číslo jednací: 2R38/01-Hr

Instance II.
Věc technické zhodnocení motorového vozidla (MUV) typu MUV 69 a MUV 72-M
Účastníci
  1. Dopravní podnik hl.m. Prahy ,akciová společnost
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
Rok 2001
Datum nabytí právní moci 7. 12. 2001
Související rozhodnutí VZ/S126/01
2R38/01-Hr
Dokumenty file icon pis12742.pdf 67 KB

Č. j.: 2R 38/01 - Hr V Brně dne 27. listopadu 2001

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 3.9.2001 podaném společností MTH Praha a. s., se sídlem Kandertova 1a/1131, 180 00 Praha 8, zast. předsedou představenstva Ing. Petrem Wagenknechtem, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15.8.2001 č. j. S 126/01-151/3341/01-Hm ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - společnosti Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, zast. předsedou představenstva Ing. Milanem Houfkem, při zadávání veřejné zakázky "technické zhodnocení motorového vozidla (MUV) typu MUV 69 a MUV 72-M" dne 23.2.2001 formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 126/01-151/3341/01-Hm ze dne 15.8.2001

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, zast. předsedou představenstva Ing. Milanem Houfkem (dále jen "zadavatel"), vyzval dne 23.2.2001 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. (dále jen "zákon před novelou"), pět zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky na veřejnou zakázku "technické zhodnocení motorového vozidla (MUV) typu MUV 69 a MUV 72-M".

Z dokumentace vyplývá, že nabídky podali čtyři uchazeči. Dne 4.5.2001 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky. Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč společnost MTH Praha a. s., se sídlem Kandertova 1a/1131, 180 00 Praha 8, zast. předsedou představenstva Ing. Petrem Wagenknechtem (dále jen "uchazeč") námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání nevyhověl, toto rozhodnutí doručil uchazeči dne 6.6.2001. Zároveň poučil zadavatel uchazeče o možnosti podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí (dále jen "návrh") k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS"). Uchazeč svého práva využil a dopisem ze dne 14.6.2001 návrh k ÚOHS podal. ÚOHS obdržel tento dopis dne 19.6.2001 a tímto dnem bylo také zahájeno správní řízení, ve kterém jako účastníky ÚOHS označil zadavatele, uchazeče, a dále uchazeče ČMKS - Jihlavská lokomotivní společnost s. r. o., se sídlem Pávovská 2a, 586 02 Jihlava, zast. jednatelem Ing. Bedřichem Buličkou, jehož nabídku zadavatel vybral jako nejvhodnější, a uchazeče ŽOS Nymburk, a. s., se sídlem Boleslavská 418, 288 80 Nymburk, zast. předsedou představenstva Ing. Jan Nebeský, jehož nabídka se umístila jako třetí v pořadí.

Ve svém návrhu uchazeč namítá rozpor rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky s ustanovením § 35 odst. 1 zákona před novelou a ustanovením § 38 zákona před novelou. Vyslovuje domněnku, že jeho nabídka je ve třech nejdůležitějších kritériích ze čtyř, které zadavatel stanovil ve výzvě, buď stejně výhodná, a nebo výhodnější než nabídka, která se v hodnocení zadavatele umístila na prvním místě. Proto uchazeč požaduje, aby ÚOHS napadené rozhodnutí zadavatele zrušil a uložil zadavateli provést nový výběr.

Dne 15.8.2001 vydal ÚOHS rozhodnutí č. j. S 126/01-151/3341/01-Hm, kterým návrh podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen "zákon"), pro opožděnost zamítl.

V odůvodnění svého rozhodnutí ÚOHS uvádí, že podle § 57 odst. 2 zákona se návrh podává k ÚOHS do 10 dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Uchazeč rozhodnutí zadavatele obdržel dne 6.6.2001, desetidenní lhůta pro podání návrhu tedy skončila dne 16.6.2001 a ÚOHS byl návrh uchazeče doručen až 19.6.2001. Protože tím návrh neodpovídal podmínkám stanoveným v § 57 odst. 2 zákona, musel jej ÚOHS zamítnout.

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč dne 3.9.2001 rozklad, ve kterém uvádí:

S rozhodnutím nelze souhlasit, protože návrh byl podán podle "procesního předpisu upravujícího správní řízení" (zde se uchazeč odvolává na ustanovení § 61 zákona), ale ÚOHS jej posoudil podle speciálního a hmotněprávního předpisu, tedy zákona. Ve svém názoru se uchazeč odvolává na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 7/96, zejména na str. 12 tohoto rozsudku a dovozuje z něj, že ÚOHS se měl při posuzování lhůty řídit procesním ustanovením hmotněprávního předpisu (myšlen zákon, pozn. ÚOHS). Z výše uvedeného uchazeč vyvozuje, že návrh byl podán se všemi náležitostmi, když byl ÚOHS poštovním úřadem řádně doručen. Uchazeč dále konstatuje, že v rozhodnutí není uvedeno žádné ustanovení právního předpisu, jehož porušení se dopustil a tedy tento výrok považuje za nepřezkoumatelný. Na závěr rozkladu poukazuje na skutkovou stránku případu a konstatuje, že není zřejmé, zda způsob zadání hodnotících kritérií odpovídal ustanovení § 5 odst. 3 zákona před novelou, neboť bod 9.2 podmínek připouští zadavatel posouzení nabídek ještě z dalšího hlediska zadavatele, které ovšem zadavatel v podmínkách výzvy neuvádí. Uchazeč navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č. j. S 126/01-151/3341/01-Hm ze dne 15.8.2001 návrh uchazeče zamítl pro opožděnost, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí se plně ztotožňuji.

K argumentaci uchazeče v rozkladu uvádím následující.

Nelze přijmout argumentaci uchazeče, kterou se snaží dovodit, že lhůta pro podání návrhu k ÚOHS je lhůtou procesní. Ustanovení § 57 odst. 2 zákona říká, že "návrh se podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů", jedná se tedy o lhůtu hmotněprávní. Proto nestačí návrh v desetidenní lhůtě předat k poštovní přepravě, ale musí být v této lhůtě doručen ÚOHS. Subsidiární použití správního řádu při počítání této lhůty nelze připustit nejen proto, že úprava obsažená v zákoně je úpravou komplexní, ale také proto, že správní řád se podle ustanovení § 1 odst. 1 správního řádu vztahuje pouze na správní řízení. V případě podávání návrhu je správní řízení zahájeno až dnem doručení návrhu ÚOHS, kdežto předmětná lhůta běží před tímto datem a tedy mimo správní řízení. Stejný právní názor ostatně zastává i Vrchní soud v Olomouci, jak vyplývá z jeho rozsudků (např. č. j. 2A 11/99, 2A 14/99, 2A 6/2000). Proto považuji argumentaci uchazeče v tomto bodě za bezpředmětnou.

Rovněž tak nelze souhlasit s výrokem uchazeče, že v rozhodnutí není zmíněno ustanovení zákona, jehož porušení se dopustil. Ve výroku rozhodnutí je výslovně uvedeno, že ÚOHS rozhodl podle § 57 odst. 2 zákona, neboť návrh nebyl uchazečem podán ve lhůtě, kterou toto ustanovení zákona obsahuje. Tvrzení uchazeče tedy považuji v tomto bodě opět za bezpředmětné.

K námitkám uchazeče proti věcné správnosti zadávání veřejné zakázky, zejména pak proti hodnocení nabídek podle kritérií uvedených ve výzvě dále uvádím, že tyto výhrady plynou z nesprávného pochopení logické větné konstrukce formulace, obsažené pod bodem 9.2. výzvy. Zadavatel zde uvádí, že "Vítězná nabídka bude splňovat kritéria v jejich, z hlediska zadavatele, nejlepší možné kombinaci". Touto mírně neobratnou formulací se říká, že nabídky mají splňovat kritéria v jejich nejlepší možné kombinaci, přičemž to, zda se o nejlepší kombinaci jedná nebo ne, bude zadavatel hodnotit ze svého pohledu, podle kritérií deklarovaných v zadání veřejné zakázky. Nelze se proto domnívat, že zadavatel zde vyjadřuje svůj úmysl hodnotit nabídky podle "dalších hledisek, které v podmínkách výzvy neuvádí", ale pouze říká, že vybere nabídku, která bude pro plnění zadávané veřejné zakázce nejvhodnější a posouzení této vhodnosti si vyhrazuje sám. Proto i v tomto bodě považuji argumentaci uchazeče za bezpředmětnou.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit, nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

  1. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, zast. Ing. Milanem Houfkem

  1. ČMKS - Jihlavská lokomotivní společnost s. r. o., se sídlem Pávovská 2a, 586 02 Jihlava. Zast. Ing. Bedřichem Buličkou

  1. MTH Praha a. s., se sídlem Kandertova 1a/1131, 180 00 Praha 8, zast. Ing. Petrem Wagenknechtem

  1. ŽOS Nymburk, a. s., se sídlem Boleslavská 418, 288 80 Nymburk, zast. Ing. Janem Nebeským

  1. spis

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en