číslo jednací: S419/2013/VZ-17914/2013/523/JDo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 10.7.2013, jehož účastníkem je

 

· zadavatel – Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem ulice 1. máje 260, 385 01 Vimperk,

 

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem  při uzavření kupní smlouvy  ze  dne 28.1.2009 a kupní smlouvy ze dne 10.2.2009, které zadavatel uzavřel se společností ROTO Plzeň, s.r.o, IČO 64357619, Folmavská 4, 301 00 Plzeň, na dodávku vozidel značky Nissan Pathfinder a Nissan Qashqai,

 

rozhodl takto:

I.

 

Zadavatel – Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem ulice 1. máje 260, 385  01 Vimperk  ̶  se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při uzavírání kupní smlouvy ze dne 28.1.2009 se společností ROTO Plzeň, s.r.o, IČO 64357619, Folmavská 4, 301 00 Plzeň a kupní smlouvy ze dne 10.2.2009 se společností ROTO Plzeň, s.r.o, IČO 64357619, Folmavská 4, 301 00 Plzeň, nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět plnění veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

 

II.

 

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona  č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli  ̶  Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem ulice 1. máje 260, 385  01 Vimperk,

ukládá pokuta ve výši 60 000,- Kč (slovy šedesát tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno.

Odůvodnění

 

POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 25.2.2013 podnět k přezkoumání postupu zadavatele ̶ Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem ulice 1. máje 260, 385 01 Vimperk, (dále jen „zadavatel“), při uzavírání kupní smlouvy na dodávku vozidla Nissan Pathfinder ze dne 28.1.2009 a kupní smlouvy na dodávku vozidel Nissan Qashqai ze dne 10.2.2009.

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu a dále dokumentaci související se zadáváním předmětných výběrových řízení. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

 

PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

3. Veřejná zakázka „Výběr dodavatele na dodávku vozidla Nissan Pathfinder“ byla zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu výzvou k podání a předložení nabídek ze dne 19.12.2008 celkem 5  zájemcům. Ve lhůtě pro doručení nabídek zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, a to společnosti ROTO Plzeň, s.r.o, IČO 64357619, Folmavská 4, 301 00 Plzeň (dále jen „vybraný uchazeč“). Dne 28.1.2009 vybraný uchazeč a  zadavatel uzavřeli kupní smlouvu na dodávku vozidla Nissan Pathfinder. Podle článku III. kupní smlouvy cena činila 718 500,- Kč bez DPH. Jako místo plnění bylo sjednáno sídlo zadavatele.

4. Veřejná zakázka „Výběr dodavatele na dodávku 3 ks vozidel Nissan Qashqai“ byla zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu výzvou k podání a předložení nabídek dne 19.1.2009 celkem 9 zájemcům. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, a to od vybraného uchazeče. Dne 10.2.2009 zadavatel a vybraný uchazeč uzavřeli kupní smlouvu na dodávku 3 ks vozidel Nissan Qashqai. Podle čl. III kupní smlouvy smluvní cena za jedno vozidlo činila 498 593,- Kč (tedy 1 495 749,- Kč bez DPH za 3 vozidla). Jako místo plnění bylo sjednáno sídlo zadavatele.

 

 

ŘÍZENÍ PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM

5. Na základě posouzení předložené dokumentace získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v souladu s § 13 odst. 3 zákona, když uzavřením kupních smluv, jejichž předmět plnění vykazuje známky věcné, místní a časové souvislosti, zadal jako veřejné zakázky malého rozsahu bez provedení odpovídajícího zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona.

6. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad podle § 113 zákona správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

7. Dne 10.7.2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle  § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

8. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

9. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení přípisem č. j. ÚOHS-S419/2/13-12706/2013/523/JDo ze dne 9.7.2013. Úřad dále účastníku řízení usnesením č. j. ÚOHS-S419/2/13-12707/2013/523/JDo z téhož dne určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

10. Dne 19.8.2013 vyzval Úřad  zadavatele usnesením č.j. ÚOHS-S419/2/13-14957/2013/523/JDo k provedení úkonu, a to sdělení výše přepokládané hodnoty u předmětných veřejných zakázek a doložení dokladů, z nichž zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty vycházel.

 

VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE

11. Dne 16.7.2013 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele, v němž zadavatel uvádí, že nesdílí názor Úřadu o porušení zákona rozdělením veřejné zakázky, neboť z důvodu odlišných potřeb a požadavků na vlastnosti vozidel poptával předmětná vozidla v rámci dvou veřejných zakázek malého rozsahu.

12. Vzhledem k tehdy účinnému zákonu o dani z přidané hodnoty bylo možno odečíst tuto daň pouze u vozidla kategorie N1G (Nissan Pathfinder), nikoliv u kategorie vozidel M1 (Nissan Qashqai). Již z tohoto je dle zadavatele zřejmý rozdíl mezi oběma druhy vozidel.

13. Za vozidlo kategorie N1G (Nissan Pathfinder) platí zadavatel silniční daň jako za vozidlo nákladní, tedy z celkové hmotnosti a počtu náprav. U vozidel kategorie M1 (Nissan Qashqai) je tato daň placena jako za osobní vozidlo tj. z objemu motoru.

14. Zadavatel dále ve vyjádření konkretizuje technické specifikace jednotlivých vozidel kategorie N1G a M1, které jej vedly k pořízení předmětných vozidel (požadavek na kategorii vozidla N1G a M1, požadavek na přepravu nákladu/osob apod.).

15. Z výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje zastavení správního řízení, neboť se domnívá, že k rozdělení veřejné zakázky nedošlo a že by bylo nejen nehospodárné, ale také právně pochybné pořizovat dodávku vozidel v rámci jednoho zadávacího řízení.

16. Z vyjádření zadavatele ze dne 26.8.2013 ke stanovení předpokládané hodnoty předmětných veřejných zakázek vyplývá, že při jejím určení zadavatel vycházel z relevantních údajů a informací, které měl v té době k dispozici (především zkušenosti) a které mohl získat např. průzkumem trhu na internetu. Jako přílohu tohoto vyjádření zadavatel zaslal ceníky, na základě kterých byla vozidla vybírána a ze kterých vyplývá, že předpokládaná hodnota u vozidla značky Nissan Pathfinder byla 767 227,- Kč bez DPH (913 000,-Kč vč. DPH) a u vozidla značky Nissan Qashqai činila 601 597,- Kč bez DPH (715 900,- Kč vč. DPH). Těmito ceníky zadavatel deklaruje nepřekročení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu.

 

  ZÁVĚRY ÚŘADU

17. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace, včetně obsahu kupních smluv uzavřených dne 28.1.2009 a dne 10.2.2009 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při uzavření výše uvedených smluv, jejichž předmět plnění vykazuje známky věcné, místní a časové souvislosti, bez provedení řádného zadávacího řízení, nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

18. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

19. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

20. Podle § 13 odst. 1 zákona předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

21. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

22. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona upravuje tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§35),

f) zjednodušené podlimitní řízení.

23. Ve vztahu k šetřenému postupu zadavatele Úřad uvádí, že pro postup zadavatele podle zákona je rozhodující zejména celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky, přičemž pro sčítání jednotlivých plnění je vždy stěžejní místní, časová a věcná souvislost jednotlivých plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění, v šetřeném případě tedy dodávka vozidel značky Nissan, jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či o samostatné zakázky. Ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálními postupy, či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona.

24. Skutečnost, jestli se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět byl rozdělen na části, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné proto posuzovat podle toho, zda spolu veřejné zakázky věcně či místně souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti.

25. Klíčová pro daný případ je souvislost věcná. Zde je podstatné, že jednotícím záměrem veškerého plnění obou kupních smluv byla dodávka vozidel pro vozový park zadavatele. Uceleným výsledkem plnění je zde obnova vozového parku zadavatele. Zadavatel tímto směřoval k nákupu stejného výrobku  ̶  vozidel, byť rozdílných kategorií. Dodaná vozidla jsou motorovými vozidly; jako motorové vozidlo § 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, považuje nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus. Sjednocujícím prvkem obou dodávek vozidel bylo, že se jednalo o motorová vozidla sloužící k témuž účelu tj. k přepravě (nákladu, osob) po komunikacích. Tento sjednocující prvek je natolik zřejmý, že rozdíly v technických parametrech mezi jednotlivými kategoriemi vozidel a úspory na servisu, dovybavení vozidel apod., na které poukazuje zadavatel, nemohou odůvodňovat rozdělení předmětu plnění do více veřejných zakázek.

26. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15.12.2010. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části. K závěru věcně shodnému pak Nejvyšší správní soud dospěl v rozsudku ve věci sp. zn. 2 Afs 71/2011-93 ze dne 26.4.2012.

27. Pro posouzení hlediska místní souvislosti Úřad uvádí, že dodávka předmětných vozidel proběhla v sídle zadavatele, což vyplývá z čl. II. kupní smlouvy ze dne 28.1.2009  a rovněž z kupní smlouvy ze dne 10.2.2009. Jak vyplývá z judikatury soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 55/2013-173 ze dne 15.12.2010), může být místní souvislost dána i v některých situacích, kdy je místem plnění např. celé území České republiky nebo území kraje. V daném případě se dokonce jedná o konkrétní místo tj. sídlo zadavatele, proto Úřad má podmínku místní souvislosti za naplněnou.

28. Jak dále vyplývá ze soudní judikatury (např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 68/2011‑50 ze dne 7. 3. 2013), při posuzování hlediska časové souvislosti je třeba prošetřit zejména časové okolnosti zahájení zadávacího, resp. výběrového řízení, časový okamžik uzavření smluv s vybraným uchazečem a rovněž termíny realizace veřejných zakázek.

29. Výběrové řízení na veřejnou zakázku „Výběr dodavatele na dodávku vozidla Nissan Pathfinder““ bylo zahájeno odesláním výzvy k podání a předložení nabídek dne 19.12.2008.  V případě veřejné zakázky „Výběr dodavatele na dodávku 3 ks vozidel Nissan Qashqai“ bylo zahájeno odeslání výzvy k podání a předložení nabídek dne 19.1.2009. Mezi výzvou k podání nabídek ve věci veřejné zakázky „Výběr dodavatele na dodávku vozidla Nissan Pathfinder“ a výzvou k podání a předložení nabídek ve věci veřejné zakázky „Výběr dodavatele na dodávku 3 ks vozidel Nissan Qashqai“ uběhl přesně jeden měsíc.

30. Kupní smlouva na plnění veřejné zakázky „Výběr dodavatele na dodávku vozidla Nissan Pathfinder“ byla uzavřena dne 28.1.2009. Kupní smlouva na plnění veřejné zakázky „Výběr dodavatele na dodávku 3 ks vozidel Nissan Qashqai“ byla uzavřena dne 19.1.2009. Jak vyplývá z výše uvedených dat, mezi kupní smlouvou uzavřenou dne 28.1.2009 a kupní smlouvu uzavřenou dne 19.1.2009 uplynuly cca 3 týdny.

31. Podle čl.II „Termín plnění“ kupní smlouvy ze dne 28.1.2009 a rovněž kupní smlouvy ze dne 19.1.2009 se zadavatel s vybraným uchazečem dohodli na dodávce šetřených vozidel nejpozději do 10 týdnů od podpisu kupních smluv.

32. Vzhledem k výše uvedeným datům výzev k podání a předložení nabídek a s přihlédnutím k datům uzavřených kupních smluv a k termínu dodávky plnění Úřad dospěl k závěru, že v šetřeném případě je časová souvislost bezezbytku naplněna.

33. Jak vyplývá jednak  z vyjádření zadavatele ze dne 15.7.2013 a jednak z odůvodnění veřejných zakázek ze dne 18.11.2008 a ze dne 11.12.2008, jednalo se o plánovanou obnovu vozového parku, tudíž Úřad v daném případě konstatuje, že ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému (umělému) dělení veřejné zakázky za účelem jejího zadávání méně formálními postupy či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona. Uzavření kupních smluv nevykazuje s ohledem na časovou souvislost známky nahodilosti, z čehož vyplývá, že rozsah požadovaného plnění bylo možné předem odhadnout a stanovit předpokládanou hodnotu pořizovaného plnění.

34. Pokud zadavatel chce rozdělit předmět veřejné zakázky a zadávat plnění samostatně, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona tak, že rozdělením předmětu veřejné zakázky nesmí předpokládaná hodnota poklesnout pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Účelem předmětných ustanovení zákona je, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

35. Zadavatel v šetřeném případě rozdělil předmět veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona. V daném případě se nejedná o dvě veřejné zakázky malého rozsahu, ale o jednu (společnou) veřejnou zakázku podlimitní, neboť součet předpokládaných hodnot činí částku 2 572 018,- Kč bez DPH (3 060 700,- Kč vč. DPH). Pak skutečně měl zadavatel postupovat podle zákona, konkrétně tak, že tuto zakázku měl zadávat v příslušném zadávacím řízení podle § 21 odst. 1 zákona.

36. Úřad nemůže dále akceptovat tvrzení zadavatele, že se rozhodl zadat veřejné zakázky samostatně, neboť vycházel z předpokladu, že tyto spolu nesouvisejí, neboť se jedná o odlišná plnění vzhledem k rozdílným kategoriím vozidel a technickým parametrům. Jak Úřad již výše uvedl, evidentně zde existuje věcná souvislost a současně kritéria souvislosti místní a časové má Úřad za prokázané, proto z těchto důvodů lze jednoznačně dovodit, že se jedná o jednu veřejnou zakázku.

37. Úřad se neztotožňuje s názorem zadavatele týkajícím se odlišnosti předmětných vozidel různých kategorií z důvodu rozdílného odpočtu daně z přidané hodnoty podle zákona  č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska věcné souvislosti nelze za dodávky odlišující se svým předmětem považovat např. výkonnostní specifikaci vozidel, vybavení vozidel či také rozdílný odpočet daně z přidané hodnoty. Tato hlediska totiž nereflektují věcnou souvislost, kterou je v šetřeném případě skutečnost, že se jedná o motorová vozidla sloužící k přepravě (osob, nákladu) po pozemních komunikacích.

38. Přestože v šetřeném případě zadavatel obeslal ve veřejných zakázkách výzvou k podání a předložení nabídek různý počet uchazečů, nejednalo se o postup, který by byl v souladu se zákonem, neboť zadavatel nezadal veřejnou zakázku postupem podle zákona a nesplnil rovněž povinnost k uveřejnění oznámení zadávacího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách. Uveřejnění oznámení zadávacího řízení má z hlediska průběhu zadávacího řízení velký význam, neboť na základě informací obsažených v uveřejnění uchazeči o veřejnou zakázku mohou vyhledávat zadávací řízení, kterých se chtějí účastnit. Účelem uveřejnění je, aby se o zadání veřejné zakázky dozvěděl co nejširší okruh uchazečů o veřejnou zakázku a tito uchazeči mohli podat nabídku. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by v rámci transparentně provedeného zadávacího řízení obdržel i jiné, pro něj výhodnější, nabídky na požadované plnění.

39. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět jedné veřejné zakázky do dvou samostatných veřejných zakázek, přestože mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná, časová i místní souvislost, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod zákonem stanovený finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku. V návaznosti na toto pochybení zadavatel tuto veřejnou zakázku v rozporu s § 21 nezadal v odpovídajícím druhu zadávacího  řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvy na realizaci předmětu této veřejné zakázky. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

 

 

 

 

  ULOŽENÍ POKUTY

40. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

41. V případě šetřených veřejných zakázek se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že při uzavření kupních smluv v rozporu s § 13 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky na dodávku vozidel, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na dodávku vozidel nezadal v příslušném zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

42. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

43. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z dokumentace, kterou si od zadavatele vyžádal a kterou obdržel dne 17.5.2013. K uzavření kupních smluv došlo dne 28.1.2009 a dne 10.2.2009. Správní řízení bylo zahájeno dne 10.7.2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

44. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona.

45. Cena veřejné zakázky, jejímž rozdělením se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 2 664 957,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty ( 5 %  z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku 133 247,85,- Kč.

46. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

47. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. Zadavatel svým postupem, kdy nezadal veřejné zakázky v režimu zákona, vyloučil tím soutěž o cenu předmětného plnění. Jedná se o zásah do principu volné soutěže dodavatelů. Obcházení finančních limitů dělením veřejných zakázek s důsledkem nepoužití odpovídající druhu zadávacího řízení je podle výkladové praxe Úřadu považováno za jednání dosahující vysokého stupně intenzity porušení zákona.

48. Následkem uvedeného postupu zadavatele byl stav, kdy o předmětném zadávacím řízení byl informován menší okruh dodavatelů, než by byl v případě, kdy by oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo řádným způsobem zveřejněno v Informačním systému veřejných zakázek.  Tito případní dodavatelé mohli nabídnout výhodnější plnění, než jaké nabídl vybraný uchazeč. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo. Právě úvaha Úřadu nad případnými následky úkonů zadavatele je však v této souvislosti legální součástí správního uvážení Úřadu a je pojmovou součástí skutkové podstaty spáchání správního deliktu.

49. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že zadavatel tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky, nereflektoval aktuální rozhodovací praxi Úřadu, která se k dané oblasti vztahuje a která je opakovaně řešena, tudíž názor Úřadu v dané věci je obecně znám.

50. Při určení výše pokuty dále Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. S ohledem na objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, které se pohybují v řádech desítek milionů korun (viz internetové stránky zřizovatele - Ministerstvo životního prostředí), dospěl Úřad k závěru, že v případě uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí nelze hovořit o likvidačním charakteru pokuty. Úřad při stanovení výše sankce dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

51. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty akcentoval represivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako odpovídající.

52. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu a nápravy tedy nelze dosáhnout.

53. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 -17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

  

 

 

 Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, ulice 1. máje 260, 385 01 Vimperk

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy