číslo jednací: 17783/2022/500
spisová značka: S0159/2022/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení zahájeném dne 8. 4. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s uzavřením Dodatku č. 1 dne 27. 9. 2021 a Dodatku č. 2 dne 2. 12. 2021 ke Smlouvě o dílo ze dne 27. 7. 2021 s dodavatelem – HEINZ-ELEKTRO s.r.o., IČO 26856841, se sídlem Dolní novosadská 58/72, 779 00 Olomouc – na realizaci veřejné zakázky „Renovace veřejného osvětlení obce Drahanovice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 4. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000155/zakazka/418958 pod systémovým číslem P21V00192154,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že  nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 citovaného zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze „Smlouvy o dílo“ uzavřené dne 27. 7. 2021 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – HEINZ-ELEKTRO s.r.o., IČO 26856841, se sídlem Dolní novosadská 58/72, 779 00 Olomouc – na realizaci veřejné zakázky „Renovace veřejného osvětlení obce Drahanovice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 4. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne na profilu zadavatele dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000155/zakazka/418958 pod systémovým číslem P21V00192154, po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle citovaného zákona, když dne 27. 9. 2021 uzavřel dodatek č. 1 k výše specifikované smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací uvedený v bodě 4.1. výše specifikované smlouvy o dílo, a to z původního termínu 31. 10. 2021 na nový termín 31. 12. 2021, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) citovaného zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele ve výše specifikovaném zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Obviněný – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v  § 222 odst. 1 citovaného zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze „Smlouvy o dílo“ uzavřené dne 27. 7. 2021 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – HEINZ-ELEKTRO s.r.o., IČO 26856841, se sídlem Dolní novosadská 58/72, 779 00 Olomouc – na realizaci veřejné zakázky „Renovace veřejného osvětlení obce Drahanovice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 4. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne na profilu zadavatele dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000155/zakazka/418958 pod systémovým číslem P21V00192154, po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle citovaného zákona, když dne 2. 12. 2021 uzavřel dodatek č. 2 k výše specifikované smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací uvedený v bodě 4.1. výše specifikované smlouvy o dílo ve znění dodatku č. 1, a to z termínu 31. 12. 2021 na nový termín 30. 4. 2022, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) citovaného zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele ve výše specifikovaném zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – obec Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice (dále jen „obviněný“) – zahájil dne 13. 4. 2021 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení na veřejnou zakázku „Renovace veřejného osvětlení obce Drahanovice“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě „Výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídky“) uveřejněné na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P21V00192154 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2, bodu 2.3. výzvy k podání nabídky byla stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky na 2 980 000 Kč bez DPH.

3.             Obviněný uzavřel dne 27. 7. 2021 Smlouvu o dílo se společností HEINZ-ELEKTRO s.r.o., IČO 26856841, se sídlem Dolní novosadská 58/72, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný dodavatel“), jejímž předmětem je podle čl. 3, bodu 3.1. zejména renovace veřejného osvětlení – stavební práce elektromontážní, provedené v obci Drahanovice v rozsahu stanoveném dle vyplněného výkazu výměr (dále jen „smlouva o dílo“).

4.             Dle čl. 5, bodu 5.1. smlouvy o dílo byla cena za provedení díla stanovena na 2 680 079,19 Kč včetně DPH.

5.             Následně obviněný dne 27. 9. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále též „dodatek č. 1“) a dne 2. 12. 2021 Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále též „dodatek č. 2“), na jejichž podkladě došlo ke změnám termínu ukončení prací.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 17. 12. 2021 podnět k prošetření postupu zadavatele při uzavírání dodatku č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo na předmětnou veřejnou zakázku.

Obsah podnětu

7.             Stěžovatel v podnětu k předmětné veřejné zakázce mj. namítá, že obviněný po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku opakovaně prodloužil termín realizace díla, a v důsledku toho došlo ke „změkčení“ zadávacích podmínek.

8.             Úřad přípisem č. j. ÚOHS-43807/2021/511/KZa ze dne 21. 12. 2021 požádal obviněného o zaslání vyjádření k podnětu a dokumentace o zadávacím řízení. Dne 23. 12. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného a dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

Vyjádření obviněného k podnětu ze dne 23. 12. 2021

9.             Obviněný ve svém vyjádření k podnětu uvádí, že na základě uzavřených dodatků č. 1 a č. 2 došlo k prodloužení termínu plnění veřejné zakázky. Důvody pro prodloužení termínu plnění předložené vybraným dodavatelem posoudil jako objektivní. Termín plnění předmětné veřejné zakázky je aktuálně stanoven na 30. 4. 2022, a to (mimo důvody uvedené v dodatcích) i s ohledem na to, že v průběhu ledna až března bude z důvodu klimatických podmínek omezena možnost provádět montážní práce. Obviněný na závěr podotýká, že termín plnění nebyl stanoven jako kritérium hodnocení pro výběr nejvhodnější nabídky.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

10.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-12039/2022/500 ze dne 7. 4. 2022 (dále jen „příkaz“).

11.         Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. a II. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši 50 000 Kč (výrok III. příkazu), byl obviněnému doručen dne 8. 4. 2022. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

12.         Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

13.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 14. 4. 2022 odpor ze dne 13. 4. 2022. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-13063/2022/511 ze dne 19. 4. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

15.         S ohledem na žádost obviněného Úřad dne 28. 4. 2022 znovu určil usnesením č. j. ÚOHS-14088/2022/511 obviněnému lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

16.         Úřad obdržel dne 4. 5. 2022 vyjádření obviněného z téhož dne. 

 

Vyjádření obviněného ze dne 4. 5. 2022

17.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 4. 5. 2022 uvádí, že z odůvodnění příkazu není zřejmé, jak uzavřením dodatku mělo dojít ke změně, která by, v případě její známosti ostatním soutěžitelům, mohla umožnit účast jiných dodavatelů nebo mohla ovlivnit výběr dodavatele. Dle obviněného nebyl termín plnění veřejné zakázky předmětem hodnocení zakázky.

18.         Dále obviněný uvádí, že v době, kdy mělo dojít ke spáchání přestupku, bylo a je obecně známo, že na trhu došlo v roce 2021 a 2022 k celosvětovému výpadku v dodávkách polovodičů a aluminia. Současně ceny aluminia v roce 2021 a 2022 dosáhly svého dlouhodobého maxima. V případě, že by došlo k vypsání nového výběrového řízení, došlo by pouze k navýšení ceny zakázky i s ohledem na rostoucí inflaci. Dále dle obviněného „pokud je v rámci bodu 41 odkazováno na to, že obviněnému musely být uvedené skutečnosti známy, tak samotný úřad toto vyvrací články, na které odkazuje, když tyto jsou datovány k době, kdy došlo k podpisu smlouvy s vybraným uchazečem. Obviněný tak nemohl předvídat, že nastanou tyto okolnosti.“

19.         Obviněný rovněž uvádí, že z dodatků ke smlouvě je zřejmé, že by žádný z dodavatelů s ohledem na zpoždění dodávek a přechod do zimního ročního období nebyl schopen zakázku realizovat.

20.         Dle názoru obviněného došlo k naplnění podmínky dle § 222 odst. 6 zákona, když nedošlo k finanční změně veřejné zakázky a k tomu odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2019/VZ-00493/2020/321/VJu ze dne 7. 1. 2020, ze kterého cituje: „K odstavcům 4 až 6 citovaného ustanovení pak Úřad uvádí, že nelze tyto odstavce aplikovat, neboť provedená změna smlouvy není vyčíslitelná v penězích. Takové tvrzení však není správné a je třeba zdůraznit, že odstavce pátý a šestý lze užít i pokud změna není vyčíslitelná v penězích. Obecně lze říci, že je buď možné, že provedenou změnou nedojde ke změně v ceně plnění, případně nelze změnu ceny plnění vyčíslit. Pak se podmínka stanovená v písmenech c) odstavců 5 a 6 tak chápe jako splněná, tedy za splnění dalších podmínek bude moci být taková změna smlouvy dle těchto odstavců posouzena jako nepodstatná.“

21.         Uzavření dodatků ke smlouvě nelze dle obviněného chápat pouze formalisticky, ale s přihlédnutím ke všem uvedeným okolnostem, které jsou svojí povahou za posledních 30 let bezprecedentní.

22.         Na závěr se obviněný domnívá, že výše pokuty uložená příkazem je nepřiměřeně přísná vzhledem k povaze jednání obviněného, rovněž nebylo přihlédnuto k tomu, že se obviněný žádného přestupku nedopustil. Zároveň dle názoru obviněného nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že se jedná o malou obec, jejíž rozpočet není přebytkový, a nelze tak bez dalšího zohledňovat pouze příjmy obviněného.

Další průběh řízení o přestupku

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-15895/2022/511 ze dne 12. 5. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

24.         Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

25.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem IV. tohoto rozhodnutí rozhodl o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení.

26.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Společně k výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

27.         Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.

28.         Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1.

29.         Podle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a)      umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b)      měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c)      vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

30.         Podle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a)      nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b)      nižší než

1.      10 % původní hodnoty závazku, nebo

2.      15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

31.         Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)      není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b)      by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

c)      hodnota dodatečných stavebních prací, služeb, nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

32.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna,

a)      jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

b)      nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

c)      hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

33.         Podle § 222 odst. 7 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a)      nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b)      cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c)      materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d)      zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

34.         Podle § 268 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

35.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Zjištěné skutečnosti

36.         Z čl. 3, bodu 3.1 zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaný termín zahájení plnění předmětu veřejné zakázky byl stanoven na 1. 7. 2021 a požadovaný termín dokončení byl stanoven na 31. 10. 2021. V čl. 3, bodu 3.2 zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Zadavatelem stanovený termín dokončení realizace dodávky je dnem, kdy dojde k předání a převzetí dokončeného díla. Tento termín je uveden v návrhu smlouvy o dílo, která je nedílnou součástí zadávací dokumentace jako její příloha č. 2. Tento termín je stanoven jako limitní termín.“

37.         Dle čl. 4, bodu 4.1. smlouvy o dílo měly být práce zahájeny do 2 měsíců od podpisu smlouvy o dílo a termín pro ukončení prací byl stanoven na 31. 10. 2021. Obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo dne 27. 7. 2021.

38.         Dne 27. 9. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, jehož předmětem byla změna termínu ukončení prací, a to z původního termínu 31. 10. 2021 na nový termín 31. 12. 2021. Posunutí termínu dokončení prací bylo dodatkem č. 1 odůvodněno následovně: „Nový termín dokončení je navržen s přihlédnutím ke skutečnosti, že na světových trzích panuje akutní nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel ve výrobě a je i nedostatek hliníkové slitiny pro výrobu svítidel. Z těchto důvodů dojde ke zdržení při samotné výrobě svítidel a zhotovitel tuto situaci nedokáže jakkoli ovlivnit. Dalším důvodem je, že smlouva o dílo byla kvůli průtahům zadávacího řízení podepsaná o téměř měsíc později oproti původnímu předpokladu zadavatele a objednatel tak nemohl zadat výrobu svítidel.“

39.         Následně uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dne 2. 12. 2021 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, jehož předmětem bylo mj. rovněž prodloužení termínu ukončení prací. Nový termín ukončení prací byl nově stanoven na 30. 4. 2022. Posunutí termínu pro ukončení prací bylo odůvodněno následovně: „Nový termín dokončení prací je navržen s přihlédnutím ke skutečnosti, že na světových trzích nadále panuje akutní nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel ve výrobě a je i nedostatek hliníkové slitiny pro výrobu svítidel. Z těchto důvodů došlo ke zdržení při samotné výrobě svítidel a zhotovitel tuto situaci nedokáže nijak ovlivnit. Dále 3 pracovníci zhotovitele byli zasažení nemocí CoVID-19 a byli nuceni dle nařízení hygieny Ol. kraje dodržovat nucenou karanténu na 2 týdny.“

Právní posouzení

40.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hlavním cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zejména zajištění hospodářské soutěže mezi dodavateli, což je výchozí předpoklad pro efektivní vynakládání veřejných prostředků. Z toho důvodu zákonodárce záměrně konstruuje zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně dle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Zákon v této souvislosti modifikuje proces kontraktace upravený jinak obecnými soukromoprávními předpisy, resp. stanovuje další požadavky, které zadavatel musí dodržet. Zadávání veřejných zakázek tak představuje specifický postup uzavření a následné modifikace smlouvy, který se v tomto ohledu výrazně liší od běžného soukromoprávního procesu kontraktace probíhajícího v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který je výrazně volnější. Zadávací řízení tak představuje značně formalizovaný proces s minimem prostoru pro smluvní volnost. To je promítnuto mimo jiné do ustanovení § 124 odst. 4 zákona, z něhož vyplývá, že smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem je zadavatel povinen uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v jeho nabídce. Pokud tedy v průběhu realizace veřejné zakázky vyvstane potřeba změny smlouvy, nesmí být ze strany zadavatele provedena libovolně.

41.         Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona. Toto ustanovení stanovuje meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem o změnách obsahu smlouvy v návaznosti na závěry učiněné již dříve judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), který se problematikou limitů přípustnosti změn smluv na realizaci veřejných zakázek zabýval např. v rozsudku SDEU sp. zn. C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 (ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH, dále jen „rozsudek Pressetext“). SDEU v citovaném rozsudku vymezil konkrétní hranice přípustnosti změny smlouvy tak, aby nedošlo k obcházení smyslu zákona, resp. prvku rovné soutěže mezi dodavateli. V uvedeném rozsudku SDEU jednoznačně konstatoval, že změna může být považována za podstatnou, „[…] pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. […] pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. […] jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“

42.         V případě, že zadavatel přistoupí ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jejího trvání, musí určit, zda se v daném případě jedná o podstatnou změnu, která dle § 222 odst. 1 zákona vyžaduje, aby zadavatel provedl nové zadávací řízení, nebo zda se jedná o změnu nepodstatnou, jejíž aplikace provedení nového zadávacího řízení nevyžaduje. 

43.         Dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku považuje taková změna, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky odpovídaly této změně. Dle § 222 odst. 3 písm. b) zákona je nepřípustná rovněž taková změna, která by měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele. Za nepřípustnou je dle § 222 odst. 3 písm. c) zákona nezbytné dále považovat změnu závazku, která by vedla k významnému rozšíření plnění veřejné zakázky.

44.         Nepodstatné změny závazku pak definuje zákon v § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7. Ve všech těchto uvedených případech přípustné změny závazku ze smlouvy se jedná o výjimky ze zákona, které je třeba vykládat restriktivně. Zadavatel je tak povinen prokázat, že pro uplatnění některé z výjimek splňuje všechny zákonné předpoklady, přičemž pokud toho zadavatel není schopen, nemůže zamýšleným způsobem, tedy bez provedení nového zadávacího řízení, postupovat.

45.         Každou zamýšlenou změnu je tedy zadavatel povinen „zatřídit“, tedy odůvodnit buď některým z odstavců 2, 4, 5, 6 nebo 7 ustanovení § 222 zákona, nebo tím, že provedením změny nedojde k naplnění žádného ze znaků podstatné změny dle § 222 odst. 3 zákona, přičemž pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, není zadavatel oprávněn ji umožnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.

46.         Účelem omezení změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je ochrana před obcházením zákona, jelikož v situaci, kdy by bylo zcela na volném uvážení zadavatele (a jeho smluvního partnera), jak změní smlouvu, která byla původně uzavřena na základě zákonem regulované soutěže, by tato původní soutěž (a tedy celá úprava zadávání veřejných zakázek) ztratila jakýkoli smysl. 

 

Právní posouzení postupu při uzavírání dodatku č. 1

47.         V šetřeném případě obviněný dne 27. 7. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky s tím, že dle čl. 4, bodu 4. 1. smlouvy byl termín ukončení prací stanoven na 31. 10. 2021. Uvedený termín byl rovněž definován v zadávacích podmínkách (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně obviněný uzavřel dne 27. 9. 2021 s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, na jehož základě došlo ke změně termínu dokončení díla z původního data 31. 10. 2021 na 31. 12. 2021. Z dodatku č. 1 vyplývá, že důvodem pro stanovení nového termínu dokončení veřejné zakázky byl akutní nedostatek čipů a hliníkové slitiny. Dalším důvodem dle obviněného měly být průtahy v zadávacím řízení, které zapříčinily, že smlouva o dílo na předmětnou veřejnou zakázku byla podepsána o necelý měsíc později, než byl původní předpoklad, a nebylo tak možné zadat výrobu svítidel (blíže viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

48.         Předmětem šetření Úřadu tak bylo posouzení, zda uvedenou změnou smlouvy o dílo na základě dodatku č. 1, tzn. prodloužením termínu plnění z původního data 31. 10. 2021 na 31. 12. 2021, obviněný v rozporu se zákonem neumožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

49.         Za podstatnou změnu dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona se považuje taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly dané změně. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že postačí i pouhá možnost ovlivnění výběru dodavatele. Není tedy nezbytné prokazovat, zda ke skutečnému ovlivnění výběru dodavatele fakticky došlo, neboť postačí pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele.

50.         Úřad v obecné rovině uvádí, že termín plnění veřejné zakázky je pro každého potenciálního dodavatele jednou ze zásadních skutečností, na jejímž základě se rozhoduje, zda se má zadávacího řízení vůbec zúčastnit. Pokud je termín plnění veřejné zakázky pevně dán, pak možnost jeho splnění musí dodavatel zkoumat s ohledem na své personální možnosti, dispozici materiálovým vybavením apod. Dodavatel tedy předtím, než podá nabídku na veřejnou zakázku, musí nejen zvážit, zda je schopen požadovaný předmět veřejné zakázky v plném rozsahu splnit po věcné stránce, ale také, zda pro poptávané plnění disponuje zejména volnou personální, materiálovou či strojní kapacitou. Údaj o době, ve které bude muset plnění zrealizovat, je proto třeba pokládat za jednu z nejzásadnějších zadávacích podmínek, která hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku.

51.         V šetřeném případě zadávací dokumentace uvádí, že termín ukončení prací byl pevně stanoven na 31. 10. 2021 (blíže viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Změnou termínu realizace předmětné veřejné zakázky na základě dodatku č. 1 došlo k posunutí termínu dokončení prací o 2 měsíce.

52.         Prodloužení termínu plnění o dva měsíce nelze dle názoru Úřadu považovat za zanedbatelnou změnu původně stanovené doby plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel původním termínem pro ukončení plnění kladl na dodavatele vyšší nároky týkající se schopnosti realizovat veřejnou zakázku, pak nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel nastavil mírnější požadavky na termín plnění již v „původním“ zadávacím řízení (tedy stanovil by termín plnění na 31. 12. 2021), mohlo by se zadávacího řízení na veřejnou zakázku účastnit více potenciálních dodavatelů, přičemž v takovém případě by mohl být vybrán jiný dodavatel než ten, jehož nabídka byla vybrána, a proto jednání zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

53.         Z výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že v šetřeném případě zadavatel uzavřením dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo umožnil v rozporu s ustanovením § 222 odst. 3 písm. a) zákona podstatnou změnu závazku vyplývajícího ze smlouvy o dílo, kterou uzavřel s vybraným dodavatelem, a to z důvodu podstatné změny spočívající ve změně termínu plnění veřejné zakázky.

54.         K námitce obviněného, že v šetřeném případě nebyl termín ukončení prací předmětem hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že není relevantní, zda byl termín plnění předmětem hodnocení, neboť zákonné vymezení podstatné změny závazku dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona nevyžaduje pro jeho naplnění, aby obsah změny závazku (v šetřeném případě posunutí termínu ukončení prací) byl kritériem pro hodnocení nabídek. Dále Úřad podotýká, že i když termín ukončení prací není v daném případě předmětem hodnocení, jedná se o zadávací podmínku, která, jak již Úřad uvedl v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku, tudíž změna v podobě jejího rozvolnění má nepochybně potenciál umožnit účast jiných dodavatelů nebo ovlivnit výběr dodavatele.

55.         Úřad dále uvádí, že zadavatel by měl před každou provedenou změnou závazku původní smlouvy (nezahájil-li nové zadávací řízení) buď zkoumat, zda se nejedná o podstatnou změnu ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo prokázat oprávnění k aplikaci některé z výjimek, tj. nepodstatných změn závazků ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 4. 5. 2022 uvedl, že se v daném případě jedná o nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 6 zákona. K posouzení, zda se jedná o některou z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, Úřad uvádí následující.

56.         Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona. Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu závazku a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. V šetřeném případě si však zadavatel ve smlouvě o dílo žádnou možnost změny závazku ze smlouvy na základě zadávacích podmínek dle § 100 odst. 1 zákona nevyhradil. Z tohoto důvodu tedy nelze provedenou změnu závazku ze smlouvy považovat za nepodstatnou ve smyslu ustanovení § 222 odst. 2 zákona.

57.         V šetřeném případě nelze rovněž uplatnit ustanovení § 222 odst. 4 zákona, neboť prodloužení termínu plnění veřejné zakázky představuje kvalitativní změnu, jejíž hodnotu nelze poměřovat s podmínkami uvedenými v tomto ustanovení zákona. K tomu se vyjádřil i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018: „»hodnota změny« dle § 222 odst. 4 zákona musí být vyjádřitelná v penězích, neboť dále stanoveným podmínkám (při stávajícím znění zákona) nemůže vyhovět jiná hodnota než finanční, protože jinou hodnotu nebude možné porovnat s finančním limitem pro nadlimitní veřejnou zakázku“.

58.         K § 222 odst. 5 zákona Úřad uvádí, že na šetřený případ nelze aplikovat výjimku dle tohoto ustanovení, neboť se v této věci nejednalo o dodatečné stavební práce, dodávky ani služby.

59.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce. Z dodatku č. 1 vyplývá, že důvodem pro prodloužení termínu ukončení prací byl akutní nedostatek čipů do elektronických předřadníků a hliníkové slitiny na výrobu svítidel (blíže k odůvodnění uzavření dodatku č. 1 viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu však mohl obviněný tuto skutečnost předpokládat, neboť problémy související s nedostatkem čipů[2] a hliníku[3] byly veřejně známé již v době zahájení zadávacího řízení, tj. duben 2021. Obviněný tak mohl tyto skutečnosti zohlednit již při přípravě zadávací dokumentace a promítnout je právě do termínu dokončení prací, případně si vyhradit změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona, neboť v této době již bylo také známo, že pandemická situace v důsledku šíření onemocnění CoVID-19 zapříčinila rozpad dodavatelských řetězců[4], a bylo tak možné očekávat, že dojde k výpadkům v dodávkách a stanovený termín pro ukončení prací (tj. 31. 10. 2021) nebude či nebude muset být v tomto ohledu dostačující. V této souvislosti Úřad odmítá tvrzení obviněného, že články, na něž je Úřadem odkazováno, uvedené skutečnosti vyvrací, když jsou datovány k době, kdy došlo k podpisu smlouvy s vybraným uchazečem, jelikož z těchto článků je právě zřejmé, že problém s nedostatkem čipů a hliníkové slitiny byl aktuální již na jaře 2021, tedy v době, kdy probíhala příprava zadávacího řízení, resp. došlo k zahájení zadávacího řízení. S ohledem na uvedené se tedy nelze ztotožnit s názorem obviněného, že nemohl v době uzavření dodatku č. 1 (tj. září 2021) předpokládat, že nastanou uvedené okolnosti, neboť se dle Úřadu v šetřeném případě nejedná o situaci, že by k nedostatku hliníku a čipů došlo až na podzim 2021, a obviněný tak nemohl tyto problémy i přes vynaložení náležité péče předvídat. Úřad k výše uvedenému doplňuje, že obecně lze souhlasit s obviněným, že situace, která nastala v důsledku pandemie onemocnění CoVID-19 je zcela nestandartní, nicméně, jak Úřad vyvodil výše, v době příprav zadávacího řízení již obviněnému byly k dispozici relevantní informace týkající se např. výpadku dodávek, které mohl zohlednit.

60.         Dále lze dle Úřadu uvedené důvody, tj. nedostatek čipů a hliníku, považovat spíše za překážku na straně dodavatelů, která navíc nemusí působit vůči všem dodavatelům stejně, neboť nelze vyloučit, že někteří z nich mohli disponovat dostatečnými zásobami potřebnými k provedení předmětné veřejné zakázky.

61.         Z dodatku č. 1 vyplývá, že důvodem pro prodloužení termínu plnění veřejné zakázky byla rovněž skutečnost, že smlouva o dílo byla kvůli průtahům zadávacího řízení podepsána o necelý měsíc později oproti původnímu předpokladu zadavatele, a objednatel tak nemohl zadat výrobu svítidel. Skutečnost, že dojde k průtahům v zadávacím řízení, však mohl dle Úřadu obviněný rovněž předpokládat přinejmenším s ohledem na zákonem zakotvené právo dodavatele podat námitky proti postupu zadavatele v případě, že mu postupem zadavatele v souvislosti se zadáním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma, lhůty pro podání námitek, rozhodnutí o nich a pro případné podání návrhu. Tyto lhůty tak mohl obviněný zohlednit právě při stanovování termínu pro zahájení plnění veřejné zakázky a termínu pro její dokončení.

62.         Obviněný k naplnění § 222 odst. 6 zákona rovněž odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2019/VZ-00493/2020/321/VJu ze dne 7. 1. 2020. Se závěry předsedy Úřadu uvedenými v tomto rozhodnutí lze zcela jistě souhlasit, nicméně podmínky pro naplnění nepodstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku uvedené § 222 odst. 6 písm. a) až c) zákona je nutné s ohledem na jeho dikci považovat za kumulativní, zadavatel tedy pro užití výjimky dle § 222 odst. 6 zákona musí naplnit všechny předpoklady uvedené v citovaném ustanovení, tedy i předpoklad dle § 222 odst. 6 písm. a) zákona, že se jedná o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, který však, jak Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, v posuzovaném případě naplněn nebyl.

63.         K tvrzení obviněného, že by v případě vypsání nového výběrového řízení došlo pouze k navýšení ceny zakázky i s ohledem na rostoucí inflaci, Úřad uvádí, že toto tvrzení (ať už odpovídající skutečnosti či nikoliv) není pro dovození odpovědnosti za přestupek v dané věci nijak relevantní. Obviněný má povinnost postupovat v souladu se zákonem, což však v daném případě, jak vyplývá z předcházejících bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí, neučinil, přičemž uvedené tvrzení obviněného na této skutečnosti nemůže ničeho změnit.

64.         Dle názoru Úřadu se tak v šetřeném případě nejedná o nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 6 zákona.

65.         Co se týče § 222 odst. 7 zákona, nelze dle Úřadu v šetřeném případě využít ani tohoto ustanovení, neboť nedošlo na základě dodatku č. 1 ke smlouvě k záměně položek soupisu stavebních prací, nýbrž pouze k prodloužení termínu plnění veřejné zakázky.

66.         Úřad tedy uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo uzavřené dne 27. 7. 2021 na realizaci veřejné zakázky, po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení, když dne 27. 9. 2021 uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, kterým prodloužil termín ukončení prací, a to z původního termínu 31. 10. 2021 na nový termín 31. 12. 2021, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na to rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení postupu při uzavírání dodatku č. 2 ke smlouvě

67.         V šetřeném případě obviněný dne 27. 7. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky s tím, že dle čl. 4, bodu 4.1. byl termín ukončení prací pevně stanoven na 31. 10. 2021. Tento termín byl rovněž definován v zadávacích podmínkách (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě dodatku č. 1 ze dne 27. 9. 2021 byl termín dokončení prací posunut na 31. 12. 2021. Následně obviněný dne 2. 12. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 2, ve kterém byl stanoven nový termín dokončení veřejné zakázky, a to 30. 4. 2022. Z dodatku č. 2 vyplývá, že důvodem pro stanovení nového termínu dokončení veřejné zakázky byl nadále panující nedostatek čipů do elektronických předřadníků svítidel a hliníkové slitiny na výrobu svítidel na světových trzích. Dalším důvodem pro prodloužení termínu byla nařízená 14denní karanténa 3 pracovníků vybraného dodavatele (podrobněji k odůvodnění uzavření dodatku č. 2 viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obviněný ve svém vyjádření k podnětu rovněž uvedl, že z důvodu klimatických podmínek v průběhu ledna až března 2022 bude možnost provádět stavební práce omezena (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68.         Předmětem šetření Úřadu tak bylo posouzení, zda uvedenou změnou v rámci dodatku č. 2, tzn. prodloužením termínu plnění do 30. 4. 2022, zadavatel v rozporu se zákonem neumožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

69.         Za podstatnou změnu dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona se považuje taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly dané změně. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že postačí i pouhá možnost ovlivnění výběru dodavatele. Není tedy nezbytné prokazovat, zda ke skutečnému ovlivnění výběru dodavatele fakticky došlo, neboť postačí pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele.

70.         Jak již uvedl Úřad v bodě 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí, termín plnění veřejné zakázky je pro každého potenciálního dodavatele jednou ze zásadních skutečností, na jejímž základě se rozhoduje, zda se má zadávacího řízení vůbec zúčastnit. Pokud je termín plnění veřejné zakázky pevně dán, pak možnost jeho splnění musí dodavatel zkoumat s ohledem na své personální možnosti, dispozici materiálovým vybavením apod. Dodavatel tedy předtím, než podá nabídku na veřejnou zakázku, musí nejen zvážit, zda je schopen požadovaný předmět veřejné zakázky v plném rozsahu splnit po věcné stránce, ale také, zda pro poptávané plnění disponuje zejména volnou personální, materiálovou či strojní kapacitou. Údaj o době, ve které bude muset plnění zrealizovat, je proto třeba pokládat za jednu z nejzásadnějších zadávacích podmínek, která hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku.

71.         V šetřeném případě zadávací dokumentace uvádí, že termín ukončení prací byl pevně stanoven na 31. 10. 2021 (blíže viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Změnou termínu realizace předmětné veřejné zakázky na základě dodatku č. 2 došlo k prodloužení termínu dokončení prací o 6 měsíců.

72.         Prodloužení termínu plnění o šest měsíců nelze dle názoru Úřadu považovat za zanedbatelnou změnu původně stanovené doby plnění. Vzhledem k tomu, že původním termínem pro ukončení plnění uvedeném ve smlouvě o dílo zadavatel kladl na dodavatele vyšší nároky týkající se schopnosti realizovat veřejnou zakázku, pak nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel nastavil mírnější požadavky na termín plnění již v „původním“ zadávacím řízení (tedy stanovil by termín plnění na 30. 4. 2022), mohlo by se zadávacího řízení na veřejnou zakázku účastnit více potenciálních dodavatelů, přičemž v takovém případě by mohl být vybrán jiný dodavatel než ten, jehož nabídka byla vybrána, a proto jednání zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

73.         Z výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že v šetřeném případě zadavatel uzavřením dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo umožnil v rozporu s ustanovením § 222 odst. 3 písm. a) zákona podstatnou změnu závazku vyplývajícího ze smlouvy o dílo, kterou uzavřel s vybraným dodavatelem, a to z důvodu podstatné změny spočívající ve změně termínu plnění veřejné zakázky.

74.         K námitce obviněného, že v šetřeném případě nebyl termín ukončení prací předmětem hodnocení nabídek, Úřad odkazuje na bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

75.         Úřad opakuje, že zadavatel by měl před každou provedenou změnou závazku původní smlouvy (nezahájil-li nové zadávací řízení) buď zkoumat, zda se nejedná o podstatnou změnu ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo prokázat oprávnění k aplikaci některé z výjimek, tj. nepodstatných změn závazků ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona. V šetřeném případě obviněný ve svém vyjádření ze dne 4. 5. 2022 uvedl, že došlo k nepodstatné změně závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 6 zákona. K posouzení, zda se jedná o některou z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, Úřad uvádí následující.

76.         Co se týče výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, a 7 zákona, Úřad odkazuje na body 56., 57., 58. a 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť skutkový stav týkající se dodatku č. 2 je v těchto případech shodný se skutkovým stavem týkajícím se dodatku č. 1.

77.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce. Z dodatku č. 2 vyplývá, že důvodem pro prodloužení termínu ukončení prací byl nadále pokračující nedostatek čipů do elektronických předřadníků a hliníkové slitiny na výrobu svítidel a zhotovitel tuto situaci nedokáže ovlivnit. Nicméně, jak již Úřad uváděl v bodě 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí, vzhledem k datu zahájení zadávacího řízení, tj. duben 2021, mohl obviněný nedostatek čipů a hliníkové slitiny předpokládat, neboť problémy související s nedostatkem čipů a hliníkové slitiny[5] byly veřejně známy již v době zahájení zadávacího řízení. Obviněný tak mohl tyto skutečnosti zohlednit již při přípravě zadávací dokumentace a promítnout je právě do termínu dokončení prací, případně si vyhradit změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona, neboť v této době již bylo také známo, že pandemická situace v důsledku šíření onemocnění CoVID-19 zapříčinila rozpad dodavatelských řetězců[6], a bylo tak možné očekávat, že dojde k výpadkům v dodávkách a původně stanovený termín pro ukončení prací (tj. 31. 10. 2021) nebude či nebude muset být v tomto ohledu dostačující. V této souvislosti Úřad odmítá tvrzení obviněného, že články, na něž je Úřadem odkazováno, uvedené skutečnosti vyvrací, když jsou datovány k době, kdy došlo k podpisu smlouvy s vybraným uchazečem, jelikož z těchto článků je právě zřejmé, že problém s nedostatkem čipů a hliníkové slitiny byl aktuální již na jaře 2021, tedy v době, kdy probíhala příprava zadávacího řízení, resp. došlo k zahájení zadávacího řízení. S ohledem na uvedené se tedy nelze ztotožnit s názorem obviněného, že nemohl v době uzavření dodatku č. 2 (tj. prosinec 2021) předpokládat, že nastanou uvedené okolnosti, neboť se dle Úřadu v šetřeném případě nejedná o situaci, že by k nedostatku hliníku a čipů došlo až v zimě 2021, a obviněný tak nemohl tyto problémy i přes vynaložení náležité péče předvídat. Úřad k výše uvedenému doplňuje, že obecně lze souhlasit s obviněným, že situace, která nastala v důsledku pandemie onemocnění CoVID-19 je zcela nestandartní, nicméně, jak Úřad vyvodil výše, v době příprav zadávacího řízení již obviněnému byly k dispozici relevantní informace týkající se např. výpadku dodávek, které mohl zohlednit.

78.         Rovněž dle Úřadu lze nedostatek čipů a hliníkové slitiny považovat za překážku spíše na straně dodavatelů, která navíc nemusí působit vůči všem dodavatelům stejně, neboť nelze vyloučit, že někteří z nich mají k dispozici dostatečné zásoby k provedení předmětné veřejné zakázky.

79.         Z dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo dále vyplývá, že důvodem pro další prodloužení termínu pro dokončení plnění byla také nucená 14denní karanténa 3 pracovníků vybraného dodavatele z důvodu onemocnění CoVID-19. Nicméně vzhledem k datu zahájení zadávacího řízení (tj. duben roku 2021) mohl obviněný možné problémy spojené s dodržováním karanténních opatření v průběhu plnění veřejné zakázky očekávat a zohlednit je právě při stanovování termínu dokončení prací v zadávací dokumentaci, neboť pandemická situace v důsledku šíření onemocnění CoVID-19 nastala již na začátku roku 2020.

80.         Dále dle vyjádření obviněného k podnětu a také rovněž dle vyjádření obviněného ze dne 4. 5. 2022 došlo k prodloužení termínu dokončení prací rovněž s ohledem na klimatické podmínky v průběhu ledna až března 2022, které omezí možnost provádět montážní práce. K tomu Úřad předně uvádí, že tento důvod (tj. klimatické podmínky v průběhu ledna až března 2022) souvisí se skutečností, že obviněný nezohlednil všechny jím uváděné důvody pro prodloužení termínu plnění (tj. např. nedostatek čipů a hliníkové slitiny, možné průtahy v zadávacím řízení atd.) již při původním stanovování doby potřebné pro splnění veřejné zakázky, ačkoliv tak zjevně učinit mohl, jelikož se nejednalo o okolnosti, které by obviněný nemohl předvídat, jak Úřad dovodil v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad k tomu dále doplňuje, že i klimatické podmínky v průběhu ledna až března bylo možné ze strany obviněného zcela jistě předvídat. Pokud by tedy obviněný zohlednil všechny zmiňované relevantní skutečnosti zahrnující i klimatické podmínky již při původním stanovování doby potřebné pro splnění veřejné zakázky, nebylo by nutné přistupovat ke změnám smlouvy o dílo, případně si obviněný měl vyhradit změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona.

81.         Obviněný k naplnění § 222 odst. 6 zákona rovněž odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2019/VZ-00493/2020/321/VJu ze dne 7. 1. 2020. K tomu blíže viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

82.         K tvrzení obviněného, že v případě vypsání nového výběrového řízení by došlo pouze k navýšení ceny zakázky i s ohledem na rostoucí inflaci, Úřad odkazuje na bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

83.         Dle názoru Úřadu se tak v šetřeném případě nejedná o nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 6 zákona.

84.         Úřad tedy uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo uzavřené dne 27. 7. 2021 na realizaci veřejné zakázky, po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení, když dne 2. 12. 2021 uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ve znění dodatku č. 1, kterým prodloužil termín ukončení prací, a to z termínu 31. 12. 2021 na nový termín 30. 4. 2022, tedy se dopustil změny, která by ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na to rozhodl Úřad tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

85.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

86.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

87.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

88.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 27. 9. 2021, tedy v den, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 2. 12. 2021 tím, že obviněný uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo. Řízení o přestupcích bylo zahájeno dnem doručení příkazu, tj. dne 8. 4. 2022. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

89.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

90.         Dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup dle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona.

91.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, a je tedy nutné uložit dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako závažnější, a to zejména s ohledem na skutečnost, že se obviněný uvedeného přestupku dopustil dříve než přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

92.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

93.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

94.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

95.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku v šetřeném případě Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Tím, že obviněný v šetřeném případě umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, se dopustil velmi závažného porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon a nezadal plnění odpovídající dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení stanovených v § 3 zákona.

96.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k možnému vyloučení konkurence, neboť umožněním podstatné změny smlouvy byla způsobena situace, kdy mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, neboť se nemohli zadávacího řízení zúčastnit ti dodavatelé, kteří by byli schopni realizovat poptávané plnění veřejné zakázky v delším termínu. Obviněný tak nenaplnil základní účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže. Při posouzení následků spáchání přestupku Úřad vzal v úvahu i skutečnost, že jednáním obviněného došlo i ke znevěrohodnění výsledků původní soutěže o veřejnou zakázku.

97.         Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad shledal jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, kde obviněný za téměř totožných skutkových okolností, naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku jako ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

98.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že v rámci šetření obviněný s Úřadem spolupracoval a poskytl všechny jím požadované podklady.

99.         Žádné další polehčují ani přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

100.     Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako vysokou, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněného ohrožuje základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele nabídku nejvhodnější.

101.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

102.     Dle smlouvy o dílo byla cena za plnění veřejné zakázky stanovena na 2 680 079,19 Kč včetně DPH. Horní hranice pokuty, kterou lze za spáchaný přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí uložit, je tedy 268 007,92 Kč.

103.     Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty tak podle Úřadu vzhledem k okolnostem případu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

104.     Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 plánuje hospodařit s rozpočtovými příjmy ve výši 41 843 716,90 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou podstatu obviněného. Úřad uvádí, že stanovil pokutu ve výši 18,7 % z její maximální možné výše (tj. 268 007,92 Kč). Úřadu je rovněž z úřední činnosti známo, že v daném případě se jedná o první porušení zákona obviněným. Pokuta v šetřeném případě tak byla stanovena při dolní hranici zákonné sazby, tudíž Úřad přihlédl více k preventivní funkci pokuty. Z pohledu Úřadu se tak v daném případě vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem nejedná o nepřiměřeně přísnou pokutu, jak se domnívá obviněný.

105.     Úřad konstatuje že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

106.     Úřad vzal v úvahu veškeré skutečnosti, které vyšly ve správním řízení najevo. Úřad uvádí, že uložil pokutu v rámci zákonného rozpětí, přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán, tj. k relevantním polehčujícím i přitěžujícím okolnostem, a současně zohlednil i ekonomickou situaci obviněného.

107.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

108.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

109.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

110.     Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

111.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

112.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

113.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil dvou přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

114.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol – 2022000159.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovázpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Drahanovice, Drahanovice 144, 783 44 Drahanovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy