číslo jednací: R187/2011/VZ-3069/2012/310/HBa

V správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu dne 16. 8. 2011 zadavatelem –

·  městem Roudnice nad Labem, Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem, právně zastoupeným Mgr. Josefem Suchým, advokátem, se sídlem V Tůních 1636/1, 120 00 Praha 2

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S436/2010-9049/2011/530/RKr ze dne 28. 6. 2011 o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v soutěži o návrh „Smuteční síně do Roudnice nad Labem“, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7. 5. 2010 pod ev. č. 60044771,

jehož dalšími účastníky jsou

·  navrhovatel – RH-ARCH, s. r. o., IČ 497 05 890, se sídlem Nekázanka 9, 110 00 Praha 1,

·  vybraný účastník soutěže o návrh - A.D.N.S., s. r. o., IČ: 625 84 316, Na Příkopě 12/853, 110 00 Praha,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a)  ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 a § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S436/2010-9049/2011/530/Rkr ze dne 28. června 2011 ve smyslu ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů,

r u š í m

a věc

v r a c í m

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

ODŮVODNĚNÍ

I.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Město Roudnice nad Labem, Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem, (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], v informačním systému o veřejných zakázkách dne 7. 5. 2010 pod ev. č. 60044771 oznámení soutěže o návrh za účelem zadání veřejné zakázky „Smuteční síně do Roudnice nad Labem“ (dále jen „soutěž o návrh“).

2.  Účelem soutěže bylo nalézt nejvhodnější řešení předmětu soutěže, která splní požadavky vyhlašovatele, přičemž návrhy měly být hodnoceny dle bodu 9.1 závazných kritérií hodnocení soutěžních podmínek ze dne 18. 2. 2010 takto:

o  komplexní architektonická a urbanistická kvalita návrhu,

o  hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení – předpokládané provozní náklady

o  hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení – předpokládané investiční náklady.

3.  Z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů sepsaného dne 9. 9. 2010 a 10. 9. 2010 vyplynulo, že zadavatel přijal do konce soutěžní lhůty 127 návrhů, z nichž osm bylo vyloučeno pro nesplnění podmínek soutěže o návrh.

4.  Poté probíhala I. fáze hodnocení návrhů, přičemž popis hodnocení uvedený v tomto protokolu byl následující „Hodnocení probíhalo tak, že porotci rozhodovali, který návrh nemá postoupit do další fáze, tedy hlasovali takovým způsobem, že „Pro postup do další fáze stačil jeden hlas PRO.“  Do II. fáze hodnocení nepostoupilo 35 návrhů. Dále je k I. fázi uvedeno: „Závěr I. fáze: celková úroveň vyřazených návrhů neodpovídá ve srovnání s ostatními návrhy nárokům kladeným na předmět soutěže.“ Mezi vyřazenými návrhy byl i návrh č. 99, který podala společnost  RH-ARCH, s.r.o., IČ 49705890, se sídlem Nekázanka 9, 110 00 Praha 1 (dále je „navrhovatel“).

5.  Následně probíhala II. fáze hodnocení návrhů, kdy hodnocení probíhalo tak, že porotci rozhodovali, který návrh nemá postoupit do další fáze, přičemž pro postup do další fáze stačily dva hlasy pro. Do III. fáze hodnocení nepostoupilo 54 návrhů. Dále je k II. fázi uvedeno: „Závěr II. fáze: vyřazené návrhy ve srovnání s návrhy postupujícími vykazují některé významné nedostatky, a proto nejsou dále hodnoceny“. 

6.  U III. fáze hodnocení byl popis hodnocení následující: „Každému návrhu, který postoupil do fáze č. III, byly porotou přiděleny hlasy, kdy každý z porotců mohl dát jednotlivému návrhu pouze jeden hlas (v podobě lepících štítků).“ Protokol obsahuje u každého návrhu hodnoceného v této fázi i slovní komentář. Do IV. fáze pak postoupilo 10 návrhů.

7.  Ve čtvrté fázi hodnocení se porota shodla, aby do následující fáze postoupilo pět návrhů a následně bylo o postupu jednotlivých návrhů hlasováno.

8.  Porota rozhodla o tom, že za první cenu bude vyplaceno 100 000 Kč, dále budou rozděleny dvě druhé ceny po 30 000 Kč a dvě třetí ceny po 20 000 Kč. Z výsledků hlasování je zřejmé, že na 1. místě se umístil návrh č. 100, 2. místo návrh č. 56, 2. místo návrh č. 89, 3. místo návrh č. 23, 3. místo návrh č. 51.

9.  Zadavatel poté odeslal oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu, přičemž přílohou byla kopie protokolu o průběhu soutěže. Navrhovateli bylo doručeno dne 29. 9. 2010. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s výběrem nejvhodnějšího návrhu nesouhlasil, podal dopisem ze dne 13. 10. 2010 námitky, které zadavatel obdržel dne 14. 10. 2010.

10.  Zadavatel po přezkoumání oprávněnosti námitek námitkám nevyhověl dopisem ze dne 4. 11. 2010, který navrhovatel obdržel dne 5. 11. 2010. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 5. 11. 2010 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

11.  Úřad obdržel návrh dne 8. 11. 2010 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

12.  V návrhu navrhovatel žádal přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu a přezkoumání opožděnosti zaslání rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Navrhovatel se proto domáhal zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrh, či event. zrušení celé soutěže. Dále navrhl vydání předběžného opatření zákazu uzavření smlouvy.

13.  Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil dopisem ze dne 17. 12. 2010, v němž uvedl, že jeho role byla v soutěži o návrh omezena a přenesena na porotu. Z tohoto důvodu odeslal rozhodnutí o námitkách navrhovatele pozdě. Podle názoru zadavatele fungovala porota optimálně, na své rozhodování měla dostatek času, postupovala fundovaně a při respektování závazných kritérií soutěže. Zadavatel dále uvádí, že nedostatek odůvodnění vyloučení návrhů v I. a II. fázi hodnocení zhojil tím, že dodatečně zaslal účastníkům přílohu protokolu o hodnocení návrhů, kde je stručně odůvodněno i vyloučení návrhů učiněné v I. a II. fázi hodnocení. Co se týká postupu hodnocení dle závazných kritérií, zadavatel se domnívá, že tato měla různou váhu a nejdůležitějším kritériem byla architektonická a urbanistická hodnotnost návrhu, ostatní kritéria byla posouzena až u takto hodnotných návrhů. Zadavatel závěrem navrhl, aby Úřad návrh zamítnul.

14.  Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S436/2010-18053/2010/530/RKr ze dne 30. 11. 2010 vydal Úřad předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu.

II.  Napadené rozhodnutí

15.  Po přezkoumání věci dle § 112 a následujících zákona vydal Úřad dne 28. 6. 2011 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S436/2010-9049/2011/530/Rkr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výrocích

I.  vyslovil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 106 odst. 4 a odst. 5 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že způsob hodnocení návrhů v I. a II. fázi hodnocení nebyl řádným způsobem zdůvodněn, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,

II.  jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil ve smyslu § 118 odst. 1 zákona rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu,

III.  uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč a

IV.  vyslovil, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že neodeslal rozhodnutí o námitkách navrhovatele ve lhůtě dle § 111 odst. 1 zákona a postupoval tak při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona,

V.  uložil zadavateli za delikt dle výroku IV. pokutu ve výši 50 000 Kč.

16.  V napadeném rozhodnutí Úřad shledal, že při hodnocení návrhů nepostupovala hodnotící porota transparentně a přezkoumatelně, jak je uloženo v § 6 zákona, když v I. a II. fázi hodnocení není naprosto jasné, které skutečnosti byly předmětem hodnocení, resp. proč byly některé návrhy vyřazeny z dalších fází posuzování. Konkrétní účastníci soutěže o návrh neměli žádnou možnost zjistit, z jakého důvodu byl jejich návrh považován za nedostatečný a pro zadavatele nepřijatelný. Toto pochybení zadavatel nezhojil tím, že poslal uchazečům ještě dodatečně sdělení k hodnocení návrhů v I. a II. fázi, neboť zadavatel je povinen hodnocení návrhů řádně odůvodnit v protokolu o hodnocení návrhů tak, aby proti rozhodnutí zadavatele bylo možné vznést námitky, případně se proti němu bránit přezkoumáním u Úřadu. Zadavatel tak rozhodl o výběru nejvhodnějšího návrhu na základě netransparentního a neprůkazného hodnocení, což mohlo ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti návrhů.

17.  Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil při hodnocení soutěžních návrhů, a to již v úvodních fázích, rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu s tím, že je nyní nutné znovu provést hodnocení návrhů a jejich porovnání za dodržení zásady transparentnosti, jejíž součástí je dle § 106 odst. 5 zákona i vyhotovení nového protokolu, v němž bude dostatečně jasně, konkrétně a srozumitelně popsán způsob výběru nejvhodnějšího návrhu.

18.  Náklady řízení byly stanoveny podle § 119 odst. 2 zákona paušální částkou dle § 1 vyhl. č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách. 

19.  Ohledně včasnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad shledal, že zadavatel obdržel námitky navrhovatele dne 14. 10. 2010, posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách byl den 24. 10. 2010, zadavatel však o námitkách rozhodl dopisem ze dne 4. 11. 2010, který byl navrhovateli doručen 5. 11. 2010. Tímto postupem se zadavatel dopustil deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, neboť postupoval při vyřizování námitek v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona.

20.  Za uvedený správní delikt uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 50 000 Kč, tedy při samé spodní hranici zákonné sazby uvedené v § 120 odst. 2 písm. b) zákona činící 10 000 000 Kč, když preferoval preventivní působení sankce a vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele.

III.  Námitky rozkladu

21.  Proti napadenému rozhodnutí, které bylo zadavateli doručeno elektronicky dne 1. 8. 2011, podal zadavatel dne 16. 8. 2011 nedatovaný rozklad.

22.  V rozkladu zadavatel setrval na svém stanovisku, že při výběru nejlepšího návrhu pro smuteční síň postupoval v souladu s příslušnými soutěžními podmínkami a že všechny soutěžní návrhy byly hodnoceny dle stanovených závazných kritérií. Všechna tři hodnotící kritéria byla řádně hodnocena u každého soutěžního návrhu. V první fázi tak byly vyřazeny návrhy, které měly dle závazných kritérií tak nízkou úroveň, že se s ostatními návrhy nedaly srovnat.

23.  Na půdě České komory architektů došlo dokonce na základě podání navrhovatele v rámci smírčího řízení k simulaci práce hodnotící poroty, přičemž bylo prokázáno, že porota zvolila takový systém organizace práce, který umožnil řádné prostudování veškerých soutěžních návrhů. Regulérnost podmínek soutěže potvrdila i Česká komora architektů.

24.  Zadavatel v rozkladu požádal o lhůtu pro doplnění podkladů týkajících se průběhu hodnocení soutěžních návrhů o spis ze smírčího řízení vedeného Českou komorou architektů.

25.  Dle zadavatele byl stavební program jako příloha soutěžních podmínek nezávazný, na což zadavatel upozornil v rámci zodpovězení dotazů účastníků soutěže, stejně tak nezávazné bylo vymezení hranic řešeného území, které tak mohly být návrhem přesáhnuty s tím, že závazné bylo pouze umístění smuteční síně.

IV.  Závěr rozkladu

26.  Ze všech uvedených důvodů zadavatel navrhl, aby bylo rozhodnutí v plném rozsahu zrušeno.

V.  Řízení o rozkladu

27.  Vzhledem k tomu, že Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury, vyzval k vyjádření navrhovatele coby dalšího účastníka řízení a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

28.  K rozkladu se podáním ze dne 23. 8. 2011 doručeným Úřadu dne 25. 8. 2011 vyjádřil navrhovatel, který konstatoval, že při hodnocení doručených návrhů měla porota postupovat podle § 106 odst. 4 zákona, tedy posuzovat návrhy na základě hodnotících kritérií stanovených v soutěžních podmínkách, což však neučinila. Z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů dle navrhovatele jasně vyplývá, že porota při hodnocení návrhů porušila postup stanovený soutěžními podmínkami tím, že nebrala v úvahu důsledně všechna závazná hodnotící kritéria u všech soutěžních návrhů, postupovala nesystematicky a hodnocení nebylo na základě kritérií odůvodněno. Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil tři závazná hodnotící kritéria, byl povinen všechny soutěžní návrhy podle nich posoudit. Podle § 106 odst. 5 zákona měl být o způsobu hodnocení návrhů sepsán protokol, ten sice sepsán byl, ale popis postupu poroty je kusý a vyplývá z něj, že porota se v I. a II. fázi posuzování zabývala řadou návrhů jen zcela zběžně, její rozhodnutí není podloženo žádným konkrétním zdůvodněním. Protokol neobsahuje přezkoumatelné a transparentní hodnocení všech návrhů. Z tohoto důvodu proto navrhovatel navrhl zamítnutí rozkladu.

29.  Zadavatel i přes svá vyjádření uvedená v rozkladu podaný rozklad již dále nedoplnil.

VI.  Stanovisko předsedy Úřadu

30.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, popřípadě vyžadoval-li to veřejný zájem, přičemž jsem dospěl k následujícímu závěru.

31.  Úřad nepochybil tím, že konstatoval nedodržení postupu dle § 106 odst. 4 a 5 zákona, a dále tím, že shledal zadavatele vinným deliktem dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona a uložil pokutu. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil s výjimkou částí, v nichž je odůvodněno přijaté opatření k nápravě. Nesprávnost postupu jsem naopak shledal v případě přijatého opatření k nápravě spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo uloženo nepřípadné opatření k nápravě a nebyl dodržen okruh účastníků daný ustanovením § 116 zákona, jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí.

32.  V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení a rozhodnutí.

VII.  K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

33.  V napadeném rozhodnutí zvolil Úřad opatření k nápravě v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu a uložil zadavateli opakovat hodnocení a výběr nejvhodnějšího návrhu, a to při dodržení zásady transparentnosti.

34.  Ustanovení § 105 odst. 3 zákona ukládá zadavateli po celou dobu soutěže o návrh až do okamžiku uveřejnění výsledků hodnocení návrhů zajistit anonymitu podaných návrhů alespoň tak, aby porota při hodnocení návrhů nebyla schopna k návrhu přiřadit účastníka soutěže o návrh, který jej podal. Porušení anonymity je pak důvodem pro vyloučení účastníka ze soutěže.

35.  Čl. 10 soutěžních podmínek ze dne 18. 2. 2010 stanovuje seznam členů poroty a tento není možné v současné situaci změnit. Z řady webových stránek, a to jak se zaměřením na architekturu[2], tak i z oficiálních stránek zadavatele[3], je zřejmé, že všechny architektonické návrhy přihlášené do soutěže o návrh již byly uveřejněny, a to včetně jmen jejich autorů.

36.  Za tohoto stavu věci tedy není možné ani obměnit složení komise tak, aby hodnocení soutěžních návrhů prováděly osoby se soutěžními návrhy dosud neobeznámené, ani není možné znovu anonymizovat návrhy, s nimiž se již mohla seznámit jak odborná, tak i laická veřejnost. Po zadavateli tak není možné požadovat, aby provedl znovu hodnocení návrhů a výběr nejvhodnějšího, neboť by musel nutně postupovat v rozporu s ustanovením § 105 odst. 3 zákona. Zrušení rozhodnutí zadavatele, které provedl Úřad ve II. výroku napadeného rozhodnutí orgán prvého stupně, tak bylo v rozporu se zákonem.

37.  Z uvedeného je zřejmé, že pochybení zadavatele, resp. soutěžní poroty, nelze zhojit způsobem, který byl zvolen v napadeném rozhodnutí. Přesto však, jak bude vysvětleno níže, setrvávám na závěru, že zadavatel při hodnocení soutěžních návrhů pochybil a toto pochybení mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu.

38.   Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

39.  S ohledem na požadavek ustanovení § 105 odst. 3 zákona není nyní možné zrušit pouze jeden z úkonů zadavatele, neboť hodnocení návrhů a výběr nejvhodnějšího již nelze opakovat. Z tohoto důvodu je účelným nápravným opatřením zrušení celé soutěže o návrh.

VIII.  K námitkám rozkladu

40.  Zadavatel ve svém rozkladu v prvé řadě setrvává na svém stanovisku, že při výběru nejlepšího návrhu postupoval v souladu se soutěžními podmínkami a že všechny soutěžní návrhy byly porotou hodnoceny dle tří stanovených závazných kritérií s výjimkou těch, které byly již na začátku vyřazeny pro porušení soutěžních podmínek. Zadavatel rovněž upozorňuje, že simulace práce zkušební poroty na půdě České komory architektů ukázala, že porota zvolila vhodný způsob práce.

41.  Co se týká těchto námitek, byly zadavatelem vznášeny již v rámci řízení před Úřadem, a ohledně vypořádání se s nimi odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuji co do právní kvalifikace, i co do způsobu aplikace zákona na tento případ.

42.  Zvolí-li zadavatel v soutěži o návrh vícekriteriální způsob hodnocení jako v tomto případě, je porota povinna posoudit návrhy dle všech dílčích kritérií, když ustanovení § 106 odst. 4 zákona jiný výklad nepřipouští. Lze jen doporučit, aby byla stanovena i váha těchto kritérií, když tak je ještě lépe naplněna zásada transparentnosti a systematičnosti posouzení soutěžních návrhů. Výsledkem hodnocení na základě několika kritérií by pak měl být podobně jako v případě hodnocení nabídek výběr návrhu, který poskytuje nejlepší poměr míry naplnění jednotlivých kritérií, tj. návrhu, který nejkomplexněji a nejvhodněji splňuje jednotlivá dílčí kritéria stanovená v oznámení soutěže o návrh.

43.  Ustanovení § 106 odst. 5 zákona je konkrétním požadavkem na naplnění zásady transparentnosti řízení, kdy každý úkon zadavatele v soutěži o návrh musí být zdokumentován, a tento požadavek se vztahuje i na hodnocení návrhů porotou. Přestože není přesně stanovena forma, kterou by měl protokol o hodnocení návrhů naplňovat, je zřejmé, že v něm musí být uvedeny jak obecné skutečnosti, zejm. složení poroty, datum provedení úkonu, jeho název a název soutěže o návrh, tak i konkrétní skutečnosti vyplývající z odkazovaného ustanovení § 106 odst. 5 zákona, tedy způsob hodnocení návrhů a jejich pořadí.

44.  Pod uvedením způsobu hodnocení návrhů je pak nutno rozumět popis posouzení jednotlivých návrhů a odůvodnění výběru vítězného návrhu, to vše z hlediska naplnění jednotlivých kritérií. Požadavek odůvodnění je v soutěži o návrh o to výraznější, že hodnotící kritéria jsou z povahy věci více subjektivní a méně uchopitelná než např. kritéria výběru nabídky při zadávání veřejné zakázky.

45.  V daném případě zadavatel tvrdí, že porota z hlediska daných kritérií všechny návrhy systematicky a řádně posoudila. Pokud tomu tak bylo, není zřejmé, z jakého důvodu nebylo toto posouzení žádným způsobem zaznamenáno v protokolu, a to alespoň poznámkou o důvodu vyloučení toho kterého soutěžního návrhu. Za situace, kdy je v protokolu ohledně vyloučení 35 návrhů v prvním kole poznámka, že jejich „celková úroveň neodpovídá ve srovnání s ostatními návrhy nárokům kladeným na předmět soutěže“, se nelze pochybnostem o řádném a systematickém posouzení návrhů ubránit.

46.  Obdobně je nepřezkoumatelné odůvodnění vyloučení dalších 50 návrhů z důvodu „některých významných nedostatků“, aniž by byly tyto nedostatky alespoň zmíněny. Rovněž tvrzení zadavatele o zevrubném posouzení návrhů nepotvrzuje, naopak vyvolává pochybnosti o rovném přístupu k posuzovaným návrhům.

47.  Pokud zadavatel zdůrazňuje, že Česká komora architektů (dále také jen „ČKA“) potvrdila regulérnost soutěžních podmínek a v rámci smírčího řízení neshledala ani pochybení v postupu práce poroty, překrývají se oblasti zkoumané Úřadem a ČKA jen velice okrajově. Ani Úřad neshledává v soutěžních podmínkách pochybení, a co se týká způsobu práce hodnotící poroty, tento Úřad zkoumal z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů, z jehož obsahu nelze než konstatovat, že neobsahuje naprosto žádné přezkoumatelné a transparentní posouzení návrhů.

48.  Zadavatel v rozkladu odmítá jako nevhodný způsob posouzení architektonických návrhů pomocí exaktního systému bodování, k němuž inklinuje navrhovatel. K tomu lze podotknout, že výtka Úřadu nesměřovala ke zvolení tabulkového vyhodnocování architektonických návrhů, toliko ke zprůhlednění a následné přezkoumatelnosti posouzení jednotlivých návrhů.

49.  V pátém bodu svého rozkladu zadavatel žádá o lhůtu pro doplnění podkladů týkajících se průběhu hodnocení soutěžních návrhů o spis ze smírčího řízení vedeného ČKA. K této žádosti odkazuji na ustanovení § 36 odst. 1 správního řádu, podle něhož jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí s omezením daným ustanovením § 82 odst. 4 správního řádu, podle něhož se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

50.   Řízení před Stavovským soudem ČKA bylo zahájeno na návrh navrhovatele ze dne 10. 11. 2010. Navrhuje-li zadavatel provést důkaz „spisem“, a nikoliv konkrétní listinou ve spise obsaženou a datovanou po vydání napadeného rozhodnutí, tedy po 28. 6. 2011, jedná se o důkazní návrh, který mohl zadavatel vznést i v prvostupňovém řízení před Úřadem. V řízení o rozkladu již k takovému návrhu není možné dle § 82 odst. 4 správního řádu přihlížet. Na okraj uvádím, že se jedná o důkaz nadbytečný, neboť úkony před Stavovským soudem ČKA ani jeho nálezem nelze zhojit nedostatky postupu zadavatele v soutěži o návrh a ani sám zadavatel neuvádí žádnou konkrétní skutečnost, kterou by provedením navrhovaného důkazu mínil prokázat. Mimoto zadavatel měl od podání rozkladu do vydání tohoto rozhodnutí dostatečný časový prostor k předložení nových důkazů, jejichž provedení považoval za nutné, nicméně tuto možnost nevyužil.

51.  Další námitky rozkladu zadavatele se týkají závaznosti některých částí soutěžních podmínek, konkrétně stavebního programu a hranic řešeného území. Ač posouzení těchto námitek nemůže zvrátit závěr o pochybení zadavatele ve způsobu hodnocení soutěžních návrhů, považuji za vhodné se k nim vyjádřit.

52.  Z části 5 soutěžních podmínek je patrno, že zadavatel bezplatně poskytoval soutěžícím soutěžní podklady – stavební program, výřez z katastrální mapy s vymezením hranice řešeného území, fotodokumentaci a vzor tabulky bilancí k vyplnění základních ukazatelů stavby (zastavěné plochy, obestavěného prostoru a podlahových ploch). Ze soutěžních podmínek není zřejmé, že by některý z těchto dokumentů nebyl závazný. Z formulace dokumentu P.01 Stavební program část A vyplývají obecné požadavky na smuteční síň a seznam konkrétních zařízení, která ve smuteční síni mají být umístěna. Z doporučení pro řešení smuteční síně je patrno, že podlahové plochy plánovaných prostor jsou doporučené.

53.  V odpovědích na dotazy účastníků soutěže zadavatel účastníkům sděluje, že stavební program je nutné chápat jako doporučení, není závazný a jeho dodržení hodnoceno nebude. Konkrétní návrhy budou hodnoceny jen z pohledu komplexnosti a úměrnosti vzhledem k zadané funkci objektu. Ohledně hranice řešeného území vymezené ve výřezu katastrální mapy zadavatel v odpovědích na dotazy uvádí, že je možné uvažovat i alternativy příjezdových cest a stejně tak je možné, aby návrh zeleně a sadových úprav překročil hranice řešeného území.

54.  Obecně lze říci, že postup zadavatele, který až v odpovědích na dotazy zájemců o účast v soutěži o návrh vysvětluje závaznost či nezávaznost některé části soutěžních podmínek, by mohl zasáhnout do rovnosti uchazečů. Představa účastníků soutěže o tom, jaké podmínky je v soutěžním návrhu nutné splnit, by totiž mohla variovat podle toho, kdy a zda se vůbec s odpověďmi na dotazy seznámili.

55.  Z uvedeného je však zřejmé, že zadavatel je povinen již v soutěžních podmínkách vymezit jejich závaznou a doporučenou část, a neučiní-li tak, je nutno vycházet z textu těchto soutěžních podmínek, když jejich obsah již nelze odpověďmi na otázky uchazečů modifikovat.

56.  Proti závěru Úřadu o tom, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že neodeslal včas rozhodnutí o námitkách navrhovateli ve lhůtě dle § 111 odst. 1 zákona, ani proti uložené sankci zadavatel nevznesl žádné námitky, v závěru rozkladu však navrhl zrušit celé rozhodnutí. Z tohoto důvodu jsem přezkoumal i výrok o správním deliktu a uložené sankci, a to z hlediska naplnění zákonných předpokladů pro shledání viny a uložení sankce.

57.  Z listin obsažených ve správním spisu Úřad správně zjistil, že zadavatel, který obdržel námitky navrhovatele dne 14. 10. 2010, byl povinen odeslat rozhodnutí o námitkách do 24. 10. 2010, avšak učinil tak až dopisem ze dne 4. 11. 2010, tedy po zákonné lhůtě, čímž postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona, a naplnil tak skutkovou stránku deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

58.  Co se týká pokuty uložené ve výši 50 000 Kč, tuto považuji za adekvátní jak ekonomickým poměrům zadavatele, tak i především preventivnímu účelu jejího uložení.

IX.  K přibrání účastníka řízení

59.  V dané věci provedla soutěžní porota zadavatele hodnocení a výběr nejvhodnějších soutěžních návrhů, jak bylo předpokládáno podmínkami soutěže o návrh.

60.  Vítězným soutěžním návrhem se dle hodnocení komise ze dne 10. 9. 2010 stal návrh č. 100 společnosti A.D.N.S., s. r. o., IČ: 625 84 316, Na Příkopě 12/853, 110 00 Praha. Na druhém místě se v soutěži umístily návrhy č. 56 Ing. arch. Pavla Jury, IČ: 697 56 538, Dlouhé hony 28, 621 00 Brno, a č. 89 společnosti Lennox architekti s.r.o. Praha 6, Pod Andělkou 155/9, PSČ 169 00, IČ: 496 88 910, na 3. místě se umístily návrhy č. 23 Ing. arch. Jana Tesaře, Šestidomí 988/6, Praha 6, Ing. arch. Jána Štempela, Chomutovská 7, 161 00 Praha 6, a Ing. arch. Lucie Vogelové, Chomutovská 1037/7, 161 00, Praha 6. Na třetím místě se pak umístil návrh č. 51 Ing. arch. Jany Moravcové, U Zeleného ptáka 1145, 148 00, Praha 4, Ing. Tomáše Novotného, Rybná 11, 110 00, Praha 1, a Ing. arch. Tomáše Zmeka, Holečkova 2650/86, 150 00 Praha 5. Zadavatel následně rozhodl o výběru vybraného účastníka soutěže o návrh.

61.  Z ustanovení § 116 zákona vyplývá, že účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru  nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč nebo vybraný účastník soutěže o návrh.

62.  Návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 5. 11. 2010 směřoval jak proti zadavatelovu opožděnému odeslání rozhodnutí o námitkách,  tak zejména proti rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, kdy navrhovatel brojil proti způsobu posuzování návrhů dle hodnotících kritérií, absenci odůvodnění vyloučení návrhů v prvním a druhém kole hodnocení a dalším pochybením, která předcházela rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu. Z uvedeného je patrné, že rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí je vztažen na výběr nejvhodnějšího návrhu a spadá tak do dispozice § 116 zákona.

63.  V předmětné soutěži o návrh bylo zadavatelem rozhodnuto o výběru vybraného účastníka. Vybraný účastník soutěže je proto ex lege účastníkem správního řízení vedeného o přezkoumání úkonů zadavatele. Z tohoto důvodu je vybraný účastník soutěže označen v návětí tohoto rozhodnutí jako účastník řízení.

64.  S vybraným účastníkem soutěže však nebylo dosud jako s účastníkem správního řízení jednáno a řízení tak trpí vadou, která vážným způsobem zasáhla do práv a právem chráněných zájmů subjektu majícího ze zákona pozici účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že se rozhodnutí ruší a vrací k Úřadu k dalšímu jednání a rozhodnutí, nedojde k omezení či upření práv danému účastníku a vada řízení tak bude zhojena.

X.  Závěr

65.  Po zvážení všech aspektů dané věci jsem zjistil, že Úřad v řízení nepostupoval souladu se zákonem a správním řádem a nápravné opatření zvolené ve II. výroku napadeného rozhodnutí bylo ve svém důsledku v rozporu s ustanovením § 105 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu jsem shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení a rozhodnutí.

66.  V dalším řízení je nyní nutné umožnit vybranému účastníku soutěže realizaci jeho procesních práv, vyžádat od zadavatele rozhodnutí o výběru vítězného návrhu, znovu rozhodnout ve věci a při případném uložení nápravného opatření vzít v úvahu podmínky soutěže o návrh a zvolit takový druh nápravného opatření, který bude v souladu s účelem zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Mgr. Josef Suchý, advokát, V Tůních 1636/1, 120 00 Praha 2

2.  RH-ARCH s. r. o., Nekázanka 9, 110 00 Praha 1

3.  A.D.N.S., s. r. o., Na Příkopě 12/853, 110 00 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.

[2] http://www.archiweb.cz/news.php?type=&action=show&id=9127, http://www.cka.cc/souteze/vysledky/smutecni-sin-roudnice-nad-labem-1

[3] http://www.roudnicenl.cz/radnice-a-samosprava/rozvojove-projekty/1852-smutecni-sin.html