číslo jednací: S19/03-6770/04-ORP

Č j . S19/03-6770/04-ORP                                                                                      V Brně dne 8. října 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení S 19/03 zahájeném dne 10. února 2003 z vlastního podně tu podle § 18 zákona č . 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské sout ěže a o změně některých zákonů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně n ěkterých zákonů, s ú častníkem řízení, společností FATRA-NTI, s.r.o., IC: 25341391, se sídlem Napajedla, tř. T.Bati č.p. 1541, okres Zlín, PSČ 763 61, ve správním řízení zastoupeným od 4. dubna 2003 do 30. července 2004 na základě písemné piné moci JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem AK Weinhold Legal, v.o.s., Karlovo nám. 10, 120 00, Praha 2 a od 30. července 2004 na základě piné moci JUDr. Danielem Weinholdem, Ph.D., advokátem AK Weinhold Legal, v.o.s., Karlovo nám. 10, 120 00 Praha, a od 29. července 2004 vedeném i s účastníky řízení společností TART s.r.o., IČ: 46901876, se sídlem Brno Vinohradská 366/91, PSČ: 618 00, společností SERVISBAL OBALY s.r.o., IČ: 49811169, se sídlem Dobruška, Na Poříčí 661, okres Rychnov nad Kn ěžnou, PSC: 518 01, a od 30. července 2004 s Ing. Romanem Hoferkem, IC: 47684666, místo podnikání Ostrava — Poruba, Zdeňka Štěpánka 1779/15, PSC: 708 00, vydává toto

r o z h o d n u t í :

1.

Účastníci řízení, společnosti FATRA-NTI, s.r.o., IČ: 25341391, se sídlem Napajedla, tř. T.Bati č.p. 1541, okres Zlín, PSČ 763 61, SERVISBAL OBALY s.r.o., IČ: 49811169, se sídlem Dobruška, Na Poříčí 661, okres Rychnov nad Kněžnou, PSC: 518 01 a Ing. Roman Hoferek, IČ: 47684666, místo podnikání Ostrava Poruba, Zdeňka Štěpánka 1779/15, PSC: 708 00 tím, že  

•  uzavírali v článku 8, bodu 4, resp. 5 (ve Smlouvách o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 1998-2002), a v článku 1 bod 2 (ve Smlouvách o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 2001 — 2002) a následně pinili zakázané dohody o

•      uzavírali v článku 2, bod 2 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 1998 — 2002 a následně pinili dohody o vzájemném nezasahování do svých přímých obchodních aktivit;

•      uzavírali v článku 4, bod 9 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2002 a následně pinili dohody o tom, že kupující nebudou provádět distribuci žádných jiných konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitorů koroze, než jsou obalové materiály ZERUST/ABRIGO;

•      uzavírali v článku 4, bodě 7 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 1998 — 2002 a následně pinili dohody o tom, že kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou;

•      uzavírali v článku 8, bod 4 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 2001 — 2002 a následně pinili dohody o tom, že kupující není oprávněn prodávat výrobky ZERUST dalším distributorům;

•      uzavřeli v článku 1, bod 2 a článku 11, bod 4 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních na rok 2003 a následně pinili zakázané dohody o určení závazných minimálních cen pro konečného zákazníka dle ceníku „Z” při dalším prodeji antikorozních produktů

ZERUST;

•      uzavřeli v článku 2, bod 2 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2003 a následně pinili dohody o vzájemném nezasahování do svých přímých obchodních aktivit;

•      uzavřeli v článku 6, bod 1 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2003 a následně pinili dohody o tom, že kupující nebude přímo ani nepřímo prodávat či distribuovat výrobky konkurující smluvním výrobkům prodávajícího;

•      uzavřeli v článku 6, bod 1 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2003 a následně pinili dohody o tom, že prodávající se nebude podílet na vývoji, výrobě, distribuci či podpoře a propagaci konkurenčních výrobků podporou společnosti nebo třetí osoby, která se výrobou či distribucí konkurenčních výrobků zabývá;

•      uzavřeli v článku 5, bod 7 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2003 a následně pinili dohody o tom, že kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou,

porušili v období od 1. ledna 1998 do 30. června 2001 ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v úpiném znění, a v období od 1. č ervence 2001 do 6. ledna 2003 ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, čímž narušili hospodářskou soutěž na trhu antikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze.

II.

Účastníci řízení, společnost FATRA — NTI, s.r.o., IČ: 25341391, se sídlem Napajedla, tř.

T. Bati č.p. 1541, PSČ 763 61 a společnost TART s.r.o., IČ: 46901876, se sídlem Brno,

Vinohradská 366/91, PSČ: 618 00 tím, že:

•        uzavírali v článku 8, bodu 4, resp. 5 (ve Smlouvách o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 1998-2002), a v článku 1 bod 2 (ve Smlouvách o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 2001 — 2002) a následně pinili zakázané dohody o určení cen pro konečného zákazníka dle ceníku „Z” při dalším prodeji antikorozních produktů ZERUST;

•        uzavírali v článku 2, bod 2 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 1998 — 2002 a následně pinili dohody o vzájemném nezasahování do svých přímých obchodních aktivit;

•        uzavírali v článku 4, bod 9 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2002 a následně pinili dohody o tom, že kupující nebudou provádět distribuci žádných jiných konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitorů koroze, než jsou obalové materiály ZERUST/ABRIGO;

•      uzavírali v článku 4, bodě 7 Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních pro roky 1998 — 2002 a následně pinili dohodu o tom, že kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou;

•        uzavřeli v článku 2 Dodatku 1 ke Smlouvě o uzavírání budoucích smluv kupních pro rok 2001 a následně pinili dohody o tom, že prodávající po dobu platnosti tohoto dodatku neuzavře žádnou novou distributorskou smlouvu,

porušili v období od 1. ledna 1998 do 30. června 2001 ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v úpiném znění, a v období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002 ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o   změně některých zákonů, čímž narušili hospodářskou soutěž na trhu antikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů se účastníkům řízení pinění dohod uvedených v bodě I. a II. výroku zakazuje.

IV.

Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodář ské soutěže a o změně některých zákonů se účastníkům řízení za porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ukládá pokuta, a to:

•      společnosti FATRA — NTI, s.r.o., IČ: 25341391, se sídlem Napajedla, tř. T.Bati č.p. 1541, PSČ 763 61 ve výši 400.000,- Kč (slovy čtyři sta tisíc korun),

•      společnosti TART s.r.o., IČ: 46901876, se sídlem Brno, Vinohradská 366/91, PSČ: 618 00 ve výši 50.000,- Kč (slovy padesát tisíc korun),

•      společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o., IČ: 49811169, se sídlem Dobruška, Na Poříčí 661, okres Rychnov nad Kněžnou, PSČ: 518 01 ve výši 200.000,- Kč (slovy dvě stě tisíc korun),

•      Ing. Romanu Hoferkovi, IČ: 47684666, místo podnikání Ostrava — Poruba, Zdeňka

Štěpánka 1779/15, PSČ: 708 00 ve výši 10.000,- Kč (slovy deset tisíc korun).

Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede IČ účastníka rizení.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) zahájil dne 10.2.2003 z vlastního podnětu správní řízení se společ ností FATRA-NTI, s.r.o., se sídlem Napajedla, tř. T. Bati č.p. 1541, okres Zlín, PSČ 763 61, IČ 25341391 (dále jen „FATRA-NTI " nebo „FATRA"), zastoupenou od 4.4.2003 do 30.7.2004 na základě písemné piné moci JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem AK Weinhold Legal, v.o.s., Karlovo nám. 10, 120 00 Praha 2, a od 30.7.2004 na základě piné moci JUDr. Danielem Weinholdem, Ph.D., advokátem AK Weinhold Legal, v.o.s., Karlovo nám. 10, 120 00 Praha 2. Správní řízení bylo zahájeno ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále také jen „ZOHS"). Možné porušení § 3 odst. 1 ZOHS Úřad spatřoval ve stanovení prodejní ceny antikorozních produktů ZERUST distributorům pro další prodej. Na základě posouzení obsahu smluv uzavíraných mezi FATROU a distributory na období let 1998 — 2003 byl předmět správního řízení dopisem č.j. S 19/03-1781/03-ORP ze dne 25.3.2003 rozšířen o možné porušení § 3 odst. 1 ZOHS stanovením závazku vzájemného nezasahování společnosti FATRA a konkrétního distributora do vlastních přímých obchodních aktivit každé ze stran při prodeji produktů ZERUST, stanovením zákazu prodeje produktů ZERUST dalším distributorům, stanovením zákazu prodeje konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitorů koroze ve vztahu k produktům ZERUST a stanovením dalších omezení vyplývajících z obsahu tzv. Konkurenční doložky zakotvené do smluv účastníka řízení s distributory na r. 2003 (viz str. 356 — 357 spisu).

Zahájení správního řízení předcházelo šetř ení Úř adu pod č.j. P 270/02 provedené na základě obdrženého podnětu. Podklady získané v rámci šetření Úřadu pod č.j. P 270/02 jsou součástí spisového materiálu tohoto správního řízení.

Dne 10.4.2003 vydal Úř ad ve výše uvedené věci prvostupňové rozhodnutí č.j. S 19/03­ 2131/03-ORP, které bylo na základě rozkladu společnosti FATRA zrušeno rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. R 18/2003 ze dne 8.7.2004 a věc byla vrácen prvostupňovému orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byly procesní námitky účastníka řízení, který nebyl seznámen se všemi podklady pro rozhodnutí a se způsobem jejich zjištění ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu a nemohl se tak vyjádřit ke všem skutečnostem rozhodným pro vydání rozhodnutí. Dalším důvodem bylo, že napadené rozhodnutí postrádalo odůvodnění zúžení okruhu účastníků správního rizení. Dle druhostupňového rozhodnutí předmětné smlouvy obsahují i další ustanovení nasvědčující protisoutěžnímu charakteru. Prvostupňovému orgánu bylo dále uloženo, aby přezkoumal tvrzení účastníka řízení, že smluvní ujednání o zákazu prodeje produktů zn. ZERUST dalším distributorům bylo v předmětných smlouvách ujednáno z důvodu snahy účastníka řízení o vytvoření selektivního distribučního systému.

Úřad rozšířil okruh účastníků správního řízení S 19/03, o společnosti TART s.r.o., IČ: 46901876, se sídlem Brno Vinohradská 366/91, PSČ: 618 00 (dále jen „TART"), SERVISBAL OBALY s.r.o., IČ: 49811169, se sídlem Dobruška, Na Poříčí 661, okres Rychnov nad Kněžnou, PSČ: 518 01 (dále jen „SERVISBAL”) a Ing. Romana Hoferka, IČ: 47684666, místo podnikání Ostrava — Poruba, Zdeňka Štěpánka 1779/15, PSČ: 708 00 (dále jen „Ing. Roman Hoferek").

V souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním ř ízení (správní řád), v platném znění, bylo ú častníkům řízení umožněno seznámit se s podklady pro rozhodnutí a způsobem jejich zjištění dne 13.9.2004, 14.9.2004 a 16.9.2004. Společnost TART a Ing. Roman Hoferek tohoto práva nevyužili. Společnosti SERVISBAL a FATRA tohoto práva využily a zaslaly Uřadu svá vyjádření (viz str. 878-884 spisu). Tato vyjádření a stanovisko Uřadu k nim jsou obsažena v samostatné části rozhodnutí.

Společnost SERVISBAL ve svém vyjádření uvedla nové skutečnosti týkající se vymezení podílu na příslušném relevantním trhu, jejichž prověření bylo pro účely vydání tohoto rozhodnutí nezbytné. Z tohoto důvodu byla prodloužena lhůta pro vydání rozhodnutí do 8. října 2004. Po prošetření společností SERVISBAL nově uvedených skutečností bylo účastníků m řízení umožněno znovu se seznámit s podklady pro rozhodnutí a způsobem jejich zjištění, a to dne 5.10.2004 a 6.10.2004. Z úč astníků řízení tohoto práva využila pouze společnost FATRA, která dne 7.10.2004 zaslala Úřadu své vyjádření.

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně ně kterých zákonů nabyl účinnosti dne 1.7.2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží v době před úč inností tohoto zákona byla zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutě že (ve znění změn a doplňků, provedených zákonem č. 495/1992 Sb., zákonem č. 286/1993 Sb. a zákonem č. 132/2000 Sb.). Uvedený zákon č. 63/1991 Sb. nabyl účinnosti dne 1.3.1991 a platil do 30.6.2001; s účinností od 1.7.2001 byl tento zákon zrušena nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů.

Správní řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně ně kterých zákonů. Dne 2.6.2004 nabyl účinnosti zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony. Dle ustanovení čl. III. zákona č. 340/2004 Sb. se ř ízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů. Vzhledem k výše uvedenému postupoval Úřad i po nabytí účinnosti popsané novely zákona č. 143/2001 v tomto správním řízení dle příslušných ustanovení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v původním znění. Dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí je používána zkratka „ZOHS” pro zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v původním znění (pokud není název předpisu jmenován celý).

Charakteristika účastníků řízení

Spole čnost FATRA byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 26787, dne 11.6.1997. Jejími společníky jsou Northern Technologies International Corporation, se sídlem 6680 North Highway 49, Lino Lakes, Minesota 55014, Spojené státy americké (obchodní podíl 50%), Zdenka Nešporová, bytem Napajedla, Zábraní 1368, PSČ 763 61 (obchodní podíl 25%) a Reinhard Helmut Franken, dat. nar. 3.12.1939, bytem Hofwiesengasse 5, A-1130 Vídeň, Rakouská republika (obchodní podíl 25 %). Předmětem podnikání této společnosti je výroba a marketing polyetylénových materiálů s antikorozními vlastnostmi, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, vývoj nových obalových a jiných technologií a mezinárodní obchod s technologiemi polyetylénových materiálů s antikorozními vlastnostmi.

Hlavní činnost společnosti FATRA spočívá v zajišťování výroby antikorozních fólií ZERUST v České republice, dovozu antikorozních fólií ZERUST a dalších antikorozních produktů ZERUST a jejich prodej.

Společnost FATRA byla založena v roce 1997 jako společný podnik společností Northern Technologies International Corporation 6680 North Highway 49, Lino Lakes, Minesota 55014, se sídlem ve Spojených státech amerických (dále jen „NTI”) a FATRA, a.s., se sídlem Napajedla na základě „Smlouvy o Joint venture” (viz str. 126- 149 spisu). Na základě „Smlouvy o poskytnutí licence” uzavřené mezi NTI a FATROU dne 1. ledna 1999 (viz str. 90-129 spisu P 270/02) získala FATRA licenci na výrobu, marketing a distribuci materiál ů s těkavými inhibitory koroze zapracovanými do polyetylénové fólie a polyetylénové hmoty ve formě krabic, trubek a jiných nádob. Produkt může také zahrnovat jiné obalové materiály s obsahem těkavých inhibitorů koroze, jako např. papír, vyráběný na základě výrobního postupu, obsahující materiály a využívající ochranné známky, z čehož vše bylo vyvinuto a je vlastněno NTI (viz str. 99 spisu P270/02).

Společnost SERVISBAL byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4766 dne 3.8.1993. Předmětem podnikání této společnosti je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výroba obalových materiálů, poradenská služba v oboru obalové techniky a balení zboží na zakázku. Společníky společnosti SERVISBAL jsou Ing. Ladislav Horčička, bytem Nové Město nad Metují, Kaštánky 1436, PSČ: 549  01, okres Náchod, který vlastní 90% obchodní podíl společnosti a Hana Horčičková, bytem tamtéž, která vlastní zbývající 10% obchodní podíl společnosti SERVISBAL. Hlavní činnost této společnosti spočívá v poskytování komplexních služeb pro přepravní a skupinové obaly v oblasti průmyslu.

Společnost TART byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 5862 dne 21.5.1992. Předmětem podnikání této společnosti je obchodní činnost — nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje a výroba obalových materiálů. Společníky společnosti TART jsou Ing. Michal Hort, bytem Brno, Viniční 148, vlastnící obchodní podíl společnosti ve výši 25,5%, dále Václav Tauber, bytem Brno, Vaculíkova 12, vlastnící obchodní podíl společnosti TART rovněž ve výši 25,5% a společnost Sealed Air Netherlands (Holdlngs) B.V., se sídlem Lindenhoutseweg 45, 6545 AH Nijmegen, Nizozemí, která vlastní 49% obchodní podíl společnosti TART.

Ing. Roman Hoferek, adresa místa podnikání Zdeňka Štěpánka 1779/15, 708 00 Ostrava

— Poruba, je fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona nezapsanou v obchodním rejstriku. Dle živnostenského listu vydaného živnostenským úřadem statutárního města Ostravy je předmětem podnikání Ing. Romana Hoferka koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Odvětvovou klasifikací činnosti této fyzické osoby jsou právní a účetní činnosti a jejich revize, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění, poradenství v oblasti podnikání a řízení, holdingové společnosti, dále potom zprostředkování velkoobchodu a maloobchod v nespecializovaných prodejnách.

Společnost FATRA jako prodávající uzavírala od roku 1998 do roku 2003 se svými distributory, resp. kupujícími Smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních uzavřené podle § 289 a násl. obch. zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále také jen „Smlouva"). Souč ástí názvu Smlouvy bylo vždy číslo tvořené písmeny VO či V a označ ení roku, pro který byla Smlouva uzavřena. Pokud se ustanovení Smlouvy v jednotlivých letech či u jednotlivých distributorů lišila od znění Smlouvy v roce 1998, jsou tyto změny poznamenány u popisu konkrétních článků Smlouvy. Rozbor Smlouvy pro rok 2003 (uzavřené pouze se společ ností SERVISBAL a Ing. Romanem Hoferkem) je vzhledem k rozsáhlosti změn uveden na konci této části rozhodnutí.

V preambuli této Smlouvy se stanoví, že ji smluvní strany uzavírají s cílem stanovit přesné a seriózní podmínky pro uskutečňování velkoobchodního prodeje antikorozních výrobků ZERUST včetně poradenství tak, aby kupující byl uspokojen kvalitou a termínem dodávky zboží, provedl aplikaci výrobků v souladu s pokyny prodávajícího a prodávající obdržel včas a v piné výši dohodnutou kupní cenu.

V článku 1 Smlouvy je stanoveno, že kupující se zavazuje odebrat antikorozní výrobky ZERUST ve stanovených hodnotách. Ve Smlouvě pro rok 2001, 2002 a 2003 již závazek tohoto odběru není obsažen ani u jednoho distributora. Dále článek I. Smlouvy stanoví, že sortiment tuzemských výrobků ZERUST a jeho závazné ceny jsou udány v ceníku „V” a že sortiment výrobků ZERUST z dovozu bude prodáván na základě dílčích kupních smluv a dovoz do České republiky bude zajišťovat prodávající, resp. společnost FATRA.

Dle článku 2 je kupující oprávně n provádě t distribuci a poradenství ve věci správné aplikace antikorozních výrobků ZERUST na území … (obchodní tajemství), přičemž případný export do jiného teritoria je kupující povinen konzultovat s prodávajícím. Podle tohoto článku Smlouvy se rovně ž jak prodávající, tak kupující, zavazují, že nebudou zasahovat do přímých obchodních aktivit kupujícího, resp. prodávajícího, o kterých bude písemn ě informován. Smlouva pro rok 2001 a 2002 rovněž obsahuje definici přímých obchodních aktivit.

Článek 3 Smlouvy upravuje podporu prodeje. Dodatek 1 ke Smlouvě (který prodloužil platnost Smlouvy se všemi distributory do konce roku 2002) se společností TART článek 3 dopinil o závazek prodávajícího, že po dobu platnosti Dodatku 1 ke Smlouvě nebude z jeho strany uzavřena žádná nová distributorská smlouva.

V článku 4 Smlouva stanoví povinnosti kupujícího, resp. distributora, který je např. povinen dodržovat pokyny prodávajícího pro použití výrobků ZERUST a zajistit u konečného zákazníka odborný servis a poradenství. Kupující je dle č lánku 4, bodu 6, povinen předat prodávajícímu informace o konečných odběratelích výrobků ZERUST, kte ří jsou v prodlení s platbou. Tuto informaci prodávající poskytne dalším distributorům, čímž bude dle Smlouvy možno zabránit tomu, aby neplatič obdržel produkt od jiného distributora. V této souvislosti článek 4, bod 7 stanoví, že kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečnýmzákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou.

Dodatek 1 ke Smlouvě článek 4 dopinil o ustanovení, že kupující nebude provádětdistribuci žádných jiných konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacíchinhibitorů koroze, než jsou obalové materiály ZERUST/ABRIGO.

Článek 7 Smlouvy upravuje kvalitu výrobků ZERUST a zámku za jakost. Od roku 1999 článek 7 navíc obsahuje ustanovení o tom, že každý výrobek ZERUST je podroben kvalitě kontroly v zahraničních laboratořích. Bez zkušebního protokolu není prodávající oprávněn výrobek uvést jakýmkoliv způsobem na trh.

Článek 8 Smlouvy stanoví, že pro velkoobchodní dodávky platí kupní cena uvedená v platném ceníku „V”. Prodávající se zavazuje, že případnou změnu kupní ceny bude avizovat alespoň dva měsíce předem. Prodávající poskytuje kupujícímu mimořádné množstevní rabaty v souvislosti s velkoodběratelskou činností. Rabaty jsou dle článku 8 zohledněny v ceníku „V”. Clánek 8 rovněž stanoví, že při dalším prodeji antikorozních produktůZERUST je kupujícípovinen bezpodmínečně dodržovat kupní ceny pro konečného zákazníka dle ceníku „Z”,který tvoří přílohu Smlouvy, a to včetně množstevních rabatů. Ve Smlouvě pro rok 2001 (jejíž platnost byla Dodatkem 1 prodloužena i na rok 2002) se společností TART bylo v článku 4 navíc uvedeno, že při dalším prodeji produktů ZERUST je kupující povinen bezpodmínečně dodržovat minimální kupní ceny pro konečného zákazníka.

V  případě společnosti SERVISBAL se ve Smlouvě pro rok 2000 navíc objevilo v článku 8 ustanovení o provizích poskytovaných prodávajícím, a to dle odběru ve finančním vyjádření. Pro rok 2000 bylo ve Smlouvě se společností SERVISBAL zakotveno, že kupující obdrží … (obchodní tajemství) provizi jako kompenzaci za vynaložené úsilí při zavádění výrobků ZERUST na trh. Ve Smlouvě pro rok 2001 a 2002 bylo do článku 8 začleněno ustanovení o tom, že kupující není oprávněn prodávat výrobky ZERUST dalším distributorům (ve Smlouvě pro rok 2001 se společností TART bylo toto ustanovení dopiněno tak, že výše uvedené platí vyjma distributorů schválených společností FATRA. Těmto distributorům bylo dle Smlouvy pro rok 2001 možné poskytnout slevu … (obchodní tajemství) z ceny „Z".) Smlouvou pro rok 2001 byli rovněž všichni kupující zařazeni do kategorie V (kromě společnosti SERVISBAL, která byla do této kategorie zařazena až Dodatkem 1, a to pro rok 2002), a to vzhledem k dlouhodobé spolupráci a k činnosti kupujícího při zavádění výrobků ZERUST.

V článku 9 Smlouvy jsou obsaženy platební podmínky. Článek 10 Smlouvy upravuje pravidla reklamace a odpovědnost prodávajícího za vady dle ustanovení obchodního zákoníku. Clánek 10 Smlouvy dále podrobně upravuje náležitosti reklamač ního listu pot řebného k vyřízení příslušné reklamace. Článek 11 Smlouvy obsahuje podrobnosti hospodaření s vratnými obaly, resp. paletami.

Článek 12 Smlouvy stanoví pro př ípad prodlení kupujícího s placením faktury právo prodávajícího vyúč tovat kupujícímu pokutu ve výši … (obchodní tajemství) (ve Smlouvě pro rok 1998 a 2002), resp. … (obchodní tajemství) (ve Smlouvách pro roky 1999 - 2001).

Závěreč ná ustanovení Smlouvy jsou obsažena v článku 13, dle něhož Smlouva nabývá úč innosti dnem jejího podpisu a její platnost končí k poslednímu kalendářnímu dni roku, na nějž je uzavřena. Dle článku 13 je kupující oprávněn od Smlouvy kdykoliv bez udání důvodu odstoupit, přičemž prodávající je oprávněn od Smlouvy okamžitě odstoupit pouze v případě závažného porušení pravidel Smlouvy ze strany kupujícího, za které se považuje nedodržení pokynů pro aplikaci fólií ZERUST a poškození dobrého jména obchodní značky ZERUST,

Smlouva pro rok 2003 včlánku 1 stanoví vymezením antikorozních výrobkůpředmětpinění mezi společností FATRA a jejími distributory a v tomtéž článku rovněž stanoví, že závazné minimální ceny pro konečného zákazníka jsou udány v ceníku „Z”, který tvořípřílohu č. 2 Smlouvy.

Články 2 a 3 upravují teritorium, v němž je kupující oprávněn provádět distribuci (a jímž je Česká a Slovenská republika), a přímé obchodní aktivity včetně závazků obou smluvních stran tyto obchodní aktivity nenarušovat.

V článku 4 Smlouvy pro rok 2003 jsou stanoveny povinnosti prodávajícího, které odpovídají povinnostem upraveným ve Smlouvách pro předchozí roky.

Článek 5 Smlouvy upravuje povinnosti kupujícího, a to včetně povinnosti předat prodávajícímu informace o konečných odběratelích výrobků ZERUST a těch odběratelích, kteří jsou v prodlení s platbou, a zákazu prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, okterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou. Kupující dle tohotoustanovení Smlouvy není oprávněn prodávat smluvní výrobky dalším distributorům, vyjma distributorů schválených prodávajícím.

Článek 6 obsahuje závazek kupujícího přímo ani nepřímo neprodávat či nedistribuovatvýrobky konkurující smluvním výrobkům prodávajícího a závazek prodávajícího nepodílet sena vývoji, výrobě, distribuci č i podpoře a propagaci konkurenčních výrobků podporou společnosti nebo třetí osoby, která se výrobou či distribucí konkurenčních výrobků zabývá.

Následující článek 7 Smlouvy obsahuje doložku o utajení a články 8 — 10 upravují vznik kupní smlouvy, spinění dodávky zboží, kvalitu výrobků ZERUST a záruku za jakost. Ve srovnání se Smlouvami na předchozí roky je tato úprava v podstatě shodná, pouze v případě úpravy kvality výrobků je úprava podrobnější.

Kupní cena zboží je obsažena v ustanoveních článku 11 Smlouvy pro rok 2003. Pro velkoobchodní dodávky platí dle článku 11 cena uvedená v ceníku „V” a pro ostatní dodávky cena uvedená v ceníku „Z”. Dlečlánku 11, bodu 4 se kupující zavazuje bezpodmínečnědodržovat minimální kupní ceny pro konečného zákazníka dle ceníku „Z”. I ve Smlouvěprorok 2003 je v tomto článku obsaženo zařazování do kategorií provizí dle dosaženého obratu.

Zbývající články Smlouvy pro rok 2003 týkající se platebních podmínek, odpovědnosti za vady a reklamace, obal ů a smluvní pokuty se nijak podstatně neliší od stejných ustanovení Smluv pro předcházející roky.

Zjištěné skutečnosti

Společnost FATRA dodává na trh v ČR antikorozní produkty obsahující vypařovací inhibitory koroze ZERUST, a to samostatně či prostřednictvím svých distributorů (kterými jsou v současné době společnost SERVISBAL a Ing. Roman Hoferek). S těmito distributory (a do konce roku 2002 i se společností TART) uzavírala společ nost FATRA od roku 1998 až do roku 2003, resp. 2002 (se společností TART) Smlouvy, které obsahovaly ustanovení popsaná v části „Smlouva o uzavírání budoucích smluv kupních” tohoto rozhodnutí.

S distributory, tj. společnostmi SERVISBAL a TART a Ing. Romanem Hoferkem, výše uvedené Smlouvy společnost FATRA uzavřela pro roky 1998 — 2001 s tím, že Smlouva pro rok 2001 byla Dodatkem 1 prodloužena až do konce roku 2002. Pro rok 2003 byly uvedené Smlouvy uzavřeny pouze se společností SERVISBAL a Ing. Romanem Hoferkem, jejichž platnost byla ukončena ke dni 6.1.2003. Od tohoto data byly mezi společností FATRA a distributory, společností SERVISBAL a Ing. Romanem Hoferkem, uzavírány pouze jednorázové kupní smlouvy. Od 1.9.2003 do 31.8.2004 účastníci řízení kromě společ nosti TART, která ukončila spolupráci se společností FATRA k 31.12. 2002, používaly pro úpravu svých vzájemných smluvních vztahů tzv. zkrácenou formu kupní smlouvy, kdy na začátku hospodář ského roku byla vystavena první kupní smlouva v piném znění a při opakovaných obchodech kupní smlouva obsahovala již jen konkrétní údaje o typu výrobku, množství, ceně, dodací lhůtě , místu pinění, platebních podmínkách a odvolávku na to, že ostatní ustanovení kupní smlouvy jsou shodná s první kupní smlouvou vystavenou pro dané období.

V     rámci správního řízení byli jako svědci vyslechnuti představitelé 3 distribučních společností, se kterými byly smlouvy na distribuci produktů ZERUST uzavírány.

Svědek Ing. Ladislav Horčička, jednatel společnosti SERVISBAL, ve své svědeckévýpovědi na Úřadě dne 10.3.2003 na dotaz Uřadu, zda pinění závazku jím řízené společ nosti ve Smlouvě, uzavřené se společností FATRA, a to prodávat zákazníkům produkt ZERUST za ceny společností FATRA stanovené, bylo ze strany FATRA vynucováno, zda FATRA prováděla kontroly dodržování uvedeného cenového ujednání a zda jím řízená společnost dodržovala stanovené ceny, odpověděl takto, citace: „...Bylo to tak, jak je napsáno ve Smlouvě, žádné jinévynucování nebylo. FATRA neprováděla kontrolu dodržování stanovených cen pro konečného zákazníka. Ceny jsme vzásadě dodržovali. Vpřípadě dlouhodobých smluv se zákazníky byla zákazníkovi nabídnuta jiná cena - výhodnější, než příslušela podle ceníku, tento systém byl realizován dle mého názoru u cca …(obchodní tajemství) obchodních případů v rámci celého období...”, konec citace (viz str. 212 spisu). K dotazu jednatelky společnosti FATRA, zdaspolečnost SERVISBAL považovala společnost FATRA za konkurenta, svědek odpověděl, že nikoliv, neboť prodávali jejich výrobky. K dalšímu dotazu jednatelky FATRA, zda společnost FATRA někdy bránila jím ř ízené společnosti v hospodářské soutěži s ostatními distributory, svědek odpověděl, že nikoliv.

Tvrzení o dodržování stanovených cen potvrdila společnost SERVISBAL rovněž jako účastník řízení na jednání za účelem poskytnutí informací konaném v sídle Uřadu dne 5.8.2004 (viz strana spisu č. 662). Na tomto jednání společnost SERVISBAL také uvedla, že do Smluv byla začleněna i ustanovení o zákazu distributorů prodávat zboží zákazníkům, kteří neplatili za dříve odebrané zboží.

Svědek Ing. Roman Hoferek, soukromý podnikatel, ve své svědecké výpovědi ze dne10.3.2003 na dotaz týkající se cenového ujednání ve Smlouvě formulovaný tak, jak je uvedeno výše, odpovědě l takto, citace: ,,...Vzpomínám si, že jsme o tom diskutovali, považoval jsemstanovené ceny za doporučené, neboť z diskuse s FATRA vyplynulo, že kontrola tohoto ustanovení je prakticky nemožná. Já jsem s prodejem uvedených produktů neměl žádné zkušenosti, tak jsem přivítal, že mám alespoň nějaké vodítko. Postupem času se ukázalo, že stanovené ceny zohledňují i to, že prodej produktů ZERUST není jen velkoobchod s obaly, ale i práce s antikorozním poradenstvím. Stanovené ceny nebyly vynucovány, ani nebyla ze strany FATRA prováděna kontrola jejich dodržování. Stanovené ceny jsem dodržoval, zákazníkům jsem nabízel pouze různé platební a dodací podmínky..." (viz str. 216 spisu). Kestejným dotazům jednatelky společnosti FATRA, jak je uvedeno výše, svědek odpověděl, že se necítí být konkurentem společnosti FATRA a že FATRA mu nebránila v hospodářské soutěži s jinými distributory (viz str. 255-256 spisu).

Svědek Ing. Michal Hort, ředitel společnostiTARTve své svědecké výpovědi ze dne19.3.2003, učiněné na Úřadě, na dotaz Úř adu týkající se cenového ujednání ve Smlouvě, formulovaný tak, jak je uvedeno výše, uvedl následující, citace: ...Ve smlouvách navrhovanýchFATRA byl vždy tento požadavek zakotven a byl to bod, který jsem se každoročně snažil změnit nebo alespoň omezit (závazné minimální ceny). Pokud je mi známo, neprováděla FATRA kontrolu dodržování těchto cen. Naše společnost se řídí pravidly prodeje, která jsou v rozporu s pevným stanovováním cen. Z tohoto důvodu předpokládám, že naše prodejní útvary nedodržovaly vždy toto omezení...", konec citace (viz str. 299 spisu).

Na navazující otázku Úřadu, zda považovali všechna ustanovení v předmětných Smlouvách za závazná a zda je dodržovali, svědek odpověděl následovně , citace: ,,Ustanoveníjakékoliv smlouvy, kterou naše společnost uzavře, považujeme vždy pro nás za závazná. Nicméně v ojedinělých případech, pokud považujeme tato ustanovení za špatná a bránila by naší činnosti, může se stát ojedinělé porušení těchto pravidel... ", konec citace. K ostatním omezenímdistributorů zakotveným do Smluv, zejména zákazu prodeje konkurenčního zboží, zákazu prodeje výrobků ZERUST dalším distributorům a stanovení závazku vzájemně si nezasahovat se společností FATRA do přímých obchodních aktivit, se svědek vyjádřil takto, citace: „...Všechna tato omezení jsou dle mého názoru nesprávná, protože brání prodeji a znemožňují lepší prodejní výsledky pro zúčastněné společnosti. Všechno toto byla ustanovení, která jsme se každoročně snažili změnit. Naše společnost nikdy nesouhlasila s pevným stanovováním ceny pro všechny zákazníky. Zákaz prodeje konkurenčních výrobků se nás prakticky nedotkl z toho důvodu, že výrobky FATRA jsou velmi dobré, na trhu dominantní a z toho d ůvodu zákazníkům známé. TART je natolik velká společnost, že v ČR prodává napřímo koncovým zákazníkům a nemá žádné distributory. Z uvedeného důvodu nevytvořilo uplatňování tohoto ustanovení žádný problém. V případě přímých obchodních aktivit a povinnosti si do nich vzájemně nezasahovat to bylo ustanovení, které omezovalo naši obchodní činnost a tudíž jsme se mu snažili bránit. Seznam zákazníků, kam jsme nesměli dodávat, zahrnoval největší strojírenské firmy v ČR a kdykoliv který  z   našich prodejců (našich zaměstnanců) uskutečnil návštěvu u tohoto zákazníka, byli jsme FATRA upozorněni na dodržování uvedeného pravidla. TART byl zavázán podmínkou u každé objednávky uvádět jméno zákazníka, jemuž je dodávka určena. U zákazníků, kteří již od firmy TART odebírali, jsme nezaznamenali žádné obchodní aktivity ze strany FATRA-NTI. Ovšem rozdíl v přístupu byl v tom, že seznam zakázaných zákazníků od FATRA nezahrnoval pouze zákazníky, kteří by již odebírali, ale i ty, kteří by v budoucnu odebírat mohli (kde je velký odběrový potenciál). Toto opatření brzdilo prodej. Pokud se týkalo seznamu zakázaných zákazníků, FATRA dohlížela na obchodní aktivity distributorů, ale pouze upozornila na skutečnost, že pokud by pokračovaly kontakty se zakázanými zákazníky uvedenými v seznamu, musela by společnost FATRA vypovědět distributorskou smlouvu. Jiné postihy ze stranyspolečnosti FATRA nebyly...”, konec citace. (viz str. 299-301 spisu). Na dotaz jednatelkyspolečnosti FATRA, zda společnost TART považovala FATRU za konkurenční společnost, svědek odpověděl, citace: „Nepovažoval”. Na její další dotaz, zda jim někdy FATRA bránila v konkurenci s ostatními distributory, svědek odpověděl, citace: „Ano, omezením prodejních cen. ", konec citace.

Na nařízeném ústním jednání dne 14.2.2003 na Úřadě se jednatelka společnosti FATRA paní Zdenka Nešporová k dotazu Úřadu, citace: „Zjakého důvodu bylo zakotveno do smluv sdistributory ustanovení, kterým je Vaše společ nost zavazovala dodržet při prodeji zboží ZERUST konečným zákazníkům Vámi stanovené ceny ? ", konec citace, vyjádřila takto, citace: „Zamezení neoprávněného vývozu mimo území ČR a SR (obdobné zákaznické ceny v sousedních zemích, neboť NTI USA má založeny Joint venture i na těchto teritoriích), zamezení parazitování na vykonané práci jiným distributorem nebo společností FATRA, v ceně pro konečného spotřebitele je zahrnuta i cena za technickou pomoc a servis, eventuelně technický návrh obalu apod. Tato povinnost stanovit pevnou cenu pro konečného spotřebitele nevyplývá z licenční smlouvy, ani mi to nebylo jinak uloženo. Jednalo se o mé rozhodnutí, které bylo v mé kompetenci. ", konec citace(viz str. 7 spisu).

Na dotaz Úřadu týkající se dalších omezení zakotvených do Smluv (např. omezení územní působnosti, závazek neprodávat zboží konkurenčních výrobců apod.), jmenovaná odpověděla, citace: „Omezení územní působnosti vyplývá z …(obchodní tajemství) a závazek neprodávat zbožíkonkurenčních výrobců vyplývá z toho, že jsme našim distributorům předali kompletní informace, často i důvěrného charakteru o licenčním výrobku, marketingové strategii, obchodní informace, které jsou předmě tem obchodního tajemství společnosti. Z licenční smlouvy vyplývá pro nás povinnost ochrany obchodního a technického vlastnictví NTI USA a dále povinnost dodržovat zásadu o neodvádění zdrojů, tj. dodávat … (obchodní tajemství)”, konec citace (viz str. 7 spisu).

K    dalším dotazům Úřadu jmenovaná sdělila, že kontrola dodržování stanovených cen pro konečný prodej distributorům prováděna nebyla a tudíž nemohl být činěn žádný postih, společnost FATRA byla sice předkladatelem smluv s distributory, ale smlouvu vždy podepisují oba partneři, nikdo z distributorů nikdy znění smlouvy ve smyslu stanovení ceny pro konečného zákazníka nenamítal, výjimkou byla pouze společnost TART, která žádala, aby ve smlouvě měla uvedeno, že se jedná o cenu minimální, v čemž jí bylo vyhověno.

Na dalším ústním jednání se společností FATRA, které proběhlo dne 1.4.2003, kdy jednatelka společnosti FATRA k dotazu Úřadu zdůvodnila stanovení vzájemného závazku nezasahování účastníků řízení do svých přímých obchodních aktivit snahou o dosažení toho, aby druhá strana nezneužila činnost té strany, která u konkrétního zákazníka provedla nejen představení výrobku, ale také zkušební balení, návrh vlastního řešení obalu, vyškolila zákazníka ke správnému používání, apod. FATRA v žádném případě nebránila konkurenci mezi distributory, seznamy zákazníků distributorů byly důvěrné, distributoři nebyli navzájem informováni o svých aktivitách. Pokud jde o důvod zakotvení zákazu prodeje produktů ZERUST dalším distributorům, jednatelka společnosti FATRA uvedla, že se týkal těch distributorů, kteří nebyli proškoleni společností FATRA a tento prodej by nezaručil správnou aplikaci produktů ZERUST. Tzv. smluvní distributoři mohli dodávat produkty jeden druhému, ovšem tuto možnost využívali pouze v krajních případech, protože by ztratili marži poskytovanou společností FATRA. Zákaz prodeje konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitorů koroze jednatelka společnosti FATRA zdůvodnila snahou předejít zneužití technologických a technických informací, popř. zneužití informací z obchodního styku a zneužití výhod z licenční smlouvy ve prospěch konkurenčního výrobku. Ze stejného důvodu byla do smluv s distributory na rok 2003 zahrnuta tzv. Konkurenční doložka.

Na ústním jednání dle § 21 odst. 4 a 5 ZOHS konaném dne 5.8.2004 zástupce společnosti TART na dotaz Úřadu, cit. „Jaký měloči mohlo mít dle Vašeho názoru dopad ustanovení, žekupující je povinen předat prodávajícímu informace o odběratelích, kteří jsou v prodlení s platbou a kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou?” cit ........................................ ustanovení

Smlouvy, která by mohla být v rozporu s jakýmkoliv zákonným nařízením jsme vědomě nepinili....

zejména se jedná o jakékoliv omezování dodávek naším zákazníkům a jakékoliv cenové regulování cen dle přání FATRY.... ".

Na tentýž dotaz Úřadu uvedl zástupce společnosti SERVISBAL na ústním jednání dle § 21 odst. 4 a 5 konaném dne 5.8.2004, cit. „....v oblasti strojírenství a hutnictví bylo mnoho firem, které neplatily svým dodavatelům. Bě žně se stávalo, že odebrali zboží postupně od všech distributorů aniž za ně zaplatily. Byla to ochrana proti těmto neseriózním firmám, i když si nevzpomínám na žádný konkrétní případ, kdy bylo toto ustanovení použito.”.

Podobný dotaz položil Úřad i zástupci společnosti FATRA na ústním jednání dle § 21 odst. 4 a 5 konaném dne 9.8.2004. Na otázku Úřadu, cit. „Z jakého důvodu obsahovaly Smlouvyustanovení, že kupující je povinen předat prodávajícímu informace o odběratelích, kteří jsou v prodlení s platbou a kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou?.” zástupce společnostiFATRA uvedl, cit. „To byla ochrana všech distributorůi společnosti FATRA proti neplatičům. Vdobě, kdy jsme začínali budovat distribuční sít; ...byla platební kázeň řady firem velmi problematická, a proto jsme ses distributory dohodli na tomto řešení....”.

Dle kupních smluv na výrobky ZERUST uzavíraných mezi společností FATRA a jejími distributory stanovují v současné době, tj. od roku 2003, distributoři společnosti FATRA (tj. společnost SERVISBAL a Ing. Roman Hoferek) prodejní ceny svým zákazníkům bezjakéhokoliv omezení ze strany společnosti FATRA. Z uvedených smluv Úřad rovněž zjistil, že

v  současné době tyto smlouvy neobsahují žádné protisoutěžní ustanovení.

Vymezení relevantního trhu

Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení 2 odst. 2 zákona relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na ně mž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zř etelně odlišitelné od sousedících území. Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje ji od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř . ojediněle. Z časového hlediska je při posuzování trhu brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj pravidelných, případně relativně trvale se opakujících, dodávek na trh.

Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet z pohledu spot řebitele, resp. zohlednit, které výrobky či služby považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému užití za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně zastupitelné.

Dohoda účastníků řízení, která je posuzována v tomto správním řízení, se týká prodeje antikorozních výrobků ZERUST a ABRIGO — obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitorů koroze.

Povlaková metoda představuje eliminaci přístupu kyslíku a vody ke kovovému povrchu různými konzerva čními oleji, vosky apod. Vysoušedlová metoda zabraňuje přístupu vlhkosti k povrchu výrobků adsorpcí vodní páry v bariérových obalech pomocí vysoušedel. Princip vysoušení spočívá v tom, že se do obalu dá látka, která tam zajistí snížení úrovně hladiny vlhkosti vzduchu a tím zamezí korozi.

VCI metoda (Volatille Corosion Inhibitors) je založena na účinnosti vypařovacích inhibitorů koroze, což jsou látky, které zabraňují reakci kovů s agresivním médiem, jsou schopné přecházet ze svého nosiče (papír, fólie, chipsy aj.) do plynné fáze a kondenzovat v účinné monomolekulární vrstvě na kovovém povrchu a spolehlivě tak bránit vzniku a průběhu koroze. Tento aktivní způsob ochrany (na rozdíl od pasivních povlakových a vysoušedlových metod) představuje spolehlivou a dlouhodobou (samoobnovovací) ochranu i na nepřístupných místech, protože nepůsobí pouze př i kontaktu obalového materiálu s výrobkem, ale vytváří okolní antikorozní kryptoklima až do vzdálenosti zhruba 30 cm. Aplikace vypařovacích inhibitorů koroze eliminuje potřebu často ekologicky škodlivých konzervací oleji a vosky, přičemž není nutné chráněné výrobky př i vybalení pracně dekonzervovat, protože jsou ihned připraveny k použití. Jedná se o ochranu proti korozi, která pině splňuje parametry z ekologického hlediska, ale současně je finančně náročnější než ostatní dva způsoby ochrany kovových výrobků proti korozi.

FATRA dodává na trh antikorozní produkty obsahující vypařovací inhibitory koroze. Na tuzemský trh dodává antikorozní fólie ZERUST, antikorozní papír, různé druhy pytl ů nebo sáčků z antikorozní fólie a antikorozní kapsle. Podstatou výrobků dodávaných FATRA je, že nosné materiály jsou již v procesu výroby nasyceny speciálními inhibitory koroze. Po vytvoření uzavřeného obalu z tohoto antikorozního materiálu se inhibitory koroze uvolňují do prostoru obalu, usazují se na povrchu kovu jako plynná fáze v mikroskopické vrstvě a přeruší průběh atmosférické koroze. Po odstranění obalu z kovového výrobku inhibitory koroze z povrchu kovu během dvou až tří hodin beze zbytku vyprchají, povrch kovu zůstává čistý, suchý, bez koroze, nevyžaduje žádnou další dekonzervaci nebo ošetření a výrobek je ihned použitelný. Účelem těchto produktů je dočasná ochrana proti korozi během přepravy nebo skladování. Antikorozní produkty ZERUST jsou schopny poskytnout protikorozní ochranu až po dobu 5 let.

U   výrobků obsahujících vypařovací inhibitory koroze se jedná o úzký a specifický obor protikorozní ochrany a to jednak vzhledem k pořizovací ceně (např. antikorozní fólie ZERUST jsou v porovnání k běžným polyetylénovým fóliím, které se používají pro systém vysoušení, … až … (obchodní tajemství) krát dražší, rovněž tak protikorozní ochrana pomocí fólií s inhibitory koroze je několikanásobně dražší než klasické konzervační metody oleji), a také proto, že po celou dobu aplikace musí konečný zákazník dodržovat přesné instrukce na použití. U některých zákazníků použití těchto výrobků vůbec nepřipadá v úvahu z důvodu nevhodného technologického procesu výroby (např. nízká teplota nebo výpary z kyselin).

Za účelem posouzení zastupitelnosti produktů ZERUST, které jsou dodávány na tuzemský trh společností FATRA, s ostatními produkty protikorozní ochrany požádal Úřad o stanovisko SVUOM s.r.o., společnost zabývající se výzkumem, vývojem, zkušebnictvím, inspekční a znaleckou činností v oboru koroze a protikorozní ochrany, která je nástupnickou organizací Státního výzkumného ústavu ochrany materiálu, která sdělila, že na tuzemském trhu jsou jak české výrobky (antikorozní papíry), tak dovozové výrobky (fólie, sáčky, antikorozní papíry, kapsle s vypařovacími inhibitory koroze) od dalších výrobců, které mají vlastnosti a zamýšlený způsob použití (dočasná protikorozní ochrana kovových výrobků při skladování a přepravě) shodné s výrobky FATRA. Dále Úřad vycházel z informací poskytnutých zástupkyní společnosti FATRA, zástupci distributorů společnosti FATRA a jednotlivými konkurenčními společnostmi, stejně jako z příslušné smluvní dokumentace.

Na základě výše uvedeného vymezil Úřad relevantní trh po stránce věcné jako trh antikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze.

Relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po výrobcích nebo službách za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných. Úč astníci řízení jsou schopni dodávat po celém území Ceské republiky. Nebylo zjištěno, že by v podmínkách pro prodej předmětných produktů existovaly na některé části území Ceské republiky zásadní odlišnosti.

Po stránce geografické je relevantním trhem území celéČeské republiky, neboť podmínky pro dodávky uvedených výrobků obsahujících vypařovací inhibitory koroze jsou na celém území ČR dostatečně homogenní.

Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle.

Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží v průběhu celého roku.

Postavení účastníků řízení na relevantním trhu

Pro vymezení postavení účastníků řízení na relevantním trhu vycházel Úřad vzhledem k období porušování pravidel ZOHS z údajů za rok 2002.

Na vymezeném relevantním trhu působí ř ada soutěžitelů. Kromě společnosti FATRA a dalších účastníků řízení jsou to další výrobci i dovozci produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze např. společnosti BRANOPAC CZ s.r.o., FUCHS OIL CORPORATION (CZ), spol. s r.o., SVITAP J.H.J. spol. s r.o., PERGAMENKA - PRAHA s.r.o. a další zejména slovenští výrobci antikorozních folií.

Při stanovení podílu účastníka řízení společnosti FATRA na uvedeném relevantním trhu vycházel Uřad z údajů poskytnutých k trhu produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze jednotlivými soutěžiteli (viz str. 863). Úřadem byli osloveni konkurenti společnosti FATRA, které označili účastníci řízení nebo o jejichž existenci se Uřad v průběhu správního řízení dozvěděl. Uřad při výpočtu podílu společnosti FATRA na relevantním trhu vycházel z finančního vyjádření dodávek na relevantní trh, neboť toto lépe než objemové vyjádření vystihuje tržní (zejména finanční sílu) společnosti FATRA na relevantním trhu. Z těchto podkladů vyplývá, že podíl společnosti FATRA na vymezeném relevantním trhu představoval v roce 2002 více jak … (obchodní tajemství) celkových dodávek na trh. Společnost FATRA dodává na trh své výrobky buď přímo nebo prostřednictvím svých distributorů - ostatních účastníků řízení.

Dopad jednání účastníků řízení na relevantní trh

V    řízení bylo prokázáno, že nejménědva ze tří distributorůspolečnosti FATRA dodržovali ve většině svých obchodních případů ceny stanovené společností FATRA. Vzhledem ke zjištěnému podílu společnosti FATRA na vymezeném relevantním trhu (viz výše) se projevil negativní dopad jednání účastníků řízení na relevantním trhu minimálně v rozsahu, který odpovídá podílu společnosti FATRA na tomto trhu v roce 2002, tedy minimálně v rozsahu více než … (obchodní tajemství) celkového obratu daného trhu.

Právní posouzení

Dne 1.7.2001 nabyl účinnosti ZOHS, který nahradil zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodář ské soutěže. Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve svém § 3 stanovil, že veškeré dohody mezi soutě žiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání sout ěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné. Za tyto zakázané dohody zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, považoval přímé nebo nepřímé určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu, technického vývoje nebo investic, rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, závazek alespoň jednoho z účastníků, že smlouvy s kupujícími budou vázané podmínkou, že kupující odeberou i další pinění, které s požadovaným piněním nesouvisí, závazek účastníků, že vůči jednotlivým odběratelům budou při pině ní stejného charakteru uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, kterými budou někteří kupující v hospodářských vztazích znevýhodněni (diskriminace), závazek omezit přístup na trh soutěžitelům, kteří nejsou členy dohody.

Vzhledem ke skutečnosti, že správní řízení ve věci bylo zahájeno za účinnosti nového zákona o ochraně hospodářské soutěže, přičemž dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona byly obsaženy již ve smlouvách s distributory od roku 1998, jedná se o porušování zákona, které spadalo i do působnosti zákona o ochraně hospodářské sout ěže, který předcházel zákonu stávajícímu a tento protiprávní stav pokračoval, respektive byl každoročně obnovován až do začátku roku 2003.

Podle § 3 odst. 1 ZOHS jsou zakázané a neplatné dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodář ské soutěže, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákazu výjimku. Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutě že proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, příp. jiných obchodních podmínek, omezení či kontrole výroby, odbytu a investic, rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, o tom, že uzavř ení smlouvy bude vázáno na př ijetí dalšího pinění, o uplatnění rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném pinění a o tzv. skupinovém bojkotu.

Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, se považují za dohody horizontální, dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou naproti tornu dohodami vertikálními. Smlouvy posuzované v tomto správním řízení jsou vzhledem k postavení účastníků v nich obsažených dohod dohodami vertikálními.

Dle § 6 odst. 1 ZOHS se zákaz dohod dle § 3 odst. 1 nevztahuje na vertikální dohody, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 10%.

Dle vyhlášky úřadu č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 ZOHS pro určité druhy vertikálních dohod (dále jen „vyhláška Uřadu"), se zákaz dle 3 odst. 1 nevztahuje na vertikální dohody splňující podmínky stanovené v této vyhlášce.

Takové vertikální dohody požívají obecné výjimky ze zákazu dohod dle vyhlášky Úř adu. Základní podmínkou pro aplikaci obecné výjimky na vertikální distribuční dohodu je dle § 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky Úřadu, že podíl dodavatele na trhu daného zboží nepřesahuje 30%. Vyhláška Uřadu dále v § 5 obsahuje výčet omezení, jejichž přítomnost ve vertikální dohodě neumožňuje účastníkům dohody využít obecné výjimky ze zákazu dohod. Podle § 5 odst. 1 písm.

a)   vyhlášky Uřadu nelze obecnou výjimku aplikovat na vertikální dohody omezující odběratele v určování cen zboží pro jeho další prodej, omezující území nebo okruh osob, kterým můžeodběratel dále prodávat zboží tvořící předmět dohody. To se netýká omezení prodeje členů, kteří působí v rámci selektivního distribučního systému, odběratelům, kteří působí mimo tento systém. Dále nelze obecnou výjimku aplikovat na dohody omezující odběratele, kteří působí v rámci selektivního distribučního systému, ve vzájemných dodávkách zboží tvořícího předmět dohody, dohody obsahující závazek nekonkurovat přesahující dobu 5 let, a další.

Za jedny z nejnebezpečnějších dohod jsou obecně považovány dohody o cenách. Jejich cílem bývá u vertikálních dohod stanovení ceny (a to jak pevné, tak minimální) pro konečného spotřebitele pro navazující prodej. Výsledkem cenových dohod je potlačení či úpiná ztráta konkurence způsobená nemožností volit mezi soutěžiteli podle ceny jimi prodávaného zboží. Ve vertikálním vztahu dochází k eliminaci konkurenčních vztahů na navazujícím stupni distribuce, tedy u odběratelů, kteří by zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za odlišné ceny a tím si konkurovat. Vzhledem k tomu, že se v případě cenových dohod jedná o tzv. tvrdé kartely, bylo by možné použít výjimku dle vyhlášky Uřadu pouze pro tam stanovené případy určení ceny, které se týkají nezávazného doporučení ceny, případně stanovení maximální ceny. V případě účastníků řízení ovšem došlo k uzavření dohod o určení cen (v jednom případě cen minimálních), čímž byla narušena hospodářská soutěž na daném relevantním trhu.

ZOHS stanoví jako samostatný typ zakázaných dohod rovněž dohody o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů. Tyto jsou charakterizovány tím, že si určitý počet soutě žitelů působících na jednom relevantním trhu rozdělí své odběratele či dodavatele, a to jak existující, tak i potenciální. Toto jednání může mít negativní dopad jak na odběratele, resp. dodavatele účastníků dohod, tak i na další soutěžitele na daném relevantním trhu. U vertikálních vztahů jsou negativní účinky zakázaných dohod tohoto typu tím vyšší, čím vyšší je počet stejných dohod, které jsou uzavřeny mezi týmž dodavatelem a více odběrateli, tak jak je tomu i v případě účastníků správního řízení č.j. S 19/03. Závazkem vzájemného nezasahování do přímých obchodních aktivit mezi účastníky správního řízení č .j. S 19/03 došlo k omezení hospodářské soutěže mezi společností FATRA a jejími distributory, a to i při usilování o konečné zákazníky. Tento závazek rovněž ve svém důsledku vedl k omezení konečných zákazníků ve volbě dodavatele antikorozních produktů ZERUST.

Obdobně je třeba posoudit i závazky společnosti FATRA uzavřený v Dodatku 1 ke Smlouvě, že po dobu platnosti tohoto Dodatku 1 nebude z jeho strany uzavřena žádná nová distributorská smlouva. I tyto závazky jsou způsobilé narušit hospodářskou soutěž na daném relevantním trhu, neboť i v tomto případě dochází k omezení dodavatele ohledně osob, kterým dodavatel může dodávat.

V případě distribučních dohod existují i tzv. dohody o selektivní distribuci. Omezení počtu distributorů se u dohod o selektivní distribuci řídí kritérii pro selekci, která jsou ovlivněna především povahou výrobků. Omezení dalšího prodeje se v tomto případě týká omezení veškerých prodejů neautorizovaným distributorům. Selektivní distribuce se téměř vždy používá při distribuci značkových finálních výrobků. Ani v rámci selektivní distribuční sítě však nesmí být jak dle vyhlášky Uřadu, tak dle Oznámení Evropské komise, Pokyny k používání vertikálních omezení (2000/C291/O1), předmě tem dohod zákaz či omezení aktivního a pasivního prodeje smluvních výrobků mezi vybranými distributory. Vybraným distributorům musí být ponechána možnost volného nákupu smluvních výrobků u jiných schválených distributorů v rámci distribuční sítě. Smlouvy mezi účastníky tohoto správního ř ízení, ačkoliv se v případě výrobků ZERUST jedná o selektivní distribuční systém, obsahovaly právě tento se selektivnímdistribučním systémem neslučitelný závazek, aniž byla distributorům ponechána možnostprodávat výrobky ZERUST jiným, společ ností FATRA schváleným distributorům (kromě společnosti TART; ve Smlouvě mezi touto společností a společností FATRA bylo výslovně stanoveno, že se tento závazek nevztahuje na distributory schválené společností FATRA).

Dohody o nákupu jedné značky zpravidla obsahují závazek kupujícího nenakupovat, dále neprodávat či nezpracovávat konkurenční zboží či služby. Případná rizika pro hospodářskou soutěž na příslušném relevantním trhu spočívají v uzavření trhu konkurenčním dodavatelům a potenciálním dodavatelům, usnadnění vzniku protisoutěžních praktik mezi dodavateli v případě kumulativního využívání a rovněž potlačení soutěže mezi značkami, prodává-li kupující zároveň konečným spotř ebitelům. Tento závazek v případě vertikálních dohod podléhá dle vyhlášky Uřadu vynětí ze zákazu dohod, pokud podíl dodavatele na relevantním trhu nepřesahuje 30% a zákaz soutěžit je omezen na dobu maximálně 5 let. Postavení dodavatele na daném relevantním trhu je důležité zejména z toho důvodu, že čím větší část jeho prodeje_, se uskutečňuje na základě nákupu jedné značky, tím výrazněji se projeví uzavření trhu. Účastníci správního řízení č.j. S 19/03 uzavřeli ve svých Smlouvách právě takové závazky. Přestože se distributoři vyjád řili v tom smyslu, že neměli zájem prodávat zboží konkurující smluvním výrobkům, byly tytozávazky způsobilé výše uvedeným způsobem narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhuantikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze, a to zejména s přihlédnutím k podílu dodavatele na tomto relevantním trhu, který nebylo možné podřadit ani pod hranici stanovenou v § 6 odst. 1 ZOHS ani pod podmínky stanovené vyhláškou Úřadu.

Závěr

Úřad dospěl na základě zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech k závěru, že uzavřením Smlouvy o výhradním prodeji se účastníci tohoto správního řízení dopustili porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991, o ochraně hospodářské soutěže, a to v období od 1.1.1998 do 30.6.2001, a § 3 odst. 1 zákona č . 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změ ně některých zákonů, a to od 1.7.2003 do 31.12.2002, resp. 6.1.2003. Na základě výše uvedeného rozhodl Uřad tak, jak je uvedeno v bodech I — V výroku rozhodnutí.

Vyjádření účastníků řízení k podkladům pro rozhodnutí

Ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí a způsobu jejich zjištění ze dne 16.9.2004 účastník řízení F A T R A uvádí, že věcné vymezení relevantního trhu jako trhu antikorozníchproduktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze je chybné, protože nezohledňuje vzájemnou zastupitelnost těchto výrobků s vypařovacími inhibitory na nosi čích např. s kontaktními inhibitory rozpustnými v oleji/vodě, vypařovacími inhibitory v roztocích, vypařovacími inhibitory v prášku, s atmosférou se suchým vzduchem nebo inertním plynem v kombinaci s bariérovým obalem. Dále uvádí, že Uřad nevzal na vědomí definici dočasné protikorozní ochrany dle ČSN 03 8205. Navrhuje, aby Uřad provedl další šetř ení a aby relevantní trh zahrnul i výše uvedené výrobky, popř ípadě ustanovil v souladu s § 36 správního řádu, znalce, který by posoudil, které výrobky jsou zastupitelné.

K tomu Úřad pině odkazuje část rozhodnutí týkající se věcného vymezení relevantního trhu, kde jsou uvedeny důvody i podklady, ze kterých Uřad při tomto vymezení vycházel (viz zejména stanovisko SVUOM k zastupitelnosti jednotlivých druhů protikorozních prostředků — spis str. 209).

Rovněž úč astník řízení Ing. Hoferek na dotaz Úřadu, zda je mu známo s jakými dalšími výrobky, které jsou dodávány na tuzemský trh, jsou zastupitelné výrobky ZERUST dodávané společností FATRA, uvedl, že stejný princip úč inku mají produkty dodávané firmami BRANOPAC, Svitap Svitavy, Cortec a další výrobky ze Slovenska. (viz spis str. 217) Všechny uvedené firmy dodávají na trh antikorozní produkty obsahující vypařovací inhibitory koroze. Také Ing. Horčička, zástupce účastníka řízení SERVISBAL, ke stejnému výše uvedenému dotazu Úřadu uvedl, že antikorozní inhibitory koroze obsahují rovněž výrobky dodávané na trh firmou BRANOPAC, Svitap Svitavy, Cortec, papíry Svik a slovenskou společností folie Stacor. O použití systému folií a vysoušedel se vyjádřil jako pouze o částečně zastupitelném. (viz spis str. 213). Stejně tak účastník řízení FATRA v Dodatku 1 ke Smlouvě o uzavírání budoucích smluv kupních, č. V/2001 se společností TART uvádí, že kupující nebude provádět distribuci žádných jiných konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitorů koroze, než jsou obalové materiály ZERUST/ABRIGO (viz spis P 270/02 str. 66) . Je tedy zř ejmé, že i účastník řízení FATRA považuje za konkurenční pouze výrobky obsahující vypařovací inhibitory koroze.

Co se týče normy ČSN 03 8205, pak Úřad uvádí, že tato norma neř eší zastupitelnost jednotlivých metod protikorozní ochrany. Uvedenou normou, která nabyla účinnosti 1.1.1980, se zavádí ochrana proti korozi a všeobecné požadavky na dočasnou ochranu kovů jako čs. státní norma (viz spis str. 522-569).

Pro úč ely tohoto správního řízení považuje Úřad vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vymezení relevantního trhu za dostačující.

Ve své další námitce účastník řízení FATRA uvedl, že trh dodávek je dle jeho názoru neúpiný, neboť neobsahuje dodávky prováděné následujícími společnostmi: Obalex, s.r.o., se sídlem Snina, SR, která na tomto trhu působila přímo i prostřednictvím svého distributora společnosti Neoma s.r.o., Agro Sovín a Agrifop Stakčín a.s.

K tomu Úřad uvádí, že společnost Neoma s.r.o. byla oslovena a její dodávky byly do relevantního trhu započítány. Slovenská společnost Obalex, s.r.o. ani na opětovné vyžádání Uřadu nereagovala. Společnost Agrifop a.s. Stakčín uvedla, že její vypařovací inhibitor není zastupitelný s inhibitorem FATRA (viz spis str. 457). Společnost Agro Sovín uvedla, že mají sice vyvinutou folii, která obsahuje inhibitor koroze, ale tuto neuplatňovali na trhu (viz spis str. 354).

FATRA dále uvádí, že v popisu trhu nejsou zohledně ny dovozy folií (pozn. Úřadu — tj. folie obsahující vypařovací inhibitory koroze) Cortec, které používala např. Škoda Ostrov nad Ohří, dodávky fólií a papírů Branopac jsou dle společnosti FATRA překvapivě nízké a dále že nebyly zohledněny další individuální dovozy českých firem.

K této námitce Úřad uvádí, že oslovil společnost Czech Star s.r.o., která je zástupcem spole čnosti Cortec Corporation, USA. Tato společnost sdělila Uřadu své dodávky v roce 2002, které byly do relevantního trhu započítány. Dodávky společnosti Branopac byly Uřadu rovněž řádně sděleny a zahrnuty do relevantního trhu. Úřad v průběhu správního řízení oslovil všechny společnosti navržené účastníky správního řízení či známé Uřadu coby dovozci antikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze. Také § 7 vyhlášky Úřadu č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutě že, pro určité druhy vertikálních dohod uvádí, že pokud nejsou informace o hodnotě objemu prodeje zboží na daném trhu dostupné může být použit pro zjištění podílů na trhu odhad založený na jiných spolehlivých informacích o trhu.

Účastník řízení FATRA dále namítá, že stanovení podílu na relevantním trhu z obratů, kterých na něm soutěžitelé dosahují je nepř esné a zkreslující, protože společnost FATRA zahrnuje do cen produktů i cenu za laboratorní zkoušky, kontrolu kvality, konzultace, servis atd. FATRA je tak toho názoru, že stanovit její podíl na základě tržeb je nepřesné, protože jednotková cena za její výrobky je vyšší než cena ostatních soutě žitelů a navrhuje, aby podíly soutěžitelů byly stanoveny na základě množství dodaného na daný relevantní trh. Podíl společnosti FATRA by tak byl nižší než 30 %.

Také účastník ř ízení SERVISBAL ve svém vyjádření uvádí, že rozhodující pro relevantní trh je přínos produktů, tedy zejména objem jimi chráněných výrobků proti korozi vlivem vzdušné vlhkosti. Cena antikorozních produktů pak je dle jeho názoru vnitřní záležitostí soutěžitele a jeho obchodní politiky.

V  této souvislosti je třeba poznamenat, že Úřad při výpočtu podílu společnosti FATRA na relevantním trhu vycházel z finančního vyjádření dodávek na relevantní trh, neboť toto lépe než objemové vyjádření vystihuje tržní (zejména finanční sílu) společnosti FATRA na relevantním trhu. Skutečnost, že výrobky dodávané na trh společností FATRA jsou dražší než srovnatelné výrobky ostatních soutěžitelů, svědčí o tom, že společnost FATRA má na trhu silné postavení a je schopna prodávat své výrobky i za vyšší cenu.

Ve svém vyjádření společnost FATRA rovněž namítá, že se v případě jí dodávaných výrobků jedná o výrobky, u nichž je třeba odborné způsobilosti a zvláštních znalostí pro jejich prodej a poskytování zákaznického servisu. Z tohoto důvodu je distribuční systém výrobků ZERUST selektivním distribučním systémem.

K    tomuto vyjádření účastníka řízení FATRA Úřad uvádí, že při svém rozhodování přihlédl k charakteru výrobků ZERUST a s ohledem na jejich charakteristiku má za to, že se v případě distribučního systému těchto výrobků jedná o selektivní distribuční systém.

Společnost FATRA ve svém vyjádření mimo jiné uvedla, že ujednání o neprovádě ní distribuce konkurenčních obalových výrobků je z důvodu ochrany práv duševního vlastnictví v souladu s vyhláškou Uřadu č. 200/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 ZOHS, pro určité druhy dohod o poskytování technologií.

K tomu Úřad uvádí, že výše uvedená vyhláška se vztahuje na licenční smlouvy k předmětům průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně licenčních smluv ke know­ how, nebo smíšené licenční smlouvy k př edmětům průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví včetně know-how. Smlouvy, které byly posuzovány v tomto správním řízení, ovšem mezi uvedené druhy dohod nespadají, neboť se v jejich případě nejedná o licenční smlouvy, nýbrž o smlouvy o uzavírání budoucích smluv kupních.

Účastník řízení SERVISBAL ve svém vyjádř ení dále uvedl, že trh dodávek antikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze není úpiný a označil další společnosti, které lze považovat za relevantní.

K  tomu Úřad uvádí, že dodatečně oslovil všechny SERVISBALEM uvedené společnosti. Z údajů, které tyto společnosti poskytly Uřadu, však vyplynulo, že tyto nejsou relevantní pro trh antikorozních produktů obsahujících vypařovací inhibitory koroze a že by mohly nějak změnit podíl společnosti FATRA na tomto relevantním trhu — viz str. spisu 912, 913, 919-920, 923, 932, 934, 937-941.

R o z h o d o v a c í  praxe  E v r o p s k ý c h  společ enství

Úř ad při hodnocení uvedených dohod přihlédl i k rozhodovací praxi Evropské komise. Zásadním ustanovením Smlouvy o založení Evropského Společenství (dále jen „ Smlouva o ES”) pro postup Evropské komise v oblasti posuzování dohod narušujících soutěž je článek 81 odst. 1 Smlouvy o ES, dle kterého se společným trhem jsou neslučitelné a proto zakázané veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podnikatelů a sladěné postupy, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní ceny anebo jiné podmínky.

Možnost omezit distributora při stanovení jeho prodejních cen zboží pro další odběratele není ani zahrnuta v Nařízení Komise č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití odst. 3 Smlouvy o založení ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (dále jen „nařízení o blokových výjimkách"). Rovněž Oznámení Komise pro dohody zanedbatelného významu (Official Journal C 368 ze dne 22.12.2001) uvádí, že aplikovatelnost čl. 81 odst. 1 Amsterodamské smlouvy nemůže být vyloučena pro vertikální dohody uzavřené s cílem stanovit prodejní ceny, a to ani při spinění kriterií de minimis zde stanovených.

Dohody o určování prodejních cen (tzv. resale price maintenance) pro další odběratele jsou jak Evropskou komisí, tak i Soudním dvorem vnímány jako závažné porušení ustanovení článku 81 odst. 1 Smlouvy o ES, a to bez možnosti udělení individuální výjimky. V rozhodovací praxi Evropské komise je jakýkoli zásah do svobodného obchodního rozhodování distributora v oblasti určování jeho prodejních cen považován za porušení soutěžních pravidel. V této souvislosti je možno uvést z rozhodovací praxe Evropské komise případ Telefunken (rozhodnutí Komise 82/267/EEC DOCNUM 382 DO 267), který se týkal cenových dohod mezi soutěžiteli. Ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a dalšími distributory bylo zjištěno a prokázáno ustanovení, které nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů. Uvedené jednání společnosti Telefunken bylo posouzeno podle zmíněného článku 81 odst. 1 jako zakázaná dohoda a byla mu za něj uložena pokuta.

K    obdobnému závěru dospěla Komise v rozhodnutí v případu Systemform (Official Journal L 47, 18. 2. 1997), kdy bylo této společnosti prokázáno omezování soutěžní svobody distributorů určováním jejich prodejních cen a kde byla také uložena pokuta.

Odůvodnění výše pokuty

Podle § 22 odst. 2 ZOHS může Úřad uložit soutěžitelům pokutu do výše 10.000.000,- Kč nebo do výše 10% z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1, § 4 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 ZOHS nebo nespinili povinnosti stanovené v 15 odst. 2. Při rozhodování o výši pokuty Uřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování ZOHS. Výše pokuty v mezích stanovených ZOHS je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu, stavem soutěžního prostředí a

v   neposlední řadě zaměřením a cíly soutěžní politiky. Obdobně postupuje při ukládání sankcí i Evropská Komise a Evropský soudní dvůr (např. rozsudek ESD ze dne 12.7.2001 ve věci Tate & Lyle plc, British Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission of the EC).

Nejprve je třeba uvést, že v daném správním řízení jsou spiněny podmínky př edvídané zákonem pro uložení pokuty. Uř ad konstatuje, že účastníci řízení svým jednáním porušili zákonem chráněný veřejný zájem a narušili hospodářskou soutěž na příslušném relevantním trhu.

Při rozhodování o výši pokuty vzal Úřad v úvahu skutečnost, že dohody o přímém či nepřímém určení cen zboží pro další prodej a dohody mezi sout ěžiteli o rozdělení trhu, které byly uzavřeny mezi společností FATRA a ostatními účastníky tohoto správního řízení, resp. distributory, jsou jedněmi z nejzávažně jších porušení ZOHS. Vzhledem k tornu, že v případě dohod o určení cen nezáleží na tom, zda je cena určena jako pevná či pouze minimální, považoval Uřad dohodu společností FATRA a TART (Smlouva pro rok 2001 a 2002) o tom, že společnost TART je povinna dodržovat ceny pro konečné zákazníky stanovené v ceníku „Z” jako ceny minimální, pro hospodářskou soutěž za stejně škodlivou jako dohody o bezpodmínečném dodržování cen pro konečného zákazníka.

Za závažné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu Úřad rovněž považuje dohodu účastníků ř ízení o tom, že distributoři nebudou prodávat výrobkům ZERUST konkurující obalové materiály. Vzhledem k podílu dodavatele na relevantním trhu antikorozních výrobků obsahující vypařovací inhibitory koroze nemohla být pro tuto dohodu účastníků řízení použita obecná výjimka stanovená vyhláškou Úřadu.

Úřad má za to, že další dohodou způsobilou narušit hospodářskou soutěž na daném relevantním trhu byla i dohoda o tom, že kupující, resp. distributoři nejsou oprávněni prodávat výrobky konečným zákazníkům, o kterých byli prodávajícím, resp. výrobcem informováni, že jsou v prodlení s platbou. Vzhledem k citelnému omezení svobody distributora vybírat si konečné zákazníky pro své dodávky smluvního zboží mohla mít tato dohoda velmi negativní vliv na hospodářskou soutěž, a to i přesto, že pro kupující informace o neplatících zákaznících mohou představovat jisté snížení podnikatelského rizika v jejich činnosti.

Výše uvedené dohody byly uzavřeny mezi společností FATRA a všemi ostatními účastníky tohoto správního řízení jako jejími distributory. Následující zakázané dohody potom byly uzavřeny mezi společností FATRA a společností SERVISBAL a Ing. Romanem Hoferkem. Jedná se o dohodu o tom, že kupující nejsou oprávněni prodávat produkty ZERUST dalším distributorům. S ohledem na to, že se v případě výrobků ZERUST z důvodů jejich charakteristiky a způsobu použití jedná o systém tzv. selektivní distribuce, bylo možné prodej dalším distributorům omezit pouze na distributory schválené výrobcem, tj. společností FATRA. V každém případě ale i v tomto systému musí být zachována možnost prodeje smluvních výrobků mezi schválenými distributory navzájem. Bez této podmínky jsou i tyto dohody považovány za závažné porušení hospodářské soutěže na daném relevantním trhu s negativním dopadem jak na hospodářskou soutěž, tak na spotřebitele.

Další dohodou, která byla uzavřena mezi účastníky řízení uvedenými v předchozím odstavci, byla dohoda o tom, že prodávající se nebude podílet na vývoji, výrobě, distribuci či podpoře a propagaci konkurenčních výrobků podporou společ nosti nebo třetí osoby, která se výrobou či distribucí konkurenčních výrobků zabývá. Uřad má za to, že i tato dohoda ve svém důsledku může vést k narušení hospodářské soutě že na trhu daného zboží, i když je otázkou, zda by výrobce vzhledem ke svým vlastním aktivitám na trhu daného zboží a ke konkurenčnímu boji s ostatními soutěžiteli zabývajícími se výrobou a distribucí konkurenčních výrobků k této podpoře konkurence vůbec přistoupil.

Společnost FATRA konečně uzavřela pouze se společností TART dohodu o tom, že po dobu trvání Dodatku 1 ke Smlouvě (tj. rok 2002) nebude ze strany společnosti FATRA uzavřena žádná jiná distribuční smlouva. Tato dohoda představuje především pro výrobce, resp. společnost FATRA výrazné omezení ve svobodě této společ nosti určit si distributory svých výrobků. Z tohoto důvodu Uřad považuje i tuto dohodu za závažné porušení hospodářské soutěže na příslušném relevantním trhu.

Úř ad dále zohlednil délku porušování zákona. Dohody o urč ení cen pro další prodej a dohody o rozdělení trhu, dále o tom, že kupující nebudou provádět distribuci žádných jiných konkurenčních obalových materiálů s obsahem vypařovacích inhibitor^y koroze, než jsou obalové materiály ZERUST/ABRIGO, a o tom, že kupující není oprávněn prodat výrobky ZERUST konečným zákazníkům, o kterých byl prodávajícím informován, že jsou v prodlení s platbou byly účastníky řízení piněny déle než 5 let. Délku porušování zákona tudíž Úřad hodnotí jako střednědobou. Zbývající dohody byly účastníky řízení piněny po dobu 2 let (dohoda mezi účastníky řízení kromě společnosti TART o tom, že distributoři nebudou příslušné zboží dodávat dalším distributorům), či necelý rok (dohoda mezi společností FATRA a TART o tom, že prodávající po dobu platnosti tohoto dodatku neuzavře žádnou novou distributorskou smlouvu. V této souvislosti Uřad uvádí, že pro účely uložení pokuty zohlednil pouze dobu od 1.7.2001

Při stanovování pokut jednotlivým společnostem vzal Úřad v úvahu, že některé dohody byly uzavřeny bez účasti společnosti TART (dohody o tom, že prodávající se nebude podílet na vývoji, výrobě, distribuci či podpoře a propagaci konkurenčních výrobk ů podporou společnosti nebo třetí osoby, která se výrobou či distribucí konkurenč ních výrobků zabývá) č i naopak bez účasti společnosti SERVISBAL a Ing. Romana Hoferka (dohoda o tom, že po dobu trvání Dodatku 1 ke Smlouvě nebude ze strany společnosti FATRA uzavřena žádná jiná distributorská Smlouva). V každém případě však Uřad rovněž přihlédl ke skutečnosti, že dohody, které jsou pro hospodářskou soutěž nejškodlivější, byly uzavřeny mezi všemi účastníky tohoto správního řízení (tedy dohody o určení cen a o rozdělení trhu).

S   ohledem na skutečnost, že některé z výše uvedených dohod (konkrétně dohoda o tom, že společnost FATRA se nebude podílet na vývoji, výrobě, distribuci či podpoře a propagaci konkurenčních výrobků podporou společnosti nebo třetí osoby, která se výrobou či distribucí konkurenčních výrobků zabývá) byly obsaženy pouze ve Smlouvách pro rok 2003, jejichž platnost skončila 61.2003, Úřad přihlédl v jejich případě i k velmi omezené době trvání.

Úřad dále přihlédl ke skutečnosti, že k porušení zákona došlo s přihlédnutím k charakteru jednání účastníků řízení z jejich strany z nedbalosti (ve formě nedbalosti vědomé), a že porušení zákona se žádný z účastníků řízení nedopustil opakovaně.

V   případě společnosti TART Úřad za významnou polehčující okolnost považuje fakt, že právě tato společnost požádala Uřad o prošetření, zda smlouvy uzavřené mezi společností FATRA a ostatními účastníky řízení nejsou v rozporu se ZOHS. Z hlediska ochrany hospodářské soutěže toto jednání představuje významnou polehčující okolnost, nebot' tento účastník řízení nemalou měrou přispěl k odhalení jednání soutěžitelů na relevantním trhu antikorozních výrobků obsahujících vypařovací inhibitory koroze, které mělo za následek narušení hospodářské soutěže na tomto relevantním trhu.

Konkrétní výši pokuty každého účastníka řízení pak Úřad vyčíslil v závislosti na jeho podílu na relevantním trhu v roce 2002, s přihlédnutím k výši jím dosaženého čistého obratu v roce 2003 a dále se zohledněním výše uvedených kritérií, polehčujících a přitěžujících okolností svědčících jednotlivých účastníkům řízení, včetně úpravy konečné částky dle správního uvážení Úřadu za účelem zajištění represivní a preventivní funkce pokuty.

Při zohlednění obou základních funkcí pokuty, tj. funkce represivní a funkce preventivní, jakož i při přihlédnutí k obratu účastníků řízení Uřad dospěl k závěru, že pokuty uložené ve výši, jež je uvedena ve výroku tohoto rozhodnutí, budou dostatečné a přiměřené k napinění výše uvedených funkcí a nebudou pro účastníky řízení likvidační.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úř adu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Ing. Vladimír Stankov, CSc. vrchní ředitel

Rozhodnutí obdrží: JUDr. David Weinhold, Ph.D.,advokát,AK Weinhold Legal,v.o.s., Karlovo nám. 10, 120 00 Praha 2, SERVISBAL OBALY s.r.o., Na Poříčí 661, 518 01 Dobruška, Ing. Roman Hoferek, Na Žižkově 280/8, 725 27 Ostrava 27,TART s.r.o., Vinohradská 366/91, 618 00 Brno