číslo jednací: S556/2013/VZ-6079/2014/523/Krk

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 16. 9. 2013, jehož účastníkem je

• zadavatel – obec Jeneč, IČO 00241300, se sídlem Lidická 82, 252 61 Jeneč,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – obec Jeneč, IČO 00241300, se sídlem Lidická 82, 252 61 Jeneč – při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“, zahájené na základě výzvy ze dne 29. 3. 2012, na kterou byla dne 2. 5. 2012 uzavřena smlouva o dílo a při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Nástavba mateřské školy Jeneč“, zahájené na základě výzvy ze dne 2. 8. 2012, na kterou byla dne 18. 6. 2013 uzavřena smlouva o dílo, rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – obec Jeneč, IČO 00241300, se sídlem Lidická 82, 252 61 Jeneč – se při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“, zahájené na základě výzvy ze dne 29. 3. 2012, na kterou byla dne 2. 5. 2012 uzavřena smlouva o dílo a při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Nástavba mateřské školy Jeneč“, zahájené na základě výzvy ze dne 2. 8. 2012, na kterou byla dne 18. 6. 2013 uzavřena smlouva o dílo dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky do dvou samostatných výše uvedených veřejných zakázek, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 citovaného zákona a veřejnou  zakázku v rozporu s ust. § 21 citovaného zákona nezadal v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy o dílo.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – obec Jeneč, IČO 00241300, se sídlem Lidická 82, 252 61 Jeneč – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

pokuta ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

1. Zadavatel – obec Jeneč, IČO 00241300, se sídlem Lidická 82, 252 61 Jeneč (dále jen „zadavatel“) – zahájil na základě výzvy ze dne 29. 3. 2012 veřejnou zakázku malého rozsahu „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“ a na základě výzvy ze dne 2. 8. 2012 veřejnou zakázku malého rozsahu „Nástavba mateřské školy Jeneč“.

2. Úřad obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele v šetřeném výběrovém řízení „Nástavba mateřské školy Jeneč“, na jehož základě si od zadavatele vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním předmětného řízení. Z obdržené dokumentace i na základě vlastního šetření zjistil Úřad následující skutečnosti.

Výběrové řízení

3. Zadavatel na základě výzvy ze dne 29. 3. 2012 zahájil veřejnou zakázku malého rozsahu „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“. Na základě výběru nejvhodnější nabídky společnosti Václav Chýský V+M, IČO 10253793, se sídlem Smetanova 417, 273 45 Hřebeč (dále jen „společnost Václav Chýsky“) uzavřel dne 2. 5. 2012 zadavatel smlouvu o dílo č. 23005 na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž cena za dílo byla stanovena ve výši 915 541,- Kč včetně DPH. Cena bez 20 % DPH tedy činila 762 951,83 Kč.

4. Zadavatel na základě výzvy ze dne 2. 8. 2012 zahájil veřejnou zakázku malého rozsahu „Nástavba mateřské školy Jeneč“. Na základě výběru nejvhodnější nabídky společnosti JPT STAVBY s.r.o., IČO 28138023, se sídlem Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1 (dále jen „společnost JPT STAVBY s.r.o.“) uzavřel dne 18. 6. 2013 smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž cena za dílo byla stanovena ve výši 2 767 602,- Kč bez DPH.

5. Celková částka dle propočtu Úřadu za výše uvedená plnění tedy v součtu činila 3 530 553,83 Kč bez DPH.

Průběh správního řízení

6. Na základě posouzení obsahu podání, dokumentace zaslané zadavatelem a na základě vlastního zjištění získal Úřad pochybnosti, zda se uzavřením smlouvy se společností Václav Chýsky ve veřejné zakázce „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“ a společností JPT STAVBY s.r.o. ve veřejné zakázce „Nástavba mateřské školy Jeneč“ zadavatel nedopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť mohlo dojít k rozdělení předmětu veřejné zakázky, a tím ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem podle § 13 odst. 3 zákona, neboť předpokládaná hodnota uvedených veřejných zakázek v souhrnu přesahuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu a jedná se tedy o veřejnou zakázku podlimitní. Z uvedených důvodů zahájil Úřad podle § 113 zákona správní řízení z moci úřední.

7. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S556/2013/VZ-17246/2013/523/Krk ze dne 11. 9. 2013, ve kterém jej zároveň seznámil se stěžejními skutečnostmi, jež se týkaly postupu zadavatele, který uzavřel výše uvedené smlouvy, jejichž předmět plnění vykazuje známky věcné, místní a časové souvislosti, bez provedení řádného zadávacího řízení. Úřad dále zadavateli usnesením ÚOHS-S556/2013/VZ-17250/2013/523/Krk ze dne 11. 9. 2013 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

9. Dne 19. 9. 2013 doručil zadavatel Úřadu žádost o prodloužení lhůt stanovených v usnesení č. j. ÚOHS-S556/2013/VZ-17250/2013/523/Krk ze dne 11. 9. 2013 a to do 15. 10. 2013.

10. Usnesením č. j. ÚOHS-S556/2013/VZ-18098/2013/523/Krk ze dne 23. 9. 2013 Úřad uvedené lhůty prodloužil.

Vyjádření zadavatele

11. Dne 10. 10. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k zahájenému správnímu řízení. V tomto zadavatel k věcné souvislosti obou šetřených veřejných zakázek uvádí, že se nejedná o shodnou problematiku demontáží stávající střešní krytiny a stavby střechy nové. V případě veřejné zakázky „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“ bylo nutné opravit střechu vzhledem k zjištěnému zatékání do podkroví objektu a hrozbě dalšího poškození budovy. Zadavatel byl na základě těchto skutečností nucen operativně zajistit potřebné finanční prostředky, připravit potřebnou dokumentaci k projektu stavby, výběrovému řízení a zakázku zrealizovat.

12. K veřejné zakázce „Nástavba mateřské školy Jeneč“ zadavatel uvádí, že nástavba byla vyvolána potřebou zvýšení kapacity předchozích zařízení v obci na základě požadavků občanů. Podle objemu volných finančních prostředků v roce 2012 se obec rozhodla řešit problematiku zvýšení kapacity míst ve školce nástavbou stávajícího objektu, zpracovala potřebnou dokumentaci k projektu nástavby a připravila a zrealizovala výběrové řízení k uvedené veřejné zakázce. Řešení projektu spočívalo ve zvýšení části stávající budovy stavební nástavbou s příslušným technologickým vybavení, součástí díla samozřejmě musela být i demontáž části stávající střechy a nové zastřešení stavby.

13. K časové souvislosti obou šetřených veřejných zakázek zadavatel sděluje, že v případě základní školy byla oprava střechy operativní nutností s bezodkladným řešením, obec akci připravila po zjištění zatékání do objektu koncem roku 2011 v návaznosti na možnost naplánování a čerpání nezbytných finančních prostředků pro sanaci.

14. K případu mateřské školy zadavatel uvádí, že zvýšení kapacity předškolních zařízení a způsob její realizace byl vázán na možnost finančních prostředků, formu nástavby obec zvolila jako optimální řešení v návaznosti na uvolněné finanční prostředky roku 2012.

15. Ke geografické souvislosti obou veřejných zakázek zadavatel sděluje, že objekty mateřské a základní školy se nachází v zastavěné části obce, vzhledem k rozloze obce je jejich geografická blízkost samozřejmá.

16. Zadavatel je dále přesvědčen, že v přípravě a realizaci výše uvedených výběrových řízení postupoval plně v souladu s platnými předpisy, zejména s ohledem na řádnou správu a využití obecního majetku. Ve svém postupu při zadávání šetřených veřejných zakázek si není vědom pochybení a nevnímá šetřené veřejné zakázky v Úřadem uváděných souvislostech.

Závěry Úřadu

17. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace, včetně obsahu smluv uzavřených dne 2. 5. 2012 a 18. 6. 2013 mezi zadavatelem a společnostmi Václav Chýsky a JPT STAVBY s.r.o., a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při uzavírání výše uvedených smluv, jejichž předmět plnění vykazuje známky věcné, místní a časové souvislosti, bez provedení řádného zadávacího řízení, nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

18. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

19. Podle § 13 odst. 3 zákona nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

20. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 zákona a § 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Podle § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 zákona soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zákona zjednodušené podlimitní řízení.

21. Z obdržené dokumentace vyplývají následující skutečnosti.

22. Dne 29. 3. 2012 zveřejnil zadavatel výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“. Předmětem plnění veřejné zakázky byla dle výzvy k podání nabídek: demontáž stávající krytiny, latí a oplechování, výměna vadných částí krovů, položení taškové krytiny, oplechování štítů, okapy, izolace a oprava komínů.

23. Dne 2. 5. 2012 zadavatel uzavřel smlouvu o dílo č. 23005 se společností  Václav Chýský V+M, která měla předmětnou veřejnou zakázku realizovat. Cena realizace veřejné zakázky činila 915 541,- Kč včetně DPH (tedy 762 950,83 Kč bez DPH).

24. Dne 2. 8. 2012 zveřejnil zadavatel výzvu k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu „Nástavba mateřské školy Jeneč“, jejímž předmětem byla mimo jiné demontáž stávající střešní krytiny, tepelná izolace střechy na zvýšené části budovy mateřské školy a nové zastřešení formou sedlové střechy s plechovou krytinou. Z protokolu o otevírání obálek a zprávy o posouzení nabídek na veřejnou zakázku ze dne 26. 8. 2012 vyplývá, že jako nevhodnější nabídku označila hodnotící komise nabídku společnosti JPT STAVBY s.r.o., s nabídkovou cenou 2 767 602,- Kč bez DPH (nabídková cena vč. DPH 3 321 122,- Kč). Dne 18. 6. 2013 uzavřel zadavatel se společností JPT STAVBY s.r.o., smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

25. Ve vztahu k předmětu přezkumu Úřad sděluje, že pro postup zadavatele podle zákona je rozhodující zejména celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky, přičemž pro sčítání jednotlivých plnění je vždy stěžejní místní, časová a věcná, popř. funkční souvislost jednotlivých plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění, v šetřeném případě opravy střechy na ZŠ Jeneč a nástavbě MŠ Jeneč, jedná o dílčí části předmětu jedné veřejné zakázky, či o samostatné veřejné zakázky. Ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálními postupy, či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona.

26. Hodlá-li zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky a zadávat plnění samostatně, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona tak, že rozdělením předmětu veřejné zakázky nesmí předpokládaná hodnota poklesnout pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Účelem předmětných ustanovení zákona je, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat zákonným postupům zadání veřejné zakázky.

27. Skutečnost, jestli se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět byl rozdělen na části, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu veřejné zakázky věcně či místně souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti. Dle ustáleného názoru Nejvyššího správního soudu, je potřeba vycházet zejména ze skutečnosti, zda je plnění, jež má být ve prospěch zadavatele uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné. Takové závěry plynou např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, č. j. 2 Afs 198/2006, v němž soud uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících, zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ Tyto závěry byly vysloveny ve vztahu k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nicméně jejich obecný dopad je možné plně využít i pro posouzení předmětné otázky ve smyslu nyní platného a účinného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

28. Dle výpisu registru ekonomických subjektů (ARES, http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_res.cgi?ico=71008420&jazyk=cz&xml=1) je Základní škola a Mateřská škola Jeneč (IČO 71008420, se sídlem Lidická 265, 25 261 Jeneč) příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je obec Jeneč. Příspěvková organizace vznikla ke dni 1. 1. 2003.

29. Pro posouzení, zda se v šetřeném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, či o zakázky samostatné, je rozhodující věcný charakter poptávaného plnění, tedy zda se jedná o plnění totožné či obdobné, které je uskutečňované pro téhož zadavatele, v témže časovém období a za obdobných podmínek. Úřad se proto nejprve zabýval hlediskem věcné souvislosti a z předložených dokumentací předmětných zakázek zjistil, že předmětem plnění veřejné zakázky „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“ byla dle výzvy k podání nabídek demontáž stávající krytiny, latí a oplechování, výměna vadných částí krovů, položení taškové krytiny, oplechování štítů, okapy, izolace a oprava komínů.  Předmětem plnění veřejné zakázky „Nástavba mateřské školy Jeneč“ byla demontáž stávající střešní krytiny, nástavba stávajícího objektu, tepelná izolace střechy na zvýšené části budovy mateřské školy a nové zastřešení formou sedlové střechy s plechovou krytinou. Tedy již ze samotného vymezení předmětů plnění zadavatelem v zadávací dokumentaci, je zřejmá věcná souvislost uvedených plnění, neboť se jedná o stavební práce, obdobného rozsahu a účelu. K naplnění hlediska věcné (resp. funkční) souvislosti není dle názoru Úřadu nezbytné, aby byly objekty z hlediska své funkce zcela totožné, postačí, jsou-li jejich funkce povahy obdobné. Tak tomu v šetřeném případě bylo, neboť se jedná o objekty příspěvkové organizace zadavatele, které slouží k zajišťování vzdělávacích potřeb školních a předškolních dětí v rámci školského systému. Na základě výše uvedeného je proto Úřad toho názoru, že se věcná souvislost byla v šetřeném případě prokázána.

30. Vzhledem ke skutečnosti, že místem plnění bylo území obce Jeneč, kdy mateřská škola se nachází na adrese ul. Sportovní 335, Jeneč, a základní škola na adrese Lidická 265, Jeneč, které spolu sousedí přes fotbalové hřiště TJ Sokol Jeneč v rámci jednoho areálu, je Úřad toho názoru, že mezi jednotlivými předměty plnění existovala taktéž vzájemná místní souvislost.

31. Ze zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce Jeneč ze dne 7. 12. 2011 jednoznačně vyplývá, že veřejná zakázka „Nástavba mateřské školy Jeneč“ bude financována z vlastních zdrojů obce. Na webových stránkách zadavatele (http://www.jenec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5826&id_dokumenty=19853) je dále dostupný plán investic a oprav pro rok 2012, který je datován 23. 12. 2011 a který uvádí, že na novou střechu MŠ Jeneč plánuje zadavatel vydat 4 000 000,- Kč a na opravu střechy ZŠ plánuje vydat 1 000 000,- Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že již koncem roku 2011 plánoval zadavatel finanční prostředky současně pro opravu střechy na ZŠ Jeneč a nástavbu na MŠ Jeneč.

32. V zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce Jeneč ze dne 11. 1. 2012, které je uveřejněno na stránkách obce (http://www.jenec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5826&id_dokumenty=19884) je mimo jiné uvedeno, že „zastupitelstvo schvaluje záměr nástavby a výstavby sedlové střechy na budově MŠ.“ Skutečnost, že již v době zadání veřejné zakázky „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“, která byla zveřejněna výzvou dne 29. 3. 2012, věděl zadavatel o potřebě nástavby a nové střechy na budově MŠ Jeneč a projekt nástavby MŠ Jeneč byl již připravován (Technická zpráva k veřejné zakázce „Nástavba mateřské školy Jeneč“ je z dubna 2012, tato technická zpráva je součástí dokumentace nástavby střechy MŠ zveřejněné na webových stránkách zadavatele http://www.jenec.cz/zadani-verejne-zakazky/d-20160/p1=3360) potvrzuje časovou souvislost obou šetřených zakázek „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“ a „Nástavba mateřské školy Jeneč“.

33. Vzhledem k tomu, že v daném případě jednotlivá plnění naplnila všechny tři základní podmínky, na jejichž základě se posuzuje vzájemná souvislost mezi plněními, Úřad konstatuje, že výše uvedené plnění veřejné zakázky „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“ a veřejné zakázky „Nástavba mateřské školy Jeneč“ tvoří předmět jedné veřejné zakázky a proto byl zadavatel povinen sečíst hodnotu poptávaných plnění pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a na základě její výše byl povinen provést odpovídající zadávací řízení. Jelikož celková hodnota takovéto veřejné zakázky činí 3 530 552,83 Kč bez DPH, měla být s ohledem na ust. 12 odst. 2 zákona a § 21 odst. 2 zákona zadána v některém ze zadávacích řízení určených zákonem pro podlimitní veřejné zakázky.

34. Úřad konstatuje, že v daném případě není podstatná ta skutečnost, že podpis obou smluv šetřených veřejných zakázek dělí cca 13 měsíců, neboť tato prodleva byla způsobena nečinností samotného zadavatele. V protokolu o otevírání obálek a zprávě o posouzení nabídek na veřejnou zakázku „Nástavba mateřské školy Jeneč“ se uvádí, že „26. 8. 2012 se sešla výběrová komise (…), byla vybrána firma JPT STAVBY, České Budějovice jako nejvýhodnější.“ Do dne 18. 6. 2013, kdy byla uzavřena smlouva se společností JPT STAVBY, však zadavatel v předmětné veřejné zakázce neučinil žádné další úkony. Původní záměr zadavatele, zahájit plnění veřejné zakázky „Nástavba mateřské školy Jeneč“ dříve než byla skutečně realizována, vyplývá z výzvy k podání nabídek ze dne 2. 8. 2012, kde se uvádí: „Platnost pevné nabídkové ceny po dobu realizace prací, tj. do konce roku 2012.“

35. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel porušil zákaz stanovený v ust. § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět jedné veřejné zakázky do dvou samostatných zakázek, přestože mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná, časová a místní souvislost, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod zákonem stanovený finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku. V návaznosti na toto pochybení zadavatel tuto veřejnou zakázku v rozporu s § 21 zákona nezadal v odpovídajícím zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by při vyšší informovanosti dodavatelů obdržel zadavatel v rámci zadávacího řízení i jiné, pro něj výhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na realizaci předmětu této veřejné zakázky.

Uložení pokuty

36. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

37. Jelikož zadavatel nesplnil podmínky stanovené v ust. § 13 odst. 3 zákona a § 21 zákona a uzavřel smlouvy se společnostmi Václav Chýsky a JPT STAVBY s.r.o. na způsobem, při němž nedodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, dopustil se tak spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

38. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uloží se za správní delikt pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákon Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 4 236 663,- Kč vč. DPH. Maximální výše pokuty, která může být zadavateli uložena, tedy činí 423 666,3 Kč.

39. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

40. Před uložením pokuty tedy Úřad ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V daném případě došlo ke spáchání správního deliktu uzavřením smlouvy dne 18. 6. 2013, a tudíž je podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona naplněna.

41. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnosti, za nichž byl spáchán.

42. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.

43. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že uzavřel smlouvy s vybranými uchazeči na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený zákonem. Úřad vzal v potaz tu skutečnost, že zadavatel omezil soutěžní prostředí tím, že předmětnou veřejnou zakázku nezadával řádným způsobem, což mohlo mít za důsledek nižší informovanost potenciálních dodavatelů o poptávaném plnění. Omezení soutěžního prostředí je přitom považováno za jedno z nejzávažnějších pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. Postupem zadavatele došlo k významnému omezení základního účelu procesu zadávání veřejné zakázky, kterým je zajištění spravedlivé soutěže o cenu v souladu se základními principy zadávání vyplývajícími z ust. § 6 odst. 1 zákona. S ohledem na předmět plnění nelze předpokládat, že by na trhu neexistovali i jiní dodavatelé schopní zajistit zadavatelem požadované plnění. Následkem tohoto postupu byla skutečnost, že vybraní uchazeči nebyli vystaveni potenciálně možné konkurenci a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, v jehož důsledku mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků.

44. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že před uzavřením smlouvy se společností JPT STAVBY s.r.o. v zadávacím řízení „Nástavba mateřské školy Jeneč“ byl zadavatel Úřadem přípisem č. j. ÚOHS-P885/2012/VZ-5666/2013/523/Krk ze dne 17. 4. 2013 upozorněn, že uzavřením smlouvy se společností JPT STAVBY s.r.o. v zadávacím řízení „Nástavba mateřské školy Jeneč“ by mohla být naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť by došlo k rozdělení předmětu veřejné zakázky a tím ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené na základě § 13 odst. 3 zákona, neboť předpokládaná hodnota uvedených veřejných zakázek v souhrnu přesahuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu a jedná se tedy o veřejnou zakázku podlimitní. Dále byl zadavatel upozorněn, že v takovém případě by následně mohl Úřad zahájit správní řízení z moci úřední. V uvedeném dopise dále poskytl Úřad zadavateli návod řešení výše uvedeného problému, tedy zadat veřejnou zakázku „Nástavba mateřské školy Jeneč“ v příslušném druhu zadávacího řízení dle § 21 zákona s tím, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem bude nástavba mateřské školy Jeneč, započíst předpokládanou hodnotu již realizované veřejné zakázky „Oprava střechy na budově ZŠ Jeneč“.

45. K okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v projednávaném případě z obdržených podkladů vyplývá, že u obou předmětných výběrových řízení bylo předmětem hodnocení minimálně 6 nabídek a tak byla zachována alespoň určitá míra soutěže o cenu. Úřad k těmto okolnostem přihlédl při zvažování výše sankce. Jak ale vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, postup zadavatele i přes tento prvek existence soutěže o veřejnou zakázku nebyl v souladu se zákonem, přičemž pochybení zadavatele mohlo mít za důsledek omezení soutěžního prostředí, které je považováno za závažné pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad proto k výše uvedeným okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona, protože pouze postup podle zákona je dostatečně průkazným procesem výběru nejvhodnější nabídky na předmět plnění veřejné zakázky.

46. Uložení pokuty plnění především dvě základní funkce, a to funkci represivní a funkci preventivní, přičemž tyto nejsou vzájemně oddělitelné. V šetřeném případě má pokuta charakter konstatování protiprávního jednání a s ohledem na svou výši má i represivní dopad. Úřad k uvedenému podotýká, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že „konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.“

47. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“ nebo mající likvidační charakter.

48. Z rozpisu schváleného rozpočtu za rok 2013 (http://www.jenec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5826&id_dokumenty=20306) Úřad zjistil, že zadavatel předpokládá pro rok 2013 příjmy ve výši 14 427 000. Kč a výdaje ve výši 22 595 000 Kč. Z uvedeného lze dovodit, že zadavatel předpokládá pro rok 2013 ztrátu ve výši 8 168 000,- Kč. Dále se však v uvedeném dokumentu uvádí, že „schodek rozpočtu bude vyrovnán z finančních prostředků na účtech obce Jeneč.“ Úřad k uvedenému uvádí, že z rozpočtů pro jednotlivé roky, které jsou zveřejněny na webových stránkách obce (http://www.jenec.cz/rozpocty-obce/ds-1927/p1=2476) vyplývá, že zadavatel realizoval na konci účetního období ztrátu v několika posledních letech, která byla vyrovnávána z finančních prostředků na účtech nebo z poskytnutých dotací. S ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, Úřad nepovažuje udělenou pokutu za krajně nespravedlivou či mající likvidační charakter.

49. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

50. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokuta, jakkoliv se může jevit jako relativně nízká je schopna podle Úřadu naplnit preventivní funkci spočívající v předcházení porušování zákona.

51. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem k zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty ve výši 30 000,- Kč, neboť veřejná zakázka je již realizována a nápravy tedy nelze dosáhnout.

52. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1. obec Jeneč, Lidická 82, 252 61 Jeneč

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy