číslo jednací: S376/2011/VZ-1288/2012/540/PVé

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 8. 2011 z moci úřední, jehož účastníky jsou

·  zadavatel – Správa vojenského bytového fondu Praha, IČ 60460580, se sídlem U Prioru 1047/8, 161 00 Praha 6,  zast. Ing. Dagmar Kynclovou, MBA, ředitelkou,

·  vybraný uchazeč – STAEG, spol. s.r.o., IČ 25520059, se sídlem Průmyslová 8 F, 682 01 Vyškov, za niž jedná Ing. Josef Rozehnal, jednatel,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s porušením ust. § 47 citovaného zákona, když v oznámení o zakázce klasifikoval službu, která byla předmětem veřejné zakázky „Zajištění provozu vodohospodářských zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 18. 9. 2009 pod ev. č. 60036359 a následně opraveno dne 12. 10. 2009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 9. 2009 pod číslem 2009/S 182-261970, CPV kódem č. 98390000-3 – Jiné služby,

rozhodl takto:

I.

  Zadavatel – Správa vojenského bytového fondu Praha, IČ 60460580, se sídlem U Prioru 1047/8, 161 00 Praha 6 – se při zadávání výše uvedené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že porušil ust. § 47 citovaného zákona, když v oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno jak v informačním systému veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku Evropské unie, klasifikoval službu, která byla předmětem veřejné zakázky „Zajištění provozu vodohospodářských zařízení“ podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky kódem č. 98390000-3 – Jiné služby, přestože tento kód neodpovídá předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli –Správa vojenského bytového fondu Praha, IČ 60460580, se sídlem U Prioru 1047/8, 161 00 Praha 6 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 150 000,– Kč (sto padesát tisíc korun českých).

  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1.  Zadavatel – Správa vojenského bytového fondu Praha, IČ 60460580, se sídlem U Prioru 1047/8, 161 00 Praha 6,  zast. Ing. Dagmar Kynclovou, MBA, ředitelkou (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 18. 9. 2009 pod ev. č. 60036359 a následně opravil dne 12. 10. 2009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 9. 2009 pod číslem 2009/S 182-261970 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění provozu vodohospodářských zařízení“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.  Na základě podnětu k přezkoumání postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce si Úřad od zadavatele vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil tyto skutečnosti.

Zadávací řízení

3.  Zadavatel v čl. II.1.5 oznámení o zahájení zadávacího řízení klasifikoval předmět veřejné zakázky podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky kódem č. 98390000-3 – Jiné služby (dále jen „CPV kód“).

4.  Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, předmět plnění byl vymezen jako poskytnutí služby při zabezpečení provozu vodohospodářských zařízení v rozsahu povinností obsluhy.

5.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 30. 10. 2009 vyplývá, že zadavatel obdržel 2 nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 20. 11. 2009 vyplývá, že hodnotící komise zadavateli doporučila jako nejvhodnější nabídku STAEG, spol. s.r.o., IČ 25520059, se sídlem Průmyslová 8 F, 682 01 Vyškov, za niž jedná Ing. Josef Rozehnal (dále jen „vybraný uchazeč“), přičemž zadavatel rozhodl o výběru nabídky tohoto uchazeče dne 20. 11. 2009.  Dne 16. 12. 2009 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo, přičemž celková cena díla byla stanovena ve výši 85 268 160,- Kč bez DPH (101 469 110,- Kč vč. DPH).

Průběh správního řízení

6.  Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel postupoval při vymezení CPV kódu v souladu se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

7.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

·  zadavatel,

·  vybraný uchazeč.

8.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S376/2011/VZ-13126/2011/540/PVé ze dne 25. 8. 2011, v němž seznámil účastníky řízení s výše uvedenými skutečnostmi. Usnesením č. j. ÚOHS-S376/2011/VZ-13127/2011/540/PVé ze dne 25. 8. 2011 stanovil účastníkům lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 26. 8. 2011, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno prvnímu z účastníků řízení, bylo zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s porušením ust. § 47 zákona, když při vymezení předmětu plnění nepoužil odpovídající CPV kód.

Vyjádření zadavatele ze dne 8. 9. 2011

9.  Dne 9. 9. 2011 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření, v němž konstatuje, že v rámci oznámení o zakázce byla použita klasifikace veřejné zakázky pomocí CPV kódu „98390000-3 Jiné služby“, přičemž podle názoru zadavatele žádný z dostupných kódů CPV nevystihuje předmět veřejné zakázky lépe. Předmětem veřejné zakázky je zajištění provozu, daných vodohospodářských zařízení a tudíž specifičnost předmětu veřejné zakázky tak nelze dle zadavatele podřadit pod žádný z dostupných kódů CPV.

10.  Zadavatel dále uvádí, že při vymezení předmětu veřejné zakázky použil zcela záměrně CPV kód pro „Jiné služby", neboť byl veden snahou zpřístupnit danou veřejnou zakázku, co nejširšímu okruhu dodavatelů a jiný CPV kód na požadovaný předmět plnění by byl zcela diskriminační a tím pádem nevhodný.

11.  Zadavatel konstatuje, že při přiřazování referenčního čísla CPV vycházel přímo ze zákona, kdy podle § 47 zákona, za pomocí Informačního systému o veřejných zakázkách, vyhledal odpovídající kód podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství, který odpovídal pojmu „Jiné služby“, tj. 98390000-3, a uvedl jej takto v oznámení. Následně zadavatel ověřil, že i v rámci zákona je taková klasifikace dovolená, když dle přílohy č. 2 zákona jsou v kategorii č. 27 uvedeny „Jiné služby“ (bez kódu CPV).

12.  Zadavatel se domnívá, že s ohledem na výše uvedené, nebylo možné předmět veřejné zakázky přiřadit ke vhodnějšímu kódu CPV, a tudíž zastává názor, že při zadávání této veřejné zakázky postupoval zcela v souladu se zákonem.

Závěry Úřadu

13.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při vymezení CPV kódu veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

14.  Podle ust. § 47 zákona je zadavatel povinen při vymezení předmětu veřejné zakázky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství.

15.  Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, předmět plnění byl vymezen jako poskytnutí služby při zabezpečení provozu vodohospodářských zařízení v rozsahu povinností obsluhy. Z přílohy č. 6 zadávací dokumentace vyplývá, že mezi obsluhovaná vodohospodářská zařízení patří zejména vodárny a čističky odpadních vod.

16.  V návrhu smlouvy je předmět veřejné zakázky vymezen mimo jiné jako obsluha a údržba zařízení a v bodu III. B. 2. návrhu smlouvy je uvedeno, že mezi základní povinnosti zaměstnanců poskytovatele patří zajistit ekonomický provoz a produkci požadovaných parametrů a svou činnost zaměřit zejména na

·  zajištění plynulé dodávky hygienicky nezávadné pitné vody z vodního zdroje,

·  kontrolu stavu čerpacího zařízení, plovákových spínačů, akumulačních nádrží, dávkovacích čerpadel vč. doplňování desinfekčního prostředku do jejich zásobníků,

·  minimálně 1 x ročně vyčištění a desinfekce akumulačních nádrží,

·  zabezpečení potřebných chemikálií a materiálu k běžné údržbě a provozování zařízení,

·  kontrolu množství kalů,

·  součinnost s kontrolními a revizními orgány na předmětném zařízení,

·  provádění drobných oprav na obsluhovaném zařízení (např. výměna těsnění, ucpávek, filtrů atd.).

17.  Zadavatel v čl. II.1.5 oznámení o zahájení zadávacího řízení označil předmět veřejné zakázky CPV kódem č. 98390000-3 – Jiné služby, přičemž ve svém vyjádření ze dne 8. 9. 2011 uvádí, že použil zcela záměrně CPV kód pro „Jiné služby", neboť byl veden snahou zpřístupnit danou veřejnou zakázku, co nejširšímu okruhu dodavatelů a jiný CPV kód na požadovaný předmět plnění by byl zcela diskriminační a tím pádem nevhodný.

18.  Úřad v  obecné rovině konstatuje, že smyslem referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky je nejen popis předmětu veřejné zakázky ale i sjednocení klasifikace, která umožňuje dodavatelům z různých zemí se snadněji orientovat v zadávacích řízeních uveřejněných nejen v informačním systému veřejných zakázek ale především v Úředním věstníku Evropské unie. Cílem uvedení klasifikace veřejné zakázky dle CPV kódů je identifikace veřejné zakázky dodavatelem, který má tak možnost posoudit, zda daná veřejná zakázka spadá do jeho zájmové oblasti a zda má zpracovat nabídku. Tato klasifikace je základním údajem pro vyhledávání relevantních veřejných zakázek, a proto by měl CPV kód maximálně odpovídat předmětu veřejné zakázky. Chybná klasifikace veřejné zakázky tak může mít za následek diskriminaci potenciálních uchazečů, kteří byli uvedeni v omyl právě chybným CPV kódem, přičemž u zahraničních dodavatelů je jediným srozumitelným a rozlišujícím vodítkem v databázi veřejných zakázek právě tento CPV kód.

19.  Úřad se tedy při přezkumu postupu zadavatele při určení CPV kódu v předmětném zadávacím řízení zejména zaměřil na ověření skutečnosti, zda pro zadavatelem zadávaný předmět veřejné zakázky neexistuje příhodnější CPV kód či skupina CPV kódů, pod který by bylo možné předmětnou veřejnou zakázku podřadit.

20.  Ve Společném slovníku pro veřejné zakázky, který tvoří přílohu č. 1 nařízení Komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku proveřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, pokud jde o přezkum CPV, jsou mimo jiné uvedeny následující skupiny a třídy CPV kódů:

·  65100000-4 – Rozvod vody a související služby

·  50500000-0 – Opravy a údržba čerpadel, ventilů, kohoutů a kovových nádob a strojního zařízení

·  50531000-6 – Opravy a údržba neelektrických strojů a zařízení

·  50532000-3 – Opravy a údržba elektrických strojů, přístrojů a souvisejícího příslušenství

21.  Vzhledem k tomu, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem přezkoumávané veřejné zakázky je obsluha vodohospodářských zařízení, čímž byl míněn zejména provoz, údržba a opravy zadavatelem určených vodáren a čističek odpadních vod za účelem zajištění plynulé dodávky pitné vody (podrobněji viz bod 16. odůvodnění rozhodnutí), což odpovídá charakteru Úřadem shora vyjmenovaných CPV kódů, nelze souhlasit s názorem zadavatele, že jiný CPV kód, než ten, který použil, by byl zcela diskriminační a tím pádem nevhodný.

22.  Zadavatel tím, že při vymezení charakteru poptávané služby použil CPV kód č. 98390000-3 – Jiné služby, který nenese žádnou odpovídající informaci o charakteru zadávaného plnění, a jelikož ve Společném slovníku pro veřejné zakázky existují CPV kódy, které vystihují zadavatelem poptávaný předmět služeb přiléhavěji, mohl zadavatel svým postupem zamezit povědomí o této veřejné zakázce těch potenciálních uchazečů, kteří si vyhledávají veřejné zakázky, kterých se zúčastní, právě podle CPV kódů, a tudíž mohlo dojít v daném případě k narušení konkurenčního prostředí a ve výsledku i hospodářské soutěže o danou veřejnou zakázku.

23.  Úřad proto konstatuje, že zadavatel svým postupem porušil ust. § 47 zákona, když klasifikoval službu, která byla předmětem veřejné zakázky „Zajištění provozu vodohospodářských zařízení“ podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky kódem č. 98390000-3 – Jiné služby, přestože tento kód neodpovídá předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož tím mohlo dojít k nižší informovanosti a tudíž i účasti potenciálních dodavatelů, jejichž nabídky mohly být pro zadavatele výhodnější.

24.  S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.

Uložení sankce

25.  Podle ust. § 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,

b) zruší zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84,

c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo

d) nesplní povinnost stanovenou v § 146 a 147 pro uveřejňování.

26.  Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že porušil ust. § 47 zákona, když klasifikoval službu, která byla předmětem veřejné zakázky „Zajištění provozu vodohospodářských zařízení“ podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky kódem č. 98390000-3 – Jiné služby, přestože tento kód neodpovídá předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

27.  Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na základě postupu, při němž nedodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

28.  Podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona.

29.  Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 101 469 110,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 5 073 455,5,- Kč.

30.  Podle ust. § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

31.  Před uložením pokuty Úřad tedy ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V daném případě došlo ke spáchání správního deliktu uzavřením smlouvy dne 16. 12. 2009, z čehož je zřejmé, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

32.  Podle ust. § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

33.  Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.

34.  Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. V šetřeném případě zadavatel vyhlásil zadávací řízení, přičemž se v rámci svého postupu v průběhu zadávacího řízení dopustil výše definovaného správního deliktu. Ve vztahu k závažnosti spáchaného správního deliktu nelze než uvést, že se v šetřeném případě jedná o delikt závažný, neboť postupem zadavatele mohlo dojít k zúžení okruhu potenciálních dodavatelů a průběh soutěže o cenu tak mohl být závažným způsobem narušen. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že jednání zadavatele nevykazuje znaky úmyslného obcházení zákona, neboť zadavatel nebyl veden snahou se zadávacímu řízení vyhnout.  Nelze tedy konstatovat, že by zadavatel postupoval při zadání předmětné veřejné zakázky zcela mimo režim zákona, resp., že by její zadání neproběhlo v zadávacím řízení. Přesto však nelze konstatovat, že by nezákonný postup zadavatele zůstal bez následků, jelikož porušením ust. § 47 zákona, mohlo dojít k významnému omezení konkurenčního prostředí v daném zadávacím řízení a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, v čehož důsledku mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků.

35.  K okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v projednávaném případě zadavatel uvedl, že při klasifikaci předmětné služby jednal s úmyslem zpřístupnit veřejnou zakázku co nejširšímu okruhu dodavatelů. Ve vztahu k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán, lze tedy podle Úřadu považovat tuto snahu zadavatele za polehčující okolnost. Jako polehčující okolnost Úřad zároveň pojímá i tu skutečnost, že v daném zadávacím řízení byly podány dvě nabídky, a proto lze v tomto konkrétním případě konstatovat alespoň minimální míru soutěže. Úřad k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování o výši sankce. Jak ale vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, pochybení zadavatele mohlo mít důsledek v omezení soutěžního prostředí, které je považováno za jedno z nejzávažnějších pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad proto k výše uvedeným polehčujícím okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona.

36.  Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad k uvedenému podotýká, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

37.  Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Vzhledem k tomu, že v daném případě je zadavatel státní příspěvkovou organizací, nemůže mít jemu uložená pokuta charakter zásahu do vlastnických práv, jak je tomu uváděno v předmětném nálezu, a proto Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto ohledu považovat za likvidační. 

38.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce, a to funkci represivní a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k  chování, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností šeřeného případu a uvážení všech argumentů, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil  její výši stanovenou v hodnotě 150 000,- Kč vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, a to zejména s ohledem na okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, jako dostačující, přičemž z tohoto důvodu akcentoval ve vztahu k zadavateli právě preventivní účinek uložené sankce.

39.  Pro úplnost Úřad uvádí, že pokuta, jakkoliv se může jevit jako relativně nízká (ve výši cca 3 % z maximální možné pokuty, která mohla být zadavateli za spáchaný správní delikt uložena), je schopna podle Úřadu naplnit preventivní funkci spočívající v předcházení porušování zákona. 

40.  Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci předmětné veřejné zakázky již byla uzavřena a nápravy tedy nelze dosáhnout.

41.  Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí bude uhrazena na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1.  Správa vojenského bytového fondu Praha, U Prioru 1047/8, 161 00 Praha 6

2.  STAEG, spol. s.r.o., Průmyslová 8 F, 682 01 Vyškov

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy