číslo jednací: 15903/2022/500
spisová značka: S0138/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 25. 3. 2022, jehož účastníkem je obviněný

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným při postupu, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody zadávané v otevřeném řízení „Propagace eGovernmentu – ČÁST 2 - Nákup mediálního prostoru pro TV kampaň s podpůrnou online kampaní v roce 2021“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 1. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-001613 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 1. 2021 pod ev. č. 2021/S 011-022660,

rozhodl takto:

I.

Obviněný –Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha – se dopustil přestupku podle  § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zvláštní postup podle části šesté citovaného zákona stanovené v § 119 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, ve spojení s § 132 odst. 1 citovaného zákona, když při postupu, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody zadávané v otevřeném řízení „Propagace eGovernmentu – ČÁST 2 - Nákup mediálního prostoru pro TV kampaň s podpůrnou online kampaní v roce 2021“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 1. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021‑001613 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 1. 2021 pod ev. č. 2021/S 011-022660, provedl hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek uvedenými v článku 15.2. zadávací dokumentace, když

• u hodnocení nabídek všech účastníků zadávacího řízení hodnotil v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „TV kampaň“ údaj o ceně vypočtené jako Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet všech TRP, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že hodnoceným údajem z nabídek je výše maximální garantované ceny za TRP bez DPH, přičemž v rámci hodnocení bude obviněný hodnotit tuto cenu u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH podle tabulky na listu TV v Příloze č. 5 zadávací dokumentace – mediaplán, a
• u hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení – Kristián, spol. s r.o., IČO 63076331, se sídlem Výstupní 1129/6, 101 00 Praha 10 – v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „TV kampaň“, jako nejlépe hodnocené nabídce přidělil 65 bodů, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že v rámci části „TV kampaň“ nejlépe hodnocená nabídka obdrží 50 bodů, a
• u hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení – REMMARK, a.s., IČO 25652869, se sídlem Křemencova 178, 110 00 Praha1 –v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „Internetová kampaň“ jako nejlépe hodnocené nabídce přidělil 35 bodů, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že v rámci části „Internetová kampaň“ nejlépe hodnocená nabídka obdrží 50 bodů,

přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele, a uzavřel dne 23. 4. 2021 s vybraným dodavatelem – Knowlimits s.r.o., IČO 63677792, se sídlem Píškova 1948/16, 155 00 Praha 5 – rámcovou dohodu o poskytování služeb č. MV 124186 61/EG 2018.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 100 000 (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká republika –Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha – (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – který je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 13. 1. 2021 zahájil otevřené řízení „Propagace eGovernmentu – ČÁST 2 - Nákup mediálního prostoru pro TV kampaň s podpůrnou online kampaní v roce 2021“ za účelem postupu, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 1. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021‑001613 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 1. 2021 pod ev. č. 2021/S 011-022660 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2 zadávací dokumentace ze dne 11. 1. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) se jedná o Část 2 veřejné zakázky, která byla ve smyslu ust. § 35 a § 101 zákona rozdělena na tři části, a to podle předmětu plnění. Každá část zakázky byla zadávána v samostatném zadávacím řízení a pro každou část zakázky byla uzavřena samostatná rámcová dohoda.

3.             Dle čl. 2 zadávací dokumentace: „Předmětem plnění části 2 je nákup mediálního prostoru pro TV kampaň a podpůrná online kampaň v roce 2021 a související služby:

• Vyjednání nejlepších dosažitelných cen a zajištění nákupu mediálního prostoru v TV a na Internetu v souladu se schváleným plánem a podle požadavků zadavatele;
• Správa a průběžná optimalizace výkonových kampaní v RTB systémech typu Adform a obdobných, včetně průběžného monitoringu výkonu kampaní, nasazování konverzních a remarketingových kódů, tvorba lookalike audiencí a využití dalších moderních metod měření a cílení kampaní;
• Zajištění nákupu mediálního prostoru ad hoc, který bude vyplývat z okamžitých potřeb zadavatele a který nelze v čase vypsání tohoto zadávacího řízení předvídat a detailně specifikovat a bude poptáván na základě vyhrazené změny závazku v souladu s ustanovením § 100 odst. 1 ZZVZ;
• Spolupráce a koordinace s agenturou pro kreativní práce a agenturou pro plánování médii a případně dalšími subjekty s cílem hladké a bezproblémové realizace kampaní, zejména při přípravě technických specifikací jednotlivých objednaných reklamních formátů a při předávání hotových podkladů příslušným médiím;
• Průběžná a závěrečná kontrola průběhu kampaní a vyřizování případných vad a reklamací. V případě vadného uveřejnění reklamy nebo v případě, že reklama nebude v objednaném termínu uveřejněna vůbec, navrhne dodavatel ve spolupráci se zadavatelem a příslušným médiem nejlepší možný způsob odstranění vady (náhradní uveřejnění, sleva nebo jiná kompenzace apod.), který bude nejvýhodnější pro zadavatele a v souladu s nejlepší praxí na trhu a po odsouhlasení ze strany zadavatele toto řešení realizuje;
• Vypracování hodnotících reportů (měsíčně, případně po skončení dílčí části kampaně), obsahující shrnutí výsledků kampaně a případná doporučení pro další období;
• Zajištění kompletní fakturace kampaní včetně podrobného dokladování podle možností daného mediatypu;
• Závěrečná prezentace před koncem smluvního období – zhodnocení celkového průběhu kampaní, doporučení pro další kampaně zadavatele a předání veškerých materiálů potřebných pro případné navazující kampaně v dalších obdobích.“

4.             Dle čl. 3 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota tohoto zadávacího řízení činí 7 055 166,02 Kč bez DPH.

5.             Ze zprávy o hodnocení nabídek závěrem vyplývá, že na základě hodnocení nabídek komise konstatovala, že nabídka účastníka Knowlimits s.r.o., IČO: 63677792, se sídlem Píškova 1948/16, 155 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“) je ekonomicky nejvýhodnější.

6.             S vybraným dodavatelem uzavřel obviněný dne 23. 4. 2021 rámcovou dohodu o poskytování služeb č. MV 124186 61/EG 2018 (dále jen „Rámcová dohoda“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 14. 1. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedeného zadávacího řízení. Na základě doručeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného písemné vyjádření k podanému podnětu a dokumentaci o zadávacím řízení.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS‑10447/2022/500 ze dne 25. 3. 2022 (dále jen „příkaz“).

9.             Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 100 000 Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne 25. 3. 2022. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

10.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 1. 4. 2022

11.         Proti uvedenému příkazu, konkrétně proti výroku II. příkazu, podal obviněný dne 1. 4. 2022 odpor (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

12.         Obviněný v odporu uvádí, že žádá o přezkoumání výše uložené pokuty a o její snížení, jelikož považuje uloženou pokutu za nepřiměřeně vysokou s ohledem na pokuty uložené Úřadem za obdobné přestupky v jiných řízeních.

13.         Obviněný současně poukazuje na zásadu, dle které správní orgán dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikly nedůvodné rozdíly.

Další průběh řízení o přestupku

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-11647/2022/511 ze dne 5. 4. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

15.         Obviněný se ve lhůtě stanovené v citovaném usnesení Úřadu nevyjádřil.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-13827/2022/511 ze dne 26. 4. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

17.         Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

18.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí rozhodl o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení.

19.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

20.         Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem

a)      Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,

b)      Česká národní banka,

c)      Státní příspěvková organizace,

d)      územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace

e)      jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

21.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

22.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.   podmínky průběhu zadávacího řízení

2.   podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.   pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.   pravidla pro hodnocení nabídek,

5.   další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle zákona.

23.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

24.         Dle § 42 odst. 1 zákona může zadavatel k provádění úkonů podle zákona pověřit komisi; tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující způsob rozhodování zadavatele a ani tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených zákonem. Úkony komise se pro účely zákona považují za úkony zadavatele.

25.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

26.         Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

27.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

• kritéria hodnocení,
• metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
• váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii

28.         Dle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

29.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

30.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

31.         Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části jinak.

32.         Dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

33.         Obviněný v čl. 7.1. zadávacích podmínek uvedl, že požaduje, aby dodavatel kompletně vyplnil tabulku uvedenou v příloze č. 5 zadávací dokumentace – mediaplán (dále jen „mediaplán“), a to vždy jako cenu bez DPH, samostatně výši DPH a cenu včetně DPH s tím, že podrobné informace k vyplnění tabulky pro hodnocení nabídkové ceny jsou uvedeny v mediaplánu.

34.         V čl. 15.2.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[v] rámci TV kampaně bude zadavatel hodnotit výši maximální garantované ceny za TRP bez DPH, přičemž v rámci hodnocení bude hodnotit tuto cenu u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH podle tabulky na listu TV v Příloze č. 5 zadávací dokumentace – mediaplán. Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší maximální garantovanou cenou za TRP bez DPH, která obdrží 50 bodů. Každá další nabídka bude pak hodnocena podle následujícího vzorce: počet bodů hodnocené nabídky = nejnižší nabídková cena/hodnocená nabídková cena*65.“

35.         V čl. 15.2.2. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[v] rámci internetové kampaně bude zadavatel hodnotit výši ceny celkem bez DPH podle tabulky na listu Internet v Příloze č. 5 zadávací dokumentace – mediaplán. Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou, která obdrží 50 bodů. Každá další nabídka bude pak hodnocena podle následujícího vzorce: počet bodů hodnocené nabídky = nejnižší nabídková cena/hodnocená nabídková cena*35.“

36.         Dále je pak v čl. 15 zadávacích podmínek uvedeno, že nabídkám bude přiřazeno celkové pořadí na základě součtu bodů, přičemž nejvýhodnější je nabídka, která získá nejvyšší celkový součet bodů.

37.         V mediaplánu je uvedeno, že celkový rozpočet pro část „TV kampaň“ je 4,5 mil. Kč bez DPH. Dále je zde uvedeno, že v rámci části „TV kampaň“: “Počet garantovaných TRPs je hlavní rozhodovací kritérium VŘ“. Součástí mediaplánu je pak tabulka, do které k části „TV kampaň“ účastníci mají doplnit položky „TV Skupina“ a „Garantovaný počet TRP spotů“.

38.         V mediaplánu je dále uvedeno, že celkový rozpočet pro část „Internetová kampaň“ je 2 555 166 Kč bez DPH a součástí mediaplánu je také tabulka, do které k části „Internetová kampaň“ účastníci mají doplnit cenu bez DPH, výši DPH a cenu včetně DPH, a to k jednotlivým požadovaným serverům i cenu celkovou.

39.         Ve zprávě o hodnocení nabídek je pod písm. e) uvedeno: „Komise hodnotila ekonomickou výhodnost nabídek podle nejnižší nabídkové ceny bez DPH dle § 114 odst. 2 zákona.

 

 

 

 

Internetová kampaň	Celková cena v Kč bez DPH	Pořadí v kritériu	Body
Knowlimits s.r.o.	1 952 500,00 Kč	3.	22,50
REMMARK, a.s.	1 255 000,00 Kč	1.	35,00
Kristián, spol. s r.o.	2 546 250,00 Kč	4.	17,25
Magnas Media, s.r.o.	1 889 000,00 Kč	2.	23,25“

 

40.         K položce „Maximální garantovaná cena za TRP v Kč bez DPH“ zadavatel uvedl poznámku: „Hodnota ceny za TPR nebyla nakonec v příloze č. 5 přímo požadována. Vypočítá se pro každou nabídku jako: Maximální garantovaná cena za TPR=Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet TRP. Rozpočet kampaně je 4 500 000 Kč bez DPH.“

41.         Z popisu hodnocení údajů z nabídek je pak zřejmé, že nejlépe hodnocené nabídce v rámci části „TV kampaň“ bylo přiděleno 65 bodů. Přičemž v bodě d) zprávy hodnocení nabídek je k části „TV kampaň“ uvedeno: „Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší maximální garantovanou cenou za TRP bez DPH, která obdrží 50 bodů“, k čemuž byla uvedena poznámka: »Textová chyba. Správně má být „Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší maximální garantovanou cenou za TPR bez DPH, která obdrží 65 bodů“.«

42.         Z popisu hodnocení údajů z nabídek je pak zřejmé, že nejlépe hodnocené nabídce v rámci části „Internetová kampaň“ bylo přiděleno 35 bodů. Přičemž v bodě d) zprávy hodnocení nabídek je k části „Internetová kampaň“ uvedeno: „Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou za TRP bez DPH, která obdrží 50 bodů“, k čemuž byla uvedena poznámka: »Textová chyba. Správně má být „Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou za TPR bez DPH, která obdrží 35 bodů“.«

43.         Pod písm. f) zprávy o hodnocení nabídek je pak uveden popis srovnání hodnot získaných při hodnocení:

„Číslo nabídky	Účastník	Počet bodů	Pořadí
1	Knowlimits s.r.o.	87,38	1.
2.	REMMARK, a.s.	80,31	3. - 4.
3.	Kristián, spol. s r.o.	82,25	2.
4.	Magnas Media, s.r.o.	80,31	3. – 4.“

 

44.         Na základě hodnocení nabídek komise konstatovala, že nabídka vybraného dodavatele je ekonomicky nejvýhodnější.

45.         V oznámení o výběru dodavatele ze dne 15. 3. 2021 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) obviněný uvedl, že na základě výsledku hodnocení a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení se vybraným dodavatelem, jehož nabídka byla v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější a s nímž zadavatel uzavře Rámcovou dohodu, stala společnost Knowlimits s.r.o.

46.         Zadavatel uzavřel dne 23. 4. 2021 s vybraným dodavatelem Rámcovou dohodu.

Právní posouzení

47.         V šetřeném případě je předmětem správního řízení posouzení, zda zadavatel postupoval při hodnocení podaných nabídek, které vedlo ke stanovení výsledného pořadí nabídek a výběru dodavatele, v souladu se zákonem, konkrétně zda byla při procesu hodnocení nabídek reflektována pravidla pro hodnocení nabídek předem stanovená v zadávací dokumentaci. Nelze totiž připustit situaci, aby se zadavatel (resp. hodnotící komise) jakkoliv odchýlil od pravidel hodnocení nabídek stanovených v zadávací dokumentaci daného zadávacího řízení, a to již s ohledem na to, že hodnocení nabídek má přímý vliv na výběr dodavatele.

48.         Úřad předně uvádí, že jak vyplývá z obdržené dokumentace zadavatel v šetřeném případě uzavřel dne 23. 4. 2021 s vybraným dodavatelem Rámcovou dohodu, z níž plyne, že předmětem dohody je rámcová úprava vzájemných práv a povinností stran při zajišťování poskytování služeb, a to na základě dílčích prováděcích smluv uzavřených mezi stranami. Jak vyplývá z § 131 odst. 2 zákona, zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Ustanovení § 132 odst. 1 zákona dále stanovuje povinnost zadavatele pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použít pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim. S ohledem na předpokládanou hodnotu rámcové dohody v šetřeném případě, tj. 7 055 166,02 Kč bez DPH, Úřad konstatuje, že daná hodnota rámcové dohody odpovídá předpokládané hodnotě nadlimitní veřejné zakázky na služby. Z uvedených důvodů tak Úřad na šetřený případ aplikoval pravidla pro nadlimitní režim.

49.         Jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona, zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat mj. zásadu transparentnosti.

50.         Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž daný soud judikoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud (dále také jen „NSS“) v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

51.         Dle ustanovení § 119 odst. 1 zákona je zadavatel povinen v rámci hodnocení nabídek plně respektovat pravidla, která pro tento účel uvede v zadávací dokumentaci. Povinnost zadavatele dodržovat při hodnocení nabídek pravidla hodnocení stanovená předem v zadávacích podmínkách vychází právě ze zásady transparentnosti, jedné ze základních zásad zakotvených v § 6 odst. 1 zákona, kterou je zadavatel povinen dodržovat v celém průběhu zadávacího procesu.

52.         Úřad tedy konstatuje, že samotné hodnocení musí být ze strany zadavatele provedeno především transparentně, tedy zadavatel musí dodržovat pravidla pro hodnocení nabídek tak, jak je vymezil v zadávací dokumentaci. Jinými slovy hodnocení nabídek musí, jak již bylo uvedeno výše, reflektovat pravidla pro hodnocení nabídek předem stanovená v zadávací dokumentaci (§ 119 odst. 1 zákona), přičemž nelze připustit situaci, aby se zadavatel, resp. hodnotící komise, od daných pravidel jakkoliv odchýlil.

53.         V šetřeném případě zadavatel stanovil v čl. 15 zadávací dokumentace „KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, že kritériem hodnocení bude nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH, přičemž části „TV kampaň“ přidělil váhu 65 % a části „Internetová kampaň“ přidělil váhu 35 %. Zadavatel dále v čl. 15.2.1. zadávací dokumentace stanovil, že v rámci části „TV kampaň“ bude hodnotit výši maximální garantované ceny za TRP bez DPH a v rámci hodnocení bude hodnotit tuto cenu u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH podle tabulky na listu TV v mediaplánu. Mediaplán umožňoval pouze vyplnění položek „TV skupina“ a „Garantovaný počet TRP spotů“. Uvedení maximální garantované ceny za TRP bez DPH nebylo v mediaplánu požadováno. Úřad dále uvádí, že „Garantovaný počet TRP spotů“ bylo nutné vyplnit zvlášť pro položku Spot 20″ a zvlášť pro položku sponzorský vzkaz 10″ a také jako celkový garantovaný počet TRP. V mediaplánu pak bylo uvedeno, že počet garantovaných TRPs je „hlavní rozhodovací kritérium“.V čl. 15.2.1. zadávací dokumentace zadavatel rovněž uvedl, že nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší maximální garantovanou cenou za TRP bez DPH, která obdrží 50 bodů.

54.         Ve zprávě o hodnocení nabídek pak obviněný uvedl, že: „Hodnota ceny za TPR nebyla nakonec v Příloze č. 5 přímo vyžadována. Vypočítá se pro každou nabídku jako: Maximální garantovaná cena za TRP=Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet TRP. Rozpočet TV kampaně je 4 500 000 Kč.“  Účastníci zadávacího řízení tedy neuvedli hodnotu jednotlivých nabízených TRP, uvedli však celkový počet TRP, který jsou schopni za uvedenou cenu poskytnout a obviněný hodnotil cenu, kterou vypočetl jako podíl rozpočtu části „TV kampaň“, tj. částky 4 500 000 Kč a garantovaného počtu TRP, který uvedli účastníci ve svých nabídkách.

55.         K tomu Úřad uvádí, že součet všech hodnot (zde tedy rozpočet TV kampaně) vydělený jejich počtem (zde tedy počtem všech TRP) odpovídá z matematického hlediska aritmetickému průměru. Oproti tomu význam slova „maximální“ lze chápat jako „největší možný“. Pokud tedy zadavatel v bodě 15.2.1. zadávací dokumentace uvedl, že bude údajem rozhodným pro hodnocení maximální garantovaná cena ze TRP a následně hodnotil aritmetický průměr cen za TRP, nepostupoval v souladu se stanovenými pravidly pro hodnocení nabídek.

56.         Úřad konstatuje, že zadavatel navíc v bodě 15.2.1. zadávací dokumentace uvedl, že bude hodnotit cenu pouze u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH, avšak následně zohlednil průměrnou hodnotu ceny za všechny TRP (viz bod 34. odůvodnění toho rozhodnutí).

57.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že hodnotící komise při hodnocení podaných nabídek nepostupovala dle pravidel, která zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl. 15.2.1. zadávací dokumentace. V daném případě zadavatel stanovil, že bude hodnotit maximální garantovanou cenu za TRP bez DPH u stanic s nižší hodnotou ceny za TRP podle tabulky na listu TV v mediaplánu. Jelikož hodnotící komise hodnotila cenu vypočtenou jako Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet všech TRP, je zřejmé, že nedodržela podmínky pro hodnocení stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, čímž postupovala v rozporu s § 119 odst. 1 zákona, podle něhož zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci. Jelikož se dle § 42 odst. 1 zákona považují úkony hodnotící komise za úkony zadavatele, lze konstatovat, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 1 zákona.

58.         Úřad na tomto místě dále konstatuje, že zadavatel je v rámci hodnocení nabídek povinen plně respektovat pravidla, která pro tento účel uvede v zadávací dokumentaci. Postup, kdy obviněný hodnotil něco jiného, než stanovil v zadávací dokumentaci, že hodnotit bude, jak Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, nemůže být považován za souladný se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, jelikož takový postupobviněného vykazuje prvky, jež dané zadávací řízení činí nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným.

59.         V šetřeném případě také zadavatel v zadávacích podmínkách, konkrétně v čl. 15.2.1. zadávací dokumentace, stanovil, že v rámci části „TV kampaň“ obdrží nejlépe hodnocená nabídka 50 bodů. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z písemné zprávy o hodnocení nabídek, však vyplývá, že nejlépe hodnocená nabídka, tj. nabídka účastníka zadávacího řízení Kristián, spol. s r.o., IČO 63076331, se sídlem Výstupní 1129/6, 101 00 Praha 10 obdržela 65 bodů.

60.         Dále zadavatel v zadávacích podmínkách, konkrétně v čl. 15.2.2. zadávací dokumentace, stanovil, že v rámci části „Internetová kampaň“ obdrží nejlépe hodnocená nabídka 50 bodů. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z písemné zprávy o hodnocení nabídek, však vyplývá, že nejlépe hodnocená nabídka, tj. nabídka účastníka zadávacího řízení REMMARK, a.s., IČO 25652869, se sídlem Křemencova 178, 110 00 Praha1 obdržela 35 bodů.

61.         S ohledem na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek plně nerespektoval pravidla, jež si pro tento účel předem sám stanovil. Úřad přitom akcentuje, že byť se skutečně mohlo jednat o zadavatelem nezamýšlené administrativní pochybení a chybu v psaní v zadávacích podmínkách, čímž argumentuje zadavatel, tak zákon neumožňuje zhojit jakoukoliv takovou vadu při vlastním provádění hodnocení formou poznámky ve zprávě o hodnocení nabídek, jak učinil zadavatel.

62.         Úřad v této souvislosti konstatuje, že obviněný měl v okamžiku, kdy zjistil pochybení v textu zadávacích podmínek a respektování pravidel hodnocení v zadávací dokumentaci by tudíž vedlo k výběru zjevně nikoliv ekonomicky nejvýhodnější nabídky, přijmout opatření k nápravě v souladu se zákonem. Obviněný se však nemohl odchýlit od pravidel hodnocení, která si sám stanovil a následně uzavřít Rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem.

63.         Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel při hodnocení nabídek nedodržel pravidlo stanovené v § 119 odst. 1 zákona, neboť nerespektoval kritéria hodnocení uvedená v zadávací dokumentaci, když nejlépe hodnocené nabídce v části „TV kampaň“ a nejlépe hodnocené nabídce v části „Internetová kampaň“ přidělil odlišný počet bodů, než uvedl v zadávací dokumentaci.

64.         V této souvislosti Úřad dále uvádí, že postup obviněného při hodnocení nabídek, který nemá oporu ve stanovených kritériích hodnocení, jak Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, nemůže být považován za souladný se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, jelikož takový postupobviněného vykazuje prvky, jež dané zadávací řízení činí nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným. 

65.         Úřad k tomu dále podotýká, že zadavatel sám v poznámce k písm. d) zprávy o hodnocení nabídek upozornil na rozdíl mezi pravidly uvedenými v zadávací dokumentaci a provedeným hodnocením. Zadavatel tedy prokazatelně věděl, že se uvedeným postupem odchýlil od stanovených pravidel pro hodnocení. Ve světle všeho výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovené v § 119 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s § 132 odst. 1 zákona, když při postupu, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody, provedl hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek uvedenými v článku 15.2. zadávací dokumentace, když

• u hodnocení nabídek všech účastníků zadávacího řízení hodnotil v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „TV kampaň“ údaj o ceně vypočtené jako Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet všech TRP, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že hodnoceným údajem z nabídek je výše maximální garantované ceny za TRP bez DPH, přičemž v rámci hodnocení bude obviněný hodnotit tuto cenu u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH podle tabulky na listu TV v Příloze č. 5 zadávací dokumentace – mediaplán, a
• u hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení – Kristián, spol. s r.o., IČO 63076331, se sídlem Výstupní 1129/6, 101 00 Praha 10 – v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „TV kampaň“, jako nejlépe hodnocené nabídce přidělil 65 bodů, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že v rámci části „TV kampaň“ nejlépe hodnocená nabídka obdrží 50 bodů, a
• u hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení – REMMARK, a.s., IČO 25652869, se sídlem Křemencova 178, 110 00 Praha1 – v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „Internetová kampaň“ jako nejlépe hodnocené nabídce přidělil 35 bodů, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že v rámci části „Internetová kampaň“ nejlépe hodnocená nabídka obdrží 50 bodů.

66.         Úřad tedy shledal, že nedodržením pravidla stanoveného v § 119 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona obviněný naplnil první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

67.         Pokud jde o další znak skutkové podstaty tohoto typu přestupku, tj. způsobilost nezákonného postupu ovlivnit výběr dodavatele, z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že k jeho naplnění postačí, pokud jednání zadavatele, kterým porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Není rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění.

68.         V této souvislosti Úřad předně uvádí, že vzhledem k tomu, že cena za jednotlivé TRP nemusí být totožná, nelze vycházet z toho, že maximální cena a cena vypočtená jako Rozpočet/počet TRP budou ve stejné výši, a to zejména s ohledem na to, že byly požadovány rozdílné položky – spoty 20″ a sponzorské vzkazy 10″. Pro ilustraci Úřad vychází z nabídky vybraného dodavatele, kdy zadavatel vypočetl hodnocenou cenu v částce 7 758,62 Kč, a to za 530 Spotů 20″ a 50 sponzorských vzkazů 10″ (tj. 4 500 000/580). Cena za 1 spot 20″ však mohla být 8 400 Kč, a cena za 1 sponzorský vzkaz 10″ pak mohla být 960 Kč nebo např. cena za 1 spot 20″ mohla být 7 800 Kč a cena za 1 sponzorský vzkaz 10“ mohla pak být 7 320 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že pokud by byla hodnocena maximální garantovaná cena za TRP, mohly být hodnoceny výrazně rozdílné částky, a to u všech účastníků. Výsledné pořadí jednotlivých nabídek tak mohlo být v rámci části „TV kampaň“ odlišné. Cena navíc měla být dle zadávacích podmínek hodnocena pouze u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH, nelze tedy vyloučit další diferenciaci cen s ohledem na příslušné TV skupiny.

69.         Tedy vzhledem k tomu, že z nabídek jednotlivých účastníků nelze zjistit konkrétní hodnotu maximální garantované ceny za TRP, nelze vyloučit, že jiný dodavatel než dodavatel, který se v rámci části „TV Kampaň“ umístil na 1. místě, byl schopen nabídnout nižší maximální garantovanou cenu za TRP bez DPH, čímž by došlo nejen ke změně pořadí nabídek v rámci části „TV kampaň“, ale také k rozdílné výši bodového ohodnocení dalších nabídek v pořadí.

70.         Dále Úřad uvádí, že v případě, že by zadavatel přidělil body podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, došlo by k následujícím změnám v hodnocení.

 

TV kampaň	Garantovaný počet TPR	Maximální garantovaná cena za TRP v Kč bez DPH3	Pořadí v kritériu	Body
Knowlimits s.r.o.	580,0	7 758,62 Kč	1.	64,89
REMMARK, a.s.	405,0	11 111,11 Kč	4.	45,31
Kristián, spol. s r.o.	581	7 745,27 Kč	3.	50,00
Magnas Media, s.r.o.	510,0	8 823,53 Kč	2.	57,06

 

Internetová kampaň	Celková cena v Kč bez DPH	Pořadí v kritériu	Body
Knowlimits s.r.o.	1 952 500,00 Kč	3.	22,50
REMMARK, a.s.	1 255 000,00 Kč	1.	50,00
Kristián, spol. s r.o.	2 546 250,00 Kč	4.	17,25
Magnas Media, s.r.o.	1 889 000,00 Kč	2.	23,25

 

Celkové pořadí

Číslo nabídky	Účastník	Počet bodů	Pořadí
1	Knowlimits s.r.o.	87,38	2.
2.	REMMARK, a.s.	95,31	1.
3.	Kristián, spol. s r.o.	67,25	4.
4.	Magnas Media, s.r.o.	80,31	3.

 

71.         Z uvedeného je jednoznačně zřejmé, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zadávací dokumentací, nejvíc bodů by obdržela nabídka společnosti REMMARK, a.s., nikoliv nabídka vybraného dodavatele. Pokud by tedy zadavatel hodnotil nabídky dle pravidel, která stanovil v zadávací dokumentaci, to jest tak, že nejvýhodnější nabídka v části „TV kampaň“ i v části „Internetová kampaň“ obdrží 50 bodů, výsledné pořadí nabídek by bylo odlišné.

72.         Úřad tedy shrnuje, že skutečnost, že uvedený postup zadavatele měl vliv na výběr dodavatele, spočívá v tom, že zadavatel hodnotil v rámci TV kampaně cenu vypočtenou jako Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet všech TRP nikoliv maximální garantovanou cenu za TRP u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH a současně přidělil nejvýhodnější nabídce v jednotlivých částech odlišný počet bodů, než bylo uvedeno v zadávací dokumentaci, čímž fakticky došlo ke změně pořadí nabídek.

73.         Úřad tedy konstatuje, že rovněž znak skutkové podstaty přestupku v podobě vlivu na výběr dodavatele je v posuzovaném případě naplněn.

74.         Úřad dále konstatuje, že byl naplněn i poslední znak skutkové podstaty přestupku v podobě uzavření rámcové dohody, neboť dne 23. 4. 2021 uzavřel obviněný Rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem.

75.         Úřad tedy uzavírá, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 119 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s § 132 odst. 1 zákona, když při postupu, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody, provedl hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek uvedenými v článku 15.2.1. zadávací dokumentace, když

• u hodnocení nabídek všech účastníků zadávacího řízení hodnotil v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „TV kampaň“ údaj o ceně vypočtené jako Rozpočet TV kampaně/Garantovaný počet všech TRP, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že hodnoceným údajem z nabídek je  výše maximální garantované ceny za TRP bez DPH, přičemž v rámci hodnocení bude obviněný hodnotit tuto cenu u skupiny stanic s nižší hodnotou ceny za TRP bez DPH podle tabulky na listu TV v Příloze č. 5 zadávací dokumentace – mediaplán, a
• u hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení – Kristián, spol. s r.o., IČO 63076331, se sídlem Výstupní 1129/6, 101 00 Praha 10 – v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „TV kampaň“, jako nejlépe hodnocené nabídce přidělil 65 bodů, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že v rámci části „TV kampaň“ nejlépe hodnocená nabídka obdrží 50 bodů, a
• u hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení – REMMARK, a.s., IČO 25652869, se sídlem Křemencova 178, 110 00 Praha1 – v rámci kritéria hodnocení „nejnižší celková nabídková cena v Kč bez DPH“ v části „Internetová kampaň“ jako nejlépe hodnocené nabídce přidělil 35 bodů, ačkoliv výše uvedená pravidla zadávací dokumentace stanoví, že v rámci části „Internetová kampaň“ nejlépe hodnocená nabídka obdrží 50 bodů, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele, a uzavřel Rámcovou dohodu.

76.         S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 

 

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

77.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

78.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

79.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

80.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 24. 3. 2021, tj. dnem, kdy byla uzavřena rámcová dohoda. Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu, tj. dne 25. 3. 2022. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

K výši uložené pokuty

81.         Obviněný v podaném odporu žádá o přezkoumání výše uložené pokuty a o její snížení, jelikož dle jeho názoru je uložená pokuta nepřiměřeně vysoká, a s ohledem na pokuty uložené Úřadem za obdobné přestupky v jiných řízeních. Obviněný poukazuje na rozhodnutí vedené pod č. j. ÚOHS-01130/2022/500, ÚOHS-03194/2021/500/AIv, ÚOHS‑42860/2021/500/AIv a č. j. ÚOHS-10215/2021/500/AIv. Úřad k tomu sděluje následující.

82.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

83.         V šetřeném případě maximální cena předmětné rámcové dohody činila 7 807 525 Kč včetně DPH. Z uvedeného tedy vyplývá, že za spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu, jejíž horní hranice činí 780 752 Kč.

84.         Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, skutečností rozhodnou pro stanovení výše pokuty je celková cena veřejné zakázky, respektive zákonem stanovený maximální podíl z ceny veřejné zakázky, případně ze zákonem stanovené částky (pokud celkovou cenu veřejné zakázky nelze zjistit), přičemž v každém jednotlivém případě pak Úřad zohledňuje i konkrétní okolnosti, jež v daném případě spáchání přestupku provázely.

85.         Obviněný v podaném odporu v souvislosti s rozhodnutími, na něž v daném odporu odkazuje, uvádí, že ve všech zmiňovaných případech se zadavatelé dopustili jednání, které ve svém konečném důsledku umožnilo uzavření smlouvy s dodavatelem, se kterým smlouva uzavřena být neměla a došlo tak k poškození práv účastníků zadávacího řízení, přičemž Úřad v daných případech uložil pokutu významně nižší.

86.         Úřad k tomu uvádí, že v rozhodnutích, na něž obviněný odkazuje, se jednalo (vyjma jednoho případu) o veřejné zakázky s výrazně nižší celkovou cenou, než je v šetřeném zadávacím řízení, i maximální možná výše pokuty proto v těchto případech byla výrazně nižší. Současně se jednalo o případy skutkově odlišné. V případě rozhodnutí č. j. ÚOHS‑01130/2022/500 se obviněný dopustil přestupku tím, že nevyloučil vybraného dodavatele, ačkoliv ten nesplnil zadávací podmínku spočívající v maximální možné výši nabídkové ceny. Horní hranice možné pokuty činila 78 625,8 Kč. Úřad jako polehčující okolnost zohlednil, že si zadavatel zvolil zadávací řízení podle zákona, přestože se jednalo o zakázku malého rozsahu a současně ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek byl zadavatelem spáchán před více než třemi lety, přesto výše pokuty činila 25 % z maximální možné výše pokuty. Tedy se jedná o pokutu procentuálně vyšší, než obviněnému ukládá Úřad v nyní šetřeném případě. V případě rozhodnutí č. j. ÚOHS‑03194/2021/500/AIv se obviněný dopustil přestupku, když nevyloučil vybraného dodavatele z důvodu nenaplnění zadávací podmínky na uvedení nabídkové ceny pro účely hodnocení, namísto toho vybranému dodavateli umožnil změnu údaje o nabídkové ceně v návrhu smlouvy. Horní hranice možné pokuty činila 128 744 Kč. Úřad ve prospěch obviněného v tomto případě zohlednil, že hodnota předmětu plnění byla relativně nízká a dále skutečnost, že ode dne spáchání přestupku uplynuly více než dva roky, přesto výše pokuty činila 15,5 % z maximální možné výše pokuty. Tedy se jedná opět o pokutu procentuálně vyšší, než Úřad obviněnému ukládá v nyní šetřeném případě. V případě rozhodnutí ÚOHS‑42860/2021/500/AIv se obviněný dopustil přestupku tím, že nevyloučil vybraného dodavatele, přestože údaje předložené tímto vybraným dodavatelem nesplňovaly zadávací podmínky. Horní hranice možné pokuty činila 144 746 Kč. Úřad jako polehčující okolnost zohlednil skutečnost, že se výběrového řízení účastnil pouze jeden dodavatel, tudíž při jeho vyloučení by zadavatel musel danou část zadávacího řízení zrušit. Úřad vzal také v úvahu dobu, jež uplynula od spáchání přestupku do jeho potrestání., tj. více jak 2 roky. Úřad i v tomto případě uložil pokutu procentuálně vyšší než v nyní šetřeném případě, a to 13,8 % z maximální možné výše pokuty. Pouze v případě rozhodnutí č. j. ÚOHS-10215/2021/500/AIv, kdy se obviněný dopustil přestupku tím, že nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, ačkoliv ze strany vybraného dodavatele nedošlo k splnění podmínek účasti, konkrétně k nedoložení položkového rozpočtu, uložil Úřad pokutu procentuálně nižší než v šetřeném případě. Horní hranice možné pokuty činila 1 896 679 Kč. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že nedošlo k dodatečnému navýšení ceny oproti celkové ceně obsažené v nabídce vybraného dodavatele, tudíž že nejasnost v ocenění této části plnění neměla za následek vyšší výdej veřejných prostředků, než který pro tuto část plnění ze smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky vyplýval a současně zohlednil i dobu, která uplynula od spáchání přestupku, tj. téměř tři roky. V tomto případě činila procentuální výše pokuty 4, 75 % z maximální možné výše pokuty.

87.         Ve většině případů, na které obviněný poukazuje, se tedy jednalo o pokutu vyšší, než Úřad uložil obviněnému v nyní šetřeném případě, kdy pokuta činí cca 13 % z její maximální možné výše. Úřad v této souvislosti pak dále poukazuje např. na své rozhodnutí č. j. ÚOHS‑03959/2021/500/AIv, kdy obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku před rozhodnutím o námitkách a Úřad udělil obviněnému pokutu ve výši 550 000 000 Kč, což představovalo 37 % její maximální možné výše. Ve vztahu k dosavadní rozhodovací praxi Úřadu tedy nyní udělenou pokutu nelze považovat za jakkoli excesivní či nepřiměřenou. Úřad k tomu dále zdůrazňuje, že nelze bez dalšího srovnávat absolutní částky pokut udělených v různých případech, neboť v každém z těchto případů jsou zohledňovány jiné konkrétní skutkové okolnosti vážící se ke konkrétnímu jednání určitého zadavatele.

88.         K obdobnému závěru došel i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí č. j. 62 Af 18/2022 ze dne 21.4.2022, když uvedl, že: „Ze samotného porovnávání výše uložených pokut v různých věcech nelze žádné vybočení zpravidla dovozovat, neboť úvaha o výši pokuty je úvahou individuální, jež může být založena i na přesvědčení o správnosti postupného (průběžného) navyšování výše pokut a potřebě ukládat sankce citelné. Dovozovat porušení zásady obdobného zacházení v obdobných věcech výlučně na základě porovnání absolutní výše uložených pokut zdejší soud nehodlá; případné rozdíly ve výši pokut uložených při spodní hranici budou dány konkrétními skutkovými okolnostmi jednotlivých případů a zejména cenou veřejné zakázky.“

89.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Úřad má v této souvislosti při stanovování pokuty zejména povinnost přezkoumatelným způsobem stanovit konkrétní výši pokuty a přihlédnout k závažnosti spáchaného přestupku, kde rozsah a závažnost následků přestupku jsou důležitým aspektem při vyměřování samotné výše sankce. Při vyměřování pokuty je nezbytné, aby Úřad posoudil všechny okolnosti spáchání přestupku.

90.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

91.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

92.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že obviněný spáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovené v § 119 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, ve spojení s § 132 odst. 1 zákona, když při postupu, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody provedl hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek uvedenými v zadávací dokumentaci, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a uzavřel s vybraným dodavatelem Rámcovou dohodu. Úřad uvádí, že se zadavatel odchýlil od pravidel hodnocení, která si sám stanovil, zjevně zcela úmyslně, když skutečnost, že nebude nabídky hodnotit zcela v souladu se zadávací dokumentací, uvedl sám i ve zprávě o hodnocení nabídek. Případné zjištění, že došlo k chybě v psaní, neopravňuje zadavatele k tomu, aby postupoval v rozporu s pravidly, která si sám stanovil. Přestupek je tedy nutno považovat za závažný.

93.         Pokud jde o závažnost přestupku, lze dále říci, že význam chráněného zájmu nepochybně roste s cenou zakázky/rámcové dohody. Tedy i z tohoto pohledu je třeba postup zadavatele hodnotit jako závažný, neboť význam chráněného zájmu bude v případě zakázky v hodnotě desítek milionů nepochybně větší, než např. u zakázky, jejíž hodnota jen nepatrně překročila limit pro zakázku malého rozsahu. Primárně musí každý zadavatel, který spáchá přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, počítat s tím, že mu bude uložena pokuta, jejíž výše se počítá z ceny zakázky (viz § 268 odst. 2 písm. a) zákona), tedy čím vyšší cena veřejné zakázky/rámcové dohody, tím vyšší může být uložená pokuta.

94.         Následkem předmětného porušení zákona tedy byla netransparentnost zadávacího řízení a skutečnost, že nebyla při procesu hodnocení nabídek reflektována pravidla pro hodnocení nabídek předem stanovená v zadávací dokumentaci, měla přímý vliv na výběr dodavatele.

95.         Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil ve prospěch obviněného skutečnost, že v případě přidělení výše bodů v rozporu se zadávací dokumentací, bylo úmyslem obviněného odstranit zjevnou nelogičnost v zadávací dokumentaci a zajistit tím tak výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

96.         Žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

97.         Úřad se dále ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 zabýval i dobou, která uplynula od spáchání přestupku do jeho potrestání, kterou je třeba podle citovaného rozsudku zohlednit při posouzení následku správního trestání. K tomu Úřad konstatuje, že od spáchání přestupku (24. 3. 2021 – uzavření rámcové dohody) uplynula pouze doba cca 13 měsíců. Na základě těchto skutečností nelze učinit závěr, že by byl relativizován vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí v důsledku doby, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Účinnost působení uložené pokuty na obviněného tedy není snížena dobou, která uplynula od spáchání přestupku do jeho potrestání.

98.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad po zvážení všech okolností šetřeného případu, zejména pak s ohledem na osobu obviněného, jenž je ústředním orgánem státní správy, u které lze předpokládat, že má zkušenosti s prováděním zadávacích řízení, při určení výměry uložené pokuty tedy zohlednil obě funkce právní odpovědnosti a uložil pokutu ve spodní polovině zákonné sazby. Úřad konstatuje, že má-li pokuta uvedené funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Stanovená výše pokuty tak podle Úřadu vzhledem k okolnostem případu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

99.         Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Naopak nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 bude hospodařit s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 15 715 882 950 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného. Úřad opakuje, že stanovil pokutu ve výši cca 13 % z její maximální možné výše, tedy v dolní polovině zákonné sazby.

100.     Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

101.     Úřad vzal v úvahu veškeré skutečnosti, které vyšly ve správním řízení najevo. Úřad uvádí, že uložil pokutu v rámci zákonného rozpětí, přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán, tj. k relevantním polehčujícím i přitěžujícím okolnostem, a současně zohlednil i ekonomickou situaci obviněného.

102.     Ve vztahu k argumentaci zadavatele, v rámci které poukazuje na zásadu legitimního očekávání, je třeba obecně shrnout následující. Zásada legitimního očekávání je upravena v § 2 odst. 4 správního řádu, dle kterého správní orgán dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Legitimní očekávání zadavatele přitom nemůže být založeno pouze tím, že Úřad v jednom odkazovaném případě rozhodl odlišně, neboť za ustálenou rozhodovací praxi, jež je způsobilá založit legitimní očekávání, je třeba považovat ustálenou, jednotnou a dlouhodobou činnost (případně nečinnost) správního orgánu, která opakovaně potvrzuje určitou interpretaci a aplikaci právních předpisů.

103.     Jak konstatoval Krajský soud v Brně mj. v rozsudku č. j. 29 Af 1/2015-228 ze dne 17. 1. 2017, „[o]becně tak lze konstatovat, že uložení pokuty za spáchání správního deliktu v určité výši v dané věci automaticky nezakládá legitimní očekávání, že v jiných věcech bude pokuta uložena v „obdobné“ výši; mj. je vždy nutné přihlížet k individuálním okolnostem případu, nikoli jen k právní kvalifikaci správního deliktu či některému dalšímu izolovanému faktoru. V tomto smyslu rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. 12. 2012, č. j. 62 Af 46/2011- 78 s odkazem na rozsudek Tribunálu ze dne 5. 4. 2006 ve věci Degussa AG proti Komisi Evropských společenství, T-279/02, uvedl, že ‚ani průběžné zvyšování úrovně ukládaných peněžitých sankcí nemůže být vnímáno jako postup nezákonný či ve vztahu k pozdějším deliktům spáchaným jinými delikventy obecně nespravedlivý, atakující zásadu rovného zacházení, kterou pochopitelně i žalovaný musí ve své rozhodovací praxi respektovat.‘ Tento názor krajského soudu byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 106/2012-45, dostupným na www.nssoud.cz, ve kterém Nejvyšší správní soud dále uvedl, že ‚i když při ukládání trestu působí uložená pokuta výchovně nejen vůči pachateli, ale i vůči ostatním adresátům stejných zákonných povinností (generální prevence), je třeba přistupovat ke každému jednotlivému případu nanejvýš individuálně‘“. Při stanovení výše pokuty jsou tedy správní orgány vždy povinny zohlednit okolnosti konkrétního případu. Nadto zásadu legitimního očekávání není vhodné vztahovat k otázce výše uložené pokuty, nýbrž k postupu správního orgánu ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu, a sice tam, kde se jedná o zavedený procesní postup nebo posouzení příslušné právní otázky, resp. určitou interpretaci a aplikaci právních předpisů. Skutečnost, že nelze plně argumentovat legitimním očekáváním konkrétně při ukládání pokut, je možné dovodit i z usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 6 Ads 88/2006–132 ze dne 21. 7. 2009, kde je ve vazbě na některé doktrinální přístupy obecně vymezen pojem legitimního očekávání, v němž NSS vyčlenil dvě skupiny oprávněných očekávání: „Za prvé se jedná o očekávání procedurálního charakteru, kdy je přislíben určitý procedurální postup, který jinak není povinný. Druhým případem legitimního očekávání je očekávání meritorního či příznivého rozhodnutí orgánu veřejné moci. Procedurální očekávání jsou chráněna tím, že je vyžadováno, aby byl přislíbený postup dodržován. Očekávání týkající se meritorního rozhodnutí jsou zpravidla chráněna procesně např. tím, že je dotčené osobě rozšířena možnost vznášet námitky, než je její očekávání vyvráceno. Dotčené osoby tedy nemají nárok na příznivé rozhodnutí, ale musí být ochráněna jejich důvěra v to, že rozhodující orgán dostojí svým povinnostem. S ohledem na výše uvedené rozšířený senát uzavírá, že správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Jen taková správní praxe je doplněním psaného práva a je způsobilá modifikovat pravidla obsažená v právní normě.“ Z citovaného je tedy evidentní, že správní uvážení týkající se ukládání pokut v tom kterém případě není možné podřadit pod žádnou z výše vymezených skupin oprávněných očekávání – tj. ani pod procesní postupy, ani pod dlouhodobě neměnný výklad právních předpisů.

104.     Nadto z hlediska ukládání pokut je správnímu orgánu dána poměrně vysoká míra diskrece, kdy je tento povinen zvážit s ohledem na závažnost přestupku především povahu a závažnost přestupku, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán. Právě tato kritéria jsou rozhodná pro to, v jaké výši bude v konkrétním případě pokuta uložena, tedy jestli při samé dolní hranici či naopak horní hranici zákonné sazby. Úřad ani „nemůže“ s obdobným pochybením uložit obdobně vysokou pokutu, neboť je zřejmé, že s ohledem na rozmanitost životních situací lze v každém individuálním případě vypozorovat odlišné (relevantní) skutečnosti, které (právě) přímo ovlivňují výši pokuty.

105.     Úřad tedy konstatuje, že uložení pokuty za spáchání přestupku v určité výši automaticky nezakládá legitimní očekávání, že v jiných věcech bude uložena pokuta v podobné výši. Je vždy nutné přihlížet k individuálním okolnostem případu, nikoli jen k právní kvalifikaci přestupku či některému dalšímu izolovanému faktoru. Při stanovení pokuty je Úřad vždy povinen zohlednit okolnosti konkrétního případu.

106.     Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

107.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – náklady řízení

108.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

109.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

110.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

111.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

112.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

113.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000138.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy