číslo jednací: S399/2013/VZ-17886/2013/521/DRa

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 6. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

· zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s veřejnou zakázkou „Veřejná zakázka č. 12-00431/11, D2 – Oprava AB vozovky na mostě ev. č. D2‑058..1“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 20. 4. 2011, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 7. 6. 2011 smlouvu o dílo č. 12-00431/11, 51/2011 se společností FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že uzavřením smlouvy o dílo č. 12‑00431/11, 51/2011 se společností FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno, neprovedl příslušné zadávací řízení podle ustanovení § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve  znění pozdějších předpisů

 

pokuta ve výši 150 000 Kč (sto padesát tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Podnět

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), v souvislosti s veřejnou zakázkou „Veřejná zakázka č. 12-00431/11, D2 – Oprava AB vozovky na mostě ev. č. D2‑058..1“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 20. 4. 2011 (dále jen „veřejná zakázka“), na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 7. 6. 2011 smlouvu o dílo č. 12‑00431/11, 51/2011 se společností FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“). Na základě výše uvedeného si proto Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o veřejné zakázce.

2. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti. Zadavatel zahájil výběrové řízení výzvou k podání nabídky ze dne 20. 4. 2011 na veřejnou zakázku malého rozsahu, na základě něhož uzavřel dne 7. 6. 2011 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo č. 12‑00431/11, 51/2011, jejímž předmětem byla realizace stavebních prací „za účelem opravy asfaltové vozovky výměnou obrusné vrstvy na moravském předmostí, na moravské estakádě a na hlavním mostním objektu hraničního (ČR/SR) dálničního mostu ev. č. D2‑058..1 v km 60,471 dálnice D2 včetně obnovy VDZ“, přičemž podrobnosti byly zadavatelem stanoveny v zadávací dokumentaci. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovena ve výši 6 000 000 Kč bez DPH.

3. Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce a výše uvedené smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II. Řízení před Úřadem

4. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S399/2013/VZ-11777/2013/521/DRa ze dne 24. 6. 2013.

6. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S399/2013/VZ-11779/2013/521/DRa ze dne 24. 6. 2013 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

7. Zadavatel se v průběhu správního řízení k šetřené věci nevyjádřil.

III. Závěry Úřadu

8. Úřad na základě § 112 a násl. ustanovení zákona přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při uzavření smlouvy dne 7. 6. 2011 s vybraným uchazečem, jejímž předmětem je realizace stavebních prací za účelem opravy asfaltové vozovky dálničního mostu dálnice D2, nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

9. Podle § 12 odst. 2 zákona se rozumí podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

10. Podle § 12 odst. 3 zákona se rozumí veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

11. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

12. Podle § 13 odst. 2 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

13. Podle § 21 odst. 1 zákona, upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení: a) otevřené řízení (§ 27), b) užší řízení (§ 28), c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29), d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), e) soutěžní dialog (§ 35), f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

14. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v §§ 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

15. Podle § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 zákona soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zákona zjednodušené podlimitní řízení.

Skutková zjištění učiněná Úřadem

16. Zadavatel výzvou ze dne 20. 4. 2011 oslovil 3 dodavatele k podání nabídky ve veřejné zakázce označené jako zakázka malého rozsahu. Z veřejně dostupných informačních zdrojů Úřad nezjistil, že by zadavatel výzvu k podání nabídky uveřejnil. Zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky ve výzvě k podání nabídek ze dne 20. 4. 2011 následovně: „oprava asfaltové vozovky výměnou obrusné vrstvy na moravském předmostí, na moravské estakádě a na hlavním mostním objektu hraničního (ČR/SR) dálničního mostu ev. č. D2‑058..1 v km 60,471 dálnice D2 včetně obnovy VDZ.“

17. V článku 1.5. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí při analogickém použití § 13 zákona 6 000 000,00 Kč bez DPH“.

18. Nabídku na plnění veřejné zakázky podali 3 dodavatelé. Nabídky byly hodnoceny podle základního hodnotícího kritéria, nejnižší nabídkové ceny. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena nabídka vybraného uchazeče s nabídkovou cenou 5 947 290 Kč bez DPH.

19. Dne 7. 6. 2011 byla s vybraným uchazečem uzavřena smlouva o dílo č. 12-00431/11, 51/2011 (dále jen „smlouva“). Předmětem smlouvy byla podle čl. III odst. 3.1 smlouvy „realizace stavebních prací zhotovitelem za účelem opravy asfaltové vozovky výměnou obrusné vrstvy na moravském předmostí, na moravské estakádě a na hlavním mostním objektu hraničního (ČR/SR) dálničního mostu ev. č. D2 058..1 v km 60,471 dálnice D2 včetně obnovy VDZ“. Doba plnění byla v článku IX. smlouvy stanovena na 12 měsíců od data účinnosti smlouvy.

Posouzení Úřadu

20. Úřad nejprve obecně uvádí, že z výše citovaného § 13 odst. 1 zákona vyplývá, že hodlá-li zadavatel úplatně pořídit plnění naplňující definici veřejné zakázky podle § 7 zákona, je před zahájením zadávacího řízení povinen určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Výše předpokládané hodnoty je rozhodující pro určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní, případně veřejnou zakázku malého rozsahu, a která ustanovení zákona se na postup zadavatele budou vztahovat. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je tedy zadavatel povinen stanovit vždy, když hodlá vynakládat finanční prostředky, a to bez ohledu na výši vynakládaných finančních prostředků.

21. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je definována jako předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z požadovaného plnění veřejné zakázky. Jak vyplývá již ze samotného pojmu předpokládaná hodnota, jedná se o hodnotu pravděpodobnou, která nemusí vždy zcela odpovídat výsledné ceně uvedené ve smlouvě na realizaci veřejné zakázky, nicméně odhad zadavatele by měl být učiněn kvalifikovaně, reálně a v souladu s pravidly uvedenými v zákoně. Zadavatel by měl stanovení předpokládané hodnoty věnovat náležitou pozornost, neboť její nesprávné stanovení může vyústit v situaci, kdy zadavatel veřejnou zakázku zadává zcela mimo režim zákona, ač by při správném stanovení předpokládané hodnoty měl tuto veřejnou zakázku zadávat postupem platným pro zadávání podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek nebo zadává nadlimitní veřejnou zakázku postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

22. Jak dále vyplývá z výše citovaného ustanovení § 12 odst. 3 zákona, veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH. Z ustanovení § 12 odst. 2 zákona pak vyplývá, že podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez DPH.

23. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6 000 000 Kč bez DPH, byl v souladu se zákonem povinen zadat veřejnou zakázku nikoli jako veřejnou zakázku malého rozsahu, ale jako veřejnou zakázku podlimitní a zvolit tedy odpovídající druh zadávacího řízení podle § 21 zákona.

24. Ačkoliv se nabídková cena vybraného uchazeče pohybovala pod hranicí 6 000 000 Kč bez DPH, je třeba vycházet již z výše uvedeného, tedy že zadavatel by měl stanovení předpokládané hodnoty věnovat náležitou pozornost a zejména důsledně aplikovat příslušná ustanovení zákona, neboť v opačném případě by mohlo hrozit možné obcházení zákona. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 Afs 60/2009-78 ze dne 31. 5. 2010 konstatoval, že „účelem právní regulace veřejných zakázek je mj. zajištění transparentnosti, efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti při vynakládání veřejných prostředků. Musejí být vytvářeny předpoklady, aby smluvní vztahy, při nichž dochází k plnění z veřejných prostředků, zadavatelé uzavírali při zajištění řádně fungujícího soutěžního prostředí a při dodržení principů rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady transparentního nakládání s veřejnými prostředky ...“.

25. Jak je patrné z obdržené dokumentace a z výše uvedeného, zadavatel před uzavřením smlouvy o dílo nepostupoval v souladu se zákonem, neboť veřejnou zakázku nezadal v žádném zákonem stanoveném zadávacím řízení podle § 21 zákona, ačkoliv předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil ve výši 6 000 000 Kč bez DPH. Výběru vybraného uchazeče nepředcházelo žádné transparentně provedené zadávací řízení, které by objektivně dokládalo, že smluvní vztah s vybraným uchazečem vznikl při zajištění řádně fungujícího soutěžního prostředí a při dodržení principů rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Zadavatel přistoupil k uzavření smlouvy bez realizace předchozího zadávacího řízení podle zákona, i když se podle stanovené předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Zadavatel tak tímto postupem nesplnil svou povinnost stanovenou v ustanovení § 21 zákona.

26. Na základě posouzení výše uvedených zjištění dospěl Úřad v souvislostech šetřeného případu k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když v zadávací dokumentaci o veřejné zakázce na stavební práce stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 6 000 000 Kč bez DPH, která odpovídá spodní hranici finančního limitu pro podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, a přesto neprovedl zadávací řízení podle § 21 zákona.

27. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že neprovedl příslušné zadávací řízení podle ustanovení § 21  zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Zadání zakázky zasláním výzvy omezenému okruhu dodavatelů přitom mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel nezveřejnil oznámení o veřejné zakázce v informačním systému ani v Úředním věstníku Evropské unie. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel zadal veřejnou zakázku postupem podle zákona, obdržel by i nabídky jiných uchazečů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější plnění.

IV. K uložení sankce

28. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

29. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že neprovedl příslušné zadávací řízení podle ustanovení § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.

30. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

31. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 13. 6. 2012. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 7. 6. 2011, kdy zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 25. 6. 2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

32. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona.

33. Cena veřejné zakázky v šetřeném případě, na základě které zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem a dopustil se správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 7 136 748 Kč vč. DPH (podle  smlouvy o dílo ze dne 7. 6. 2011). Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 356 837 Kč.

34. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

35. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších dodavatelů v zadávacím řízení a narušil tak soutěžní prostředí, když uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem, aniž by před uzavřením smlouvy provedl zadávací řízení v souladu se zákonem. Postup, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky vůbec nepostupují podle zákona je jedním z nejzávažnějších porušení zákona, neboť zadavatelé tím v rozporu se zákonem omezují, resp. vylučují, soutěžní prostředí, které je jedním ze základních předpokladů hospodárného vynakládání veřejných prostředků. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, musel by veřejnou zakázku zadat v otevřeném, užším, či zjednodušeném podlimitním řízení a její oznámení zveřejnit v informačním systému o veřejných zakázkách. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podali by nabídky i další uchazeči s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele. Zadavatel tak svým postupem znemožnil účast dalších případných dodavatelů a výrazně tak narušil soutěžní prostředí. Úřad má proto za prokázané, že postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

36. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť tento postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k  realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V posuzovaném případě se tedy jednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější.

37. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, nemá Úřad žádné indicie, že by zadavatel nezvolil příslušné zadávací řízení podle ustanovení § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení podle zákona, aby bylo některým uchazečům znemožněno účastnit se zadávacího řízení. Zadavatel provedl alespoň výběrové řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Způsob spáchání správního deliktu tedy nevykazuje znaky svědčící o tom, že by uložená pokuta měla být adekvátním způsobem zvýšena.

38. Z hlediska následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým postupem znemožnil účast dalších dodavatelů ve výběrovém řízení a narušil tak soutěžní prostředí, když veřejnou zakázku nezadal v některém ze zadávacích řízení podle § 21 zákona.

39. Při posouzení okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, vzal Úřad v úvahu jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel provedl za účelem výběru dodavatele výběrové řízení, v rámci něhož vyzval k podání nabídky alespoň omezený okruh dodavatelů. Nicméně takové výběrové řízení nemůže rovnocenným způsobem nahradit zadávací řízení učiněné podle zákona.

40. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. S ohledem na to, že zadavatel má možnost každoročně hospodařit s přidělenými finančními prostředky, které se pohybují v řádech desítek miliard korun ročně, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje, považovat za likvidační.

41. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

42. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. S přihlédnutím ke skutečnosti, že zadavatel se správního deliktu dopustil při zadávání veřejné zakázky takové hodnoty, že zákonná hranice pro uloženou pokutu je velmi nízká, Úřad konstatuje, že s ohledem na finanční situaci zadavatele, který hospodaří s přidělenými finančními prostředky pohybujícími se v řádu desítek milion korun, udělená pokuta plní převážně funkci preventivní a její sankční charakter je spíše symbolický. Úřad si je vědom, že pokuta má plnit jak funkci represivní, tak funkci preventivní, přičemž tyto dvě funkce nelze úplně oddělit, přesto však konstatuje, že tato situace je dána specifickými okolnostmi konkrétního případu. Úřad dodává, že s ohledem na vážnost pochybení zadavatele udělil pokutu ve výši 150 000 Kč v polovině zákonné sazby, pokuta tak s ohledem na její maximální výšku není nízká.

43. Jak již bylo uvedeno, uložená pokuta dosahuje poloviny zákonné sazby a s ohledem na vážnost pochybení zadavatele zde plní spíše preventivní funkci. Současně je třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

44. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť předmětná smlouva o dílo byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 7. 6. 2011 a nápravy již tedy nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

45. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy