číslo jednací: R179/2009/VZ-2215/2010/310/JSl

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 18.12.2009 navrhovatelem

·  společností Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha, za niž jedná Milada Šturcová, předsedkyně představenstva,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 3.12.2009, č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/2009/540/KKo, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Kanceláře Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha, jejímž jménem jedná Ing. Petr Kynštetr, CSc., vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 5.12.2006 společností S-Invest CZ s. r. o., IČ 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno, za niž jedná Ing. Eliška Kudělková, jednatelka, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno pod evidenčním číslem 60030624 dne 30.4.2009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2.5.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 84-120901, ve kterém je dalším účastníkem řízení

·  vybraný uchazeč – společnost ATLAS consulting, spol. s r.o., IČ 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava, za niž jedná Ing. Jiří Řehák, jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 10.9.2009 JUDr. Monikou Forejtovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Karlovo nám. 559/28, 120 00 Praha,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/2009/540/KKo ze dne 3.12.2009

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha, (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60030624 dne 30.4.2009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2.5.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 84-120901 oznámení otevřeného řízení o veřejné zakázce „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.  Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídky dvou uchazečů, které vyhověly kontrole úplnosti dle § 71 odst. 8 zákona. Dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.7.2009 byla jako nejvhodnější vybrána nabídka uchazeče ATLAS consulting, spol. s r.o., IČ 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava (dále jen „vybraný uchazeč“). Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.7.2009 podal uchazeč Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), dne 7.8.2009 u zadavatele námitky, ve kterých zpochybnil postup zadavatele při hodnocení nabídek. Po přezkoumání obsahu námitek rozhodl zadavatel dne 17.8.2009 tak, že námitkám nevyhovuje. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 18.8.2009. Navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, a proto podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad obdržel návrh dne 28.8.2009 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

II.  Napadené rozhodnutí

3.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a dne 3.12.2009 vydal rozhodnutí č.j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/2009/540/KKo, ve kterém rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona (výrok I. napadeného rozhodnutí), dále o zastavení správního řízení ve věci návrhu navrhovatele v části, která se týká neurčitého vymezení předmětu veřejné zakázky, pokud jde o minimální obsah právního informačního systému, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou (výrok II. napadeného rozhodnutí) a o tom, že zadavatel není povinen hradit náklady správního řízení (výrok III. napadeného rozhodnutí).

4.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k otázce požadavku odbornosti členů hodnotící komise uvedl, že pokud jde o odbornou způsobilost členů hodnotící komise k hodnocení nabídek, je zadavatel povinen jmenovat hodnotící komisi tak, aby byl zajištěn kvalifikovaný postup při hodnocení nabídek. Zákon přitom požaduje, aby minimálně jedna třetina členů komise měla příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak pouze za předpokladu, že to je odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Vzhledem ke skutečnosti, že v předmětné veřejné zakázce byla požadována dodávka právního informačního systému, pro jehož používání není vzhledem k jeho vlastnostem i určení potřeba specifických znalostí, nepovažoval Úřad za nutné, aby zadavatel v šeřeném případě postupoval podle § 74 odst. 3 zákona věty druhé a jmenoval jako členy hodnotící komise osoby se speciální odbornou způsobilostí.

5.  K postupu zadavatele při hodnocení nabídek Úřad uvedl, že hodnotící komise je při hodnocení nabídek povinna postupovat zejména takovým způsobem, aby byl výsledek hodnocení založen na objektivních hodnotách a aby v případě kvalitativního hodnotícího kritéria bylo subjektivní hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise řádně odůvodněno. Úřad na základě posouzení předložené dokumentace konstatuje, že hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jako odůvodnění přiděleného počtu bodů uvedla tabulku, ve které byly uvedeny právní a související dokumenty spolu s hodnocenými funkcemi právního informačního systému (dále rovněž jen "PIS"), které měli uchazeči v nabízených PIS vyhledat (dokumenty), popř. předvést (funkce). Z této skutečnosti podle Úřadu vyplývá, že hodnotící komise při hodnocení nabídek postupovala v souladu se zadávací dokumentací.

6.  Ohledně navrhovatelem namítaného porušení zásady transparentnosti spočívajícího v postupu hodnotící komise, Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatuje, že podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise provedla hodnocení v daném kritériu způsobem, kdy mj. zjišťovala, zda nabízené PIS nad rámec požadovaného minimálního obsahu obsahují konkrétní dokumenty. Hodnotící komise měla podle zadávací dokumentace ohodnotit přesah obsahu nad minimální požadavky zadavatele, což učinila tím, že vybrala konkrétní zástupce typů dokumentů, které považovala za potřebné pro činnost zadavatele a následně zjišťovala, zda nabízené PIS tyto konkrétní dokumenty obsahují. Výsledek svých zjištění potom hodnotící komise uvedla v tabulce, která je součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a z níž vyplývá, že uvedené hodnotící kritérium bylo toliko kvalitativní (pro výpočet přidělených bodů nebyl použit žádný matematický vzorec) a tabulka tedy nebyla určena k přímému výpočtu získaných bodů, nýbrž sloužila jako odůvodnění počtu přidělených bodů jednotlivým uchazečům. Úřad k tomu uvádí, že pakliže zákon výslovně neuvádí způsob, jakým má být hodnoceno subjektivní hodnotící kritérium, je postup provedený hodnotící komisí akceptovatelný a při hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Obsah PIS“ bylo postupováno v souladu jak se zadávací dokumentací, tak se zákonem.

7.  Ke komisí hodnocenému výskytu připravovaných dokumentů Evropských společenství a  námitce navrhovatele, že tento postup je v rozporu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, Úřad uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil minimální požadovaný obsah PIS a dále že hodnotící komise bude hodnotit přesah obsahu nabízených PIS nad požadovaný minimální obsah, na základě čehož komise při hodnocení nabídek zkoumala míru přesahu obsahu jednotlivých PIS. Skutečnost, že hodnotící komise požadovala po uchazečích vyhledání připravovaných dokumentů Evropské unie, není tedy podle názoru Úřadu v rozporu s podmínkami zadání zakázky. Úřad proto neakceptuje námitku navrhovatele spočívající v tom, že zadavatel v předchozím zadávacím řízení neprojevil o modul „Připravovaná legislativa Evropské unie“ zájem, neboť navrhovateli nic nebránilo, aby jej zadavateli nabídl znovu. Pokud by jej totiž ve své nabídce uvedl, těžko mohl být poškozen, naopak mohl být v zadávacím řízení hodnocen lépe. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že pojem legislativa má v právní teorii dva významy. V širším smyslu spočívá jeho význam v tvorbě práva jako činnosti, druhým významem v užším smyslu je potom výsledek této činnosti (viz např.: Knapp, V., Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995, str. 106). Úřad uvádí, že připravované dokumenty Evropské unie jsou bezpochyby součástí tvorby práva, a tedy i součástí legislativy v jejím širším smyslu.

8.  Pokud navrhovatel dále namítá vyhledávání neexistující směrnice č. 1970/221/ES při posouzení nabídek, Úřad k tomu v napadeném rozhodnutí uvádí, že tato směrnice existuje, avšak pod číslem 70/221/EHS. Podle Úřadu je zřejmé, že hodnotící komise tímto zadáním zkoumala uživatelskou přívětivost vyhledávání v nabízených PIS (čímž Úřad rozumí vyhledání dokumentu i bez znalosti jeho přesného označení). Vzhledem k tomu, že hodnotící komise uvedla číslo směrnice pouze s jiným tvarem roku jejího vydání, Úřad konstatuje, že ani v tomto postupu hodnotící komise neshledal rozpor se zadávací dokumentací ani se zákonem. K hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“ Úřad uvedl, že v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil minimální funkce, které musí nabízené PIS obsahovat a na základě tohoto požadavku potom v rámci hodnocení nabídek hodnotící komise zkoumala jak dodržení minimálních funkcí, tak funkční vlastnosti PIS, které minimální požadavky zadavatele převyšují. Podle provedeného hodnocení v uvedeném kritériu obdržel více bodů PIS, jenž nabízel větší míru přesahů nad minimální požadavky zadavatele, tedy měl požadované funkční vlastnosti více propracovány. Úřad tedy konstatuje, že hodnotící komise postupovala v souladu s podmínkami zadání, když k hodnocení vybrala pouze ty funkční přesahy, které jsou pro zadavatele účelné, neboť zadavatel stanovením okruhu minimálních požadavků na funkce PIS předem oznámil okruh funkcí, které považuje pro svoji činnost za podstatné. Pokud pak měla hodnotící komise při posouzení nabídek účelově vyhledávat jen některé funkce, Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že hodnotící komise pozvala zástupce jednotlivých uchazečů na jednání komise, kde měli předvést příslušné funkční vlastnosti PIS, případě odpovědět na další otázky ze strany hodnotící komise. Podle Úřadu je tedy zřejmé, že hodnotící komise postupovala při hodnocení s náležitou pečlivostí a uchazeči mohli veškeré nabízené funkční vlastnosti i nabízený obsah PIS hodnotící komisi řádně předvést.

9.  K návrhu navrhovatele ohledně nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad uvedl, že navrhovatel mohl pochybnosti o tom, že zadavatel nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky, získat nejpozději při podání nabídky, tj. nejpozději do 12.6.2009. Posledním dnem lhůty pro podání námitek podle § 110 odst. 3 zákona tak byl den 29.6.2009. Navrhovatel ale do tohoto data žádné námitky, které by se týkaly možného pochybení zadavatele při vymezení předmětu veřejné zakázky, zadavateli nepodal a Úřad proto konstatuje, že navrhovatel nedodržel postup uvedený v §110 zákona, jenž je podmínkou pro podání návrhu k Úřadu. V části návrhu, která se týká vymezení předmětu veřejné zakázky, tedy navrhovatel není oprávněnou osobou pro podání návrhu a Úřad proto rozhodl o zastavení řízení v této části, jak je uvedeno ve výroku II. napadeného rozhodnutí.

III.  Námitky rozkladu

10.  Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí Úřadu, kterým bylo podle § 118 zákona správní řízení zastaveno, není v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že se Úřad v napadeném rozhodnutí ztotožnil s postupem zadavatele, aniž by se podrobně zabýval jednotlivými námitkami navrhovatele uvedenými v podaném návrhu a dále s nepravdivými a účelovými tvrzeními zadavatele obsaženými jak ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, tak i v rozhodnutí zadavatele o námitkách, vytýká navrhovatel Úřadu stejná pochybení, která uvedl ve svém návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ze dne 28.8.2009. Navrhovatel má jednoznačně za to, že hodnocení nabídek neproběhlo v souladu se zákonem, a to především s ustanovením § 6 zákona, dle kterého má zadavatel povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Porušení zákona navrhovatel spatřuje zejména v dále uvedených skutečnostech.  

11.  Navrhovatel opětovně napadá způsob provedeného hodnocení nabídek, kdy podle názoru navrhovatele zadavatel nehodnotil nabídky tak, jak stanovil v zadávací dokumentaci, k čemuž však Úřad v napadeném rozhodnutí nepřihlédl. Pokud se týká dílčího hodnotícího kritéria „Obsah PIS“, nepostupovala hodnotící komise odborně tak, aby objektivním způsobem hodnotila přesah nabízených obsahů právních informačních systémů (dále jen „PIS“) nad minimální obsah, ale vybrala zcela konkrétní dokumenty a zkoumala, zda je jednotlivé PIS obsahují, což Úřad shledal ve své podstatě akceptovatelné, s čímž však navrhovatel nesouhlasí. Uvedený postup podle názoru navrhovatele nemůže vést k objektivnímu posouzení skutečných přesahů nad minimální rozsah nabízených PIS.

12.  Podle navrhovatele se hodnotící komise dále nezabývala skutečností, zda obsahem nabízených PIS jsou pouze anotace, právní věty či plné texty a zda právní informační systém obsahuje i rozsudky dalších českých, evropských či mezinárodních soudů tak, jak stanoví zadávací dokumentace, což v rámci napadeného rozhodnutí opomenul i Úřad.

13.  Navrhovatel dále namítá, že hodnotící komise postupovala netransparentně a neobjektivně i při hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“. Hodnotící komise dle názoru navrhovatele nehodnotila výčet funkčních vlastností, jež přesahují minimální rozsah stanovený v zadávací dokumentaci, pomocí kterého by provedla vzájemné srovnání nabízených PIS. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení v rámci uvedeného hodnotícího kritéria provedeno transparentně. K argumentu zadavatele, že hodnotící komise hodnotila pouze ty funkční vlastnosti, které jsou pro zadavatele potřebné a důležité, navrhovatel podotýká, že měl-li zadavatel v úmyslu nějakou funkční vlastnost PIS upřednostnit před ostatními, měl tak učinit již v zadávací dokumentaci. Podle názoru navrhovatele proběhlo hodnocení nabídek způsobem, který je systémově nesprávný, neboť nebyly objektivně zhodnoceny kvantitativní přesahy obsahu ani veškeré funkční vlastnosti PIS, které přesáhly minimální požadavky. Z tohoto důvodu bylo hodnocení provedeno v rozporu se skutečností a s nabídkou navrhovatele. Bodové hodnocení tedy nemůže odpovídat skutečným obsahovým a funkčním vlastnostem nabízeného PIS.

14.  V rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“ navrhovatel opětovně vytýká zadavateli, že hodnotící komise (byť nesprávně) zjistila nedostatek v nabídce navrhovatele (tj. chybějící možnost tvorby záložek a možnost tvorby oblíbených dokumentů), aniž by však nabídku navrhovatele vyřadila, což potvrzuje nekompetentnost a neodbornost hodnotící komise a což  Úřad v napadeném rozhodnutí neřeší.

15.  K provedenému hodnocení nabídek navrhovatel dodává, že obdržené body v dílčích hodnotících kritériích neodpovídají výsledku, který je uveden v tabulce hodnocení, což také s výše uvedenými skutečnostmi svědčí o neobjektivním způsobu hodnocení v neprospěch nabídky navrhovatele.

16.  V souvislosti se jmenováním členů hodnotící komise se navrhovatel neztotožňuje s názorem Úřadu, že k používání PIS není vzhledem k jeho vlastnostem i určení potřeba specifických znalostí a že není nutné, aby zadavatel jmenoval jako členy hodnotící komise osoby se speciální odbornou způsobilostí. Takový přístup nevede podle navrhovatele k objektivnímu hodnocení nabídek, ale k hodnocení osobami, které hodnotí pouze na základě omezeného uživatelského přístupu k hodnocení.

17.  Navrhovatel se rovněž neztotožňuje s názorem Úřadu, že požadavek hodnotící komise na vyhledání neexistujícího dokumentu 1970/221/ES směřoval ke zjištění uživatelské přívětivosti PIS, a pokládá uvedený požadavek za netransparentní a neobjektivní.

18.  Navrhovatel dále nesouhlasí s argumentem Úřadu, že zástupci navrhovatele sami mohli předvést nabízený PIS a že tedy měli být schopni vyhledat hodnotící komisí požadované dokumenty. Zástupci uchazečů byli podle navrhovatele pozváni zadavatelem k předvedení funkčních vlastností právního informačního systému s tím, že jim byl například předložen ze strany hodnotící komise výběr z aktů a dokumentů EU, který obsahoval z velké části pouze návrhy dokumentů EU a jiné dokumenty včetně nesprávně označené směrnice. Hodnotící komise podle názoru navrhovatele požadovala od zástupců jiné aktivity, než na které zněla pozvánka na jednání hodnotící komise. Zástupci navíc odcházeli od hodnotící komise ve 14:15, zatímco celá hodnotící komise zasedala pouze do 14:30, přičemž za tuto dobu stihla provést řádné hodnocení nabídek a zpracovat zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, což ve své podstatě není ani časově možné odborně uskutečnit, čímž se však Úřad ve svém rozhodnutí vůbec nezabývá.

19.  Podle tvrzení navrhovatele pak zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje způsob, jakým jednotliví členové hodnotící komise bodovali uvedená dílčí hodnotící kritéria. V této souvislosti navrhovatel uvádí rozhodnutí Úřadu VZ/S40/05 ze dne 20.5.2005 v němž je uvedeno, že je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala skutečnosti, které vedly členy komise k přidělení konkrétního počtu bodů. To je důležité zvláště u kritérií, jako jsou ta šetřená, jejichž hodnocení záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech členů komise, aby bylo zcela zřejmé, proč právě určitá nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Podle názoru navrhovatele, není-li zpráva zpracována ve smyslu výše uvedených zásad, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení nabídek je netransparentní a nepřezkoumatelné.

20.  Navrhovatel odmítá tvrzení Úřadu, že mu nic nebránilo zařadit do své nabídky i modul připravované legislativy Evropské unie a být tak lépe hodnocen, a to z důvodu, že zařazení či nezařazení některého modulu významně ovlivňuje nabídkovou cenu, přičemž navrhovatel vycházel z deklarovaných dřívějších potřeb zadavatele a nemůže předpokládat změnu jeho potřeb, pokud tuto skutečnost zadavatel neuvede v zadávací dokumentaci.

21.  Navrhovatel proto ze shora uvedených důvodů navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno, nebo aby bylo změněno tak, že se ruší rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, alternativně zadání celé veřejné zakázky.

IV.  Řízení o rozkladu

22.  Správní orgán prvního stupně určil usnesením č.j. ÚOHS-S235/2009/VZ-16573/2009/540/KKo ze dne 22.12.2009 ostatním účastníkům řízení lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu.

23.  Dne 4.1.2010 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu navrhovatele, ve kterém uvádí, že navrhovatel v podaném rozkladu pouze opakuje námitky uvedené v návrhu, se kterými se však Úřad podle jeho názoru v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal. Vybraný uchazeč se s ohledem na skutečnost, že Úřad v napadeném rozhodnutí shledal návrh za podaný neoprávněnou osobou, domnívá, že i podaný rozklad nebyl podán oprávněnou osobou. V ostatním vybraný uchazeč odkazuje na svá vyjádření a stanoviska podaná v průběhu zadávacího řízení. Na základě výše uvedeného se vybraný uchazeč s napadeným rozhodnutím Úřadu ztotožňuje a navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

24.  Dne 11.1.2010 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu, ve kterém zadavatel zcela odkazuje na své rozhodnutí o námitkách ze dne 17.8.2009, kterým námitkám navrhovatele nevyhověl, neboť podle něj hodnotící komise byla ustanovena v souladu se zákonem a na jednotlivých jejích jednáních byl přítomen v souladu s § 75 odst. 3 zákona vždy dostatečný počet členů, jak vyplývá z dokumentace pořízené v souvislosti se zadávacím řízením. Námitkám, které se týkaly hodnocení dílčích hodnotících kritérií „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“, zadavatel též nevyhověl, a to z důvodu, že hodnotící komise v rámci hodnocení nabídek podrobně zkoumala nabízené PIS a dále umožnila uchazečům, aby nabízené PIS předvedli. Hodnotící komise tedy postupovala při hodnocení nabídek s patřičnou odborností a zcela v souladu se zákonem. Zadavatel nevyhověl ani námitce navrhovatele, že hodnotící komise neohodnotila všechny funkční přesahy jím nabízeného PIS. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že v rámci hodnocení hodnotila komise pouze ty přesahy, které jsou pro zadavatele účelné, a nikdo nemůže požadovat, aby zadavatel vybíral dodavatele na základě funkčních přesahů, které nepotřebuje. Minimální požadavky na funkční vlastnosti PIS přitom zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci. K námitce navrhovatele, která se týkala požadavku hodnotící komise na vyhledání směrnice 1970/221/ES, zadavatel uvádí, že hodnotící komise požadovala po uchazečích vyhledání směrnice ES č. 221 z roku 1970 a ponechala na uchazečích, jakým způsobem ji vyhledají. Tímto způsobem hodnotící komise zkoumala uživatelskou přívětivost vyhledávání. Zadavatel neshledal v uvedeném postupu hodnotící komise rozpor se zákonem, a proto odmítl námitku jako nedůvodnou.

25.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

26.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

27.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/2009/540/KKo ze dne 3.12.2009 zastavil správní řízení, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona a proto, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Stejně tak je správné rozhodnutí Úřadu o tom, že zadavatel není povinen hradit náklady správního řízení. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.  K námitkám rozkladu

28.  Předem uvádím, že jsem se v plné míře ztotožnil i s odůvodněním napadeného rozhodnutí. Přestože navrhovatel neuvádí v podaném rozkladu žádné nové skutečnosti, považuji nad rámec jeho odůvodnění za vhodné uvést následující.

29.  K námitce navrhovatele, že se Úřad dostatečně nevypořádal s jednotlivými námitkami uvedenými v jeho návrhu, uvádím, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je seskupeno do kontextových celků obsahujících jednotlivé spolu související námitky navrhovatele ve vztahu k postupu zadavatele v zadávacím řízení, přičemž v těchto celcích se Úřad řádně argumentačně vypořádal se všemi námitkami obsaženými v návrhu. Na základě návrhu Úřad rovněž přezkoumal celé zadávací řízení, a to zejména postup hodnocení nabídek hodnotící komisí v dílčích hodnotících kritériích „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“ včetně odůvodnění přiděleného počtu bodů. Odůvodnění napadeného rozhodnutí tak v tomto ohledu považuji za dostatečné, přehledné a přesvědčivé.

30.  Jestliže navrhovatel opakovaně namítá neodbornost členů hodnotící komise, pak konstatuji, že zadavatel je ve vztahu k odborné způsobilosti členů hodnotící komise k hodnocení nabídek povinen jmenovat hodnotící komisi především tak, aby byl zajištěn kvalifikovaný postup při hodnocení nabídek. Zákon však požaduje příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky u minimálně jedné třetiny členů hodnotící komise pouze za předpokladu, že to je odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Poněvadž v předmětné veřejné zakázce byla požadována dodávka právního informačního systému, pro jehož používání podle Úřadu není vzhledem k jeho povaze i určení potřeba specifických znalostí, Úřad v napadeném rozhodnutí správně konstatuje, že v šetřeném případě není nutné, aby zadavatel postupoval podle § 74 odst. 3 zákona věty druhé a jmenoval jako členy hodnotící komise osoby se speciální odbornou způsobilostí. Nad rámec tohoto poskytovaného odůvodnění dodávám, že Úřadu v žádném případě nepřísluší hodnotit, kdo v dané věci je či není odborníkem, nýbrž pouze přezkoumat správnost postupů provedených zadavatelem v souvislosti se zadávací dokumentací a zákonným rámcem. V tomto směru dále uvádím, že právní informační systém jako takový není primárně určen odborníkům a měl by být ze své podstaty ovladatelný jakýmkoliv uživatelem, který je průměrně zdatný v používání informačních technologií. Z uvedeného pohledu tedy považuji zadavatelem zvolené složení hodnotící komise za vhodné a odpovídající předmětu a složitosti veřejné zakázky a závěry Úřadu v této otázce za správné.

31.  K argumentaci navrhovatele týkající se hodnocení nabídek souhlasně uvádím, že hodnotící komise je povinna respektovat způsob hodnocení nabídek vymezený zadavatelem v zadávací dokumentaci, a zároveň postupovat takovým způsobem, aby byl výsledek hodnocení založen na objektivních hodnotách a aby v případě kvalitativního hodnotícího kritéria bylo subjektivní hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise řádně odůvodněno. Zadavatel v souladu se zákonnými požadavky v  zadávací dokumentaci jednak stanovil minimální obsahové a funkční požadavky na PIS a dále uvedl způsob, jakým bude nabídky uchazečů hodnotit se zřetelem na dílčí hodnotící kritéria „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“ tak, že hodnocení budou podléhat obsah a funkční vlastnosti nabízených PIS, jež přesahují minimální požadavky v zadávací dokumentaci uvedené. Hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jako odůvodnění přiděleného počtu bodů uvedla tabulku, ve které byly uvedeny zkoumané právní a související dokumenty, které měli uchazeči v nabízených PIS vyhledat, spolu s hodnocenými funkcemi PIS, které měli uchazeči v nabízených PIS předvést. Tabulka použitá hodnotící komisí jí přitom posloužila jako odůvodnění přiděleného počtu bodů jednotlivým uchazečům, přičemž z jejího obsahu je bezpochyby zřejmé, které skutečnosti považovala hodnotící komise - v návaznosti na vymezení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci - pro hodnocení nabídek za podstatné.

32.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek potom vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení v uvedeném kritériu způsobem, kdy mj. zjišťovala, zda nabízené PIS nad rámec požadovaného minimálního obsahu obsahují konkrétní dokumenty. Jednalo se jmenovitě o dokumenty z oblasti judikatury, dokumenty z částí C a L Úředního věstníku EU, směrnice a nařízení Rady Evropských společenství, předpisy územně samosprávných celků, dokumenty z Finančního zpravodaje, České národní banky a související literaturu. Jak již bylo uvedeno, měla hodnotící komise podle zadávací dokumentace ohodnotit přesah obsahu nad minimální požadavky zadavatele, čemuž učinila zadost tím způsobem, že vybrala konkrétní zástupce typů dokumentů, které považovala za potřebné pro činnost zadavatele a následně prověřovala, zda PIS nabídnuté jednotlivými uchazeči tyto konkrétní dokumenty obsahují, přičemž výsledek svých zjištění uvedla v tabulce, která tvoří jednu z příloh zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. K námitkám navrhovatele uvedeným v podaném rozkladu podotýkám, že navrhovatel nesprávně vykládá možný způsob použití uvedené tabulky, neboť předpokládá, že součet bodů v této tabulce je roven přidělenému počtu bodů v jednotlivých dílčích hodnotících kritériích. Úřad však v napadeném rozhodnutí podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek správně určil, že hodnotící kritéria měla kvalitativní charakter, neboť pro výpočet přidělených bodů nebyl použit žádný matematický vzorec, a tabulka tedy nebyla určena k přímému výpočtu získaných bodů, nýbrž sloužila jako odůvodnění počtu bodů přidělených jednotlivým uchazečům. Za správný tedy považuji rovněž výklad podávaný Úřadem ohledně faktu, že neuvádí-li zákon explicitně způsob, jakým má být hodnoceno subjektivní hodnotící kritérium, musí být provedený postup hodnotící komise posuzován jako souladný se zadávacími podmínkami.

33.  Pokud pak zadavatel v zadávací dokumentaci specifikoval jako jednu z podmínek zadání minimální požadovaný obsah PIS, přičemž dále uvedl, že hodnotící komise bude hodnotit přesah obsahu nabízených PIS i nad tento požadovaný minimální obsah, nemohu přisvědčit ani námitce navrhovatele, podle které měl být postup hodnotící komise při hodnocení výskytu připravovaných dokumentů Evropských společenství v rozporu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise totiž při hodnocení nabídek zkoumala míru přesahu obsahu jednotlivých PIS zcela v souladu se zadávací dokumentací a ani samotný fakt, že vyhledání jednotlivých připravovaných dokumentů Evropské unie požadovala v rámci prezentací nabízených PIS po samotných uchazečích, rovněž nemůže být v rozporu s podmínkami zadání veřejné zakázky. Když pak navrhovatel namítá, že modul „Připravovaná legislativa Evropské unie“ byl zadavatelem v předcházejícím zadávacím řízení odmítnut jako nepotřebný, nemohu, než přisvědčit závěru Úřadu, že bylo zcela na rozhodnutí zadavatele nabídnout tento modul znovu, obzvláště pak, jestliže byl předem zpraven o tom, že posuzován bude i jakýkoli rozsah nad minimální rámec vymezený zadavatelem. K tomu dodávám, že pokud sám navrhovatel vycházel při přípravě své nabídky z informací získaných v rámci jiného, již dříve zrušeného zadávacího řízení, nemohl spoléhat na to, tyto informace jsou stále aktuální a jeho nabídka tak nebude zatížena případnou vadou, nepřesnými informacemi způsobenou. Z tohoto důvodu musím odmítnout závěr navrhovatele, dle kterého by měly být namítané skutečnosti přičteny k tíži zadavatele. Za oprávněnou a správně provedenou pak považuji rovněž i úvahu Úřadu nad doktrinálními východisky pojmu legislativa, podloženými odbornou literaturou, kdy Úřad uzavírá, že připravované dokumenty Evropské unie jsou bezpochyby součástí tvorby práva, a tedy i součásti legislativy, v jejím širším slova smyslu.

34.  Rovněž tak nemohu přisvědčit námitce navrhovatele ohledně vyhledání neexistující směrnice č. 1970/221/ES, a setrvávám přitom na odůvodnění  uvedeném v napadeném rozhodnutí, neboť vyhledávané směrnice skutečně existuje, bez ohledu na to, jak ji zadavatel pro potřeby zkušebního předvedení uchazeči označil. Ztotožňuji se tedy se stanoviskem Úřadu, podle kterého je zřejmé, že hodnotící komise zkušebním zadáním ověřovala uživatelskou přívětivost a funkcionality vyhledávání v nabízených PIS, tedy mj. i možnost vyhledání dokumentu bez povědomí o jejím přesném označení.

35.  Pokud dále navrhovatel namítá, že zadavatel v rámci hodnocení obsahů PIS nezohlednil, zda jsou v PIS obsaženy celé texty nebo pouze anotace či právní věta, uvádím, že z již citované hodnotící tabulky, jež je přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vyplývá opak - zadavatel tuto skutečnost na vědomí vzal a při hodnocení nabídek k ní odpovídajícím způsobem přihlédl.

36.  V argumentaci navrhovatele stran toho, že hodnotící komise nepostupovala v souladu s podmínkami zadání, když k hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnocení funkčních vlastností PIS, které převyšují minimální požadavky zadavatele, vybrala pouze ty funkční přesahy, které jsou pro zadavatele účelné, rovněž nespatřuji důvod ke konstatování nesprávnosti napadeného rozhodnutí, neboť hodnotící komise v průběhu hodnocení nabídek zkoumala v souladu s podmínkami zadání jak dodržení minimálních funkcí, tak i další funkční vlastnosti PIS, které stanovené minimální požadavky zadavatele převyšují s tím, že s ohledem na provedené hodnocení v tomto dílčím kritériu obdržela více bodů nabídka toho uchazeče, která nabízela větší míru přesahů nad minimální požadavky zadavatele, tzn. měla požadované funkční vlastnosti ve vztahu k potřebám zadavatele propracovány na vyšší úrovni. Zde musím tedy opětovně přisvědčit závěrům napadeného rozhodnutí, neboť hodnotící komise postupovala plně v souladu s podmínkami zadání, když k hodnocení vybrala pouze ty funkční přesahy, které jsou pro zadavatele účelné. Zadávací podmínky totiž bez jakýchkoli pochyb obsahovaly stanovení okruhu minimálních požadavků na funkce PIS včetně toho, že zadavatel dopředu oznámil všem potenciálním uchazečům okruh funkcí, které pro svoji činnost za podstatné považuje. Z uvedeného dále vyplývá, že hodnotící komise stejně tak postupovala při hodnocení nabídek s náležitou pečlivostí a v souladu se zákonem, když umožnila uchazečům řádnou prezentaci veškerých nabízených funkčních vlastností včetně obsahu nabízených PIS a ze stejného důvodu nemohu akceptovat ani tvrzení navrhovatele, že hodnotící komise měla účelově vyhledávat pouze některé funkce a navrhovatele tím poškodit.

37.  Pro úplnost dodávám, že námitku navrhovatele týkající se tvrzené krátké doby trvání jednání hodnotící komise považuji za bezpředmětnou, neboť délka zasedání hodnotící komise se zajisté liší případ od případu a zákon ani žádný jiný právní předpis nestanovuje minimální délku jeho trvání. Kromě toho považuji za bezpředmětnou i další námitku navrhovatele, ve které napadá postup zadavatele, když nevyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení s ohledem na údajné nesplnění podmínek zadání, k čemuž dodávám, že se příčí smyslu správního řízení jako prostředku ochrany dodavatelů před nesprávným postupem zadavatele, aby se v jeho rámci navrhovatel domáhal svého vlastního vyloučení.

38.  K názoru vybraného uchazeče, že podaný rozklad nebyl podán oprávněnou osobou, a to s odkazem na napadené rozhodnutí, kde Úřad shledal námitky navrhovatele směřující k neurčitému vymezení předmětu veřejné zakázky, za podané neoprávněnou osobou, závěrem uvádím, že rozklad je podán oprávněnou osobou, neboť v něm předloženou argumentací směřuje pouze proti hodnocení nabídek a nikoliv proti vymezení předmětu veřejné zakázky.

39.  Ve zbytku odkazuji na obsah napadeného rozhodnutí, s nímž jsem v plném rozsahu ztotožnil.

VI.  Závěr

40.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nenastaly skutečnosti odůvodňující zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  S-Invest CZ s. r. o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

2.  Wolters Kluwer ČR, a.s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3

3.  JUDr. Monika Forejtová, Ph.D., Karlovo nám. 559/28, 120 00 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy