číslo jednací: 06096/2024/510
spisová značka: S0782/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 11. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Krajská nemocnice T. Bati, a. s., IČO 27661989, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín,
• navrhovatel – Advien tender s.r.o., IČO 29315719, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 00 Brno, Staré Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-0017478 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 084-254282,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Advien tender s.r.o., IČO 29315719, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 00 Brno, Staré Brno – ze dne 10. 11. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Krajská nemocnice T. Bati, a. s., IČO 27661989, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-0017478 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 084-254282 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Krajská nemocnice T. Bati, a. s., IČO 27661989, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 26. 4. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-017478 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 084-254282 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. II. bodu 1. zadávací dokumentace ze dne 24. 4. 2023 (dále jen „ZD“) „uzavření [s]mlouvy o poskytování služeb s dodavatelem (…) na jejímž základě budou po dobu její platnosti zadavatelem zadávány a administrátorem prováděny služby, spočívající v komplexním zajištění administrace zadávacích řízení podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, a to jak pro dodávky, služby, tak i stavební práce. Součástí poskytovaných služeb bude rovněž poskytování odborné konzultační a poradenské služby související s přípravou zadávacího řízení. (…) v základních podrobnostech bude administrace veřejných zakázek zahrnovat zejména, nikoliv však výlučně, následující činnost:

• činnosti spojené s přípravou zadávacího řízení (zejména převzetí podkladů od zadavatele, příprava zadávacích podmínek a jejich konzultace se zadavatelem),
• činnosti spojené se zahájením zadávacího řízení,
• činnosti spojené s průběhem lhůty pro podání nabídek (např. činnosti spojené s přijetím písemné žádosti dodavatele o vysvětlení zadávací dokumentace),
• činnosti spojené s administrací přípravy, průběhu a výstupu jednání případné komise pro veřejnou zakázku,
• činnosti spojené s průběhem lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni (např. zpracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky),
• činnosti spojené s ukončením zadávacího řízení,
• činnosti spojené se sumarizací dokumentace,
• činnosti spojené s případným řešením opravných prostředků uplatněných uchazeči,
• odborná konzultační a poradenská činnost, vč. úkonů spojených s řízením před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, odborná konzultační a poradenská činnost,
• činnosti spojené s řešením případných dodatků k uzavřené smlouvě na vysoutěženou veřejnou zakázku.

Pokud některé činnosti, které jsou potřebné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, nejsou zahrnuty ve výše uvedeném výčtu, má se za to, že jsou jeho obsahem.“.

3.             Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanovil v čl. I. ZD ve výši 5 600 000 Kč bez DPH.

4.             Dle čl. 5. dokumentu s názvem „PROTOKOL O OTEVÍRÁNÍ NABÍDEK“ ze dne 10. 8. 2023 zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele – Advien tender s.r.o., IČO 29315719, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 00 Brno, Staré Brno (dále jen „navrhovatel“).

5.             Dokumentem s názvem „PROZHODNUTÍ ZADAVATELE O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 5. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ“) rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

6.             Sdělením o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 10. 2023 (dále jen „sdělení o zrušení ZŘ“) zadavatel oznámil ve smyslu § 128 zákona zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. V rámci sdělení o zrušení ZŘ zadavatel odkázal na odůvodnění uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ (dále jen „odůvodnění zrušení ZŘ“), ve kterém jako důvod zrušení zadávacího řízení uvedl přijetí nového zaměstnance, vedoucího oddělení veřejných zakázek (dále jen „vedoucí OVZ“), a uvedl, že „[p]ředstavenstvo společnosti zadavatele rozhodlo dne 27. 9. 2023, že poptávané plnění v dané podobě již nemůže požadovat, když po důkladném zvážení všech aspektů dospělo k rozhodnutí o změně v organizaci práce spočívající v tom, že ke dni 1.10.2023 obsadí na funkci vedoucího oddělení veřejných zakázek odborně způsobilou osobu, a to právníka s více než desetiletou praxí v oblasti veřejných zakázek. Uvedená skutečnost se projevila až v průběhu zadávacího řízení, když se podařilo po delší době uvedenou pozici personálně adekvátně obsadit. Zadavatel tak bude v zásadě vlastními silami realizovat zadávací řízení, která měla být předmětem plnění veřejné zakázky.“.

7.             Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ podal navrhovatel námitky ze dne 20. 10. 2023 (dále jen „námitky“), které zadavatel obdržel téhož dne. Rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 11. 2023, kterým zadavatel námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), bylo, jak vyplývá z obsahu návrhu, doručeno navrhovateli dne 2. 11. 2023.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele za zákonný, podal dne 10. 11. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Dle dokladu o doručení návrhu byl návrh dne 10. 11. 2023 ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o zrušení ZŘ, neboť postup zadavatele v souvislosti se zrušením zadávacího řízení byl dle tvrzení navrhovatele v rozporu se zákonem. Dle názoru navrhovatele pro vydání sdělení o zrušení ZŘ nebyly naplněny zákonné podmínky dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, rozhodnutí je vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona, není dostatečně konkrétně a jednoznačně odůvodněno, a je tak nepřezkoumatelné. Současně navrhovatel uvádí, že se zadavatel nijak nevypořádal s částí námitek navrhovatele, když se k nim dle přesvědčení navrhovatele žádným relevantním způsobem nevyjádřil.

10.         Ve svém návrhu se navrhovatel nejprve zabývá netransparentností rozhodnutí o zrušení ZŘ, resp. postupem zadavatele v souvislosti se zrušením zadávacího řízení. Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že možnost zrušení zadávacího řízení musí být vykládána restriktivně, a to z důvodu zamezení libovůle, resp. svévole veřejného zadavatele, která by v opačném případě dle navrhovatele »mohla vyústit v korupci, či nepřípustnou veřejnou odplatu, případně k zadání veřejné zakázky tzv. „na zkoušku“.«, k čemuž dále uvádí rozsudky Krajského soudu v Brně (dále jen „KS“) č. j. 30 Af 112/2018-110 ze dne 22. 12. 2020 a č. j. 29 Af 81/2016-103.

11.         Navrhovatel následně cituje zadavatelovo odůvodnění zrušení ZŘ a uvádí, že z něj není jednoznačně patrné, v čem konkrétně zadavatel spatřuje důvod hodný zvláštního zřetele. Dle názoru navrhovatele nejsou důvody pro zrušení zadávacího řízení formulovány dostatečně konkrétně, jednoznačně a určitě, aby bylo možné ověřit, zda tyto důvody dosahují takové intenzity, aby kvůli nim nebylo možné v zadávacím řízení pokračovat. Navrhovatel se proto domnívá, že rozhodnutí o zrušení ZŘ nesplňuje základní požadavky na jednoznačnost a srozumitelnost právního jednání a že citované rozhodnutí nelze považovat za přezkoumatelné.

12.         S odkazem na své tvrzení uvedené v námitkách navrhovatel opakuje své přesvědčení, že zadavatel nijak materiálně nezdůvodnil své rozhodnutí zrušit zadávací řízení a účastníkům zadávacího řízení nijak neobjasnil, jakým způsobem se přijmutí jednoho právníka promítlo do potřeby zadavatele na plnění poptávané v rámci šetřené veřejné zakázky. Dle navrhovatele není jasné, jakým způsobem se přijmutím vedoucího OVZ změní personální situace předmětného oddělení a jakým způsobem může tato, slovy navrhovatele, „údajná změna v organizaci práce“ vést k zásadnímu navýšení pracovních kapacit zadavatele, k čemuž navrhovatel doplňuje, že v předmětném rozhodnutí není uvedena ani doba, po kterou měla být dotčená pozice neobsazená.

13.         Navrhovatel se neztotožňuje s tvrzením zadavatele uvedeném v rozhodnutí o námitkách, jímž navrhovatel odmítl námitku navrhovatele ohledně netransparentnosti rozhodnutí o zrušení ZŘ s konstatováním, že je podstatný obsah určitého rozhodnutí a konkretizování důvodů, nikoli jak moc je rozhodnutí obsáhlé. Navrhovatel vyvozuje, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí obsahovat jednoznačný a nepochybně zřejmý konkrétní důvod, pro který zadavatel ke zrušení zadávacího řízení, jakožto mimořádnému úkonu, přistoupil, aby bylo možno naplnění zákonem vymezených důvodů pro zrušení zadávacího řízení řádně přezkoumat.

14.         Nadto se navrhovatel domnívá, že žádná ze skutečností uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ, a to samostatně či v souhrnu, nenaplňuje důvody pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se dle přesvědčení navrhovatele nejedná o důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

15.         Navrhovatel dále vyjadřuje přesvědčení, že za důvod hodný zvláštního zřetele nelze považovat situaci, jež si zadavatel sám aktivně způsobil, neboť se nejedná o objektivizovanou a na vůli zadavatele nezávislou skutečnost. Dle navrhovatele v takovém případě není splněna ani časová podmínka zakotvená v § 127 odst. 2 písm. d) zákona, dle které se citované důvody musí vyskytnout v průběhu zadávacího řízení, přičemž v zákoně užitý pojem „vyskytnou“ dle navrhovatele indikuje, že by se měly objevit nezávisle na vůli zadavatele.

16.         Navrhovatel uvádí, že ačkoli nerozporuje oprávnění zadavatele rozhodnout o tom, zda bude některé služby realizovat pomocí svých zaměstnanců či formou tzv. outsourcingu, musí toto rozhodnutí zadavatel učinit před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku a nikoli až v jeho průběhu.

17.         Navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ chybělo bližší určení okamžiku, resp. datum, od kterého zadavatel výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele dovozuje, přičemž to je dle názoru navrhovatele podstatnou náležitostí předmětného rozhodnutí ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, k čemuž navrhovatel uvádí rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-06003/2022/500 ze dne 16. 2. 2022. Navrhovatel se následně zabývá jednotlivými daty, od kterých by zadavatel mohl vyskytnutí se důvodů hodných zvláštního zřetele dovozovat, přičemž tato data hned vzápětí rozporuje. Dle navrhovatele za tento okamžik není možné považovat ani datum jednání představenstva, neboť se jedná o datum „aktivního rozhodnutí zadavatele o určitém postupu“, ani den obsazení funkce vedoucího OVZ, neboť jde o „okamžik, na kterém se dohodly dvě smluvní strany, a to zájemce o pozici a zadavatel, jakožto zaměstnavatel.“, pročež tato data nejsou dle názoru navrhovatele „datem výskytu nějaké objektivní a na vůli zadavatele nezávislé skutečnosti.“.

18.         Navrhovatel se následně vyjadřuje k obsazení pozice vedoucího OVZ zadavatelem. Navrhovatel uvádí, že nijak nerozporuje oprávnění zadavatele obsadit určitou pracovní pozici, avšak dle názoru navrhovatele pouhé obsazení jedné pracovní pozice existující již před zahájením zadávacího řízení nemůže samo o sobě obstát jakožto důvod pro zrušení šetřeného zadávacího řízení, neboť dle navrhovatele je tato skutečnost „ryze subjektivní povahy a současně, že nedosahuje požadované intenzity následků, které by odůvodnily zrušení celého zadávacího řízení.“. Navrhovatel je proto přesvědčen, že se nejedná se o závažný důvod atakující samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Nadto navrhovatel namítá, že pouhé přijmutí vedoucího OVZ rozhodně neznamená, že by měl zadavatel zajištěné obsazení dané pozice po dobu minimálně 4 let, což je dle navrhovatele doba trvání rámcové dohody, která měla být uzavřena na základě šetřeného zadávacího řízení, neboť tento pracovník může podat výpověď.

19.         V souvislosti s uvedenou pozicí vedoucího OVZ navrhovatel dále vyjadřuje domněnku, že předmětná pozice pravděpodobně existovala a byla neobsazena již v době zahájení zadávacího řízení, z čehož navrhovatel vyvozuje, že zadavatel učinil kroky k jejímu obsazení ještě před zahájením zadávacího řízení, pročež mu dle navrhovatele muselo být jasné, že danou pozici v budoucnu obsadí a pouze nevěděl, kdy tomu tak bude. S ohledem na výše uvedené navrhovatel konstatuje, že mu není zřejmé, jak může být obsazení citované pozice považováno za důvod hodný zvláštního zřetele atakující samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, když s touto situací zadavatel mohl a musel předem počítat, a přesto předmětné zadávací řízení realizoval.

20.         Navrhovatel uvádí, že i v případě, že by výše uvedená úvaha o existenci citované pozice nebyla správná a slovy navrhovatele „zadavatel si tuto pozici účelově vytvořil až po zahájení zadávacího řízení, resp. po podání nabídek“, není mu z rozhodnutí o zrušení ZŘ jasné, jak by se s nástupem nového pracovníka mohla změnit personální situace dotčeného útvaru a jakým způsobem by tato změna v organizace práce mohla vést „v tak razantní navýšení pracovních kapacit zadavatele v této oblasti, aby bylo odůvodněno zrušení celého zadávacího řízení.“.

21.         Navrhovatel následně uvádí, že navzdory tomu, že zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení, slovy navrhovatele „z důvodu absolutní nepotřebnosti zadávaného plnění k datu 1.10.2023“, tedy k datu přijetí pozice vedoucího OVZ, zadavatel i po tomto datu administroval veřejné zakázky pomocí administrátora. Z uvedeného navrhovatel vyvozuje závěr uvedený již v námitkách, a sice že zadavatel i po obsazení citované pozice předmětně plnění potřebuje, když nadále realizuje předmět plnění šetřeného zadávacího řízení pomocí externího administrátora.

22.         K výše uvedenému navrhovatel dodává, že jestliže měl zadavatel předmětnou pozici zřízenou dlouhodobě, je zřejmé, že mu existence této pozice a její obsazení v minulosti nijak nebránila v zadávání veřejných zakázek prostřednictvím externího administrátora a nečinila toto plnění nepotřebným. Ke svému tvrzení uvádí navrhovatel jako příklad rámcovou smlouvu uzavřenou s předchozím externím administrátorem, pomocí kterého dle tvrzení navrhovatele zadavatel v období od 12. 8. 2022 do 1. 9. 2022 zadal celkem 46 objednávek za více než 3 000 000 Kč bez DPH. Dle navrhovatele je tak zvláštní, že přijmutí nového zaměstnance tak „nově činí nepotřebným až plnění (…), kdy vybraným dodavatelem měl být zřejmě jiný subjekt.“.

23.         V závěru návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že rozhodnutí o zrušení ZŘ je nezákonné a shrnuje některá svá v návrhu již uvedená tvrzení.

24.         Navrhovatel předně uvádí, že nelze akceptovat postup zadavatele, ve kterém označí skutečnost, jež sám vědomě a dobrovolně způsobil, za důvod hodný zvláštního zřetele, neboť v opačném případě by se zadavatel mohl vždy vyhnout pro něj nepreferovanému výsledku zadávacího řízení na služby realizací poptávaného plnění vlastními kapacitami přijetím nového zaměstnance.

25.         Navrhovatel dále namítá, že důvody, na kterých se rozhodnutí o zrušení ZŘ zakládá jsou nelogické a neobsahují závěry, které na jejich základě zadavatel činí. Navrhovatel uvádí, že zadavatel doslova uvedl, že adekvátní obsazení jedné pracovní pozice má za následek nemožnost požadovat předmět plnění šetřené veřejné zakázky. Dle navrhovatele zadavatel před zahájením zadávacího řízení neměl jasnou představu o přesném objemu od externího administrátora požadovaných služeb, pročež dle názoru navrhovatele koncipoval návrh smlouvy, který je přílohou ZD, jako rámcovou dohodu, aby mohl dílčí plnění externímu dodavateli zadávat dle své aktuální potřeby. Navrhovatel proto považuje přesvědčení zadavatele, že díky změně v organizaci práce bude po dobu nadcházejících čtyř let schopen zajistit administraci veřejných zakázek vlastními zdroji za nemístné.

26.         V neposlední řade navrhovatel uvádí, že výše uvedené důvody vzbuzují pochybnosti o skutečné motivaci zadavatele. Dle navrhovatele zadavatel po relativně dlouhou dobu postupoval v šetřeném zadávacím řízení k uzavření smlouvy. Své tvrzení navrhovatel opírá o skutečnost, že zadavatel neuvedl, že zvažuje obsazení pozice vedoucího OVZ a realizaci poptávaného plnění interně ani v ZD a ani v žádném z jejích osmi vysvětlení a že i po uplynutí lhůty pro podání nabídek činil zadavatel další kroky k zadání veřejné zakázky, když nechal navrhovatele opakovaně zdůvodňovat jeho nabídkovou cenu. Navrhovatel dále uvádí, že k datu podání námitek zadavatel změnu v organizační struktuře neoznámil ani jiným způsobem nereflektoval a neuveřejnil kontakt vedoucího OVZ. Nadto navrhovatel dodává, že zadavatel ke dni podání návrhu stále využívá služeb externího administrátora, což je dle názoru navrhovatele v rozporu s odůvodněním, na jehož základě zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení.

27.         Navrhovatel se na základě všech výše uvedených důvodů domnívá, že postup zadavatele spočívající v rozhodnutí o zrušení ZŘ je zcela nedůvodný, netransparentní, účelový a v rozporu se zásadou hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele byla způsobena újma a vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel nebyl oprávněn šetřené zadávací řízení zrušit. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad pro nezákonnost zrušil napadené rozhodnutí o zrušení ZŘ a veškeré navazující úkony zadavatele v zadávacím řízení a vrátil zadávací řízení do fáze posouzení a hodnocení nabídek.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

28.         Úřad obdržel návrh na zahájení správního řízení dne 10. 11. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

29.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

30.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 11. 2023.

31.         Dne 22. 11. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 13. 11. 2023 (dále jen „vyjádření k návrhu“) a současně mu byla zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v rámci certifikovaného elektronického nástroje.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 22. 11. 2023

32.         Zadavatel v úvodu svého vyjádření rozporuje tvrzení navrhovatele, že se zadavatel s námitkami dostatečně nevypořádal a uvádí, že se námitky navrhovatele prolínaly, pročež má za to, že se ke všem bodům vyjádřil.

33.         Ve svém vyjádření se zadavatel nejprve věnuje obecným podmínkám pro uplatnění ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, z jehož znění vyvozuje čtyři podmínky, které jsou dle názoru zadavatele „kladeny pro jeho oprávněné uplatnění:

1)      Důvody se musejí vyskytnout v průběhu zadávacího řízení,

2)      Musí se jednat o důvody hodné zvláštního zřetele vč. důvodů ekonomických,

3)      Po zadavateli nelze spravedlivě z výše uvedených důvodů požadovat, aby v řízení pokračoval a

4)      Zadavatel dané důvody může a nemusí způsobit.“.

34.         Podle zadavatele je s ohledem na podmínku 1) nesporné, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na základě důvodů, jenž se vyskytly v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel uvádí, že pozice vedoucího OVZ nebyla obsazena kvalifikovanou osobou, což byl jeden z důvodů, proč šetřené zadávací řízení zahájil, avšak po naskytnutí se možnosti tuto pozici adekvátně obsadit této příležitosti využil. Dle zadavatele tedy rozhodnutí, že zajistí poptávané plnění vlastním zaměstnancem tak učinil právě s ohledem na aktuální vyhodnocení situace, která nastala během řízení.

35.         K podmínkám 2) a 3) zadavatel uvádí, že angažování vlastního zaměstnance není důvodem zanedbatelným ani malicherným, naopak má dle názoru zadavatele naprosto klíčový význam pro vyhodnocení potřebnosti poptávaného plnění. Zadavatel uvádí, že jestliže dospěl k závěru, že pro něj bude ekonomičtější a také praktičtější zajišťovat administraci zadávacích řízení pomocí svého zaměstnance, má toto rozhodnutí naprosto zásadní vliv na posouzení potřebnosti služeb, jež byly v rámci šetřeného zadávacího řízení poptávány. Dle zadavatele argumentace uvedená navrhovatelem v návrhu, že důvody hodné zvláštního zřetele musejí být objektivního rázu, neodpovídá znění předmětného ustanovení ani jeho aktuálnímu výkladu.

36.         Pokud se týká podmínky 4), zadavatel konstatuje, že je jak v důvodové zprávě k zákonu, tak v souvisejících komentářích uvedeno, že pod ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona jsou, na rozdíl od předcházející právní úpravy, podřazeny rovněž důvody subjektivního charakteru, jenž vycházejí „z volní a vědomostní působnosti zadavatele, byť mají stále zůstat objektivně (…) přezkoumatelné.“. Zadavatel uvádí, že posuzovaný případ se týkal jeho rozhodnutí, jež „přijal na základě reálně vzniklých okolností a které je v souladu s jeho potřebami.“. Dle zadavatele není podstatné, zda byly uvedené okolnosti způsobeny zadavatelem, podstatné je dle názoru zadavatele to, zda skutečně nastaly a jestli jejich prostřednictvím legitimně odůvodnil zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je přesvědčen, že pro uplatnění důvodu dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je rozhodné to, zda je tento důvod závažný, zda se vztahuje k předmětu řízení a zda ovlivňuje jeho potřebnost, nikoli to, zda byl důvod způsoben aktivně zadavatelem nebo zda je dán objektivními důvody.

37.         Dle názoru zadavatele nelze považovat rozhodnutí o zrušení ZŘ za netransparentní či nedůvodné, neboť jej lze doložit listinnými dokumenty a rovněž relevantním důvodem spočívajícím v personálním posílení příslušného oddělení zadavatele. Zadavatel dále vyjadřuje přesvědčení, že obsazení místa vedoucí OVZ je jasně doložitelné z časového i obsahového hlediska, pročež se dle zadavatele nemůže jednat o prvek libovůle, resp. svévole.

38.         Tvrzení navrhovatele, dle kterého je rozhodnutí o zrušení ZŘ v rozporu se zásadou hospodárnosti, považuje zadavatel za zavádějící, účelové a ničím nepodložené. Dle názoru zadavatele je naopak žádoucí, aby zadavatel jak s ohledem na práva zaměstnanců, tak na politiku zaměstnanosti realizoval své povinnosti prostřednictvím pracovněprávních vztahů.

39.         Zadavatel se vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, dle kterého zadavatel „po relativně dlouhou dobu postupoval k uzavření smlouvy“. Zadavatel uvádí, že navrhovatel uvedené dovozuje ze dvou žádostí o zdůvodnění nabídkové ceny, avšak dle zadavatele zrušení zadávacího řízení nesouvisí se samotnou nabídkou navrhovatele, pročež nemohlo dojít ani k diskriminaci navrhovatele.

40.         Podle zadavatele až v okamžik obsazení pozice vedoucího OVZ, ke kterému došlo v průběhu zadávacího řízení, pozbyla smyslu potřeba administrace veřejných zakázek externím administrátorem, přičemž tuto skutečnost zadavatel v době zahájení zadávacího řízení neznal. Jelikož je dle tvrzení zadavatele na trhu práce omezený počet osob, jež mají jak teoretické znalosti, tak praktické zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, považuje zadavatel za přirozené, že před vypsáním šetřené veřejné zakázky zadavatel nedisponoval možností přijmout na pozici vedoucího OVZ osobu s odpovídající praxí a kompetencí. S ohledem na uvedené zadavatel považuje rozhodnutí o zrušení ZŘ za souladné se zákonem, neboť zákon zakotvuje možnost zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, které se vyskytnou až v průběhu zadávacího řízení.

41.         Zadavatel uvádí, že rozhodnutí, zda veřejné zakázky budou realizovány externím administrátorem či vlastními zaměstnanci, náleží do působnosti obchodního vedení jeho statutárního orgánu.

42.         K tvrzení navrhovatele, že obsazením pozice vedoucího OVZ není předmět zadávacího řízení nepotřebným, zadavatel konstatuje, že šetřené rozhodnutí o zrušení ZŘ učinil s ohledem na počet zadávaných veřejných zakázek, přičemž rovněž zohlednil fakt, že „vlastní zaměstnanec je schopen operativnější komunikace, sám si může zajistit či konzultovat související podklady nebo sám může zaměstnancům [z]adavatele dávat pokyny, jakým způsobem zadávací dokumentaci zpracovávat tak, aby byla souladná se zákonem, (…) má podrobnější znalost prostředí [z]adavatele a tím i jeho potřeb.“.

43.         Dle názoru zadavatele není zcela srozumitelné tvrzení navrhovatele ohledně v rozhodnutí o zrušení ZŘ absentujícího určení okamžiku, od kterého zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele, když sám navrhovatel uvedl, že jsou v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvedena dvě data se kterými je spojen určitý výsledek, a to 27. 9. 2023 a 1. 10. 2023. Podle zadavatele není jasné, v čem se liší pojmy „výskyt důvodů“ a „výsledek“, resp. v čem navrhovatel spatřuje rozpor se zákonem, neboť dle zadavatele se důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, kdy výsledkem je přijmutí nového vedoucího.

44.         Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele ohledně „v daném čase obsazování pracovních pozic“. Dle zadavatele není v žádném zákoně zakotvena povinnost akciové společnosti zveřejňovat rozhodnutí týkající se personálního obsazení určitých pracovních pozic, pročež považuje úvahy navrhovatele ohledně inzerce na místo vedoucího OVZ za naprosto bezpředmětné a nijak nesouvisející s šetřeným zadávacím řízením.

45.         V reakci na tvrzení navrhovatele ohledně pokračujícího využívání služeb externího administrátora MCI SERVIS s.r.o., IČO 27718158, se sídlem Pod Vodojemem 2607, 760 01 Zlín (dále jen „MCI SERVIS“) zadavatelem zadavatel uvádí, že „poukaz na tuto spolupráci není v kontextu návrhu důvodný, neboť logicky se jedná o spolupráci, která byla uzavřena až dosud.“. K uvedenému zadavatel doplňuje, že MCI SERVIS má na starost administraci zakázek zadaných dle dosavadní smlouvy a že je nutné brát v potaz § 51 odst. 4 zákona a omezené podmínky pro zahájení zadávacího řízení se srovnatelným předmětem plnění.

46.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel doposud neoznámil změnu v organizační struktuře, zadavatel uvádí, že kromě toho, že OVZ je součástí organizační struktury již od 1. 1. 2021 a historicky existovalo již od roku 2005, není mu zřejmé, komu a jakým způsobem by měl obsazení pozice vedoucího OVZ oznamovat, a že tento postup není upraven ani žádnou právní normou.

47.         Zadavatel je toho názoru, že v daném případě není možné zpochybňovat jeho manažerské rozhodnutí vycházející z personálního posílení zadavatele, což je dle zadavatele „žádoucí jev“. Ke svému rozhodnutí zadavatel dále dodává, že bylo učiněno rovněž na základě některých negativních zkušeností s externími administrátory, na které se slovy zadavatele „pokusil reagovat tím, že požadavky na technickou kvalifikaci nastavil v mezích zákona, ale poměrně podrobně.“. Dle zadavatele však i takto nastavené podmínky byly dodavateli zpochybňovány, mj. podáním námitek proti ZD, přičemž dle zadavatele i tyto skutečnosti vedly zadavatele k uvážení změny organizace práce, z níž by dle zadavatele „vyplynula eliminace rizik spojených s kritérii pro výběr externího administrátora.“, kdy závěrem těchto úvah bylo právě rozhodnutí představenstva zadavatele ze dne 27. 9. 2023. Zadavatel uvádí, že jeho rozhodnutí nebylo učiněno náhle ani izolovaně, dle zadavatele naopak reagovalo na vývoj určitého zadávacího řízení a na interní úvahy o organizaci práce zadavatele.

48.         Zadavatel v závěru uvádí, že je nezbytné brát v úvahu předmět šetřeného zadávacího řízení, jímž není nákup standardních dodávek či zhotovení staveb, ale specifické administrativní služby, jenž je zadavatel schopný zajistit vlastními silami a které v případě realizace externím administrátorem předpokládají kromě jiného vztah důvěry mezi objednatelem a dodavatelem. Dle zadavatele právě specifikum předmětu plnění ovlivňuje rovněž úvahy zadavatele o zajištění poptávané služby vlastními silami, což „generovalo výskyt důvodu hodného zvláštního zřetele legitimujícího zrušení zadávacího řízení.“.

Další průběh správního řízení

49.         Usnesením ze dne 7. 12. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k informování o dalších úkonech provedených v šetřeném zadávacím řízení a k zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s těmito úkony.

50.         Usnesením ze dne 14. 12. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení následujících úkonů:

1)             „sdělení, která oddělení nesou odpovědnost za zadávání veřejných zakázek a jaké jsou personální kapacity těchto oddělení, tedy počet pracovníků, kteří se zabývají agendou zadávání veřejných zakázek;

2)             sdělení, jakým způsobem jsou rozděleny kompetence mezi jednotlivá oddělení ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, tedy např.

a)   které oddělení komunikuje s externím administrátorem,

b)   které oddělení kontroluje soulad procesu zadávání veřejných zakázek se zákonem a

c)    které oddělení připravuje zadávací dokumentaci k veřejným zakázkám;

3)             sdělení, jaký byl počet pracovníků, kteří se zabývali agendou zadávání veřejných zakázek v předchozím období min. 5 let a jaký byl počet vedoucích pracovníků, jež byli v tomto období za předmětnou agendu odpovědni;

4)             sdělení, jakou částku vynaložil zadavatel za externího administrátora v předchozím období min. 5 let a kolik veřejných zakázek v tomto období bylo zadáno pomocí externího administrátora a kolik interně;

5)             sdělení, jaký byl personální stav oddělení veřejných zakázek (či celkově pracovníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek) před dnem 1. 10. 2023 a po něm;

6)             sdělení, jakým způsobem je pozice vedoucího oddělení veřejných zakázek zařazena v organizační struktuře zadavatele;

7)             sdělení informace o fungování oddělení veřejných zakázek, tedy zda je oddělení v rámci zadavatele samostatné či při své činnosti spolupracuje s jinými odděleními, případně zda na jeho činnost jiné oddělení dohlíží;

8)             sdělení, zda je vedením oddělení veřejných zakázek pověřena pouze jedna osoba a zda má tato osoba zástupce;

9)             sdělení, od jakého data byla pozice vedoucího oddělení veřejných zakázek neobsazená, z jakého důvodu došlo k jejímu uvolnění, kdo v dotčeném období předmětnou pozici (byť např. pouze jako dočasný zástup) vykonával a jaká byla kvalifikace osoby, která v dotčeném období citovanou pozici zastávala, především pak dosažené vzdělání a délka praxe této osoby;

10)         sdělení, jaká je pracovní náplň vedoucího oddělení veřejných zakázek;

11)         sdělení, jakým způsobem probíhal proces zadávání veřejných zakázek v období, kdy nebyla pozice vedoucího oddělení veřejných zakázek obsazena a jakým způsobem tento proces probíhá nyní, tedy v jakém ohledu došlo obsazením předmětné pozice ke změně;

12)         sdělení, jak dlouhou dobu plnění ze smlouvy k předmětné veřejné zakázce jste vzhledem k předpokládané hodnotě šetřené veřejné zakázky ve výši 5 600 000 Kč bez DPH očekávali;

13)         sdělení, jakým způsobem byl pracovník přijatý na pozici vedoucího oddělení veřejných zakázek vybrán, tedy zda se jedná o nově přijatého zaměstnance či zda byl již se zadavatelem v pracovním či obdobném poměru; v případě, že tento zaměstnanec byl již u zadavatele zaměstnán, uveďte, v jakém časovém období a jakou pozici zastával.“.

51.         Rozhodnutím ze dne 19. 12. 2023 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení.

Sdělení zadavatele ze dne 21. 12. 2023

52.         Dne 21. 12. 2023 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne, jehož obsahem bylo provedení úkonů stanovených v usnesení ze dne 14. 12. 2023 (dále jen „sdělení zadavatele 1“).

53.         K bodu 1) zadavatel uvedl, že formální agendou administrování veřejných zakázek se zabývá oddělení veřejných zakázek, a přípravě věcné, resp. odborné části veřejné zakázky, se věnuje příslušné oddělení či odbor, pod nějž obsahově spadá předmět dané zakázky, přičemž na každém z těchto úseků se přípravou zadávací dokumentace zabývá 4 až 7 zaměstnanců.

54.         Na otázku v bodu 2) zadavatel odpověděl, že s externím administrátorem komunikuje oddělení dotací, neboť externí administrátor obvykle realizuje zakázku financovanou z dotací, popřípadě příslušný náměstek, pod kterého předmět daného zadávacího řízení spadá. Zadavatel uvedl, že formální soulad procesu zadávání veřejných zakázek se zákonem má v případě zadávacího řízení realizovaného externím administrátorem na starost právě externí administrátor a v případě zadávacího řízení realizovaného bez externího administrátora za něj odpovídá právní odbor a pod něj spadající oddělení veřejných zakázek, přičemž za věcný soulad zadávací dokumentace dle zadavatele v obou případech odpovídá příslušný zadávací útvar.

55.         V odpovědi na otázku v bodu 3) zadavatel doplnil požadované údaje do přiložené tabulky následovně

 

Rovněž u bodu 4) zadavatel uvedl údaje do přiložené tabulky, a to následovně

 

56.         K bodu 5) zadavatel uvedl, že jak v období před dnem 1. 10. 2023, tak v období po něm, byl personální stav všech oddělení zabývajících se agendou veřejných zakázek úměrný počtu administrovaných veřejných zakázek, přičemž po uvedeném dnu byl tento stav s ohledem na rozhodnutí představenstva posílen.

57.         Na otázku v bodu 6) zadavatel odpověděl, že oddělení veřejných zakázek je spolu s vedoucím OVZ podřazeno pod právní odbor, který spadá pod předsedu představenstva.

58.         V odpovědi na otázku v bodu 7) zadavatel odkázal na své odpovědi na otázky v bodech 1) a 6), a uvedl, že oddělení veřejných zakázek při své činnosti musí spolupracovat s jinými odděleními, a dále popsal fungování oddělení veřejných zakázek. Dle sdělení zadavatele jednotlivé zadávací útvary dávají oddělení veřejných zakázek návrhy na zadání zakázek, kdy dané návrhy oddělení veřejných zakázek dále zapracovává do formalizované zadávací dokumentace a poté zahájí zadávací řízení. Zadavatel uvedl, že na činnost oddělení veřejných zakázek formálně žádný jiný útvar nedohlíží a doplnil, že je předmětné oddělení ve vztahu k předsedovi představenstva ve standardním organizačním vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

59.         Dle odpovědi na otázku v bodu 8) je vedením oddělení veřejných zakázek pověřena pouze jedna osoba, a sice vedoucí OVZ, který je v případě potřeby zastoupen vedoucím právního odboru. Zadavatel dále v odpovědi na otázku v bodu 9) uvedl, že pozice vedoucího OVZ byla ode dne 1. 4. 2022, tedy od data, kdy na základě dohody ukončila pracovní poměr zaměstnankyně vykonávající funkci vedoucí OVZ, neobsazená. Dle sdělení zadavatele bylo v období od 1. 6. 2021 do 31. 1. 2022 z právního odboru vyčleněno oddělení veřejných zakázek, přičemž od data 1. 2. 2022 bylo zařazeno zpět, přičemž činnost vedoucího OVZ vykonával vedoucí právního odboru, jenž má vysokoškolské právnické vzdělání s délkou praxe 22 let.

60.         Pokud se týká odpovědi na otázku v bodu 10), zadavatel mj. uvedl, že náplní vedoucího oddělení je „zajištění právní konzultace a metodické vedení v agendě veřejných zakázek“. Dle zadavatele se tato činnost skládá z právních konzultací, z posuzování formálně právní správnosti zadávací dokumentace a právně formálního souladu podaných nabídek se zadávací dokumentací a z dalších úkonů souvisejících se zadáváním.

61.         Na otázku v bodu 11) zadavatel odpověděl, že na zadávání veřejných zakázek a na jejich kontrole se do dne 1. 10. 2023 podílel vedoucí právního odboru a od uvedeného data uvedené činnosti vykonává vedoucí OVZ.

62.         V odpovědi na otázku v bodu 12) zadavatel uvedl, že u šetřené veřejné zakázky očekával dobu plnění v rozmezí cca 1 až 4 roků v závislosti na reálném počtu realizovaných veřejných zakázek.

63.         Zadavatel v odpovědi na otázku v bodu 13) sdělil způsob, jakým byl pracovník přijatý na pozici vedoucího OVZ vybrán, přičemž dle zadavatele vzhledem k tomu, že na trhu práce není dostatek lidí s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi, vykonává citovanou pozici zaměstnanec, jenž byl u zadavatele v pracovním poměru na pozici právníka již od 1. 1. 2019.

Další průběh správního řízení

64.         Usnesením ze dne 2. 1. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení následujících úkonů:

1)             „Ve vztahu k bodu 3. citovaného usnesení Úřadu ze dne 14. 12. 2023 se ve vyjádření zadavatele ze dne 21. 12. 2023 uvádí, že stávající počet pracovníků zabývajících se agendou veřejných zakázek je 5 a počet vedoucích pracovníků odpovědných za agendu veřejných zakázek 2. Doplňte, kolik z těchto pracovníků a vedoucích pracovníků spadá pod oddělení veřejných zakázek a kolik pod právní odbor do níže uvedené tabulky.

2)             V souvislosti s informacemi poskytnutými k bodu 3. citovaného usnesení Úřadu ze dne 14. 12. 2023 doplňte, od jakého data došlo k navýšení ze 3, resp. 4 pracovníků na 5 pracovníků.

3)             Ve vztahu k bodu 5. citovaného usnesení Úřadu ze dne 14. 12. 2023, jímž bylo Úřadem požadováno sdělení, „jaký byl personální stav oddělení veřejných zakázek (či celkově pracovníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek) před dnem 1. 10. 2023 a po něm“ se ve vyjádření zadavatele ze dne 21. 12. 2023 uvádí, že počet pracovníků byl úměrný počtu administrovaných veřejných zakázek a že byl po datu 1. 10. 2023 posílen. Doplňte, jaký byl počet pracovníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek před dnem 1. 10. 2023 a jakým způsobem byl posílen, resp. kolik přibylo nových zaměstnanců, a to ve vztahu k měsícům červenec, srpen, září a říjen roku 2023.

4)             Ve vztahu k bodu 13. citovaného usnesení Úřadu ze dne 14. 12. 2023 se ve vyjádření zadavatele ze dne 21. 12. 2023 uvádí, že na pozici vedoucího oddělení veřejných zakázek byl dosazen zaměstnanec, jenž byl již dříve u zadavatele zaměstnán jako právník. Doplňte, jakým způsobem bylo rozhodnuto o přesunutí zaměstnance z pozice právníka na pozici vedoucího oddělení veřejných zakázek (včetně informace, kdy a kým tak bylo rozhodnuto).

5)             V souvislosti s informacemi poskytnutými ve vyjádření zadavatele ze dne 21. 12. 2023 k bodu 13. citovaného usnesení Úřadu ze dne 14. 12. 2023 dále doplňte, jaká byla náplň práce současného vedoucího oddělení veřejných zakázek před přesunem na tuto pozici.“.

Sdělení zadavatele ze dne 3. 1. 2024

65.         Dne 3. 1. 2024 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne, jehož obsahem bylo provedení úkonů stanovených v usnesení ze dne 2. 1. 2024 (dále jen „sdělení zadavatele 2“).

66.         V odpovědi na otázku v bodu 1) zadavatel doplnil požadované údaje do přiložené tabulky následovně

 

67.         Na otázku v bodu 2) zadavatel odpověděl, že k navýšení pracovníků zabývajících se agendou veřejných zakázek ze 3 na 4, resp. 5 došlo postupně, a to k datům 1. 10. 2023, 1. 11. 2023 a 1. 12. 2023.

68.         V odpovědi na otázku v bodu 3) zadavatel uvedl, že mezi měsíci červenec až říjen roku 2023 došlo k navýšení počtu pracovníků zabývajících se samotným zadáváním veřejných zakázek, k čemuž zadavatel odkázal na odpověď na otázku v bodě 2). Zadavatel sdělil, že přesný počet zaměstnanců zabývajících se agendou veřejných zakázek není možné přesně určit, neboť „došlo k několika koncepčním a organizačním změnám, kdy část kompetencí právního oddělení a oddělení veřejných zakázek, byla přejata nově přijatými kompetentními pracovníky jednotlivých zadávacích útvarů.“. Dle sdělení zadavatele došlo k posílení na jednotlivých zadávacích útvarech, kdy jako příklad uvedl oddělení investic, na nějž byli přijati dva noví zaměstnanci a kde od 1. 11. 2023 byl rovněž přijat nový vedoucí oddělení investic, přičemž uvedení zaměstnanci mají na starost přípravu věcné stránky zadávacích dokumentací veřejných zakázek na stavební práce a přípravu vzorových smluv. Zadavatel dále uvedl, že v první polovině roku 2023 byl navýšen počet pracovníků IT oddělení zabývajících se věcnými podklady pro zahájení zadávacích řízení a že od 1. 1. 2024 byla přijata nová zaměstnankyně, na pozici vedoucí provozního oddělení, jejíž náplň práce rovněž spočívá v přípravě zadávacích řízení.

69.         Na otázky v bodech 4) a 5) zadavatel odpověděl, že současnému vedoucímu OVZ byl na základě dohody o změně pracovní smlouvy změněn druh práce a rozšířen pracovní úvazek. Zadavatel dále uvedl, že před uzavřením citované dohody pracoval daný zaměstnanec na pozici právníka, kdy náplní jeho práce bylo posouzení právně formálního souladu podaných nabídek se zadávací dokumentací, zajištění právních konzultací „zadávací dokumentace veřejné zakázky zadávané v režimu společného zadávání nemocnicemi Zlínského kraje (…). “ či dalších úkonů zadavatele v režimu společného zadávání.  Dle sdělení zadavatele počet těchto zakázek postupně klesal, což mělo za následek právě uzavření výše uvedené dohody.

Další průběh správního řízení

70.         Usnesením ze dne 5. 1. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení následujících úkonů:

1)             „Ve vztahu k bodu 4. citovaného usnesení Úřadu ze dne 2. 1. 2024 se ve vyjádření zadavatele ze dne 3. 1. 2024 uvádí, že na pozici vedoucího oddělené nebyl příslušný zaměstnanec „přesunut“, nýbrž se jednalo o dohodu o změně dosavadní pracovní smlouvy. Uveďte, jakým způsobem došlo ke změně citované smlouvy, a to včetně informace, kdy a kým tak bylo rozhodnuto, a tuto změnu smlouvy doložte.

2)             Ve vyjádření zadavatele ze dne 22. 11. 2023 k návrhu ze dne 10.  11. 2023 v reakci na navrhovatelem namítané pokračující využívání služeb externího administrátora – MCI SERVIS s.r.o., IČO 27718158, se sídlem Pod Vodojemem 2607, 760 01 Zlín – uvádíte, že „poukaz na tuto spolupráci není v kontextu návrhu důvodný, neboť logicky se jedná o spolupráci na základě smlouvy, která byla uzavřena až dosud.“, pročež Vás Úřad žádá o zaslání Vámi uvedené smlouvy, vč. jejích případných dodatků.

3)             Ve vztahu k výše uvedenému externímu administrátorovi – MCI SERVIS s.r.o., IČO 27718158, se sídlem Pod Vodojemem 2607, 760 01 Zlín – Vás žádáme o sdělení, od jakého data dochází k plnění ze smlouvy uzavřené s tímto externím administrátorem, a případně do jakého data očekáváte, že bude plněno, resp. kdy skončí platnost smlouvy, jež byla s tímto administrátorem uzavřena.

4)             Sdělení, zda jste v období od 1. 10. 2023 využívali služeb externího administrátora (jakéhokoliv) v souvislosti s veřejnými zakázkami zahájenými po datu 1. 10. 2023.

5)             Sdělení, kolik veřejných zakázek bylo v období od 1. 10. 2023 do současnosti zadáváno prostřednictvím externího administrátora a kolik interně.

6)             Zaslání všech smluv (popř. objednávek),a to včetně případných dodatků a dílčích smluv či objednávek, které byly v období od 26. 4. 2023 do současnosti uzavřeny se všemi externími administrátory.“.

Sdělení zadavatele ze dne 10. 1. 2024

71.         Dne 11. 1. 2024 Úřad obdržel přípis zadavatele ze dne 10. 1. 2024, jehož obsahem bylo provedení úkonů stanovených v usnesení ze dne 5. 1. 2024 (dále jen „sdělení zadavatele 3“).

72.         V odpovědi na otázku v bodu 1) zadavatel uvedl, že o zřízení funkce vedoucího OVZ bylo rozhodnuto na jednání představenstva dne 27. 9. 2023, jehož zápis zadavatel k předmětnému přípisu přiložil spolu s dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2023.

73.         K otázce v bodě 2) zadavatel sdělil, že smlouvu s MCI SERVIS uzavřenou dne 12. 8. 2022 dokládá, přičemž na otázku v bodě 3) zadavatel odpověděl, že k plnění ze smlouvy s MCI SEVIS dochází od 25. 8. 2022, tedy ode dne, kdy byla zadavatelem odeslána první objednávka. Zadavatel dále uvedl, že předmětná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to maximálně do vyčerpání finančního limitu 1 900 000 Kč bez DPH za 48 měsíců po sobě jdoucích. Dle zadavatele platnost smlouvy skončila ke dni 30. 10. 2023, k čemuž zadavatel doplnil, že další plnění již neočekává, jelikož od data 1. 10. 2023 administruje veškeré veřejné zakázky interně, přičemž obdobně odpověděl zadavatel rovněž na otázku v bodu 4), ve které sdělil, že od data 1. 10. 2023 „nebyl externí administrátor v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek využíván.“.

74.         Na otázku v bodě 5) zadavatel odpověděl, že od data 1. 10. 2023 zadal interně 18 veřejných zakázek. Dle sdělení zadavatele zadal externí administrátor od uvedeného data 3 veřejné zakázky, zadavatel však uvedl, že tyto byly objednány ještě před citovaným datem, přičemž dle zadavatele nebyly služby externího administrátora využívány ode dne 1. 9. 2023, tedy od data, kdy byla externímu administrátorovi odeslána poslední objednávka.

75.         K otázce v bodu 6) zadavatel uvedl, že v období od 26. 4. 2023 realizoval objednávky dle tabulky, kterou zasílá v příloze sdělení zadavatele.

Další průběh správního řízení

76.         Usnesením ze dne 16. 1. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

77.         Dne 22. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě ani později nikterak nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 22. 1. 2024

78.         Navrhovatel se v úvodu svého vyjádření nejprve zabývá skutečností, že zadavatel nedodržel 10denní lhůtu stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, dle které je zadavatel povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů ode dne doručení tohoto návrhu, když své vyjádření k podanému návrhu ze dne 10. 11. 2023, jenž obdržel téhož dne, zaslal Úřadu až dne 22. 11. 2023, a tedy 2 dny po zákonem stanovené lhůtě. Dle navrhovatele se tak zadavatel dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. g) zákona, pročež navrhovatel podal podnět k zahájení správního řízení. K uvedenému zadavatel doplnil, že toto pochybení zadavatele nenasvědčuje zadavatelem tvrzené odbornosti vedoucího OVZ, když ten slovy navrhovatele „není schopen správně spočítat ani běh zákonem stanovené lhůty.“.

79.         Podle navrhovatele lze z podkladů rozhodnutí vyvodit, že zadavatel žádného kandidáta na pozici vedoucího OVZ nehledal, a to ani před či po zahájení zadávacího řízení, a dokonce ani před obsazením této pozice dne 1. 10. 2023.

80.         Navrhovatel dále konstatuje, že činnost posledního vedoucího OVZ byla ukončena dohodou již ke dni 31. 3. 2022, což představuje období 18 měsíců před údajným opakovaným obsazením této pozice. Navrhovatel odkazuje na odpověď zadavatele v bodě 9) sdělení zadavatele 1, ve které zadavatel uvedl, že od 1. 4. 2022 činnost vedoucího OVZ vykonával vedoucí právního odboru. Z uvedeného navrhovatel vyvozuje domněnku, že ukončení pracovněprávního poměru posledního vedoucího bylo učiněno právě v souvislosti s podřazením oddělení veřejných zakázek pod právní odbor k 1. 2. 2022 a se zrušením dané pozice pro nadbytečnost.

81.         Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel pro obsazení pozice vedoucího OVZ nikdy nehledal, což vyvozuje z odpovědi zadavatele v bodě 13) sdělení zadavatele 1.

82.         Navrhovatel považuje za zavádějící tvrzení zadavatele, že předmětem činnosti pracovníka dosazeného na pozici vedoucího OVZ nebyla administrace veřejných zakázek, a to vzhledem k tomu, že byl tento pracovník zaměstnán u zadavatele téměř 5 let na pozici právníka v právním odboru.

83.         Ve svém vyjádření se navrhovatel dále věnuje počtům pracovníků zabývajících se agendou veřejných zakázek, které zadavatel uvedl ve svých sděleních.

84.         Vzhledem k uvedenému má navrhovatel za to, že v jednotlivých krocích a vyjádřeních zadavatele je spoustu vnitřních rozporů a účelově upravených nebo zkreslených informací nesvědčících o transparentnosti a zákonnosti postupu zadavatele.

85.         Navrhovatel se domnívá, že z jednotlivých úkonů zadavatele v zadávacím řízení je patrné, že k rozhodnutí o změně způsobu zajišťování administrace veřejných zakázek, resp. k obsazení funkce vedoucího OVZ došlo až poté, co navrhovatel v reakci na opakované žádosti zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) navrhovatele svoji cenu zdůvodnil a toto zdůvodnění bylo zadavatelem akceptováno. K uvedenému navrhovatel dodává, že zadavatel po docela dlouhou dobu trvání zadávacího řízení, tj. po dobu bezmála 5 měsíců, trval na zajišťování daných služeb formou outsourcingu a dle navrhovatele činil veškeré úkony, jako např. „řadu objasnění zadávací dokumentace, otevírání nabídek, 2 jednání komise, 2 žádosti o objasnění MNNC apod.“,jež směřovaly k výběru dodavatele.

86.         Navrhovatel je dále toho názoru, že důvodem hodným zvláštního zřetele, pro nějž by byl zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení v jeho průběhu není ani zadavatelem zdůrazňované oprávnění zadavatele rozhodnout o tom, že bude určité služby realizovat vlastními silami, tedy s využitím vlastních zaměstnanců, nebo formou outsourcingu. K uvedenému navrhovatel opakuje své tvrzení uvedené již v návrhu a uvádí, že ačkoli nerozporuje oprávnění zadavatele rozhodnout o tom, jakým z uvedených způsobů bude některé služby realizovat, dle názoru navrhovatele musí zadavatel toto rozhodnutí učinit před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku a nikoli až v jeho průběhu.

87.         Dle navrhovatele zadavatel nevyužil žádné z mu naskytnutých příležitostí, aby vyjasnil pochybnosti související s tím, proč k obsazení pozice vedoucího OVZdošlo právě 1. 10. 2023,tedy tři týdny po druhém jednání hodnotící komise. Navrhovatel uvádí, že po uvedenou dobu zadavatel nerealizoval žádné kroky v rámci zadávacího řízení, a to i přesto, že měl dle jednomyslného názoru členů hodnotící komise k dispozici nabídku navrhovatele, která byla vyhodnocena jako nejvýhodnější a splnila všechny požadavky uvedené v zadávacích podmínkách.

88.         Navrhovatel vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že považuje kroky zadavatele, které vedly ke zrušení zadávacího řízení, za naprosto nedůvodné, netransparentní, účelové a v rozporu se zásadou hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Z uvedeného tak dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel neměl oprávnění zrušit zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

89.         V závěru svého vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvádí, že s ohledem na výše uvedené trvá na podaném návrhu v celém rozsahu.

ZÁVĚRY ÚŘADU

90.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení konstatuje, že rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 

Relevantní ustanovení zákona

91.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

92.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

93.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

94.         Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

95.         Doba plnění veřejné zakázky byla v čl. III. ZD stanovena na dobu neurčitou, nejdéle však do vyčerpání částky 5 600 000 Kč bez DPH.

96.         Dle dokumentu s názvem „Zápis ze zasedání představenstva společnosti Krajská nemocnice T. Bati, a.s.“ ze dne 27. 9. 2023 (dále jen „zápis ze zasedání představenstva“) představenstvo zadavatele projednalo a s účinností od 1. 10. 2023 obsadilo pracovní pozici vedoucího oddělení veřejných zakázek.

97.         Z dokumentu s názvem „DOHODA O ZMĚNĚ PRACOVNÍ SMLOUVY“ ze dne 1. 10. 2023 vyplývá, že zadavatel a zaměstnanec pracující u zadavatele na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 12. 2018 jako právník uzavřeli dle ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, dohodu o změně pracovní smlouvy. Dle čl. II. této dohody se s účinností od dne 1. 10. 2023 mění obsah výše uvedené pracovní smlouvy tak, že se „pracovní doba sjednává v rozsahu odpovídajícím výši 60 % nepřekročitelné stanovené týdenní pracovní doby (…)“ a dále se „sjednává nový druh práce – vedoucí oddělení veřejných zakázek.“.

98.         Rozhodnutím o zrušení ZŘ rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kdy v odůvodnění zrušení ZŘ zadavatel uvedl následující: „Zadavatel je po zvážení všech okolností nucen na základě důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, dané zadávací řízení zrušit. Představenstvo je plně kompetentní ve věci obchodního vedení společnosti, kam spadá i rozhodování o tom, zda bude určité služby realizovat vlastními silami (tj. s využitím svých zaměstnanců) či formou tzv. outsourcingu. Představenstvo společnosti zadavatele rozhodlo dne 27. 9. 2023, že poptávané plnění v dané podobě již nemůže požadovat, když po důkladném zvážení všech aspektů dospělo k rozhodnutí o změně v organizaci práce spočívající v tom, že ke dni 1. 10. 2023 obsadí na funkci vedoucího oddělení veřejných zakázek odborně způsobilou osobu, a to právníka s více než desetiletou praxí v oblasti veřejných zakázek. Uvedená skutečnost se projevila až v průběhu zadávacího řízení, když se podařilo po delší době uvedenou pozici personálně adekvátně obsadit. Zadavatel tak bude v zásadě vlastními silami realizovat zadávací řízení, která měla být předmětem plnění veřejné zakázky. Z uvedených důvodů tak k dnešnímu dni zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodů výše uvedených.“

99.         Sdělením o zrušení ZŘ zadavatel oznámil ve smyslu § 128 zákona zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. V rámci sdělení o zrušení ZŘ zadavatel odkázal na odůvodnění zrušení ZŘ.

100.     V dokumentu s názvem „Seznam objednávek na administraci VŘ od 26. 04. 2023“ (dále jen „seznam objednávek“) jsou uvedeny veškeré objednávky, které zadavatel poptával od externích administrátorů v období od 26. 4. 2023 do 11. 1. 2024, tedy data zaslání uvedeného dokumentu, přičemž posledním dnem odeslání objednávky na administraci veřejné zakázky je dle daného dokumentu 1. 9. 2023.

Právní posouzení

Ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona

101.     Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti rozhodnutí o zrušení ZŘ, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak zejména posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

102.     K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

103.     Ačkoliv právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu vymezení důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je přesto podle názoru Úřadu
v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná dřívější rozhodovací praxe, a to (minimálně) v těch ohledech, které se týkají obecných principů rušení zadávacího řízení.

104.     Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zrušení zadávacího řízení může být považováno za souladné se zákonem pouze v situaci, kdy jsou naplněny v předmětném ustanovení zakotvené důvody, a sice že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. K tomu Úřad uvádí, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení ZŘ. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci zadávacího řízení. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedené, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení ZŘ či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je pro posouzení věci irelevantní.

105.     Zákon sice neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, nicméně Úřad zastává s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele.

106.     K aktuálně účinnému znění dotčeného ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona lze uvést např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0112/2019/VZ-24881/2019/322/DJa ze dne 9. 9. 2019: „Zákon však představuje ve vztahu k možnosti zrušení zadávacího řízení určitou míru liberalizace ve srovnání se ZVZ. Mírnější požadavky na zrušení zadávacího řízení oproti ZVZ se projevují např. i v jednotlivých zákonných důvodech zrušení zadávacího řízení, kdy např. v § 127 písm. d) zákona již nezohledňuje, zda si důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, způsobil sám zadavatel, či nikoli.“. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem, přičemž i nadále platí, že tyto důvody musí komplexně a jednoznačně vyplývat již ze samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

107.     Pro šetřený případ je podstatné, že z pohledu zákona došlo (oproti předchozí právní úpravě v ZVZ) zejména k jednoznačnému vyjasnění, že důvody hodné zvláštního zřetele mohou nastat, resp. mohou být způsobeny i ze strany zadavatele [srov. § 127 odst. 2 písm. d) zákona „(…) bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“], což je právě zcela typické pro situaci, kdy zadavatel např. některým svým úkonem učiní zadávací řízení nepotřebným.

108.     S ohledem na výše uvedené se proto Úřad zabýval otázkou, zda zadavatelem deklarovaný důvod zrušení zadávacího řízení, , tedy, že poptávané plnění již nemůže požadovat, neboť ke dni 1. 10. 2023 obsadí na funkci vedoucího OVZ odborně způsobilou osobu, a to právníka s více než desetiletou praxí v oblasti veřejných zakázek, a s ním související rozhodnutí zadavatele realizovat zadávací řízení „v zásadě vlastními silami“, je souladný se zákonem.

109.     V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona s odůvodněním, že na základě rozhodnutí představenstva zadavatele poptávané plnění již nemůže požadovat, neboť daným rozhodnutím došlo ke změně v organizaci práce, na základě níž dojde ke dni 1. 10. 2023 k obsazení funkce vedoucího oddělení veřejných zakázek a zadavatel tak bude v zásadě vlastními silami realizovat zadávací řízení, která měla být předmětem plnění veřejné zakázky. Úřad sděluje, že ačkoli zadavatel mohl v odůvodnění zrušení ZŘ tento důvod více, resp. precizněji, specifikovat, např. tím, že by uvedl, v jaké míře se náplň práce daného vedoucího shoduje s předmětem veřejné zakázky, nic to nemění na skutečnosti, že z textu tohoto odůvodnění je jasně patrný důvod, pro který již zadavatel poptávané plnění nepotřebuje a pro který přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tak důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedl jednoduše, avšak výstižně a jasně.

110.     Z rozhodnutí o zrušení ZŘ srozumitelně vyplývá, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl ke svému závěru, a to jednoduše řečeno, že z důvodu obsazení místa vedoucího OVZ hodlá v zásadě zadávat veřejné zakázky vlastními silami. Z tohoto odůvodnění je tak zřejmé, a to i subjektu bez odborných znalostí v dané problematice, že zadavatel požadované plnění již nebude potřebovat, neboť si jej bude zajišťovat v zásadě sám vlastními silami. Z pohledu Úřadu zadavatel přednesl konkrétní důvod, pro který po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval. Úřad tak má za to, že zadavatel dostatečným, jasným a přezkoumatelným způsobem zdůvodnil svůj postup dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Dle Úřadu tak zadavatel dostatečným způsobem důvod, který ho vedl ke zrušení zadávacího řízení, v rozhodnutí o zrušení ZŘ popsal.

111.     Na základě shora uvedeného Úřad seznal rozhodnutí o zrušení ZŘ jako přezkoumatelné a souladné se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

112.     Úřad se dále zabýval věcným posouzením rozhodnutí o zrušení ZŘ, resp. jednotlivými zákonem stanovenými znaky při splnění kterých je možné zadávací řízení zrušit dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

113.     Prvním z těchto znaků je podmínka, aby se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, a to včetně důvodů ekonomických, k čemuž Úřad rekapituluje, že důvod hodný zvláštního zřetele může mít i subjektivní charakter. V uvedeném případě zadavatel učinil vnitřní rozhodnutí, a tedy subjektivně vyhodnotil, že obsazením pozice vedoucího OVZ se pro něj předmět plnění stal nepotřebným, neboť je pro něj jak praktičtější, tak ekonomičtější (viz vyjádření zadavatele k návrhu) realizovat předmět veřejné zakázky vlastními silami, pročež důvod nepotřebnosti plnění veřejné zakázky prostřednictvím externího administrátora - outsorcingu (za současné realizace vlastními silami) lze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele. Úřad sděluje, že je to právě zadavatel, kdo nejlépe ví, jaké plnění je pro něj nejvýhodnější. Úřad tak má první znak za splněný. Úřad podotýká, že ověřil, že k obsazení místa vedoucího OVZ skutečně došlo, přičemž zadavatel posílil i počet pracovníků zabývajících se agendou veřejných zakázek (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí a násl.).

114.     Druhým znakem je podmínka, aby se důvody, pro které je zadávací řízení zrušeno, vyskytly v průběhu zadávacího řízení. Jak plyne z odůvodnění zrušení ZŘ, důvod, pro který zadavatel zrušil zadávací řízení, se vyskytl dne 1. 10. 2023, tedy v den nástupu vedoucího OVZ, na základě kterého se šetřené zadávací řízení stalo pro zadavatele nepotřebným. Úřad tedy považuje také druhou podmínku za splněnou, neboť uvedený důvod se bezpochyby vyskytl až v průběhu zadávacího řízení.

115.     Třetím znakem, resp. podmínkou pro zrušení zadávacího řízení je, že z uvedených důvodů po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad konstatuje, že jestliže se přijetím vedoucího OVZ stal předmět plnění nepotřebným, resp. pro zadavatele již nemělo smysl v zadávacím řízení pokračovat a rozhodl tak o zrušení ZŘ, považuje Úřad rovněž třetí znak za splněný.

116.     Čtvrtým a z pohledu posouzení zákonnosti rozhodnutí o zrušení ZŘ velmi podstatným znakem je skutečnost, že si zadavatel dané důvody může způsobit i sám, pročež je subjektivní rozhodnutí zadavatele o přijetí vedoucího OVZ a s ním související zrušení zadávacího řízení rovněž učiněno v souladu se zákonem.

117.     Ze shora uvedeného tak Úřad vyvozuje, že zákonné znaky pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) byly naplněny.

118.     Následně se Úřad zabýval jednotlivými námitkami navrhovatele. K námitkám navrhovatele, že důvody pro zrušení zadávacího řízení nejsou formulovány dostatečně konkrétně a že není jasné, jakým způsobem může přijetí vedoucího OVZ vést k zásadnímu navýšení pracovních kapacit zadavatele Úřad odkazuje na předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde se uvedenému podrobně věnoval. Pro úplnost však Úřad konstatuje, že ačkoli zadavatel specificky neuvedl o jak velké navýšení pracovních kapacit se jedná, pro posouzení zákonnosti daného rozhodnutí není tato informace nezbytná, podstatné je, že zadavatel na základě svého subjektivního zhodnocení naznal, že se pro něj v zadávacím řízení poptávané plnění stalo s přijetím nového zaměstnance nepotřebným. Nadto Úřad konstatuje, že z bodu 3) sdělení zadavatele 1 je zřejmé, že zajisté došlo k personálnímu posílení, když se dle informací poskytnutých zadavatelem za rok 2023 zvýšil počet pracovníků zabývajících se agendou veřejných zakázek z původních 3 na 5 a počet vedoucích pracovníků odpovědných za agendu veřejných zakázek se dokonce zdvojnásobil, a to z původního 1 vedoucího pracovníka na 2 vedoucí pracovníky. Reálně tak zadavatel své pracovní kapacity týkající se agendy veřejných zakázek navyšuje, což dle Úřadu lze považovat za věrohodné doložení úmyslu zadavatele zadávat nadále veřejné zakázky již jen vlastními silami, a nikoliv prostřednictvím externího administrátora a současně vylučuje možnou libovůli zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Úřad přitom nepovažuje za rozhodující, jakým způsobem k obsazení pozice vedoucího OVZ došlo (jak zadavatel uvedeného pracovníka získal), zda došlo ke změně úvazku současného zaměstnance zadavatele či zda tento pracovník nastoupil z externího prostředí, či zda jej zadavatel na pracovním trhu „hledal“ a jak dlouho byla pozice neobsazená, neboť z pohledu Úřadu je ve vztahu k právě řečenému rozhodující, že k obsazení pozice vedoucího OVZ k datu 1. 10. 2023 reálně došlo.

119.     K námitce navrhovatele, že zadavatel i po zrušení zadávacího řízení nadále využívá služeb externího administrátora, což je dle názoru navrhovatele v rozporu s odůvodněním, na jehož základě zadavatel zadávací řízení zrušil, Úřad uvádí, že na základě bodů 3) a 4) sdělení zadavatele 3 a na základě seznamu objednávek má za prokázané, že zadavatel od 1. 10. 2023 nevyužíval služeb externího administrátora, resp. od něj po tomto datu neobjednával nové služby, avšak pouze nechal „doběhnout“ již dříve objednaná plnění. Z uvedeného tedy logicky vyplývá, že zadavatel rovněž ani po dni 1. 10. 2023, tedy dni, od kterého zadavatel vzhledem k obsazení pozice vedoucího OVZ považoval zadávací řízení za nepotřebné, do dne 11. 1. 2024 (dne odeslání sdělení zadavatele 3 Úřadu), nevyužíval služeb externích administrátorů. Uvedené konání zadavatele, tedy, že nezadává veřejné zakázky prostřednictvím externích administrátorů, tak odpovídá důvodu uvedenému zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ, že bude v zásadě vlastními silami realizovat zadávací řízení. Právě uvedené tak Úřad shledává jako zásadní informaci, že úmysl deklarovaný zadavatelem není v rozporu s jeho dosavadním reálným jednáním a nebyl tak uveden v rozhodnutí o zrušení ZŘ pouze „fiktivně“, přičemž jeho zdůvodnění uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ by tak bylo pouze prázdnou frází, prostřednictvím které by zakrýval skutečný důvod zrušení zadávacího řízení. I s ohledem na výše uvedené tedy Úřad shledal, že není důvod nahlížet na zrušení zadávacího řízení jako na libovůli zadavatele, která měla v konečném důsledku např. jen účelově zajistit plnění veřejné zakázky na administraci zadávacích řízení pro jiného dodavatele než pro navrhovatele. Úřad přitom nehodlá rozporovat tvrzení zadavatele, že již předmět plnění nepotřebuje, neboť je to sám zadavatel, který nejlépe ví, jaké plnění je nucen poptávat, a pokud učiní obchodní rozhodnutí, že místo outsorcingu administrování veřejných zakázek bude tuto činnost činit jím reálně posílené oddělení veřejných zakázek (Úřad opakuje, že nemá indicie, že by tak zadavatel nečinil), nelze shledávat takové jeho rozhodnutí za učiněné v rozporu se zákonem.

120.     Pokud jde o argument, že obsazení jedné pracovní pozice nemůže mít za následek nemožnost požadovat předmět plnění veřejné zakázky, Úřad odkazuje na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí, a opakuje, že od 1. 10. 2023 do 11. 1. 2024 zadavatel služeb externího administrátora nově nevyužil, a tedy, že jeho jednání v tomto odpovídá úmyslu uvedenému v rozhodnutí o zrušení ZŘ, že „bude v zásadě vlastními silami realizovat zadávací řízení, která měla být předmětem plnění veřejné zakázky“. Úřad však podotýká, že tento úmysl zadavatele se v budoucnu může změnit a zadavatel může dospět k jinému rozhodnutí, nicméně ke dni vydání tohoto rozhodnutí Úřad nemá indicie, které by tento úmysl zpochybňovaly a činily by tak postup zadavatele týkající se zrušení zadávacího řízení netransparentním.

121.     K námitce navrhovatele, že není z rozhodnutí o zrušení ZŘ patrné datum, od kterého je odvozován výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele, zda se jedná o datum 27. 9. 2023, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení ZŘ jako datum, kdy představenstvo zadavatele rozhodlo o zrušení ZŘ, nebo 1. 10. 2023 jakožto den nástupu vedoucího OVZ, Úřad sděluje, že ačkoli zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ explicitně neuvedl, které z těchto dat je tím, od nějž odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele, a že tento údaj zadavatel mohl výslovně uvést, v souvislosti s odůvodněním zrušení zadávacího řízení to dle názoru Úřadu v šetřeném případě nebylo stěžejní, neboť i z pouhé logiky věci a celého kontextu odůvodnění zrušení ZŘ vyplývá, že zadavatel za tento moment považuje právě den 1. 10. 2023, neboť právě k tomuto datu přestalo být poptávané plnění potřebným. K tomu Úřad dodává, že explicitním neoznačením tohoto data se zadavatel nedopustil porušení zásady transparentnosti, neboť i bez takového údaje z odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ jednoznačně vyplývá, k jakému datu uvedený okamžik nastal, když je v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvedeno, že představenstvo společnosti rozhodlo dne 27. 9. 2023 a že ke dni 1. 10. 2023 obsadí funkci vedoucího OVZ způsobilou osobou.

122.     Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele, že za důvod hodný zvláštního zřetele nelze považovat situaci, kterou si zadavatel sám aktivně způsobil. K uvedenému Úřad opakuje, že z dikce ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona jednoznačně vyplývá, že citované důvody mohou být způsobeny také ze strany zadavatele. Důvod zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona rozšiřuje možnosti zadavatele oproti předešlé právní úpravě ZVZ, přičemž uvedené potvrzuje i komentářová literatura[1], která uvádí, že „[o]proti pouze obecnému znění tohoto důvodu v ZVZ 2006 výslovně nově ZVZ upřesňuje, že tyto důvody mohou být ekonomické povahy a že mohou nastat, ať už byly způsobeny zadavatelem či nikoli. Jak uvádí DZ oproti písmenu c) komentovaného odstavce 2, které odkazuje na objektivní okolnosti, jež zadavatel nemohl předvídat, je zadavateli dle písmene d) umožněno zadávací řízení ukončit i v případě, že jsou tyto důvody subjektivního charakteru; tímto tedy komentované ustanovení s největší pravděpodobností nemá navazovat na dosavadní rozhodovací praxi k obdobnému důvodu zrušení zadávacího řízení.“. Tyto důvody zrušení zadávacího řízení mohou tedy vyplývat i z vnitřních poměrů zadavatele, není tedy nadále v šetřeném případě zapotřebí zjišťovat, zda zadavatel předmětné důvody zavinil sám či nikoliv.

123.     Rovněž tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí realizovat předmět veřejné zakázky vlastními silami musí zadavatel učinit před zahájením zadávacího řízení nemá oporu v uvedeném ustanovení, které naopak předjímá, že důvody hodné zvláštního zřetele se vyskytnou v průběhu zadávacího řízení a, jak již bylo uvedeno, zadavatel si tyto důvody může způsobit svým vlastním konáním.  Úřad tedy konstatuje, že zadavatel byl oprávněn učinit uvedené rozhodnutí v průběhu zadávacího řízení.

124.     S ohledem na výše uvedené skutečnostmi má Úřad za prokázané, že rozhodnutí o zrušení ZŘ je přezkoumatelné, neboť obsahuje konkrétní jednoznačný, a tedy přezkoumatelný důvod (přijetí vedoucího oddělení VZ) zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, resp. zadavatel okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení v daném rozhodnutí uvedl dostatečně, srozumitelně a určitě. Současně Úřad má za prokázané, že nastaly zákonem předvídané znaky, při jejichž splnění je možné zadávací řízení zrušit dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad současně ověřil, že okolnosti tvrzené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ skutečně nastaly a měly později i zadavatelem deklarovaný následek v podobě dalšího nevyužívání externího administrátora u nově zadávaných veřejných zakázek. Úřad proto uzavírá, že zadavatel postupoval v šetřeném případě v souladu se zákonem, když předmětné zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil.

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

125.     K námitce navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách Úřad sděluje, že ačkoli zadavatel v rozhodnutí o námitkách námitky navrhovatele z důvodu podle § 245 odst. 3 písm. a) zákona odmítl, k námitkám navrhovatele se podrobně a srozumitelně vyjádřil. Lze přitom konstatovat, že se zadavatel dostatečně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně vypořádal s námitkami navrhovatele, které se týkají zrušení zadávacího řízení z důvodu podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Navrhovatel ve svém návrhu nijak nekonkretizoval, které námitky zadavatel dle jeho názoru nevypořádal, když pouze obecně konstatoval, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s jeho námitkami dostatečným způsobem. Uvedená námitka navrhovatele se proto jeví Úřadu jako nekonkrétní a nedostatečně odůvodněná.

126.     Ačkoli ustanovení § 245 odst. 1 zákona na zadavatele klade povinnost vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich uvedených, lze mít za to, že po zadavateli nelze požadovat, aby výslovně reagoval na každý zcela obecný argument, který obecně souvisí s každým potenciálním porušením zákona či jiných právních předpisů, pokud se přezkoumatelně vyjádří ke všem věcným argumentům, které navrhovatel v této souvislosti v námitkách uvedl.

127.     Úřad po obecném provedeném porovnání obsahu námitek s obsahem rozhodnutí o těchto námitkách konstatuje, že neseznal důvody pro uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že předmětné rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné co do důvodů v něm uvedených i co do srozumitelnosti, k čemuž uvádí následující.

128.     Z obsahu námitek jako celku plyne, že navrhovatel námitkami brojí zejména proti zrušení zadávacího řízení. Úřad uvádí, že obecně si vždy lze představit, aby rozhodnutí o námitkách obsahovalo vypořádání námitek podrobnější nebo preciznější ze strany zadavatele, nicméně v šetřeném případě s ohledem na zadavatelem uplatněný důvod pro zrušení zadávacího řízení, který byl předmětem námitek, lze rozhodnutí o námitkách v rozsahu, v jakém námitky zadavatel vypořádal, považovat za dostačující. Úřad v této souvislosti zároveň konstatuje, že dle jeho názoru rozhodnutí zadavatele o námitkách v tomto smyslu vyhovuje i požadavkům obsaženým v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021, ve kterém Nejvyšší správní soud konstatoval, že: „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“.

129.     Úřad uzavírá, že zadavatel se v rámci rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách tak plní svůj účel, jelikož navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

130.     S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem. Úřad tudíž v šetřeném případě neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

131.     Dle názoru Úřadu se tak zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách výše uvedenými námitkami věcně zabýval a nevypořádal je toliko formálně, nýbrž věcnou argumentací. Nadto Úřad konstatuje, že podstatou návrhu i námitek navrhovatele bylo posouzení zákonnosti postupu zadavatele, když přistoupil ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Je tedy potřeba k samotným námitkám přistupovat tak, aby byl zachován jejich účel, resp. záměr navrhovatele (stěžovatele). Současně Úřad připomíná, jak již uvedl výše, že při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou základem pro skutková zjištění Úřadu relevantní a rozhodné pouze důvody, které zadavatel uvedl v posuzovaném rozhodnutí o zrušení ZŘ, a nikoliv další pozdější odůvodnění např. obsažené v rozhodnutí o námitkách.

132.     Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že v šetřeném případě lze rozhodnutí o námitkách považovat za přezkoumatelné, neboť zadavatel k jednotlivým namítaným skutečnostem uvedl věcnou argumentaci, která je z hlediska přezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí dostačující, a že důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení ZŘ lze v šetřeném případě považovat za důvody zvláštního zřetele hodné, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž se jedná o reálné důvody, které jsou natolik závažné, aby kvůli nim byl nucen zadávací řízení zrušit.

Závěr

133.     Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín

2.             Advien tender s.r.o., Bezručova 81/17a, 602 00 Brno, Staré Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy