číslo jednací: S706/2013/VZ-7642/2014/521/GSt

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 11. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) cit. zákona, při uzavření smlouvy, jejímž předmětem je „centrum pro přesné víceosé obrábění, tj. obráběcí stroj pro soustružení, vrtání, vystružování, frézování a řezání závitů“ a kterou zadavatel uzavřel dne 22. 10. 2010 se společností NEWTECH s.r.o., IČO 49825119, se sídlem Evropská 423/178, 160 00 Praha 6,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) cit. zákona, když ve vztahu k ekonomickému a finančnímu kvalifikačnímu předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ nestanovil rozsah požadovaných informací a dokladů, neuvedl způsob prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a  zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

 

II.

Zadavatel – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 cit. zákona ve spojení s § 6 cit. zákona, když dokumenty Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 zaznamenávající proces hodnocení nabídek neobsahovaly dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci parametru „ostatní“ dílčího hodnotícího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ s odůvodněním, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

 

III.

Zadavatel – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a v § 76 odst. 6 cit. zákona, když nevyřadil nabídku vybraného uchazeče NEWTECH s.r.o., ačkoliv tato nabídka nesplňovala zadávací podmínku definovanou v bodu 6.1. zadávací dokumentace a ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 a jmenovaného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 22. 10. 2010 smlouvu na plnění veřejné zakázky.

 

IV.

Zadavatel – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 cit. zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy ze dne 22. 10. 2010.

 

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „ALISI-VZ-08: Centrum pro přesné víceosé obrábění“ ve  zjednodušeném podlimitním řízení, na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 (dále také jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.

3. Zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzval písemnou výzvou ze dne 10. 8. 2010 jedenáct zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace.

4. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 1.1. zadávací dokumentace „centrum pro přesné víceosé obrábění, jeho uvedení do provozu a předání na místě plnění včetně vyřízení všech formálních úředních úkonů souvisejících s dodávkou, ke kterým zadavatel poskytne veškerou potřebnou součinnost.“

5. Dne 22. 10. 2010 zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky s dodavatelem – NEWTECH s.r.o., IČO 49825119, se sídlem Evropská 423/178, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný uchazeč“) v celkové hodnotě 3 999 000 Kč bez DPH (4 798 800 Kč vč. DPH).

6. Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce, získal Úřad následující pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem:

· zda zadavatel postupoval v souladu s § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, když v bodu 2.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle § 55 zákona dodavatel předloží bankovní reference na dodavatele.“,

· zda zadavatel postupoval v souladu se zásadami obsaženými v § 6 zákona ve spojení s § 80 odst. 1 zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani v jiném dokumentu, neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, a to v souvislosti s dílčím hodnotícím kritériem „technické parametry nabízeného zařízení“,

· zda zadavatel postupoval v souladu s § 76 odst. 1 a 6 zákona, když na základě provedeného posouzení nabídek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče,

· zda zadavatel postupoval v souladu s § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy do informačního systému podle § 157 zákona,

7. Z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při uzavření smlouvy zadavatelem dne 22. 10. 2010 postupoval v souladu se zákonem, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

8. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

9. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S706/2013/VZ-22240/2013/521/GSt ze dne 15. 11. 2013. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S706/2013/VZ-22242/2013/521/GSt z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

10. Dne 26. 11. 2013 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření ze dne 25. 11. 2013.

11. Oznámením č. j. ÚOHS-S706/2013/VZ-23043/2013/521/GSt ze dne 28. 11. 2013 Úřad zadavateli oznámil, že ke dni vydání tohoto oznámení bylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S706/2013/VZ.

12. Usnesením č. j. ÚOHS-S706/2013/VZ-23042/2013/521/GSt ze dne 28. 11. 2013 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 25. 11. 2013

Bankovní reference na dodavatele

13. Zadavatel uvádí, že v rámci kvalifikačního předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ hodlal prověřit, zda daný uchazeč je ekonomicky a finančně způsobilý pro plnění předmětu veřejné zakázky, a zda jeho ekonomická a finanční situace není zcela závislá na realizaci veřejné zakázky.  Zadavatel dodává, že posouzení dodavatelů tedy přenechal odborníkům z finančního ústavu a v souladu s § 55 odst. 2 zákona požadoval předmětný kvalifikační předpoklad.

14. Zadavatel pod názvem „bankovní reference na dodavatele“ uvažoval, že banka na žádost klienta vydá dokument, který bude obsahovat např. kolik účtů a v jaké měně klientovi vede, zda tyto účty byly někdy v debetu, resp., zda byly předmětem exekuce, zda banka poskytla klientovi nějaké úvěry, atd. Vzhledem k tomu, že na základě uvedených údajů banka vždy učiní závěr, jehož obsahem je doporučení či nedoporučení k obchodní spolupráci s daným klientem, přičemž tímto doporučením se zadavatel hodlal řídit, nespecifikoval zadavatel v zadávací dokumentaci konkrétní detaily dokumentu „bankovní reference na dodavatele“.

15. Zadavatel poznamenává, že v rámci běžného firemního internetového bankovnictví lze vygenerovat „Žádost o podání bankovní reference“ (např. v rámci aplikace Business 24 České spořitelny), a proto nepředpokládal, že by pojem „bankovní reference“ byl dodavatelům, resp. uchazečům, jakkoli nesrozumitelný, a tudíž jej ani blíže nekonkretizoval. Zadavatel dodává, že pokud měli dodavatelé nějaké nejasnosti, mohli si vyžádat dodatečné informace podle § 49 zákona, k čemuž však nedošlo.

16. Zadavatel má za to, že k porušení § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona z jeho strany nedošlo. Zadavatel uvádí, že žádný z uchazečů dokument s názvem „bankovní reference“ nepředložil, a tudíž bylo možné postupovat podle § 59 odst. 4 zákona. I když nebyly splněny v daném okamžiku kvalifikační předpoklady, hodnotící komise se rozhodla pokračovat v hodnocení nabídek. Po provedeném výběru nejvhodnější nabídky hodnotící komise zjistila, že vybraný uchazeč ekonomické a kvalifikační předpoklady prokázal podle zadavatele standardním způsobem podle § 55 odst. 1 zákona, a to prostřednictvím čestného prohlášení o obratech za poslední tři účetní období, které se řádově pohybovaly ve stovkách milionů Kč.

17. Zadavatel uvádí, že jeho záměrem bylo se v rámci předmětného kvalifikačního předpokladu přesvědčit, že uchazeč má předpoklady „předfinancovat“ veřejnou zakázku, neboť obchodní podmínky kupní smlouvy stanovily, že zaplacení kupní ceny proběhne až po převzetí zařízení zadavatelem. Zadavatel dále uvádí, že hodnotící komise tedy dospěla k názoru, že vybraný uchazeč nebude mít s „předfinancováním“ veřejné zakázky problém, neboť jeho roční obrat se pohybuje ve stovkách milionů Kč, a v souvislosti s kvalifikačním předpokladem „bankovní reference na dodavatele“ využila § 55 odst. 4 zákona.

18. Zadavatel dodává, že hodnotící komise dotazem u vybraného uchazeče zjistila, že příčinou nedodání požadovaných bankovních referencí byla časová náročnost jejich získání, což by mělo za následek, že by vybraný uchazeč nemohl podat nabídku ve stanovené lhůtě pro podání nabídek. Uvedenou skutečnost hodnotící komise vyhodnotila jako dostatečně objektivní pro využití § 55 odst. 4 zákona.

19. Zadavatel uzavírá, že vzhledem k tomu, že vybranému uchazeči byly uznány alternativní dokumenty prokazující splnění kvalifikačního předpokladu „bankovní reference na dodavatele“, bylo nadbytečné požadovat dodatečné dodání chybějících dokladů u uchazeče, jehož nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější, tj. u společnosti Misan s.r.o., IČO 62959221, se sídlem Ke Vrutici 1795, 289 22 Lysá nad Labem (dále jen „uchazeč Misan“), neboť ať už by kvalifikaci splnil či nikoli, na pořadí uchazečů by tato skutečnost neměla žádný vliv. Podle zadavatele bylo se všemi subjekty zacházeno rovným způsobem, žádný uchazeč nebyl diskriminován, kroky hodnotící komise jsou transparentně vysvětlitelné a nedošlo tedy k porušení § 6 zákona ze strany zadavatele.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

20. Zadavatel má za to, že přestože dokument označený jako „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ neexistuje, tak dokumentace o veřejné zakázce obsahuje všechny jednotlivé náležitosti požadované § 80 odst. 1 zákona.

21. Zadavatel uvádí, že zatímco první tři parametry dílčího kritéria „technické parametry nabízeného zařízení“ definované v tabulce „b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení“ se vyhodnocují čistě matematicky, o čtvrtém parametru vedla hodnotící komise diskuzi zaznamenanou v protokolu z 2. jednání. Hodnotící komise upřednostnila vybraného uchazeče před uchazečem Misan v poměru 100 : 95 zejména proto, že nabídka vybraného uchazeče zahrnovala do nabídkové ceny zařízení více příslušenství. Zadavatel uznává, že se jedná o subjektivní kritérium, přičemž poznamenává, že uchazeč Misan by se ocitl na druhém místě i pokud by v daném kritériu byli oba uchazeči hodnoceni shodně.

22.  Zadavatel dodává, že v rámci kontroly ze strany poskytovatele dotace bylo zjištěno, že dokumentace o veřejné zakázce určená k archivaci obsahuje „… místo dvou na sebe navazujících tabulek … jen jednu zřejmě pracovní tabulku, na které si pracovník zodpovědný za zakázku asi prověřoval funkčnost výpočtů v excelovém formuláři. Vzhledem k tomu, že celá dokumentace byla ještě před tímto zjištěním naskenována a uložena u poskytovatele dotace, zadavatel se nechtěl vystavit podezření z manipulace s dokumentací, a tak ji ponechal v původním stavu.“ Zadavatel dodává, že nyní má možnost omyl napravit a přiložil ke svému vyjádření ze dne 25. 11. 2013 „správné tabulky“, tj. dokument označený jako „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 obsahující dvě tabulky, a to tabulku „Vyhodnocení technických parametrů nabízených zařízení“ a tabulku „Vyhodnocení pořadí uchazečů podle dílčích kritérií“. Zadavatel dodává, že hodnotící komise vycházela ze „správných tabulek“, a že k omylu došlo až po ukončení zadávacího řízení nepozornou archivací. Zadavatel má tedy za to, že z jeho strany nedošlo k porušení § 6 zákona.

Posouzení nabídky vybraného uchazeče NEWTECH

23. Zadavatel uvádí, že vybraný uchazeč změnil text kupní smlouvy právě a jen v čl. VIII. Zadavatel dále vysvětluje, že „Hodnotící komise se na svém prvním zasedání dne 6. 9. 2010 rozhodla nahlížet na toto pochybení jako na omyl daný malou zkušeností uchazeče s veřejnými zakázkami. Bylo by nesmyslné předpokládat, že by uchazeč vědomě podával nabídku, o které by předem věděl, že obsahuje chybu, která ho okamžitě vyloučí z dalšího řízení. Předseda hodnotící komise ověřoval tuto domněnku komise u uchazeče telefonicky a ten přiznal svoji nevědomost a ještě během jednání komise osobně komisi doručil podepsanou smlouvu obligatorního znění tak, jak je založena v dokumentaci o zakázce.“ Zadavatel dodává, že nedošlo k manipulaci s původní nabídkou.

24. Podle zadavatele lze dané pochybení vybraného uchazeče přirovnat např. ke zjevným početním chybám v nabídce, ke kterým hodnotící komise nemusí přihlížet (§ 76 odst. 1 zákona), přičemž obdobně lze zmínit i nedostatky zjištěné při prokazování kvalifikace a jejich možnou nápravu (§ 59 odst. 4 zákona). Zadavatel má za to, že transparentně pomohl vybranému uchazeči napravit chybu, která se netýkala skutečností podstatných pro hodnocení nabídky. Zadavatel má dále za to, že jeho postup nezpůsobil žádnou škodu a naopak přispěl k nevyloučení uchazeče, který poté díky své nízké nabídkové ceně zvítězil. Striktní dodržení zákona by podle zadavatele vedlo k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků.

25. Zadavatel uzavírá, že i když z formálního hlediska hodnotící komise nepostupovala striktně podle § 76 odst. 1 a 6 zákona, a to z důvodu, že nadřadila význam § 6 zákona nad formální hledisko, tak nepřipustila ovlivnění výsledku zadávacího řízení, a to podle zadavatele podružným nedostatkem nabídky podané zjevně nezkušeným uchazečem. Zvítězila nabídka s nejnižší nabídkovou cenou a ani uchazeč Misan nepodal žádné námitky.

26. Závěrem zadavatel dodává, že necitlivé rozhodnutí v daném správním řízení by vedlo k případné neuznatelnosti nákladů ve výši 4,8 mil. Kč a uvedlo by zadavatele do značných ekonomických problémů. Zadavatel neodmítá nést odpovědnost za své pochybení, avšak neví, jaké rozhodnutí, příp. jak vysoká správní pokuta, by mohla vést ke zmíněnému katastrofickému scénáři.

Oznámení o výsledku zadávacího řízení

27. Zadavatel shrnuje, že smlouva na předmět plnění byla uzavřena dne 22. 10. 2010. Dne 18. 11. 2010 (tj. o 27 dní později) zadavatel zveřejnil „Zprávu o průběhu výběrového řízení“ na oficiální webové stránce zadavatele, a to v místě vyhrazeném pro zveřejňování veřejných zakázek. Dne 22. 10. 2010 předmětnou zprávu zadavatel odeslal ke zveřejnění na webových stránkách MŠMT v sekci veřejných zakázek, a to v souladu s podmínkami poskytovatele dotace. V informačním systému o veřejných zakázkách byl výsledek zadávacího řízení zveřejněn až dne 22. 12. 2012, tj. po více než dvou letech.

28. Zadavatel uvádí, že obě webové stránky, na kterých byl výsledek zadávacího řízení zveřejněn, byly a jsou často navštěvovány a dobře indexovány internetovými vyhledávači, a že je tedy zřejmé, že jeho záměrem nebylo zabránit publicitě výsledků šetřeného zadávacího řízení. Zadavatel uznává, že porušil povinnost danou § 83 odst. 1 zákona a dodává, že jeho pochybení nemohlo narušit nebo ovlivnit již ukončené zadávací řízení a nevedlo k žádné škodě.

ZÁVĚRY ÚŘADU

29. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem a proto rozhodl o uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Bankovní reference na dodavatele

30. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

31. Podle§ 55 odst. 1 zákona k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů:

a) pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě,

b) poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů45) nebo určitou část takové rozvahy, nebo

c) údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů46), popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti.

32. Podle § 55 odst. 2 zákona je veřejný zadavatel oprávněn požadovat vedle dokladů podle odstavce § 55 odst. 1 zákona rovněž jiné doklady prokazující splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele.

33. Podle § 55 odst. 3 zákona ve vztahu k ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

34. Podle § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

35. V bodu 2.3. zadávací dokumentace označeném jako „Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady“ zadavatel stanovil, že „K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle § 55 zákona dodavatel předloží bankovní reference na dodavatele.“

36. Úřad uvádí, že § 55 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona obsahuje taxativní výčet ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění je zadavatel v rámci zadávacího řízení oprávněn od dodavatelů, resp. uchazečů, vyžadovat. Ustanovení § 55 odst. 2 zákona dává uchazeči možnost požadovat i jiné ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady než ty, které jsou vyjmenovány v odstavci 1 ustanovení § 55 zákona. Zadavatel však vždy, pokud po uchazečích požaduje prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, musí stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů (např. za jaké období, od jaké instituce, časové období, atd.), uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů (např. ověřený doklad, s razítkem, atd.) a vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky (např. výše vkladů na účtu v min. výši, atd.). Tyto zákonné povinnosti zadavatele jsou definovány v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona a zadavatel je vždy nucen tyto zákonné požadavky dodržet.

37. Pokud zadavatel v zadávacích podmínkách pro daný kvalifikační předpoklad nedefinuje rozsah požadovaných informací a dokladů, způsob prokázání splnění daného kvalifikačního předpokladů ani jeho minimální úroveň odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, uchazeči neznají parametry tohoto kvalifikačního předpokladu a neví např. jaký doklad předložit, co všechno má daný doklad obsahovat, zda mají předložit kopii dokladu či originál, jakého časového období se má daný doklad týkat, a především jaká  úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu je dostačující k jeho splnění. Pokud zadavatel nedostojí svým povinnostem definovaným v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, nelze provést posouzení prokázání splnění kvalifikace jednotlivých dodavatelů podle § 59 odst. 1 zákona, neboť vzhledem k tomu, že není stanovena žádná minimální úroveň kvalifikačního předpokladu, není znám parametr, jehož splnění má být prokázáno.

38. Úřad uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel může neúplným vymezením kvalifikačních předpokladů, resp. jejich nevymezením, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 zákona, neboť stanovení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Zadavatel musí naopak umožnit rovné příležitosti všem dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

39. V šetřeném případě zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách, aby uchazeči ve svých nabídkách v rámci ekonomických a kvalifikačních předpokladů předložili „bankovní reference na dodavatele“. Úřad zjistil, že zadavatel v zadávacích podmínkách žádné další údaje týkající se kvalifikačního předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ neuvedl. Uchazeči, kteří podali v šetřeném zadávacím řízení nabídku, tak neměli možnost prokázat splnění tohoto kvalifikačního předpokladu, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách kvalifikační předpoklad „bankovní reference na dodavatele“, resp. parametry tohoto předpokladu, žádným způsobem nespecifikoval. Zadavatel de facto znemožnil provedení posouzení splnění nabídek uchazečů v rámci tohoto kvalifikačního předpokladu. Není rovněž vyloučeno, že potenciální dodavatelé od úmyslu podat nabídku v šetřeném zadávacím řízení upustili, a to z důvodu právě chybného postupu zadavatele při vymezení ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu. Neúplné vymezení kvalifikačního předpokladu „bankovní reference na dodavatele“, resp. nevymezení zákonných požadavků tohoto předpokladu mohlo vést k tomu, že někteří potenciální dodavatelé nabídku v šetřeném zadávacím řízení nepodali, neboť si nebyli jisti, zda mohou příslušné kvalifikační předpoklady splnit.

40. K argumentu zadavatele, že pod názvem „bankovní reference na dodavatele“ měl na mysli dokument, který banka vydá na žádost klienta a uvede v něm řadu údajů o klientovi (např. kolik účtů a v jaké měně klientovi vede), Úřad uvádí, že tato skutečnost ze zadávacích podmínek žádným způsobem nevyplývá. V bodu 2.3. zadávací dokumentace ani v dalších částech zadávací dokumentace nebylo zadavatelem nikde stanoveno, že dodavatelé, resp. uchazeči, mají ve svých nabídkách předkládat doklad obsahující informace o počtu účtů (vč. měn) vedených příslušnými bankami.

41. Ze zadávacích podmínek rovněž nevyplývá, že zadavatel hodlal prostřednictvím „bankovních referencí na dodavatele“ prověřovat, zda ekonomická a finanční situace uchazeče není zcela závislá na realizaci šetřené veřejné zakázky. Úřad uvádí, že ani tato informace v zadávacích podmínkách uvedena nebyla.

42. K argumentu zadavatele, podle nějž je pojem „bankovní reference“ dodavatelům znám, neboť v rámci běžného firemního internetového bankovnictví lze vygenerovat „Žádost o podání bankovní reference“ (např. v rámci aplikace Business 24 České spořitelny) Úřad uvádí následující. Definovat ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení je zákonnou povinností zadavatele, což vyplývá z § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona. Zákon ve svých ustanoveních nedává zadavateli možnost od této povinnosti upustit, a to ani v případě, že se jedná o doklad, pojem, tj. kvalifikační předpoklad, který by podle domněnky zadavatele mohl být některým dodavatelům znám. Zadavatel je povinen vymezit rozsah požadovaných informací a dokladů, způsob prokázání splnění kvalifikačního předpokladu a vymezit minimální úroveň kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, a to pro každý ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad, který má být na základě požadavků zadavatele uchazeči prokázán. Uvedená zákonná povinnost zadavatele zaručuje, že uchazeči budou konkrétně vědět, jak mohou v rámci posuzování kvalifikace uspět.

43. K argumentu zadavatele, podle nějž vzhledem k tomu, že žádný z uchazečů dokument s názvem „bankovní reference“ nepředložil, mohl zadavatel využít § 59 odst. 4 zákona, Úřad uvádí, že s tímto argumentem souhlasí. Z vyjádření zadavatele ze dne 25. 11. 2013 a z dokumentace o veřejné zakázce však vyplývá, že zadavatel možnost definovanou v § 59 odst. 4 zákona (tj. vyžádat si po dodavatelích, resp. uchazečích, předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazující splnění kvalifikace) nevyužil. Zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 11. 2013 uvádí, že hodnotící komise se rozhodla pokračovat v hodnocení nabídek, přestože v daném okamžiku nebyly splněny kvalifikační předpoklady, přičemž po provedeném výběru nejvhodnější nabídky hodnotící komise zjistila, že vybraný uchazeč ekonomické a kvalifikační předpoklady prokázal standardním způsobem prostřednictvím čestného prohlášení o obratech za poslední tři účetní období.

44. Úřad v této souvislosti konstatuje, že informace o tom, že kvalifikační předpoklad „bankovní reference na dodavatele“ mohou uchazeči prokázat prostřednictvím čestného prohlášení o obratech za poslední tři účetní období, v zadávacích podmínkách však uvedena nebyla a zadavatel ji „definoval“ až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Úřad uvádí, že není možné, aby zadavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek libovolně měnil požadavky na kvalifikaci. Požadavky na kvalifikační předpoklady musí být jednoznačně a srozumitelně definovány v rámci zadávacích podmínek pro všechny dodavatele shodným způsobem, čímž je zachována transparentnost postupu zadavatele v zadávacím řízení. Libovolný postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení vede k netransparentnosti zadávacího procesu, neboť libovůle zadavatele není přezkoumatelná a dochází tak k porušení zásad stanovených v § 6 zákona. Úřad dodává, že zadavatel svým postupem výrazně znevýhodnil potenciální uchazeče, kteří měli záměr podat nabídku v šetřeném zadávacím řízení, neboť ti neměli žádnou možnost se o záměru zadavatele, akceptovat v rámci „bankovních referencí na dodavatele“ i doklady o obratech, jakýmkoli způsobem dozvědět.

45. K tvrzení zadavatele, že telefonicky u vybraného uchazeče zjistil, že nedodal příslušné „bankovní reference“ z důvodu časové náročnosti jejich získání, což by vedlo k nemožnosti podat nabídku vybraným uchazečem ve lhůtě pro podání nabídek, Úřad uvádí následující. Bylo povinností zadavatele si před vymezením zadávacích podmínek, resp. před vymezením ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (tj. „bankovní reference na dodavatele“), zjistit časovou náročnost vyhotovení příslušných dokladů a adekvátně stanovit lhůtu pro podání nabídek. Úřad dodává, že nelze vyloučit, že právě neadekvátní časová náročnost vyhotovení kvalifikačního předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ odradila potenciální dodavatele od podání nabídky.

46. Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, když ve vztahu k ekonomickému a finančnímu kvalifikačnímu předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ nestanovil rozsah požadovaných informací a dokladů, neuvedl způsob prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v daném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky dalších potenciálních dodavatelů nabízejících výhodnější podmínky pro zadavatele a  zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

47. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

48. Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

49. Ust. § 79 odst. 3 zákona stanoví, že pokud zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria podle § 78 odst. 7 zákona v sestupném pořadí podle významu, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky podle dílčích hodnotících kritérií a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.

50. Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

51. Podle § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

52. V bodu 4.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil v rámci základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky následující dílčí hodnotící kritéria:

(i) Celková výše nabídkové ceny bez DPH (váha 50%),

(ii) Technické parametry nabízeného zařízení (váha 35%),

(iii) Záruční doba v měsících (min. 24 měsíců, váha 10%),

(iv) Lhůta pro dodání v týdnech od podpisu smlouvy (nejpozději do 30. 11. 2010, váha 5%).

53. V bodu 4.2.2. zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že do hodnocení v rámci dílčího kritéria „technické parametry nabízeného zařízení“ vstupuje součet bodových hodnot vypočtených postupem uvedeným v odst. 3.1.2., přičemž bodové hodnocení bude vypočteno tak, že se hodnocená bodová hodnota podělí nejvyšší bodovou hodnotou nabídnutou uchazeči a výsledek se vynásobí stem.

54. V bodu 3.1.2. zadávací dokumentace zadavatel dále mj. stanovil, že „Tabulka b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení obsahuje seznam parametrů s uvedením maximální, popř. minimální hodnoty, kterou uchazeč nesmí překročit, nebo kterou naopak musí přesáhnout. … Hodnota parametru nabízená uchazečem se vyhodnotí porovnáním nabízené hodnoty parametru s hodnotou parametru uchazeče, jehož nabídka splňuje požadovanou podmínku nejlépe. … U parametrů bez číselného vyjádření stanoví hodnotící komise pro každého uchazeče bodovou hodnotu tak, že nejlepší nabídce přidělí sto bodů a ostatním podle míry nesplnění parametru, méně než sto. Do dalšího hodnocení vstupuje součet bodových hodnot vypočtených pro jednotlivé parametry s uplatněním vah podle významnosti jednotlivých parametrů.“

55. Zadavatel současně v tabulce označené jako „b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení“ v rámci zadávacích podmínek definoval následující čtyři parametry dílčího kritéria „technické parametry nabízeného zařízení“:

1) Přesnost opakovaného najetí nástroje, tj. maximální odchylka od přesné polohy (významnost parametru 30 %; zadavatelem požadovaná hodnota parametru – co nejmenší (μm))

2) Pojezd v ose Y (významnost parametru 15 %; zadavatelem požadovaná hodnota parametru – co největší (± 40 mm))

3) Tepelná stabilizace vřetene (významnost parametru 15 %; zadavatelem požadovaná hodnota parametru – ANO (15 %/NE (0 %))

4) Ostatní - dostupnost servisu,

- nároky na údržbu,

- lhůta, po kterou budou k dispozici náhradní díly nutné k provozuschopnosti zařízení,

- uživatelská přívětivost řídicího systému,

- nabídka stěhování uvnitř objektu zadavatele.

(významnost parametru 40 %; zadavatelem požadovaná hodnota parametru – parametr bez číselného vyjádření)

U čtvrtého parametru „Ostatní“ zadavatel uchazečům rovněž stanovil následující požadavek „jednotlivé body popište níže v textu“.

56. Úřad zjistil, že uchazeč Misan v nabídce v rámci čtvrtého parametru „ostatní“ mj. uvedl následující skutečnosti:

„- Misan s.r.o. zaručuje servisní zásah na místě instalace stroje do 24 hodin od nahlášení poruchy.

- Veškeré obslužné a kontrolní údržby jsou uloženy v systému a samy se na obrazovce hlásí. Doporučený interval údržby je 1500 hodin a opět úkony jsou vypsány v systému.

- Výrobcem smluvně zaručená doba dodávek ND po skončení výroby je 15 let. ….

- Instalace stroje je již zahrnuta v ceně stroje. Dodavatel nabízí 1x další přestěhování předmětu dodávky zdarma.“

57. Úřad dále zjistil, že vybraný uchazeč v nabídce v rámci čtvrtého parametru „Ostatní“ mj. uvedl následující skutečnosti:

„…Pokud sběhem záruční doby vzniknou na stroji závady, uchazeč se zaváže zahájit jejich odstranění na své vlastní náklady, a to do 48 hodin po obdržení písemného (faxového/elektronického) nahlášení závady kupujícím. …

- lhůta, po kterou budou k dispozici náhradní díly nutní k provozuschopnosti zařízení: Uchazeč se zaváže, že v případě požadavku kupujícího na dobu 10 let od uplynutí záruční doby bude zajišťovat veškeré náhradní díly, jakož i technickou pomoc. ...

- nabídka stěhování uvnitř objektu zadavatele: Uchazeč se zavazuje, že bude plně nápomocen při stěhování stroje do místa provozování. Možnost bezplatného zapůjčení vázacích prostředků – lan a přepravních vozíků.“

58. Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, jejíž náležitosti jsou definovány v § 80 odst. 1 zákona, je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele. Je tedy nezbytné, by zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, resp. subkritérií, tzn. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu hodnocení (resp. subkritériu) určitý počet bodů a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích (resp. subkritérií) liší. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek by mělo být zřejmé, jaké hodnoty uchazeči v jednotlivých kritériích nabídli, resp. jaké údaje z nabídek byly hodnoceny. Hodnotící komise musí věnovat pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, a to zejména u hodnocení nabídek v rámci hodnotících kritérií, resp. subkritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná. Pouze takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva o posouzení a hodnocení nabídek takové údaje neobsahuje, stává se netransparentní a nepřezkoumatelnou. Rovněž pro uchazeče, kteří jsou podle § 80 odst. 3 zákona oprávněni nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je tento dokument bez dostatečného odůvodnění provedeného hodnocení netransparentní.

59. Úřad poznamenává, že zadavatel v rámci dokumentace o šetřené veřejné zakázce dokument označený jako zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nepředložil. Úřad v této souvislosti zjistil, že zadavatel proces hodnocení nabídek zaznamenal v dokumentu Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a v dokumentu označeném jako „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010. Při přezkoumávání, zda zpráva o posouzení a hodnocení nabídek byla vypracována v souladu se zákonem, Úřad tedy vycházel z těchto výše uvedených dokumentů.

60. V Protokolu z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 je v souvislosti s hodnocením nabídek v rámci dílčího kritéria „technické parametry nabízeného zařízení“ uvedeno: „Členové komise navzájem zkonzultovali svoje poznatky získané studiem obou podaných nabídek. Po delší diskusi se dohodli v technickém řešení upřednostnit nabízené řešení firmy NEWTECH s.r.o., jejíž nabídka zahrnuje v nabídkové ceně více příslušenství, než nabídka firmy Misan s.r.o. Komise se dohodla na 100 bodech pro firmu NEWTECH  95 bodech pro firmu Misan.“

61. Dalším dokumentem, který zachycuje proces hodnocení nabídek, je dokument „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010. Úřad zjistil, že předmětný dokument obsahuje dvě tabulky. Tabulka „Vyhodnocení pořadí uchazečů podle dílčích kritérií“ obsahuje mj. počet bodů, resp. zvážených bodů, přiřazený nabídkám v rámci jednotlivých dílčích kritérií. Druhá tabulka „Vyhodnocení technických parametrů nabízených zařízení“ zaznamenává, kolik bodů daná nabídka obdržela v rámci jednotlivých parametrů (tzn. „přesnost opakovaného najetí nástroje, tj. maximální odchylka od přesné polohy“, „pojezd v ose Y“, „tepelná stabilizace vřetene“ a „ostatní“) dílčího kritéria „technické parametry nabízeného zařízení“. Z tabulky „Vyhodnocení technických parametrů nabízených zařízení“ vyplývá, že u čtvrtého parametru „ostatní“ je zaznamenán pouze počet bodů, resp. zvážených bodů, který byl jednotlivým nabídkám přiřazen.

62. Úřad uvádí, že z bodů 4.1., 4.2.2., 3.1.2. zadávací dokumentace a z tabulky „b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení“ je zřejmé, že zadavatel zamýšlel v rámci třetího dílčího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ hodnotit čtyři parametry, a to „přesnost opakovaného najetí nástroje, tj. maximální odchylka od přesné polohy“, „pojezd v ose Y“, „tepelná stabilizace vřetene“ a „ostatní“.

63. Úřad dále uvádí, že tři parametry čtvrtého dílčího kritéria hodnocení „technické parametry nabízených zařízení“, kterými jsou „přesnost opakovaného najetí nástroje, tj. maximální odchylka od přesné polohy“, „pojezd v ose Y“ a „tepelná stabilizace vřetene“, jsou parametry měřitelnými, jejichž úroveň zadavatel v zadávacích podmínkách kvantifikoval pomocí měrných jednotek (μm, mm), resp.  skutečností, zda daný parametr dané zařízení má či nikoliv (ANO/NE). Čtvrtý parametr „ostatní“ byli uchazeči povinni ve svých nabídkách slovně popsat, a to v rámci položek dostupnost servisu; nároky na údržbu; lhůta, po kterou budou k dispozici náhradní díly nutné k provozuschopnosti zařízení; uživatelská přívětivost řídicího systému a nabídka stěhování uvnitř objektu zadavatele. Uvedená skutečnost vyplývá ze zadávací dokumentace, konkrétně z tabulky „b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení“. Zadavatel v předmětné tabulce u čtvrtého parametru výslovně uvedl, že se jedná o parametr bez číselného vyjádření a že uchazeči mají povinnost jednotlivé položky parametru „ostatní“ dílčího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ slovně popsat v textu nabídky.

64. Úřad konstatuje, že v Protokolu z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 je v souvislosti se čtvrtým parametrem „ostatní“ pouze zaznamenáno, že proběhla delší diskuse, že členové komise zkonzultovali svoje poznatky získané studiem nabídek, a že se rozhodli upřednostnit vybraného uchazeče před uchazečem Misan, neboť nabídka vybraného uchazeče zahrnuje v nabídkové ceně více příslušenství. Úřad uvádí, že v zadávací dokumentaci však informace o tom, že hodnotící komise, resp. zadavatel, bude v rámci parametru „ostatní“ dílčího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ hodnotit „příslušenství“, které bude zahrnuto v nabídkové ceně, uvedena není. Naopak zadavatel v zadávacích podmínkách (tj. v tabulce označené jako „b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení“) v rámci parametru „ostatní“ definoval následující konkrétní položky: dostupnost servisu; nároky na údržbu; lhůta, po kterou budou k dispozici náhradní díly nutné k provozuschopnosti zařízení; uživatelská přívětivost řídicího systému a nabídka stěhování uvnitř objektu zadavatele (přičemž uvedené položky byli uchazeči povinni slovně popsat ve svých nabídkách). Pojem „příslušenství“ neodpovídá žádné položce parametru „ostatní“ v tom smyslu, jak zadavatel definoval tento parametr v zadávacích podmínkách, tj. v tabulce „b) Hodnocené parametry dodávaného zařízení“. Úřad konstatuje, že z popisu procesu hodnocení zaznamenaného v Protokolu z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 nelze tedy žádným způsobem dovodit, které konkrétní údaje z nabídek uchazečů byly v rámci parametru „ostatní“hodnoceny.

65. Úřad dále konstatuje, že ani dokument „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 neobsahuje konkrétní údaje o tom, jakým způsobem byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci parametru „ostatní“. Předmětný dokument pouze zaznamenává počet přidělených bodů, resp. počet zvážených bodů, jednotlivým nabídkám v rámci parametru „ostatní“, a to konkrétně v tabulce „Vyhodnocení technických parametrů nabízených zařízení“.

66. Úřad uzavírá, že ze slovního hodnocení nabídek, které je zaznamenáno v Protokolu z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a z tabulky „Vyhodnocení technických parametrů nabízených zařízení“ nevyplývá, zda jednotlivé nabídky uchazečů byly hodnoceny ze všech hledisek, tj. s ohledem na všechny předem stanovené atributy parametru „ostatní“. Z předmětných dokumentů nelze dovodit, zda hodnocené nabídky obsahovaly, resp. do jaké míry jednotlivé nabídky naplňovaly, jednotlivé atributy parametru „ostatní“, kterými jsou: dostupnost servisu; nároky na údržbu; lhůta, po kterou budou k dispozici náhradní díly nutné k provozuschopnosti zařízení; uživatelská přívětivost řídicího systému a nabídka stěhování uvnitř objektu zadavatele. Z předmětných dokumentů nelze zjistit, na základě jakých skutečností byla daná nabídka pro zadavatele více či méně výhodnější v rámci parametru „ostatní“, resp. na základě jakých konkrétních skutečností, údajů, informací z nabídek, byly jednotlivé nabídky mezi sebou v rámci předmětného parametru porovnávány. Předmětné dokumenty zaznamenávají popis hodnocení nabídek v souvislosti s parametrem „ostatní“ dílčího kritéria hodnocení „technické parametry nabízených zařízení“ nedostatečným způsobem, neboť z předmětných dokumentů nelze konkrétně zjistit, z jakých důvodů hodnotící komise přiřadila nabídkám v parametru „ostatní“ příslušný počet bodů.

67. Dokumenty zachycující popis hodnocení nabídek s odůvodněním, tj. Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010, nenaplňují požadavky transparentnosti, neboť na základě předmětných dokumentů nelze přezkoumat způsob hodnocení jednotlivých nabídek v rámci parametru „ostatní“ dílčího hodnotícího kritéria hodnocení „technické parametry nabízených zařízení“.  Vzhledem k nenaplnění požadavků na transparentnost dokumentů zaznamenávajících popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění, není možné po formální stránce přezkoumat, zda proces hodnocení nabídek proběhl zákonným způsobem.

68. V souvislosti s dodržením  zásady transparentnosti při vypracování zprávy, resp. záznamu, o procesu hodnocení nabídek Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, v němž je mj. uvedeno: „Z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek …“. V předmětném rozsudku je dále rovněž uvedeno: „… Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce.“

69. S argumentem zadavatele, že uchazeč Misan by se ocitl na druhém místě i pokud by v parametru „ostatní“ byly nabídky uchazeče Misan a vybraného uchazeče hodnoceny shodně, Úřad nesouhlasí a uvádí následující. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 25. 11. 2013 vychází z předpokladu, že by nabídky jmenovaných uchazečů obdržely v rámci parametru „ostatní“stejný počet bodů. Úřad uvádí, že tento předpoklad zadavatele je mylný, neboť nelze vyloučit situaci, že by uchazeč Misan dostal v rámci předmětného parametru výrazně více bodů (např. 100) a vybraný uchazeč by obdržel výrazně nižší počet bodů (např. 30). Tato situace není vyloučena z důvodu, že nabídka uchazeče Misan byla ve třech položkách (dostupnost servisu, nároky na údržbu, nabídka stěhování uvnitř objektu zadavatele) parametru „ostatní“ výhodnější. Tato skutečnost vyplývá z nabídek uchazečů (viz body 56 a 57 tohoto rozhodnutí). Uchazeč Misan nabídl servisní zásah do 24 hodin od nahlášení poruchy, vybraný uchazeč do 48 hodin. Uchazeč Misan nabídl dobu dodávek náhradních dílů po skončení výroby v délce 15 let, vybraný uchazeč v délce 10 let od skončení záruční doby. Uchazeč Misan nabídl jedno další přestěhování předmětu dodávky zdarma, vybraný uchazeč nabídl bezplatné zapůjčení lan a přepravních vozíků. Úřad podotýká, že uvedené vzájemné srovnání nabídek vybraného uchazeče a uchazeče Misan uvedl pouze jako příklad, přičemž není záměrem Úřadu vstupovat do úvah či myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů (tj. zadavatele, resp. hodnotící komise). Úřad dodává, že uvedeným příkladem hodlal pouze deklarovat, že vzhledem k nepřezkoumatelnosti záznamů o hodnocení nabídek, nelze vyloučit situaci, že pokud by hodnocení nabídek bylo zaznamenáno v souladu se zákonem, uchazeč Misan by obdržel oproti vybranému uchazeči v rámci parametru „ostatní“ výrazně vyšší počet bodů, a tím by došlo ke změně konečného pořadí nabídek v tom smyslu, že nabídka uchazeče Misan by se umístila jako první v pořadí.

70. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, když dokumenty Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 zaznamenávající proces hodnocení nabídek neobsahovaly dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci parametru „ostatní“ dílčího hodnotícího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ s odůvodněním, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení. Zadavatel svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť vzhledem k netransparentnosti záznamů procesu hodnocení nabídek, nelze vyloučit, že přiřazení bodového hodnocení k jednotlivým nabídkám nebylo odůvodněné. Pokud by zadavatel v daném případě postupoval v souladu se zákonem, nelze vyloučit, že by mohly jednotlivé nabídky obdržet jiný počet bodů a tím by mohlo dojít k jejich jinému výslednému pořadí. Zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Posouzení nabídky vybraného uchazeče NEWTECH

71. Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

72. Podle § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší.

73. Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

74. Podle § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

75. Z bodu e) na str. 1 zadávací dokumentace vyplývá, že lhůta pro doručení nabídek byla zadavatelem stanovena do 6. 9. 2010, 14:00 hodin.

76. V bodu 6.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „Zadavatel stanovil obchodní podmínky pro realizaci zakázky, a to formou textu kupní smlouvy obligatorního charakteru. Text smlouvy je součástí zadávací dokumentace. Uchazeč vyplní v textu smlouvy rukou údaje, které jsou určeny k vyplnění a tutéž smlouvu vrátí jako součást nabídky zadavateli. Smluvní podmínky obsažené v připojeném návrhu smlouvy jsou neměnné.“

77. Ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 zadavatel mj. stanovil, že „… i když je zadávací dokumentace poskytnuta v editovatelné podobě, je obligatorního charakteru a nelze v ní nic, zejména text kupní smlouvy, nijak upravovat nebo měnit….“

78. V rámci zadávací dokumentaci zadavatel dodavatelům poskytl i návrh kupní smlouvy. V bodu VIII. kupní smlouvy označeném jako „Smluvní pokuty“ zadavatel stanovil smluvní pokuty následovně:

„8.1. V případě prodlení prodávajícího s dodáním předmětu koupě je prodávající povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za každý i započatý kalendářní den prodlení.

8.2. Při prodlení kupujícího s úhradou dlužné částky je prodávající oprávněn účtovat úrok z prodlení v zákonné výši, za každý kalendářní den prodlení.

8.3. Zaplacením smluvní pokuty není omezeno právo kupujícího na náhradu škody z téhož titulu.“

79. Ze seznamu obálek s nabídkami uchazečů vyplývá, že vybraný uchazeč předložil nabídku ve lhůtě pro podání nabídek, tj.  dne 6. 9. 2010 v 13:15 hodin. Z nabídky vybraného uchazeče vyplývá, že obsahuje návrh kupní smlouvy, ve kterém je bod VIII. kupní smlouvy formulován následovně:

„8.1. Za nedokončené dodávky v termínu smlouvy se prodávající zavazuje uhradit kupujícímu smluvní pokutu ve výši 0,02% z ceny dodávky za každý i započatý den prodlení max. do výše 5%.

8.2. V případě prodlení kupujícího s úhradou faktury po splatnosti je kupující povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,02% z výše fakturované částky za každý i započatý den prodlení max. do výše 5%.

8.3. V případě, že smlouva bude jednostranně vypovězena bez ohledu na důvod, zaplatí strana, která smlouvu vypověděla, straně druhé odškodnění ve výši 5% z ceny kontraktu.“

80. Z uvedeného je zřejmé, že vybraný uchazeč ve lhůtě pro podání nabídek zadavateli předložil nabídku, která obsahovala návrh smlouvy, jenž byl v části „Smluvních podmínek“ v rozporu se zadávacími podmínkami, tj. v rozporu s návrhem smlouvy poskytnutým zadavatelem dodavatelům v rámci zadávací dokumentace.

81. Zadavatel v rámci dokumentace o veřejné zakázce Úřadu předložil rovněž kupní smlouvu předloženou vybraným uchazečem, která nebyla součástí nabídky, a která obsahuje znění bodu VIII. kupní smlouvy označeného jako „Smluvní pokuty“ v souladu se zadávací dokumentací. První strana této kupní smlouvy obsahuje v levém dolním rohu vepsaný následující text „Převzal 6. 9. 2010, 14:30“ a dále je připojený nečitelný podpis.

82. Úřad uvádí, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek, konkrétně v bodu 6.1. zadávací dokumentace, jednoznačně stanovil, že text návrhu kupní smlouvy, který je součástí zadávací dokumentace, je obligatorního charakteru. Jak dále vyplývá z bodu 6.1. zadávací dokumentace, byli uchazeči v návrhu kupní smlouvy, který byl součástí zadávacích podmínek, povinni pouze vyplnit chybějící údaje. Zadavatel závaznost textu návrhu kupní smlouvy, který byl součástí zadávací dokumentace, v bodu 6.1. zadávací dokumentací zdůraznil informací, že „Smluvní podmínky obsažené v připojeném návrhu smlouvy jsou neměnné.“ Obdobnou informaci o tom, že text návrhu smlouvy je neměnný, zadavatel uchazečům sdělil také ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010, v níž výslovně uvedl, že „… i když je zadávací dokumentace poskytnuta v editovatelné podobě, je obligatorního charakteru a nelze v ní nic, zejména text kupní smlouvy, nijak upravovat nebo měnit….“ Úřad uvádí, že z uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že smluvní podmínky definované zadavatelem v návrhu kupní smlouvy, který byl součástí zadávací dokumentace, byli uchazeči povinni dodržet. Z uvedených zadávacích podmínek dále vyplývá, že uchazeči nebyli oprávněni jakýmkoli způsobem měnit či upravovat text smluvních podmínek návrhu kupní smlouvy.

83. Úřad k výše uvedeným skutečnostem dále uvádí, že z § 76 odst. 3 zákona vyplývá, že hodnotící komise může uchazeče požádat o „písemné vysvětlení nabídky“, nikoliv však již o doplnění nabídky. Pod pojem „písemné vysvětlení nabídky“ nelze zařadit možnost změny nebo doplnění předložených nabídek. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách, nikoliv umožnit doplňování a rozšiřování nabídky o nové listiny či informace, které měly být její součástí ve lhůtě pro podání nabídek. Hodnotící komise nemůže uchazeče vyzývat k doplňování jejich nabídky a současně není ani oprávněna přihlížet k případným opravám a doplněním nabídek podaných uchazeči po uplynutí lhůty pro podání nabídek (s výjimkou postupu podle § 59 odst. 4 zákona). Uchazeči podávají svoje nabídky v souladu s § 69 odst. 5 zákona pouze a jen ve lhůtě pro podání nabídek, nabídky doručené po jejím uplynutí nejsou považovány za řádně podané nabídky. Nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí být podle § 76 odst. 1 zákona vyřazeny a uchazeči, kteří vyřazené nabídky podali, musí být z účasti v zadávacím řízení bezodkladně vyloučeni podle § 76 odst. 6 zákona.

84. Z vyjádření zadavatele ze dne 25. 11. 2013 vyplývá, že hodnotící komise o nesplnění zadávací podmínky týkající se nemožnosti měnit text návrhu kupní smlouvy definované zadavatelem v bodu 6.1. zadávací dokumentace a ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 věděla, přičemž se rozhodla nahlížet na toto pochybení jako na omyl nezkušeného vybraného uchazeče. Z uvedeného důvodu předseda hodnotící komise ověřoval domněnku komise telefonicky u vybraného uchazeče, jenž přiznal svoji nezkušenost a nevědomost a ještě během jednání komise osobně doručil podepsaný návrh kupní smlouvy ve znění v souladu se zadávacími podmínkami.

85. Úřad uvádí, že v šetřeném případě hodnotící komise umožnila uchazeči podat nový návrh smlouvy odpovídajícím požadavkům zadavatele definovaným v zadávacích podmínkách. Úřad dále uvádí, že návrh smlouvy, resp. smluvní podmínky uvedené vybraným uchazečem v bodu VIII. návrhu kupní smlouvy v rámci předložené nabídky nelze považovat za nejasnost, kterou je třeba vysvětlit. Vybraný uchazeč bod VIII. návrhu kupní smlouvy předložený v nabídce definoval jednoznačně, konkrétně a srozumitelně, avšak v rozporu se zadávacími podmínkami. Hodnotící komise tedy nebyla oprávněna vybraného uchazeče vyzývat k doložení nového návrhu smlouvy v rámci režimu § 76 odst. 3 zákona, neboť se nejednalo o nejasnost, kterou je potřeba vysvětlit, nýbrž o nesplnění zadávacích podmínek ze strany vybraného uchazeče. Hodnotící komise tedy nebyla ani oprávněna akceptovat „nový“ návrh kupní smlouvy předložený vybraným uchazečem, neboť tento „nový“ opravený návrh smlouvy nebyl vybraným uchazečem předložen v rámci podané nabídky, nýbrž byl zadavateli dodán až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Úřad dále k postupu hodnotící komise poznamenává, že zákon telefonickou komunikaci mezi zadavatelem a uchazečem k vyjasnění si nejasností nabídek neumožňuje. Úřad v této souvislosti dodává, že součástí dokumentace o veřejné zakázce není žádný doklad, dokument, či nějaká jiná písemnost, na které by předmětná telefonická komunikace mezi zadavatelem a vybraným uchazečem byla zaznamenána. Telefonická komunikace mezi zadavatelem a uchazečem je tudíž nepřezkoumatelná. V návaznosti na uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že i v případě nesplnění jediného zákonného požadavku či požadavku zadavatele uvedeného v zadávací dokumentaci, je zadavatel povinen takovou nabídku vyřadit a příslušného uchazeče vyloučit podle § 76 odst. 6 zákona z účasti v zadávacím řízení.

86. K argumentu zadavatele, že vybraný uchazeč byl nezkušený, Úřad uvádí, že odpovědnost za svou nabídku podanou v daném zadávacím řízení nese uchazeč. Pokud před podáním nabídek nejsou dodavateli zřejmé některé skutečnosti uvedené zadavatelem v zadávacích podmínkách má dodavatel možnost využít § 49 odst. 1 zákona a vznést k zadavateli písemný dotaz. Úřad dodává, že nezkušenost dodavatele, resp. uchazeče, neopravňuje zadavatele k akceptaci nabídky nesplňující zadávací podmínky.

87. V souvislosti s argumentem zadavatele, že dané pochybení vybraného uchazeče lze přirovnat ke zjevným početním chybám, Úřad odkazuje na předchozí část rozhodnutí (zejména na bod 83 tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že změna smluvních podmínek znamená změnu nabídky, kterou nelze zhojit v rámci režimu § 76 odst. 3 zákona. Úřad dále uvádí, že dané pochybení vybraného uchazeče není početní chybou, přičemž toto pochybení na straně vybraného uchazeče nelze ani ke zjevným početním chybám přirovnat, neboť se jedná (s odkazem na výše uvedené skutečnosti) o jednoznačné nesplnění zadávacích podmínek.

88. K argumentu zadavatele, že striktní dodržování zákona by vedlo k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků, Úřad uvádí následující. Nižší cena daného uchazeče předkládajícího nabídku v rozporu se zadávacími podmínkami není důvodem proto to, aby zadavatel tuto nabídku nevyřadil. Jinými slovy, zákon neumožňuje, aby zadavatel akceptoval nabídku uchazeče, který nesplňuje zadávací podmínky, a to i v případě, že daný uchazeč nabízí nejnižší cenu za plnění předmětu veřejné zakázky.

89. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a 6 zákona, když nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv tato nabídka nesplňovala zadávací podmínku definovanou v bodu 6.1. zadávací dokumentace a ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010, a vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 22. 10. 2010 smlouvu na plnění veřejné zakázky. Tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť v případě, že by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a nabídku vybraného uchazeče vyřadil a vybraného uchazeče vyloučil z účasti v zadávacím řízení, je zřejmé, že by byl v rámci zadávacího řízení vybrán jiný uchazeč, neboť vybraný uchazeč by nebyl hodnocen. Zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

Oznámení o výsledku zadávacího řízení

90. Podle § 83 odst. 1 věty první zákona je veřejný zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

91. Podle § 146 odst. 1 zákona platí, že je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen "vyhlášení"), rozumí se tím uveřejnění v

a) informačním systému podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) informačním systému podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední věstník"), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

92. Podle věty první § 157 odst. 1 zákona je informační systém informačním systémem veřejné správy.

93. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 zákona nebo § 147 zákona.

94. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne 22. 10. 2010 uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem na předmět plnění šetřené veřejné zakázky.

95. Dne 22. 2. 2012 zadavatel odeslal oznámení o zadání šetřené veřejné zakázky do informačního systému o veřejných zakázkách, což vyplývá z veřejně dostupných informací (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Form/Display/322141).

96. Úřad konstatuje, že v § 83 odst. 1 zákona je zadavateli uložena povinnost zajistit odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve stanovené lhůtě 48 dnů po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V prověřovaném případě zadavatel sice odeslal oznámení o zadání zakázky, ale nedodržel lhůtu k tomuto stanovenou zákonem, neboť odeslal oznámení o zadání zakázky 488 dnů po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Zadavatel tedy splnil svou uveřejňovací povinnost, když příslušné oznámení o zadání zakázky odeslal k uveřejnění do informačního systému o veřejných zakázkách, avšak neučinil tak ve lhůtě, kterou mu ukládá zákon v ustanovení § 83 odst. 1 zákona (tj. do 48 dnů po uzavření smlouvy). Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen oznámení o zadání zakázky odeslat k uveřejnění do 48 dnů od data uzavření smlouvy (tj. od 22. 10. 2010), tzn. do 19. 12. 2010, avšak učinil tak až dne 22. 2. 2012 (tedy po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení § 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky neodeslal k uveřejnění do 48 dnů od data uzavření smlouvy. 

97. K argumentu zadavatele, že zveřejnil „Zprávu o průběhu výběrového řízení“ na oficiální webové stránce zadavatele, a dále že dne 22. 10. 2010 odeslal předmětnou zprávu ke zveřejnění na webových stránkách MŠMT, Úřad uvádí následující. Zákon ve svém ustanovení zadavateli stanovuje lhůtu, ve které je povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (§ 83 odst. 1 zákona). Úřad zadavateli dále stanovuje povinnost, kam má být oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění odesláno, a to v případě podlimitních veřejných zakázek v § 146 odst. 1 písm. a) zákona a § 157 zákona. Z předmětných ustanovení zákona vyplývá, že zadavatel je povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do informačního systému veřejné správy. Úřad dodává, že jiné způsoby odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (které mají za následek např. zveřejnění výsledku zadávacího řízení na jiné webové stránce, než kterou stanoví zákon) nemohou nahrazovat zákonnou povinnost danou § 83 odst. 1 zákona. Úřad v této souvislosti dodává, že veřejnost očekává, že informace o výsledku zadávacího řízení budou zveřejněny v informačním systému veřejné správy tak, jak ukládá zákon. Navíc lhůta pro případné podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je odvozována právě ode dne uveřejnění oznámení o uzavření smlouvy zákonným způsobem (§ 114 odst. 4 zákona), a nikoliv ode dne zveřejnění na nějaké jiné, byť hojně navštěvované, internetové stránce.

98. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy ze dne 22. 10. 2010. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

 

 

K výroku V. tohoto rozhodnutí - uložení sankce

Správní delikt ve věci ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu „Bankovní reference na dodavatele“

99. Podle § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

100. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, nedodržel postup stanovený v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, když ve vztahu k ekonomickému a finančnímu kvalifikačnímu předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ nestanovil rozsah požadovaných informací a dokladů, neuvedl způsob prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a  zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jelikož tedy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

101. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

102. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 7. 2. 2012, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 22. 10. 2010, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 15. 11. 2013. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

Správní delikt ve věci Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek

103. Podle § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

104. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, když dokumenty Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 zaznamenávající proces hodnocení nabídek neobsahovaly dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci parametru „ostatní“ dílčího hodnotícího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ s odůvodněním, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

105. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

106. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 7. 2. 2012, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 22. 10. 2010, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 15. 11. 2013. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

Správní delikt ve věci posouzení nabídky vybraného uchazeče NEWTECH

107. Podle § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

108. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a 6 zákona, když nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv tato nabídka nesplňovala zadávací podmínku definovanou v bodu 6.1. zadávací dokumentace a ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 a vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 22. 10. 2010 smlouvu na plnění veřejné zakázky. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

109. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

110. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 7. 2. 2012, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 22. 10. 2010, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 15. 11. 2013. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

Správní delikt ve věci oznámení o výsledku zadávacího řízení

111. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 zákona nebo § 147 zákona.

112. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy ze dne 22. 10. 2010. Jelikož zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou zákonem, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

113. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

114. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 7. 2. 2012, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 22. 10. 2010, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 15. 11. 2013. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

K uložení pokuty za spáchané správní delikty

115. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.

116. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona.

117. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

118. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě zadavatel naplnil skutkové podstaty různých správních deliktů.

119. V daném případě tedy principu absorpce podléhají následující správní delikty spáchané zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona:

· nedodržení postupu stanoveného v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, když ve vztahu k ekonomickému a finančnímu kvalifikačnímu předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ zadavatel nestanovil rozsah požadovaných informací a dokladů, neuvedl způsob prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a  zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku,

· nedodržení postupu stanoveného v § 80 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, když dokumenty Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 zaznamenávající proces hodnocení nabídek neobsahovaly dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci parametru „ostatní“ dílčího hodnotícího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ s odůvodněním, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel s vybraným uchazečem dne 22. 10. 2010 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku,

· nedodržení postupu stanoveného v § 76 odst. 1 a v § 76 odst. 6 zákona, když zadavatel nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv tato nabídka nesplňovala zadávací podmínku definovanou v bodu 6.1. zadávací dokumentace a ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 a vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 22. 10. 2010 smlouvu na plnění veřejné zakázky,

Cena zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činila podle uzavřené smlouvy 4 798 800 Kč včetně DPH.  Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny zakázky) za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tedy činí podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona 239 940 Kč.

V daném případě principu absorpce podléhá rovněž následující skutková podstata správního deliktu spáchaná zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona:

· nedodržení postupu stanoveného v § 83 odst. 1 zákona, když zadavatel neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy ze dne 22. 10. 2010.

Horní hranice možné pokuty za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona činí podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona 10 000 000 Kč.

Jelikož přísněji postižitelný je v daném případě delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, činí maximální výše pokuty 10 000 000 Kč.

120. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

121. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Úřad uvádí, že uveřejňovací a tedy informativní povinnost stanovenou zákonem považuje za významnou z hlediska kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Zadavatel překročil zákonnou lhůtu podle § 83 odst. 1 věta první zákona, čímž částečně znemožnil veřejnosti (včetně dodavatelů) podání návrhu na zákaz plnění smlouvy v zákonné lhůtě (tj. do 30 kalendářních dnů od ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření smlouvy – viz § 114 odst. 4 zákona), neboť tito neměli možnost se o uzavření smlouvy dozvědět z informačního systému o veřejných zakázkách. V kontextu uvážení o závažnosti správního deliktu Úřad současně přihlédl ke skutečnosti, že zadavatel na své oficiální webové stránce zveřejnil „Zprávu o průběhu výběrového řízení“, a to dne 18. 11. 2010 (tj. 27 dnů po uzavření smlouvy), což dokládá, že zcela nerezignoval na zákonnou povinnost týkající se odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, přičemž je zřejmé, že části veřejnosti, která zná webové stránky zadavatele a poskytovatele dotací, bylo umožněno dozvědět se informaci o výsledku předmětného zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje Úřad spáchaný správní delikt za méně závažný.

122. V souvislosti s následky spáchání správního deliktu zohlednil Úřad tu skutečnost, že v důsledku neuveřejnění oznámení o zadání zakázky se veřejnost nemohla z informačního systému o veřejných zakázkách dozvědět o uzavření předmětné smlouvy na plnění veřejné zakázky a tudíž byla veřejnosti ztížena možnost podání včasného návrhu na zákaz plnění smlouvy. Následkem spáchání daného správního deliktu je tedy především narušení vnější veřejné kontroly postupu zadavatele. 

123. Jako přitěžující okolnost pro zadavatele shledává Úřad v tom, že se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil více správních deliktů, které lze považovat za závažné (zejména s ohledem na netransparentnost některých kroků zadavatele), a to

· spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 55 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, když ve vztahu k ekonomickému a finančnímu kvalifikačnímu předpokladu „bankovní reference na dodavatele“ nestanovil rozsah požadovaných informací a dokladů, neuvedl způsob prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky (podrobněji viz body 30 až 46 tohoto rozhodnutí),

· spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, když dokumenty Protokol z 2. jednání hodnotící komise konaného dne 23. 9. 2010 a „Bodové hodnocení veřejné zakázky“ ze dne 23. 9. 2010 zaznamenávající proces hodnocení nabídek neobsahovaly dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci parametru „ostatní“ dílčího hodnotícího kritéria „technické parametry nabízených zařízení“ s odůvodněním, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení (podrobněji viz body 47 až 70 tohoto rozhodnutí),

· spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a 6 zákona, když nevyřadil nabídku vybraného uchazeče NEWTECH s.r.o., ačkoliv tato nabídka nesplňovala zadávací podmínku definovanou v bodu 6.1. zadávací dokumentace a ve výzvě k podání nabídky ze dne 10. 8. 2010 a vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, (podrobněji viz body 71 až 89 tohoto rozhodnutí).

124. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl ke skutečnosti, že spáchání správních deliktů zadavatelem se týká veřejné zakázky, jejíž hodnota – 3 999 000 Kč bez DPH (4 798 800 Kč vč. DPH – je ve srovnání s maximální možnou sankcí (10 mil. Kč), kterou Úřad mohl v šetřeném případě uložit, relativně malá. Možná výše sankce za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) je však zákonem stanovena pro všechny veřejné zakázky (podlimitní, nadlimitní, relativně malé, relativně velké) shodně, tj. stejným rozpětím (0 Kč až 10 mil. Kč). Uvedené rozpětí dává Úřadu možnost při stanovení konkrétní výše pokuty zohlednit i hodnotu dané veřejné zakázky. Jinými slovy Úřad při rozhodování o výši pokuty přihlížel ke skutečnosti, zda se jedná o „velkou“ veřejnou zakázku (jejíž hodnota se pohybuje v řádech desítek, resp. stovek milionů a výše) či o zakázku „malou“ (jejíž hodnota se pohybuje v řádech jednotek milionů). Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě je sankce ukládána v souvislosti s veřejnou zakázkou, jejíž hodnota se pohybuje v řádech jednotek milionů, se výše pokuty stanovená Úřadem pohybuje u dolní hranice zákonem stanoveného rozpětí.

125. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

126. V této souvislosti Úřad při zvažování výše pokuty vycházel i z rozvahy sestavené k 31. 12. 2012, která tvoří přílohu Výroční zprávy o činnosti a hospodaření zadavatele za rok 2012. Z uvedeného účetního výkazu vyplývá, že položka rozvahy č. 92 označená jako „účet výsledku hospodaření“ vykazovala ke dni 31. 12. 2012 hodnotu 714 000 Kč. Výsledkem hospodaření zadavatele za rok končící dnem 31. 12. 2012 byl tedy zisk ve výši 714 000 Kč.

127. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

128. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad uložil pokutu ve výši 80 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

129. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy