číslo jednací: S354/2011/VZ-2801/2012/540/MKr

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 8. 2011 z moci úřední, jehož účastníky jsou

· zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, jejímž jménem jedná doc. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D., ústřední ředitel,

· vybraný uchazeč –  Cominfo, a.s., IČ 63482576, se sídlem Nábřeží 695, 760 01 Prštné Zlín, za niž jedná Ing. Zbyšek Čižmař, předseda představenstva,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, když rozdělil veřejnou zakázku na pořízení jednotného docházkového systému do čtyř samostatných smluv o dílo a současně zadal veřejnou zakázku „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o zadání bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 7. 2010 pod ev.č. 60046837 a ve věstníku Evropské unie dne 6. 7. 2010 pod ev. č. 2010/S 128, aniž by pro jeho použití byly splněny podmínky v § 23 odst. 5 písm. b) citovaného zákona,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 – se při uzavírání smluv na pořízení docházkového systému pro svá pracoviště dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když bez zadání veřejné zakázky v některém ze zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 citovaného zákona uzavřel smlouvy o dílo:

o č. 060524/128 ze dne 29. 9. 2006,

o č. 080919/128 ze dne 28. 11. 2008,

o č. 090615/128 ze dne 16. 10. 2009,

o č. 100402/128 ze dne 25. 6. 2010,

s vybraným uchazečem Cominfo, a.s., IČ 63482576, se sídlem Nábřeží 695, 760 01 Prštné Zlín, přičemž výše uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

II.

Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 – se při zadávání veřejné zakázky „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 23 odst. 5 písm. b) citovaného zákona, když veřejnou zakázku „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“, na jejíž plnění uzavřel 25. 6. 2010 s vybraným uchazečem Cominfo, a.s., IČ 63482576, se sídlem Nábřeží 695, 760 01 Prštné Zlín, smlouvu č. 100402/128, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž pro jeho použití byly splněny podmínky stanovené v ustanovení posledně citovaného zákona,

přičemž výše uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 240 000,– Kč (dvě stě čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Zadavatel Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, jejímž jménem jedná doc. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D., ústřední ředitel (dále jen „zadavatel“), zahájil na základě výzvy k jednání ze dne 18. 3. 2010 jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), za účelem zadání veřejné zakázky „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě podnětu k přezkoumání postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce si Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) od zadavatele vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Zadavatel na základě výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 18. 3. 2010 vyzval Cominfo, a.s., IČ 63482576, se sídlem Nábřeží 695, 760 01 Prštné Zlín, za niž jedná Ing. Zbyšek Čižmař, předseda představenstva (dále jen „vybraný uchazeč“ nebo „Cominfo, a.s.“) k účasti na jednání v jednacím řízení bez uveřejnění č. 7/2010-53-34 na veřejnou zakázku „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“. Podle bodu 1. výzvy je předmětem této veřejné zakázky rozšíření centrálního docházkového systému a vybavení dalších regionálních pracovišť jednotným docházkovým systémem komunikujícím s centrálním systémem a vybudovaným datovým rozhraním AAA API, SAP – HR a informační systém firmy CNS. Jedná se o další dodávku HW, SW, projektových, montážních a implementačních prací, které byly dodány na základě smluv: 080919/128 pro OSSZ Zlín uzavřené dne 28. 11. 2008 a 090615/128 pro OSSZ Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Semily uzavřené dne 16. 10. 2009.

4. Zadavatel v bodě II.1.4) v oznámení o zakázce v informačním systému o veřejných zakázkách stanovil, že se jedná o dodávku HW a programového vybavení pro docházkový systém. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota byla zadavatelem pod bodem II.2.1) stanovena ve výši 4 300 000,- Kč bez DPH.

5. V zadávací dokumentaci specifikoval zadavatel předmět veřejné zakázky takto: „Předmětem veřejné zakázky je rozšíření rozsahu dodávky HW, SW, projektových, montážních a implementačních prací centrálního docházkového systému pro další regionální pracoviště. Jedná se o vybavení dalších 19 regionálních pracovišť ČSSZ jednotným docházkovým systémem, při využití zaměstnaneckých čipových karet používaných v rámci certifikační politiky. Jedná se o bezkontaktní část identifikační karty – CryptoPlus ProID XG64, typ GemEasy 8000 – Mifare v souladu s ISO 14443. Současně bude využito již vybudované datové rozhraní AAA API pro komunikaci s AAA portálem, kdy veškerá potřebná matriční data jsou přenášena datovým rozhraním do systému COMINFO – centrální aplikace umístěná na serveru v ústředí, které zakládá automaticky uživatele do lokálních systémů a reaguje na veškeré změny matričních dat zaměstnanců. Centrální aplikace pro docházkové systémy byla pořízena v roce 2006 smlouvou č. 060524/128. Rovněž bude využit pořízený IS SAP a vybudované rozhraní pro přenos plánů pracovní doby pro jejich vyhodnocování a přípravu podkladů pro výpočet mezd, včetně uvažovaného plně automatizovaného exportu mzdových podkladů z docházkového systému do systému HR SAP. Podmínkou je jednotný docházkový systém včetně zachování již vybudovaných datových rozhraní.“

6. Zadavatel uzavřel dne 25. 6. 2010 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo č. 100402/128. Z čl. 3.1 uvedené smlouvy o dílo vyplývá, že předmětem smlouvy je rozšíření dodávky centrálního docházkového systému pro další regionální pracoviště. Tato dodávka zahrnuje implementaci standardního programového vybavení a migraci dat. Dále dodávka obsahuje dodávku HW a dodávku programového vybavení pro zabezpečení docházkového systému.

7. Podle bodu 5. předmětné smlouvy o dílo se smluvní strany dohodly, že cena za realizaci celého předmětu smlouvy je stanovena na částku 4 300 000,- Kč bez DPH. Celková cena za realizaci celého předmětu smlouvy včetně DPH činí 5 160 000,- Kč.

8. Úřad si v rámci podnětu vyžádal všechny smlouvy, které zadavatel se společností Cominfo, a.s. uzavřel a zjistil, že zadavatel uzavřel v předcházejících letech s dodavatelem Cominfo, a.s. následující smlouvy o dílo:

· Smlouvu o dílo č. 060524/28 ze dne 29. 9. 2006, jejímž předmětem byla dodávka docházkového systému pro ústředí zadavatele. Celková cena za plnění předmětu byla stanovena ve výši 1 539 320,- Kč bez DPH.

 

· Smlouvu o dílo č. 080919/128 ze dne 28. 11. 2008, jejímž předmětem byla dodávka docházkového systému pro regionální pracoviště zadavatele – Krajskou správu sociálního zabezpečení pro Zlínský kraj. Celková cena za plnění předmětu smlouvy byla stanovena ve výši 1 665 850,- Kč bez DPH.

 

· Smlouvu o dílo č. 090615/128 ze dne 16. 10. 2009, jejímž předmětem byla dodávka docházkového systému pro regionální pracoviště zadavatele – Oblastní správu sociálního zabezpečení Jablonec nad Nisou, Oblastní správu sociálního zabezpečení Česká Lípa, Oblastní správu sociálního zabezpečení Semily, pracoviště zadavatele Ústí nad Labem a pro ústředí zadavatele. Celková cena za plnění předmětu smlouvy byla stanovena ve výši 595 951,- Kč bez DPH.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

9. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele s § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky do čtyř samostatných smluv, a to smlouvy o dílo  č. 060524/28 ze dne 29. 9. 2006, smlouvy o dílo č. 080919/128 ze dne 28. 11. 2008, smlouvy o dílo č. 090615/128 ze dne 16. 10. 2009 a smlouvy o dílo č. 100402/128 ze dne 25. 6. 2010 a s § 23 odst. 5 písm. b) zákona, když smlouvy o dílo č. 100402/128 ze dne 25. 6. 2010 uzavřel na základě jednacího řízení   bez uveřejnění v rozporu se zákonem, neboť se zadavatel již v roce 2006 rozhodl pro vybudování jednotného docházkového systému pro ústředí a jednotlivá regionální pracoviště zadavatele. Z tohoto důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S354/2011/VZ.

10. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

· zadavatel,

· vybraný uchazeč.

11. Úřad oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S354/2011/VZ-12721/2011/540/MKr ze dne 12. 8. 2011 zahájení správního řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem při zadávání veřejné zakázky. Usnesením č. j. ÚOHS-S354/2011/VZ-12726/2011/540/MKr ze dne 12. 8. 2011 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

12. Dnem 16. 8. 2011, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno prvnímu z účastníků řízení, bylo správní řízení zahájeno.

  Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 25. 8. 2011

13. Dne 29. 8. 2011 obdržel Úřad sdělení vybraného uchazeče, v němž uvádí, že patří k významným dodavatelům docházkových systémů a dodávaný docházkový systém Infos čítá mnoho desítek instalací. Vybraný uchazeč dodává, že hlavní mzdový systém, se kterým se musí propojit, je systém SAP od firmy SAP Germany a vybraný uchazeč dodává, že celkový počet provozovatelů SW SAP, kteří jsou propojeni s jeho SW Infos je 26. Vybraný uchazeč dále sděluje, že firmy se zahraniční majetkovou účastí jej požádaly, aby absolvoval v centrále firmy SAP Germany certifikační proces a prokázal tak svoji způsobilost v mezinárodním měřítku. Vybraný uchazeč zdůrazňuje, že tento certifikační proces jej stál  nemalé náklady a každý dodavatel působící na trhu s docházkovými systémy mohl prokázat kvalitu svých nabízených softwarů a absolvovat tento certifikační proces. Závěrem dodává, že je jediným právním subjektem, který tuto certifikaci obdržel.

Vyjádření zadavatele ze dne 21. 9. 2011

14. Dne 21. 9. 2011 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž sděluje, že se rozhodl pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 5 písm. b) zákona na základě toho, že předmětem této zakázky byly dodávky SW a HW pořizované za účelem rozšíření stávajícího centrálního datového systému. Tento systém využívá již dříve pořízené zaměstnanecké čipové karty a také již pořízený IS SAP a vybudované datové rozhraní pro přenos plánů pracovní doby pro jejich vyhodnocování a přípravu podkladů pro výpočet mezd. Zadavatel dodává, že změna dodavatele by pro něj znamenala nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky SW a HW, neboť vzhledem k rozsáhlosti systému a složitých datových a komunikačních rozhraní by ve výsledku mohlo dojít k celkové či částečné nefunkčnosti aplikačního programového vybavení, což by znamenalo vynaložení dalších finančních prostředků.

15. Zadavatel závěrem sděluje, že jako organizační složka státu hospodaří s prostředky přidělenými Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a v návaznosti na objem přidělovaných prostředků nebylo možné zadat veřejnou zakázku na pořízení jednotného docházkového systému najednou. Zadavatel je tak přesvědčen, že výše uvedené technické a ekonomické důvody jsou zvláštními okolnostmi odůvodňujícími překročení celkové doby trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky.

 ZÁVĚRY ÚŘADU

16. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při uzavírání smluv na pořízení docházkového systému a při zadávání veřejné zakázky „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

 

 K rozdělení předmětu veřejné zakázky

17. Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v  § 12 zákona. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona podle § 13 odst. 1 zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení výše předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty. Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění.

18. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky dělí podle výše jejich předpokládané hodnoty na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Konkrétní limity přepokládaných hodnot jsou stanoveny § 12 zákona ve spojení s nařízením vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu ze dne 25. 2. 2008 (dále jen nařízení vlády). Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na dodávky pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona činí 3 782 000,- Kč.

19. Úřad uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Je však potřebné vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku či o více veřejných zakázek,  je rozhodující zejména věcná, místní a časová souvislost plnění, případně skutečnost, zda plnění tvoří jeden funkční celek.

20. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil, že předmětem šetřené veřejné zakázky jsou dodávky spočívající v rozšíření centrálního docházkového systému zadavatele na další regionální pracoviště, a to na:

· Pracoviště zadavatele Ústí nad Labem,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Děčín,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Chomutov,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Liberec,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Litoměřice,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Louny,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Most,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Teplice,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Benešov,

· Územní pracoviště Oblastní správy sociálního zabezpečení ve Vlašimi,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Beroun,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Kladno,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Kolín,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Kutná Hora,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Mělník,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Mladá Boleslav,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Nymburk,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Příbram,

· Oblastní správu sociálního zabezpečení Rakovník,

· Ústředí zadavatele – Praha – Stodůlky.

21. Na základě provedeného zadávacího řízení byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 25. 6. 2010 smlouva č. 100402/128, přičemž celková cena za plnění předmětu veřejné zakázky byla sjednána ve výši 4 300 000,- Kč bez DPH.

22. Úřad z podnětu zjistil, že zadavatel v roce 2006 pojal záměr vybudovat jednotný docházkový systém, a to postupně v rámci celé organizační struktury. Úřad ze zaslané dokumentace dále zjistil, že s vybraným uchazečem byly uzavřeny následující smlouvy o dílo:

· Smlouva o dílo 060524/128 ze dne 29. 9. 2006, jejímž předmětem byla dodávka docházkového systému pro ústředí zadavatele. Celková cena za plnění předmětu byla stanovena ve výši 1 539 320,- Kč bez DPH.

· Smlouva o dílo 080919/128 ze dne 28. 11. 2008, jejímž předmětem byla dodávka docházkového systému pro regionální pracoviště zadavatele – Krajskou správu sociálního zabezpečení pro Zlínský kraj. Celková cena za plnění předmětu smlouvy byla stanovena ve výši 1 665 850,- Kč bez DPH.

· Smlouva o dílo 090615/128 ze dne 16. 10. 2009, jejímž předmětem byla dodávka docházkového systému pro regionální pracoviště zadavatele – Oblastní správu sociálního zabezpečení Jablonec nad Nisou, Oblastní správu sociálního zabezpečení Česká Lípa, Oblastní správu sociálního zabezpečení Semily, pracoviště zadavatele Ústí nad Labem a pro ústředí zadavatele. Celková cena za plnění předmětu smlouvy byla stanovena ve výši 595 951,- Kč bez DPH.

23. Úřad má za to, že pro posouzení, zda se jedná o jednu či několik samostatných zakázek,  je vzhledem k charakteru plnění zásadní ta skutečnost, že poptávané plnění mělo od počátku tvořit jeden funkční celek. Otázka případné časové souvislosti není tak dle Úřadu v daném případě vzhledem k povaze plnění stěžejní, neboť zadavatel měl od samého počátku zcela jasnou představu a záměr cílového stavu pro realizaci veřejné zakázky. Za počátek období rozhodného pro posouzení, zda se jedná o jednu či několik samostatných veřejných zakázek, je v šetřeném případě nutné považovat moment uzavření první smlouvy s Cominfo, a.s., a to smlouvy o dílo č. 060524-128 ze dne 29. 9. 2006. Veškerá činnost zadavatele související se šetřenými dodávkami směřovala k úspěšnému dokončení rozšiřování docházkového systému pro jeho ústředí a regionální pracoviště, o čemž svědčí smlouvy o dílo z roku 2008, 2009 a 2010, jimiž zadavatel rozšířil docházkové systémy na svoje další pracoviště.

24. S odkazem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel pojal záměr vybudovat centrální docházkový systém pro všechna svoje pracoviště již v roce 2006 při uzavření smlouvy o dílo č. j. 060524-128 ze dne 29. 9. 2006, a měl tak povinnost před zahájením zadávání z této skutečnosti vycházet a na jejím základě stanovit předpokládanou cenu veřejné zakázky za celý docházkový systém pro všechna pracoviště, která je rozhodující pro jeho další postup při zadávání této veřejné zakázky.

25. Povinnosti zadat veřejnou zakázku v odpovídajícím zadávacím řízení postupem podle zákona se zadavatel nemůže zprostit ani odkazem na problematický způsob financování ani odkazem na postupné a z pohledu zadavatele problematické přidělování finančních prostředků ze strany MPSV. K tomu Úřad uvádí, že i přes složitost systému financování včetně postupného uvolňování finančních prostředků měl zadavatel s ohledem na svůj původní záměr zadat veřejnou zakázku na vybudování docházkového systému jako jednu veřejnou zakázku. Úřad dodává, že rozdělení předmětu veřejné zakázky lze připustit v závislosti na finančních možnostech zadavatele, avšak režim zadání jednotlivých částí tohoto předmětu musí odpovídat režimu zadání původní nerozdělené veřejné zakázky. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty zakázky pod stanovené finanční limity, a zadavatel tak mohl postupovat „jednodušším“ postupem. Případný nedostatek finančních prostředků k pokrytí celého plnění lze vyřešit např. zadáním veřejné zakázky jako celku s vhodnou úpravou smluvních podmínek, např. s rozvazovací podmínkou uzavření smlouvy nebo dalšího plnění v závislosti na finančních možnostech zadavatele, příp. rozložením plnění a úhrady za toto plnění v závislosti na finančních možnostech zadavatele, alternativně pak rozložením plnění a úhrady za toto plnění do delšího časového období apod. Při nejistotě zajištění finančních prostředků na úhradu požadovaného plnění v budoucnu lze využít též institutů opčního práva či rámcové smlouvy.

26. S odkazem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel věděl o potřebě pořízení jednotného docházkového systému pro svoje ústředí a další regionální pracoviště již v roce 2006 a měl tak povinnost před zahájením zadávání z této skutečnosti vycházet a na jejím základě stanovit předpokládanou cenu veřejné zakázky na dodávky, která je rozhodující pro jeho další postup při zadávání této předmětné zakázky.

27. K posouzení věcné souvislosti jednotlivých plnění Úřad uvádí, že předmětem plnění jednotlivých smluv bylo ve všech případech pořízení a další rozšiřování docházkového systému a z hlediska věcného se tedy jedná o stejný charakter dodávek, tj. o zajištění docházkového systému na jednotlivých regionálních pracovištích zadavatele. O shodném charakteru plnění pak svědčí rovněž skutečnost, že zadavatel k podání nabídky vyzýval stále stejného vybraného uchazeče, a to společnost Cominfo, a.s.

28. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že dodávky na pořízení centrálního docházkového systému byly zadávány ve vzájemné souvislosti, neboť byly zadávány za společným účelem a je tedy zřejmé, že funkčně tvoří jeden celek, tedy předmět jedné veřejné zakázky na dodávku centrálního docházkového systému pro ústředí a regionální pracoviště zadavatele a zadavatel tak měl povinnost zadat tyto dodávky v odpovídajícím zadávacím řízení.

29. Úřad při zjišťování celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel ze smluv uzavíraných v jednacím řízení bez uveřejnění, kde jsou uvedeny následující hodnoty: 4 300 000,- Kč bez DPH, 1 539 320,- Kč bez DPH, 1 665 850,- Kč bez DPH a 595 951,- Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky tedy činí 8 101 121,- Kč bez DPH a tato předpokládaná hodnota tak překračuje limity stanovené podle zákona pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky. Zadavatel tedy měl povinnost postupovat podle ustanovení zákona, která upravují zadávání nadlimitních veřejných zakázek.

30. Tím, že zadavatel zadával veřejné zakázky na dodávky po jednotlivých částech a zakázku rozdělil do čtyř samostatných smluv, dopustil se v rozporu s § 13 odst. 3 zákona nezákonného rozdělení předmětu veřejné zakázky, neboť tak došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod zákonem stanovené finanční limity pro  zadávání veřejných zakázek na dodávky, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona a nezadal veřejnou zakázku v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona

31. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel je povinen veřejnou zakázku zadat v některém z těchto zadávacích řízení:

· otevřené řízení,

· užší řízení,

· jednací řízení s uveřejněním,

· jednací řízení bez uveřejnění,

· soutěžní dialog,

· zjednodušené podlimitní řízení.

32. Ustanovení § 21 odst. 2 zákona stanoví, že zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

33. Podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona může být veřejná zakázka na dodávky zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky; celková doba trvání původní smlouvy, včetně trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi.

34. Úřad k výše uvedenému ustanovení uvádí, že v případě dodatečných dodávek pořizovaných v jednacím řízení bez uveřejnění je jednoznačně vymezeno, že doba tří let pro možnost poskytnutí dodatečných dodávek počíná běžet ode dne uzavření původní smlouvy včetně trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení. Tento důvod podléhá přísným pravidlům vztahujícím se k původní smlouvě.

35. Úřad dále k použití jednacího řízení bez uveřejnění sděluje, že jednací řízení je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění omezujících podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v § 23 zákona. V šetřeném případě směřuje argumentace zadavatele k použití § 23 odst. 5 písm. b) zákona, tj. že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky; celková doba trvání původní smlouvy, včetně trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi.

36. O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je na zadavateli, aby prokázal, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodovací praxi Soudu Evropské unie (dále jen „SEU“), např. rozhodnutí C-385/02 ze dne 14. 9. 2004 (Evropská komise vs. Itálie), ve kterém SEU konstatoval, že ustanovení, která povolují výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává.

37. Z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel již 29. 9. 2006 uzavřel s Cominfo, a.s., smlouvu o dílo č. 060524/128 na částku 1 539 320,- Kč bez DPH.  Přílohu č. 3 této smlouvy tvoří licenční podmínky Cominfo, a.s., v níž dodavatel prohlašuje, že je oprávněným držitelem SW Cominfo, a.s. a, je oprávněn je za úplatu rozšiřovat  a poskytovat licenci. V čl. 2.3 je uvedeno, že zhotovitel poskytne při předání díla do užívání objednateli kopii SW Cominf, a.s. na datovém médiu a příslušnou dokumentaci. V čl. 2.4 je uvedeno, že nabyvatel není povinen licenci využívat.

38. K námitce zadavatele, že se jedná o zvláštní okolnosti odůvodňující použití jednacího řízení bez uveřejnění, Úřad sděluje, že zvláštní okolnosti nemohou být v žádném případě takové okolnosti, které zadavatel sám svým protiprávním jednáním způsobil, o čemž svědčí skutečnost, že zadavatel již v roce 2006 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo č. 060524-128 na částku ve výši 1 539 320,- Kč bez DPH, v roce 2008 smlouvu o dílo č. 080919/128 na částku ve výši 1 665 850,- Kč bez DPH a v roce 2009 smlouvu o dílo č. 090615/128 na částku ve výši 595 951,- Kč bez DPH, ačkoliv tato plnění spolu věcně, časově, místně i funkčně souvisela, což zadavatel potvrzuje i tím, že veřejnou zakázku na dodávky ve výši 4 300 000,- Kč v roce 2010 zadává za použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona, i když již není splněna podmínka 3 let od doby původního zadání, tj. od podpisu původní smlouvy o dílo v roce 2006 včetně jejího trvání. Jak vyplývá z vyjádření zadavatele ze dne 21. 9. 2011 (bod 19. rozhodnutí), zadavatel je přesvědčen, že se jedná o zvláštní okolnosti, které jej opravňují k použití § 23 odst. 5  písm. b) zákona.

39. Úřad k námitkám zadavatele uvádí, že zvláštními okolnostmi nemohou být skutečnosti, že změna dodavatele by pro zadavatele znamenala nepřiměřené technické obtíže či vynaložení dalších finančních prostředků, neboť zadavatel již při zadání veřejné zakázky v roce 2006 nepostupoval v souladu se zákonem, čímž tato omezení sám svým nesprávným a protizákonným postupem způsobil. Předložená dokumentace o veřejné zakázce navíc neobsahuje doklady, které by průkazným způsobem dokladovaly důvody zadání veřejné zakázky podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona a soulad postupu zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění se zákonem. Přestože zadavatel uvádí technické a ekonomické důvody, dospěl Úřad k závěru, že tyto skutečnosti dostatečným způsobem neprokazují, že by danou veřejnou zakázku nemohl realizovat jiný dodavatel. Úřad dodává, že z dokumentace o veřejné zakázce rovněž nevyplývá, že by zadavatel provedl jakékoli šetření mezi dodavateli o možnosti realizace předmětné veřejné zakázky.

40. Úřad dodává, že pokud by zadavatel zadal veřejnou zakázku v některém ze standardních zadávacích řízení, mohl by obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří by mu byli schopni sami, ve sdružení nebo s pomocí subdodavatelů požadované technické plnění nabídnout. Vzhledem k tomu, že na trhu existuje řada dodavatelů podnikajících v oblasti dodávek docházkových systémů, je nutné považovat námitky zadavatele a vybraného uchazeče týkající se finanční a technické náročnosti za irelevantní.

41. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil veřejnou zakázku na pořízení jednotného docházkového systému do čtyř samostatných smluv o dílo tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v  § 12 zákona, v důsledku čehož nezadal tuto veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona a když veřejnou zakázku „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, protože nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a veřejné zakázky zadal v některém ze „standardních“ zadávacích řízeních, čímž by zajistil soutěž mezi dodavateli, mohl obdržet  nabídky jiných dodavatelů a není vyloučeno, že by některý z těchto dodavatelů nenabídl zadavateli výhodnější plnění.

Uložení pokuty

42. Podle ustanovení § 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že:

a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu  na veřejnou zakázku,

b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 nebo 147,

c) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit,

d) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku rozporu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 nebo § 111 odst. 5 anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 117 odst. 1,

e) zruší zadávací řízení v rozporu s § 84,

f) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo

g) odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s  § 111.

43. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku rozdělil do čtyř samostatných smluv čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona a současně se dopustil dalšího správního deliktu tím, že porušil § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky dle § 23 odst. 5 písm. b) zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem  a veřejné zakázky zadal dle zákona, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli nabídnout výhodnější plnění než vybraný uchazeč. Jelikož zadavatel uzavřel smluvní vztahy s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

44. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že  při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu  přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

45. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. Protože se správních deliktů dopustil v období před oznámením rozhodnutí, jímž byl za některý z nich potrestán, jedná se o jejich stejnorodý vícečinný souběh.

46. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé výše uvedené správní delikty samostatně.

47. Podle § 120 odst. 3 zákona se sazba pokuty stanovená podle výše citovaného § 120 odst. 2 písm. a) zákona zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy došlo ke spáchání jakéhokoliv posledního správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona, neuplynulo 5 let.

48. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

49. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z dokumentace, kterou obdržel dne 27. 8. 2010  a 18. 11. 2010. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

50. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.

51. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle  § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

52. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

53. V daném případě se zadavatel dopustil obou správních deliktů podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona. Za oba správní delikty lze v souladu s citovaným § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

54.  V souladu se zásadou absorpce upravenou v § 12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterou lze analogicky použít i v případě správněprávního trestání (za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný) Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestaného správního deliktu.

55. V daném případě tedy principu absorpce podléhají skutkové podstaty správních deliktů spáchaných v důsledku rozdělení jednotného docházkového systému do čtyř samostatných smluv a zadání veřejné zakázky na „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž pro jeho použití byly splněny zákonné podmínky. Vzhledem k tomu, že veškeré sankce mají být ukládány podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, tedy má být uložena pokuta do výše 5 % ceny zakázky (pozn. horní hranice pokuty v případě správních deliktů nebyla stanovena ve výši 10 000 000 Kč, neboť celkovou cenu veřejné zakázky bylo možné zjistit.), správním deliktem, za nějž může být uložen nejvyšší možný postih, je správní delikt spáchaný v důsledku rozdělení jednotného docházkového systému do čtyř samostatných smluv. Pro účely uložení pokuty vycházel Úřad z částky stanovené ze smluv uzavřených v letech 2006 až 2010, a tedy z částky 9 683 334,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky včetně DPH) tedy činí částku ve výši 484 167,- Kč.

56. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.

57. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu a při stanovení výše pokuty vzal v úvahu především tu skutečnost, že zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a narušil tak soutěžní prostředí. Vybraný uchazeč nebyl vystaven jakékoliv konkurenci, neproběhly žádné soutěže o cenu nebo ekonomickou výhodnost jeho nabídky. Nezákonné omezení, resp. vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z vůbec nejzávažnějších porušení zákona. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč.

58. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že se jedná o zvlášť závažný způsob porušení zákona, neboť postupem zadavatele došlo k eliminaci základního účelu procesu zadávání veřejné zakázky, kterým je zajištění spravedlivé soutěže o cenu v souladu se základními principy zadávání vyplývajícími z § 6 zákona a s ohledem na předmět plnění nelze předpokládat, že by na trhu neexistovali i jiní dodavatelé schopní zajistit zadavatelem požadované plnění.

59. K okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v projednávaném případě z obdržených podkladů vyplývá, že zadavatel se nepokusil konkurenční prostředí zajistit již v roce 2006 při podpisu původní smlouvy o dílo č. 060524-128 ze dne 29. 9. 2006 na prvotní dodávku docházkového systému pro ústředí zadavatele a dále pokračoval v uzavírání smluv v letech 2008, 2009 a 2010, tj. smlouvy č. 080919/128 ze dne 28. 11. 2008, smlouvy č. 090615/128 ze dne 16. 10. 2009 a smlouvy č. 100402/128 ze dne 25. 6. 2010, kterými rozšiřoval docházkové systémy pro své ústředí a další regionální pracoviště v rozporu se zákonem.

60. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel se dopustil dalšího správního deliktu, když veřejnou zakázku „Docházkové systémy pro regionální pracoviště“ v roce 2010 zadal v jednacím řízení bez uveřejnění přímo vybranému uchazeči s odkazem na smlouvu o dílo z roku 2006, aniž pro to byly splněny zákonné podmínky.

61. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze minimalizovat výši sankčního postihu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

62. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/02. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, které mají likvidační charakter. Z výroční zprávy za rok 2010 vyplývá, že zadavatel měl rozpočtem stanovené příjmy ve výši 357 705, - mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

63. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad posoudil stanovenou výši pokuty (240 000,- Kč) vzhledem k souvislostem případu jako reflektující obě funkce právní odpovědnosti.

64. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu a nápravy již tedy nelze dosáhnout jinak. Z uvedených důvodů uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

65. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol - IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

Otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží:

Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5

Cominfo, a.s., Nábřeží 695, 760 01 Prštné Zlín

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy