číslo jednací: R173/2012/VZ-18591/2013/310/MLr

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 6. 2012, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 27. 6. 2012, navrhovatelem –

· společností European Business Enterprise,a.s., IČ 25130382, se sídlem Masarykovo náměstí 14/10, 251 01 Říčany,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-7661/2012/520/DŘí ze dne 18. 6. 2012 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

· České republiky – Ministerstva vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,

učiněných ve veřejné zakázce s názvem „Zajištění úprav poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek – 2012“, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání ze dne 16. 11. 2011, a jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

· státní podnik Česká pošta, s.p., IČ 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha,

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-7661/2012/520/DŘí ze dne 18. 6. 2012

r u š í m

a věc

v r a c í m

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jenž je dle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), příslušný k dohledu nad dodržováním citovaného zákona, obdržel dne 7. 12. 2011 návrh ze dne 6. 12. 2011 společnosti European Business Enterprise,a.s., IČ 25130382, se sídlem Masarykovo náměstí 14/10, 251 01 Říčany (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů veřejného zadavatele – České republiky – Ministerstva vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „zadavatele“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění úprav poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek - 2012“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) zákona, oznámené výzvou k podání nabídek dne 16. 11. 2011.

2. Úřad ve správním řízení zjistil, že jediným vyzvaným uchazečem v předmětném zadávacím řízení je státní podnik Česká pošta, s.p., IČ 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“). Úřad dále učinil skutkové zjištění o tom, že dne 24. 11. 2011 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo.

3. Úřad dále zjistil, že dne 25. 11. 2011 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti zadávání veřejné zakázky. Úřad učinil skutkové zjištění o tom, že zadavatel oznámením ze dne 1. 12. 2011 sdělil navrhovateli, že námitky navrhovatele byly podány opožděně, a proto o nich nerozhodl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách v souladu se zákonem, podal dne 7. 12. 2011 u Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, kterým se navrhovatel ve smyslu ustanovení § 118 zákona domáhá zákazu plnění smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku.

4. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel porušil ustanovení § 110 odst. 6 zákona tím, že uzavřel smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 3 až 5 zákona. Dle navrhovatele lhůta pro podání námitek dle ustanovení § 110 odst. 4 zákona činí 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, a proto do dne 1. 12. 2011 nebylo možné uzavřít mezi zadavatelem a vybraným uchazečem smlouvu. Zadavatel by byl povinen v takovém případě dle navrhovatele rozhodnout o námitce navrhovatele ze dne 25. 11. 2011 ve smyslu ustanovení § 111 zákona.

5. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-20722/2011/520/DŘí ze dne 21. 12. 2011 určil účastníkům správního řízení lhůtu do 11. 1. 2012, ve které byli účastníci oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu do 13. 1. 2012 pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Ve výroku 3. citovaného usnesení určil zadavateli lhůtu, ve které byl zadavatel povinen předložit dokumentaci o předmětné veřejné zakázce ve smyslu ustanovení § 155 zákona, a lhůtu k vyjádření k návrhu navrhovatele a k obsahu námitek navrhovatele ze dne 25. 11. 2011. Citované usnesení bylo doručeno všem účastníkům správního řízení.

6. Ze správního spisu vyplývá, že dne 23. 2. 2012 navrhovatel uplatnil u Úřadu podáním ze dne 22. 2. 2012 návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal, aby Úřad zakázal zadavateli jednat a plnit dle smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 24. 11. 2011, a to až do pravomocného rozhodnutí. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-4157/2012/520/DŘí ze dne 12. 3. 2012 tento návrh zamítl s odkazem na ustanovení § 117 zákona. Citované rozhodnutí nabylo právní moci.

II. Napadené rozhodnutí

7. Úřad po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-7661/2012/520/DŘí ze dne 18. 6. 2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele ze dne 6. 12. 2011 zamítl s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. d) zákona, neboť nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh.

8. Návrh navrhovatele ze dne 6. 12. 2011 dle posouzení Úřadu, nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh. Úřad výrok napadeného rozhodnutí založil na právní úvaze, dle které pokud nezačala lhůta pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona běžet, nebyla naplněna podmínka aplikace ustanovení § 110 odst. 6 zákona (před uplynutím lhůty pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 3 až 5 zákona a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu), a zákaz uzavřít smlouvu ve smyslu ustanovení § 110 odst. 6 zákona se v dané věci na zadavatele nevztahoval.

9. Úřad dále uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí jako úvahu, kterou se řídil při výkladu ustanovení § 110 odst. 6 zákona, že zákaz uzavřít smlouvu je podmíněn tím, že lhůty pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 3 až 5 zákona vůbec počaly běžet. Dle závěru Úřadu z ustanovení § 110 odst. 4 zákona vyplývá, že lhůta pro podání námitek v délce 15 dnů počíná běžet dnem doručení oznámení o výběru nevhodnější nabídky veřejné zakázky podle ustanovení § 81 zákona nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

10. Úřad konstatoval, že jediným dodavatelem vyzvaným k jednání o předmětné veřejné zakázce byl vybraný uchazeč; oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 11. 2011 zadavatel doručil pouze vybranému uchazeči v souladu s ustanovením § 81 odst. 3 zákona (zadavatel odešle oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům; dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni; vyloučení má konečnou platnost, pokud bylo uchazeči oznámeno a uchazeč nepodal námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 4, nebo nepodal návrh ve lhůtě podle § 114 odst. 4 a 5, nebo bylo řízení o jeho návrhu zastaveno; dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým veřejný zadavatel nedoručil oznámení o jejich vyloučení před odesláním oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky).

11. Úřad dále uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že námitky může podávat pouze „stěžovatel“, což je „dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech“.  Na základě výše uvedeného Úřad usoudil, že citovanou definici stěžovatele vybraný uchazeč v přezkoumávané věci nenaplňuje, neboť je to právě vybraný uchazeč, komu byla veřejná zakázka zadána. Úřad následně dospěl k právnímu závěru, že lhůta pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona tedy nezačala běžet, neboť v předmětném zadávacím řízení nebylo žádného stěžovatele, který by proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mohl námitky podat.

12. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále uvedl, že „specifikum jednacího řízení bez uveřejnění je (…), že probíhá bez nutnosti jeho zveřejnění a o jeho existenci v jeho průběhu ví pouze omezený počet dodatelů vyzvaných zadavatelem (popř. pouze jeden dodavatel, jako v předmětné věci)“. Úřad následně konstatuje, že „v tomto případě bývá okamžikem, kdy se o provedeném zadávacím řízení mohou dozvědět i ostatní dodavatelé, zveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, tedy okamžik [sic] kdy je již uzavřena smlouva s vybraným uchazečem. Pokud je již uzavřena smlouva, s odkazem na ustanovení § 110 odst. 2 zákona není možné podat námitky“.

13. Úřad uvedl, že „připouští, že jiní dodavatelé, kteří nebyli zadavatelem vyzváni k jednání, se o probíhajícím jednacím řízení bez uveřejnění dozví a podají námitky“, a dále „v takovém případě je víceméně pouze otázkou náhody, zda námitky dodavatelé stihnout podat do uzavření smlouvy s vybraným uchazečem či nikoliv“.

III. Námitky rozkladu

14. Navrhovatel uplatnil dne 27. 6. 2012 rozklad proti napadenému rozhodnutí; ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 19. 6. 2012; navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

15. Navrhovatel se v rozkladu domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy vyhoví.

16. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, především se zákonem, a dále navrhovatel Úřadu vytýká, že nezjistil stav věci správně a úplně.

17. Navrhovatel v rozkladu vytýká Úřadu, že bez přihlédnutí ke smyslu a podstatě příslušných ustanovení zákona nesprávně právně posoudil zjištěný stav věci, když dospěl k závěru, že nezačala běžet lhůta pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona. Úřad tak dle navrhovatele nezákonně vyloučil oprávnění dodavatelů uplatnit v jednacím řízení bez uveřejnění námitky.

18. Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že splňuje ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona podmínky pro to, aby mohl podat námitky, protože mu jako jinému dodavateli hrozí nebo může vzniknout újma na jeho právech. Dle navrhovatele je splněna i podmínka ustanovení § 110 odst. 4 zákona pro počátek běhu 15-ti denní lhůty pro podání námitek.

19. Navrhovatel vytýká Úřadu, že si v průběhu správního řízení vyžádal od zadavatele vyjádření k podaným námitkám, přesto však při svém rozhodování o návrhu navrhovatele k takovému vyjádření zadavatele nepřihlédl, a dospěl k závěru, že navrhovatel námitky podat nemohl.

20. Navrhovatel konstatuje, že některé závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí (např. „Úřad připouští, že jiní dodavatelé, kteří nebyli zadavatelem vyzváni k jednání, se o probíhajícím jednacím řízení bez uveřejnění dozví a podají námitky“) svědčí o tom, že stěžovatelem je nesporně navrhovatel. Závěr Úřadu o tom, že stěžovatelem může být v daném případě pouze vybraný uchazeč, dle navrhovatele odporuje dikci zákona.

21. Navrhovatel rovněž napadá úvahu Úřadu o tom, že zákon v případě jednacího řízení bez uveřejnění nepředpokládá, že by zadavatel čekal s uzavřením smlouvy na uplynutí lhůty pro podání námitek. Dle navrhovatele taková úvaha je contra legem, a v této souvislosti uvádí, že zákon nevylučuje podání takových námitek v žádném druhu zadávacích řízení.

IV. Řízení o rozkladu

22. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), předal správní spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu jako nadřízenému správnímu orgánu.

23. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-13579/2012/520/DŘí ze dne 20. 6. 2012 určil zadavateli a vybranému uchazeči lhůtu, v níž byli oprávněni vyjádřit se k podanému rozkladu.

24. Úřad obdržel dne 25. 7. 2012 vyjádření zadavatele k podanému rozkladu, ve kterém zadavatel uvádí, že souhlasí s napadeným rozhodnutím.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení s právními předpisy, správnost rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

26. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele ze dne 6. 12. 2011 s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. d) zákona, neboť nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh, nerozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

27. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, na základě kterých jsem rozhodl zrušit rozkladem napadené rozhodnutí a věc vrátit Úřadu k novému projednání.

V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

28. Při přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k závěru, že Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně právně posoudil otázku, že zadavatel nebyl povinen dle zákona zdržet se uzavření smlouvy na veřejnou zakázku po dobu běhu lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, resp. do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách.

29. Při posouzení zákonnosti závěrů Úřadu je právně významným, zda lze nebo nelze zákonně podávat námitky právě proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění, když zadavatel vyzval k jednání pouze jednoho uchazeče, jehož výběr zadavatel oznámil pouze a právě tomuto uchazeči.

30. Teprve po správném posouzení této otázky lze se zabývat tím, zda lhůta pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona začala nebo nezačala běžet.

31. Dle ustanovení § 110 odst. 1 zákona platí, že při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky, přičemž dle ustanovení § 110 odst. 4 zákona platí, že námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle ustanovení § 81 zákona nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

32. Dle ustanovení § 110 odst. 6 zákona platí, že před uplynutím lhůty pro podání námitek podle ustanovení § 110 odst. 3 až 5 zákona a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu. Dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona pak platí, že zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle ustanovení § 81 zákona.

33. K ustanovení § 110 odst. 1 zákona uvádím, že upravuje oprávnění dodavatelů za tam stanovených podmínek uplatnit zdůvodněné námitky, přičemž takové oprávnění, jak je z dikce zákona zřejmé, není vázáno na určitý druh zadávacího řízení. Z ustanovení § 110 odst. 4 zákona je zjevné, že upravuje počátek běhu lhůty pro podání námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení) a délku této lhůty. Dále uvádím, že zákon výslovně nevylučuje oprávnění stěžovatelů uplatnit námitky proti úkonům zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění námitky, a rovněž výslovně nevylučuje oprávnění stěžovatelů uplatnit námitky přímo proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění.

34. Oprávnění podat námitky, a to i proti výběru nejvhodnější nabídky, v jednacím řízení bez uveřejnění svědčí kterémukoliv dodavateli ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona, tedy nejen tomu, který uplatnil v jednacím řízení bez uveřejnění nabídku a zároveň jeho nabídka nebyla zadavatelem vybrána jeho nejvhodnější, a dále také tomu dodavateli, který nabídku vůbec neuplatnil nebo ji nemohl objektivně uplatnit, neboť nebyl vyzván zadavatelem k podání nabídky. Okolnost, že veřejná zakázka je zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění, nemá vliv na možný a zákonný okruh stěžovatelů, resp. dodavatelů ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona.

35. Právně významnou otázkou v předmětném zadávacím je to, zda ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona by mohl být stěžovatelem brojícím proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky právě dodavatel, který v jednacím řízení bez uveřejnění neuplatnil nabídku, protože v tomto zadávacím řízení byl vyzván pouze jeden jiný uchazeč.  Jak uzavřela rozkladová komise, se kterou se plně ztotožňuji, v konkrétním případě je navrhovatel dodavatelem, který „má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech“.

36. Vzhledem k výše uvedenému je závěr Úřadu o tom, že v daném zadávacím řízení nebylo stěžovatele, který by proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mohl námitky podat, a proto nezačala běžet lhůta pro podání námitek, právně nesprávný, protože právo podat námitky za splnění podmínek v ustanovení § 110 odst. 1 zákona nemůže být nikomu upřeno, ani těm dodavatelům, kteří nepodali nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění, v němž byl vyzván k podání nabídky jiný jediný dodavatel, kterému jako jedinému bylo následně oznámeno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

37. V této souvislosti uvádím, že zákon nečiní žádného rozdílu mezi jednacím řízením bez uveřejnění a ostatními druhy zadávacího řízení, co do oprávnění dodavatelů podat námitky. Právo podat námitky nemůže být nikomu odepřeno, a to ani z důvodu smyslu a účelu, resp. specifik, jednacího řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 zákona jako nejjednoduššího a nejrychlejšího zadávacího řízení, jehož cílem může být uzavření smlouvy v co nejkratším termínu.

38. Závěr Úřadu (odstavec 25. odůvodnění napadeného rozhodnutí) o tom, že charakter jednacího řízení bez uveřejnění, „…jehož cílem je uzavření smlouvy v co nejkratším termínu, kdy se nepředpokládá, že by zadavatel v případě jednání s jediným vyzvaným dodavatelem s uzavřením smlouvy čekal na uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona“, je, jak uvedeno výše, právně nesprávný. Jestliže obecně v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem a priori vyloučeno uplatnění námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, pak běží lhůta pro podání námitek proti uvedenému úkonu či jinému úkonu zadavatele, přičemž počátek běhu a konec této lhůt určují ustanovení § 110 odst. 2 až 5 zákona. Závěr o tom, že zadavatel nebyl povinen počkat na uplynutí lhůty, musí být založen na dikci zákona.

39. Úřad závěr, že zákaz uzavřít smlouvu se v dané věci na zadavatele nevztahoval, protože nezačala běžet lhůta pro podání námitek dle ustanovení § 110 odst. 4 zákona, když není žádného stěžovatele, který by proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mohl námitky podat, založil na nesprávném právním posouzení zjištěného stavu věci, z něhož naopak vyplývá, že v zadávacím řízení bylo stěžovatele.

40. Tímto stěžovatelem, který by proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mohl podat námitky, je navrhovatel. S ohledem na tuto okolnost bude na Úřadu, aby následně posoudil, zda podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona začala běžet lhůta pro podání námitek, když v předmětném zadávacím řízení bylo stěžovatele, který by proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mohl podat námitky.

Závěr

41. Po zvážení všech aspektů dané věci a po posouzení toho, že napadené rozhodnutí trpí nezákonností spočívající v nesprávné aplikaci zákona, a v dané věci bude nutné nově, a to věcně i právně, posoudit Úřadem již zjištěný stav věci, jsem dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 písm. a) citovaného zákona pro to, abych rozkladem napadené rozhodnutí sám změnil, jak se také domáhal navrhovatel. Z uvedených důvodů jsem rozhodl o zrušení rozkladem napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. V řízení o rozkladu nebyly nově pořizovány žádné nové podklady pro vydání rozhodnutí, které by mohl Úřad při novém projednání zohlednit.

42. Při novém projednání věci Úřad posoudí na základě jím zjištěného stavu věci, zda a kdy začala běžet lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dle ustanovení § 110 odst. 4 zákona, a kdy tato lhůta dle zákona skončila. V této souvislosti uvádím, že zjištění data doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je skutkovým zjištěním, naopak závěr o tom, že lhůta dle zákona začala běžet a skončila určitého dne, je právním posouzením, při kterém musí být aplikováno správné ustanovení zákona.

43. Úřad dále posoudí, podle kterého ustanovení zákona lze kvalifikovat námitky navrhovatele ze dne 25. 11. 2011, a dále podle kterého ustanovení zákona začala běžet navrhovateli subjektivní lhůta pro podání těchto námitek, a kdy tato lhůta skončila.

44. Při novém projednání věci Úřad rovněž právně posoudí, zda a jaké ustanovení zákona zadavatel porušil, když poté, co oznámil vybranému uchazeči výběr nejvhodnější nabídky, uzavřel dne 24. 11. 2011 s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž dne 25. 11. 2011 navrhovatel dle zjištění Úřadu uplatnil námitky. Uvádím, že zákon upravuje zákaz zadavatele uzavřít smlouvu v souvislosti s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona (zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější) a dle ustanovení § 110 odst. 6 zákona (před uplynutím lhůty pro podání námitek podle odstavců 3 až 5 a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu); z dikce obou ustanovení je zjevné, že každé se vztahuje na různý stav věci. Při novém projednání věci bude tedy na Úřadu, aby na jím zjištěný stav věci aplikoval správné ustanovení zákona (správný zákaz).

 

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

Předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. European Business Enterprise,a.s., Masarykovo náměstí 14/10, 251 01 Říčany

2. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

3. Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy