číslo jednací: S256/2012/VZ-9327/2013/510/ASh

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 5. 2012, na návrh ze dne 2. 5. 2012, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc,
• navrhovatel – GTS Czech s.r.o., IČO 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, Žižkov, zastoupený ve správním řízení na základě plné moci ze dne 12. 4. 2012 Mgr. Vítězslavou Kukákovou, podnikatelkou, IČO 88107787, místem podnikání Zadní 209, 691 26 Pouzdřany,
• vybraný uchazeč – CellBest s.r.o., IČO 28628101, se sídlem Hodolanská 413/32, 779 00 Olomouc – Hodolany,

ve věci vymezené obsahem návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Zajištění telekomunikačních služeb mobilní a pevné sítě na Univerzitě Palackého v Olomouci, vč. servisní podpory“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 7202011010845 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112453 na návrh ze dne 2. 5. 2012, rozhodl takto:

Návrh navrhovatele GTS Czech s. r. o., IČ 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, ze dne 2. 5. 2012 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách.

 

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – uveřejnila podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) v informačním systému o veřejných zakázkách dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 7202011010845 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112453 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění telekomunikačních služeb mobilní a pevné sítě na Univerzitě Palackého v Olomouci, vč. servisní podpory“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmět plnění veřejné zakázky v oznámení o zakázce vymezil zadavatel jako zajištění služeb mobilní a pevné (fixní) sítě zadavatelem v rozsahu poskytování služeb, které umožní vzájemné volání mezi všemi SIM kartami používanými zadavatelem a všemi pevnými telefonními čísly zadavatele. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 12 000 000,- Kč bez DPH.

3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání zakázky zadavatel v oznámení o zakázce uvedl nejnižší nabídkovou cenu.

4. Dopisem ze dne 13. 4. 2012 podal uchazeč – GTS Czech s.r.o., IČO 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, Žižkov, zastoupený ve správním řízení na základě plné moci ze dne 12. 4. 2012 Mgr. Vítězslavou Kukákovou, podnikatelkou, IČO 88107787, místem podnikání Zadní 209, 691 26 Pouzdřany (dále jen „navrhovatel“ nebo „GTS Czech s.r.o.“) námitky proti zadávacím podmínkám, ve kterých se domáhal, aby zadavatel v rámci vyřízení námitek změnil podmínky zadání tak, že umožní podání nabídky zvlášť pro fixní a zvlášť pro mobilní telekomunikační služby, a současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, popřípadě aby zadavatel zrušil předmětné zadávací řízení a vyhlásil zadávací řízení nové, jehož podmínky umožní účast stěžovatele a dalších způsobilých dodavatelů ucházet se podáním nabídky o plnění příslušné části veřejné zakázky.  

5. Z předložené dokumentace vyplývá, že námitky směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky byly zadavateli doručeny dne 13. 4. 2012. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 4. 2012 stěžovatel obdržel téhož dne. Vzhledem k tomu, že se stěžovatel neztotožnil s rozhodnutím zadavatele o námitkách, podal dopisem ze dne 2. 5. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na nařízení předběžného opatření k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 7. 6. 2012 k předmětné veřejné zakázce Úřad zjistil, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídku uchazeče CellBest s.r.o., IČO 28628101, se sídlem Hodolanská 413/32, 779 00 Olomouc – Hodolany (dále jen „CellBest s.r.o.“) a nabídku uchazeče Dial Telecom, a.s., IČO 28175492, Křižíkova 36a/237, 186 00 Praha 8 – Karlín (dále jen „Dial Telecom, a.s.“). V průběhu otevírání obálek nebyly vyřazeny žádné nabídky.

7. Hodnotící komise v „Protokolu o posouzení kvalifikace“ ze dne 7. 6. 2012 posoudila jednotlivé nabídky z hlediska splnění kvalifikačních požadavků a rozhodla se vyzvat uchazeče Dial Telecom, a.s. k podání vysvětlení ohledně absence čestného prohlášení, kterým uchazeč předloží seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele. Uchazeč ve stanovené lhůtě doručil požadované čestné prohlášení. V průběhu posuzování kvalifikace nebyly vyřazeny žádné nabídky.

8. Dopisem ze dne 22. 6. 2012 zaslal zadavatel uchazeči CellBest s.r.o. písemnou žádost o zdůvodnění nabídky, která vykazovala v některých položkách v porovnání s druhou obdrženou nabídkou znaky mimořádně nízké nabídkové ceny. Uchazeč ve stanovené lhůtě doručil požadované písemné prohlášení ke zdůvodnění mimořádně nízké ceny u některých položek nabídky uchazeče.

9. Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 7. 2012 hodnotící komise provedla hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria „celková nejnižší nabídková cena“, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria hodnotila „cenu služeb tarif Major“, „cenu služeb tarif Minor“, „cena služeb ISDN“, „jednotkové ceny služeb ostatních“, „cena za poskytování servisní podpory komunikačního systému“. Na základě součtu výsledných hodnot dílčích hodnotících kritérií u jednotlivých nabídek stanovila hodnotící komise pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek, kdy jako nejvhodnější byla vyhodnocena nabídka uchazeče CellBest s.r.o. Zadavatel na základě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek rozhodl dne 3. 7. 2012 o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče CellBest s.r.o. (dále jen „vybraný uchazeč“).

Obsah návrhu

10. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění telekomunikačních služeb v mobilní a pevné (fixní) síti a poskytování servisní podpory komunikačního systému (telefonní ústředny). Navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na to, že zadavatel požaduje poskytnutí celého plnění od jednoho dodavatele a neumožňuje rozdělení veřejné zakázky na části. Navrhovatel napadá toto společné plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí prostřednictvím jednoho smluvního vztahu s jedním vybraným uchazečem, protože disponuje pouze telekomunikační infrastrukturou pro pevné sítě. Navrhovatel spatřuje závažné narušení soutěže ve vymezení zadávacích podmínek, kdy dle jeho názoru zadavatel nedůvodně omezil počet potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku.

11. Navrhovatel dále konstatuje, že předmět veřejné zakázky je natolik široce vymezen, že způsobuje diskriminaci většiny dodavatelů – telekomunikačních operátorů a v podstatě vylučuje konkurenční prostředí. Navrhovatel k tomuto dále uvádí, že zadavatel svým požadavkem na společné poskytování telekomunikačních služeb v mobilní i pevné síti způsobil, že v zadávacím řízení bude moci podat nabídku pouze dodavatel, který disponuje současně jak pevnou, tak i mobilní sítí.

12. Dle názoru navrhovatele existují V České republice pouze tři dodavatelé, kteří jsou schopni plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kombinaci telekomunikačních služeb, a to vlastníci infrastruktur mobilních telekomunikačních sítí. Navrhovatel dále uvádí, že ačkoliv podmínky zadání výslovně nepodmiňují účast ve veřejné zakázce vlastnictvím infrastruktury mobilních sítí, dle názoru navrhovatele veřejnou zakázku v současné době fakticky nemůže plnit subjekt, který danou sítí nedisponuje.

13. Navrhovatel se domnívá, že povaha provozu mobilních a pevných telefonních sítí je natolik odlišná, že jejich spojování je zcela neopodstatněné. Dle názoru navrhovatele se jedná o plnění, které spolu vzájemně nesouvisí a jeho společné poptávání je nedůvodné. Navrhovatel k tomuto uvádí, že předmětem veřejné zakázky jsou sice služby, které lze souhrnně označit jako telekomunikační, jejich charakter a povaha jsou však významně odlišné, přičemž rozdíly spočívají především ve způsobu realizace služeb a infrastruktuře potřebné k jejich plnění, což se odráží i v odlišných okruzích dodavatelů, kteří jednotlivé druhy telekomunikačních služeb poskytují.

14. Navrhovatel uvádí, že pokud by služby v mobilních a pevných sítích byly odděleny, mohla by se o veřejnou zakázku ucházet teoreticky řada dalších dodavatelů. O veřejnou zakázku tak, jak je vymezena, se mohou dle názoru navrhovatele ucházet pouze tři mobilní telekomunikační operátoři. Navrhovatel má za to, že omezení konkurenčního prostředí prostřednictvím požadavku na společné plnění fixních a mobilních telekomunikačních služeb je skutečně značné. Z pohledu navrhovatele by mobilní operátoři mezi sebou soutěžili ryze formálním způsobem, v mezích své koexistence na oligopolním trhu a hlavně bez obav z vnějšího tlaku od opravdových konkurentů. Navrhovatel je toho názoru, že teprve účast ostatních dodavatelů (včetně navrhovatele) zajistí skutečné a hmatatelné konkurenční prostředí, z jehož existence může zadavatel vytěžit lepší cenu a výhodnější technologické či smluvní podmínky.

15. Navrhovatel nezpochybňuje právo zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky a stanovit podmínky zadání podle svých konkrétních potřeb, postup zadavatele však nesmí být v rozporu se zákonem. Jak navrhovatel konstatoval již ve svých námitkách, právo zadavatele zohlednit své potřeby při specifikaci požadavků na předmět plnění veřejné zakázky je ohraničeno zákonem a jeho zásadami, kterými se zadavatel musí řídit při zadání veřejné zakázky vždy, vymezení předmětu plnění nevyjímaje.

16. Dle názoru navrhovatele požadavky zadavatele na neomezené volání ve vnitropodnikové síti, na účtování hovorů po vteřinách a na nulovou sazbu při volání v rámci mobilních a pevných linek provozovaných zadavatelem v obou směrech volání mohly být taktéž stanoveny i v případě rozdělené veřejné zakázky. Navrhovatel k tomuto dále uvádí, že vlastní koncepce telekomunikačních služeb by mohla být bez větších změn a dopadu na provoz zadavatele zachována i při rozdělení veřejné zakázky a nemůže být tedy relevantním důvodem, proč zadavatel odmítl rozdělení veřejné zakázky na části připustit.

17. K argumentu zadavatele, že požaduje sjednocení podpory, účetních dokladů, účetní období, kontaktních osob, formátů dat, ale také jednotné reklamační postupy, hlášení poruch atd. navrhovatel dále uvádí, že poukazování na administrativní a časovou neefektivitu, případně na možnost problémů s koordinací patří mezi obvyklou argumentaci zadavatelů, jež se v telekomunikačním sektoru snaží vyhnout skutečně otevřeným soutěžím. Nedůvodnost těchto argumentů potvrzuje dle názoru navrhovatele odborné vyjádření Ing. Tomáše Korečka, znalce pro odbor kybernetika – informační systémy, programové vybavení, datové komunikace a telekomunikace, které navrhovatel zaslal jako přílohu návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „odborné vyjádření“). Navrhovatel dále uvádí, že po zadavateli nežádal, aby snižoval vysoké nároky na kvalitu nebo parametry dostupnosti jednotlivých telekomunikačních služeb, jež jsou zaručeny smluvními podmínkami, včetně sankcí a pokud.

18. Navrhovatel považuje tvrzení zadavatele o požadavku plné integrace poptávaných služeb v rozporu se zadávací dokumentací. K tomuto navrhovatel uvádí, že mobilní telekomunikační služby požadované zadavatelem nemají žádnou bezprostřední vazbu na zbývající fixní telekomunikační služby a nejsou s nimi provázány v ucelený funkční celek. Navrhovatel tvrdí, že mobilní telefony fungují zcela autonomně a s fixní sítí nemají žádné společné funkce.

19. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského sudu v Brně č.j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010, v němž soud dospěl k závěru, že pokud by povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla, a zároveň rozdělení nebránil ani § 13 odst. 3 zákona, bylo by podle názoru soudu namístě, aby zadavatel institutu rozdělení veřejné zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že zákon jeho využití výslovně neukládá. V opačném případě by totiž omezil hospodářskou soutěž mezi dodavateli a porušil tak § 6 zákona. Pokud zákon zakazuje při zadávání veřejných zakázek diskriminaci, pak je třeba dovodit, že zadavatel je povinen postupovat tak, aby tento zákaz respektoval a v zadávacím řízení se diskriminace nedopouštěl. Je-li jediným způsobem, jak toho dosáhnout, rozdělení veřejné zakázky na tuto možnost zákon výslovně připouští, je třeba takový postup (rozdělení veřejné zakázky z důvodu zabránění diskriminace) považovat za postup zákonem uložený.

20. Navrhovatel dále uvádí, že důraz na dělení veřejných zakázek a s tím i na zvýšení počtu možných uchazečů o veřejnou zakázku klade i připravovaná legislativa. V návrhu nové směrnice o zadávání veřejných zakázek evropského parlamentu a Rady, která by měla platit od poloviny roku 2014 je doporučení rozdělování veřejných zakázek na části jednoznačně uvedeno. Navrhovatel dále konstatuje, že omezení hospodářské soutěže, jehož se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil, má rovněž negativní dopad na hospodárnost, efektivitu i účelnost plnění veřejné zakázky. Pokud by zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na části, byla by tím dle názoru navrhovatele dodržena nejen zásada zákazu diskriminace, ale společně s vyšším počtem uchazečů, kteří by se takto rozdělené veřejné zakázky v jejích částech mohli účastnit, by se zásadním způsobem zvýšila konkurence. V konečném důsledku by takový postup pro zadavatele nepochybně znamenal získání výhodnější nabídkové ceny a tedy dosažení finanční úspory.

21. Navrhovatel konstatuje, že výše popsaným postupem zadavatele je mu bráněno v tom, aby se účastnil zadávacího řízení, nabídku přitom nemůže podat ani ve sdružení s jiným dodavatelem či za pomoci subdodavatele, a to z objektivních, na vůli navrhovatele zcela nezávislých důvodů. Navrhovatel uvádí, že nemůže podat nabídku společně s dalším dodavatelem, neboť žádný ze tří potenciálních dodavatelů, kteří disponují infrastrukturou mobilní sítě, o takovou formu spolupráce nejeví zájem. Navrhovatel konstatuje, že vždy oslovoval ke spolupráci na obdobných případech dva dodavatele společnosti T-Mobile Czech Republic a. s., a Vodafone Czech Republic a. s. Uvedení dodavatelé si dle názoru navrhovatele dobře uvědomují, že bez jejich účasti žádný další dodavatel nabídku nepodá. Navrhovatel dle svého vyjádření nemůže podat svoji nabídku s využitím subdodávky od jiného dodavatele ani nemůže poskytnout subdodavatelské plnění některému z mobilních operátorů. Podle navrhovatele v České republice neexistuje velkoobchodní trh mobilních služeb a mobilní operátoři nejsou nuceni umožnit velkoobchodní přístup ke službám operátorům pevných sítí ani dalším poskytovatelům, čímž je omezena spravedlivá soutěž o zákazníky v této oblasti.

22. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje navrhovatel za prokázané, že se zadavatel tím, že v rámci předmětu veřejné zakázky poptává současně poskytování fixních a mobilních telekomunikačních služeb a neumožnil podání nabídky na tyto služby zvlášť, dopustil nepřípustného omezení hospodářské soutěže a tedy porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 zákona. Navrhovateli tak vznikla újma, protože nemůže na veřejnou zakázku podat nabídku, ačkoliv by tak učinit mohl, pokud by zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na části a umožnil podat nabídky pro každou z nich zvlášť. S odkazem na uvedené porušení zákona zadavatelem a vznik újmy na právech navrhovatele se navrhovatel domáhá, aby Úřad uložil ve smyslu § 118 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Stanovisko zadavatele k návrhu ze dne 10. 5. 2012 včetně vyjádření ze dne 22. 5. 2012

23. Zadavatel ve svém vyjádření k obdrženému návrhu ze dne 10. 5. 2012 uvedl, že při zpracování zadávací dokumentace prioritně vycházel z účelu a cíle veřejné zakázky, kterým je potřeba zajištění komplexních komunikačních hlasových potřeb spojených s hlasovými a datovými komunikacemi Univerzity Palackého v Olomouci s velkým počtem uživatelů. Zadavatel k tomuto uvádí, že účel zakázky a následné zpracování zadávací dokumentace bylo z jeho strany podrobeno věcnému, časovému, místnímu, funkčnímu, procesnímu, technologickému a zvláště ekonomickému rozboru.

24. Podle zadavatele je rozsah a předmět plnění prokazatelně propojen v rámci způsobu a rozsahu využívání hlasových a datových komunikačních služeb, kde zadavatel i při volání do pevných nebo mobilních čísel v ČR vyžaduje podmínky integrující pevná a mobilní telefonní čísla do jednoho celku na základě využití technologie poskytovatelů těchto služeb nebo na základě využití zadavatelem provozované technologie komunikačního systému. Jak je popsáno v zadávacích podmínkách, zadavatel mimo jiné požaduje sjednocení podpory, účetních dokladů, účetního období, kontaktních osob, formátů dat určených pro automatické importy atd.  Zadavatel je toho názoru, že se nejedná o dodávku zařízení nebo výrobků, ale o poskytování dotčených služeb, a to služeb komplexních, jejichž rozsah není ohraničen pouze oceněním provolaných minut nebo zaslaných/přijatých datových zpráv, ale také všech doprovodných agend, jako jsou například jednotné reklamační postupy, hlášení poruch, hlášení krádeží, požadavků na změnu nastavení služeb, definování nových zařízení do stávajících skupin, nákladových struktur a jejich průběžná aktualizace.

25. Zadavatel uvádí, že při koncipování zadávacích podmínek zvažoval zejména:

a) vlastní zkušenosti, zjištění a potřeby z období předchozích čtyř let s provozem komunikačního systému pro takto velký počet uživatelů, kde se jedná o provozování specifického výrobku – komunikačního systému typu CM ve verzi 3.1. se značným rozsahem spotřebovaných komplexních služeb poptávaných v zadávací dokumentaci,

b) vlastní zkušenosti, zjištění a potřeby s využíváním hlasových pevných linek,

c) náklady na provozování grantových a služebních SIM karet, pevných linek (klapek) a integraci mezi nimi,

d) vlastní zkušenosti zjištění a potřeby.

26. Zadavatel poukazuje na to, že náklady za odchozí hovory z jeho komunikačního systému při volání do pevných destinací v ČR včetně všech pevných placených destinací ve světě, se v celkovém objemu volání statisticky prokazatelně postupně snižují a činí v současné době cca 30 % z provozních nákladů za účty provolané přes komunikační systém zadavatele. Naproti tomu volání z pevných linek komunikačního systému zadavatele nebo samostatně užívaných HTS na mobilní čísla průběžně roste a činí v současnosti neméně než 70 % nákladů na měsíční účty provolaných přes komunikační systém. Jak zadavatel uvádí, tento 70 % náklad volání z pevných linek na mobilní čísla se zadavatel snaží ovlivnit reálně v těchto bodech:

a) vyjednáním výhodnější sazby za minutu volání do mobilních sítí,

b) způsobem účtování hovorů (zadavatel požaduje účtování po vteřinách ve všech směrech odchozích volání),

c) vyjednáním nulové sazby při volání v rámci mobilních a pevných linek provozovaných zadavatelem v obou směrech volání, tedy při volání z pobočkových linek na mobilní čísla zadavatele a při volání mobilních čísel zadavatele na pevné linky zadavatele.

27. Z pohledu zadavatele je právě tato koncepce neomezeného volání ve vnitropodnikové síti jedna z klíčových položek stávajících a budoucích provozních nákladů. Zadavatel k tomuto dále konstatuje, že pokud by rozdělil veřejnou zakázku na dvě části, pak by v žádném případě nemohl „nařizovat“ subjektům, aby mezi sebou případné dva subjekty, tj. poskytovatel služby mobilní sítě a poskytovatel služby pevné sítě, účtovaly mezi mobilní a pevnou sítí zadavatele nulové částky. Takové jednání by bylo z pohledu zadavatele zcela netransparentní a diskriminační.

28. Zadavatel dále uvádí, že náklady jeho pracovníků jsou v rámci privátních podnikových volání jednou z dalších položek, která má vliv na celkové účty za hlasové služby a v případě jejího požadovaného nastavení dle platné zadávací dokumentace umožní neomezené služební volání v rámci komunikačních systémů a koncových zařízení zadavatele. Zadavatel navíc požaduje v rámci zadání také plnou integraci mobilních a pevných čísel v popsaném rozsahu právě za účelem získání dalších ekonomických a zejména pak procesních benefitů vyplývajících z takto nastavených služeb. Zadavatel požaduje zvýšení inteligence provozování hlasových služeb s vazbou na pevné linky zaměstnance, což bez požadované plné integrace služeb/nákladů mobilních a pevných linek nelze uskutečnit.

29. Zadavatel ve svém vyjádření konstatuje, že na servisních poplatcích v případě komplexního soutěžení uspoří oproti odděleným soutěžím univerzita s komplexním pokrytím komunikačních služeb včetně servisu zařízení více jak 50 % nákladů oproti samostatnému soutěžení všech poptávaných služeb, což představuje předpokládanou úsporu více jak několik stovek tisíc Kč ročně pro obdobnou službu na rozsahem a typem obdobnému komunikačním systému výrobce Avaya a při obdobném rozsahu podpory jako předpokládá zadavatel na svém zařízení.

30. K tomuto zadavatel uvádí, že přestože v námitce navrhovatele je zmíněno, že vyšší administrativní a logistická náročnost, která by s rozdělením veřejné zakázky na části a s umožněním podávání nabídek na jednotlivé části mohla být spojena, by neměla být důvodem, který by ospravedlňoval případné omezení konkurence, nelze takovýto názor aplikovat na tento případ, na tuto veřejnou zakázku, neboť se dle názoru zadavatele jedná o neporovnatelné předměty poskytovaného plnění.

31. Zadavatel důsledně a dlouhodobě sleduje vývoj provozních nákladů spojených s provozem mobilních a pevných hlasových služeb, stejně tak jako komplexní náklady na podporu komunikačního systému a koncových zařízení. Podle názoru zadavatele je rozhodnutí pro zvolenou komplexní poptávku zcela v souladu s potřebami a výsledky sledovaných ekonomických parametrů.

32. Zadavatel poukazuje na fakt, že navrhovatel pro podporu své argumentace, že by rozdělením zakázky na části zadavatel nepochybně získal výhodnější nabídkovou cenu, neuvádí žádné tvrzení ani příklady. Na důkaz, že ne vždy je rozdělení zakázky výhodné, uvedl zadavatel příklad z dostupných veřejných zdrojů, kdy Magistrát města Kladna poptával telekomunikační služby hromadně a získal tak výhodnější cenové podmínky.

33. Zadavatel naprosto odmítá tvrzení navrhovatele, že v České republice existují pouze tři dodavatelé (vlastníci infrastruktur mobilních telekomunikačních síti tzv. operátoři), kteří jsou schopní plnit veřejnou zakázku v rozsahu a kombinaci telekomunikačních služeb požadovaném zadavatelem. K tomuto zadavatel uvádí, že zadávací podmínky nepodmiňují účast ve veřejné zakázce vlastnictvím infrastruktur mobilních sítí tzn. účast v zadávacím řízení není omezena pouze na „operátory“ vlastnící potřebnou infrastrukturu. Reálně se tak dle názoru zadavatele může zúčastnit jakýkoli obchodní partner jakéhokoliv operátora, který splní požadované kvalifikační a věcné požadavky vyplývající ze zadávací dokumentace.

34. Otázku tvrzení navrhovatele o odlišnosti charakteru a povahy poptávaných služeb zadavatel chápe jako technologický pohled navrhovatele. Pokud jde o požadavek na služby ve formě „bezešvého“ propojení mobilních a pevných služeb, zadavatel umožnuje plnou integraci poptávaných služeb buď na prostředcích poskytovatele služeb (uchazeče o veřejnou zakázku) nebo nabízí možnost využití zadavatelem provozovaného komunikačního systému v rozsahu a v souladu s potřebami zadavatele. To je dle názoru zadavatele další reálný důkaz o snaze zajištění potřeb zadavatele i uchazečem, který by nemohl požadovanou službu poskytovat na své vlastní technologii. Pokud jde o požadavek na virtuální podnikové volání, které je z ohledu na služby dalším dokladem o nevhodnosti dělení předmětu zadání na více subjektů, jedná se o standardní ekonomicky i provozně smysluplný požadavek objevující se pravidelně na českém i evropském telekomunikačním trhu u subjektů velikosti zadavatele.

35. Zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje, že v případě předmětné veřejné zakázky se jedná o plnění, která spolu vzájemně souvisejí. Rozsah a předmět plnění je prokazatelně propojen v rámci způsobu a rozsahu využívání hlasových a datových komunikačních služeb. V tomto případě se nejedná o dodávku zařízení nebo výrobků, ale o poskytování komplexních služeb, jejichž rozsah se neomezuje a není ohraničen pouze oceněním provolaných minut nebo zaslaných/přijatých datových zpráv, ale také všech doprovodných agend, jakou jsou například jednotné reklamační postupy, servisní centralizovaná podpora vedoucí k centrální evidenci pro budoucí statistické zpracování, omezení vyloučení „neautorizovaných nákupů“ koncových zařízení, sjednocení evidence koncových zařízení na straně poskytovatele služeb atd.

36. K tvrzení navrhovatele, že popsaným postupem zadavatele je navrhovateli bráněno v tom, aby se účastnil zadávacího řízení, protože nemůže podat nabídku ani ve sdružení s jiným dodavatelem či za pomoci subdodavatele, se zadavatel není schopen vyjádřit, vzhledem k tomu, že zadavateli není známa obchodní politika navrhovatele. Zadavatel nepodniká v oboru telekomunikací, a tudíž mu nejsou známy všechny skutečnosti a informace ohledně virtualizace mezi konkurenčními operátory. Primární potřeba zadavatele je vysoutěžit kvalitativně a cenově nejvýhodnější nabídku.

37. Zadavatel se rovněž nevyjadřuje k vyjádření Ing. Tomáše Korečka, znalce pro obor kybernetika – informační systémy, programové vybavení, datové komunikace a telekomunikace, které si nechal navrhovatel zpracovat, neboť toto vyjádření se netýká veřejné zakázky zadavatele, tudíž informace v něm uvedené považuje zadavatel za irelevantní. Vyjádření uvedené v dokládaném znaleckém posudku jsou čistě obecného charakteru bez podložených prokazatelných údajů a hodnot. Zadavatel dále uvádí, že osobní úvahy a doporučení navrhovatelem uváděného soudního znalce jsou zcela proti zadavatelem specifikovaným potřebám na provoz a rozsah služeb.

38. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že vyjádření zadavatele ohledně požadované plné integrace poptávaných služeb je v rozporu se skutečným stavem, který je popsán v zadávací dokumentaci. Navrhovatel uvedl, že mobilní telekomunikační služby požadované zadavatelem totiž nemají žádnou bezprostřední vazbu na zbývající fixní telekomunikační služby a nejsou s nimi provázány v ucelený funkční celek. Dále navrhovatel uvedl, že ani zadávací dokumentace neobsahuje žádné další funkční požadavky, které by se vztahu fixních a mobilních přípojek týkaly. Zadavatel k tomuto uvádí, že v zadávací dokumentaci na str. 4 v rámci popisu rozsahu požadovaných služeb uvedl mj., že požaduje zabezpečení integrace služeb volání pevných a mobilních čísel minimálně v přenášení identifikace volaných a volajících, integraci mobilního čísla a pevné linky v rozsahu pro minimálně 50 uživatelů. Z tohoto popisu je dle názoru zadavatele prokazatelně evidentní, že integrace mobilních SIM karet a pevných linek zadavatele je požadována v plném rozsahu dle zmíněného popisu zadání.

39. Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že komunikační systém Avaya AT& T Definity G3r/3.2 není ničím jiným, než telekomunikační ústřednou, která umožňuje vnitřní telekomunikační provoz zadavatele mezi jeho jednotlivými pobočkovými „klapkami“. Zadavatel k tomuto uvádí, že integrační platforma o schopnosti popisovaného zařízení je ve vlastnictví zadavatele, přičemž se jedná o dlouholetou investici a v případě rozdělení veřejné zakázky na části by se tyto vynaložené finanční prostředky staly neúčelně a zbytečně vynaloženými finančními prostředky. Integrační platforma ve skutečnosti slouží jako integrační nástroj pro dosažení požadovaných integračních služeb v případě, že by uchazeč nedisponoval potřebným technologickým vybavením.

40. Zadavatel dále poukazuje na fakt, že navrhovatel požaduje rozdělní veřejné zakázky na dvě části, přičemž však nezohlednil skutečnost, že předmětem veřejné zakázky není pouze poskytování služeb mobilní a pevné sítě, ale taktéž zajištění kompletního servisu zmiňované integrační platformy, jejíž funkcionalita je s ohledem na zadání veřejné zakázky klíčovým prvkem.

41. Zadavatel je na základě výše uvedených skutečností přesvědčen, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je bezdůvodný, vyhlášená veřejná zakázka v plném rozsahu naplňuje svou koncepcí hospodárné nakládání s finančními prostředky veřejného zadavatele a navrhovatel není diskriminován tak, aby nemohl podat svou nabídku na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel dále tvrdí, že zjednodušené argumenty navrhovatele pro rozdělení veřejné zakázky samostatně pro mobilní sít a pevnou síť jsou založeny na zcela chybném předpokladu, že obě služby jsou pro zadavatele diskrétními, tj. že mohou být provozovány zcela samostatně. Zadavatel uvádí, že poptává nikoli samostatné služby hlasových sítí, ale naopak poptává služby a podporu požadovaného komplexního řešení popsaného v zadávací dokumentaci.

42. Zadavatel poukazuje na požadavek poskytnutí konkrétního osobního konzultanta, aby měl k dispozici jediné „komunikační centrum“, kam se bude moci obracet se svými problémy či požadavky. Stanovením odpovědnosti jednoho dodavatele za veškeré plnění v rámci předmětné veřejné zakázky se chce zadavatel vyhnout situaci, kdy by nebylo zřejmé, který z dodavatelů může za konkrétní problém. Zadavatel uvádí, že v případě uzavření jednoho smluvního vztahu s jedním dodavatelem dojde k časovým úsporám a ke snížení administrativních nákladů oproti zadávání více dílčích zadávacích řízení, podstatně se eliminuje možnost nesouladu mezi dodáním dílčích plnění, posiluje se stabilita poptávaného komplexního telekomunikačního řešení a dají se tak v souvislosti s plněním veřejné zakázky reálně očekávat i nižší náklady na straně zadavatele.

43. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 22. 5. 2012 uvedl, že smyslem zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení je zajistit splnění zadavatelem stanovených požadavků na předmět veřejné zakázky, při dodržení co možná nejvýchodnějších podmínek pro zadavatele. Zadavatel je toho názoru, že smyslem zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení tudíž není hledání „optimálních“ zadávacích podmínek pro konkrétní dodavatele, resp. okruhy dodavatelů tak, aby tito dodavatelé byli např. „ušetřeni“ aktivního hledání spolupráce s jinými dodavateli, řešení smluvních vztahů v rámci podávání společných dodávek, řešení subdodavatelských vztahů apod.

44. Zadavatel dále uvedl, že bod 6. zadávací dokumentace umožňuje plnění několika dodavateli společně. K tomuto dále uvedl, že možnost účastnit se zadávacího řízení je bezpochyby interním rozhodnutím každého dodavatele a případná dohoda o podání společné nabídky, resp. subdodavatelské spolupráci, je vzájemným obchodním vztahem dvou a více dodavatelů.

45. Zadavateli není zřejmé, v čem je spatřována navrhovatelem uváděná odlišnost povahy provozu mobilních a pevných telefonních sítí. Zadavatel uvádí, že nabídky se subdodávkou služeb v pevných sítích se ve veřejných zakázkách běžně podávají a odkazuje na stránky Věstníku veřejných zakázek, kde je možné si ověřit, že požadavek na společné řešení mobilní a pevné telefonie je jedním z běžných způsobů zadání veřejné zakázky.

46. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že rozdělením zakázky může dojít k situaci, že se o zakázku bude ucházet více soutěžitelů. Zadavatel k tomuto uvádí, že z veřejně dostupného Věstníku veřejných zakázek je možné zjistit počet skutečně podaných nabídek v případě požadavku na nabídku odděleného požadavku (např. na pevnou telefonii) a dále uvádí případy konkrétních zadávacích řízení, ve kterých byly podány pouze dvě nabídky.

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 5. 2012 a ze dne 15. 3. 2013 včetně znaleckého posudku č. 7613 zpracovaného dne 8. 3. 2013 soudním znalcem Ing. Michaelem Trezzim

47. Navrhovatel k požadavku zadavatele na plnou integraci poptávaných služeb ve svém vyjádření ze dne 28. 5. 2012 uvedl, že mobilní telekomunikační služby požadované zadavatelem nemají žádnou bezprostřední vazbu na zbývající fixní telekomunikační služby a nejsou s nimi provázány v ucelený funkční celek. Součástí předmětného vyjádření bylo i konstatování navrhovatele ve vztahu k integrační platformě, kdy by rozdělením zakázky na dvě části v žádném případě nemohlo dojít ke zmaření předchozí investice zadavatele.

48. Ve vyjádření ze dne 15. 3. 2013 navrhovatel uvedl, že předkládá Úřadu znalecký posudek č. 7613 zpracovaný dne 8. 3. 2013 soudním znalcem Ing. Michalem Trezzim, CSc., IČO 14894998, místem podnikání Šmilovského 1437/8, 120 00 Praha 2 (poznámka Úřadu: navrhovatel nepochybně myslí znalecký posudek zpracovaný nikoli Michalem, nýbrž Ing. Michaelem Trezzim, CSc.). Ke znaleckému posudku navrhovatel dále ve svém vyjádření uvádí, že ačkoliv byl primárně zpracován ve vztahu k jiné veřejné zakázce, zjištění znalce a jeho závěry jsou aplikovatelné i v nyní šetřeném případě. Ve vztahu ke znaleckému posudku odkazuje navrhovatel zejména na jeho části týkající se některých odpovědí na dotazy, ze kterých dle názoru navrhovatele jednoznačně vyplývá, že požadavek zadavatele na současné poskytování fixních a mobilních telekomunikačních služeb od jednoho dodavatele nedůvodně a nepřípustně omezuje hospodářskou soutěž.

49. Předmětem předloženého znaleckého posudku bylo zodpovědět ve vztahu k veřejné zakázce Povodí Vltavy, státního podniku s názvem Poskytování služeb elektronických komunikací ev. č. 60061910 následující otázky:

1) Bylo s ohledem na vymezení předmětu veřejné zakázky (se zřetelem na bod 4.1 zadávací dokumentace) přípustné tento předmět rozdělit na samostatné části, a sice na část pevných (fixních) datových služeb a na část mobilních datových služeb, aniž by tím byl ohrožen účel této veřejné zakázky?

2) Měla by v případě přípustnosti takového rozdělení předmětu veřejné zakázky oddělená smluvní odpovědnost vliv na provozuschopnost a funkčnost předmětného plnění veřejné zakázky?

3) Byl požadavek zadavatele, a sice požadavek (uvedený v příloze č. 1 zadávací dokumentace – „Technická specifikace“) na přenos dat uskutečněný pomocí technologií GSM/SCD DATA, GPRS, UMTS/HSDPA, CDMA a WI‐FI, nezbytný pro řádné splnění vymezeného předmětu veřejné zakázky, anebo bylo možné požadovat i jiná technologická řešení, aniž by měl takový požadavek vliv na funkčnost plnění požadovaného zadavatelem s ohledem na zadavatelem uváděnou nutnost fungování přenosu i za extrémních povětrnostních/přírodních podmínek?

4) Je odůvodněný požadavek zadavatele, aby s ohledem na předmět veřejné zakázky muselo být příslušné datové spojení realizováno pouze v zemi optickým nebo metalickým kabelem, a to pro úroveň I. i II. přístupové datové linky, anebo by bylo možné použít pro tyto úrovně rovněž bezdrátové systémy, aniž by to ovlivnilo kvalit přenosu?

5) Je soudnímu znalci z jeho odborné činnosti známo, že by mobilní operátoři působící na trhu v České republice poskytovali své velkoobchodní služby jiným subjektům, a to za účelem poskytnutí jejich maloobchodních služeb i dalším klientům?

6) Lze z odpovědí znalce zpracovaných k dotazům uvedeným výše pod čísly 1 až 4 vyvodit obecně platné závěry tak, aby je bylo možné aplikovat i ve vztahu k jiným veřejným zakázkám?

50. V závěru a výroku znalce je konstatováno, že „Všechny výše uvedené opdovědi mají obecnou platnost pro obdobně definovaná výběrová řízení.“.

 

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 3. 2012, 7. 2. 2013 a 25. 3. 2013

51. Zadavatel dopisem ze dne 3. 1. 2013 doplnil své vyjádření ze dne 22. 5. 2012 o informaci týkající se věcného hlediska, kdy společnou poptávku služeb v oblasti pevných a mobilních telekomunikačních služeb pokládá za jedinou možnou. Zadavatel zde konstatoval, že se rozhodl pro dokladovatelně nejvýhodnější řešení a tudíž jediné ekonomicky a funkčně správné řešení, které konkrétně odpovídá jeho potřebám, způsobu využívání a rozsahu služeb včetně jejich uváděné požadované konfigurace v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vycházející z konkrétních provozních zkušeností.  Zadavatel pokládá z věcného (tj. zejména z technického a ekonomického) hlediska společnou poptávku služeb v oblasti pevných a mobilních telekomunikačních služeb za jedinou možnou, tj. objektivně nutnou. Zadavatel je toho názoru, že postupoval vzhledem ke své povinnosti dbát na účelné vynakládání veřejných prostředků a současně v plném rozsahu v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 a § 6 zákona. K tomuto zadavatel dále uvedl, že současně minimalizoval nastavení zadávacích – technických podmínek zadávací dokumentace tak, aby naopak nepreferoval a nepodporoval skrytě žádného z mobilních operátorů a umožnil tak zcela jednoznačně otevřenu a nikoho nediskriminující hospodářskou soutěž.

52. Zadavatel uvedl, že od roku 2002 průběžně optimalizuje náklady spojené s hlasovou komunikací a díky efektivnějšímu způsobu využívání obchodních a technologických podmínek provozu zadavatelem dochází k prokazatelnému poklesu respektive stagnaci nákladů. Postupnou evolucí přístupu zadavatele účelnějšího nakládání se zdroji, dokladuje průběžná analýza, kterou si zadavatel zpracoval. K aktualizované analýze, ve které jsou uvedeny trendy vývoje telekomunikačních služeb v České republice v podnikovém sektoru odpovídající konkrétním funkčním potřebám, zadavatel přiložil výčet některých aplikovaných kroků vedoucích k postupné optimalizaci z předchozích období, čímž chce dokladovat kontinuální snahu o realizaci úspor v oblasti nákladů za telekomunikační služby. Zadavatel v předmětném zadávacím řízení požadoval komplexní součinnost dodavatele služeb s akcentem na služby mobilní, jelikož ze zpracovávaných podkladů před koncipování zadání je zřejmé, že poplatky v předchozích letech za komplexně optimalizované služby pevných linek činí maximálně 12 % z celkových nákladů na komunikační služby. Zadavatel za účelem další úspory požadoval spojené/sdílené využívání volných minut za všechny svoje provozované SIM karty. Pouze z této splněné podmínky zadavatel objektivně kalkuluje úsporu ve výši 8 tisíc minut měsíčně. Zadavatel na cestě za optimalizací svých nákladů vidí další krok v náhledu na možnosti optimalizace provozních nákladů zejména v oblasti služeb spojených s přelivem provozu mezi pevnou a mobilní sítí, účtováním a zaúčtováním nákladů, reklamacemi a konfigurací nastavených služeb. Nedodržování standardních nastavení a profilů konfigurací koncových terminálů jsou dalším krokem, kterému se zadavatel snaží komplexně zamezit a i ošetření tohoto problému je součástí zadání. Využívání vlastních prostředků, jejichž vlastnictvím se zadavatel zbavuje závislosti na konkrétním operátoru nebo kombinaci operátorů je poslední trend, kterým zadavatel kopíruje chování nadnárodních společností jako IBM, HP, E&Y, PWC nebo T-Systems. Zadavatel k tomuto uvádí, že využívání paušalizovaných nákladů za podpory integrace volajících a volaných prostředků je prioritním cílem zadání. Zadavatel předpokládá integrací služeb odchozích a příchozích hovorů úsporu minimálně 25% z celkových nákladů na hovorné, což představuje přibližně částku 85 tisíc Kč bez DPH měsíčně. Zadavatel je toho názoru, že integrací svých mobilních a pevných čísel eliminuje podstatné náklady vynakládané na oddělený provoz dvou nezávislých sítí, tak jak tomu bylo doposud.

53. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že smyslem koncipování zadávacích podmínek z pozice správného hospodáře bylo a je sledovat a ovlivňovat směrem dolů náklady spojené s provozem hlasových služeb. Stejně tak zadání využívá technická řešení, která vyhovují zadavateli a v neposlední řadě mu zadání umožňuje efektivní využívání pořízených investičních prostředků a souvisejících vybavení. Zadavatel následně vyhodnotil a rozvedl položky dotýkající se provozních nákladů komplexně poptávaných služeb, kdy ke každé položce zvolil dle jeho názoru nejvhodnější způsob eliminace příslušných nákladů. Mezi vyhodnocenými položkami je například i paušální poplatek za servisní podporu komunikačního systému, ke kterému zadavatel uvedl, že zadavatel v tomto bodu preferoval vedle ekonomické výhodnosti služby samotné zejména možnost podpory a know how poskytovatele servisní podpory pro integraci mobilních a pevných linek, kde zadavatel predikuje znatelně větší váhu potenciálu dalších úspor – proto zadavatel funkčně i procesně spojuje tuto službu s komplexním pojetím jeho náhledu a potřeb na celkově koncipované funkce hlasové služby jako celku.

54. Zadavatel dále ve svém vyjádření ze dne 1. 3. 2013 uvedl, že po obdržení námitky navrhovatele dodatečně vyhodnotil položky dotýkající se pořizovacích nákladů komplexně poptávaných služeb v případě oddělení těchto služeb do nezávislých poptávkových řízení, kdy musel předpokládat, že dodávky služeb budou řešeny samostatnými na sebe nijak nenavazujícími službami, čímž by došlo nejen ke zbytečným zdvojením nákladů (například napojení na operátorské služby dvou operátorů), ale také k duplikacím, technicky, ekonomicky a funkčně nepoužitelnému napojení více operátorů v rámci funkční integrace pevných a mobilních čísel. Dle názoru zadavatele se jedná o následující položky:

• duplikované připojení poskytovatele pevných telefonních služeb a paralelní pevné připojení poskytovatele mobilních telefonních služeb,
• zpracovávání měsíčních vyúčtování z více samostatně poskytovaných měsíčních výpisů volání,
• ztráta výhody integrace mobilních a pevných telefonních linek zadavatele – znemožnění buď využívání integračních ekonomických výhod, nebo sjednocení volacích čísel instituce (hlavní nedostatek - ztráta výhody integrace mobilních a pevných telefonních linek zadavatele z důvodu existence více prefixů/volajících znaků),
• zvýšení nákladů na údržbu telefonních kontaktních údajů,
• znemožnění funkčního a ekonomicky výhodného volání v rámci privátní hlasové sítě zadavatele z mobilních čísel na pevná a naopak,
• ekonomicky nevýhodné, automatiky nefunkční zpětné volání z několika různých prefixů pevných připojení (zpětné volání z mobilního telefonu zadavatele na jiný prefix vedený mimo stejnou privátní síť, je bez použití integrace mobilních a pevných linek zadavatele nevynutitelné a tedy nefunkční).

55. K výše uvedeným bodům zadavatel rozvádí, že v případě kdy pevné linky a mobilní karty nejsou v jedné privátní síti, na kterou se vztahují zadavatelem požadované a pro komplexní funkčnost záměru předpokládané podmínky volání v rámci vlastní privátní sítě, sdílení volných minut a sjednocení identifikace, nesplnění výše uvedených požadavků, bude jakékoliv volání z jiného prefixu zadavatele na SIM karty nebo ze SIM karet na jiný než pod privátní sítí vedený prefix, bude možné tyto hovory přepojovat pouze poplatky, tedy v rozporu s předpokladem zadavatele, a tím je ekonomicky a funkčně nesplněno to, co zadavatel předpokládal jako hlavní část úspor plynoucích ze zbytečně placených nákladů při přechodech hovorů z pevných do mobilních sítí a naopak).

56. V této souvislosti zadavatel uvedl, že tvrzení navrhovatele ve vyjádření ze dne 28. 5. 2012 ohledně neexistence funkční vazby mezi SIM kartami a pevným připojením komunikačního systému zadavatele není pravdivé, což prokazuje z přiložených materiálů výrobce Avaya a zadavatelova vysvětlení a popisu služby. Zadavatel na základě tohoto vyjádření považuje navrhovatele za technicky nedostatečně znalého a schopného zadavatelem požadované služby splnit. K vyjádření navrhovatele zadavatel dále uvedl, že za účelem možnosti aktivního ovlivňování nákladů bez závislosti na operátorech si zadavatel pořídil hardwarové a softwarové vybavení spočívající v inteligentní integraci pevných a mobilních linek. Aplikací vlastností pořízeného vybavení dojde k inteligentnímu výběru ekonomicky nejvhodnějšímu směru volání, bez intervence a zbytečného spolurozhodování koncového uživatele. Jedná se tedy o konstantní ovlivňování způsobu celkového volání SIM karet a pevných linek zadavatele. Jednou z částí procesu volání je bezplatné volání mezi mobilními čísly zadavatele a mezi mobilními a pevnými čísly zadavatele. Zadavatel prokazatelně modeluje úspory tohoto řešení v rozsahu minimálně 50% úspor z objemu nákladů volání oproti neošetřenému stavu při individuálních voláních nezávislých SIM karet a nezávislých pevných linek.

57. Zadavatel dále uvedl, že kalkulační podklad k odvození budoucích úspor je založen mimo jiné na přímé závislosti nákladů na objektivně účtovaných číslech délky provozu v dosud zadavatelem průběžně sledovaném období. Zadavatel ve vyjádření konstatuje, že jednostranný vykázaný provoz mezi SIM kartami zadavatele představuje průměrně měsíčně 12200 minut. Zadavatel má za to, že volání z těchto SIM karet směrem na pevná telefonní čísla zadavatele provozovaná na komunikačním systému Avaya, je objemově srovnatelný nebo vyšší. Při započtení volání z pevných linek zadavatele na SIM karty zadavatele a ze SIM karet zadavatele na pevné linky zadavatele dojde k dalšímu navýšení počtu zdarma provolaných minut dnes nemonitorovaného a samostatně přesně nevykazovaného provozu. Zařazením a praktickým využitím automatické integrace při volání na vlastní čísla, nejen že zadavateli zůstane volných minimálně 12200 minut k volání do ostatních sítí plus minimálně dalších 17500 minut, ale dojde i k neomezenému bezplatnému vlání mezi SIM kartami a pevnými čísly (klapkami/pobočkami) zadavatele.

58. Zadavatel uvedl, že sleduje poplatky za provoz, které publikuje Český telekomunikační úřad a které jsou volně dostupné na stránkách jednotlivých operátorů. Bez ohledu na limity plynoucí z neexistujícího konkurenčního prostředí se zadavatel rozhodl řešit svoje potřeby v oblasti poskytovatelů komunikačních služeb a to zejména tím, že se bude snažit postupně snížit závislost na „aktuálních konvenčních nabídkách“ dostupných běžně na trhu. Hlavním důvodem komplexního zadání je u zadavatele po dobu posledních 6 roků dokladovaný trend snižování relativních i absolutních provozních nákladů. Zadavatel v dokladovaných výpočtech a předpokladech dokazuje, že hlavní fixní a proměnlivé náklady účtované za vlastní telekomunikační provoz (kde zadavatel vidí prostor pro své plánované úspory) jsou poplatné majoritnímu přelivu hovorů z a do mobilních sítí.

59. Zadavatel k tomuto uvedl, že pilotní testování proběhlo na několika stanicích a zadavatel disponuje otevřenou technologickou možností využívat na všech svých mobilních číslech integraci mobilních a pevných čísel bez omezení, za účelem schopnosti rozhodovat jak a kde se bude v případě mobilních telefonů volat. Při odděleném užívání samostatně provozovaných služeb by nemohl tuto svoji potřebu nikterak ovlivnit. Zadavatel dále konstatoval, že projektová úspora na každou stanici se v průměrných číslech v obou směrech (volání na a ze stanice) předpokládá minimálně v objemu 45 minut měsíčně na stanici (kalkulovalo se pouze 2,25 minuty na pracovní den – dvě volání). Při stávajícím počtu stanic se jedná o měsíční úsporu v současných cenách minimálně ve výši 70 000 Kč bez DPH, což činí 840 000 Kč ročně bez DPH. Tyto náklady by zadavatel musel vynaložit na platby za pevnou nebo mobilní síť jednomu nebo druhému operátoru, kdyby nevyužíval integrovaných služeb komunikačního systému Avaya.

60. Dle zadavatele je smyslem integrování pevných a mobilních čísel koordinovaně modelovat provozní podmínky, za kterých se služby operátorů využívají a tím obejít účtování za nevhodně užívané hlasové služby. Cílem je být jako organizace co nejméně omezována při svobodné volbě směrování volání prostřednictvím dostupných sítí bez ztráty identifikace volajících a za co nejvhodnějších tarifů. Ztráta identifikace volajících při přechodu volání z pevných linek na mobilní je v současné době omezujícím prvkem, který nelze déle akceptovat. Zabezpečením poptávaných služeb neomezeného bezplatného volání mezi pevnými a mobilními čísly zadavatele se vyřeší současné omezování prostupnosti identifikace od jednotlivých operátorů mezi jejich sítěmi. Zadavatel k tomuto konstatuje, že jedině využitím pořízených a plánovaných funkcí komunikačního systému zadavatele od výrobce Avaya zabezpečí napojení pevného a mobilního čísla a zároveň umožní za předpokladu bezplatného volání mezi pevným a mobilním číslem jeho bezplatnou integraci. Bez možnosti využití vlastních směrovacích a integračních nástrojů by zadavatel nemusel lpět na komplexním zadání, nicméně právě proto, že zadavatel celé svoje řešení považuje za integrované je nezbytné vedle přesně definovaných podmínek za nákup dílčích hlasových služeb a jejich distribuci prostřednictvím zmiňovaných hardwarových a softwarových prostředků v rámci zadání považovat po dodavateli také zabezpečení provozní servisní podpory provozovaného komunikačního systému Avaya. Celé poptávané řešení je na rozdíl od běžně definovaných požadavků popisovaných navrhovatelem založeno na nadčasové a rovnoprávné formě způsobu čerpání služeb spojených s provozem hlasových komunikací u zadavatele. Zadavatel dále konstatuje, že zadavatel nepochopil komplexní záměr zadavatele a pouze bez jakýchkoliv návazností vytrhuje z celkového kontextu zcela neobjektivně nedoložené obecné prvky zadání, jemu zřejmě podobné jiným obchodním případům, dokazuje technologickou neznalost záměru zadavatele. Komplexnost zadání je dle zadavatele zřejmě i důvodem proč se do zadávacího řízení nezapojil ani jeden z operátorů majících „konkurenční výhodu“ v pojetí navrhovatele (nabídku nepodal T-Mobile CZ, Vodafone CZ ani Telefonica Czech O2). Smyslem zadání je pojetí smluvního zajištění komplexních hlasových a datových komunikačních služeb nevázané na jednoho poskytovatele a zároveň provozovatele sítí hlasových a datových služeb. K tomuto zadavatel uvádí, že komplexnost požadavků a potřebného know-how jak pro znalosti využití integrace mobilních a pevných hlasových čísel, stejně tak jako využití alternativních napojení hlasových anebo datových terminálů prostřednictvím wifi anebo paušálních datových tarifů na 3G za účelem podpory nadstaveb, činí ze zadání přesně definovaný seznam požadavků a potřeb, jenž jednoznačně nelze zjednodušeně interpretovat jako poptávku sužeb mobilních a pevných sítí a tudíž vytrhávat z kontextu ostatních požadavků a záměru zadavatele.

61. Zadavatel ve svém vyjádření dále uvádí, že po vznesení námitky prostudoval podklady „odborného“ konzultanta navrhovatele, kde se uvádí, že by bylo vhodné zapracovat případně do odděleného výběrového řízení podmínky zvýhodněného propojení při volání (pevných linek zadavatele na mobilní linky zadavatele a naopak) mezi potenciálně vybranými poskytovateli pevných a mobilních služeb a tím zřejmě částečně dosáhnout na část zadavatelem plánované úspory plynoucí nicméně pouze z faktu bezplatných volání mezi oběma zadavateli a ne již z požadované a předpokládané bezplatné integrace. Ke znaleckému posudku zadavatel konstatoval, že nenese ani náznakem zmínku o konkrétních podmínkách a skutečných požadavcích zadavatele, jak by si měl zadavatel vymoci na obou nezávislých uchazečích jejich souhlasné stanovisko podmiňující obchodně dosažení alespoň nulových poplatků za výše uvedená volání. Zadavatel se domnívá, že pro dosažení svých potřeb (neúčtovaného neomezeného volání mezi pevnými a mobilními linkami) nemá právní anebo obchodní nástroje, aby takto navrhovaný přístup byl schopen na cizích subjektech, respektive vztahu mezi nimi vymáhat. Dle názoru zadavatele tímto vyjádřením pouze poukazuje na nedostatečnou hloubku procesního a ekonomického chápání záměru zadavatele, protože jak již bylo opakovaně řečeno, nejedná se jen o neúčtování poplatků, ale o benefity plynoucí z vlastností požadovaného integrování obou typů čísel uživatele bez ohledu na služby operátorů

62. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel je subjektem, který měl veškeré předpoklady pro podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku, neboť dosahuje stejného technického a profesního zázemí jako dva uchazeči, kteří sovu nabídku na předmětnou veřejnou zakázku podali. Závěrem svého vyjádření ze dne 3. 1. 2013 zadavatel konstatoval, že navrhovatel v žádném případě nebyl nijak diskriminován.

63. Zadavatel ve vyjádření ze dne 7. 2. 2013 navrhl, aby Úřad návrh navrhovatele zamítnul, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření a současně zrušil předběžné opatření, kterým zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Zadavatel dále uvedl, že návrh se stal zcela bezpředmětným, neboť z veřejně dostupných informací, kterou jsou k dispozici, vyplynulo, že navrhovatel jakožto telekomunikační operátor a poskytovatel služeb datových center a mobilní telekomunikační operátor T-Mobile oznámili uzavření společné dohody o provozování mobilních služeb v České republice.

64. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2013 v plném rozsahu odmítá jako důkaz znalecký posudek č. 7613 vypracovaný Ing. Michaelem Trezzim s průvodním dopisem navrhovatele ze dne 15. 3. 2013. Jako stěžejní důvod odmítnutí znaleckého posudku zadavatel uvádí, že byl vypracován pro zcela odlišný druh zadávacího řízení pro předmět plnění veřejné zakázky, který je vyjádřen odlišným CPV kódem. K tomuto zadavatel uvádí, že předmět veřejné zakázky je s ohledem na kvalifikaci předmětu plnění zcela a jednoznačně odlišný a nelze jej z hlediska zákona považovat ani za obdobný, neboť nelze objektivně ztotožňovat datové a internetové služby se službami mobilního a pevného volání, tedy jednoduše a laicky řečeno poskytování internetového připojení a stahování/přenos dat prostřednictvím internetu s telefonováním. V návaznosti na výše uvedené zadavatele konstatoval, že má-li být znalecký posudek relevantním podkladem pro rozhodnutí v tomto správním řízení, znalec by měl mít dle názoru zadavatele odbornost v oblasti telekomunikací, což znalec  Ing. Michael Trezzi z dostupných informací nemá.

65. Ve vztahu ke znaleckému posudku, kdy na desáté straně je uvedeno: „Znalecký posudek vychází ze stavu problematiky k 15. červenci 2011 a obsahuje i případné změny až do rozhodného data.“, zadavatel rozporuje, že znalecký posudek je vypracován k termínu, kdy zadavatel ještě ani nevypsal zadávací řízení, které je předmětem správního řízení. Dále je ve znaleckém posudku uvedeno, že „Znalecký posudek Předmětu znaleckého posudku je platný pouze pro zodpovězení otázek uvedených v kapitole 1.1. Předmět znaleckého posudku, k rozhodnému datu projektu a nelze jej použít za jiným účelem“. V této souvislosti zadavatel upozorňuje, že ve znaleckém posudku postrádá kapitolu 1.1., a současně konstatuje nesrovnalost tvrzení ve znaleckém posudku, neboť tvrzení, že znalecký posudek nelze použít za jiným účelem je v rozporu s tvrzením  na straně 38 znaleckého posudku, kde je konstatováno, že všechny odpovědi uvedené ve znaleckém posudku mají  obecnou platnost pro obdobně definovaná výběrová řízení. Zadavatel k tomu uvádí, že znalec nemá v rámci svých činností vyjadřovat své názory a úsudky, zejména o otázkách právních. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatelem předložený znalecký posudek je zcela nerelevantní ve vztahu k předmětu zadávacího řízení, které je předmětem správního řízení a nelze k němu přihlížet a je bezpředmětné se k němu dále vyjadřovat.

66. Zadavatel je přesvědčen, že opakovaným vyhlášením předmětného zadávacího řízení by jednoznačně a prokazatelně došlo k porušení základních zásad zákona, neboť navrhovatel se v rámci probíhajícího správního řízení měl možnost seznámit s podanými nabídkami, včetně nabídkových cen a včetně informací o případných subdodavatelích obou uchazečů, tudíž v jakémkoliv následujícím zadávacím řízení zadavatele na tyto služby bude mít jednoznačně konkurenční výhodu, neboť předmět veřejné zakázky z povahy věci zůstane zcela stejným nebo obdobným.

67. V závěru svého vyjádření ze dne 25. 3. 2013 zadavatel navrhl, aby správní orgán zahájil šetření z moci úřední, ve věci posouzení plných mocí navrhovatele, včetně substituční plné moci a v té souvislosti i posouzení, zda veškeré právní úkony učiněné v tomto správním řízení byly provedeny v souladu se správním řádem.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 24. 3. 2013

68. Vybraný uchazeč ve svém vyjádření tvrdí, že v posuzované věci nelze mít za pravděpodobné, že by v nově vypsaném zadávacím řízení získal veřejnou zakázku právě navrhovatel, neúčastnil-li se navrhovatel původního zadávacího řízení s argumentací, že jsou pouze tři dodavatelé (T-Mobile Czech Republic, a.s., Vodafone Czech Republic, a.s., případně Telefónica O2 Czech Republic a.s.), kteří mohou takto koncipovanou zakázku realizovat. Navrhovatel tedy tvrdí, že tímto způsobem je významně omezeno konkurenční prostředí a tedy v konečném důsledku i on sám. V protikladu s tímto tvrzením vybraný uchazeč vnímá skutečnost, že se této veřejné zakázky účastnila společnost Dial Telecom, a.s., kterou navrhovat jmenovitě uvádí jako jednu za společností, která „zajistí skutečné a hmatatelné konkurenční prostředí“.

69. K argumentaci navrhovatele ohledně nemožnosti spolupráce vybraný uchazeč odkazuje na článek z roku 2010, který pojednává o spolupráci navrhovatele (společnosti GTS Czech) a T-Mobile Czech Republic, a.s.

70. Vybraný uchazeč dále uvedl, že argumentace navrhovatele a jeho postup při napadení zadávacích podmínek a také argumentace k vydání předběžného opatření jde až k samé hranici zneužití práva. K tomuto vybraný uchazeč dodává, že ze strany navrhovatele se tak děje opakovaně, ve více případech veřejných zakázek, stejným způsobem a v rámci podobné argumentace. V této souvislosti vybraný uchazeč odkazuje na judikaturu týkající se zneužití procesních práv. Dále vybraný uchazeč uvádí, že zneužitím práva je situace, kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené. O chování toliko zdánlivě dovolené jde z toho důvodu, že objektivní právo nezná chování zároveň dovolené a zároveň nedovolené; vzhledem k tomu, že ze zásady lex specialis derogat legi generalis vyplývá, že zneužití právě je silnější, než dovolení dané právem, není takové chování výkonem práva, ale protiprávním jednáním. Výkonu práva, který je vlastně jeho zneužitím, proto soud neposkytne ochranu.

71. Vybraný uchazeč dále uvádí, že účelem podání námitek proti postupu zadavatele (včetně návrhu na předběžné opatření zákazu uzavřít zadavateli smlouvu) společností GTS Czech s.r.o. není ve skutečnosti možnost zákonné obrany proti „diskriminačním praktikám zadavatelů“, ale takový postup, který umožní navrhovateli posunout realizaci výběrových řízení, a tedy i svou budoucí možnou účast až na okamžik, kdy bude již mít možnost legálně soutěžit jako „virtuální operátor“, který může poskytnout v jednotlivých výběrových řízeních služby jak pevného, tak i mobilního operátora. K tomuto tvrzení vybraný uchazeč doplňuje, že záměr navrhovatel spojit nabídku pevných a mobilních služeb je vidět již v druhé polovině roku 2011, kdy tento postup je potvrzen také postupnou rezervací čísel veřejné mobilní telefonní sítě. Navrhovatel si byl tedy již v průběhu správního řízení vědom, že spojení pevné a mobilní služby do jednoho řízení je pro zadavatele vhodnější, poskytuje jim větší komfort a činil tedy reálné kroky k tomu, aby se stal poskytovatelem pevných i mobilních služeb současně. Dle názoru vybraného uchazeče i žádost o přerušení lhůty k vypracování posudku a následné předložení posudku, který není relevantní a nevztahuje se k tomuto konkrétnímu případu, je pouze prostředkem toho, jak prodlužovat řízení a dosáhnou tak odkladu až do okamžiku, kdy navrhovatel bude moci soutěžit jako „virtuální operátor“.

72. Vybraný uchazeč dále namítá, že společnost GTS Czech s.r.o. je zastupována současně dvěma zástupci s naprosto shodnou plnou mocí uplatněnou u Úřadu ve stejný den. V této souvislosti odkazuje vybraný uchazeč na § 33 odst. 1 správního řádu, kdy v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Vybraný uchazeč je tedy na pochybách, zda vůbec byl platně podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci veřejné zakázky a zda jsou tedy platné i všechny následné úkony.

Vyjádření navrhovatele ze dne 16. 4. 2013

73. Po seznámení se s vyjádřením zadavatele ze dne 25. 3. 2013 a s vyjádřením vybraného uchazeče ze dne 24. 3. 2013 navrhovatel konstatoval, že ani jedno z vyjádření nijak věcně nereaguje na znalecký posudek zpracovaný Ing. Michalem Trezzim, CSc. K tomuto dále navrhovatel uvádí, že ani zadavatel ani vybraný uchazeč žádným způsobem nepolemizují s konkrétními závěry znalce a nesnaží se je zpochybnit. Navrhovatel je toho názoru, že posudek se snaží znevěrohodnit pouze z formálních důvodů. K argumentu, že posudek byl zpracován pro zcela odlišný druh zadávacího řízení, navrhovatel uvádí, že charakter a povaha předmětu plnění je v obou případech identická a to, že zadavatel použil jiné CPV kódy než zadavatel u veřejné zakázky, ve vztahu k níž byl posudek primárně zpracován, je zcela irelevantní. Námitku nedostatečné odbornosti znalce považuje navrhovatel za zcela účelovou, kdy zadavatel záměrně poukazuje na to, že znalec je znalcem v oboru kybernetika, přičemž zcela pomíjí, že znalec je znalcem i v jiných oborech, mimo jiné i spoje, který má přímou souvislost s předmětem plnění veřejné zakázky. Navrhovatel dále uvádí, že vyjádření znalce, k jakému datu se vztahuje posudek, zadavatel účelově desinterpretuje, když zaměňuje rozhodné datum zpracování posudku s datem, kdy bylo zahájeno zadávací řízení, jehož podmínky byly primárně předmětem posudku.

74. K dohodě o provozování mobilních služeb uzavřené se společností T-Mobile Czech Republic a.s. navrhovatel uvádí, že skutečnost, že na začátku roku 2013 došlo k uzavření této dohody, není pro posouzení postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky nijak relevantní. K tomuto navrhovatel dále uvádí, že v době kdy zadavatel zahájil zadávací řízení žádná dohoda mezi ním a jakýmkoliv mobilním operátorem nejen, že neexistovala, ale všichni mobilní operátoři odmítali pravidelně také podávání společných nabídek do veřejných zakázek či svoje subdodavatelství. Navrhovatel je toho názoru, že ani nadále není objektivně schopen zpracovat a podat takovou nabídku, která by mohla konkurovat podmínkám, které jsou svým zákazníkům schopni nabídnout přímo mobilní operátoři. Navrhovatel tak musí odmítnout spekulativní domněnky, že se svým jednáním snaží pouze prodloužit dobu správního řízení, než bude schopen podat do veřejné zakázky nabídku. K námitce vybraného uchazeče, že navrhovatel již v minulosti podal nabídku na veřejnou zakázku se společností T-Mobile Czech Republic a.s., navrhovatel potvrzuje, že k tomuto skutečně došlo, avšak zájem ve spolupráci pokračovat, byl ze strany T-Mobile Czech Republic a.s. opakovaně odmítán.

75. K námitce, že se zadávacího řízení účastnila mimo vybraného uchazeče i společnost Dial Telecom, a.s. navrhovatel uvádí, že nemá možnost seznámit se blíže s nabídkami uchazečů předloženými ve veřejné zakázce a nemůže se tedy vyjádřit ke způsobu, jakým byly zpracovány. V této souvislosti však považuje navrhovatel za nutné zmínit, že vybraný uchazeč mezi své partnery řadí i společnost Dial Telecom a.s., která byla jedinou další společností, která podala nabídku na veřejnou zakázku. Navrhovatel má tak důvodné podezření, že v souvislosti s účastí v zadávacím řízení mohlo dojít k uzavření zakázané dohody dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

76. Navrhovatel dále odmítá námitku, že by ve vztahu k jeho zastoupení ve správním řízení existovala jakákoliv nejasnost. K tomuto dále navrhovatel uvádí, že v každém jednotlivém správním řízení, jehož se navrhovatel účastní, jej pak zastupuje po celou dobu správního řízení pouze jeden ze zvolených zástupců. Pravidlo, že v téže věci může mít účastník pouze jednoho zmocněnce, vyjádřené v § 33 odst. 1 správního řádu, je tak dle navrhovatele nepochybně dodrženo.

77. Tvrzení vybraného uchazeče týkající se zneužití procesních práv navrhovatel považuje za zcela absurdní. K tomuto navrhovatel uvádí, že smyslem podání návrhu k Úřadu v tomto i ve všech obdobných případech je výhradně snaha o napravení nezákonného postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Jednání navrhovatele, který se pouze brání nezákonnému omezení jeho práva na účast ve veřejné zakázce, tedy dle názoru navrhovatele nelze kvalifikovat jako nedovolené chování.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

78. Dnem 3. 5. 2012, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona, zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele.

79. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel GTS Czech s.r.o.
• vybraný uchazeč CellBest s.r.o.

80. Dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad dne 15. 5. 2012. Zadavatel v tomto vyjádření uvedl, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je bezdůvodný a nadále je přesvědčen, že vyhlášená veřejná zakázka v plném rozsahu naplňuje svou koncepcí hospodárné nakládání s finančními prostředky veřejného zadavatele a navrhovatel není diskriminován tak, aby nemohl podat svou nabídku na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel je toho názoru, že argumenty navrhovatele jak v námitce, tak i v návrhu na zahájení správního řízení nepostihují smysl a účel zadání. (obsah vyjádření viz body 23-42).

81. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č.j. ÚOHS-S256/2012/VZ-8773/2012/510/ASh ze dne 17. 5. 2012. Zároveň jim usnesením č.j. ÚOHS-S256/2012/VZ-8775/2012/510/ASh ze dne 17. 5. 2012 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

82. Navrhovatel e-mailem ze dne 18. 5. 2012 požádal o zaslání kopie vyjádření zadavatele k návrhu na zahájení správního řízení. Na základě této žádosti zaslal Úřad požadovanou listinu navrhovateli dopisem ze dne 18. 5. 2012.

83. Dne 22. 5. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ve správním řízení vedené Úřadem pod sp. zn. S256/2012/VZ z téhož dne, ve kterém zadavatel předmětné veřejné zakázky vyjadřuje své stanovisko. (obsah vyjádření viz body 43-46 odůvodnění rozhodnutí).

84. Dne 28. 5. 2012 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele ve správním řízení, ve které plně odkazuje na svůj návrh na zahájení řízení ze dne 2. 5. 2012.

85. Úřad obdržel dne 13. 6. 2012, další informace o úkonech, které zadavatel provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

86. K zajištění účelu správní řízení vydal dne 15. 6. 2012 Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-9712/2012/510/ASh, o předběžném opatření, kterým zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

87. Úřad obdržel dne 9. 7. 2012, další informace o úkonech, které zadavatel provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

88. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-22526/2012/511/ASh ze dne 5. 12. 2012 určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doplnění jeho vyjádření ze dne 22. 5. 2012 o informaci (a označení důkazů na její podporu), zda pokládá – z věcného (tj. zejména technického a ekonomického) hlediska – společnou poptávku služeb v oblasti pevných a mobilních telekomunikačních služeb za jedinou možnou (tj. objektivně nutnou), a dále určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – poskytnutí rozboru, na základě něhož se rozhodl poptávat zajištění komplexních komunikačních hlasových potřeb spojených s hlasovými a datovými komunikacemi zadavatele v rámci veřejné zakázky, u které požaduje poskytnutí plnění od jednoho dodavatele a neumožňuje rozdělení veřejné zakázky na části.

89. Zadavatel dopisem ze dne 12. 12. 2012 požádal o možnost nahlédnout dne 13. 12. 2012 do spisu vedeného úřadem pod sp. zn. S256/2012/VZ.

90. Dne 13. 12. 2012 zadavatel nahlédl do správního spisu ve věci předmětné veřejné zakázky. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

91. Zadavatel dopisem ze dne 12. 12. 2012 požádal o prodloužení lhůt stanovených usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-22526/2012/511/ASh ze dne 5. 12. 2012, a to do 3. 1. 2013.

92. Úřad usnesením č. j. S256/2012/VZ-23552/2012/511/ASh ze dne 14. 12. 2012 prodloužil lhůty stanovené usnesením č.j. ÚOHS-S256/2012/VZ-22526/2012/511/ASh ze dne 5.12.2012.

93. Úřad obdržel dne 3. 1. 2012 vyjádření zadavatele z téhož dne, jehož součástí byly následující přílohy v anglickém jazyce: „popis funkce integrace pevných a mobilních čísel one X Mobility od Avaya“, „kalkulace úspor pro VVŠ v EU od Avaya nákladového kalkulátoru dostupného na www.Avaya.com“ a „funkční schéma propojení pevných a mobilních linek – popření tvrzení navrhovatele na základě podkladů od výrobce“ (obsah vyjádření viz body 51-62).

94. Dne 9. 1. 2013 byl zadavatel telefonicky poučen ohledně § 16 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kdy písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovy řízení, že takový překlad nevyžaduje.

95. Úřad dne 21. 1. 2013 obdržel dotaz zadavatele v souvislosti se zasláním soudního překladu do českého jazyka. Téhož dne byl zadavatel opětovně telefonicky poučen ohledně § 16 odst. 2 správního řádu.

96. Úřad obdržel dne 23. 1. 2013 doplnění vyjádření v rámci správního řízení ze dne 18. 1. 2013, jehož součástí byly přílohy k vyjádření ze dne 3. 1. 2013, a to v anglickém a v českém jazyce, včetně soudního překladu.

97. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-1684/2013/522/ASh ze dne 28. 1. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko; a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

98. Úřad obdržel dne 4. 2. 2013 faxem a následně dne 6. 2. 2012 poštou žádost vybraného uchazeče CellBest s.r.o. o prodloužení lhůt stanovených usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-1684/2013/522/ASh ze dne 28. 1. 2013.

99. Úřadu byl 5. 2. 2013 doručen návrh z téhož dne na provedení důkazu znaleckým posudkem, který navrhovatel objednal u znalce. Součástí tohoto návrhu je žádost o přerušení správního řízení na dobu nezbytně nutnou pro zpracování předmětného znaleckého posudku.

100. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-2394/2013/522/ASh ze dne 7. 2. 2013 přerušil správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S256/2012 podle § 64 odst. 2 správního řádu, a to do 15. 3. 2013. Správní řízení bylo přerušeno za účelem zpracování znaleckého posudku, který si objednal navrhovatel.

101. Úřad obdržel dne 7. 2. 2013 vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, jehož součástí je návrh na zamítnutí návrhu a zrušení předběžného opatření, kterým Úřad zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení (obsah vyjádření viz bod 63 odůvodnění rozhodnutí).

102. Vybraný uchazeč dopisem ze dne 20. 2. 2013 požádal o možnost nahlédnout do správního spisu vedeného úřadem pod sp. zn. S265/2012/VZ.

103. Dne 21. 2. 2013 vybraný uchazeč nahlédl do správního spisu ve věci předmětné veřejné zakázky. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

104. Vybraný uchazeč dopisem ze dne 13. 3. 2013 opět požádal o možnost nahlédnout do správního spisu vedeného úřadem pod sp. zn. S265/2012/VZ.

105. Dne 14. 3. 2013 vybraný uchazeč nahlédl do správního spisu ve věci předmětné veřejné zakázky. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

106. Navrhovatel dopisem ze dne 15. 3. 2013 zaslal Úřadu znalecký posudek č. 7613 zpracovaný dne 8. 3. 2013 soudním znalcem Ing. Michalem Trezzim, CSc. (dále jen „znalecký posudek“).

107. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-4960/2013/522/ASh ze dne 18. 3. 2013 oznámil účastníkům řízení, že ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S256/2012 se pokračuje a stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko; a lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

108. Vybraný uchazeč dopisem ze dne 18. 3. 2013 požádal o zaslání kopie plné moci společnosti GTS Czech s.r.o., IČO28482170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha, udělené Ing. Martinu Kovaříkovi, IČO 14947747, s místem podnikání Adamovská 3/804, 140 00 Praha. Na základě této žádosti zaslal Úřad požadovanou plnou moc vybranému uchazeči dopisem ze dne 20. 3. 2013.

109. Úřad obdržel dne 25. 3. 2013 vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (obsah vyjádření viz body 64-67 odůvodnění rozhodnutí).

110. Úřad obdržel dne 25. 3. 2013 prostřednictvím datové schránky a následně dne 27. 3. 2013 poštou vyjádření vybraného uchazeče ze dne 24. 3. 2013 k podkladům rozhodnutí (obsah vyjádření viz body 68-72 odůvodnění rozhodnutí).

111. Navrhovatel dopisem ze dne 8. 4. 2013 požádal o zaslání kopie listin ve správním řízení, a to konkrétně o všechna vyjádření zadavatele ve správním řízení založená do spisu po 18. 3. 2013 a všechna dosavadní vyjádření vybraného uchazeče v předmětném správním řízení. Na základě této žádosti zaslal Úřad požadovaná vyjádření navrhovateli dopisem ze dne 8. 4. 2013.

112. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S256/2012/VZ-6214/2013/522/ASh ze dne 8. 4. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

113. Navrhovatel dopisem ze dne 10. 4. 2013 požádal o zaslání kopie zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Na základě této žádosti zaslal Úřad kopii zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 7. 2012, a to dopisem ze dne 11. 4. 2013.

114. Zadavatel dopisem ze dne 11. 4. 2013 požádal o možnost nahlédnout do správního spisu vedeného Úřadem pod sp. zn. S265/2012/VZ.

115. Dne 12. 4. 2013 zadavatel nahlédl do správního spisu ve věci předmětné veřejné zakázky. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

116. Úřad obdržel dne 16. 4. 2013 vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (obsah vyjádření viz body 73-77 odůvodnění rozhodnutí).

117. Vybraný uchazeč dopisem ze dne 19. 4. 2013 požádal o možnost nahlédnout do správního spisu vedeného Úřadem pod sp. zn. S265/2012/VZ. Následně paní Mgr. Marková telefonicky oznámila, že se k nahlížení do spisu nedostaví. Záznam o telefonickém hovoru je součástí spisu. 

118. Vybraný uchazeč dopisem ze dne 23. 4. 2013 požádal o zaslání kopií dokumentů ze spisu S256/2012/VZ, které jsou evidovány a založeny ve spisu od data 14. 3. 2013.  Na základě této žádosti zaslal Úřad požadované kopie ze spisu dopisem ze dne 24. 4. 2013.

119. Zadavatel dopisem ze dne 2. 5. 2013 požádal o stanovení lhůty k vyjádření se k podání navrhovatele ze dne 16. 4. 2013.

120. Vzhledem k tomu, že Úřad má za to, že byly ve správním spise vedeném pod spisovou značkou ÚOHS-S256/2012/VZ shromážděny veškeré důkazní prostředky, kterými lze zjistit stav věci a které budou využity k provedení důkazů, a vzhledem k diskreční pravomoci správního orgánu nestanovil Úřad účastníkům řízení další lhůtu, ve které by se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

121. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, neboť zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v souladu se zásadami zakotvenými v § 6 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

122. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

K vymezení předmětu veřejné zakázky obecně

123. K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad uvádí, že, byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl také být schopen nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, mimo jiné tedy i zásadou zákazu diskriminace.

124. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1Afs 20/2008 uvedl, že zakotvení shora uvedené zásady zákazu diskriminace v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“

125. Dosažení tohoto cíle je způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

126. Předmětné zákonné ustanovení tedy s ohledem na jeho účel a smysl nelze interpretovat jinak, než že se vztahuje jak na zákaz diskriminace zjevné (přímé), tak diskriminace skryté (nepřímé). K těmto závěrům dospěla jednoznačně i relevantní judikatura; odkázat lze zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.6.2008 sp.zn. 1Afs 20/2008.

127. Byť soudy dospěly k výše uvedeným závěrům v souvislosti se stanovováním kvalifikačních předpokladů, jsou obecně aplikovatelné na všechny postupy zadavatelů v zadávacím řízení včetně samotného vymezení předmětu veřejné zakázky (viz též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2012 sp.zn. 62 Af 57/2011).

128. Obecně lze tedy konstatovat, a ke stejným závěrům dospěl i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 2. 3. 2010 sp.zn. 62 Af 7/2010, že zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v jeho skryté (nepřímé) podobě, pokud vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce (tj. tak, že v rámci jedné zakázky požaduje plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí), v důsledku čehož podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí.

129. Při posuzování toho, zda vymezením předmětu veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, je tedy třeba na prvním místě určit, zda předmět veřejné zakázky není natolik odlišný, že jej měl zadavatel poptávat jako samostatné plnění (tedy, jinými slovy řečeno, že měl zadat více veřejných zakázek).

130. Jak však dále judikoval Krajský soud v Brně ve shora citovaném rozhodnutí, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v jeho skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části podle § 98 zákona, pokud to její povaha připouštěla. Nejde tu přitom o to, že by byl zadavatel nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon neukládá, ale o to, že zadavatel musí využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

131. Na druhém místě je pak tedy třeba při posuzování toho, zda vymezením předmětu veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, určit, zda zadavatel neměl povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části. K podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, Krajský soud v Brně uvedl následující. „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“

132. Úřad zároveň považuje za zásadní i následující úvahu. Nejvyšší správní soud ve svém klíčovém rozhodnutí týkajícím se skryté (nepřímé) diskriminace (rozsudek ze dne 5.6.2008 sp.zn. 1Afs 20/2008) také uvedl, že již samotná podstata tohoto institutu vylučuje jakoukoli jeho mechanickou aplikaci. V souvislosti s kvalifikačními předpoklady pak Nejvyšší správní soud toto konstatování rozvedl tak, že není dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potenciální uchazeče stejné dopady. Jako určitý korektiv mechanické aplikace tohoto institutu pak funguje „zjevná nepřiměřenost“ (kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce).

133. Úřad zastává názor, že pokud je institut skryté (nepřímé) diskriminace aplikovatelný na všechny postupy zadavatelů, je stejně tak obecně aplikovatelný závěr o nemožnosti jeho mechanické aplikace.

134. Vždy je tedy nutné při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, vzít v úvahu všechny okolnosti daného individuálního případu. Je přitom třeba – též v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu – poskytnout prostor i pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele; skrytou (nepřímou) diskriminaci je tak možno shledat v takovém případě, kdy zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky skutečně excesivně (tj. tehdy, když je způsobený dopad na konkurenční prostředí zjevně nepřiměřený ve vztahu k – legitimním – důvodům, které zadavatele k danému vymezení předmětu veřejné zakázky vedly). Je tedy třeba zkoumat zejména dopad, který určité vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (a to zejména z pohledu technického a ekonomického), a tyto okolnosti následně posoudit jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti.

135. Pokud by prostor pro skutečně legitimní ekonomickou úvahu zadavatele nebyl dán, mohla by dle názoru Úřadu mechanická aplikace institutu zákazu skryté (nepřímé) diskriminace vést až k absurdním důsledkům, přičemž jedním z nich by v konečné fázi mohla být i realizace takového řešení, které by nedůvodně zvyšovalo náklady zadavatele a nutilo by jej tak ke zjevně nehospodárnému postupu.

136. Ve světle shora uvedených úvah tedy Úřad přezkoumal vymezení předmětu veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení.

K vymezení předmětu veřejné zakázky „Zajištění telekomunikačních služeb mobilní a pevné sítě na Univerzitě Palackého v Olomouci, vč. servisní podpory“

137. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 2.2. zadávací dokumentace: a) zajištění telekomunikačních služeb a za b) poskytování servisní podpory komunikačního systému (telefonní ústředny) Avaya AT& T Definity G3r konverze na CM 3.2 se zdvojeným zařízení, v SW vybavení CM 3.2 a HW. Předmětem zajištění telekomunikačních služeb je zajištění služeb mobilní a pevné (fixní) sítě zadavatele v rozsahu poskytování služeb, které umožní vzájemné volání mezi všemi SIM kartami používanými zadavatelem (v současné době používáno cca 500 SIM karet) a všemi pevnými telefonními čísly zadavatele předčíslí 585 63x xxx, a to za splnění dále uvedených podmínek. K tomuto zadavatel dále v zadávací dokumentaci uvedl, že je vlastníkem zařízení s technologií inteligentního využívání spojení mezi pevnou (fixní) a mobilní sítí, stejně tak jako koncových zařízení pro pevné a mobilní sítě. Zadavatel následně vymezil rozsah plnění požadovaných služeb, mezi které mj. zařadil i „zabezpečení integrace služeb volání pevných a mobilních čísel minimálně v přenášení identifikace volaných a volajících, integraci mobilního čísla a pevné linky v rozsahu pro minimálně 50 uživatelů (min. v rozsahu funkcionality EC 500 využívaného komunikačního systému zadavatele)“. Do rozsahu plnění požadovaných služeb zadavatel také uvedl „poskytnutí jednoho konkrétního telefonního čísla přiděleného konkrétnímu osobnímu konzultantovi zadavatele a jeho konkrétnímu zástupci s dostupností podpory pondělí – pátek, vždy v době od 6:30 hod. – 17:30 hod. (osoba konzultanta na požadovaném exkluzivním telefonním čísle bude zajišťovat podporu jak pro mobilní tak pro pevné (fixní hlasové a datové služby)“. V této souvislosti zadavatel stanovil, že požaduje „volání ze všech účastnických čísel pevných a mobilních zadavatele na mobilní číslo konzultanta bez dopadu do účtování volných minut volajícího a jakýchkoliv poplatků“. Součástí požadovaného plnění je i „možnost prioritizace volání v rámci vlastní sítě bez odečítání volných minut a účtování pro všechny nabízené mobilní tarify pro volání z pevného připojení na SIM zaměstnanců zadavatele“. Dále jsou také požadovány „služby 1,5 plně odborně kvalifikovaného zaměstnance /á 8,5 hod. denně tj. á 42,5 hod. týdně, v místě poskytovaných servisních služeb, přičemž odborně kvalifikovaným zaměstnancem je fyzická osoba s min. 5letou praxí na typu zařízení CM 3.2 provozovaného zadavatelem“. Zadavatel dále v oddílu 2.2. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ stanovil, že „volné minuty jednotlivých mobilních tarifů v jednom účtovacím období v rámci zadavatele, budou sdíleny s volnými minutami mezi všemi mobilními tarify zadavatele. Účtování volání mobilních tarifů nad rámec paušálních volných minut bude až po vyčerpání všech sdílených volných minut mobilních tarifů zadavatele“.

138. Navrhovatel ve svém návrhu napadá požadavek na společné plnění v oblastech pevných i mobilních telekomunikačních sítí, kdy povaha provozu mobilních a pevných sítí je natolik odlišná, že jejich spojování je zcela neopodstatněné, přičemž důsledkem je dle názoru navrhovatele omezení konkurenčního prostředí v tom smyslu, že nabídku mohou podat pouze tři mobilní operátoři působící na trhu v České republice.

139. Úřad zastává názor, že poptávané plnění, jak jej zadavatel vymezil, je oprávněně poptáváno v rámci jednoho zadávacího řízení (tj. jako jedna veřejná zakázka). Svým charakterem (poskytování telekomunikačních služeb) se jedná o plnění obdobná, přičemž lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 27. 6. 2007, sp.zn. 2 Afs 198/2006), podle které je zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických (s tím, že s ohledem na charakter přezkoumávané veřejné zakázky nelze aplikovat hledisko urbanistické).

140. Pokud tedy nebyl zadavatel povinen zadávat předmětné plnění jako více samostatných veřejných zakázek, zabýval se Úřad na druhém místě otázkou, zda tu pro zadavatele neexistovala povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části.

141. Úřad především zkoumal, jaký dopad měl požadavek zadavatele spočívající ve společném plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí na konkurenční prostředí mezi dodavateli.

142. Tvrzení navrhovatele, že „zadavatel svým požadavkem na společné poskytování telekomunikačních služeb v mobilní i pevné síti způsobil, že v zadávacím řízení bude moci podat nabídku pouze dodavatel, který disponuje současně jak pevnou, tak i mobilní sítí“, bylo vyvráceno podáním dvou nabídek uchazečů, kteří mobilní sítí nedisponují. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že uchazeči CellBest s.r.o. a Dial Telecom, a.s., na základě posouzení splnění kvalifikačních předpokladů požadovaných zákonem a zadavatelem v zadávací dokumentaci splnili kvalifikační předpoklady, čímž bylo vyvráceno další tvrzení navrhovatele ohledně existence pouhých tří dodavatelů v České republice (T-Mobile Czech Republic, a.s., Vodafone Czech Republic, a.s., případně Telefónica O2 Czech Republic a.s.), kteří jsou schopni plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kombinaci telekomunikačních služeb, a to vlastníků infrastruktur mobilních telekomunikačních sítí. V tomto ohledu tedy nelze přistoupit na argument navrhovatele, že předmětnou veřejnou zakázku nemůže plnit subjekt, který nedisponuje mobilní telekomunikační sítí.

143. K argumentu navrhovatele, že pokud by byly v rámci veřejné zakázky odděleny služby poskytované v mobilních a v pevných sítích, mohla by se o veřejnou zakázku na poskytování fixních telekomunikačních služeb ucházet řada dalších dodavatelů, mimo výše uvedených mobilních operátorů např. ČD – Telematika a.s., Dial Telecom, a.s., T-Systems Czech Republic a.s., SkyNet, a.s. apod. Úřad konstatuje, že toto tvrzení je v přímém protikladu se skutečností, že na plnění veřejné zakázky podala nabídku společnost Dial Telecom, a.s., kterou navrhovatel jmenovitě uvádí jako jednu za společností, která zajistí skutečné a hmatatelné konkurenční prostředí.

144. V návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je věnována podrobná argumentace navrhovatele založená na přehledu dodavatelů, kteří poskytují jeden či druhý druh služeb, a na jejich možnostech pokrýt celou poptávku zadavatele. Avšak navrhovatel svou argumentaci nikterak nedoplnil o vzorový přehled zadávacích řízení, z nichž by bylo patrno, že do zadávacích řízení, kde byly podávány nabídky zvlášť v segmentu pevných sítí a zvlášť v segmentu mobilních sítí, byl podán vyšší počet skutečně podaných nabídek. Naproti tomu zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že z veřejně dostupného Věstníku veřejných zakázek je možné zjistit počet skutečně podaných nabídek v případě požadavku na nabídku odděleného požadavku (např. na pevnou telefonii) a dále uvádí případy konkrétních zadávacích řízení, ve kterých byly podány pouze dvě nabídky. Úřad se v této souvislosti ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že rozdělením zakázky nemusí nutně dojít k situaci, že se o zakázku bude ucházet více soutěžitelů.

145. Především Úřad pokládá za vyvrácený argument, že mobilní operátoři (tedy osoby disponující příslušnou technickou infrastrukturou) automaticky a bezvýjimečně odmítají uzavírat obchodní smlouvy, na jejichž základě by byly jiné subjekty schopné realizovat plnění společně v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí (ať již ve formě subdodávek či společných nabídek), a to přímo příkladem samotného navrhovatele.

146. Podle tiskové zprávy ze dne 4. 2. 2013 (uveřejněné na internetových stránkách navrhovatele www.gts.cz) uzavřel navrhovatel s jedním z mobilních operátorů – T‑Mobile Czech Republic a.s., IČO 649 49 681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4 – dohodu o provozování mobilních služeb v České republice. V tiskové zprávě se doslova uvádí, že „služby prvního skutečného virtuálního mobilního operátora (MVNO) na českém trhu, které se budou zaměřovat na segment firemních zákazníků, bude zajišťovat společnost GTS novou produktovou řadou s využitím sítě T-Mobile.“ Zmiňovanou dohodu společnosti GTS Czech s.r.o. s jedním z mobilních operátorů přitom nelze považovat za novum, jelikož z veřejně dostupných informací je Úřadu znám článek již z roku 2010, který pojednává o spolupráci navrhovatele a společnosti T-Mobile Czech Republic, a.s.

147. Úřad tedy v tomto bodě uzavírá, že požadavek na společné plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí má dopady do konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a to v tom smyslu, že z pohledu přístupu k technické infrastruktuře je více způsobilých poskytovatelů v oblasti pevných telekomunikací než v oblasti mobilních telekomunikací. Na druhou stranu má Úřad za to, že tento dopad neznamená úplné vyloučení konkurence a nerovná se ani nemožnosti účastnit se zadávacího řízení pro ty dodavatele, kteří sami nedisponují vlastní technickou infrastrukturou v oblasti mobilních komunikací, jak dokazuje zejména podání dvou konkurenčních nabídek dodavatelů, kteří zmiňovanou infrastrukturou nedisponují. V této souvislosti pokládá Úřad za vhodné zmínit, že navrhovatel z hlediska technické infrastruktury dosahuje rovnocenného vybavení jako dva uchazeči, kteří do předmětného zadávacího řízení nabídku podali. S ohledem na tuto skutečnost lze mít za prokázané, že společné plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí nemělo výraznější dopad na konkurenční prostředí mezi dodavateli, a to i vzhledem k tomu, že nastavené zadávací podmínky nepreferovali ani nepodporovaly žádný druh poskytovatelů telekomunikačních služeb.

148. Vzhledem ke konstatování existence negativních dopadů do konkurenčního prostředí mezi dodavateli se dále Úřad zabýval tím, zda bylo nutno dané plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí poptávat jako jediné (společné), resp. se zabýval důvody, které k tomuto postupu zadavatele vedly.

149. V tomto ohledu je možno na prvním místě uvést, že obě části plnění (mobilní a pevné komunikační služby) od sebe z technického (technologického) hlediska oddělitelné nepochybně jsou. Byť se jedná o služby, které plní v zásadě stejnou funkci (přenos dat, resp. hlasu), jsou realizovány pomocí odlišných technologií a mohou vedle sebe samostatně existovat.

150. Z dokumentace o veřejné zakázce však vyplývá, že zadavatel nepoptává pouze služby hlasových sítí, ale naopak služby a podporu požadovaného komplexního řešení. Předmětem veřejné zakázky není pouze poskytování služeb mobilní a pevné sítě, ale taktéž zajištění kompletního servisu integrační platformy, jejíž funkcionalita je s ohledem na zadání veřejné zakázky klíčovým prvkem.

151. Rozsah a předmět plnění je prokazatelně propojen v rámci způsobu a rozsahu využívání hlasových a datových komunikačních služeb, kdy zadavatel při volání do pevných nebo mobilních čísel vyžaduje podmínky integrující pevná a mobilní čísla do jednoho celku na základě využití potřebné technologie. Komplexnost požadavků a potřebného know how jak pro znalosti využití integrace mobilních a pevných hlasových čísel činí ze zadání přesně definovaný seznam požadavků a potřeb, jenž jednoznačně nelze zjednodušeně interpretovat jako poptávku služeb mobilních a pevných sítí a tudíž vytrhávat z kontextu ostatních požadavků a záměrů zadavatele.

152. Úřad konstatuje, že přestože mobilní a pevné komunikační služby od sebe z technického (technologického) hlediska oddělitelné jsou, nemohl být předmět této konkrétní veřejné zakázky rozdělen na části, protože obě služby jsou prokazatelně propojeny v rámci způsobu a rozsahu jejich využívání, a to zejména požadavkem na jejich vzájemnou integraci. Zadavatel tedy při vymezení předmětu veřejné zakázky nejednal bezdůvodně či excesivně. K tomu Úřad uvádí následující.

153. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že účel veřejné zakázky a následné zpracování zadávací dokumentace byl ze strany zadavatele podroben věcnému, časovému, místnímu, funkčnímu, procesnímu, technologickému a zvláště ekonomickému rozboru. Z vyjádření zadavatele a z výše uvedeného rozboru, na základě něhož se zadavatel rozhodl poptávat zajištění komplexních komunikačních hlasových potřeb spojených s hlasovými a datovými komunikacemi v rámci veřejné zakázky, u níž není možné její rozdělení na části, vyplývá, že se zadavatel rozhodl pro něj nejvýhodnější a tudíž jediné ekonomicky a funkčně správné řešení, které konkrétně odpovídá jeho potřebám, způsobu využívání a rozsahu služeb včetně jejich požadované konfigurace uvedené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

154. Zadání využívá technická řešení vyhovující zadavatelem provedeným investicím dotčených hlasových zařízení a s nimi spojených provozních procesů (zejména implementaci komunikačního systému zadavatele). V této souvislosti zadavatel preferoval vedle ekonomické výhodnosti služby samotné zejména možnost podpory a know how poskytovatele servisní podpory pro integraci mobilních a pevných linek, kde zadavatel predikuje znatelně větší váhu potenciálu dalších úspor – proto zadavatel funkčně i procesně spojuje tuto služby s komplexním pojetím jeho náhledu a potřeb na celkově koncipované funkce hlasové služby jako celku.

155. Zadavatel v zadávacích podmínkách vymezil rozsah plnění požadovaných služeb, mezi které mj. zařadil i „zabezpečení integrace služeb volání pevných a mobilních čísel minimálně v přenášení identifikace volaných a volajících, integraci mobilního čísla a pevné linky v rozsahu pro minimálně 50 uživatelů (min. v rozsahu funkcionality EC 500 využívaného komunikačního systému zadavatele)“. Z úředně ověřeného překladu dokumentu zaslaného jako třetí příloha k vyjádření zadavatele pod názvem „Funkční schéma propojení pevných a mobilních linek – popření tvrzení navrhovatele na základě podkladů od výrobce“ vyplývá, že pomocí komunikačního systému Avaya EC 500 jsou hovory na čísla do kanceláře rozšířeny na mobilní telefony a účastníci tak mohou přijímat pracovní hovory bez ohledu na to, kdy se právě nacházejí. Navíc lze mobilní telefon spravovat tak, že pokud uživatel zavolá do kanceláře, objeví se jako zobrazení identifikace volajícího jméno uživatele a kancelářské telefonní číslo na volaném telefonu. EC 500 tedy nabízí schopnost pracovat s mobilním telefonem jako se standardním telefonem se zobrazováním identifikace volajícího. 

156. Zadavatel dále definoval jako svou potřebu nulové sazby, tedy volání zdarma v rámci volání mobilních a pevných linek provozovaných zadavatelem v obou směrech volání (tedy při volání z pevných linek na mobilní čísla zadavatele a při volání mobilních čísel zadavatele na pevné linky zadavatele). Součástí požadovaného plnění je i „možnost prioritizace volání v rámci vlastní sítě bez odečítání volných minut a účtování pro všechny nabízené mobilní tarify pro volání z pevného připojení na SIM zaměstnanců zadavatele“.

157. Zadavatel pro svoje potřeby zjednodušeně řečeno považoval plnou integraci mobilních a pevných telekomunikačních služeb. Touto plnou integrací se rozumí zejména požadavek na interní komunikaci v rámci celé sítě zadavatele (tj. včetně mobilních telefonů) zcela zdarma, s čímž souvisejí i některé další výhody. Z pohledu zadavatele je právě tato koncepce neomezeného volání ve vnitropodnikové síti jedna z klíčových položek provozních nákladů.

158. Za rozumný a legitimní lze označit argument zadavatele, že pokud by rozdělil veřejnou zakázku na dvě části, pak by v žádném případě nemohl nařizovat vítězným subjektům (tj. poskytovateli služby mobilní sítě a poskytovateli služby pevné sítě), aby mezi mobilní a pevnou sítí zadavatele účtovaly nulové částky. V této souvislosti zadavatel poukazuje na absenci argumentů navrhovatele k tomu, jak by si měl zadavatel vymoci na obou nezávislých uchazečích jejich souhlasné stanovisko podmiňující obchodně dosažení alespoň nulových poplatků za výše uvedená volání. V této otázce se Úřad ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že pro dosažení svých potřeb (neúčtovaného neomezeného volání mezi pevnými a mobilními linkami) nemá právní anebo obchodní nástroje, aby takto navrhovaný přístup byl schopen na cizích subjektech vymáhat.

159. Rozdělením veřejné zakázky na části by došlo nejen ke ztrátě bezplatného vnitropodnikového volání, ale i ke ztrátě výhody integrace mobilních a pevných telefonních linek zadavatele (nebylo by možné využívat integrační ekonomické výhody nebo sjednotit volací čísla). Rozdělením veřejné zakázky na části by dle zadavatele došlo k duplikacím, technicky, ekonomicky a funkčně nepoužitelnému napojení více operátorů v rámci funkční integrace pevných a mobilních čísel (například zpětné volání z mobilního telefonu zadavatele na jiný prefix vedený mimo stejnou privátní síť, je bez použití integrace mobilních a pevných linek nevynutitelné).

160. V tomto ohledu lze přistoupit i na argument zadavatele, že byl ke společnému poptávání služeb v oblasti pevných a mobilních telekomunikačních sítí veden požadavkem na sjednocení podpory, účetních dokladů, kontaktních osob, formátů dat určených pro automatické importy, a dále také požadavky na jednotné reklamační postupy, servisní centralizovanou podporu vedoucí k centrální evidenci pro budoucí statistické zpracování, omezení vyloučení „neautorizovaných nákupů“ koncových zařízení, sjednocení evidence koncových zařízení na straně poskytovatele služeb, hlášení poruch a hlášení krádeží. V této souvislosti Úřad odkazuje na znalecký posudek, ve kterém i Ing. Michael Trezzi, CSc. k případnému rozdělení předmětu veřejné zakázky (a tedy uzavření více smluv s více operátory) v kapitole 2.3.2.2 uvedl, že „v případě vzniku problémů např. charakteru nízké přenosové rychlosti nebo opakovaných rozpadů spojení mezi sítěmi různých operátorů bude složitější najít původce problému, neboť každá ze stran, bude tvrdit, že služba je v její části systému poskytována podle SLA a že problém je na straně druhé.“

161. Byť znalec hned v další kapitole znaleckého posudku uvádí, že mu není známo, jakým způsobem by mohlo oddělení smluvní odpovědnosti ovlivňovat provozuschopnost a funkčnost plnění veřejné zakázky, Úřad hodnotí toto vyjádření ve vztahu ke konstataci v kapitole 2.3.2.2 jako rozporné. Rozpor spatřuje Úřad v tom, že pokud se v praxi vyskytnou s plněním problémy, přičemž i znalec potvrzuje, že v takovém případě bude složité najít původce problému, je zřejmé, že přinejmenším stejně složité bude i uplatnění smluvní odpovědnosti vůči konkrétnímu operátorovi, resp. uplatnění požadavku na poskytování řádného plnění (nebude-li zadavatel schopen určit konkrétního původce problému, nemá proti komu uplatňovat smluvní odpovědnost, ať už ji ve smlouvě samotné nastaví jakkoli); těžko si lze tedy představit, že tu nebude žádná implikace rozdělení předmětu veřejné zakázky na části pro smluvní odpovědnost. Na tomto rozporu nemůže nic změnit ani skutečnost, že na provozuschopnost a funkčnost plnění v teoretické či technologické rovině oddělení smluvní odpovědnosti vliv mít skutečně nemusí.

162. Ve světle právě uvedeného je možno konkrétní okolnosti předmětné veřejné zakázky porovnat s kritérii, které pro konstatování existence povinnosti rozdělit veřejnou zakázku na části vymezil Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 2. 3. 2010 sp.zn. 62 Af 7/2010.

163. Pokud soud uvádí, že rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými, a naopak nebude vhodné zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují, Úřad konstatuje, že s ohledem na požadavky zadavatele na vnitřní provázanost celého jeho komunikačního systému lze dospět k závěru, že se v celém rozsahu poptávaného plnění jedná o služby, které na sebe úzce navazují.

164. Pokud dále soud uvádí, že k rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu, pak je třeba poskytnout zadavateli prostor legitimní ekonomické úvahy. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že důsledně a dlouhodobě sleduje vývoj provozních nákladů spojených s provozem mobilních a pevných hlasových služeb, stejně tak jako komplexní náklady na podporu komunikačního systému a koncových zařízení.

165. Na podporu svého tvrzení, že „Na servisních poplatcích v případě komplexního soutěžení uspoří oproti odděleným soutěžím univerzita s komplexním pokrytím komunikačních služeb včetně servisu zařízení více jak 50% nákladů oproti samostatnému soutěžení druhé univerzity, což předpokládá úsporu více jak několik stovek tisíc Kč ročně pro obdobnou službu na rozsahem a typem obdobném komunikačním systému Avaya a při obdobném rozsahu podpory jako předpokládá zadavatel na svém zařízení.“, zadavatel doložil podklady, ze kterých lze mít důvodně za to, že komplexní poptávka je zcela v souladu s potřebami a výsledky sledovaných ekonomických parametrů.

166. Prioritním cílem zadání je využívání paušalizovaných nákladů za podpory integrace volajících a volaných prostředků. Zadavatel předpokládá integrací služeb odchozích a příchozích hovoru, tak jak je popsáno v části způsob využití integrační technologie, úsporu minimálně 25% z celkových nákladů na hovorné. Zadavatel integrací svých mobilních a pevných čísel eliminuje podstatné náklady vynakládané na oddělený provoz dvou nezávislých sítí. Aplikací vlastností pořízeného vybavení dojde k inteligentnímu výběru ekonomicky nejvhodnějšímu směru volání, bez intervence a zbytečného spolurozhodování koncového uživatele. Jedná se tedy o konstantní ovlivňování způsobu celkového volání SIM karet a pevných linek zadavatele. Jednou z částí procesu volání je bezplatné volání mezi mobilními čísly zadavatele a mezi mobilními a pevnými čísly zadavatele. Zadavatel modeluje úspory tohoto řešení v rozsahu minimálně 50% úspor z objemu nákladů volání oproti neošetřenému stavu při individuálních voláních nezávislých SIM karet a nezávislých pevných linek.

167. Zadavatel dále poukázal na fakt, že navrhovatel pro podporu své argumentace, že by rozdělením zakázky na části zadavatel nepochybně získal výhodnější nabídkovou cenu, neuvádí žádné tvrzení ani příklady. Na důkaz, že ne vždy je rozdělení zakázky výhodné, uvedl zadavatel příklad z dostupných veřejných zdrojů, kdy Magistrát města Kladna poptával telekomunikační služby hromadně a získal tak výhodnější cenové podmínky. Že taková úvaha zadavatele není nerozumná, prokazují i konstatování znalce ve znaleckém posudku. Znalec připouští, že v případě veřejné zakázky zadané jedinému operátorovi tento může využít většího obratu spojeného s provozováním pevných i mobilních služeb a nabídnout i bezkonkurenční ceny. Znalec ovšem také dodává, že aby mohlo k tomuto efektu dojít, musí proběhnout skutečná soutěž, resp. zadavatel nesmí vymezit zadávací podmínky tak, aby měl určitý operátor na předmětné plnění de facto monopol.

168. Ve světle těchto úvah směřuje zvolený postup zadání veřejné zakázky k získání nejvhodnější nabídky (a to jak z technického, tak zejména ekonomického hlediska). Extenzivní uplatnění zásady zákazu diskriminace (tj. poptání předmětných služeb odděleně) by pro zadavatele znamenalo vyšší náklady, ale i těžko překonatelné technické a organizační obtíže při následném plnění. Pokud jde o uvedené požadavky zadavatele, Úřad je toho názoru, že jsou zcela legitimní a nevybočují z mezí legitimní ekonomické úvahy, pro kterou by měl mít zadavatel prostor.

169. Úřad tedy na tomto místě rekapituluje, že při posuzování toho, zda se zadavatel při vymezení předmětu veřejné zakázky nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace, vyšel z těchto úvah:

o způsob, jakým zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky, resp. šíře tohoto předmětu, byla způsobilá mít dopad na konkurenční prostředí mezi dodavateli; tento dopad však ve skutečnosti nedosahuje nijak extrémní intenzity (do zadávacího řízení podali nabídku dva uchazeči bez vlastní technické infrastruktury v oblasti mobilních telekomunikací);

o důvody, pro které se zadavatel rozhodl vymezit předmět veřejné zakázky jako společné poskytování služeb v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí, nenesou znaky libovůle a nevybočují z mezí legitimní ekonomické úvahy, jakou by mohla provést jakákoli jiná osoba v postavení obdobném zadavateli.

170. Úřad konstatuje, že po pečlivém posouzení individuálních okolností tohoto případu, nedospěl k závěru, že by byl předmět dané veřejné zakázky vymezen v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona.

171. Závěrem Úřad uvádí, že je to právě jeho přesvědčení o nutnosti zkoumat při posuzování (ne)existence skryté (nepřímé) diskriminace individuální okolnosti daného případu, které brání přijmout navrhovatelem předložený znalecký posudek jako celek za podklad pro vydání rozhodnutí (opodstatněnost požadavku na společné plnění služeb v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí záleží zejména na požadavcích, které má zadavatel na poptávané plnění).

172. Úřad přitom nepovažuje zadávací podmínky přezkoumávané veřejné zakázky a veřejné zakázky „Poskytování služeb elektronických komunikací“, jejímž zadavatelem je Povodí Vltavy, s.p., (a ke které vypracovával znalec znalecký posudek) za srovnatelné. Z pohledu možných dopadů do konkurenčního prostředí dodavatelů (které jsou pro úvahy týkající se případného porušení zásady zákazu diskriminace zásadní) lze poukázat na příklad na zásadní rozdíl týkající se požadovaných technologií pro mobilní komunikace, kdy znalec u veřejné zakázky zadávané společností Povodí Vltavy, s.p., konstatuje (a z tohoto konstatování jistě vychází i při formulaci svých závěrů), že „podmínku poskytování služby UMTS a CDMA jedním operátorem lze označit za diskriminující, neboť na českém trhu se nachází pouze jeden takový operátor, a to je Telefonica O2“. Podle znalce tedy zadavatel takovým požadavkem pro danou veřejnou zakázku de facto vyloučil konkurenci mezi dodavateli. Naproti tomu v přezkoumávaném případě obdobný požadavek v zadávací dokumentaci stanoven nebyl. Úřad je tedy toho názoru, že předmět veřejné zakázky, jenž je předmětem správního řízení, je z pohledu plnění zcela odlišný a nelze jej z hlediska zákona považovat ani za obdobný. Úřad přesto některé části znaleckého posudku jako podklad pro rozhodnutí převzal, a to zejména ty části, které popisují situaci nejednoznačné smluvní odpovědnosti více poskytovatelů za funkčnost komunikačního systému; a úvahu o možné bezkonkurenční nabídkové ceně v případě veřejné zakázky zadané jedinému uchazeči.

K posouzení plných mocí navrhovatele

173. Podle § 33 odst. 1 zákona si může účastník zvolit zmocněnce, přičemž v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.

174. Podle § 33 odst. 2 písm. c) zákona může být zmocnění uděleno pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu.

175. Podle § 33 odst. 3 zákona může udělit zmocněnec plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

176. Dopisem ze dne 17. 11. 2011 byly u Úřadu uloženy plné moci udělené pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena bez omezení v budoucnu (plná moc vystavená společností GTS Czech s.r.o. pro Tomáše Pfeffera ze dne 8. 11. 2011 a plná moc vystavená společností GTS Czech s.r.o. pro Ing. Martina Kovaříka ze dne 8. 11. 2011). Podpisy těchto plných mocí jsou v souladu s  ustanovením správního řádu úředně ověřeny. Jak z každé jednotlivé plné moci výše uvedené vyplývá, zmocněnec je oprávněn ustanovit si za sebe zástupce, a pokud jich ustanoví více, je každý z nich oprávněn jednat samostatně.

177. V předmětném zadávacím řízení byl podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a následně činěny všechny úkony Mgr. Vítězslavou Kukákovou, členkou sdružení INDOC, IČO 88107787, místo podnikání Zadní 209, 69126 Pouzdřany, kterou zmocnil Tomáš Pfeffer na základě plné moci ze dne 12. 4. 2012 k veškerému jednání místo něho za společnost GTS Czech s.r.o. ve věcech veřejné zakázky „Zajištění telekomunikačních služeb mobilní a pevné sítě na Univerzitě Palackého v Olomouci, vč. servisní podpory“, zadávané zadavatelem, zejména k činění právních úkonů vůči centrálnímu zadavateli veřejných zakázek, k podávání námitek, návrhů, rozkladů, případně dalších podání, k zastupování zmocnitele ve správních řízeních vedených Úřadem a k jednání se zadavatelem a Úřadem ve věci mimosoudní dohody o náhradě škody způsobené vadným úředním rozhodnutím, příp. nezákonným postupem.

178. Ustanovení § 33 odst. 1 zákona nelze vykládat tak, že by účastník řízení musel a mohl mít v průběhu celého správního řízení jen jednoho zmocněnce a nemohl ho změnit, jde však o to, aby se jednatelská oprávnění jednotlivých zmocněnců navzájem nepřekrývala a aby tak správní orgán nebyl uveden v nejistotu, kdo a jakým způsobem vlastně za zmocnitele vystupuje.

179. Úřad na základě výše uvedených skutečností konstatuje, že v téže věci, tedy ve věci předmětné veřejné zakázky jednal za společnost GTS Czech s.r.o. pouze jeden zmocněnec a to Mgr. Vítězslava Kukáková, která k tomuto zastoupení byla oprávněna na základě plné moci ze dne 12. 4. 2012. Závěrem Úřad uvádí, že není pochyb o tom, že za společnost GTS Czech s.r.o. v předmětném správním řízení současně činila úkony pouze jedna osoba.

K zamítnutí návrhu

180. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

181. Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2.

182. Úřad posoudil jednání zadavatele a vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že při vymezení předmětu veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, návrh navrhovatele ze dne 2. 5. 2012 zamítl.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný

účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc

2. Mgr. Vítězslava Kukáková, podnikatelka, místem podnikání Zadní 209, 691 26 Pouzdřany

3. CellBest s.r.o., Hodolanská 413/32, 779 00 Olomouc – Hodolany

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy