číslo jednací: R12/2010/VZ-9020/2010/310/PMo

Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 5.2.2010 navrhovatelem –

·  společností RPIC-ViP s.r.o., se sídlem Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory,  IČ 25826051, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 19.10.2009 zastoupené  Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem AK Kindl a partneři, se sídlem K Safině 669, 149 00 Praha 4 – Hrnčíře, 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18.1.2010,  č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu, o přezkoumání úkonů zadavatele –

České republiky – Úřadu práce v Ostravě, se sídlem 30. dubna 3130/2c, 701 60 Ostrava - Moravská Ostrava a Přívoz, IČ 00560871, jejímž jménem jedná Ing. arch. Yvona Jungová, ředitelka, 

jehož dalším účastníkem správního řízení je společnost –

·  COFET, a.s., se sídlem Vyšehradská 320/49, 128 00 Praha 2, IČ 60916621, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 13.3.2009 zastoupena JUDr. Petrem Fialou, advokátem se sídlem Mezníkova 273/13, 616 00 Brno – Žabovřesky, 

učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Výběr dodavatele služeb na realizaci projektu: Start“, zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 10.7.2009 pod evidenčním číslem 60033584 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11.7.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 131-191543,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona   č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18.1.2010, č.j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Česká republika – Úřad práce v Ostravě, se sídlem 30. dubna 3130/2c, 701 60 Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz, IČ 00560871, jejímž jménem jedná Ing. arch. Yvona Jungová, ředitelka (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému  o veřejných zakázkách dne 10.7.2009 pod evidenčním číslem 60033584 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11.7.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 131-191543 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Výběr dodavatele služeb na realizaci projektu: Start“ (dále jen „veřejná zakázka“).  

2.  V čl. 3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že projekt Start bude realizován na celém území Moravskoslezského kraje, tj. v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město s tím, že povinností dodavatele je vytvořit v každém okrese minimálně jedno středisko – kontaktní místo pro individuální schůzky a školení účastníků projektu.

3.  Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, a to podle následujících dílčích hodnotících kritérií: 1. "Celková výše nabídkové ceny" (s vahou 70 %), 2. "Akceptace smluvní povinnosti uchazeče zprostředkovat sjednání pracovních míst pro účastníky projektu ve smyslu zadávací dokumentace nad rámec základní povinnosti dle zadávací dokumentace (tj. pro více než 500 účastníků projektu) bez příspěvku ke mzdám" (s vahou 20 %) a 3. "Akceptace smluvní povinnosti uchazeče vytvořit střediska pro účastníky projektu ve smyslu zadávací dokumentace nad rámec základní povinnosti dle zadávací dokumentace" (s vahou 10 %). 

4.  Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel pět nabídek. Z protokolu o otevírání obálek  s nabídkami ze dne 21.8.2009 vyplývá, že všechny nabídky vyhověly kontrole úplnosti.  Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 1.9.2009 vyplývá, že byly vyřazeny nabídky dvou uchazečů. Další dva uchazeči – uchazeč bfz o.p.s., se sídlem Provaznická 425/16, 350 02 Cheb, IČ 27966119, za niž jedná Herbert Karl Loebe, předseda správní rady, a Werner Max Lindig, člen správní rady (dále jen "bfz") a uchazeč COFET, a.s., se sídlem Vyšehradská 320/49, 128 00 Praha 2, IČ 60916621, za niž jedná Ing. Bc. Ivan Noveský, předseda představenstva (dále jen "vybraný uchazeč"), byli požádáni o písemné objasnění předložených informací a dokladů a předložení dalších dodatečných informací a dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Z protokolu o dokončení posouzení kvalifikace ze dne 9.9.2009 pak vyplývá, že nabídka uchazeče bfz byla vyřazena s tím, že zadavatel rozhodl  o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal uvedený uchazeč námitky, kterým zadavatel nevyhověl.

5.  Z protokolu o posouzení nabídek ze dne 9.9.2009 vyplývá, že hodnotící komise vyřadila nabídku uchazeče RPIC-ViP s.r.o., se sídlem Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory, IČ 25826051, za niž jedná Mgr. Zdeněk Karásek, jednatel, Ing. Marek Gavenda, jednatel, Ing. Petr Szotkowski, jednatel, a Ing. Marcela Vondráková, jednatelka (dále jen "navrhovatel"), z důvodu, že obsahuje rozpor v údaji, který je předmětem hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu "akceptace smluvní povinnosti uchazeče vytvořit střediska pro účastníky projektu ve smyslu zadávací dokumentace nad rámec základní povinnosti dle zadávací dokumentace".

6.  Z protokolu o hodnocení nabídek a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (oboje ze dne 9.9.2009) vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče splnila při posouzení dle ustanovení § 76 odst. 1 zákona všechny požadavky s tím, že zadavatel dne 23.9.2009 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Dne 14.9.2009 obdržel zadavatel od navrhovatele dokument označený jako "oprava zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení nabídky", v němž mu sděluje, že opravuje svoji nabídku, a to konkrétně chybu v psaní, resp. překlep v čl. 8.13 návrhu smlouvy, kde číslo 5 nahrazuje číslem 7. Zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dne 22.9.2009. Oznámení o této skutečnosti mu bylo doručeno dne 24.9.2009 s tím, že proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel dopisem ze dne 5.10.2009 námitky, které byly zadavateli doručeny dne 6.10.2009. Zadavatel námitkám po jejich přezkoumání částečně vyhověl, když opravil odkazy na ustanovení zákona uvedená  v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Rozhodnutí o námitkách ze dne 9.10.2009 pak bylo navrhovateli doručeno dne 13.10.2009. Jelikož se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele  o námitkách neztotožnil, podal dopisem ze dne 19.10.2009 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 

7.  Úřad obdržel předmětný návrh dne 20.10.2009 a tímto dnem tak bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-14728/2009/540/VKu ze dne 12.11.2009. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS–S301/2009/VZ-14736/2009/540/VKu z téhož dne stanovil účastníkům řízení lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy  a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 16.11.2009 pak Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-14745/2009/540/VKu, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v daném zadávacím řízení. 

  Napadené rozhodnutí

8.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 18.1.2010 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu, kterým v souladu s ust. § 118 zákona zastavil předmětné správní řízení, protože byl potvrzen postup zadavatele, který vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť z jeho nabídky nebylo zřejmé, zda se navrhovatel chtěl zavázat k vytvoření 5 nebo 7 středisek, přičemž vzájemně rozporné údaje nelze považovat za zjevnou početní chybu ve smyslu ust.  § 76 odst. 1 zákona. Ve výroku II. Úřad rozhodl, že podle ustanovení § 119 odst. 2 zákona a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona, zadavatel není povinen hradit náklady řízení. 

9.  V odůvodnění Úřad uvedl, že podle ust. § 76 odst. 1 zákona posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona s tím, že nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. Hodnotící komise pak může podle ust. § 76 odst. 3 zákona v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky.

10.  Úřad poté v odůvodnění výroku prvostupňového rozhodnutí poznamenal, že zákon výslovně upravuje postup hodnotící komise pouze ve vztahu ke "zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu" s tím, že aby byl naplněn znak "zjevnosti" početní chyby, musí se jednat o takovou početní chybu, kterou je hodnotící komise schopna zjistit a opravit sama bez jakékoliv součinnosti daného uchazeče. V této souvislosti dále poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen "NSS") č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7.4.2004, v němž konstatoval, že "uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby, tj. např. na zmiňované chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče a není na místě, aby komise ověřovala a vyjasňovala informace deklarované uchazeči v nabídkách". 

11.  Úřad následně konstatoval, že nabídka navrhovatele obsahuje vzájemně rozporné údaje  s tím, že v dané části není jednoznačná a srozumitelná. Rozpor v údajích v nabídce navrhovatele pak nelze považovat za zjevnou početní chybu ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona, poněvadž se v daném případě nejedná o početní chybu, kterou by hodnotící komise mohla odstranit sama bez součinnosti navrhovatele. Doplnil, že pouze na základě skutečnosti, že navrhovatel v příslušných částech své nabídky uvedl ve dvou případech číslo 7 a v jednom případě číslo 5, nelze dospět k jednoznačnému závěru, zda se navrhovatel chtěl zavázat k vytvoření sedmi nebo pěti středisek nad požadovaný minimální počet. Danou nesprávnost je podle Úřadu třeba podřadit pod chyby v psaní, na které nelze aplikovat výše uvedené ustanovení zákona.

12.  Úřad v napadeném rozhodnutí podotkl, že hodnotící komise (resp. zadavatel) postupoval zcela v souladu se zákonem, když nepřihlédl k dokumentu označenému jako "oprava zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení nabídky" (který byl zadavateli doručen až 25. den po uplynutí stanovené lhůty). Postup zadavatele tak nelze považovat za porušení zákona, a to ani za porušení zásad uvedených v ust. § 6 zákona. Za porušení zde uvedených zásad by dle Úřadu bylo naopak možné označit postup zadavatele, pokud by na základě obdržené opravy uchazeče jeho nabídku jakkoliv doplňoval nebo měnil, poněvadž zákon takový postup neumožňuje. Zmíněné jednání zadavatele by bylo možné označit za rozporné se smyslem  a účelem právní úpravy, jímž je zejména zabezpečení co největší transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Poté Úřad odkázal na ust. § 82 odst. 2 zákona, podle něhož zadavatel uzavře smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32 zákona s tím, že návrh smlouvy vybraného uchazeče musí odpovídat podmínkám zadání. Doplnil, že změna či doplnění je přípustná pouze u údajů ryze formálního charakteru. 

13.  Následně Úřad v rozhodnutí uvedl, že podle ust. § 76 odst. 6 zákona veřejný zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena s tím, že vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Podle ust. § 111 odst. 1 zákona pak zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí s uvedením důvodu o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

14.  Úřad poznamenal, že zadavatel setrval na své původní argumentaci uvedené v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22.9.2009 i v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 9.10.2009. Odůvodnění, které bylo součástí pozdějšího rozhodnutí, bylo pouze rozšířeno a doplněno dalšími argumenty. Dále podotkl, že zadavatel v něm nad rámec původní argumentace uvádí zejména další možnost, jak lze chápat chybu v nabídce navrhovatele, a sice jako nesplnění povinnosti stanovené  v zadávacích podmínkách. Dle Úřadu lze přisvědčit názoru zadavatele, že důvody uváděné  v obou rozhodnutích nemusí být nutně zcela totožné již proto, že rozhodnutí o námitkách reaguje na konkrétní argumentaci doručených námitek. Úřad proto v prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zcela zásadně a účelově změnil svoji argumentaci. Vzápětí Úřad danou otázku uzavřel konstatováním, že předmětná odůvodnění obou rozhodnutí zadavatele (tedy jak odůvodnění rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, tak odůvodnění rozhodnutí o námitkách) považuje za argumentačně slučitelná. 

II.   Námitky rozkladu

15.  Úřad obdržel proti shora uvedenému rozhodnutí dne 5.2.2010 rozklad, v němž navrhovatel napadá předmětné rozhodnutí. V podaném rozkladu namítá, že Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje na rozsudek NSS č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7.4.2004, jehož závěry však na daný případ nelze vztáhnout. Dle něj se jedná o skutkově odlišný případ, kdy uchazeč uvedl ve své nabídce smluvní pokutu ve výši 10 000,- Kč místo 100 000,- Kč. NSS následně konstatoval, že se nemohlo jednat o zjevnou početní chybu, kterou by byla hodnotící komise schopna zjistit sama bez jakékoli součinnosti s uchazečem, když mělo jít výlučně o částku vypočtenou z ceny zakázky, což ani jedna z výše uvedených hodnot nebyla. Navrhovatel zdůrazňuje, že podle názoru soudu je zjevnou početní chybou ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona taková chyba, kterou je zadavatel schopen opravit bez součinnosti s uchazečem, tj. chyba, kterou je možné dovodit např. z obsahu samotné nabídky jako celku.

16.  Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že jeho zjevný úmysl zavázat se k vytvoření 7 středisek nad rámec požadavku zadávací dokumentace v daném případě vyplývá jak z čl. 3.3 návrhu smlouvy, tak i z kapitoly č. 12 jeho nabídky. Zadavatel (resp. hodnotící komise) byl tedy objektivně schopen i bez bližší součinnosti navrhovatele opravit zjevnou početní chybu uvedenou v čl. 8.13 návrhu smlouvy. Na závěr této námitky navrhovatel poznamenal, že těmito skutečnostmi se předmětný případ odlišuje od případu řešeného soudem ve výše uvedeném rozhodnutí.

17.  Následně konstatuje, že výklad zákona ze strany Úřadu je jednostranný a vysoce formalistický. V této souvislosti vyjadřuje svůj nesouhlas s interpretací ustanovení § 76 odst. 1 a 3 zákona uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podotýká, že veřejná zakázka, jejíž charakter posuzoval ve výše uvedeném rozhodnutí NSS, byla zadána podle zákona  č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nedával hodnotící komisi možnost požádat uchazeče v případě nejasností o písemné vysvětlení nabídky. Navrhovatel se vzhledem k této skutečnosti domnívá, že hodnotící komise měla povinnost využít své možnosti dané jí ustanovením § 76 odst. 3 zákona.

18.  Navrhovatel dále uvádí, že splnil veškeré zadávací podmínky stanovené zadavatelem. Poté doplňuje, že zadavatel požadoval zřízení minimálně šesti středisek. V čl. 3.3 návrhu smlouvy se navrhovatel zavázal ke zřízení sedmi dalších středisek s tím, že celkem tak zamýšlel zřídit třináct středisek. V případě, že by zadavatel nepovažoval uvedení čísla 5 v čl. 8.13 návrhu smlouvy za zjevnou početní chybu, znamenalo by to, že se navrhovatel zavázal ke zřízení těchto pěti středisek nad rámec požadovaného počtu, celkem tedy jedenácti středisek.  I v tomto případě by tedy navrhovatel zadávací podmínky splnil. Navrhovatel tak poznamenává, že dle jeho názoru Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí tuto část argumentace zcela opomenul a prokazatelně tak postupoval v rozporu s ustanovením § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Vzápětí podotýká, že rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení z účasti v zadávacím řízení ani rozhodnutí o podaných námitkách nepovažuje za řádně odůvodněná.

19.  Navrhovatel v rámci další námitky směřující k odkazu Úřadu na ust. § 82 odst. 2 věty druhé zákona (podle něhož zadavatel uzavře smlouvu v souladu s návrhem obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32 zákona) konstatuje, že pokud by zadavatel postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, zejména pak v souladu  s jeho ustanoveními § 6 a § 76, pak by nebylo přihlíženo k výše popsané zjevné početní chybě v nabídce nebo by tato chyba byla na základě písemné žádosti ve smyslu ust. § 76 odst. 3 zákona navrhovatelem odstraněna. Namítá, že zadavatel při posouzení kvalifikačních předpokladů využil možnosti dle ust. § 59 odst. 4 zákona a požádal některé z uchazečů (zejména pak vybraného uchazeče) o písemné objasnění předložených informací a dokladů  a o předložení dalších dodatečných informací a dokladů. Navrhovatel na tuto skutečnost poukazuje v souvislosti s posouzením odlišného přístupu k jednotlivým uchazečům   v zadávacím řízení a dodává, že na jedné straně je zadavatelem plně využita možnost dodatečného vysvětlení a doplnění dokumentace vztahující se k prokázání předmětných kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, na straně druhé jsou vydána rozhodnutí  o vyloučení navrhovatele na základě jedné početní chyby uvedené v nabídce, kdy správný údaj je podle jeho tvrzení zřejmý z obsahu samotné nabídky, a to bez jakékoli výzvy, žádosti o doplnění či odstranění zjevné početní chyby. Podle navrhovatele tak měl zadavatel při posouzení nabídek postupovat dle ust. § 76 odst. 3 zákona s tím, že svým postupem porušil ust. § 6 zákona, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. 

    Závěr rozkladu

20.  Z uvedených důvodů navrhovatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že zruší rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, jakožto i jeho rozhodnutí o námitkách, a aby zadavateli uložil opatření směřující k zařazení nabídky navrhovatele zpět do zadávacího řízení, případně aby napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení a rozhodnutí ve věci.

III.  Řízení o rozkladu

  Stanovisko předsedy Úřadu

21.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury  a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

22.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

23.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18.1.2010 v souladu s ustanovením § 118 zákona zastavil předmětné správní řízení, protože byl potvrzen postup zadavatele, který vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť  z jeho nabídky nebylo zřejmé, zda se navrhovatel chtěl zavázat k vytvoření 5 nebo 7 středisek, přičemž vzájemně rozporné údaje nelze považovat za zjevnou početní chybu ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona, a tím, že ve výroku II. rozhodl, že podle ust. § 119 odst. 2 zákona a podle uvedené vyhlášky zadavatel není povinen hradit náklady řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

IV.    K námitkám rozkladu

24.  S argumentací navrhovatele se nelze v žádném případě ztotožnit. Pokud se jedná o jeho námitku poukazující na to, že na daný případ nelze vztáhnout závěry obsažené v rozsudku NSS č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7.4.2004 (na jehož text odkázal Úřad v napadeném rozhodnutí) s tím, že se jedná o skutkově odlišný případ, je nutné podotknout následující skutečnosti. Jak již bylo Úřadem konstatováno, soud v předmětném rozhodnutí ve vztahu ke "zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu" uvedl, že se musí jednat o takové zjevné početní chyby, které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem (zákon nestanoví povinnost komise před hodnocením nabídek ověřovat či vyjasňovat si informace deklarované uchazeči v nabídkách). V této souvislosti pak soud doplnil, že uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na zmiňované chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče) a tudíž není namístě, aby hodnotící komise ověřovala a vyjasňovala informace deklarované uchazeči v nabídkách. Na základě výše uvedeného podotýkám, že tyto závěry soudu je možné plně aplikovat na daný případ. 

25.  Identifikovat se nelze ani s další námitkou navrhovatele, podle které z čl. 3.3 návrhu smlouvy i z kapitoly č. 12 jeho nabídky vyplývá zjevný úmysl zavázat se k vytvoření 7 středisek, a to nad rámec požadavku vyplývajícího ze zadávací dokumentace s tím, že zadavatel byl objektivně schopen opravit zjevnou početní chybu v čl. 8.13 návrhu smlouvy i bez součinnosti navrhovatele. Je zřejmé, že navrhovatel ve své nabídce uvedl vzájemně rozporné údaje, když v čl. 12 nabídky a v čl. 3.3 návrhu smlouvy uvedl ve vztahu k počtu středisek nabízených nad rámec zadávacích podmínek číslo 7, zatímco v čl. 8.13 návrhu smlouvy akceptoval smluvní pokutu za nezajištění kontaktních míst "nad stanovený limit, ke kterému se zavázal, tj. 5". Opakovaně zdůrazňuji, že nabídka navrhovatele není v dané části jednoznačná a srozumitelná. Rozpor v údajích v nabídce navrhovatele nelze považovat za zjevnou početní chybu ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona, kterou by hodnotící komise mohla odstranit sama bez součinnosti navrhovatele. Pouze na základě skutečnosti, že navrhovatel  v příslušných částech nabídky uvedl ve dvou případech číslo 7 a v jednom případě číslo 5, nelze dospět k jednoznačnému závěru, zda se chtěl navrhovatel zavázat k vytvoření sedmi nebo pěti středisek nad požadovaný minimální počet. Zdůrazňuji, že danou nesprávnost je třeba podřadit pod chyby v psaní, na které nelze aplikovat výše uvedené ustanovení zákona. Chybu v psaní, respektive překlep, nelze ztotožňovat a zaměňovat se zjevnou početní chybou  v nabídce dle ust. § 76 odst. 1 zákona, jak to opakovaně činí navrhovatel. Rovněž nelze učinit závěr, že uvedená chyba nemá vliv na nabídkovou cenu navrhovatele. Je totiž zřejmé, že pokud uchazeč nabídne zřízení pěti středisek, může být nabídková cena jiná než v případě, že nabídne zřízení sedmi středisek.

26.  Také námitka navrhovatele, ve které deklaroval nesouhlas s dle něj jednostranným a vysoce formalistickým výkladem zákona ze strany Úřadu s tím, že veřejná zakázka, kterou posuzoval NSS ve výše uvedeném rozhodnutí, byla zadána podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek (který nedával hodnotící komisi možnost požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky) a povinností hodnotící komise bylo v daném případě využít své možnosti dané jí ustanovením  § 76 odst. 3 zákona, je neopodstatněná. V reakci na výše uvedenou argumentaci uvádím, že ustanovení § 76 odst. 3 věty první zákona dává hodnotící komisi pouze možnost požádat o písemné vysvětlení nabídky. Záleží tedy zcela na jejím uvážení, zda se rozhodne postupovat podle tohoto ustanovení. Je tak třeba zpochybnit tvrzení, že hodnotící komise měla v daném případě povinnost požádat navrhovatele o písemné vysvětlení nabídky, poněvadž taková povinnost není zákonem stanovena. K tomu doplňuji, že ze skutečnosti, že dřívější právní úprava (zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek) neznala ani možnost takového postupu, nelze ve vztahu k současné právní úpravě dovozovat povinnost hodnotící komise postupovat podle ust. § 76 odst. 3 věty první zákona. 

27.  Je třeba zpochybnit i námitku navrhovatele poukazující na skutečnost, že uvedené zadávací podmínky by splnil i v případě, že by zadavatel nepovažoval uvedení čísla 5 v čl. 8.13 návrhu smlouvy za zjevnou početní chybu (což by znamenalo, že se navrhovatel zavázal ke zřízení 5 středisek nad rámec požadovaného počtu – celkem tedy 11 středisek), a konstatující, že Úřad v odůvodnění rozhodnutí tuto část argumentace zcela opomenul s tím, že i rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení a rozhodnutí o podaných námitkách nejsou řádně odůvodněna. Ve vztahu k tvrzenému nedostatečnému odůvodnění obou rozhodnutí zadavatele konstatuji, že obě odůvodnění výše uvedených rozhodnutí zadavatele jsou dostatečná a argumentačně slučitelná. Tento závěr lze dovodit ze skutečností uvedených v dokumentaci. Zadavatel setrval na své původní argumentaci obsažené   v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22.9.2009 i v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 9.10.2009. Odůvodnění jakožto součást pozdějšího rozhodnutí bylo pouze rozšířeno a doplněno dalšími argumenty. Zadavatel zde nad rámec původní argumentace uvádí zejména další možnost, jak lze chápat chybu v navrhovatelově nabídce, a to jako neslnění povinnosti stanovené v zadávacích podmínkách. Lze tedy podotknout, že důvody uváděné v obou rozhodnutích nemusí být zcela totožné již proto, že rozhodnutí o námitkách reaguje na konkrétní argumentaci v nich obsaženou.

28.  K případnému nesplnění zadávacích podmínek navrhovatelem uvádím, že s ohledem na znění čl. 8.13 návrhu smlouvy je možné připustit i jazykový výklad zadavatele. Z daného ustanovení není ani v kontextu s ostatními částmi smlouvy zřejmé, zda je "stanoveným limitem, ke kterému se navrhovatel zavázal" myšlen povinný minimální počet středisek nebo počet středisek zřizovaných nad rámec stanoveného požadavku.

29.  Ztotožnit se nelze ani s námitkou navrhovatele, podle které měl zadavatel při posouzení nabídek postupovat podle ust. § 76 odst. 3 zákona s tím, že svým odlišným přístupem  k jednotlivým uchazečům porušil ust. § 6 zákona (zejména zásady rovného zacházení  a zákazu diskriminace). V této souvislosti podotýkám, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v rámci posouzení kvalifikačních předpokladů dle ust. § 59 odst. 4 zákona požádal některé z uchazečů o písemné objasnění předložených informací a dokladů nebo předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace, ale možnosti postupovat podle ust. § 76 odst. 3 zákona, tedy požádat při následném posouzení nabídek o písemné vysvětlení nabídky, nevyužil. Porušením zásad stanovených v ust. § 6 zákona by byl pouze takový postup, v rámci kterého by zadavatel (resp. hodnotící komise) požádal o písemné vysvětlení nabídky pouze některé z uchazečů, u jejichž nabídek by vznikly nejasnosti. Je tedy zřejmé, že možnost stanovenou v § 76 odst. 3 zákona nelze zaměňovat s možností dle ust. § 59 odst. 4 zákona.

V.   Závěr

30.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

31.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Česká republika – Úřad práce v Ostravě, 30. dubna 3130/2c, 701 60

  Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz

2.  Mgr. Petr Burzanovský, advokát AK Kindl a partneři, K Safině 669, 149 00 Praha 4 

  – Hrnčíře 

3.  JUDr. Petr Fiala, advokát, Mezníkova 273/13, 616 00 Brno – Žabovřesky

Vypraveno dne:

 viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy