číslo jednací: 31669/2022/873
spisová značka: S0338/2022/KS

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0338/2022/KS, zahájeném dne 25. 7. 2022 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 odst. 1 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti ČEZ, a. s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČO 45274649, zastoupeného Mgr. Vladimírem Uhdem, advokátem, se sídlem Praha 1, Nové Město, Klimentská 1207/10, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

rozhodnutí:

Spojení soutěžitelů ČEZ, a. s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČO 45274649, na straně jedné, a ŠKODA JS a.s., se sídlem Plzeň, Bolevec, Orlík 266/15, IČO 25235753, a Middle Estates, s.r.o., se sídlem Praha 6, Dejvice, Pod Beránkou 2469/1, IČO 27135471, na straně druhé, ke kterému má dojít podle § 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě [„obchodní tajemství“] mezi společnostmi WOOD & Company Financial Services, a.s., se sídlem Praha 1, Nové Město, náměstí Republiky 1079/1a, IČO 26503808, jako poskytovatelem služeb [„obchodní tajemství“], a ČEZ, a. s., jako klientem, Smlouvy o prodeji a koupi a „Smlouvy o převodu podílu“, které byly uzavřeny dne [„obchodní tajemství“] mezi společnostmi OMZ B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Kabelweg 57, jako převodcem, a WOOD & Company Financial Services, a.s., jako nabyvatelem, a Smlouvy o převodu akcií a Smlouvy o převodu podílu, které mají být uzavřeny mezi společnostmi WOOD & Company Financial Services, a.s., jako převodcem, a ČEZ, a. s., jako nabyvatelem, v jejichž konečném důsledku má společnost ČEZ, a. s., získat akcie a obchodní podíl představující 100 % základního kapitálu a hlasovacích práv ve společnostech ŠKODA JS a.s. a Middle Estates, s.r.o., a tím i možnost tyto společnosti výlučně kontrolovat, se podle § 16 odst. 2 téhož zákona

POVOLUJE.

 

Odůvodnění

1.             Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listin zakládajících spojení, výpisů z obchodního rejstříku či obdobného zahraničního registru, výročních zpráv, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů nebo spojením dotčených oblastí. Úřad rovněž přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise (dále jen „Komise“) a dalších soutěžních úřadů ve spojením dotčené oblasti.

2.             Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV06333806 dne 29. 7. 2022. Tato skutečnost byla současně zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. V návaznosti na zveřejnění informace o probíhajícím správním řízení Úřad obdržel námitky proti uvedenému spojení soutěžitelů od jednoho subjektu.

3.             Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu v oblastech dotčených předmětným spojením Úřad oslovil významné konkurenty a dodavatele spojujících se soutěžitelů působících na relevantních trzích dotčených posuzovaným spojením soutěžitelů se žádostí o poskytnutí informací a vyjádření se k předmětnému spojení. Jeden z oslovených subjektů ve svém vyjádření sdělil Úřadu námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů. 

4.             Úřad při hodnocení možných dopadů posuzovaného spojení soutěžitelů vycházel také z vyjádření a informací oslovených soutěžitelů, které tito poskytli ve svých odpovědích, námitek předložených proti navrhovanému spojení soutěžitelů, jakož i z následného vyjádření účastníka řízení reagujícího na tyto námitky.

5.             V průběhu správního řízení o povolení předmětného spojení soutěžitelů Úřad též zaslal právnímu zástupci společnosti ČEZ, a. s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČO 45274649 (dále jen „ČEZ“), která je účastníkem tohoto správního řízení, dvě výzvy k doplnění návrhu na povolení spojení (dále jen „Výzva 1“ ^[1] a „Výzva 2“ ^[2]).

6.             Podle § 16 odst. 6 zákona může Úřad účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává.

7.             Z citovaného ustanovení § 16 odst. 6 zákona vyplývá, že výzva účastníkovi řízení k doplnění návrhu na povolení spojení (tj. k uvedení dalších skutečností nezbytných pro vydání rozhodnutí o povolení spojení) má za následek stavení lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci povolení spojení, neboť doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt pro vydání rozhodnutí ve věci povolení spojení nezapočítává.

8.             Výzva 1 Úřadu k doplnění návrhu na povolení spojení byla doručena do datové schránky právního zástupce společnosti ČEZ dne 4. 8. 2022, přičemž Úřad obdržel od společnosti ČEZ informace a podklady požadované Výzvou 1 podáním sp. zn. ÚOHS-S0338/2022/KS, č. j. ÚOHS-27314/2022/800, které bylo Úřadu doručeno dne 10. 8. 2022.^[3]

9.             Výzva 2 Úřadu k doplnění návrhu na povolení spojení byla doručena do datové schránky právního zástupce společnosti ČEZ dne 23. 8. 2022, přičemž Úřad obdržel od právního zástupce společnosti ČEZ informace a podklady požadované Výzvou 2 podáním sp. zn. ÚOHS-S0338/2022/KS, č. j. ÚOHS-30703/2022/800, které bylo Úřadu doručeno dne 5. 9. 2022^[4].

10.         Lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení spojení tak mezi doručením Výzev 1 a 2 účastníkovi řízení a doplněním požadovaných informací a podkladů Úřadu neběžela 6 a 13 dnů. Konec 30denní lhůty pro vydání rozhodnutí byl proto prodloužen o 19 dní, tedy z 24. 8. 2022 na 12. 9. 2022.

I. Notifikační podmínky

11.         K posuzovanému spojení soutěžitelů má dojít v souladu s § 12 odst. 2 zákona na základě dokumentů uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí, v jejichž konečném důsledku nabude společnost ČEZ akcie a obchodní podíl představující 100 % na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnostech ŠKODA JS a.s., se sídlem Plzeň, Bolevec, Orlík 266/15, IČO 25235753 (dále jen „ŠKODA JS“), a Middle Estates, s.r.o., se sídlem Praha 6, Dejvice, Pod Beránkou 2469/1, IČO 27135471 (dále jen „Middle Estates“).

12.         K posuzované transakci má dojít v několika krocích, z nichž některé již byly realizovány.

13.         Nejprve byl dne [„obchodní tajemství“] uzavřen mezi společností WOOD & Company Financial Services, a.s., se sídlem Praha 1, Nové Město, náměstí Republiky 1079/1a, IČO 26503808 (dále jen „WOOD & Co“), jako poskytovatelem služeb [„obchodní tajemství“], a společností ČEZ, jako klientem, [„obchodní tajemství“]. Nabytí Akcií Škoda JS ze strany společnosti WOOD & Co a jejich správa však nezahrnuje výkon práva podílet se na řízení společnosti ŠKODA JS, především práva hlasovat na valné hromadě s cílem jakýmkoli způsobem určovat nebo ovlivňovat soutěžní chování jmenované společnosti.^[5]

14.         Dne [„obchodní tajemství“] pak došlo mezi společností OMZ, jako prodávajícím, a společností WOOD & Co, jako kupujícím, k uzavření Smlouvy o prodeji a koupi a „Smlouvy o převodu podílu“, na jejichž základě společnost WOOD & Co nabyla od společnosti OMZ Akcie ŠKODA JS a Podíl Middle Estates.

15.         Následně by měly být uzavřeny mezi společnostmi WOOD & Co, jako převodcem, a ČEZ, jako nabyvatelem, Smlouva o převodu akcií a Smlouva o převodu podílu, na jejichž základě má společnost ČEZ nabýt od společnosti WOOD & Co Akcie ŠKODA JS a Podíl Middle Estates, v důsledku čehož má získat možnost tyto společnosti výlučně kontrolovat.

16.         Posuzovaná transakce tak představuje spojení soutěžitelů podle § 12 odst. 2 zákona, neboť podle citovaného ustanovení se za spojení soutěžitelů považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.

17.         Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva spojující se soutěžitelé dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna. Navrhované spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

18.         Společnost ČEZ stojí v čele podnikatelské skupiny společností (dále také jen „Skupina ČEZ“), které působí na území České republiky zejména v oblastech (i) výroby a prodeje elektrické energie, (ii) poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy, (iii) výroby, rozvodu a prodeje tepelné energie, (iv) obchodování se zemním plynem, (v) provádění komplexní inženýrské projektové činnosti ve výstavbě, (vi) poskytování telekomunikačních služeb, (vii) projektování, oprav, montáží a údržby energetických zařízení, (viii) vývojových a projekčních prací v jaderné energetice, (ix) odpadového hospodářství, (x) finančních služeb a automatického zpracování dat či (xi) izolatérství, (xii) kovoobráběčství či (xiii) nakládání s nebezpečnými odpady.

19.         V oblasti jaderné energetiky provozuje společnost ČEZ v České republice jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, dále je Skupina ČEZ v této oblasti aktivní prostřednictvím společností ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o. (dále jen „ČEZ ENERGO“), OSC, a.s., Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o., ÚJV Řež, a. s. a MARTIA a.s., které zejména poskytují komplexní opravárenský servis (zahrnující mimo jiné montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení), vysoce odborné inženýrské služby a produkty a služby v oborech elektro, měření a regulace.

20.         Nabývaná společnost ŠKODA JS působí v České republice zejména v oblastech inženýringu, výroby a servisu jaderných zařízení. Konkrétně je společnost ŠKODA JS ve vztahu k jaderným zařízením aktivní v oblastech výstavby a modernizace jaderných bloků typu VVER, dodávek a modernizace řídících systémů bloků jaderných elektráren, EPC projektů, výpočtových analýz a projekčních činností, potrubních systémů v energetice, výstavby výzkumných a školních reaktorů, výroby zařízení pro jaderné elektrárny typu VVER, PWR, BWR a výzkumné reaktory, zařízení pro skladování použitého jaderného paliva, materiálového inženýringu, řízení odstávek zařízení reaktorovny, údržby, oprav a modernizace zařízení reaktorovny, řízení a prodlužování životnosti zařízení reaktorovny či provozní kontroly hlavního zařízení reaktorovny.  Kromě uvedených oblastí společnost ŠKODA JS poskytuje služby soutěžitelům působícím v oblastech rafinérství, petrochemie, plynárenství či kontroly LPG zásobníků.

21.         Nabývaná společnost Middle Estates působí na území České republiky v oblasti správy a pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, přičemž své služby poskytuje jen společnosti ŠKODA JS.

III. Dopady spojení

22.         Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

23.         Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozují soutěžitelé, nad nimiž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly, resp. které jim vertikálně předcházejí či na ně navazují.

24.         Z výše uvedeného výčtu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že činnosti Skupiny ČEZ a společnosti ŠKODA JS se na území České republiky překrývají v oblasti údržby a servisu jaderných elektráren. Skupina ČEZ působí rovněž v oblasti, která na činnosti společnosti ŠKODA JS navazuje (tj. v tzv. downstream oblasti), tedy výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie, přičemž společnost ŠKODA JS působí k této oblasti v předcházejících oblastech (tj. v tzv. upstream oblastech), tedy (i) návrhů a konstrukce jaderných ostrovů pro nové jaderné elektrárny a (ii) údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren. V důsledku transakce tak dojde i k posílení vertikální vazeb mezi Skupinou ČEZ a společností ŠKODA JS.

III.1 Návrhy a konstrukce jaderných ostrovů pro nové jaderné elektrárny

25.         V oblasti návrhů a konstrukce jaderných ostrovů působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost ŠKODA JS.

26.         Společnost ŠKODA JS se dlouhodobě zaměřuje na konstrukce tlakovodních reaktorů typu VVER^[6], přičemž se podílela na výstavbě zejména českých a slovenských, ale i maďarských a některých německých jaderných bloků typu VVER, konkrétně šlo o finální dodávky systémů primárního okruhu a palivového hospodářství. Společnost ŠKODA JS taktéž vyrábí některá zařízení a součástky pro jaderné elektrárny typu VVER, PWR^[7] a BWR^[8] či zařízení pro výzkumné reaktory.

27.         Úřad se doposud ve své rozhodovací praxi oblastí návrhů a konstrukce jaderných ostrovů nezabýval. Touto oblastí se však ve své rozhodovací praxi zabývala v několika případech Komise a také např. francouzský soutěžní úřad.

28.         Komise ve své rozhodovací praxi rozlišovala mezi výrobky a službami týkajícími se jaderného ostrova a konvenčního (nejaderného) zařízení. V úvahu také připadalo členění na jaderné zařízení pro výrobu páry v jaderné elektrárně, na straně jedné, a tzv. zbývající dodávky zařízení jaderné elektrárny, na straně druhé. Tato druhá alternativa vychází z rozhodovací praxe Národní regulační komise ve Spojených státech amerických. Dle názoru Komise však oblast výrobků a služeb týkajících se jaderného ostrova zahrnuje nejen jaderné zařízení pro výrobu páry, ale i ty části zbývajících dodávek, které jsou pomocné k jadernému zařízení pro výrobu páry. Z tohoto důvodu je oblast výrobků a služeb týkajících se konvenčního ostrova vymezena úžeji než zbývající dodávky jaderných zařízení jaderné elektrárny. Z šetření předmětné oblasti ze strany Komise pak vyplynulo, že obě výše naznačená členění jsou možná a Komise nechala konečné vymezení věcně relevantního trhu v daném případě otevřené.^[9]

29.         Komise současně zvažovala možné užší vymezení trhů dle odlišných typů reaktorů např. na PWR reaktory a BWR reaktory (jež společně patří do kategorie LWR reaktorů^[10]), dále na GCR reaktory^[11], PHWR reaktory^[12], množivé reaktory^[13] či VVER reaktory, přičemž Komise zvažovala i možné rozlišení dle generace reaktorů na generaci III, III+ či IV, popř. zda existuje samostatný trh pro komponenty do reaktoru pro nová jaderná zařízení pro výrobu páry, nicméně konečné vymezení relevantního trhu Komise ponechala otevřené.^[14]

30.         Ve vztahu k možnému trhu pro komponenty do reaktoru pro nová jaderná zařízení na výrobu páry Komise dále uvedla, že nová jaderná zařízení na výrobu páry jsou obvykle navržena jedním dodavatelem, který jedná jako „hlavní dodavatel“ a že tito hlavní dodavatelé mohou zahrnout další dodavatele jako sub-dodavatele za účelem výroby určitých komponentů. Jinými slovy, dodavatelé jaderného zařízení pro výrobu páry nenabízejí jen celý návrh a výrobu integrálního jaderného zařízení pro výrobu páry, ale ve větším či menším rozsahu i určité komponenty pro nová jaderná zařízení pro výrobu páry. Mimo jiné z tohoto důvodu Komise nevymezovala samostatné relevantní trhy dodávek některých komponent do reaktoru pro nová jaderná zařízení.

31.         Rovněž francouzský soutěžní úřad ve své rozhodovací praxi^[15] vymezil samostatný trh návrhů a konstrukce jaderných ostrovů bez dalšího členění.

32.         V návrhu na povolení spojení soutěžitelů společnost ČEZ navrhla vymezit tento věcně relevantní trh jako trh návrhů a výroby jaderných ostrovů typu VVER či případně PWR, jehož součástí jsou reaktory typu VVER, a to z toho důvodu, že společnost ŠKODA JS se zaměřuje na reaktory typu VVER.^[16] Alternativně navrhla společnost ČEZ vymezit věcně relevantní trh jako trh inženýringu jaderných zařízení, a to z důvodu zavedené praxe na českém trhu, vnímání ze strany spojujících se soutěžitelů i technologických specifik.^[17]

33.         S přihlédnutím k rozhodovací praxi Komise i francouzského soutěžního úřadu i k návrhu společnosti ČEZ Úřad pro účely tohoto správního řízení zvažoval vymezení věcně relevantního trhu jako trhu návrhů a výroby jaderných ostrovů. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při žádné z možných definic relevantního trhu, ponechal Úřad pro účely tohoto rozhodnutí otázku konečného vymezení věcně relevantního trhu otevřenou, přičemž dopady spojení soutěžitelů posoudil jak ve vztahu k trhu návrhů a výroby jaderných ostrovů, tak i ve vztahu k jeho možným segmentům pro reaktory typu PWR a VVER.

34.         Z hlediska geografického Komise naznačila ve své rozhodovací praxi vymezení geografického relevantního trhu návrhů a výroby jaderných ostrovů jako trhu celosvětového či celosvětového bez Japonska, v dalších rozhodnutích Komise stejně jako francouzského soutěžního úřadu bylo zváženo vymezení relevantního trhu jako (i) celosvětového, případně jako (ii) celosvětového vyjma zemí, kde platí vývozní omezení, či (iii) celosvětového trhu vyjma zemí, kde platí vývozní omezení a zemí, které jsou v současné době zásobovány výhradně národním dodavatelem (např. Japonsko, Rusko, Jižní Korea, Francie či Kanada). Konečné vymezení geografického relevantního trh však bylo ponecháno otevřené.^[18]

35.         Při úvahách o geografickém vymezení relevantního trhu Komise v rámci šetření např. zjistila, že stále více dodavatelů jaderných zařízení pro výrobu páry nabízí své produkty v dalších geografických oblastech, než je jejich domovská země. Související transportní náklady nejsou značnou bariérou vstupu kvůli dlouhé době, která je nezbytná k naplánování a výstavbě jaderného zařízení pro výrobu páry, a kvůli vysoké hodnotě takové zakázky. Bariéry spočívající v požadavcích na autorizaci a certifikaci mohou být náročnější a dražší, ale mohou být překonány a nezabrání zahraničním dodavatelům nabízet své produkty. Navíc bylo zjištěno, že i menší dodavatelé začali nabízet a kvalifikovat se do dalších geografických oblastí.

36.         Také bylo zjištěno, že kvalifikační proces může trvat 1 až 4 roky, nicméně tato doba dle Komise není podstatnou překážkou, neboť plánovací proces a rozhodnutí o výstavbě nové jaderné elektrárny může trvat 5 až 12 let. Na druhou stranu bylo zjištěno, že soutěžní tlak na evropské dodavatele ze strany japonských soutěžitelů se zdá být omezenějším než ze strany evropských a soutěžitelů pocházejících ze Spojených států amerických. Mnoho evropských zákazníků má také výhrady ke koupi jaderného zařízení pro výboru páry od japonských dodavatelů, jelikož nemají dostatek zkušeností s evropskými projekty a standardy.^[19]

37.         Společnost ČEZ navrhla vymezit geografický relevantní trh pro účely posouzení tohoto spojení soutěžitelů územím České republiky, nicméně dle jejího názoru do úvahy přichází i území celé Evropy, neboť v daném segmentu českého trhu působí i zahraniční soutěžitelé.^[20]

38.         Úřad při vymezení geografického relevantního trhu vycházel z rozhodovací praxe Komise i francouzského soutěžního úřadu a vzal v potaz skutečnost, že společnost ŠKODA JS dodávala své produkty v této oblasti i provozovatelům jaderných elektráren v dalších zemích v rámci Evropy (Slovensko, Maďarsko, Německo a Rusko) a že mezi zájemci o dodávky těchto produktů do České republiky ve výběrových řízeních byli soutěžitelé z celého světa, tj. z USA, Francie a Jižní Koreje. Vzhledem k těmto skutečnostem považuje Úřad z hlediska geografického pro spojením dotčený trh návrhů a výroby jaderných ostrovů území minimálně Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“), ne-li širší. Odpověď na otázku konečného vymezení relevantního trhu však lze ponechat pro účely tohoto rozhodnutí otevřenou, neboť spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při žádné z možných definic relevantního trhu.

39.         Na trhu návrhů a výroby jaderných ostrovů působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost ŠKODA JS. Tržní podíl této společnosti je na území EHP na tomto trhu ve vztahu k reaktorům typu VVER cca [45 – 55] %^[21] a k reaktorům typu PWR (jež zahrnuje i reaktory typu VVER) cca [5 – 15] %. Společnost ČEZ na nabídkové straně tohoto trhu nepůsobí. V důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů tak nedojde k nárůstu tržního podílu spojujících se soutěžitelů.

III.2 Údržba a servis primárního okruhu jaderných elektráren

40.         V oblasti údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren působí oba spojující se soutěžitelé, tj. společnost ŠKODA JS i Skupina ČEZ, nicméně společnost ČEZ a její dceřiné společnosti vykonávají tyto činnosti primárně pro vlastní potřebu ve Skupině ČEZ, tedy působí téměř výlučně v rámci jednoho soutěžitele, a nikoliv na volném trhu.

41.         Společnost ŠKODA JS je aktivní v oblasti servisu primárního okruhu jaderné elektrárny Temelín a jaderné elektrárny Dukovany, resp. v oblasti údržby, oprav a modernizace zařízení reaktorovny, jejíž součástí je i primární okruh jaderné elektrárny, řízení a prodlužování životnosti zařízení reaktorovny či provozní kontroly hlavního zařízení reaktorovny.

42.         Společnosti ze Skupiny ČEZ (např. ČEZ ENERGO, ÚJV ŘEŽ, a.s., či ŠKODA PRAHA a.s.) působí v této oblasti např. v rámci projektů modernizace potrubních systémů, elektrosystémů, manipulační techniky, výroby jednodušších komponent strojního zařízení, dále v oblasti 3D skenování skutečného stavu na jaderné elektrárně či strojních produktů nebo projektů elektro. Nicméně většina těchto činností je poskytována v rámci Skupiny ČEZ, případně některé z těchto činností jsou dodávány společnosti ŠKODA JS jako subdodávky pro servisní a údržbové práce prováděné na jaderných zařízení společnosti ČEZ.

43.         Úřad se ve své dosavadní rozhodovací praxi oblastí údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren doposud nezabýval. Touto oblastí se však ve své rozhodovací praxi zabývala v několika případech Komise a také některé zahraniční soutěžní úřady.

44.         Komise ve své rozhodovací praxi v souvislosti s touto oblastí uvažovala o vymezení trhu jako trhu dodávek služeb a vybavení do existujících jaderných zařízení pro výrobu páry (dále také jen „jaderné služby“). Do tohoto trhu dle Komise přitom patří nejen klasické služby jako kontrola, údržba, inženýrství a opravy, ale také dodávky komponentů pro existující jaderná zařízení pro výrobu páry. Komise ve svém šetření také zjistila, že jaderné služby jsou odlišné od služeb týkající se konvenční části jaderné elektrárny, a to z důvodu vyššího standardu týkajícího se bezpečnosti. Dále Komise ve své rozhodovací praxi konstatovala, že není nezbytné členit trh dodávek služeb a vybavení do existujících jaderných zařízení pro výrobu páry dle typů reaktorů.^[22]

45.         Rovněž švýcarský a španělský soutěžní úřad ve své dosavadní rozhodovací praxi posoudily věcně relevantní trh v této oblasti jako trh služeb a vybavení, resp. nukleárních služeb pro jaderné elektrárny, bez dalšího členění. Tento trh přitom zahrnoval prohlídky, údržbu, stavbu a opravy a dodávky komponentů pro existující jaderné systémy pro výrobu páry^[23] či prohlídky, služby a vybavení týkající se údržby, specializované služby týkající se oprav, modernizace a prodloužení životnosti, vše ve vztahu k jadernému reaktoru jaderné elektrárny.^[24]

46.         Naopak britský soutěžní úřad ve své rozhodovací praxi^[25] v oblasti dodávek jaderných služeb dále členil relevantní trhy dle sektoru na civilní a obranný, současně zvažoval členění dle víceúrovňových struktur trhu na Tier 1 a Tier 2 projekty či dle specifických služeb apod.

47.         Japonský soutěžní úřad ve své rozhodovací praxi vymezil samostatný trh údržby pro reaktory typu BWR z důvodu rozdílnosti ve specifikaci výrobku a technologiích.^[26]

48.         Francouzský soutěžní úřad pak ve své rozhodovací praxi vymezil trh elektrického inženýrství v jaderném sektoru, současně konstatoval, že instalační práce jsou odlišné od údržbových služeb a údržbové služby lze dále členit činnosti zajišťující provozuschopnost jaderných zařízení, např. výměnou zastaralých součástí za modernější, a rutinní údržbu, spočívající v opravách instalovaných zařízení. Konečné vymezení relevantních trhů však v daném rozhodnutí bylo ponecháno otevřené.

49.         Společnost ČEZ navrhla vymezit tento věcně relevantní trh jako trh servisu jaderných zařízení, a to z důvodu zavedené praxe na českém trhu, vnímání ze strany soutěžitelů i technologických specifik.^[27]

50.         Při úvahách o možném vymezení relevantního věcného trhu vycházel Úřad z rozhodovací praxe Komise i národních soutěžních úřadů majících zkušenosti s dotčenou oblastí. Ve vztahu k oblasti údržby a servisu jaderných zařízení v České republice současně Úřad zjistil, že společnost ČEZ, která jako jediná v České republice provozuje jaderné elektrárny, svá zařízení jaderných elektráren pro účely údržby člení do logických celků, jejichž hranice jsou definovány s ohledem na zajištění určité požadované funkce. Těmito logickými celky jsou Reaktorovna (primární okruh jaderné elektrárny), Strojovna (sekundární okruh jaderné elektrárny), Systémy měření a regulace, Elektro, Vnější objekty, Stavba, MaR Radiační ochrana a Ostatní.

51.         Pro poskytování služeb servisu a údržby v rámci zmiňovaných jednotlivých logických celků uzavírá společnost ČEZ dlouhodobé rámcové smlouvy, na jejichž základě jsou pak uzavírány roční realizační smlouvy s konkrétními požadavky na údržbu v daném roce.  Rámcové smlouvy jsou obvykle uzavírány na období [„obchodní tajemství“] v závislosti na logickém celku, přičemž v průběhu šetření bylo zjištěno, že např. rámcové smlouvy na údržbu a servis v logických celcích Reaktorovna, Měření a regulace a Energo jsou mezi společností ČEZ a poskytovateli služeb uzavřeny minimálně na dobu do roku [„obchodní tajemství“].

52.         V rámci procesu výběru dodavatelů služeb údržby logických celků jsou vzhledem k povaze těchto služeb stanovena přísná a detailní kritéria a je posuzováno splnění konkrétních kvalifikačních předpokladů, např. stabilita dodavatele, prokázání vlastnictví know-how, přípravků a manipulátorů pro zajištění údržby v rozsahu konkrétního logického celku a potřebných zkušeností uchazeče pro stabilní dlouhodobou schopnost realizovat zakázku obdobného rozsahu.

53.         Servisní a údržbové práce v jednotlivých logických celcích jsou pak zajišťovány čtyřmi generálními dodavateli předmětných služeb, a to společnostmi ŠKODA JS (pro logický celek Reaktorovna), I&C Energo a.s. (pro logické celky Systém kontroly a řízení a Energo), [„obchodní tajemství“] a ČEZ ENERGO (pro ostatní logické celky). V této souvislosti společnost ČEZ konstatovala, že [„obchodní tajemství“].

54.         Vzhledem k výše uvedenému by bylo možno pro účely tohoto správního řízení vymezit relevantní trhy v oblasti servisu a údržby jaderných zařízení podle členění na logické celky, s ohledem na činnost nabývaného soutěžitele by pak za relevantní měl být považován trh údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje v této oblasti obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, ponechal Úřad konečné vymezení relevantního trhu otevřené.

55.         Z hlediska geografického zvažovala Komise vymezení relevantních trhů územím celého světa či úžeji, a to buď celosvětově bez Japonska nebo územím EHP, nicméně konečné vymezení ponechala otevřené. Přitom Komise zjistila, že detailní znalost jaderného zařízení pro výrobu páry je nezbytná k poskytování jaderných služeb a že provozovatelé těchto zařízení často uzavírají smlouvy o poskytování služeb servisu a údržby s původními dodavateli jaderného zařízení. Pro některé zákazníky pak bylo lokální zastoupení a blízkost dodavatelů k zákazníkům faktorem, jež zvažovali při výběru poskytovatele předmětných služeb. Na druhé straně Komise zjistila, že napříč světem existuje potenciální soutěž všech hlavních poskytovatelů jaderných služeb pro důležité smlouvy na poskytování služeb a že hlavní zákazníci organizují celosvětové zakázky pro větší komponenty, jež mají být nahrazeny v jaderném zařízení pro výrobu páry.^[28]

56.         Komise tak, stejně jako i švýcarský a španělský soutěžní úřad, ve své dosavadní rozhodovací praxi pro trh poskytování služeb servisu a údržby pro jaderná energetická zařízení považovala za relevantní z hlediska geografického území celého světa či minimálně území EHP, s tím, že konečné vymezení relevantních trhů bylo ponecháno otevřené.^[29]

57.         Naopak britský soutěžní úřad ve svých rozhodnutích považoval za relevantní geografický trh v oblasti nukleárních služeb území národní,^[30] stejně tak postupoval japonský soutěžní úřad ve své rozhodovací praxi.^[31] Francouzský soutěžní úřad rovněž sledoval dopady spojení soutěžitelů v oblasti poskytování služeb údržby a servisu na národní úrovni, vyjma služeb rutinní údržby, kde byly dopady posuzovány v regionálním měřítku.^[32] Konečné vymezení geografických relevantních trhů však bylo i v těchto případech ponecháno otevřené.

58.         Úřad v rámci tohoto řízení zjistil, že společnost ŠKODA JS poskytuje služby servisu a údržby primárního okruhu jaderných elektráren především v rámci České republiky, v zahraničí jen ve velmi malém rozsahu. Současně všichni dodavatelé společnosti ČEZ, kteří jí poskytují služby servisu a údržby jednotlivých logických celků, jsou subjekty se sídlem v České republice, přičemž jedinými subjekty, které se účastnily posledních výběrových řízení na tyto služby, byly rovněž společnosti z České republiky.

59.         Vzhledem k výše uvedenému posoudil Úřad pro účely tohoto správního řízení dopady předmětného spojení soutěžitelů z hlediska geografického na území České republiky. Konečné vymezení relevantního trhu však může zůstat otevřené, neboť předmětná transakce nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

60.         Na trhu údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren v České republice působí na nabídkové straně ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost ŠKODA JS, která současně představuje v České republice monopolního poskytovatele této služby, přičemž společnost ČEZ je jediným jejím odběratelem. V důsledku předmětné transakce tedy společnost ČEZ nabývá kontrolu nad jediným svým současným poskytovatelem služby údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren. Z uvedeného důvodu nedochází na trhu ke změně, jež by měla za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

III.3 Výroba a velkoobchod s elektrickou energií

61.         V oblasti výroby a velkoobchodu s elektrickou energií působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost ČEZ.

62.         Dosavadní rozhodovací praxe Úřadu^[33] i Komise^[34] rozlišuje při vymezování věcně relevantních trhů v oblasti činností souvisejících s dodávkami elektrické energie a) výrobu a velkoobchod s elektrickou energií, b) distribuci elektrické energie (tj. přepravu elektrické energie prostřednictvím nízkonapěťových rozvodů), c) přenos elektrické energie (tj. přepravu elektrické energie prostřednictvím vysokonapěťových rozvodů), d) maloobchodní dodávky elektrické energie, e) obchodování elektrickou energií (tj. denní či termínové obchodování touto komoditou mezi výrobci, obchodníky a dodavateli konečným zákazníkům) a e) poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy.

63.         Z pohledu věcného je tedy trh výroby a velkoobchodu s elektrickou energií považován za samostatný relevantní trh. Tento trh přitom zahrnuje podle rozhodovací praxe Evropské komise i Úřadu jak elektrickou energii vyrobenou producenty působícími na daném teritoriu, tak elektrickou energii dovezenou z jiných teritorií přes přeshraniční interkonektory a její prodej na velkoobchodním trhu obchodníkům, maloobchodním prodejcům či velkým průmyslovým zákazníkům.^[35] Z objemu tohoto věcně relevantního trhu přitom není vyloučena elektrická energie vyvezená z daného teritoria na jiná území (tj. vyvezená do zahraničí). V pozici dodavatelů na takovém věcně relevantním trhu výroby a velkoobchodu elektrickou energií vystupují výrobci elektrické energie a její dovozci.

64.         Z pohledu geografického je trh výroby a velkoobchodu s elektrickou energií v dosavadní rozhodovací praxi Úřadu i Komise obvykle vymezován jako trh národní.^[36]

65.         V oblasti výroby a velkoobchodu s elektrickou energií působí na území České republiky ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost ČEZ. Ta dosáhla za rok 2021 na tomto trhu na území České republiky tržního podílu cca [55 - 65] %. V důsledku realizace předmětného spojení soutěžitelů nedojde k nárůstu tržního podílu spojujících se soutěžitelů na trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií na území České republiky.

III.4 Vertikální návaznosti činností spojujících se soutěžitelů

66.         Mezi relevantními trhy, na kterých jsou činní spojující se soutěžitelé, existují vztahy vertikální návaznosti, lze tak konstatovat, že posuzované spojení soutěžitelů má především vertikální povahu. V této souvislosti zejména platí, že (i) trh návrhů a výroby jaderných ostrovů v EHP a (ii) trh údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren v České republice jsou trhy vertikálně předcházejícími (tj. upstream markets) k (iii) trhu výroby a velkoobchodního prodeje s elektrickou energií v České republice (tj. downstream market).

67.         Při hodnocení dopadů posuzovaných případů spojení soutěžitelů Úřad podpůrně přihlíží k pravidlům stanoveným Evropskou komisí v Pokynech pro posuzování nehorizontálních spojení podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojení“).^[37]

68.         K narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v důsledku vertikálního spojení^[38] může dojít mimo jiné tzv. nekoordinovanými účinky.^[39]

69.         Nekoordinované účinky mohou mít podobu především tzv. uzavření trhu, kdy spojení poskytne spojujícím se soutěžitelům schopnost a motiv k tomu, aby omezili či vyloučili přístup skutečných nebo potenciálních konkurentů buď (i) ke vstupům (input foreclosure), nebo (ii) k zákazníkům (customer foreclosure).

70.         V případě uzavření přístupu ke vstupům vede spojení soutěžitelů ke zvýšení nákladů konkurentů na vertikálně navazujícím trhu tím, že je jim omezen přístup k důležitému vstupu.

71.         K omezení přístupu ke vstupům dochází tehdy, když spojením vzniklý soutěžitel po uskutečnění spojení pravděpodobně omezí přístup konkurentů na navazujícím trhu k výrobkům nebo službám na vertikálně předcházejícím trhu, které by jinak byly dodávány nebo poskytovány v situaci, kdy by ke spojení nedošlo, čímž se zvýší náklady konkurentů spojením vzniklého soutěžitele na vertikálně navazujícím trhu, protože pro tyto konkurenty je obtížnější získat dodávky daného vstupu za obdobné ceny a za obdobných podmínek jako v případě, kdyby se spojení neuskutečnilo. To může vést k tomu, že spojením vzniklý soutěžitel bude zvyšovat ceny konečným spotřebitelům za účelem dosažení vyššího zisku, což by mělo za následek významné narušení hospodářské soutěže.^[40]

72.         Uzavření přístupu k zákazníkům znamená omezení přístupu konkurentů na vertikálně předcházejícím trhu k významné části zákazníků.

73.         K omezení přístupu k zákazníkům může dojít, pokud se dodavatel vertikálně integruje s významným zákazníkem na vertikálně navazujícím trhu. Protože bude spojením vzniklý soutěžitel přítomen na vertikálně navazujícím trhu, bude moci omezit svým skutečným nebo potenciálním konkurentům na vertikálně předcházejícím trhu přístup k důležité zákaznické základně a snížit jejich schopnost či motiv soutěžit. To může zvýšit náklady konkurentů na navazujícím trhu, jelikož je pro ně obtížnější získat dodávky za podobné ceny a za podobných podmínek jako v případě, kdyby ke spojení nedošlo. To pak může vést k tomu, že spojením vzniklý soutěžitel bude moci účtovat vyšší ceny na vertikálně navazujícím trhu za účelem dosažení vyššího zisku.^[41]

III.4.1 Posouzení možnosti uzavření přístupu ke vstupům

74.         V posuzovaném případě spojení soutěžitelů Úřad posoudil, zda v důsledku realizace posuzovaného spojení soutěžitelů hrozí, že společnost ČEZ, která má nabýt kontrolu nad společností ŠKODA JS, bude mít schopnost a motivaci omezit přístup ostatních soutěžitelů aktivních na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie na území České republiky ke službám poskytovaným společností ŠKODA JS, a pokud ano, tak zda by takové chování mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

75.         V této souvislosti Úřad zjistil, že ze subjektů vyrábějících elektrickou energii na území České republiky společnost ŠKODA JS poskytuje své služby pouze společnosti ČEZ, tudíž žádný další producent elektřiny v České republice není předmětným spojením soutěžitelů dotčen. Mezi zahraniční subjekty, kterým společnost ŠKODA JS poskytuje své služby či prodává své výrobky a které dodávají svou elektřinu na trh výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie v České republice, patří významní producenti elektrické energie na Slovensku a Maďarsku. Tito soutěžitelé však na území České republiky na trhu dosahují jen velmi malého tržního postavení, přičemž v průběhu správního řízení nevyjádřili své obavy z narušení svých obchodních vztahů se společností ŠKODA JS či z narušení hospodářské soutěže.^[42]

76.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže z důvodu možného uzavření přístupu konkurentů společnosti ČEZ na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v České republice ke službám poskytovaným společností ŠKODA JS.

III.4.2 Posouzení možnosti uzavření přístupu k zákazníkům

77.         Úřad rovněž posoudil, zda v důsledku realizace posuzovaného spojení soutěžitelů hrozí, že spojením vzniklý soutěžitel bude mít schopnost a motivaci omezit přístup konkurentů společnosti ŠKODA JS na trzích návrhů a výroby jaderných ostrovů v EHP a servisu a údržby primárního okruhu jaderných elektráren v České republice k zákazníkům, tj. k výrobcům elektrické energie, jež provozují jaderné elektrárny.

78.         Ve vztahu k trhu návrhu a výroby jaderných ostrovů v EHP Úřad konstatuje, že v České republice byl v roce 2022 zahájen proces výběru dodavatele nového jaderného bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Mezi uchazeče na stavbu nového bloku patří francouzská společnost EDF, jihokorejská společnost KHNP a severoamerická společnost Westinghouse. Společnost ŠKODA JS mezi tyto dodavatele nepatří. Nicméně s ohledem na skutečnost, že se společnost ŠKODA JS historicky podílela na výstavbě všech jaderných bloků na území České republiky (což zahrnovalo tzv. finální dodávku systémů primárního okruhu a palivového hospodářství, kdy dodávka představovala zpracování detailního designu, výrobu komponent, kompletaci, dodávku na staveniště, řízení výstavby, komplexní zkoušky a uvedení daných systémů do provozu), je tato společnost připravena spolupracovat na dostavbě bloků jaderné elektrárny v Dukovanech se všemi společnostmi, jež se budou ucházet o dodávku předmětných jaderných bloků.

79.         V České republice v současnosti neexistuje přímý konkurent společnosti ŠKODA JS, který by byl schopen jí konkurovat v rámci dodávek systémů primárního okruhu jaderných elektráren, proto v důsledku spojení nemůže ani docházet k omezení jejich přístupu k zákazníkům (společnosti ČEZ).

80.         S ohledem na skutečnost, že trh návrhu a výroby jaderného ostrova je z hlediska geografického širší než Česká republika, je navíc třeba konstatovat, že jen v Evropské unii v současné době probíhá výstavba nových jaderných bloků ve třech státech, a to ve Francii, Finsku a na Slovensku, v dalších 7 státech (Česká republika, Nizozemí, Maďarsko, Rumunsko, Polsko, Litva a Estonsko) je výstavba nových jaderných elektráren či jejich bloků plánována.^[43] K tomu navíc Úřad uvádí, že subjekty nabízející výstavbu nových jaderných elektráren nejsou geograficky vázány pouze na území Evropy, ale mohou své služby nabízet po celém světě. Tomu odpovídá i skutečnost, že o možnost účastnit se výstavby nových jaderných bloků v České republice se zajímají i mimoevropské subjekty (jihokorejská společnost KHNP a severoamerická společnost Westinghouse).

81.         Z uvedeného tak vyplývá, že v důsledku realizace navrhovaného spojení soutěžitelů nedochází k uzavření přístupu soutěžitelů nabízejícím své služby na trhu návrhů a výstavby jaderných ostrovů v EHP k jejich zákazníkům. 

82.         Ve vztahu k trhu servisu a údržby primárního okruhu jaderných elektráren v České republice Úřad uvádí, že k tomu, aby potenciální uchazeči mohli působit na tomto trhu, musí se účastnit výběrových řízení vyhlašovaných společností ČEZ. V této souvislosti bylo zjištěno, že společnost ŠKODA JS služby servisu a údržby primárního okruhu jaderných elektráren v České republice jako jediná nabízí minimálně od roku 2017, [„obchodní tajemství“].^[44]

83.         Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že na předmětném relevantním trhu nedochází k podstatné změně, neboť monopsonní odběratel předmětné služby má nabýt kontrolu nad jejím monopolním poskytovatelem. Spojení soutěžitelů tak nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže z důvodu vzniku nebezpečí uzavření přístupu účastníků trhu servisu a údržby primárního okruhu jaderných elektráren v České republice k zákazníkům (tj. ke společnosti ČEZ).

84.         K výše uvedenému Úřad uvádí, že klíčovým důvodem pro akvizice společnosti ŠKODA JS ze strany společnosti ČEZ je zajištění klíčového dodavatele části služeb v oblasti údržby a servisu jaderných elektráren, který byl v důsledku války na Ukrajině zasažen mimo jiné sankcemi Evropské unie. Hlavním motivem bylo tedy omezení kritických rizik vyplývajících z možných negativních dopadů [„obchodní tajemství“].^[45]

IV. Námitky třetích osob a vyjádření Úřadu

85.         Úřad na základě zveřejnění informace o zahájení správního řízení ve věci posuzovaného spojení soutěžitelů na internetových stránkách Úřadu obdržel dne 3. 8. 2022 námitky^[46] k uvedenému spojení soutěžitelů od společnosti VIMCO GLOBAL LIMITED, se sídlem na adrese Unit F11/F, CNT Tower 338, Hennessy Rd, Wan Chai, Hong Kong (dále jen „Stěžovatel“).

86.         Stěžovatel ve svém podání pouze v obecné rovině uvedl, že předmětné spojení soutěžitelů bude mít zásadní negativní dopad na trh výroby a velkoobchodu s elektrickou energií, jaderného inženýrství, výroby jaderných zařízení a poskytování služeb servisu a údržby zařízení v jaderných elektrárnách, s tím, že své podání doplní v průběhu jednoho měsíce detailní ekonomickou analýzou.

87.         Jelikož Stěžovatelem vyjádřené námitky byly pouze obecného rázu a neobsahovaly žádné odůvodnění, vyzval Úřad následující pracovní den Stěžovatele (dále jen „Výzva VIMCO“),^[47] aby poskytl Úřadu informace o obchodních aktivitách a službách Stěžovatele, respektive celé podnikatelské skupiny, jejíž součástí je Stěžovatel (dále jen „Skupina VIMCO“), a jejich vztahu ke spojením dotčeným oblastem a činnostem spojujících se soutěžitelů. Úřad rovněž Stěžovatele vyzval, aby specifikoval skutečnosti, ze kterých vyvozuje možný zásadní negativní dopad předmětného spojení soutěžitelů ve výše uvedených oblastech, a uvedl, jaký bude mít předmětné spojení soutěžitelů podle názoru Stěžovatele dopad na hospodářskou soutěž a na jeho činnost.

88.         Stěžovatel ve svém vyjádření^[48] na Výzvu VIMCO uvedl, že Skupina VIMCO je významným obchodníkem se surovinami, který v současné době plánuje expanzi do oboru jaderného inženýrství, výroby jaderných zařízení a poskytování služeb servisu a údržby zařízení v jaderných elektrárnách. Předmětné spojení soutěžitelů proto bude mít podle Stěžovatele zásadní negativní dopad na hospodářskou soutěž i na činnost Skupiny VIMCO, a to zejména ve vztahu k plánované dostavbě jaderné elektrárny Dukovany.

89.         V této souvislosti Stěžovatel uvedl, že Skupina VIMCO má zájem aktivně se podílet na službách poskytovaných v rámci dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Dále Stěžovatel uvedl, že v důsledku uskutečnění předmětného spojení soutěžitelů dojde k faktickému znemožnění účasti jiných soutěžitelů v oblasti jaderného inženýrství, výroby jaderných zařízení a poskytování služeb servisu a údržby zařízení v jaderných elektrárnách na území České republiky, a to proto, že jedině společnost ČEZ v České republice vlastní jaderné elektrárny.

90.         Dále Stěžovatel uvedl, že dle jeho názoru v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro to, aby Úřad využil čl. 22 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004, o kontrole spojování podniků (dále jen „Nařízení o fúzích“), a požádal Komisi, aby přezkoumala předmětné spojení soutěžitelů, neboť dle Stěžovatele má význam pro celé Společenství.

91.         K námitkám Stěžovatele Úřad uvádí následující. Úvodnímu tvrzení Stěžovatele, že posuzované spojení soutěžitelů bude mít zásadní negativní dopad na trh výroby a velkoobchodu s elektrickou energií, jaderného inženýrství, výroby jaderných zařízení a poskytování služeb servisu a údržby zařízení v jaderných elektrárnách, Úřad konstatuje, že toto tvrzení bylo zcela obecné charakteru, které nebylo jakýmkoli způsobem odůvodněno.

92.         Stěžovatel ve svém úvodním podání dále konstatoval, že do jednoho měsíce doplní své podání o jím připravovanou ekonomickou analýzu. V této souvislosti Úřad uvádí, že v první fázi řízení o povolení spojení soutěžitelů (tj. ve lhůtě do 30 dnů od podání návrhu na povolení spojení), hodnotí dopady notifikovaného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž, přičemž při tomto posouzení vychází z informací a podkladů nashromážděných v průběhu této první fáze řízení. Pokud Úřad na základě takto nashromážděných podkladů a informací dojde k závěru, že předmětné spojení soutěžitelů „vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich“, oznámí tuto skutečnost ve 30 dnech od zahájení správního řízení účastníkovi řízení a sdělí mu, že pokračuje v řízení v rámci tzv. druhé fáze řízení.^[49]

93.         Aby Úřad mohl dospět v první fázi správního řízení o povolení spojení soutěžitelů k závěru, že spojení soutěžitelů vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, musí v průběhu první fáze řízení shromáždit konkrétní důkazy o tom, že spojení soutěžitelů je způsobilé hospodářskou soutěž podstatně narušit. Není možné, aby Úřad oznámil účastníkovi řízení, že jím plánované spojení soutěžitelů vzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže a že rozhodnutí bude vydáno do 5 měsíců od zahájení správního řízení, pouze na základě obecného, v zásadě nepodloženého, tvrzení.

94.         Jelikož námitky Stěžovatele neobsahovaly jakékoli odůvodnění jím deklarovaných obav z narušení hospodářské soutěže a s ohledem na skutečnost, že případné doplnění těchto námitek hodlal podat až v době, kdy mohla lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci povolení spojení ve smyslu § 16 odst. 2 zákona uplynout, vyzval Úřad Stěžovatele k doplnění výše uvedených informací, a to dne 4. 8. 2022. Tato Výzva VIMCO byla právnímu zástupci doručena až fikcí dne 14. 8. 2022,^[50] a to přesto, že právní zástupce Stěžovatele o skutečnosti, že mu do datové schránky byla dodána Výzva VIMCO, byl telefonicky informován již 8. 8. 2022.^[51] 

95.         Odpověď na Výzvu VIMCO zaslal stěžovatel dne 23. 8. 2022, tj. 29. den od zahájení správního řízení ve věci posouzení navrhovaného spojení soutěžitelů. V Doplnění námitek Stěžovatel sdělil, že doposud není aktivní v oblastech jako spojující se soutěžitelé, tudíž nebyl jejich konkurentem ani dodavatelem. Současně Stěžovatel uvedl, že v současné době plánuje expanzi do oboru jaderného inženýrství, výroby jaderných zařízení a poskytování služeb servisu a údržby zařízení v jaderných elektrárnách a že „má zájem aktivně se podílet na službách poskytovaných v rámci dostavbě jaderné elektrárny Dukovany“.^[52]

96.         K tomu Úřad uvádí, že se opět jedná o velmi obecné tvrzení, které navíc Stěžovatel ničím nedoložil, neboť nesdělil, např. jaké kroky již učinil, aby mohl začít působit v oblasti jaderného inženýrství, výroby jaderných zařízení a poskytování služeb servisu a údržby zařízení v jaderných elektrárnách, popř. v jaké časovém horizontu tak hodlá učinit, popř. zda již oslovil společnost ČEZ s nabídkou nějaké spolupráce.

97.         V této souvislosti spojující se soutěžitelé ve svém vyjádření konstatovali, že společnost VIMCO vůbec neznají, nikdy jí nebyli osloveni a nejsou si ani vědomi, že by se s touto společností někdy v minulosti potkali v rámci jakéhokoli plánovaného nebo vyhlašovaného projektu.^[53] V této souvislosti společnost ČEZ uvedla, že vstoupit na trhy v oblasti jaderných služeb, včetně dodávek zařízení a součástek je vzhledem k velmi vysokým nárokům na kvalitu, certifikace, reference a další specifické požadavky mimořádně náročný a lze si tak jen obtížně představit, že by se společnost VIMCO mohla reálně stát dodavatelem materiálů, zařízení nebo služeb pro připravovaný nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech.

98.         K námitce, že Úřad měl požádat Komisi o přezkoumání předmětného spojení soutěžitelů, Úřad uvádí, že obecně je tato možnost stanovena v čl. 22 odst. 1 Nařízení o fúzích, dle kterého platí, že „jeden nebo více členských států může požádat Komisi o přezkoumání jakéhokoliv spojení definovaného v článku 3, které nemá význam pro celé Společenství ve smyslu článku 1, avšak ovlivňuje obchod mezi členskými státy a hrozí zásadně narušit hospodářskou soutěž na území členského státu nebo států, které žádost podávají.“ Současně je v dané části Nařízení o fúzích uvedeno, že „Taková žádost musí být předložena nejpozději ve lhůtě 15 pracovních dnů od data, kdy bylo spojení oznámeno, nebo pokud se žádné oznámení nepožaduje, jinak dáno na vědomí dotčenému členskému státu.“

99.         Z informací a podkladů, které měl Úřad k dispozici v době zahájení řízení o povolení spojení soutěžitelů, nedospěl k závěru, že by posuzované spojení soutěžitelů ovlivňovalo obchod mezi členskými státy a hrozilo závažně narušit hospodářskou soutěž na území České republiky. K obdobnému závěru pravděpodobně dospěly i soutěžní orgány Maďarska i Slovenska, kterým bylo předmětné spojení soutěžitelů rovněž notifikováno, neboť ani tyto nepodaly Komisi žádost dle čl. 22 Nařízení o fúzích a naopak nabytí kontroly nad společností ŠKODA JS ze strany společnosti ČEZ povolily již v době před vydáním tohoto rozhodnutí.

100.     Navíc v době, kdy Stěžovatel přednesl Úřadu svou námitku, že posuzování dopadů navrhovaného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž by dle jeho názoru mělo být ve smyslu čl. 22 Nařízení o fúzích postoupeno Komisi (tj. dne 23. 8. 2022), bylo k podání žádosti dle čl. 22 odst. 1 Nařízení o fúzích již pozdě, neboť lhůta 15 pracovních dní pro její podání již uplynula. Návrh na povolení spojení byl totiž Úřadu podán dne 25. 7. 2022, proto lhůta pro podání předmětné žádosti dle čl. 22 odst. 1 Nařízení o fúzích uplynula dne 15. 8. 2022.

101.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že na základě informací předložených ze strany společnosti VIMCO a informací shromážděných ve správním řízení neshledává, že by nabytí kontroly nad společností ŠKODA JS ze strany společnosti ČEZ vzbuzovalo obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

102.     V průběhu správního řízení se Úřad v rámci svého šetření možných dopadů posuzované transakce obrátil se žádostí o poskytnutí informací na soutěžitele, kteří poskytují své služby a dodávají své produkty do jaderných elektráren provozovaných společností ČEZ. Z oslovených subjektů pouze jeden (společnost I&C Energo a.s.) vyjádřil obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

103.     Námitky vyjádřené ze strany společnosti I&C Energo a.s. spočívaly v tom, že po uskutečnění navrhované transakce bude I&C Energo a.s. jedinou společností, jež poskytuje v České republice servisní činnosti na jaderných elektrárnách na úrovni tzv. logických celků a která nebude patřit do Skupiny ČEZ. V této souvislosti společnost I&C Energo a.s. spatřuje riziko v převedení veškerých servisních činností v logických celcích Systému kontroly a řízení (resp. Měření a regulace) a Elektro, tj. servisní činnosti, které doposud vykonává a minimálně do roku [„obchodní tajemství“] bude vykonávat společnost I&C Energo a.s., pod Skupinu ČEZ. Dále se uvedený soutěžitel obává obdobného dopadu ve vztahu k oblasti dodávek jednotlivých komponent pro užití v jaderných elektrárnách, neboť dle jeho názoru hrozí, že bude snížen objem soutěžených relevantních projektů či zakázek, neboť Skupina ČEZ bude tyto činnosti více provádět ze svých interních zdrojů. Uvedené by na společnost I&C Energo a.s. mohlo mít významný negativní dopad, neboť obrat, který dosahuje prodejem zboží a služeb společnosti ČEZ, na jejím celkovém obratu představuje významný podíl.

104.     K uvedeným námitkám společnosti I&C Energo a.s. Úřad nejdříve obecně uvádí, že společnost ČEZ při poptávání služeb servisu a údržby zařízení jaderných elektráren či dodávek produktů v nich používaných má zákonnou povinnost postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Z Úřadem provedeného šetření pak vyplynulo, že společnost ČEZ poptávku po předmětných službách dosud obvykle pokrývala prostřednictvím jí vyhlašovaných výběrových řízení, jichž se účastnili i dodavatelé stojící mimo Skupinu ČEZ. Navíc k tomu Úřad uvádí, že společnost ČEZ nebude mít motivaci^[54] vylučovat z přístupu do procesu výběru (výběrových řízení) poskytovatele předmětných služeb, kteří stojí mimo Skupinu ČEZ; je totiž v zájmu společnosti ČEZ odebírat předmětné služby za pro ni co nejvýhodnějších (cenových a dalších) podmínek v situaci, kdy společnost ČEZ je činná na navazujících trzích. Těchto co nejvýhodnějších podmínek společnost ČEZ nejsnáze dosáhne pořádáním výběrových řízení, kterých se bude účastnit co nejširší okruh poskytovatelů těchto služeb. Z tohoto důvodu se nejeví jako opodstatněná obava společnosti I&C Energo a.s. z toho, že společnost ČEZ sníží objem poptávky po službách servisu a údržby zařízení jaderných elektráren či po dodávkách produktů v nich používaných, protože tyto činnosti a produkty bude přímo poptávat od společností, které společnost ČEZ bude kontrolovat.

105.     V této souvislosti bylo zjištěno, že i společnosti ze Skupiny ČEZ soutěží o možnost poskytovat služby či dodávat produkty do jaderných elektráren provozovaných společností ČEZ v rámci vyhlašovaných výběrových řízení. Společnost ČEZ vypsala na dodávky služeb a zboží do svých jaderných elektráren za posledních 10 let přibližně [„obchodní tajemství“] výběrových řízení, přičemž jí kontrolovaná společnost ČEZ ENERGO^[55] se v letech 2012 až 2022 účastnila více než [„obchodní tajemství“] výběrových řízení pořádaných společností ČEZ na dodávky produktů a služeb pro jaderné elektrárny s hodnotou každé jednotlivé zakázky nad 10 milionů Kč.^[56] Obdobně se pak společnost ČEZ ENERGO ve stejném období účastnila více než [„obchodní tajemství“] výběrových řízení pořádaných společností ČEZ na dodávky produktů a služeb pro jaderné elektrárny s hodnotou každé jednotlivé zakázky nižší než 10 milionů Kč.^[57] Ačkoli společnost ČEZ ENERGO náleží do Skupiny ČEZ, z předmětných výběrových řízení, kterých se účastnila, uspěla pouze v cca [„obchodní tajemství“] případů.

106.     V této souvislosti Úřad rovněž zkoumal, zda společnost ČEZ ENERGO soutěží o stejné zakázky jako společnost I&C Energo a.s., a pokud ano, tak jaká je její úspěšnost v těchto zakázkách. Z provedeného šetření vyplynulo, že společnost I&C Energo a.s. se za posledních 10 let účastnila [„obchodní tajemství“] výběrových řízení pořádaných společností ČEZ na dodávky produktů a služeb pro jaderné elektrárny s hodnotou každé jednotlivé zakázky nad 10 milionů Kč, přičemž její nabídky byly úspěšné přibližně ve [„obchodní tajemství“] případů. Z těchto [„obchodní tajemství“] výběrových řízení podala svou nabídku společnost ČEZ ENERGO v [„obchodní tajemství“] případech a uspěla jen v [„obchodní tajemství“], tzn. opět v cca [„obchodní tajemství“] případů. Obdobné procento úspěšnosti společnosti ČEZ ENERGO zjistil Úřad i v soutěžích o zakázky s individuální hodnotou do 10 milionů Kč, kterých se za posledních 10 let účastnila společnost I&C Energo a.s. a která byla úspěšná v cca [„obchodní tajemství“] zakázek, o které se ucházela.    

107.     Z uvedeného pak vyplývá, že společnosti ze Skupiny ČEZ se musí stejně jako společnosti nenáležící do téže podnikatelské skupiny účastnit výběrových řízení na dodávky zboží a služeb do jaderných elektráren provozovaných společností ČEZ, přičemž jejich příslušnost ke Skupině ČEZ jim nedává preferenční přístup k získání soutěžené zakázky. [„obchodní tajemství“].

108.     V této souvislosti Úřad zkoumal, zda společnost ŠKODA JS nepředstavuje blízkého konkurenta společnosti I&C Energo a.s., což by mohlo vést po realizaci navrhovaného spojení soutěžitelů k vyšší motivaci společnosti ČEZ nahrazovat současné dodávky společnosti I&C Energo a.s. do jaderných elektráren společnosti ČEZ dodávkami od nabývané společnosti ŠKODA JS. Ze [„obchodní tajemství“] výběrových řízení na dodání služby či zboží pro jaderné elektrárny společnosti ČEZ s individuální hodnotou nad 10 milionů Kč, kterých se účastnila společnost I&C Energo a.s., podala svou nabídku společnost ŠKODA JS v [„obchodní tajemství“] případech a uspěla [„obchodní tajemství“] z nich, tzn. méně než ve [„obchodní tajemství“] případů.^[58] Obdobné procento úspěšnosti společnosti ŠKODA JS zjistil Úřad i v soutěžích o zakázky s individuální hodnotou do 10 milionů Kč, který se za posledních 10 let účastnila společnost I&C Energo a.s.

109.     Z uvedeného vyplývá, že společnost I&C Energo a.s. je v soutěžích o zakázky na dodávky služeb a produktů do jaderných elektráren provozovaných společností ČEZ [„obchodní tajemství“] než společnost ŠKODA JS, která pro ni v těch zakázkách, o které se obě společnosti ucházejí, [„obchodní tajemství“].

110.     K obavě společnosti I&C Energo, že společnost ČEZ, jakožto monopolní odběratel služeb servisu a údržby jaderných elektráren Temelín a Dukovany v logických celcích Měření a regulace a Elektro, které v současnosti poskytuje právě společnost I&C Energo a.s., nahradí stávajícího dodavatele společností ŠKODA JS, Úřad konstatuje následující.

111.     Jak bylo výše uvedeno, společnost ČEZ je povinna při poptávání předmětných služeb postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, přičemž i v případě budoucího zájmu společnosti ŠKODA JS o poskytování předmětných služeb bude mít společnost I&C Energo a.s. možnost se budoucích vyhlašovaných výběrových řízení na poskytování těchto služeb účastnit. [„obchodní tajemství“].

112.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ani na základě informací předložených ze strany společnosti I&C Energo a.s. neshledává, že by nabytí kontroly nad společností ŠKODA JS ze strany společnosti ČEZ vzbuzovalo obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na dotčených trzích.   

V. Závěr

113.     S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nezvýší tržní sílu spojujících se soutěžitelů natolik, že by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména pak v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pro naplnění všech podmínek uvedených v § 16 odst. 2 věta třetí zákona, Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení soutěžitelů, a toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě vydává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží

BBH, advokátní kancelář, s.r.o.

Mgr. Adam Nečas, advokát

Klimentská 1207/10

Nové Město

110 00 Praha 1

IDDS: dwezevy

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

PM 12. 9. 2022