číslo jednací: 01606/2024/500
spisová značka: S0644/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 10. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy,
• zadavatel – Rokycanská nemocnice, a.s., IČO 26360900, se sídlem Voldušská 750, 337 01 Rokycany,
• zadavatel – Stodská nemocnice, a.s., IČO 26361086, se sídlem Hradecká 600, 333 40 Stod,
• zadavatel – Domažlická nemocnice, a.s., IČO 26361078, se sídlem Kozinova 292, 344 01 Domažlice,
• zadavatel – Nemocnice následné péče Svatá Anna, s.r.o., IČO 26360896, se sídlem Kyjovská 607, 348 15 Planá,
• zadavatel – Nemocnice následné péče LDN Horažďovice, s.r.o., IČO 26360870, se sídlem Blatenská 314, 341 01 Horažďovice,
• navrhovatel – TRADUTOR s.r.o., IČO 14247968, se sídlem Uhříněveská 2324/42, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 10. 2023 Mgr. et Mgr. Adamem Sokolem, advokátem, ev. č. ČAK 18172, KLIMUS & PARTNERS s.r.o., IČO 03373444, se sídlem Vídeňská 188/119d, 619 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatelů učiněných při společném zadávání veřejné zakázky „Modernizace ICT pro zvýšení kybernetické bezpečnosti“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-030576, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2023 pod ev. č. 2023/S 137-438254, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – TRADUTOR s.r.o., IČO 14247968, se sídlem Uhříněveská 2324/42, 100 00 Praha 10 – ze dne 5. 10. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů

• Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy,
• Rokycanská nemocnice, a.s., IČO 26360900, se sídlem Voldušská 750, 337 01 Rokycany,
• Stodská nemocnice, a.s., IČO 26361086, se sídlem Hradecká 600, 333 40 Stod,
• Domažlická nemocnice, a.s., IČO 26361078, se sídlem Kozinova 292, 344 01 Domažlice,
• Nemocnice následné péče Svatá Anna, s.r.o., IČO 26360896, se sídlem Kyjovská 607, 348 15 Planá a
• Nemocnice následné péče LDN Horažďovice, s.r.o., IČO 26360870, se sídlem Blatenská 314, 341 01 Horažďovice,

učiněných při společném zadávání veřejné zakázky „Modernizace ICT pro zvýšení kybernetické bezpečnosti“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-030576, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2023 pod ev. č. 2023/S 137-438254, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

                                                         

 Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadavatelé

• Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy (dále jen „zadavatel Klatovská nemocnice“),
• Rokycanská nemocnice, a.s., IČO 26360900, se sídlem Voldušská 750, 337 01 Rokycany,
• Stodská nemocnice, a.s., IČO 26361086, se sídlem Hradecká 600, 333 40 Stod,
• Domažlická nemocnice, a.s., IČO 26361078, se sídlem Kozinova 292, 344 01 Domažlice,
• Nemocnice následné péče Svatá Anna, s.r.o., IČO 26360896, se sídlem Kyjovská 607, 348 15 Planá,
• Nemocnice následné péče LDN Horažďovice, s.r.o., IČO 26360870, se sídlem Blatenská 314, 341 01 Horažďovice (dále společně jen „zadavatel“),

kteří jsou veřejnými zadavateli dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“),[1] dne 14. 7. 2023 zahájili otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace ICT pro zvýšení kybernetické bezpečnosti“; toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-030576, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2023 pod ev. č. 2023/S 137-438254, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že při zadávání předmětné veřejné zakázky zadavatelé využili institut společného zadávání zakotvený v § 7 zákona. Z bodu 5.1. článku 5 „Povinnosti smluvních stran“ smlouvy o společném zadávání ze dne 30. 6. 2023 (dále jen „smlouva o společném zadávání“) plyne, že hlavním účastníkem společného zadávání je zadavatel Klatovská nemocnice, přičemž tento bude samostatně provádět následující úkony:

„5.1.1. jednat se třetími osobami a dodavateli navenek během realizace veřejné zakázky,

5.1.2. jednat a administrátorem VZ a uzavřít s ním příkazní smlouvu o zastoupení zadavatele i jménem ostatních účastníků této Smlouvy,

5.1.3. pověřit posouzením a hodnocením nabídek osobu, která je odborně způsobilá ve vztahu k předmětu VZ,

5.1.4. specifikovat předmět plnění VZ, rozsah, technické podmínky a sdělit zvláštní požadavky,

5.1.5. stanovit autorská práva a licence,

5.1.6. stanovit obchodní, platební a sankční podmínky,

5.1.7. podepisovat zadávací dokumentaci a dokumenty související se zadávacím řízením, včetně rozhodnutí o vyřízení námitek,

5.1.8. vyřizovat žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, odsouhlasovat vysvětlení zadávací dokumentace,

5.1.9. rozhodovat o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení,

5.1.10. provádět běžné administrativní činnosti v zadávacím řízení,

5.1.11. zajistit uveřejnění uzavřené smlouvy s vybraným dodavatelem a případných dodatků v registru smluv,

5.1.12. vést a archivovat spis veřejné zakázky,“.

3.             V bodě 9.1. čl. 9 „Odpovědnost“ smlouvy o společném zadávání je stanoveno, že „Klatovská nemocnice odpovídá za činnosti vyhrazené ve čl. 5.1. Smlouvy. V ostatních záležitostech nesou smluvní strany společnou a nerozdílnou odpovědnost, pokud se nedohodnou písemně jinak.“.

4.             Z bodu 2.2 „Části VZ“ a bodu 2.3 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace plyne, že zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělil na 3 samostatné části, a to:

• část 1: Technologie datového centra s předpokládanou hodnotou 78 236 795,- Kč bez DPH, v jejímž rámci požadoval dodat Výpočetní servery (malé, velké), Bloková disková pole (malá, střední, velká), Fibre channel přepínače (volitelně dle nabízené technologie), Příslušenství pro datacenterové technologie, Licence pro MS Windows server 2022 CAL, Licence pro další VMware technologie a Páteřní přepínače a páteřní serverové přepínače (všechny typy);
• část 2: Technologie zálohování s předpokládanou hodnotou 34 573 725,- Kč bez DPH, v jejímž rámci požadoval dodat Diskové pole pro nestrukturovaná data, Zálohovací a infrastrukturní server, Licence na zálohovací software, Páskovou knihovnu, Příslušenství pro datacenterové technologie;
• část 3: Technologie přístupu k informačním aktivům s předpokládanou hodnotou 46 298 320,- Kč bez DPH, v jejímž rámci požadoval dodat Licence pro VDI technologie, Přístupové přepínače (všechny typy), Bezdrátové přístupové body, Řadič bezdrátové sítě, Systém centrální správy LAN/WLAN, Systém centrální správy identit LAN/WLAN a Příslušenství pro síťové technologie.

Zadavatel si rovněž vymezil, že součástí nabídky na technologický celek (tj. jednotlivé části VZ) musí vždy být také implementace daného technologického celku a všechny práce s tím spojené. Dále také uvedl, že „preferuje dodávku od jednoho Dodavatele na ucelené řešení. Tento postup je preferován hlavně pro zajištění maximální efektivnosti záručního servisu kritické infrastruktury v nemocničním prostředí a zajištění minimalizace nákladů spojených se správou v průběhu životního cyklu předmětu plnění. Zadavatel však připouští samostatnou nabídku účastníka zadávacího řízení (dodavatele) na jakýkoliv samostatný technologický celek. Dělení s nižší granularitou zadavatel nepřipouští. Nabídka Dodavatele, který nesplní všechny minimální technické požadavky v rámci logického celku, bude vyřazena z hodnocení této části VZ.“.

5.             Přípisem ze dne 24. 9. 2023, který byl zadavateli Klatovská nemocnice doručen prostřednictvím datové schránky téhož dne, podal navrhovatel – TRADUTOR s.r.o., IČO 14247968, se sídlem Uhříněveská 2324/42, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 10. 2023 Mgr. et Mgr. Adamem Sokolem, advokátem, ev. č. ČAK 18172, KLIMUS & PARTNERS s.r.o., IČO 03373444, se sídlem Vídeňská 188/119d, 619 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.             Námitky navrhovatele zadavatel Klatovská nemocnice odmítl rozhodnutím ze dne 27. 9. 2023, které navrhovatel obdržel prostřednictvím datové schránky téhož dne.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 5. 10. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel v úvodu návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení. Dále shrnuje splnění formálních náležitostí pro podání návrhu, svoji argumentaci obsaženou v námitkách a argumentaci zadavatele Klatovská nemocnice obsaženou v rozhodnutí o námitkách a následně objasňuje důvody, jež ho vedly k podání návrhu.

9.             Navrhovatel má za to, že nastavení hodnotících kritérií je v rozporu s § 101 zákona, zejména v té části, kde zákon stanoví, že v rámci rozdělené zakázky na části postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil bodové zvýhodnění 15 bodů pro ty účastníky zadávacího řízení, jejichž nabídka je podána do všech částí veřejné zakázky. Navrhovatel dodává, že způsobem hodnocení, jak jej nastavil zadavatel, nemusí dojít k zadavatelem zamýšlenému cíli, tj. aby byl preferován jeden dodavatel pro plnění celé veřejné zakázky, když i přes bodovou bonifikaci účastníků, kteří podají nabídku do všech částí zakázky, ve výsledku veřejnou zakázku jako celek nemusí získat jeden konkrétní dodavatel. Podle navrhovatele navíc tato bonifikace zásadně znevýhodňuje dodavatele, kteří jsou schopni nabídnout plnění jen na jednu nebo dvě části veřejné zakázky. Tento postup podle navrhovatele omezuje hospodářkou soutěž a určitým subjektům zaručuje konkurenční výhodu.

10.         Navrhovatel má dále za to, že se zadavatel Klatovská nemocnice s jeho námitkami nevypořádal v souladu s tím, co stanoví § 245 odst. 1 zákona, neboť podle jeho názoru se zadavatel Klatovská nemocnice v tomto rozhodnutí podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem obsaženým v námitkách. Zadavatel Klatovská nemocnice se podle názoru navrhovatele vůbec nevyjádřil ke skutečnosti, že bodová bonifikace za podání nabídky do všech částí veřejné zakázky diskriminuje menší dodavatele, kteří nemají možnost účasti ve všech částech veřejné zakázky nebo k tomu, že zadavatelem nastavená hodnotící kritéria nemohou zajistit to, co zadavatel požaduje, tj. aby „v nejlepším případě“ zakázku jako celek získal jeden dodavatel.

11.         Navrhovatel zastává názor, že obecně platí, že když zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku v souladu se zákonem rozdělí na dílčí plnění tak, aby se zadávacího řízení mohli účastnit i střední a menší dodavatelé, je takový postup zcela žádoucí. Pokud tedy zadavatel šetřenou veřejnou zakázku rozdělil na tři relativně oddělitelné technologické části, navrhovatel tento postup považuje za pozitivní a souladný se zákonem. Porušení zákona, konkrétně pak ustanovení § 101 odst. 1 navrhovatel spatřuje v tom, že zadavatel nepostupoval v částech veřejné zakázky samostatně, když následně dílčí plnění „uměle sjednocuje“ prostřednictvím hodnotících kritérií, když pro hodnocení každé dílčí části veřejné zakázky stanovil dílčí kritérium hodnocení veřejné zakázky „komplexní řešení“, které dodavatele bonifikuje v případě, že podají nabídku na všechny části veřejné zakázky. Navrhovatel dodává, že nejenže je podle něj tento postup nezákonný, je i proti smyslu samotného rozdělení předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel shledává v postupu zadavatele rozpor, když na jedné straně významně preferuje „komplexní řešení“ a na druhé straně předmět veřejné zakázky rozdělil na tři samostatné části. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že hodnotící kritérium „komplexní řešení“ nezajistí, aby zadavatel obdržel plnění, které bude v celém rozsahu poskytováno jedním dodavatelem, a navíc tento postup diskriminuje ty dodavatele, kteří hodlají podat nabídku pouze do jedné či dvou částí veřejné zakázky. Navrhovatel provedl přepočet, podle kterého by nabídková cena nabídek podaných pouze na dílčí části veřejné zakázky musela být s ohledem na zadavatelem stanovené váhy dílčích kritérií pro jednotlivé části veřejné zakázky nižší v rozsahu 18 % až 20 % oproti nabídkovým cenám v nabídkách směřujících do všech částí veřejné zakázky, aby došlo k vyrovnání nabídkové pozice. Předmětné je však dle navrhovatele s ohledem na konkurenci v IT odvětví jen těžko představitelné a ve své podstatě takto zadavatel vylučuje dodavatele, kteří by měli zájem podat svoji nabídku toliko na dílčí části veřejné zakázky, nikoliv však na celkové plnění.

12.         Navrhovatel tedy zastává názor, že zadavatelem stanovené dílčí kritérium hodnocení „komplexní řešení“ je stanoveno v rozporu s ustanovením

• § 6 odst. 1 zákona, neboť bylo stanoveno v rozporu se zásadou přiměřenosti, kdy absentuje jeho řádné zdůvodnění,
• § 6 odst. 2 zákona, neboť bylo stanoveno v rozporu se zásadou zákazu diskriminace,
• § 36 odst. 1 zákona, neboť dodavatelům, kteří podali nabídku do všech částí veřejné zakázky zajišťuje konkurenční výhodu a vytváří neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže,
• § 101 odst.  1 zákona, neboť neumožňuje oddělený postup zadavatele při hodnocení jednotlivých částí veřejné zakázky.

13.         Navrhovatel dovozuje svoji újmu spočívající v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení i vliv na výběr dodavatele, neboť je přesvědčen, že pokud by zadávací podmínky neznevýhodňovaly možnost podání nabídek na dílčí části veřejné zakázky, býval by se účastnil zadávacího řízení, a podle jeho názoru je pravděpodobné, že jím nabídnutá nabídková cena by byla oproti konkurenčním nabídkám nižší. Navrhovatel na základě výše uvedeného navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 5. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel Klatovská nemocnice obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 5. 10. 2023.

15.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 10. 2023, avšak kvůli administrativnímu nedopatření byli jako účastníci správního řízení v předmětném oznámení označeni toliko zadavatel Klatovská nemocnice a navrhovatel. Z uvedeného důvodu Úřad následně opětovně oznámil zahájení správního řízení, a to přípisem ze dne 27. 11. 2023.

17.         Dne 16. 10. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele Klatovská nemocnice k návrhu navrhovatele a týž den i dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele Klatovská nemocnice k návrhu

18.         Zadavatel Klatovská nemocnice je přesvědčen, že nevybočil z mezí stanovených zákonem, neboť podle jeho názoru postup dle § 101 zákona nevylučuje možnost zadavatele hodnotit nabídky v souladu s § 114 a následujících zákona, tedy i stanovit hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality předmětu plnění veřejné zakázky rozdělené na části, tj. dle konceptu „best value for money“. Zadavatel Klatovská nemocnice dodává, že zákon v § 18 uvádí, že i v případě veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních. Zadavatel Klatovská nemocnice uvádí, že v případě předmětné veřejné zakázky je nepochybné, že plnění tvoří jeden funkční celek. Podle názoru zadavatele Klatovská nemocnice zákon výslovně předjímá skutečnost, že dílčí části veřejné zakázky jsou zadávány i v rámci jednoho zadávacího řízení. Podle zadavatele Klatovská nemocnice zákon v § 101 stanoví, že odděleně postupuje zadavatel v každé části veřejné zakázky při výběru dodavatele, přičemž výběr dodavatele představuje postup zadavatele, který následuje až po hodnocení nabídek.

19.         Zadavatel Klatovská nemocnice má za to, že stanoveným hodnocením nabídek nezpůsobuje žádné, natož zásadní omezení hospodářské soutěže a tímto postupem nezaručuje konkurenční výhodu žádnému dodavateli. Zadavatel Klatovská nemocnice se domnívá, že rozdělením veřejné zakázky na části a diferencovaným způsobem hodnocení pro každou část veřejné zakázky maximálně rozšiřuje možnost dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Zadavatel Klatovská nemocnice je přesvědčen o tom, že je oprávněn stanovit takové zadávací podmínky, které mu zaručují vyšší kvalitu poskytovaného plnění, či reálnou úsporu finančních prostředků. Zadavatel Klatovská nemocnice dodává, že stanovený způsob hodnocení zohledňuje i situaci, kdy nabídka s nejnižší nabídkovou cenou podaná na dílčí část (či 2 části) zakázky je způsobilá být vyhodnocena jako nejvýhodnější. Zadavatel Klatovská nemocnice nesouhlasí s argumentací navrhovatele obsaženou v námitkách, že zadávací podmínky neobsahují podmínku řádně podaných nabídek na všechny části veřejné zakázky pro získání bodové bonifikace, neboť předmětný požadavek je v zadávací dokumentaci jednoznačně stanoven. Zadavatel Klatovská nemocnice dodává, že se v šetřeném případě nepotvrdilo tvrzení navrhovatele, že stanovené zadávací podmínky nezajistí plnění veřejné zakázky jedním dodavatelem, a navíc výrazně diskriminují dodavatele, kteří podali nabídku pouze do jedné či dvou částí zakázky, neboť zadavatel obdržel nabídku od jednoho dodavatele na všechny 3 části veřejné zakázky a jednu nabídku od dodavatele na jednu z částí veřejné zakázky.

20.         Zadavatel Klatovská nemocnice je přesvědčen o tom, že při stanovení hodnotících kritérií postupoval v souladu s platnými právními předpisy, které stanovují, že dotčené technologie musí utvářet ucelený bezpečnostní ekosystém v rámci vzájemné integrace jednotlivých technologií. Zadavatel Klatovská nemocnice tak podle svého vyjádření zohlednil kritéria kvality i s ohledem na § 116 odst. 5 zákona, a to na základě analýzy cílů veřejné zakázky, jakožto funkčního celku, analýzy rizik, jako je např. kooperační a koordinační činnost různých dodavatelů jednotlivých technologií v rámci implementace, či zajištění řádného plnění dílčích částí veřejné zakázky během všech fází životního cyklu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel Klatovská nemocnice zastává názor, že takový postup je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu.

21.         Zadavatel Klatovská nemocnice se domnívá, že namítané kvalitativní hodnotící kritérium porovnává kvalitativní hledisko nabízeného plnění, které úzce souvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, neboť se reálně projeví při realizaci veřejné zakázky. Zadavatel Klatovská nemocnice zdůrazňuje, že jeho postup neomezuje hospodářskou soutěž bezdůvodně a má vliv na kvalitu poptávaného plnění. Je rovněž přesvědčen o tom, že se řádně vypořádal s podanými námitkami navrhovatele a zastává názor, že navrhovateli nikterak neznemožnil podat nabídku, byť i na jedinou část veřejné zakázky. Skutečnost, že navrhovatel, který měl podle svého tvrzení skutečný zájem účastnit se zadávacího řízení, nepodal nabídku, vede zadavatele Klatovská nemocnice k pochybnostem jak o schopnosti dodavatele splnit zadávací podmínky v plném rozsahu, tak i co se týče navrhovatelem zmiňované výhodnosti nabídkové ceny.

Další průběh správního řízení

22.         Usnesením ze dne 27. 10. 2022 Úřad zadavateli Klatovská nemocnice stanovil lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v jehož rámci zadavatel Klatovská nemocnice  konkretizuje důvody, pro které stanovil bodovou bonifikaci při hodnocení nabídek ve výši 15 bodů pro ty nabídky, které budou obsahovat řešení pro všechny části veřejné zakázky, a to s ohledem na přínos takového komplexního řešení poskytnutého jedním dodavatelem ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, a rovněž k zaslání sdělení, jakým konkrétním způsobem bude postupovat v případě, kdy nabídka dodavatele, u které byla při hodnocení uplatněna bonifikace za komplexní řešení, bude vybrána jako nejvýhodnější pouze v některé části, a zadavatel by tedy ve výsledku komplexní řešení od jednoho dodavatele neobdržel.

23.         Zadavatel Klatovská nemocnice se k usnesení vyjádřil přípisem signovaným dne 1. 11. 2023, který Úřad obdržel téhož dne. Obsah přípisu je uveden dále v bodu 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

24.         Rozhodnutím ze dne 28. 11. 2023 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z moci úřední předběžná opatření, jímž zadavateli (tj. všem zadavatelům podílejícím se na společném zadávání veřejné zakázky) uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

25.         Usnesením ze dne 11. 12. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě (ani později) se zadavatel ani navrhovatel k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

26.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení návrh navrhovatele zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

27.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

28.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

29.         Podle § 7 odst. 1 zákona zadavatelé mohou veřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle zákona.

30.         Podle § 7 odst. 2 zákona před zahájením zadávacího řízení uzavřou osoby, které se budou účastnit společného zadávání, písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám.

31.         Podle § 7 odst. 3 zákona za dodržení zákona odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.

32.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

33.         Ustanovení § 101 odst. 1 zákona stanoví, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

34.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

35.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

36.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

37.         V bodu 7.1 „Hodnotící kritérium“ článku 7 „Hodnocení“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: „Nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti, a to dle následujících dílčích hodnotících kritérií.

ČÁST 1 – TECHNOLOGIE DATOVÉHO CENTRA

Dílčí hodnotící kritérium (DHK)		Váha
A	Celková nabídková cena (v Kč bez DPH)	75%
B	Komplexní řešení	15%
C	Servery - rozšiřitelnost	5%
D	Disková pole - rozšiřitelnost	5%

ČÁST 2 – TECHNOLOGIE ZÁLOHOVÁNÍ

Dílčí hodnotící kritérium (DHK)		Váha
A	Celková nabídková cena (v Kč bez DPH)	75%
B	Komplexní řešení	15%
C	Diskové pole pro nestrukturovaná data	5%
D	Řešení je odolné proti ransomware	5%

ČÁST 3 – TECHNOLOGIE PŘÍSTUPU K INFORMAČNÍM AKTIVŮM

Dílčí hodnotící kritérium (DHK)		Váha
A	Celková nabídková cena (v Kč bez DPH)	85%
B	Komplexní řešení	15%“

38.         K dílčímu kritériu hodnocení „Komplexní řešení“ zadavatel v bodě 7.2 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace uvedl shodně u všech částí veřejné zakázky, že „preferuje dodávku řešení jako celku. Dodavatel, který nabídne řešení (podá nabídku) pro všechny tři technologické celky (části VZ), zároveň ve všech částech splní technické požadavky a nepřekročí limitní nabídkovou cenu, obdrží v rámci tohoto DHK 15 b. V opačném případě bude v rámci tohoto DHK přiděleno 0 b.“.

39.         V přípisu signovaném dne 1. 11. 2023, ve kterém se zadavatel Klatovská nemocnice vyjadřuje k usnesení Úřadu ze dne 27. 10. 2022, k důvodům stanovení bodové bonifikace při hodnocení nabídek ve výši 15 bodů pro ty nabídky, které budou obsahovat řešení pro všechny části veřejné zakázky, uvádí, že »dané dílčí kritérium má již samo o sobě dostatečně objektivní a reálný význam ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Tento zadavatel uvedl v čl. 2.3 zadávací dokumentace („Zadavatel preferuje dodávku od jednoho Dodavatele na ucelené řešení. Tento postup je preferován hlavně pro zajištění maximální efektivnosti záručního servisu kritické infrastruktury v nemocničním prostředí a zajištění minimalizace nákladů spojených se správou v průběhu životního cyklu předmětu plnění.“). Zadavatel se tak domnívá, že obecný popis výhod a přidané hodnoty v zadávací dokumentaci byl v souladu s § 116 odst. 1 zákona (…). Při stanovení hodnotících kritérií veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, ZKB, NIS2 a VKB, když tyto právní předpisy stanovují, že technologie musí utvářet ucelený bezpečnostní ekosystém v rámci vzájemné integrace jednotlivých technologií. Zadavatel tedy řádně zohlednil kritéria kvality i s ohledem na § 116 odst. 5 zákona, a to na základě analýzy cílů veřejné zakázky, jakožto funkčního celku, analýzy rizik, jako je např. kooperační a koordinační činnost různých dodavatelů jednotlivých technologií v rámci implementace či zajištění řádného plnění dílčích částí veřejných zakázek během všech fází životního cyklu předmětu veřejné zakázky. (…) Zadavatel v tomto ohledu zdůrazňuje, že dílčí hodnotící kritérium „Komplexní řešení“ je jedním ze čtyř hodnotících kritérií, které pouze jako celek tvoří souhrn přidané hodnoty a naplnění základního smyslu zákona, tzv. „value for money“ v rámci dodržení zásad zákona včetně 3E, jak uvádí komentářová literatura (např. Zákon o zadávání veřejných zakázek, KRČ, VANĚČEK, 1. vydání, 2022  (…). V rámci implementace veřejné zakázky existují značná rizika, kterým se zadavatel snaží předcházet pro vyloučení případných budoucích komplikací, když jedním z rizik je i získání takového plnění, které nebude souladné s právním rámcem EU a současně podmínkami poskytnutí dotace na danou veřejnou zakázku. Rizika vyplývají převážně z možného dodavatelského řetězce a budoucích technologických aspektů. Proto zadavatel nastavil měřitelné požadavky tak, aby výskytu těchto rizik předcházel, avšak současně aby nevytvářel nepřiměřené omezení hospodářské soutěže, a to neoprávněnou diskriminací dodavatelů. (…) Zadavatel současně uvádí, že požadované odůvodnění Úřadu se dotýká pouze jednoho dílčího kritéria, když ve dvou ze tří částí veřejné zakázky je toto součástí sestavy celkových 4 hodnotících kritérií, která pouze jako celek promítají ve vztahu k předmětu veřejné zakázky reálný význam a ekonomický dopad. Nasazení jednotlivých technologických opatření v rámci komplexního plnění veřejné zakázky představuje značnou technologickou výzvu. Technologie musí utvářet ucelený bezpečnostní ekosystém. Požadavek vyhlášky zákona o kybernetické bezpečnosti nelze splnit v tomto konkrétním případě bez vzájemné integrace technologií. Zadavatel je pak vystaven riziku, kdy dodavatelé jednotlivých technologií nemusí být ochotni vzájemně spolupracovat. Pro zadavatele je proto ekonomicky výhodnější, pokud tato skutečnost odpadne a bude možné vše svěřit jednomu dodavateli s dostatečnou expertízou. Tento postup by však mohl omezit hospodářskou soutěž, aniž by bylo dosaženo přiměřené ekonomické výhodnosti. Proto zadavatel stanovil hodnotící kritéria tak, aby zde byl zachován značný tlak na cenu, když daná úspora by převýšila ekonomickou nevýhodnost plnění částí veřejných zakázek různými dodavateli. Riziko vícenákladů spočívajících v neochotě jednotlivých dodavatelů spolupracovat, které zadavatel kvantifikoval na základě své historické zkušenosti, v průměru představuje vícenáklad zhruba v hodnotě odpovídající stanovenému procentu váhy dílčího hodnotícího kritéria. V případě potřeby dalších integračních prací a analýz tyto kalkuloval zadavatel na základě průměrné ceně člověkodní a předpokládané inflace v době trvání plnění veřejné zakázky, a to v následujícím objemu:

• EDR platforma, diskové pole pro nestrukturovaná data a zálohovací software v objemu 252 člověkodní.
• Bezpečný snapshot diskového pole pro strukturovaná data a zálohovacího software 42 člověkodní.
• Migraci stávajících nestrukturovaných dat z prostředí diskové pole pro strukturovaná data na disková pole pro nestrukturovaná data 42 člověkodní.
• 802.1X platforma s centrálním zdrojem identity a přístupem na diskové pole pro nestrukturovaná data 126 člověkodní.

Možné vícenáklady stanovil zadavatel zhruba ve výši 7.000.000,- Kč bez DPH za práci, když v případě, že řešení, která nebudou kompatibilní na úrovni diskových polí, bude nutné nasadit replikační nástroj pro splnění cílů veřejné zakázky (tj. zejména znění § 27 VKB), ve výši cca 13.000.000,- Kč.

Dalším významným faktorem je možná nekompatibilita datacenterových páteřních přepínačů. Zejména pak diskových polí pro nestrukturovaná data, kde výkonnostní parametry a schopnost plnění funkcí závisí na schopnosti výše zmíněných přepínačů zvládnout back end provoz diskové pole pro nestrukturovaná data. Celkové náklady této položky mohou dosáhnout až 4.000.000,- Kč bez DPH.

Další podstatnou položkou by byla nezbytnost integračních prací nad rámec předpokládané základní funkcionality, když lze objektivně očekávat, že vznikne náklad na údržbu integrací. Výrobci často provádějí úpravy ve funkcionalitě a chování API. Tyto náklady v případě dodávky pomocí většího počtu dodavatelů jdou čistě na vrub zadavatele. Zadavatel předpokládá náklad pracnosti ve výši cca 1.000.000,- Kč ročně. Zadavatel také zohlednil svůj dlouhodobý boj s naplněním stavu technického personálu v rámci veřejného sektoru, a je tedy značným ekonomickým i personálním rizikem situace, kdy nehomogenita řešení bude mít za dopad i nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, a tedy riziko nesplnění povinností vyplývajících z právního řádu EU a ČR, zejména NIS, NIS2, ZKB a VKB.

Výše uvedené čisté ekonomické důvody, společně i s dalšími ekonomicky objektivně vyčíslenými dopady (např. zvýšené nároky na prokazování odpovědnosti za vady plnění v rámci záruční lhůty při nadstavbových implementacích kybernetické bezpečnosti, dopady výpadků systému kybernetické bezpečnosti z důvodu nedostatečné integrovatelnosti dodaných rozličných systémů, situace na trhu práce a možnosti zaměstnání kvalifikovaných osob ve veřejném sektoru apod.) zadavatel posoudil a zahrnul do zmíněného dílčího hodnotícího kritéria.

S ohledem na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009), zadavatel závěrem uvádí, že stanovené hodnocení je velmi konkrétní, přesné a jednoznačné, a každému z uchazečů se dostalo informací téhož materiálního obsahu. Současně stanovené hodnocení zadavatelem umožňuje, aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Současně pak zadavatel odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu (např. č. j. S309/2008/VZ-554/2009/530/SW ze dne 13. 2. 2009, č. j. ÚOHS-36388/2023/500 ze dne 25. 9. 2023) dotýkající se stanovení hodnotících kritérií ze strany zadavatele, když volba jednotlivých kritérií kvality je výhradním právem zadavatele, avšak za naplnění požadavků § 116 odst. 1 zákona, a to v tom smyslu, že lze u nich konstatovat dostatečnou provázanost s předmětem zadávané veřejné zakázky, tedy jde o kritérium, které má z hlediska ve vztahu k předmětu veřejné zakázky či jeho plnění reálný význam.«.

40.         V předmětném vyjádření se zadavatel rovněž nastínil svůj postup v případě, kdy by nabídka dodavatele, u které byla při hodnocení uplatněna bonifikace za komplexní řešení, byla vybrána jako nejvýhodnější pouze v části plnění, kdy z jeho vyjádření lze dovodit, že by postupoval v souladu s podmínkami obsaženými v zadávací dokumentaci. K tomu dodává, že „[d]ané reflektuje i stanovení hodnotících kritérií, kdy finanční úspora jedné či dvou částí na jedné straně snižuje ekonomické dopady fragmentovaného řešení na dodavatele a současně stále přináší ekonomickou výhodnost pro zadavatele, když alespoň jeden z vybraných dodavatelů má znalosti a zkušenosti s komplexním plnění předmětu veřejné zakázky, a tedy dokáže v průběhu jejího plnění eliminovat většinu výše uvedených rizik v bodě 1[2], či je v průběhu realizace vyřešit ve spolupráci s ostatními dodavateli dílčích částí.“.

Právní posouzení

K argumentaci navrhovatele, že se zadavatel Klatovská nemocnice v rozhodnutí o námitkách nevypořádal se všemi jeho námitkami 

41.         Navrhovatel v návrhu namítá, že se zadavatel Klatovská nemocnice dostatečně nevypořádal s jeho námitkami. Konkrétně uvádí, že se zadavatel nevyjádřil k jeho argumentaci, že bodová bonifikace za podání nabídky do všech částí veřejné zakázky diskriminuje menší dodavatele, kteří nemají možnost podat nabídku na celkové plnění veřejné zakázky, a k argumentaci, že zadavatelem nastavená kritéria hodnocení nemohou zajistit to, co zadavatel požaduje, tj., aby v nejlepším případě na plnění celého předmětu veřejné zakázky byl vybrán jediný dodavatel.

42.         S ohledem na tvrzení navrhovatele přistoupil Úřad k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem tvrzeným v námitkách, a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

43.         V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

44.         K namítané argumentaci navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl: „Zadavatel nevybočil z mezí stanovených zákonem, neboť postup dle § 101 zákona nevylučuje možnost zadavatele hodnotit nabídky v souladu s §§ 114 a následujících zákona, tedy i stanovit hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a zohlednění nákladů životního cyklu či kvality. Postup dle zákona, tj. ex lege, nemůže být považován za porušení. Zadavatel má za nesporné, že nezpůsobuje stanoveným hodnocením nabídek jakékoliv, natož zásadní, omezení hospodářské soutěže a nezaručuje konkurenční výhodu jakémukoliv dodavateli. Naopak rozdělením veřejné zakázky na části a diferencovaným způsobem hodnocení pro každou část, zadavatel maximálně rozšiřuje možnost hospodářských subjektů účastnit se zadávacího řízení. Dané však nikterak neomezuje zadavatele požadovat takovou nabídku či kombinaci nabídek, které mají nejnižší náklady životního cyklu či zaručují vyšší kvalitu poskytovaného plnění, a to v souladu se zákonem. Nad rámec výše uvedeného zadavatel sděluje, že daný způsob hodnocení zohledňuje i situaci, kdy nejnižší nabídková cena u jedné podané dílčí části veřejné zakázky je způsobilá být vyhodnocena jako nejvýhodnější.“.

45.         Úřad uvádí, že na základě výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel Klatovská nemocnice předmětné námitky navrhovatele vyřídil. Z rozhodnutí o námitkách mj. jednoznačně vyplývá, že zadavatel nesdílí názor navrhovatele, že by stanovení zadávacích podmínek omezovalo hospodářskou soutěž, natož zásadním způsobem. Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách odmítá názor navrhovatele, že by stanovení kritérií hodnocení zaručovalo konkurenční výhodu některému z dodavatelů. Zadavatel Klatovská nemocnice tak na obecnou námitku navrhovatele adekvátně reagoval v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel v obdobném duchu na námitku navrhovatele, že nastavená kritéria hodnocení nabídek nemohou zajistit to, že zadavatel dospěje k požadovanému cíli, který podle navrhovatele je plnění celé veřejné zakázky jedním dodavatelem, reagoval, když mj. výslovně uvedl, že jím stanovená kritéria hodnocení sledují ekonomickou výhodnost nabídek, a to na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a zohlednění nákladů životního cyklu či kvality. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je tak nade vši pochybnost zřejmé, že cílem zadavatele nebylo dosáhnout toho, aby plnění celé veřejné zakázky poskytoval jediný dodavatel (jak předjímá navrhovatel), nýbrž aby vybrané řešení splňovalo podmínku nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a nákladů životního cyklu či kvality, kdy tento „poměr“ je prakticky definován poměrem vah jednotlivých dílčích kritérií u konkrétní části veřejné zakázky. Zadavatel Klatovská nemocnice tímto způsobem vyřídil zcela obecné námitky navrhovatele minimálně ve stejném rozsahu a úrovni, jak mu byly navrhovatelem podány, a to přezkoumatelným způsobem. Lze tak konstatovat, že v celkovém kontextu rozhodnutí o námitkách navrhovatel obdržel odpovědi na všechna jeho tvrzení uvedená v této námitce (viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020). Pro úplnost však Úřad uvádí, že pro dané posouzení je zásadní skutečnost, že samy námitky navrhovatele byly toliko velmi obecné. Lze si představit, že by rozhodnutí o námitkách mohlo být více konkrétní, zejména pak v odůvodnění nastavení zmiňovaného „nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a nákladů životního cyklu či kvality“ z pohledu, jak to vnímá zadavatel. Byť to nebylo primární otázkou, proti které navrhovatel ve svých námitkách brojil, mohlo to navrhovateli poskytnout ucelenější vhled do důvodů, které vedly zadavatele ke zvolení předmětného kritéria hodnocení.

46.         Úřad v této souvislosti odkazuje na pasáž v již výše zmíněném rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v níž předseda Úřadu uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jehoúmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy,
že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

47.         K právě uvedenému Úřad poznamenává, že výše uvedená argumentace předsedy se vztahuje obzvlášť na situace, kdy obecně námitky navrhovatele obsahují velké množství námitkových bodů a podané námitky jsou obsahově velmi rozsáhlé, čemuž tak v šetřeném případě nebylo. Úřad je však přesvědčen, že myšlenky uvedené v citovaném rozhodnutí lze adekvátně vztáhnout i na míru konkrétnosti a obecnosti námitek a rozhodnutí o námitkách. Pokud totiž podané námitky jsou zcela obecné, nekonkrétní a vyjadřující subjektivní názor navrhovatele, nelze obecně po zadavateli požadovat, aby rozhodnutí o nich bylo řádově více konkrétní, precizní a jednoznačné, a to již z toho důvodu, že zadavatel ani nemůže znát, které jednotlivosti a konkrétnosti stěžovateli nejvíce na jeho postupu vadí, když je mu vytýkáno toliko obecné, těžce uchopitelné či formální pochybení. Úřad při posuzování vyřízení námitek zadavatelem Klatovská nemocnice v šetřeném případě přihlédl i k té skutečnosti, že se zadavatel musel vypořádat s místy velmi obecnou argumentací navrhovatele, kdy míře podrobnosti takto vznesených námitek pak logicky odpovídá i míra konkrétnosti jejich vypořádání, což právě platí v případě námitek, které navrhovatel považuje za nedostatečně vyřízené. Úřad posoudil rozhodnutí o námitkách navrhovatele a dospěl k závěru, že se zadavatel Klatovská nemocnice vyjádřil ke skutečnému obsahu jednotlivých námitek, a tyto tak ve svém souhrnu v souladu se zákonem i vypořádal.

48.         S ohledem na výše uvedené Úřad k dané otázce uzavírá, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

K údajnému nezákonnému stanovení hodnotících kritérií

49.         Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti stanovení kritérií hodnocení. Navrhovatel konkrétně namítá tu skutečnost, že zadavatel pro každou část veřejné zakázky stanovil dílčí kritérium hodnocení „Komplexní řešení“ s váhou kritéria 15 bodů z celkového počtu 100 bodů (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel tuto zadávací podmínku považuje za podmínku, která je v rozporu se zásadou přiměřenosti a která některým dodavatelům zajišťuje konkurenční výhodu, čímž vytváří neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže.

50.         K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Veškeré požadavky tak musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby zadavatele, na základě které zadavatel specifikuje určitou poptávanou technologii, technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona, a to zásady transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Výše uvedené platí pro celý průběh zadávacího řízení, a tudíž se vztahuje i na stanovení hodnotících kritérií, jak je tomu v šetřeném případě. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, hodnotících kritérií a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).

51.         Problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení zadávacích podmínek, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – opětovně citovat ze zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž daný soud konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“. Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k nyní účinné právní úpravě zadávání veřejných zakázek, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Úřad si je vědom, že závěry soudu se vztahují ke stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace dodavateli, nicméně již s ohledem na „univerzálnost“ (ve smyslu jejich dopadu na celé zadávací řízení) zásad zadávání veřejných zakázek je zcela nepochybné, že tyto úvahy lze – tak, jak to učinil Úřad výše – aplikovat i ve vztahu ke stanovení kritérií hodnocení.

52.         V dalším se tedy Úřad zabýval tím, zda zadavatel při stanovení zadávacích podmínek (namítaného hodnotícího kritéria „Komplexní řešení“) neporušil navrhovatelem uváděnou zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, či zda neporušil související ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

53.         Obecně platí, že zadavatel je povinen vymezit předmět veřejné zakázky v zadávací dokumentaci natolik určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky a pro to, aby měli představu, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, avšak současně je povinen předmět plnění popsat pomocí dostatečně objektivizovaných parametrů, které nepovedou ke zvýhodnění konkrétních dodavatelů nebo výrobků, či naopak nebudou některé dodavatele nebo výrobky z účasti v zadávacím řízení nedůvodně vylučovat.

54.         V šetřeném případě bude pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek rozhodné, zda hodnotící kritérium „Komplexní řešení“ tak, jak jej stanovil zadavatel, nevytváří bezdůvodně překážky hospodářské soutěže (popř. bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručují konkurenční výhodu určitému dodavateli nebo okruhu dodavatelů), tzn. zda stanovené hodnotící kritérium, pomocí kterého budou mj. nabídky hodnoceny, nemá bezdůvodně negativní dopad na potenciální dodavatele na trhu.

55.         Úřad v tomto ohledu akcentuje skutečnost, že je to právě zadavatel, který nejlépe zná svoji potřebu spočívající v modernizaci ICT, a to se zaměřením na zvýšení kybernetické bezpečnosti.  Zadavatel je rovněž osobou, která je oprávněna stanovit zadávací podmínky tak, aby plnění vzešlé z předmětného zadávacího řízení bylo schopné zajistit pro něj nezbytné potřeby. Zadavatel je však i osobou, která nese plnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek, včetně toho, že zadávací podmínky nebudou bezdůvodně klást překážky dodavatelům, nebudou bezdůvodně „protežovat“ konkrétního dodavatele nebo okruh dodavatelů, budou transparentní a nediskriminační a nebudou jakýmkoli způsobem (a to jak přímo, tak skrytě) neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku.

56.         K výše uvedenému lze nad rámec uvedeného doplnit, že veškeré požadavky na předmět plnění zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Veškeré požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat
za do určité míry limitující a omezující. Zadavatel je však v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.

57.         V souvislosti s problematikou stanovení zadávacích podmínek v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž uvedený soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“.

58.         Úřad se při posuzování věci zaměřil na navrhovatelem vytýkané skutečnosti, které uvádí jak ve svých námitkách, tak následně i v návrhu, a to že zadavatel v zadávací podmínkách stanovil u všech dílčích částí veřejné zakázky hodnotící kritérium „Komplexní řešení“, které podle navrhovatele bezdůvodně diskriminuje menší či střední dodavatele, kteří sice reálně nemohou plnit předmět celé veřejné zakázky, avšak jsou v plném rozsahu schopni splnit ucelenou dílčí část (respektive dvě části) oproti velkým dodavatelům, kteří mohou podat nabídku na plnění všech částí veřejné zakázky. Navrhovatel rovněž namítá tu skutečnost, že když už zadavatel v zadávacích podmínkách připustil možnost dílčího plnění veřejné zakázky, měl v souladu s § 101 odst. 1 zákona dodržet, aby hodnocení nabídek v jednotlivých dílčích částech veřejné zakázky probíhalo striktně odděleně, a nikoliv tím způsobem, že zadavatel při hodnocení nabídek v konkrétní dílčí části bude brát zřetel k tomu, zda konkrétní dodavatel podal nabídku i ve všech ostatních částech veřejné zakázky, a pokud ano, bude jeho nabídka ve všech hodnocených částech bodově bonifikována oproti nabídkám, které nebyly podány do všech částí veřejné zakázky. K tomu Úřad uvádí následující.

59.         V prvé řadě je třeba mít neustále na mysli, že zadavatel poptává celé plnění předmětu veřejné zakázky, kterým je jednak technologie datového centra, jednak technologie zálohování a rovněž tak i technologie přístupů k informačním aktivům. Ačkoliv zadavatel rozdělil plnění relativně rozsáhlé veřejné zakázky na 3 samostatné dílčí části, z předložených podkladů je nade vši pochybnost zřejmé, že pro zadavatele je rozhodné poskytnutí celkového plnění, jehož dílčí části spolu velmi úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují.

60.         Byť tedy z pohledu dodavatele, který má zájem účastnit se zadávacího řízení v rámci konkrétní samostatné dílčí části veřejné zakázky jsou rozhodné toliko podmínky vztahující se ke konkrétní části veřejné zakázky, ve které má zájem uspět, a tudíž ostatní části veřejné zakázky jsou pro něj nepodstatné či marginální, zadavatel musí naopak přemýšlet globálně nad dodávkou celé technologie a následně i nad jejím praktickým využíváním, servisem, aktualizacemi atd. I když je pravdou, že v šetřeném případě zadavatel nezadává veřejnou zakázku jako jeden relativně velký a rozsáhlý celek, ale veřejnou zakázku rozděluje na 3 samostatné dílčí části, je podle zákona nepochybně oprávněn, aby celkové řešení pro něj bylo co možná ekonomicky nejvýhodnější, a to nejen k okamžiku vlastní dodávky technologie, ale i co se týče doby celého životního cyklu dodávané technologie. Úřad je tak přesvědčen, že ačkoliv zadavatel poptává 3 samostatné dílčí části ICT technologie, v případě, že tyto části spolu úzce souvisí a jedna část dodávané technologie vzájemně ovlivňuje užití a nákladovost zbylých částí dodávané technologie v průběhu životního cyklu, je zadavatel nepochybně oprávněn tuto skutečnost zohlednit v zadávacích podmínkách.

61.         Zadavatel předmětnou skutečnost zohlednil v rámci hodnocení nabídek.  V daném případě tedy nelimitoval již samotný přistup dodavatelů k možnosti ucházet se o část veřejné zakázky např. prostřednictvím požadavků na kvalifikaci či dokonce nerozdělením veřejné zakázky na části, ale toliko v rámci hodnocení zohlednil, že někteří dodavatelé jsou mu schopni nabídnout požadované řešení jako celek, tj. jsou schopni splnit všechny části veřejné zakázky, kdy v takové situaci lze např. předpokládat, že jimi dodávané technologie pro jednotlivé části jsou spolu bez problémů kompatibilní. Skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanoví hodnotící kritéria tím způsobem, že u každé dílčí hodnocené části zohlednění formou bodových bonusů komplexní řešení, které pro zadavatele znamená úsporu nákladů v průběhu životního cyklu dodávané ICT technologie a reflektuje tak výhodnost nabídky, není v rozporu se způsobem hodnocení nabídek, jak stanoví § 115 odst. 1 zákona, ani v rozporu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona, které stanoví, že při výběru dodavatele u veřejné zakázky rozdělené na části zadavatel postupuje v každé části odděleně. Skutečnost, že zadavatel při hodnocení u každé dílčí části hodlá zohlednit i související náklady vyplývající z nutnosti zajistit dodávku celkové technologie ICT a priori neznamená, že by zadavatel neměl v úmyslu hodnotit nabídky u jednotlivých částí odděleně a neprováděl výběr dodavatele u těchto částí veřejné zakázky odděleně. Samotná bonifikace skutečností přesahujících sice konkrétní část veřejné zakázky, ale přesto zásadních pro veřejnou zakázky v jejím komplexním pojetí nepředstavuje zásah do odděleného hodnocení nabídek.

62.         Úřad považuje postup zadavatele, který v zadávacích podmínkách připustil možnost dílčího plnění dodávek ICT technologie a zároveň stanovil bodovou bonifikaci pro ty nabídky, které budou představovat komplexní řešení od jediného dodavatele, za postup, který je legitimní a souladný se zákonem. Je třeba mít totiž neustále na mysli, že zadávací podmínky mají přinášet co možná ekonomicky nejvýhodnější podmínky z pohledu zadavatele, a nikoliv z pohledu některého dodavatele nebo skupiny dodavatelů. Z obsahu vyjádření zadavatele Klatovské nemocnice signovaného dne 1. 11. 2023 (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že jmenovaný zadavatel shledává celou škálu nákladů, které mohou vzniknout v souvislosti s dodávkou ICT a zejména pak s vlastním používáním technologie ICT v průběhu celého životního cyklu, budou-li jednotlivé části veřejné zakázky plněny vzájemně odlišnými dodavateli, navíc oproti řešení, kdy by technologie ICT byla dodána jediným dodavatelem. Jako příklad lze uvést zadavatelem zmiňované zvýšené náklady z důvodu nekompatibility dodávaných technologií (např. zmiňované nekompatibility na úrovni diskových polí či datacenterových páteřních přepínačů) či z důvodu nezbytnosti integračních prací nad rámec předpokládané základní funkcionality atd.  Ačkoliv Úřad považuje konkretizované částky vzniklých vícenákladů spíše za řádové či orientační, neboť skutečné vícenáklady by bylo možno reálně vyčíslit až na základě míry kompatibility skutečně dodaných řešení a podle skutečné potřeby těchto prací a jejich pracnosti, je s velkou mírou pravděpodobnosti očekávatelné, že by na straně zadavatele k těmto nákladům, byť by se případně reálně nejednalo o všechny vyjmenované náklady či jejich konkrétní výše, dojít skutečně mohlo. Ačkoliv tedy dílčí plnění je možné a přijatelné, nelze přehlédnout, že zadavatel odůvodnil, proč je pro něj komplexní řešení výhodnější, jinými slovy odůvodnil předmětné rozporované dílčí hodnotící kritérium s ohledem na přínos ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zvoleným postupem zadavatel neznemožňuje plnění toliko dílčích částí a není vyloučeno, že by mohl obdržet nabídku, která by svou výhodností v ostatních parametrech překonala bodový deficit oproti komplexnímu řešení, a i za takto nastavené situace by nabízené plnění bylo pro zadavatele výhodnějším řešením než například konkurenční komplexní řešení.    

63.         Je tak zcela nepochybné, že z pohledu dodavatele zadavatelem stanovený způsob hodnocení zvýhodňuje ty dodavatele, kteří budou schopni zadavateli nabídnout komplexní řešení, tj. kompletní zadavatelem požadovanou technologii ICT, tak jak bylo stanoveno v zadávacích podmínkách, oproti dílčímu řešení, kdy je dodavatel schopen zadavateli nabídnout plnění na jednu, respektive dvě části. Konkrétní výši zvýhodnění navrhovatel pro jednotlivé části kvantifikoval ve svém návrhu. Při matematickém přepočtu vzhledem k ostatním hodnotícím kritériím, by v rámci Hodnotícího kritéria „Celková nabídková cena“ bodový „deficit“ 15 bodů dorovnala dílčí nabídka, která bude o 20 % levnější než komplexní řešení (v případě hodnocení dílčí části 1 a 2), respektive o 18 % (v případě hodnocení dílčí části 3). Zadavatel tedy v zadávacích podmínkách záměrně zvýhodnil nabídky, které budou obsahovat komplexní řešení oproti nabídkám obsahujícím toliko řešení dílčí, avšak je zároveň třeba dodat, že se v šetřeném případě nejedná o bezdůvodné zvýhodnění skupiny dodavatelů, kteří zadavateli nabídnou komplexní řešení oproti dodavatelům, kteří jsou schopni nabídnout řešení toliko dílčí, neboť toto zvýhodnění má své ekonomické opodstatnění, které spočívá v úspoře finančních prostředků zadavatele v průběhu životního cyklu dodávaných technologií, jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Namítané bodové zvýhodnění komplexního řešení tak nenaplňuje elementární znak diskriminačního jednání ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, kterým je ryzí účelovost a bezdůvodnost takového jednání zadavatele, který se záměrně snaží diskriminovat či přímo předem vylučovat konkrétní dodavatele nebo okruh dodavatelů, aniž by k tomu měl nějaký relevantní vysvětlitelný důvod, což zjevně není šetřený případ. Úřad při svém šetření posoudil i samotnou výši zadavatelem stanoveného zvýhodnění komplexního řešení a dospěl k závěru, že ačkoliv je míra tohoto zvýhodnění pro dodavatele s dílčím řešení znatelná, nelze ji označit za excesivní nebo vylučující možnost podání nabídky pouze na dílčí část veřejné zakázky, což podle vyjádření zadavatele Klatovská nemocnice dokládá i ten fakt, že na jednu z částí veřejné zakázky zadavatel jednu takovou dílčí nabídku obdržel. Úřad tak ani nezjistil, že by zadavatel při stanovení hodnotících kritérií postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť stanovená kritéria hodnocení ve svém souhrnu neposoudil jako nepřiměřená k posuzovanému předmětu veřejné zakázky.

64.         Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel Klatovská nemocnice má řádné a logické odůvodnění pro svůj postup i pro případ, kdy by nabídka dodavatele, u které byla při hodnocení uplatněna bonifikace za komplexní řešení, byla vybrána jako nejvýhodnější pouze v části plnění. Zadavatel Klatovská nemocnice podle svého vyjádření počítá i s touto eventualitou, kdy podle jeho vyjádření i tato situace mu přináší ekonomickou výhodu oproti stavu, kdy by obdržel toliko nabídky na dílčí části plnění, neboť alespoň jeden z vybraných dodavatelů bude mít v takovém případě znalosti a zkušenosti s komplexním plnění předmětu veřejné zakázky, a tedy dokáže v průběhu jejího plnění eliminovat většinu jím zmíněných rizik, respektive je bude schopen  v průběhu realizace ve spolupráci s ostatními dodavateli dílčích částí úspěšně vyřešit. Na takové úvaze neshledává Úřad ničeho nelogického či excesívního.

65.         Úřad považuje postup zadavatele, který v zadávacích podmínkách zvýhodnil pro něj ekonomicky výhodnější komplexní řešení oproti dílčím řešením, za postup, který je pro dodavatele příznivější, než postup, kdy by možnost dílčího plnění zcela vyloučil, neboť v daném případě se zadávacího řízení mohli účastnit i menší dodavatelé, kteří byli schopni zajistit plnění jen dílčí části veřejné zakázky, byť by byli bodově znevýhodnění oproti dodavatelům nabízejícím komplexní řešení. Všichni dodavatelé měli možnost na základě svého podnikatelského rozhodnutí zvážit, zda budou mít zájem účastnit se zadávacího řízení s nastavenými kritérii hodnocení a pokud uvážili, že kritéria hodnocení nejsou pro ně ekonomicky výhodná nebo pokud by za daných hodnotících kritérií dodavatel nemohl v plné míře realizovat očekávaný zisk, aby jím nabídnutá nabídková cena byla konkurenceschopná, měl svobodnou možnost zadávacího řízení se nezúčastnit. Samotná skutečnost, že zadávací podmínky určitému dodavateli nebo okruhu dodavatelů ze své podstaty přinášejí jistou konkurenční výhodu (která vychází z potřeb zadavatele) oproti jiným dodavatelům, ještě nemusí znamenat (a v šetřeném případě ani neznamená), že by zadávací podmínky byly automaticky stanoveny v rozporu se zásadou zákazu diskriminace nebo zásadou přiměřenosti. Lze tak uzavřít, že Úřad v šetřeném případě neshledal, že by zadavatel při stanovení rozporovaného hodnotícího kritéria postupoval v rozporu se zákonem.

Závěr

66.         S ohledem na výše uvedené Úřad návrh navrhovatele ze dne 5. 10 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Klatovská nemocnice, a.s., Plzeňská 929, 339 01 Klatovy

2.             Rokycanská nemocnice, a.s., Voldušská 750, 337 01 Rokycany

3.             Stodská nemocnice, a.s., Hradecká 600, 333 40 Stod

4.             Domažlická nemocnice, a.s., Kozinova 292, 344 01 Domažlice

5.             Nemocnice následné péče Svatá Anna, s.r.o., Kyjovská 607, 348 15 Planá

6.             Nemocnice následné péče LDN Horažďovice, s.r.o., Blatenská 314, 341 01 Horažďovice

7.             Mgr. et Mgr. Adam Sokol, advokát, Vídeňská 188/119d, 619 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy