž konstatuji, že pokuta byla vyměřena na spodní hranici a její snížení by nevedlo k výše uvedeným funkcím, jež má pokuta zajišťovat. Ani lítost, jež projevil zadavatel v rozkladu nemůže ovlivnit fakt, že postupem zadavatele došlo ke spáchání dvou správních deliktů, přičemž oba mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky jež by byly ekonomicky výhodnější.

39. Skutečnost, že zadavatel pozitivně ovlivňuje cestovní ruch v oblasti Jeseníků již Úřad v napadeném rozhodnutí vzal v potaz jako polehčující okolnost, tudíž ani toto tvrzení zadavatele nemůže vést ke snížení pokuty či k jejímu úplnému odpuštění.

VII. Závěr

40. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Zároveň jsem neshledal důvody pro snížení či upuštění od uložení pokuty.

 

41. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, se sídlem Kladská 233/1, 787 01 Šumperk

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy