číslo jednací: 35879/2021/500/ISo
spisová značka: S0485/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• město Lysá nad Labem, IČO 00239402, se sídlem Husovo náměstí 23/1, 289 22 Lysá nad Labem,

v souvislosti s uveřejněním Dohody u ukončení smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 5. 2019 s vybraným dodavatelem – Atelier 99 s.r.o., IČO 02463245, se sídlem Purkyňova 71/99, 612 00 Brno – ve vztahu k veřejné zakázce „Sportovní hala Lysá nad Labem“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 19. 3. 2018 na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P18V00000010, na jejíž realizaci uzavřel cit. obviněný s cit. vybraným dodavatelem dne 13. 8. 2018 Smlouvu o dílo,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Lysá nad Labem, IČO 00239402, se sídlem Husovo náměstí 23/1, 289 22 Lysá nad Labem – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dohodu o ukončení smlouvy o dílo uzavřenou dne 6. 5. 2019 s vybraným dodavatelem – Atelier 99 s.r.o., IČO 02463245, se sídlem Purkyňova 71/99, 612 00 Brno – ve vztahu k veřejné zakázce „Sportovní hala Lysá nad Labem“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 19. 3. 2018 na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P18V00000010, na jejíž realizaci uzavřel cit. obviněný s cit. vybraným dodavatelem dne 13. 8. 2018 Smlouvu o dílo, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 cit. zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 21. 5. 2019, přičemž tak neučinil ani později.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Lysá nad Labem, IČO 00239402, se sídlem Husovo náměstí 23/1, 289 22 Lysá nad Labem – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – město Lysá nad Labem, IČO 00239402, se sídlem Husovo náměstí 23/1, 289 22 Lysá nad Labem (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 19. 3. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod identifikátorem P18V00000010 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Sportovní hala Lysá nad Labem“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Obviněný uzavřel dne 13. 8. 2018 „Smlouvu o dílo 2017-0382/OMI“ (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – Atelier 99 s.r.o., IČO 02463245, se sídlem Purkyňova 71/99, 612 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“). Předmětem smlouvy o dílo je podle bodu 2.1 této smlouvy „zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, zpracování dokumentace pro stavební povolení (obojí v návaznosti na požadavky dotyčných orgánů apod. vč. stavebního úřadu), zpracování dokumentace provádění stavby a inženýrská činnost pro zajištění ÚR a SP, výkon autorského dozoru u stavby pro akci ‚Sportovní hala Lysá nad Labem‘ na základě studie a generelu zpracovaným firmou: ATELIER MACHAR, Brdlíkova 287/1D, Praha 5, IČ. 10178660.“

3.             Dne 6. 5. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Dohodu o ukončení smlouvy o dílo (dále jen „dohoda o ukončení“). V bodě 2.1. dohody o ukončení je uvedeno: „Vzhledem k tomu, že město Lysá nad Labem shledalo záměr z hlediska předpokládané ceny nerealizovatelný vzhledem k finančním možnostem města, se objednatel i zhotovitel dohodli, že ukončují Smlouvu o dílo ke dni 29. 11. 2018. Dokončená dokumentace pro územní řízení bude z hlediska finančních závazků vypořádána dle platné smlouvy 2017-0382/OMI. Částka za dokumentaci pro územní řízení je dle SoD 1.089.000,- včetně DPH.“

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 5. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

5.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 13. 8. 2018 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na provedení veřejné zakázky.

10.         Podle čl. VI. „Smluvní ceny za plnění předmětu smlouvy“, bodu 6.1 smlouvy o dílo činí celková cena 2 744 000,- Kč bez DPH.

11.         Dne 6. 5. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dohodu o ukončení.

Právní posouzení

12.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění těchto dokumentů umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

13.         V § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je pak výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není v případě dohody o ukončení naplněna.

14.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla dohoda o ukončení uzavřena dne 6. 5. 2019, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 21. 5. 2019. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou dohodu o ukončení na profilu zadavatele neuveřejnil (a to ani později), a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

15.         Úřad pro úplnost uvádí, že i na dohodu o ukončení se vztahuje uveřejňovací povinnost podle § 219 odst. 1 zákona, neboť se jedná o dokument, kterým jsou měněna práva a povinnosti smluvních stran smlouvy o dílo, tj. zadavatele a vybraného dodavatele (k tomu blíže viz bod 3. odůvodnění tohoto příkazu). Uveřejnění dohody o ukončení navíc jednoznačně naplňuje účel povinnosti uveřejnění podle předmětného ustanovení, neboť umožňuje účinnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků, která bez jejího uveřejnění nemůže být úplná.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

16.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

17.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

18.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

19.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle 
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu došlo dne
22. 5. 2019, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dohody o ukončení na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

20.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

21.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

22.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

23.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

24.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

25.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

26.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného přihlédl k hodnotě předmětné veřejné zakázky, jejíž celková cena byla dle smlouvy o dílo sjednána ve výši 2 744 000,- Kč bez DPH, kdy částka za dokumentaci vypracovanou vybraným dodavatelem na základě smlouvy o dílo činí dle dohody o ukončení 1 089 000,- Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

27.         Škodlivost protiprávního jednání obviněného je v tomto případě na druhou stranu zvyšována faktem, že do dnešního dne nebyl závadný stav odstraněn, tj. ke dni vydání tohoto příkazu nedošlo k uveřejnění dohody o ukončení na profilu zadavatele.

28.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

29.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

30.         Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil, že od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uplynuly více než 2 roky, neboť, jak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

31.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 ve znění 6. rozpočtového opatření[1] schváleného dne 15. 9. 2021 zastupitelstvem města Lysá nad Labem Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 339 671 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného a v tomto smyslu nespravedlivou.

32.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

33.         Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.

34.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

35.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

město Lysá nad Labem, Husovo náměstí 23/1, 289 22 Lysá nad Labem

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy