číslo jednací: VZ/S165/04

Č.j.: VZ/S165/04-151/5248/04-Va

V Brně dne 30. září 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 2. 8. 2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., na návrh ze dne 2. 8. 2004" společnosti SAP ČR, spol. s r. o., Pekařská 621/7, 155 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Martin Bednár, jednatel, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele Česká správa letišť, s. p., K letišti 6/1019, 160 08 Praha 6, zastoupeného Ing. Martinem Kačurem, generálním ředitelem, ze dne 22. 7. 2004 o námitkách proti jeho rozhodnutí ze dne 8. 7. 2004 o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce "Dodávka řešení Enterprise Resource Planning", zadávané formou obchodní veřejné soutěže podle části druhé citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, zveřejněním dne 10. 3. 2004 v Obchodním věstníku č. 10/04 pod zn. 188425-10/04, rozhodl takto:

Podle § 59 písm. b) citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek se výše uvedený návrh uchazeče SAP ČR, spol. s r. o., Praha 5, zamítá a rozhodnutí zadavatele Česká správa letišť, s. p., Praha 6 ze dne 8. 7. 2004 o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce "Dodávka řešení Enterprise Resource Planning" se potvrzuje, neboť nebylo shledáno porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Odůvodnění

Zadavatel Česká správa letišť, s. p., K letišti 6/1019, 160 08 Praha 6, zastoupený Ing. Martinem Kačurem, generálním ředitelem, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 9. 8. 2004 JUDr. Karlem Dřevínkem, AK Weil, Gotshal & Manges v. o. s., Křižovnické nám. 1, 110 00 Praha 1 (dále jen "zadavatel"), vyhlásil podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen "zákon"), obchodní veřejnou soutěž na veřejnou zakázku "Dodávka řešení Enterprise Resource Planning", zveřejněním v Obchodním věstníku č. 10/04 pod zn. 188425-10/04 dne 10. 3. 2004.

Zadavatel ve zveřejněných podmínkách soutěže vymezil v čl. A. plnění veřejné zakázky, kterým je "poskytnutí licence, implementace a podpora ERP (Enterprise Resource Planning) řešení (dále jen "Řešení") a dle požadavků zadavatele poskytování souvisejících konzultačních služeb. Předmět plnění veřejné zakázky je blíže vymezen v oddílu II. Zadávací dokumentace".

V čl. B. zveřejněných podmínek soutěže zadavatel uvedl dobu plnění tak, že veřejná zakázka bude plněna v termínech stanovených v oddílu II. Zadávací dokumentace.

V čl. E. zveřejněných podmínek soutěže uvedl zadavatel způsob hodnocení nabídek tak, že "Hodnocení nabídek bude provedeno způsobem dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona podle ekonomické vhodnosti v souladu s následujícími kritérii seřazenými v sestupném pořadí dle stupně významu s bodovým ohodnocením, které jim zadavatel přisuzuje. Pořadí jednotlivých nabídek uchazečů bude stanoveno součtem vážených bodových hodnocení jednotlivých kritérií s tím, že nejvhodnější nabídkou bude ta, u níž bude tento součet nejvyšší. Mezitímní body podle jednotlivých kritérií přidělí komise pro posouzení a hodnocení nabídek v rozmezí 1 - 100 mezitímních bodů. Výsledný počet přidělených bodů za určité kritérium bude roven součinu přidělených mezitímních bodů a váhy příslušného kritéria.

1. Uživatelský komfort nabízeného Řešení pro zadavatele

V tomto kritériu bude hodnocen uživatelský komfort nabízeného Řešení pro zadavatele daný technickou a funkční specifikací uvedenou uchazečem v jeho nabídce podle požadavků zadavatele stanovených v oddílu III. Zadávací dokumentace.

Váha kritéria: 50 %

2. Smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené Řešení

V tomto kritériu budou hodnoceny smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené Řešení a jež budou uvedeny uchazečem v jeho nabídce podle požadavků zadavatele stanovených v oddílu IV. zadávací dokumentace. V tomto kritériu nebude v žádném ohledu hodnocen uživatelský komfort nabízeného Řešení pro zadavatele, ani nabídková cena.

Váha kritéria: 30 %

3. Nabídková cena nabízeného Řešení

Nabídková cena bude v nabídce zpracována dle článku F níže ("Požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny").

Váha kritéria: 20 %."

V článku F. zadavatel dále uvedl požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny a platební podmínky mimo jiné tak, že "Nabídková cena nabízeného řešení bude zahrnovat veškeré náklady vzniklé zadavateli v souvislosti s plněním veřejné zakázky. Nabídková cena bude uchazečem zpracována podle pokynů stanovených v oddílu V. zadávací dokumentace. Platební podmínky jsou podrobně stanoveny ve vzoru smlouvy, která je součástí zadávací dokumentace.

Zadavatel dále vymezil v zadávací dokumentaci další podrobnosti týkající se předmětné obchodní veřejné soutěže s tím, že v oddíle II. této dokumentace blíže specifikoval plnění veřejné zakázky, kterým je "(A) dodávka (poskytnutí licence) softwarového ERP (Enterprise Resource Planning) řešení (dále jen "Řešení") a (B) implementace Řešení, to vše dle společného časového harmonogramu pro dodávku (poskytnutí licence) řešení, implementaci základního řešení a implementaci nadstavbového řešení uvedeného v části (C) níže, (D) podpora řešení a (E) ostatní služby týkající se řešení, a to v minimálním rozsahu popsaném v tomto oddílu II. této zadávací dokumentace".

V oddíle IV. zadávacích podmínek zadavatel upravil smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené řešení s tím, že pro účely vyhodnocení tohoto kritéria uchazeč uvede vyplněné tabulky, které jsou součástí tohoto oddílu zadávací dokumentace, a které zobrazují, zda a v jakém rozsahu akceptuje uchazeč smluvní podmínky vzorové smlouvy a jaké smluvní podmínky uchazeč navrhuje v případě odchýlení od vzorové smlouvy či na místech, kde je vyžadováno doplnění tabulek. Uchazeč dle uvedeného oddílu nesmí provést změny ustanovení vzorové smlouvy, u kterých je uvedeno, že se od nich nelze odchýlit a nesmí ani provést takové změny, které by vedly k nesplnění požadavků stanovených zadavatelem v oddílu II. zadávací dokumentace nebo by přímo, nepřímo či odkazem, výslovně či explicitně měnily obsah ustanovení vzorové smlouvy uvedený v tabulkách, od kterých se nelze odchýlit. Závěrem k uvedenému oddílu zadávacích podmínek zadavatel uvedl upozornění pro uchazeče, že "v tomto kritériu budou hodnoceny pouze nabídnuté smluvní podmínky předložené ve struktuře uvedené v tabulkách, za nichž má být poskytováno nabízené řešení. Pro vyloučení pochybností zadavatel uvádí, že ustanovení vzorové smlouvy, od kterých se dle uvedených tabulek nelze odchýlit anebo jsou v tabulkách proškrtnuta přerušovanou čarou a nemají být doplňována, nebudou předmětem hodnocení v tomto kritériu. Pro odstranění pochybností zadavatel dále uvádí, že v tomto kritériu nebude v žádném ohledu posuzováno zachování minimálních požadavků stanovených zadavatelem v oddílu II. této zadávací dokumentace. V rámci tohoto kritéria v žádném případě nebude hodnocen uživatelský komfort nabízeného řešení pro zadavatele, ani výše nabídkové ceny."

V oddíle V. zadávací dokumentace zadavatel stanovil další požadavky na určení nabídkové ceny s tím, že nabídková cena je tvořena výlučně těmito složkami:

1. Licenční poplatek za základní řešení

2. Dodatečný licenční poplatek za základní řešení

3. Cena za implementaci základního řešení

4. Licenční poplatek za nadstavbové řešení

5. Dodatečný licenční poplatek za nadstavbové řešení

6. Cena za implementaci nadstavbového řešení

7. Cena za podporu řešení a

8. Cena za ostatní služby.

Součástí tohoto oddílu jsou dále i tabulky "Částky jednotlivých složek nabídkové ceny" a "Výpočet nabídkové ceny pro účely jejího hodnocení", v nichž jsou podrobně vymezeny jednotlivé složky tvořící nabídkovou cenu, ke kterým uchazeči doplní konkrétní výši ceny dané složky.

Součástí zadávací dokumentace je návrh smlouvy o dodávce řešení Enterprise Resource Planning.

Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem sedm nabídek uchazečů o veřejnou zakázku Vzhledem ke skutečnosti, že dva z uchazečů (Oracle Czech s. r. o., Praha 2 - Vinohrady, a LCS International, a. s., Praha 4) nesplnili požadavky zadavatele uvedené ve vyhlášených podmínkách soutěže, byli z další účasti na veřejné zakázce vyloučeni.

Dále zadavatel rozhodl dne 16. 6. 2004 o vyloučení uchazeče IDS Scheer ČR, s. r. o., Brno, protože jeho nabídka neobsahovala nabídkovou cenu za splnění celé veřejné zakázky (rozhodnutí zadavatele bylo uchazeči oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2004) a dne 24. 6. 2004 pak dále zadavatel rozhodl o vyloučení uchazeče IFS Czech s. r. o., Praha 4 - Pankrác, a to z důvodu, že nabídka uvedeného uchazeče obsahuje početní chyby při stanovení nabídkové ceny (rozhodnutí zadavatele bylo uchazeči oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2004).

Dne 8. 7. 2004 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky. Jako nejvhodnější byla vybrána nabídka společnosti Merlin společnost s ručením omezeným, Praha 5, jako druhá v pořadí se umístila společnost SAP ČR, spol. s r. o., Praha 5, a jako třetí v pořadí se umístila společnost IBM Česká republika, spol. s r. o., Praha 4, Chodov. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámil zadavatel uchazečům ve svém dopise ze dne 9. 7. 2004, který uchazeč SAP ČR, spol. s r. o., Praha 5, převzal dle doručenky dne 9. 7. 2004.

Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč SAP ČR, spol. s r. o., Praha 5, dopisem ze dne 16. 7. 2004 námitky, kterým zadavatel svým rozhodnutím ze dne 22. 7. 2004 nevyhověl. Uvedenou skutečnost sdělil zadavatel uchazeči svým dopisem ze dne 23. 7. 2004, který byl jmenovanému uchazeči doručen dle dodejky dne 26. 7. 2004.

Uchazeč SAP ČR, spol. s r. o., Praha 5, využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") návrh ze dne 2. 8. 2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, který orgán dohledu obdržel dne 2. 8. 2004 (návrh doručený faxem byl následně dne 4. 8. 2004 doručen i poštou), a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona, zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu. Zadavateli byl návrh uchazeče doručen také dne 2. 8. 2004 (uvedená skutečnost vyplývá z potvrzení zadavatele na exempláři návrhu zaslaného orgánu dohledu i z otisku razítka na návrhu předloženého zadavateli).

Podle § 58 zákona jsou účastníky tohoto řízení:

• zadavatel,

• obchodní společnost M e r l i n společnost s ručením omezeným, Štefánikova č. p. 248/32, 150 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Tomáš Mrázek, jednatel, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější (dále jen "Merlin"),

• obchodní společnost SAP ČR, spol. s r. o., Pekařská 621/7, 155 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Martin Bednár, jednatel, která podala návrh a jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí (dále jen "SAP"),

• obchodní společnost IBM Česká republika, spol. s r. o., V Parku č. or. 4, č. p. 2294, 148 00 Praha 4, Chodov, za niž jedná Ing. Jan Souček, CSc., jednatel, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí (dále jen IBM").

Ve svém návrhu uchazeč SAP uvádí, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na základě netransparentního vymezení hodnotících kritérií a posuzoval a hodnotil nabídky v rozporu s hodnotícími kritérii a se způsobem hodnocení deklarovaným v zadávací dokumentaci. Ke svému tvrzení dokládá jmenovaný uchazeč zejména následující skutečnosti:

K hodnotícímu kritériu č. 1 - uživatelský komfort nabízeného řešení pro zadavatele

Ve zveřejněných podmínkách soutěže zadavatel uvedl, že v rámci tohoto kritéria bude hodnocen uživatelský komfort nabízeného řešení daný technickou a funkční specifikací podle požadavků dle oddílu III. zadávací dokumentace, kde se dále uvádí, že funkcionalita základního řešení musí splňovat požadavky uvedené v oddílu II., části A., bodu 2. a 4. zadávací dokumentace, přičemž tyto požadavky nesmí uchazeč jakkoliv zúžit ani omezit. Smyslem zákona je, aby veřejná zakázka byla zadána uchazeči, který buď nabídne nejnižší cenu nebo jehož nabídka je ekonomicky nejvhodnější. Zadavatel musí dbát o to, aby stanovená hodnotící kritéria nezaměňoval s kritérii kvalifikačními, je však v rozporu se zákonem, pokud zadavatel hodnotí míru splnění kvalifikačního předpokladu jinak, než uvedeným způsobem.

V oddílu III. zadávací dokumentace v odst. 3. 6 písm. a) zadavatel požaduje, aby uchazeč podrobně uvedl časy odezvy v požadovaných jednotkách času. Uchazeč má za to, že uvedený požadavek zadavatele není možné objektivně hodnotit, neboť splnění je podmíněno součinností ze strany zadavatele. Z uvedeného důvodu nutně musel každý uchazeč určit hodnotu součinnosti pouze dle svého odhadu. Zadavatel přesto uchazeči poskytnuté údaje hodnotil, čímž došlo k porušení transparentnosti při výběru nejvhodnější nabídky.

Kritérium č. 1 je vymezeno tak široce, že jeho hodnocení musí nutně být netransparentní a nepřezkoumatelné a neumožňuje hodnocení na základě objektivního posouzení. Jednotlivá technická data požadovaná v zadávací dokumentaci nemají sama o sobě vypovídací způsobilost, není-li jasně stanoveno, které parametry jsou rozhodující. Pokud zadavatel nestanoví, které parametry jsou rozhodující, uchazeč není s to předložit nabídku zohledňující preference, které zadavatel vyhodnocuje. Je-li uživatelský komfort nabízeného řešení pro zadavatele významný, je zadavatel povinen zajistit tyto předpoklady plnění prostřednictvím vymezení odpovídajících objektivních hodnotících kritérií.

K hodnotícímu kritériu č. 2 - smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené řešení

V oddílu IV. zadávací dokumentace zadavatel stanoví, že pro účely vyhodnocení tohoto kritéria uvede uchazeč vyplněné tabulky zobrazující, zda a v jakém rozsahu akceptuje smluvní podmínky. Dále uchazeč nesměl provést změny těch ustanovení smlouvy, u kterých je uvedeno, že se od nich nelze odchýlit. K tomu uchazeč SAP namítá, že uvedeným požadavkem dochází ke směšování hodnotících a kvalifikačních kritérií, kdy zadavatel požaduje soulad nabídky s požadovaným obsahem stanoveným v zadávací dokumentaci, a zároveň při splnění míru souladu hodnotí.

Zadavatel dále nestanovil zcela jednoznačně podkritéria hodnocení, čímž nebyl dodržen princip nediskriminace, transparentnosti a rovného přístupu k nabídkám uchazečů. Uchazečům nebylo dáno na srozuměnou, na které smluvní podmínky zadavatel klade důraz, čímž nebyl dodržen princip hodnotitelnosti nabídek a zároveň dán prostor pro subjektivní hodnocení zadavatelem.

K dalším skutečnostem uvedeným v zadání veřejné zakázky

Kromě vymezení předmětu veřejné zakázky (nejednotně chápané slovo "řešení"; podpora řešení - není zřejmé, zda se jedná o podporu software - licencí nebo implementace a nebo obojího) je nejasně stanoven počet uživatelů licencí, na což se váže způsob výpočtu nabídkové ceny. Dále pak není jednoznačně vymezena doba plnění veřejné zakázky a určen způsob výpočtu nabídkové ceny, když byl určen jen termín zahájení provozu, mohly uvedené chyby vést k nepoměřitelné nabídkové ceně jednotlivých uchazečů, kteří vycházeli z různé délky plnění.

Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky nemůže být považováno za splňující podmínky vyplývající z § 6 zákona.

Zadavatel porušil § 6 a § 11 zákona, provedené hodnocení nabídek není věcně správné a dostatečně objektivní. Uchazeč SAP se proto domáhá, aby orgán dohledu zadání veřejné zakázky zrušil.

Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č. j. VZ/S165/04-151/4053/04-Va ze dne 10. 8. 2004, ve kterém účastníkům řízení poskytl lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, popř. navrhnout doplnění šetření.

Dne 11. 8. 2004 obdržel orgán dohledu stanovisko zadavatele k návrhu uchazeče SAP, z něhož vyplývají zejména následující rozhodné skutečnosti:

Uchazeč SAP ve svém návrhu napadá údajnou netransparentnost hodnocení nabídek zadavatelem, přitom objektivně nemůže mít žádné informace o posuzování a hodnocení nabídek, neboť vůbec nepožádal zadavatele o nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, v níž je postup při posuzování a hodnocení nabídek detailně popsán.

K jednotlivým skutečnostem uvedeným v návrhu pak zadavatel dále uvádí

• Uchazeč SAP zadavateli podsouvá, že hodnotil kvalifikační předpoklady jinak než předepisuje zákon. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel při hodnocení 1. kritéria neposuzoval splnění kvalifikačních předpokladů a tudíž nemohlo dojít k zaměňování těchto předpokladů s příslušnými hodnotícími kritérii, zadavatel hodnotil pouze a výhradně uživatelský komfort nabízeného řešení, tj. jak řešení vyhovuje zadavateli z uživatelského hlediska.

• Je zcela věcí zadavatele, jaká kritéria hodnocení ekonomické vhodnosti nabídek si zvolí, tato kritéria mohou mít různý charakter - od objektivně vyjádřitelných a matematicky porovnatelných ke kritériím vyjadřujícím takovou kvalitu nabídky, kterou nelze vyjádřit objektivně, tzn. nezávisle na hodnotiteli.

• Uchazeč SAP dále tvrdí, že požadavek zadavatele na uvedení časů odezvy v požadovaných jednotkách času není možné objektivně hodnotit. V příslušném podnikatelském odvětví je použitá terminologie běžná a význam časů odezvy naprosto zřejmý. Jedná se o dobu konkrétní realizace řešení, nikoli o dobu reakce obsluhujících pracovníků. Uchazeči SAP byl tento požadavek zcela jasný, jelikož jej ve svých nabídkách řádně zohlednil.

• Pokud se týká tvrzení uchazeče SAP, že zadavatel v případě 2. kritéria hodnocení (smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené řešení) zaměnil hodnotící a kvalifikační kritéria, k tomu zadavatel uvádí, že dané hodnotící kritérium bylo postaveno na jasných pravidlech vymezených v podmínkách soutěže i zadávací dokumentací. Součástí dokumentace byla i vzorová smlouva s tím, že jednotlivá ustanovení vzorové smlouvy byla v tabulkách rozdělena na dvě kategorie - první kategorie zahrnovala ustanovení, na kterých zadavatel trval a která také nebyla předmětem hodnocení, druhá kategorie, která byla předmětem hodnocení obsahovala ustanovení, kde byla dána možnost buďto souhlasit se zněním či navrhnout jinou smluvní úpravu a dále pak obsahovala i ustanovení, jež vyžadovala doplnění ze strany uchazeče.

• Žádné ustanovení zákona neukládá zadavateli stanovit podkritéria jakéhokoliv hodnotícího kritéria, je věcí zadavatele, jaká kritéria hodnocení ekonomické vhodnosti jednotlivých nabídek zvolí.

• Pokud se týká stanovení počtu uživatelů licencí, tento počet je jednoznačným a jednoduše pochopitelným způsobem vymezen jednak v příslušných článcích zadávací dokumentace, dále pak v konkrétních článcích vzorové smlouvy.

• Způsob výpočtu nabídkové ceny byl jednoznačně vymezen v oddílu V. bodě 5. 3 zadávací dokumentace (přesná délka doby trvání podpory řešení je 4 roky - z toho první ve vztahu k základnímu řešení a zbývající 3 roky ve vztahu k celému řešení). O správnosti a určitosti hypotézy pro účely výpočtu cen svědčí i to, že uchazeč SAP i všichni ostatní uchazeči hypotézu správně pochopili, což vyplynulo z jejich nabídek.

• Zadavatel považuje námitky uchazeče SAP za nedůvodné a navrhuje orgánu dohledu, aby tento návrh zamítl a rozhodnutí zadavatele v plném rozsahu potvrdil.

Dne 25. 8. 2004 se na žádost zadavatele uskutečnilo nahlédnutí do správního spisu vedeného ve věci předmětné veřejné zakázky.

Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 a následujících zákona o zadávání veřejných zakázek případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že postupem zadavatele nedošlo k porušení zákona, k čemuž orgán dohledu dále uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Hodnocení kritéria č. 1 - "Uživatelský komfort nabízeného řešení pro zadavatele"

Podle § 6 zákona se hodnocení nabídek provádí podle výše nabídkové ceny nebo ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže, přičemž v souladu s § 5 odst. 3 zákona rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek, uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže. Učiní tak v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje.

V šetřeném případě se zadavatel rozhodl pro hodnocení nabídek dle ekonomické vhodnosti v souladu s kritérii seřazenými v sestupném pořadí podle stupně významu s bodovým ohodnocením, které jim zadavatel přisuzuje. Způsob hodnocení nabídek a jednotlivá kritéria hodnocení vyhlásil zadavatel spolu s ostatními podmínkami soutěže, a to v článku E. zveřejněných podmínek soutěže. Podle údajů uvedených v těchto podmínkách bude pořadí nabídek stanoveno součtem vážených bodových hodnocení jednotlivých kritérií s tím, že nejvhodnější nabídka bude ta, u níž bude tento součet nejvyšší. Mezitímní body podle kritérií přidělí komise pro posouzení a hodnocení nabídek v rozmezí 1 - 100 bodů a výsledný počet přidělených bodů bude roven součinu přidělených mezitímních bodů a váhy příslušného kritéria.

V čl. III zadávací dokumentace pak dále zadavatel upozornil uchazeče, že "V tomto kritériu bude hodnocen pouze uživatelský komfort nabízeného řešení pro zadavatele daný technickými a funkčními specifikacemi základního řešení a nadstavbového řešení uvedenými uchazečem v nabídce připravené dle instrukcí uvedených v tomto oddílu III. této zadávací dokumentace. Pro odstranění pochybností se uvádí, že v tomto kritériu nebude v žádném ohledu posuzováno zachování minimálních požadavků stanovených zadavatelem v oddílu II. této zadávací dokumentace. V rámci tohoto kritéria v žádném případě nebudou hodnoceny smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené řešení, ani výše nabídkové ceny.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pořízená dne 15. 7. 2004 komisí pro posouzení a hodnocení nabídek na jejím druhém jednání obsahuje podrobné údaje týkající se vlastního hodnocení jednotlivých nabídek uchazečů. K předmětnému kritériu hodnocení je v části A. této zprávy uvedeno mimo jiné, že pro účely hodnocení byly jednotlivé požadované druhy funkcionalit seřazeny dle důležitosti od nejdůležitějších, a tudíž nejvíce bodovaných, až po ty nejméně důležité a tudíž nejníže bodované. Maximální počet mezitímních bodů u každé funkcionality pak ukazuje tabulka z niž je zřejmé, že u funkcionality "účetnictví" je maximální počet mezitímních bodů 25, u "dlouhodobého hmotného a nehmotného, drobného hmotného a nehmotného majetku" je 15 bodů, u "nákladového účetnictví" je 14 bodů, u "podpory controllingu" 14 bodů, u "úpravy účetnictví, výkaznictví a majetku pro IAS" 10 bodů, u "rozhraní řešení" 10 bodů, u "zásobování a odbyt" 5 bodů, U "času odezvy" 5 bodů a u "obchodní smlouvy" 2 body. Z dalších záznamů uvedených ve zprávě vyplývá, že členové komise přidělovali jednotlivým nabídkám uchazečů v rámci stanoveného maximálního počtu mezitímních bodů vždy ke každé funkcionalitě určitý počet těchto bodů s tím, že současně je přidělený počet bodů odůvodněn i písemnou formou. V případě nabídky uchazeče SAP komise konstatovala, že "je z hlediska uživatelského komfortu pro zadavatele s výjimkou uvedenou níže zcela vyhovující. Proto ji komise udělila ve všech případech plný počet mezitímních bodů s výjimkou uvedenou v následujícím odstavci. Jedinou výjimku tvoří uživatelský komfort ve vztahu k rozhraní řešení, kde je nabídka uchazeče v porovnání s nabídkou společnosti Merlin, kterou komise vyhodnotila jako nejlepší v rámci této funkcionality, dle komise méně vyhovující, neboť u řešení uchazeče SAP na rozdíl od řešení nabízeného společností Merlin není zřejmé, zda a jakým způsobem je řešeno rozhraní se systémy evidence pohonných hmot a technická evidence spojů. V bodě 6 rozhraní řešení tak komise udělila uchazeči SAP 7 mezitímních bodů". Dále uvedená zpráva obsahuje shrnutí tohoto kritéria, ze kterého je zřejmé, že po provedení součtu přidělených mezitímních bodů byl proveden přepočet na výsledný počet bodů vahou kritéria 50 % s tím, že jako první v pořadí se v tomto kritériu umístila nabídka uchazeče SAP (obdržela celkem 48,5 výsledných bodů), na druhém místě skončila nabídka uchazeče Merlin s počtem bodů 41 a na třetím místě se umístila nabídka uchazeče IBM (obdržela 37,5 bodů).

Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel v rámci uvedeného kritéria hodnotil obsahové části nabídek, které se vztahovaly k tzv. uživatelskému komfortu, tedy v žádném případě v rámci tohoto kritéria nehodnotil kvalifikační kritéria, jak uvádí ve svém návrhu uchazeč SAP. Požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů vymezil zadavatel v článku C. zveřejněných podmínek soutěže s tím, že uchazeč musí prokázat kvalifikační předpoklady dle § 2b zákona způsobem dle § 2c zákona. Splnění kvalifikačních předpokladů pak posuzovala komise pro posouzení a hodnocení nabídek na svém prvním zasedání dne 27. 4. 2004. Z předložené zprávy z uvedeného zasedání vyplývá, že kromě dvou uchazečů (viz výše) vyhověly všechny nabídky požadavkům zadavatele dle zveřejněných podmínek soutěže a zadávací dokumentace, bylo tedy prokázáno i splnění všech požadovaných kvalifikačních kritérií. Pro úplnost v této souvislosti orgán dohledu uvádí, že prokázání splnění kvalifikačních kritérií je základním předpokladem pro to, aby nabídka uchazeče mohla být dále hodnocena v návaznosti na ostatní požadavky zadavatele zveřejněné v podmínkách soutěže a v zadávací dokumentaci. Rozsah kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění musí být ze strany uchazeče prokázáno, taxativně vymezuje § 2b zákona a způsob jejich prokázání pak § 2c zákona, přičemž uvedené kvalifikační předpoklady nemůže zadavatel v podmínkách soutěže nijak zúžit či dále měnit.

Pokud se týká problematiky uvedení tzv. "času odezvy", zadavatel v článku III. zadávací dokumentace mimo jiné uvedl pod body 3.6 a 3.7, že uchazeč ve své nabídce podrobně uvede časy odezvy v požadovaných jednotkách času u jednotlivých uvedených funkcionalit jím nabízeného základního řešení a nadstavbového řešení, a to ve struktuře zde dále podrobně uvedené. Z textu uvedených článků je zřejmé, že uchazeči měli ve svých nabídkách doplňovat u konkrétních funkcionalit zde vymezených počet minut odezvy, tedy dobu reakce vlastního řešení v minutách. Uvedená skutečnost vyplývá i ze stanoviska zadavatele ze dne 9. 8. 2004, v němž uvedl že se jedná "o dobu konkrétní reakce řešení, nikoli dobu reakce obsluhujících pracovníků". Vzhledem k použité terminologii je tedy zřejmé, že zadavatel požadoval, aby uchazeči navrhli ve svých nabídkách konkrétní počet vteřin či minut, do kdy jsou schopni reagovat na nutnost určitého řešení, a to bez závislosti na případnou součinnost ze strany zadavatele. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pak vyplývá, že funkcionalita "časy odezvy" byla jedním z údajů hodnocených v rámci prvního kritéria hodnocení (viz výše).

Kontrolou nabídky uchazeče SAP bylo dále zjištěno, že uvedl na straně 149 a následujících své nabídky "Informace k bodu 3.6 a 3.7 oddílu III Zadávací dokumentace" s tím, že v této části své nabídky uvedl mimo jiné i konkrétní časy odezvy do vteřin/minut, a to přesně dle požadavku zadavatele v členění dle konkrétních funkcionalit (např. funkcionalita "pořizování, aktualizace a uložení dokladů deníků a jejich zaúčtování bez omezení práce jednotlivých uživatelů" v čase odezvy do 2 vteřin).

Ze skutečností uvedených výše vyplývá, že zadavatel svůj požadavek na uvedení "času odezvy" vymezil v zadávací dokumentaci jednoznačným způsobem tak, že ze strany uchazečů o veřejnou zakázku nevznikly při vypracování nabídek pochybnosti o tomto požadavku zadavatele, neboť všichni uchazeči uvedený požadavek zadavatele zohlednili ve svých nabídkách, a to včetně uchazeče SAP. V postupu zadavatele při vymezení této části zadávací dokumentace nebylo shledáno porušení zákona.

Ke způsobu vlastního vymezení hodnotícího kritéria "uživatelský komfort nabízeného řešení pro zadavatele" orgán dohledu pak dále uvádí, že způsob vymezení uvedeného kritéria ze strany zadavatele považuje za jednoznačný a vzhledem k charakteru předmětu plnění i za dostatečný. Zákon ve svém § 6 v odstavci 2 sice uvádí některá kritéria hodnocení, k nimž zadavatel přihlédne podle charakteru veřejné zakázky, avšak tento výčet je pouze demonstrativní a vždy záleží na zadavateli, jaká konkrétní kritéria hodnocení si vzhledem k charakteru veřejné zakázky zvolí, neboť pouze sám zadavatel zná své konkrétní potřeby a požadavky, které od splnění předmětu veřejné zakázky vyžaduje. Kritéria hodnocení tak mohou mít v závislosti na konkrétní veřejnou zakázku nejrůznější charakter, mohou být objektivně vyjádřitelná a matematicky porovnatelná, ale stejně tak mohou i vyjadřovat kvalitu nabídky, která již objektivně vyjádřitelná není. V daném případě zadavatel uvedl ve zveřejněných podmínkách soutěže u uvedeného kritéria hodnocení, že bude hodnocen uživatelský komfort daný technickou a funkční specifikací uvedenou uchazečem v jeho nabídce s tím, že přímo odkazuje na oddíl III. zadávací dokumentace, v němž jsou velmi podrobně a přesně určeny požadavky zadavatele včetně dalších odkazů na další konkrétní části této dokumentace. Uchazeči o veřejnou zakázku tak měli možnost vycházet při vypracování svých nabídek ze zadávací dokumentace, která jednoznačně vymezila množství i druh požadovaných služeb a současně byli tímto způsobem seznámeni s tím, co bude v rámci tohoto kritéria zadavatelem hodnoceno. V postupu zadavatele při vymezení předmětného kritéria nebylo shledáno porušení zákona.

Hodnocení kritéria č. 2 - "Smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené řešení"

Ve zveřejněných podmínkách soutěže, v článku E., bodu 2. zadavatel vymezil, že v tomto kritériu budou hodnoceny smluvní podmínky, za nichž je poskytováno nabízené řešení a jež budou uvedeny v nabídce podle požadavků zadavatele dle oddílu IV. zadávací dokumentace. V oddílu IV. zadávací dokumentace pak zadavatel uvedl, že uchazeč ve své nabídce vyplnění tabulky zobrazující, zda a v jakém rozsahu akceptuje smluvní podmínky Vzorové smlouvy a jaké podmínky navrhuje v případě odchýlení od Vzorové smlouvy (bližší citace viz výše). Za uvedeným textem pak následují konkrétní tabulky, do nichž měli uchazeči doplňovat potřebné údaje.

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pořízené dne 15. 6. 2004 na druhém zasedání komise pro posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že za jediný aspekt při hodnocení nabídek v tomto kritériu byly považovány smluvní podmínky uvedené v nabídce uchazeče tak, že byla hodnocena výhradně ustanovení článků a příloh Vzorové smlouvy, která připouštěla odlišnou úpravu nebo kde bylo požadováno doplnění ze strany uchazečů. Za účelem hodnocení pak byly jednotlivé články Vzorové smlouvy a přílohy rozděleny do 5 kategorií dle důležitosti pro zadavatele, a to od nejdůležitějších (nejvíce bodovaných - kategorie 1), až po ty nejméně důležité (nejníže bodované - kategorie 5). Každému článku zařazenému do kategorie byl pak přiřazen stejný maximální počet mezitímních bodů jako ostatním článkům v dané kategorii. Vzhledem ke skutečnosti, že některé články Vzorové smlouvy souvisely s některými přílohami Vzorové smlouvy, byl v těchto případech hodnocen příslušný článek a s ním související příloha společně. Následuje tabulka, ze které vyplývá, že bylo určeno 5 kategorií a ke každé pak stanoven maximální počet mezitímních bodů za článek/přílohu a mezitímní body celkem. Kategorie č. 1 (článek/příloha VI., V. a E, VII a F) - počet bodů za článek/přílohu byl 14, počet bodů celkem pak 42; kategorie č. 2 (článek/příloha IV. a H, A, B, D) - počet bodů za článek/příloha 9, počet bodů celkem 36; kategorie č. 3 (článek/příloha III., X, C) - počet bodů za článek/přílohu byl 6, počet bodů celkem 18; kategorie č. 4 (článek/příloha XI) - počet bodů za článek/přílohu 2, počet bodů celkem 2; kategorie č. (článek/příloha VIII, XII) - počet bodů za článek/přílohu 1, počet bodů celkem 2.

Dále komise pro posouzení a hodnocení nabídek uvedla do předmětné zprávy, že pokud se uchazeč neodchýlil od článku, od něhož se připouštělo odchýlení, udělila mu komise plný počet bodů, stejně tak udělila i plný počet bodů uchazeči, pokud na místech, kde bylo požadováno doplnění, navrhl uchazeč vyhovující smluvní podmínky. V případě, kdy se uchazeč odchýlil a navržené smluvní podmínky nebyly zcela vyhovující, komise udělila nižší počet mezitímních bodů dle toho, v jaké míře považovala tyto podmínky za méně výhodné.

Uvedená zpráva dále obsahuje vlastní hodnocení nabídek uchazečů v jednotlivých výše specifikovaných kategoriích. K hodnocení nabídky uchazeče SAP komise uvedla, že se uvedený uchazeč odchýlil od některých ustanovení Vzorové smlouvy a navrhl podmínky, které nejsou dle komise zcela vhodné s tím, že následuje hodnocení v jednotlivých kategoriích a písemné odůvodnění, proč získal tento uchazeč konkrétní počet zde uvedených mezitímních bodů. Po shrnutí uvedeného kritéria hodnocení, kde byl celkový přidělený počet mezitímních bodů přepočten vahou kritéria 30 %, bylo stanoveno výsledné pořadí uchazečů v tomto kritériu - jako 1. v pořadí se umístila nabídka uchazeče Merlin (získala 30 výsledných bodů), jako druhá v pořadí skončila nabídka uchazeče IFS Czech s. r. o., Praha 4 (získala 26,7 bodů), jako třetí v pořadí se umístila nabídka uchazeče IDS Scheer ČR, s. r. o., Brno (získala 18,9 bodů), jako čtvrtá v pořadí skončila nabídka uchazeče IBM (získala 18,3 bodů) a uchazeč SAP skočil na posledním 5. místě s celkovým počtem výsledných bodů 16,5.

V souvislosti s uvedeným kritériem hodnocení uchazeč SAP ve svém návrhu uvádí, že zadavatel nestanovil jednoznačně podkritéria hodnocení a byl dán prostor pro subjektivní hodnocení zadavatelem. K tomu orgán dohledu uvádí, že výhrady uchazeče SAP v tomto případě směřují k vlastnímu odbornému hodnocení nabídek. Zákon však v žádném svém ustanovení neupravuje problematiku podkritérií hodnocení, je tedy zcela na zvážení zadavatele, zda si zvolí v rámci hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení i podkritéria tohoto hodnocení, a proto nelze tento postup zadavatele považovat za porušení zákona. Jak uvedeno již výše, v případě některých kritérií hodnocení nelze kvalitu nabídky vyjádřit objektivně, proto vlastní hodnocení nabídek provádí členové komise, kteří hodnotí nabídku na základě svého vlastního odborného posouzení, což není v rozporu se zákonem.

Stanovení výše nabídkové ceny

Jak uvedeno již výše, zadavatel vymezil v oddílu V. zadávací dokumentace problematiku nabídkové ceny s tím, že určil, kterými složkami je nabídková cena tvořena a současně vypracoval i tabulku pro její výpočet. Současně pak uvedl, že v kritériu "nabídková cena nabízeného řešení" bude hodnocena pouze výše nabídkové ceny uvedená ve zmíněné tabulce.

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8. 7. 2004 pak vyplývá, že za jediný aspekt hodnocení nabídek v rámci kritéria "nabídková cena nabízeného řešení" byla považována celková částka nabídkové ceny uvedené v nabídce uchazeče s tím, že nabídce uchazeče Merlin, která obsahovala nejnižší nabídkovou cenu bylo přiděleno 100 mezitímních bodů a ostatním nabídkám pak komise přidělila počet mezitímních bodů, který odpovídal poměru mezi nabídkovou cenou jmenovaného uchazeče a nabídkovou cenou ostatních uchazečů. Po přepočtu na výsledný počet bodů při uplatnění váhy kritéria 20 % pak získala nabídka uchazeče Merlin celkem 20 bodů (umístila se první v pořadí), nabídka uchazeče SAP 19,6 bodů (umístila se druhá v pořadí) a nabídka uchazeče IBM 7,2 bodů (umístila se třetí v pořadí).

Z návrhu uchazeče SAP je zřejmé, že považuje za nedostatečné stanovení počtu uživatelů licencí a dobu plnění veřejné zakázky, a to v návaznosti na určení výše nabídkové ceny.

K tomu orgán dohledu uvádí, že z předložené dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že počet uživatelů licencí je vymezen v oddílu II. část A, bod 5 písm. c) zadávací dokumentace - "Na užívání základního řešení a nadstavbového řešení poskytne uchazeč ve smlouvě s ním uzavřené ČSL licence zahrnující minimálně oprávnění ČSL užívat základní řešení/nadstavbové řešení ze strany celkem dvou set (200) uživatelů a padesáti (50) současně připojených uživatelů". Dále je počet uživatelů licencí obsažen i v článcích vzorové smlouvy, a to v čl. 3.1.4. a 3.2.4. Z článku 3.1.4. je mimo jiné zřejmé, že licence na základní řešení opravňuje k využívání tohoto řešení celkem 200 uživatelů a 50 současně připojených uživatelů s tím, že má zadavatel na základě oznámení a uhrazení dodatečného licenčního poplatku právo rozšířit oprávnění užívat základní řešení pro dodatečně připojené uživatele, přičemž zároveň automaticky dojde k navýšení počtu všech uživatelů tak, že navýšení celkového počtu současně připojených uživatelů o jednoho povede k navýšení celkového počtu uživatelů o čtyři. Článek 3.2.4. pak upravuje uvedenou problematiku ve vztahu k licenci na nadstavbové řešení (opět 200 uživatelů a 50 současně připojených uživatelů s možností pozdějšího navýšení jejich počtu). Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel počet uživatelů licencí vymezil zcela jednoznačně a nabídka uchazeče SAP dokazuje, že i sám uchazeč tento požadavek zadavatele pochopil zcela v souladu se zadávací dokumentací - na str. 115 své nabídky uchazeč uvádí mimo jiné, že "Rozsah užívacích práv (licence), ke které je také uvedená cena v části s nabídkovou cenou, pokrývá potřeby zadavatele v rozsahu 200 uživatelů (fyzických osob - definovaných uživatelů) a zároveň 200 současně připojených uživatelů. Tzn. že současně může být k řešení připojeno 200 uživatelů, které jsou v systému mySAP Enterprise Resource Planning zavedeni jako pojmenovaní uživatelé s jednoznačnou identifikací".

Pokud se týká stanovení doby plnění veřejné zakázky, zadavatel vymezil v čl. B. zveřejněných podmínek soutěže, že veřejná zakázka bude plněna v termínech stanovených v oddílu II. zadávací dokumentace. Z oddílu II. zadávací dokumentace vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky bude dodán ve dvou částech (základní řešení a nadstavbové řešení), přičemž v oddíle V. zadávací dokumentace, který upravuje problematiku nabídkové ceny, je pod bodem 5.3 uvedená závazná výchozí hypotéza pro účely vyhodnocení nabídkové ceny, jejíž součástí je tabulka "Výpočet nabídkové ceny pro účely jejího hodnocení", ze které vyplývá, že délka doby plnění veřejné zakázky představuje celkem 4 roky. Z nabídky uchazeče SAP pak vyplývá, že v souladu s uvedenou tabulkou provedl výpočet výše nabídkové ceny za čtyři roky plnění veřejné zakázky. Stejně tak i z nabídek ostatních uchazečů o veřejnou zakázku je zřejmé, že požadavek zadavatele byl pochopen shodně, tedy že všichni uchazeči o veřejnou zakázku stanovili výši nabídkové ceny za čtyři roky plnění veřejné zakázky.

K výše uvedenému orgán dohledu dále uvádí, že zákon nestanoví, jakým způsobem má zadavatel konkrétně vymezit způsob výpočtu a stanovení výše nabídkové ceny. Stejně tak je zcela v kompetenci zadavatele i určení, jakým způsobem bude nabídkové ceny hodnotit, je však nezbytné, aby zadavatelem zvolený postup odrážel výši nabídkových cen uchazečů. V šetřeném případě zadavatel ve zveřejněných podmínkách soutěže a v zadávací dokumentaci stanovil, jakým způsobem má být nabídková cena určena a jak bude také hodnocena, s tím že v rámci hodnocení zachoval základní zásadu hodnocení, tedy že nejvyšší nabídková cena byla ohodnocena nejnižším počtem bodů (byla hodnocena nejhůře) a nejnižší nabídková cena získala bodů nejvíce (byla hodnocena nejlépe). Nabídkové ceny uchazečů o veřejnou zakázku byly v šetřeném případě vypočítány v návaznosti na konkrétně stanovený počet uživatelů licencí a za shodné období čtyři roky plnění veřejné zakázky, z uvedeného důvodu byly nabídkové ceny jednotlivých uchazečů vzájemně porovnatelné. V postupu zadavatele při stanovení způsobu výpočtu nabídkové ceny a v hodnocení nabídek podle výše nabídkové ceny nebylo shledáno porušení zákona.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem orgán dohledu uvádí, že nezjistil v postupu zadavatele při stanovení podmínek soutěže a při vlastním hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku porušení zákonného rámce, neboť hodnocení nabídek bylo provedeno v souladu s vyhlášenými kritérii ekonomické vhodnosti a nebylo ani zjištěno objektivní pochybení při zpracování výsledků hodnocení nabídek. Pokud se týká vlastní fáze hodnocení nabídek a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, musí orgán dohledu konstatovat, že volní aspekt procesu zadávání uvedené veřejné zakázky nelze podrobit přezkumné činnosti orgánu dohledu, neboť účelem správního řízení před orgánem dohledu není posuzovat, která z předložených nabídek je vhodnější (stanovení vhodnosti nabídek je zcela v kompetenci zadavatele), ale jeho účelem je pouze kontrola rámce, v němž se tento výběr provádí. Z uvedených důvodů byl návrh uchazeče SAP na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách zamítnut jako nedůvodný a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky bylo potvrzeno.

Pro úplnost orgán dohledu poznamenává, že podle § 109 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 437/2004 Sb., se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek podle věty první navazují.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže´, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 3. 2005.

Obdrží:

• JUDr. Karel Dřevínek, AK Weil, Gotshal & Manges v. o. s., Křižovnické nám. 1, 110 00 Praha 1

• M e r l i n společnost s ručením omezeným, Štefánikova č. p. 248/32, 150 00 Praha 5, zast. Ing. Tomášem Mrázkem

• SAP ČR, spol. s r. o., Pekařská 621/7, 155 00 Praha 5, zast. Ing. Martinem Bednárem

• IBM Česká republika, spol. s r. o., V Parku č. or. 4, č. p. 2294, 148 00 Praha 4, Chodov, zast. Ing. Janem Součkem

Na vědomí:

• Česká správa letišť, s. p., K letišti 6/1019, 160 08 Praha 6, zast. Ing. Martinem Kačurem