číslo jednací: R138/2010/VZ-18742/2010/310/JS

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15. 9. 2010 podaném zadavatelem –

·  Hlavní město Praha, IČ 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha, za něhož jedná Ing. Radek Svoboda, ředitel odboru správy majetku MHPH, ve správním řízení zast. JUDr. Markem Bánským, advokátem se sídlem AK Bánský & Partneři, IČ 66222061, Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-10303/2010/540/DCh ze dne 1. 9. 2010 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha, učiněných při zadání veřejné zakázky „Pasportizace domů z hlediska odstraňování staré hlukové zátěže“, zadávané v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 12. 2009 pod ev. číslem 60039967 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 12. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 246-352844, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

·  společnost INSET s. r. o., IČ 41187628, se sídlem Novákových 439/6, 180 00 Praha, ve správním řízení zast. Mgr. Zdeňkem Mokrým, bytem Drobného 28b, 602 00 Brno,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-10303/2010/540/DCh ze dne 1. 9. 2010 ve znění opravného usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-14173/2010/540/DCh ze dne 4. 10. 2010

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – Hlavní město Praha, IČ 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha (dále jen „zadavatel“), uveřejnil v souladu s § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21. 12. 2009 pod ev. číslem 60039967 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 12. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 246-352844 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Pasportizace domů  z hlediska odstraňování staré hlukové zátěže“. Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „orgán dohledu“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.

2.  Úřad obdržel návrh od společnosti INSET s. r.o., IČ 41187628, se sídlem Novákových 439/6, 180 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), neboť zadavatel nevyhověl jím podaným námitkám. Tyto námitky směřovaly proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, a to pro nesplnění profesních kvalifikačních předpokladů. V části III.2.1 oznámení o veřejné zakázce zadavatel uvedl, že splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku či výpis z jiné obdobné evidence a doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci, v rozsahu nutném k plnění této veřejné zakázky. V bodě 5.3 zadávací dokumentace týkající se profesních kvalifikačních předpokladů dále zadavatel stanovil, že druhý jmenovaný doklad je dodavatel povinen předložit v rozsahu oprávnění k realitní činnosti a správě a údržbě nemovitostí. Právě naposledy uvedený požadavek označil navrhovatel za nejmarkantnější porušení zákona, neboť nemá bezprostřední vztah k předmětu veřejné zakázky. Z tohoto důvodu se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí o svém vyloučení. Ke dni 9. 4. 2010, kdy Úřad uvedený návrh obdržel, proto podle § 113 zákona oznámil zahájení správního řízení, za jehož účastníky označil zadavatele a navrhovatele.

II.  Napadené rozhodnutí

3.  Dne 1. 9. 2010 vydal orgán dohledu rozhodnutí č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-10303/2010/540/DCh (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že zadavatel nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 50 odst. 3 zákona tím, že neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, a dále § 60 odst. 1 zákona, když vyloučil dodavatele z účasti v zadávacím řízení, přestože tento splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, přičemž takový postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy (výrok I. napadeného rozhodnutí). Jako opatření k nápravě Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 3. 2010 o vyloučení navrhovatele a všechny následující úkony v šetřeném zadávacím řízení (výrok II. napadeného rozhodnutí). V souladu s § 119 odst. 1 zákona a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška) také uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (výrok III. napadeného rozhodnutí). V části týkající se přiměřenosti stanovení profesního kvalifikačního předpokladu ve formě doložení živnostenského oprávnění k činnosti „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“, Úřad správní řízení podle § 114 odst. 3 zákona zastavil, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou (výrok IV. napadeného rozhodnutí).

4.  Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve vyjádřil k otázce oprávnění navrhovatele k podání návrhu. S odkazem na §§ 110 odst. 1 a 3, 111 odst. 2, 113 odst. 2 a § 114 odst. 1 zákona dospěl k závěru, že námitky směřující proti rozhodnutí o vyloučení byly podány řádně a včas. Zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dne 11. 3. 2010 a tuto skutečnost navrhovateli oznámil dne 15. 3. 2010. Navrhovatel podal proti tomuto rozhodnutí námitky ze dne 17. 3. 2010, jež byly zadavateli doručeny dne 23. 3. 2010, tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení. Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele byl Úřadu doručen dne 9. 4. 2010. Lhůta pro podání návrhu podle § 113 odst. 2 zákona uplynula dne 12. 4. 2010, a tedy i návrh byl podán řádně a včas. Podle § 110 odst. 5 zákona je podání řádných námitek podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci. Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, který směřuje proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení, byl podán oprávněnou osobou. Pokud však jde o část návrhu týkající se podmínek zadání, Úřad dospěl k závěru, že návrh v této části oprávněnou osobou podán nebyl. Výše cit. § 110 odst. 3 zákona umožňuje dodavateli podat námitky proti podmínkám zadání ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. Pro posouzení otázky, zda byly námitky podány včas, je určující okamžik počátku běhu lhůty. Počátek běhu lhůty je určen subjektivně, tj. od okamžiku, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona osobně dozví, přičemž nejzazším možným okamžikem, kdy se stěžovatel mohl o domnělém porušení zákona dozvědět, je konec lhůty pro podání nabídek. Tento časový okamžik musí stěžovatel do námitek výslovně uvést, aby prokázal, že námitky byly podány včas. Neuvede-li stěžovatel okamžik rozhodný pro určení počátku běhu lhůty výslovně do námitek, je zadavatel oprávněn podané námitky odmítnout. Úřad uvádí, že navrhovatel se mohl o způsobu stanovení profesních kvalifikačních kritérií dozvědět nejpozději při podání nabídky, tj. dne 1. 2. 2010. Posledním dnem patnáctidenní lhůty pro podání námitek vůči výše uvedeným bodům by tedy byl den 16. 2. 2010. Úřad z dokumentace k veřejné zakázce zjistil, že navrhovatel námitky ve stanovené lhůtě nepodal. S odkazem na zásadu procesní ekonomie však orgán dohledu posoudil z moci úřední rovněž skutečnosti, které v podaném návrhu nebylo možno uplatnit. Jedná se zejména o otázku stanovení profesních kvalifikačních předpokladů, která je pro posouzení postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky nezbytná.

5.  Ke stanovení odpovídající úrovně profesních kvalifikačních předpokladů Úřad s odkazem na § 50 odst. 1 a 3 a § 54 písm. b) zákona a na bod 5.3. zadávací dokumentace uvedl, že obsahová náplň živnosti „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“ je upravena v příloze č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "nařízení vlády"). Podle tohoto nařízení vlády je náplní výše uvedené živnosti "nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje, prodej nemovitostí, zprostředkování nákupu, prodeje a pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor". Správa a základní údržba nemovitostí pro třetí osoby, zejména administrativní zajištění řádného provozu nemovitostí, domovnická činnost, úklid bytů a nebytových prostor, čištění interiérů a exteriérů budov, čištění oken, úklid chodníků a podobně. Obsahem činnosti však není krátkodobé ubytování osob v ubytovacích zařízeních, v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci. Obsahem činnosti dále není čištění exteriérů budov vodní párou, pískem a podobně, opravy a údržba nemovitostí vyžadujících řemeslnou zručnost nebo zvláštní odbornou kvalifikaci (například opravy výtahů, zednické, obkladačské, pokrývačské, instalatérské, elektroinstalatérské práce, chemické čištění koberců a textilií). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že živnostenské oprávnění k této činnosti se skládá ze dvou částí – jednak z oprávnění k nákupu, prodeji či pronájmu nemovitostí a jejich zprostředkování, a jednak z oprávnění ke správě a základní údržbě nemovitostí pro třetí osoby. Zadavatel vymezil předmět šetřené veřejné zakázky v bodě 2 zadávací dokumentace. Předmětem šetřené veřejné zakázky je pasportizace nemovitostí z hlediska staré hlukové zátěže, tj. zejména zjišťování a zaznamenávání vybavenosti objektů, jejich technických parametrů, stavu, apod. Zadavatel dále v zadávací dokumentaci uvedl, že pasportizace bude prováděna bez kontaktu s vlastníkem objektu. Ve vztahu k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatoval, že požadavek zadavatele, aby uchazeč disponoval pouze oprávněním k realitní činnosti, není stanoven v odpovídajícím rozsahu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Dané oprávnění sice souvisí s předmětem šetřené veřejné zakázky, ale dodavatelé mohou kvalifikaci v daném případě prokázat i jiným oprávněním vydaným specificky na tyto činnosti. Pro řádné plnění šetřené veřejné zakázky je rozhodné, zda je dodavatel oprávněn vykonávat činnost stanovenou zadavatelem v předmětném zadávacím řízení přímo ve vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. pasportizaci. Podle § 44 odst. 1, věty druhé zákona přitom za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, odpovídá tedy i za vymezení předmětu veřejné zakázky, ke kterému bude následně požadovat prokazování splnění kvalifikace dodavatelů v souladu se zákonem. Živnostenský list k činnosti „Pasportizace a dokumentace“ byl navrhovateli udělen dne 24. 9. 1998. Pasportizací se v rámci posouzení veřejné zakázky rozumí zejména zjišťování a zaznamenávání vybavenosti objektů, jejich technických parametrů, stavu, apod. Obecně jde tedy o technickou inventuru a evidenci objektů, přičemž předmět takové inventury se nevztahuje výlučně na nemovitosti, ale i na jiný hmotný majetek. S pasportizací pak nutně souvisí dokumentace zjištěného stavu objektů, tj. shromáždění informací a jejich uchování pro další účely. Lze tedy dospět k závěru, že živnostenský list na činnost „Pasportizace a dokumentace“ pokrývá předmět šetřené veřejné zakázky v rozsahu, v jakém ho v oznámení o veřejné zakázce vymezil zadavatel. Zadavatelem požadovaný rozsah profesních kvalifikačních předpokladů neodpovídá předmětu veřejné zakázky, a proto nesplnil povinnost stanovenou v § 50 odst. 3 zákona tím, že neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

6.  Co se týče splnění kvalifikačních předpokladů, s odkazem na § 51 odst. 4, § 60 odst. 1 a § 127 odst. 1 písm. b) zákona, orgán dohledu shrnul, že z dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že navrhovatel předložil zadavateli nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Součástí nabídky byl výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „výpis ze seznamu“) ne starší než 90 dnů k poslednímu dni lhůty pro podání nabídek. V bodě 3.2 výpisu ze seznamu je mezi oprávněními k podnikání, uveden také živnostenský list, ev. č. 310002-238298-02, na činnost „Pasportizace a dokumentace“, vydaný Městskou částí Praha 8 dne 24. 9. 1998. Navrhovatel nad rámec výpisu ze seznamu v nabídce doložil úředně ověřenou kopii výše uvedeného živnostenského oprávnění. S odkazem na argumentaci uvedenou v bodě 38 tohoto rozhodnutí z výše uvedeného vyplývá, že doklady předložené navrhovatelem plně pokrývají předmět šetřené veřejné zakázky. Navrhovatel kromě toho uzavřel smlouvu se subdodavatelem, podle které se subdodavatel zavazuje poskytnout navrhovateli „plnění části chybějící kvalifikace dle § 54 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. – živnostenský list v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky v ověřené kopii: a) realitní činnost, b) správa a údržba nemovitostí“, s nimiž bude navrhovatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky. Z takto formulovaného závazku subdodavatele jasně nevyplývá jeho závazek poskytnutí plnění navrhovateli určené k plnění veřejné zakázky navrhovatelem, nýbrž pouze závazek, že navrhovatel bude oprávněn disponovat s oprávněními k podnikání (příslušnými živnostenskými listy). Pokud by navrhovatel tuto část kvalifikace prokazoval pouze na základě výše uvedené subdodavatelské smlouvy, nesplňovala by smlouva požadavky uvedené ve výše cit. § 51 odst. 4 zákona a zadavatel by byl oprávněn, resp. povinen, jej pro nesplnění kvalifikace vyloučit. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v nabídce předložil vlastní oprávnění k podnikání, které pokrývá předmět šetřené veřejné zakázky (jednak v rámci výpisu ze seznamu a jednak samostatně, v úředně ověřené kopii), profesní kvalifikační předpoklady v celém rozsahu prokázal vlastními silami, nesprávně formulovaný závazek ze subdodavatelské smlouvy na prokázání splnění této části kvalifikace nemá vliv. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel byl povinen výpis ze seznamu uznat jako prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů na základě výše cit. § 127 odst. 1 písm. b) zákona. Výpis ze seznamu je rovnocenným dokladem k prokazování splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů v příslušném rozsahu. Závěrem se Úřad vyjádřil v tom směru, že zákon sice připouští, aby zadavatel vyzval uchazeče k objasnění dokladů a informací, avšak z pohledu zákona se jedná pouze o možnost zadavatele, nikoliv jeho povinnost, a to za současného dodržení zásad zadávacího řízení podle § 6 zákona. Nevyzvání k objasnění informací uchazečem dle § 59 odst. 4 zákona samo o sobě nezakládá porušení zákona ze strany zadavatele. Existují-li ale nejasnosti v předložených dokladech o kvalifikaci (příp. jiné nejasnosti v nabídce), a tedy pochybnosti o oprávněnosti vyloučení uchazeče, který takovou nabídku předložil, je povinností zadavatele (a rovněž v jeho zájmu z hlediska prevence podávání námitek proti úkonům zadavatele), aby tyto pochybnosti odstranil. Ustanovení § 60 odst. 2 zákona totiž ukládá zadavateli povinnost nejen bezodkladně vyloučení uchazeči písemně oznámit, ale uvést i důvod vyloučení. Nemůže se však jednat o nějaký domnělý důvod, ale důvod, který je reálně podložen. Na základě výše uvedeného proto Úřad konstatuje, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 60 odst. 1 zákona, když vyloučil dodavatele z účasti v zadávacím řízení, přestože splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

7.  K požadavku na doložení nabídky ve více kopiích Úřad konstatoval, že požadavek zadavatele nebyl učiněný v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) příp. g) zákona. Zřejmým účelem požadavku na doložení kopií nabídek je přenesení administrativní zátěže a souvisejících nákladů na dodavatele. Podle § 153 zákona nese každý z účastníků zadávacího řízení, tj. jak zadavatel, tak dodavatelé, své náklady v souvislosti se zadávacím řízením sám a zadavatel tedy nesmí přenášet své náklady, které může případné kopírování nabídek přinést, na dodavatele. Vzhledem k tomu, že z dokumentace k šetřené veřejné zakázce nevyplývá, že by tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť žádný z uchazečů nebyl z tohoto důvodu ze zadávacího řízení vyloučen, považoval Úřad upozornění na pochybení zadavatele za postačující.

8.  K uloženému nápravnému opatření a k možnosti ovlivnění pořadí nabídek Úřad uvedl, že skutečnost, že nabídka navrhovatele nebyla v důsledku vyřazení vůbec předmětem hodnocení, přičemž předmětem hodnocení být měla, mohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Při rozhodování podle § 118 zákona ve znění pozdějších předpisů je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti a stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k rozsahu pochybení zadavatele, kdy neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky a vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení přesto, že splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musel Úřad zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všechny následující úkony. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil tohoto pochybení již v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, nemohlo mít toto jeho pochybení vliv na okruh dodavatelů, kteří mohli podat nabídku, a proto toto jednání zadavatele Úřad neshledal jako důvod pro zrušení celého zadávacího řízení. V návaznosti na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. napadeného rozhodnutí.

III.  Námitky rozkladu

9.  Proti rozhodnutí orgánu dohledu č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-10303/2010/540/DCh ze dne 1. 9. 2010 byl Úřadu doručen rozklad zadavatele, a to do jeho výroku III. Ve vztahu k výrokům I., II. a IV. se zadavatel práva na podání rozkladu vzdal.

10.  V textu podaného rozkladu však zadavatel znovu namítá, že návrh byl v plném rozsahu nedůvodný, a proto mělo být správní řízení zastaveno. Úřad byl formálně povinen zadávací řízení zahájit podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zadavatele o této skutečnosti informovat a umožnit mu se k věci vyjádřit. Bez těchto formálních procesních úkonů nemohlo zadavateli být uloženo nápravné opatření. Samo odůvodnění povinnosti k náhradě nákladů řízení je nesrozumitelné, neboť uložení této povinnosti je odůvodněno zrušením zadávacího řízení, což je však v příkrém rozporu s výrokem napadeného rozhodnutí. Zadavatel dále s odkazem na § 50 odst. 3 zákona trvá na tom, že jeho požadavek na živnostenské oprávnění k realitní činnosti, správě a údržbě nemovitostí pro třetí osoby s předmětem veřejné zakázky souviselo. Pokud je v odůvodnění uvedeno, že dodavatelé mohou kvalifikaci prokázat i jiným oprávněním, pak zadavatel s tímto názorem souhlasí a odkazuje na svoji odpověď na žádost navrhovatele o dodatečnou informaci, kdy jasně vyjádřil, že ke splnění kvalifikačního předpokladu bude postačovat i předložení jiného živnostenského oprávnění k provádění veškerého předmětu veřejné zakázky, a tím připustil doložení kvalifikačního dokladu způsobem, o němž hovoří Úřad v napadeném rozhodnutí. Ani tvrzené porušení § 54 písm. b) zákona nepovažuje zadavatel za řádně odůvodněné. Jeho požadavek byl na místě proto, že živnostenské oprávnění předložené navrhovatelem současná právní úprava nezná a obsah této živnosti není žádným právním předpisem vymezen. Bez předložení dalších dokladů tedy nelze posoudit, zda mohl být kvalifikační předpoklad splněn, navíc z předložené nabídky není zřejmé, kterým z více živnostenských oprávnění chtěl navrhovatel požadovaný kvalifikační předpoklad splnit. Z podané nabídky vyplývalo, že jej chtěl splnit za pomoci subdodavatele. Po zadavateli nelze požadovat, aby zkoumal obsahové náplně jednotlivých živností, včetně těch, u kterých náplň nelze z platných právních předpisů vůbec dovodit. Tím se ani Úřad v napadeném rozhodnutí nezabýval. Závěrem zadavatel popírá, že by požadoval předložit nabídku v pěti vyhotoveních, protože reálně požadoval pouze jeden originál a jednu kopii. 

11.  Z výše uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu zrušil výrok III. napadeného rozhodnutí v plném rozsahu.

IV.  Řízení o rozkladu

12.  Správní orgán prvního stupně určil usnesením č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-14147/2010/540/DCh ze dne 23. 9. 2010 navrhovateli lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí k podanému rozkladu nevyjádřil.

13.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

14.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

15.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ÚOHS-S113/2010/VZ-10303/2010/540/DCh ze dne 1. 9. 2010 ve znění opravného usnesení č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-14173/2010/540/DCh ze dne 4. 10. 2010, rozhodl, že zadavatel nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 50 odst. 3 zákona tím, že neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, a § 60 odst. 1 zákona, když vyloučil dodavatele z účasti v zadávacím řízení, přestože splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, za což jako opatření k nápravě podle § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele a všechny následující úkony v šetřeném zadávacím řízení a zadavateli v souladu s § 119 odst. 1 zákona a § 1 odst. 1 vyhlášky uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč, a tím, že v části týkající se přiměřenosti stanovení profesního kvalifikačního předpokladu ve formě doložení živnostenského oprávnění k činnosti „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“, správní řízení podle § 114 odst. 3 cit. zákona zastavil, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.  K námitkám rozkladu

16.  Jak vyplývá z podaného rozkladu, zadavatel se na jednu stranu výslovně vzdává práva na podání rozkladu vůči výrokům I., II. a IV. napadeného rozhodnutí a svůj rozklad směřuje výhradně proti jeho výroku III. (tj. proti uložené povinnosti uhradit náklady správního řízení ve výši 30 000 Kč), přesto však neuvádí žádné skutečnosti a argumenty směřující proti uložené povinnosti uhradit náklady správního řízení a fakticky brojí výhradně proti meritorním závěrům o spáchaném porušení § 50 odst. 3  a § 60 odst. 1 zákona, tj. proti způsobu stanovení profesních kvalifikačních předpokladů a proti neoprávněnému vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Veden ustanovením § 37 odst. 1 správního řádu, podle něhož se podání posuzuje podle svého skutečného obsahu, se tedy i přes rozpornost podaného rozkladu, z důvodu procesní opatrnosti, níže stručně vyjadřuji i k výrokům I., II. a IV. napadeného rozhodnutí. Upozorňuji však zároveň na ustanovení § 81 odst. 2 správního řádu, podle něhož nemá právo podat odvolání ten účastník, který se tohoto práva vzdal. Dále konstatuji, že podle § 82 odst. 3 správního řádu, pokud odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci.

17.  K uložené povinnosti uhradit náklady správního řízení uvádím, že pokud Úřad rozhodl o nápravném opatření ve formě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele, byl podle § 119 zákona také povinen rozhodnout o nákladech řízení v souladu s § 1 odst. 1 vyhlášky. Podle naposledy citovaného ustanovení je zadavatel povinen uhradit paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč. Odůvodnění nákladů řízení se sice neshoduje s výrokem II. napadeného rozhodnutí, neboť v odůvodnění Úřad použil nesprávnou formulaci důvodu, na základě kterého je zadavateli povinnost úhrady nákladů uložena, avšak tuto zřejmou nesprávnost ve smyslu § 70 správního řádu orgán dohledu napravil opravným usnesením č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-14173/2010/540/DCh ze dne 4. 10. 2010. Toto administrativní pochybení nemělo vliv na stanovení výše nákladů řízení, neboť z pohledu vyhlášky je nerozhodné, zda Úřad zrušil jen jednotlivý úkon, či zda zrušil celé zadávací řízení. Vzhledem tedy k tomu, že zadavatel žádné konkrétní námitky vůči uložené povinnosti uhradit náklady správního řízení nevznesl, neshledal jsem důvod pro zrušení výroku III. napadeného rozhodnutí.

18.  Co se týče namítaného nedostatku oprávnění navrhovatele k podání návrhu, zabýval se jím orgán dohledu dostatečně. Dospěl sice k závěru, že návrh byl v části namítaného pochybení zadavatele týkajícího se podmínek zadání podán opožděně, a proto v této části řízení zastavil (viz výrok IV. napadeného rozhodnutí). Jak bylo ale také v napadeném rozhodnutí uvedeno, přezkoumání profesních kvalifikačních předpokladů bylo nutné provést s ohledem na jinou části návrhu, která se týkala tvrzeného neoprávněného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Nebylo tedy na místě zahajovat nové řízení z moci úřední, jak se zadavatel domnívá. Po celou dobu správního řízení měli účastníci možnost se k věci vyjádřit, nadto zadavatel neuvedl, jaký konkrétní dopad do jeho práv měl zvolený procesní postup Úřadu mít.

19.  Taktéž nesouhlasím s tvrzením, že Úřad nesrozumitelně či nedostatečně odůvodnil, proč měl zato, že se zadavatel dopustil porušení § 50 odst. 3 zákona, když neomezil rozsah požadované kvalifikace na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Požadavek na „oprávnění k realitní činnosti a správě a údržbě nemovitostí“ nijak nesouvisel s předmětem veřejné zakázky, kterým je zpracování pasportizace domů, kterýžto závěr je v odůvodnění napadeného rozhodnutí srozumitelně a přezkoumatelně vypořádán. V podrobnostech mi proto nezbývá, než odkázat na obsáhlé odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se v plném rozsahu ztotožňuji.

20.  Co se týče poslední námitky, že zadavatel nepožadoval předložení nabídky v pěti vyhotoveních, odkazuji na opravné usnesení č. j. ÚOHS-S113/2010/VZ-14173/2010/540/DCh ze dne 4. 10. 2010, kterým byla tato další zřejmá nesprávnost uvedena v souladu se správním řádem na pravou míru.

VI.  Závěr

21.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

22.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  JUDr. Marek Bánský, AK Bánský & Partneři, Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha

2.  Mgr. Zdeněk Mokrý, Drobného 28b, 602 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy