číslo jednací: S0293,0294,0295,0296,0297,0298,0299,0300,0301,0302/2018/VZ-30858/2018/542/MCi

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0293,0294,0295,0296,0297,0298,0299,0300,‌0301‌,‌0302‌/‌‌2018‌‌/VZ, do kterého byla spojena usnesením č. j. ÚOHS-S0293‌‌,0294‌‌,0295‌,0296,‌0297,0298,0299,‌0300,0301,‌0302‌/2018/VZ-22294/2018/542/MCi ze dne 1. 8. 2018 správní řízení sp. zn. S0293/2018/VZ, S0294/2018/VZ, S0295/2018/VZ, S0296/2018/VZ, S0297/2018/VZ, S0298/2018/VZ, S0299/2018/VZ, S0300/2018/VZ, S0301/2018/VZ a S0302/2018/VZ, zahájená dne 30. 7. 2018 z moci úřední, a jehož účastníkem je

• obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová, ve správním řízení právně zastoupeno na základě plné moci ze dne 5. 9. 2018 JUDr. Václavem Krondlem, advokátem, ev. č. ČAK 00330, se sídlem Jiráskova 1343/2, 360 01 Karlovy Vary,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona a § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným v souvislosti se zadáváním následujících veřejných zakázek:

• „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, smlouva o dílo, a  „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem VARO s.r.o., IČO 25639510, se sídlem Čimelická 963/13, 142 00 Praha 4, smlouva o dílo,
• „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 6. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 12. 7. 2017 vyhotovena pro vybraného dodavatele Vasyla Levytskyyho, IČO 28016505, t. č. se sídlem Luční vrch 364/11, 360 01 Karlovy Vary, závazná objednávka,
• „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 6. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 12. 7. 2017 vyhotovena pro vybraného dodavatele BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka,
• „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě cenové nabídky ze dne 25. 4. 2017 s vybraným dodavatelem AUTO-BRANKA, spol. s. r. o., IČO 49245589, se sídlem Vlnitá 890/70, 147 00 Praha 4, uzavřena dne 28. 4. 2017 kupní smlouva,
• „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 1. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 23. 1. 2017 vyhotovena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka,
• „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 4. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 16. 5. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1, smlouva o dílo,
• „Ford Transit Kombi“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě cenové nabídky ze dne 16. 9. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem CARent Praha s.r.o., IČO 15888436, se sídlem Služeb 256/5, 108 00 Praha 10, dne 18. 10. 2016 kupní smlouva,
• „Komunální stroj pro celoroční využití“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21. 7. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem PROFOREST s.r.o., IČO 24710229, se sídlem Bergmannova 529, 356 04 Dolní Rychnov, dne 22. 7. 2016 závazná objednávka,
• „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 5. 10. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 11. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem Oto Szakos, IČO 15725138, se sídlem Nové Hamry 392, 362 21 Nové Hamry, smlouva o dílo,
• „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 2. 3. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 4. 2016 vyhotovena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka,

rozhodl takto:

 

I.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne 1. 9. 2017, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“, a plnění vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne 1. 9. 2017, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem VARO s.r.o., IČO 25639510, se sídlem Čimelická 963/13, 142 00 Praha 4, v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení, a nezadal ji v podlimitním režimu podle části třetí zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

 

II.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 6. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 12. 7. 2017 vyhotovena pro vybraného dodavatele Vasyla Levytskyyho, IČO 28016505, t. č. se sídlem Luční vrch 364/11, 360 01 Karlovy Vary, závazná objednávka, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona,jelikožobjednávku ze dne 12. 7. 2017, která byla vyhotovena v návaznosti na cenovou nabídku ze dne 11. 7. 2017, přičemž cena této činila částku 576 229 Kč bez DPH (697 237 Kč včetně DPH), tj. přesáhla částku 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od přijetí předmětné objednávky ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na profilu zadavatele označil den 12. 7. 2017), tj. nejpozději dne 27. 7. 2017, ale učinil tak až dne 20. 4. 2018.

 

III.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky  „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 6. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 12. 7. 2017 vyhotovena pro vybraného dodavatele BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož objednávku ze dne 12. 7. 2017, která byla vyhotovena v návaznosti na cenovou nabídku ze dne 26. 6. 2017, přičemž cena této činila částku 691 996 Kč bez DPH, tj. přesáhla částku 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od přijetí předmětné objednávky ze strany dodavatele (resp. okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na profilu zadavatele označil den 12. 7. 2017), tj. nejpozději 27. 7. 2017, ale učinil tak až dne 20. 4. 2018.

 

IV.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě cenové nabídky ze dne 25. 4. 2017 s vybraným dodavatelem AUTO-BRANKA, spol. s. r. o., IČO 49245589, se sídlem Vlnitá 890/70, 147 00 Praha 4, uzavřena dne 28. 4. 2017 kupní smlouva, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož kupní smlouvu ze dne 28. 4. 2017, jejímž předmětem je koupě osobního automobilu Škoda KODIAQ s cenou celkem činící částku 619 791 Kč bez DPH (749 948 Kč včetně DPH), tj. cenou přesahující částku 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 15. 5. 2017, ale učinil tak až dne 28. 6. 2017.

 

V.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 1. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 23. 1. 2017 vyhotovena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož objednávku ze dne 23. 1. 2017, která byla vyhotovena v návaznosti na poskytnutou cenovou nabídku, přičemž předpokládaná výše plnění v roce 2017 činila částku cca 800 000 Kč bez DPH (a „skutečné náklady projektu“ činily částku 946 846,26 Kč bez DPH), tzn., že se jedná o částku vyšší než 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od přijetí předmětné objednávky ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, který prokazatelně nastal nejpozději dne 23. 1. 2017), tj. nejpozději dne 7. 2. 2017, ale učinil tak až dne 24. 4. 2018.

 

VI.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 4. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 16. 5. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jelikož smlouvu o dílo ze dne 16. 5. 2016 s cenou plnění, které činí celkem částku 1 579 268 Kč bez DPH (1 910 914 Kč včetně DPH), tj. s cenou přesahující částku 500.000 Kč,- bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 31. 5. 2016, ale učinil tak až dne 16. 6. 2016.

 

VII.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Ford Transit Kombi“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě cenové nabídky ze dne 16. 9. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem CARent Praha s.r.o., IČO 15888436, se sídlem Služeb 256/5, 108 00 Praha 10, dne 18. 10. 2016 kupní smlouva, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jelikož kupní smlouvu s cenou plnění, které činí částku 659.178,- Kč bez DPH (797.605,- Kč včetně DPH), tj. s cenou přesahující částku 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 2. 11. 2016, přičemž ani ke dni vydání tohoto rozhodnutí tak neučinil.

 

VIII.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Komunální stroj pro celoroční využití“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21. 7. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem PROFOREST s.r.o., IČO 24710229, se sídlem Bergmannova 529, 356 04 Dolní Rychnov, dne 22. 7. 2016 závazná objednávka, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jelikož objednávku ze dne 22. 7. 2016, na základě které zadavatel vynaložil náklady ve výši 787 254,54 Kč bez DPH, tj. částku přesahující 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od přijetí předmětné objednávky ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na profilu zadavatele označil den 22. 7. 2016), tj. nejpozději dne 8. 8. 2016, ale učinil tak až dne 20. 4. 2018.

 

IX.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky  „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 5. 10. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 11. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem Oto Szakos, IČO 15725138, se sídlem Nové Hamry 392, 362 21 Nové Hamry, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jelikož smlouvu o dílo ze dne 14. 11. 2016 s cenou plnění činící částku celkem 658 000 Kč bez DPH (796.180,- Kč včetně DPH), tj. cenou přesahující částku 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 29. 11. 2016, ale učinil tak až dne 19. 4. 2018.

 

X.

Obviněný – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 2. 3. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 4. 2016 vyhotovena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10 závazná objednávka, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jelikož objednávku ze dne 14. 4. 2016, která byla vyhotovena v návaznosti na cenovou nabídku ze dne 13. 3. 2016, na základě které zadavatel vynaložil náklady ve výši 777 969 Kč bez DPH, tj. částku přesahující 500.000,- Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od přijetí předmětné objednávky ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na profilu zadavatele označil den 14. 4. 2016), tj. nejpozději dne 29. 4. 2016, ale učinil tak až dne 24. 4. 2018.

 

XI.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až X. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 200.000,- Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 17. 4. 2018 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K001/2018/VZ-10959/2018/544/MPr ze dne 16. 4. 2018 zadavateli – město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – kontrolu postupu zadavatele u následujících veřejných zakázek

• „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, smlouva o dílo (dále jen „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“),
• „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem VARO s.r.o., IČO 25639510, se sídlem Čimelická 963/13, 142 00 Praha 4, smlouva o dílo (dále jen „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“),
• „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 6. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 12. 7. 2017 vyhotovena pro vybraného dodavatele Vasyla Levytskyyho, IČO 28016505, t. č. se sídlem Luční vrch 364/11, 360 01 Karlovy Vary, závazná objednávka (dále jen „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“),
• „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 6. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 12. 7. 2017 vyhotovena pro vybraného dodavatele BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka (dále jen „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“),
• „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě cenové nabídky ze dne 25. 4. 2017 s vybraným dodavatelem AUTO-BRANKA, spol. s. r. o., IČO 49245589, se sídlem Vlnitá 890/70, 147 00 Praha 4, uzavřena dne 28. 4. 2017 kupní smlouva (dále jen „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“),

• „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 1. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 23. 1. 2017 vyhotovena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka (dále jen „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“),

• „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 4. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 16. 5. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1, smlouva o dílo (dále jen „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“),
• „Ford Transit Kombi“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě cenové nabídky ze dne 16. 9. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem CARent Praha s.r.o., IČO 15888436, se sídlem Služeb 256/5, 108 00 Praha 10, dne 18. 10. 2016 kupní smlouva (dále jen „Ford Transit Kombi“),
• „Komunální stroj pro celoroční využití“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla na základě rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21. 7. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem PROFOREST s.r.o., IČO 24710229, se sídlem Bergmannova 529, 356 04 Dolní Rychnov, dne 22. 7. 2016 závazná objednávka (dále jen „Komunální stroj pro celoroční využití“),
• „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 5. 10. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 11. 2016 uzavřena s vybraným dodavatelem Oto Szakos, IČO 15725138, se sídlem Nové Hamry 392, 362 21 Nové Hamry, smlouva o dílo (dále jen „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“),
• „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 2. 3. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 4. 2016 vyhotovena s vybraným dodavatelem BAUPORT s.r.o., IČO 29077516, se sídlem Velenovského 3251/1, 106 00 Praha 10, závazná objednávka (dále jen „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“).

2.             Dne 25. 4. 2018 obdržel kontrolní orgán od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s výše uvedenými veřejnými zakázkami. V protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K001/2018/VZ-14468/2018/544/MPr ze dne 20. 6. 2018 (dále jen „protokol o kontrole“) Úřad konstatoval, že obviněný postupoval v souvislosti se zadáváním shora uvedených veřejných zakázek v rozporu se zákonem.

3.             Z důvodu existence pochybnosti o tom, zda obviněný u výše uvedených veřejných zakázek nespáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a § 269 odst. 2 zákona, zahájil Úřad v této věci správní řízení z moci úřední.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad"), který je podle § 248 zákona oprávněn k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, zahájil dne 30. 7. 2018 z moci úřední ve věci shora uvedených veřejných zakázek řízení o přestupcích vedená pod sp. zn. S0293/2018/VZ, S0294/2018/VZ, S0295/2018/VZ, S0296/2018/VZ, S0297/2018/VZ, S0298/2018/VZ, S0299/2018/VZ, S0300/2018/VZ, S0301/2018/VZ a S0302/2018/VZ, která byla usnesením č. j. ÚOHS-S0293,0294,0295,‌0296,0297,0298,‌0299,0300,0301,0302/2018/VZ-22294/2018/542/MCi ze dne 1. 8. 2018 spojena do společného správního řízení ve věci postupu obviněného v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“, „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“, „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“, „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“, „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“, „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“, „Ford Transit Kombi“, „Komunální stroj pro celoroční využití“, „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“, „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016.“

5.             Úvodem Úřad již nyní pro bližší upřesnění konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), je třeba, s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na jiné správní delikty, tedy i na správní delikty spáchané za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ode dne účinnosti citovaného zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že správní řízení je vedeno ve věci podezření za spáchání přestupků, bude zadavatel označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

6.             Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

7.             Dne 25. 7. 2018 bylo obviněnému odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0293/2018/VZ-22039/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

8.             Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0294/2018/VZ-22071/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

9.             Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0295/2018/VZ-22078/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

10.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0296/2018/VZ-22079/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

11.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0297/2018/VZ/-22080/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

12.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0298/2018/VZ-22081/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

13.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0299/2018/VZ-22083/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Ford Transit Kombi“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

14.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0300/2018/VZ-22084/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Komunální stroj pro celoroční využití“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

15.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0301/2018/VZ-22085/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

16.         Dne 25. 7. 2018 bylo zadavateli odesláno oznámení o zahájení řízení o přestupku, a to přípisem č. j. ÚOHS-S0302/2018/VZ-22087/2018/542/MCi z téhož dne, ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 30. 7. 2018, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

17.         Usnesením č. j. UOHS-S0293,0294,0295,0296,0297,0298,0299,0300,​0301,0302/2018/VZ-22294/2018/542/MCi ze dne 1. 8. 2018 Úřad spojil výše uvedená řízení o přestupku do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. S0293,0294,0295,‌0296,‌0297,‌‌0298,0299,0300,‌0301,0302/2018/VZ. Usnesením č. j. ÚOHS-S0293,0294,0295,0296,‌0297,0298,0299,0300,‌0301,0302/2018/VZ-22349/2018/542/MCi Úřad obviněnému stanovil lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření svého stanoviska v rámci řízení, a dále lhůtu pro zaslání kupní smlouvy na automobil Ford Transit Kombi L2 350 Trend 2.0 TDCi, která byla uzavřena v rámci realizace veřejné zakázky „Ford Transit Kombi“ (dále jen „kupní smlouva na Ford Transit“) a která v dokumentaci k této veřejné zakázce chyběla.

18.         Dne 6. 8. 2018 Úřad od obviněného obdržel kupní smlouvu na Ford Transit, která byla zaslána v elektronické podobě. Dne 7. 8. 2018 byla doručena kupní smlouva na Ford Transit Úřadu v listinné podobě. Dále se obviněný k řízení o přestupku nevyjádřil.

19.         Usnesením č. j. UOHS-S0293,0294,0295,0296,0297,0298,0299,0300,​0301,0302/2018/VZ-24945/2018/542/MCi ze dne 27. 8. 2018 byl obviněný informován o tom, že ve správním řízení bylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň mu byla stanovena lhůta pro vyjádření se k těmto podkladům.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 9. 2018

20.         Obviněný doručil dne 5. 9. 2018 Úřadu své vyjádření z téhož dne. V rámci vyjádření již v úvodu obviněný předesílá, že obsah jeho přípisu nesměřuje k rozporování věcného rozsahu shromážděných podkladů pro rozhodnutí a že jím nežádá o jejich doplnění, nýbrž že nesouhlasí se závěry Úřadu v roli kontrolního orgánu, které jsou obsaženy v protokolu o kontrole jakožto výstupním dokumentu z dřívější prováděné kontroly u obviněného. Konkrétní chyby v závěrech obviněný spatřuje u posouzení veřejných zakázek „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“ jakožto jedné zakázky, která byla zadavatelem rozdělena do dvou a zadána způsobem rozporným s § 18 zákona, tak, jak je uvedeno v protokolu o kontrole.

21.         V argumentační části svého vyjádření obviněný poukazuje na nesprávné vyhodnocení kritérií věcné, časové, místní a funkční souvislosti předmětných veřejných zakázek, které se v protokolu o kontrole opírá o ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu. K tomu obviněný uvádí, že „ÚOHS však zcela zřejmě pomíjí, že jím odkazovaná judikatura Nejvyššího správního soudu České republiky a touto judikaturou vytvořená pravidla pro určení zda se jedná o jednu zakázku či více samostatných zakázek vznikla aplikací předchozí právní úpravy zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění [dále jen ZVZ])“, a to především ve vztahu k ustanovení § 13 ZVZ a ustanovení § 18 zákona.

22.         V tomto ohledu obviněný dále pokračuje s tím, že v ZVZ nebyla výše uvedená kritéria výslovně určena (a byla tak dovozována judikaturou a rozhodovací praxí Úřadu), zatímco nyní platný zákon ve svých ustanoveních určení těchto kritérií explicitně stanovuje, a to jako souvislost časovou a jako skutečnost, že plnění tvoří jeden funkční celek. O dalších kritériích již dále zákon nehovoří, přičemž obviněný dovozuje, že zbylé kategorie (kritéria věcné, místní a funkční souvislosti) boudou dále rozhodné pouze v rámci hodnocení existence funkčního celku a nikoliv samostatně.

23.         Obviněný dále uvádí, že pojem „jeden funkční celek“ je doposud z hlediska judikatury a doktrinálního výkladu nestálý, přičemž bez ohledu na tuto skutečnost existuje zákonná povinnost zadavatele při zadávání veřejných zakázek existenci funkčního celku hodnotit a tomuto hodnocení přizpůsobit své další jednání. Ve světle tohoto faktu by potom dle názoru obviněného měla být taková povinnost, s ohledem na čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), vykládána restriktivně, resp. ne příliš extenzivně v neprospěch obviněného.

24.         Dle obviněného je nesporná časová a místní souvislost zadání obou sporných zakázek, jakož i velmi blízký věcný charakter plnění, avšak navzdory tomu u sporných zakázek dle obviněného chybí kritérium funkčního celku ve smyslu § 18 odst. 2 zákona s poukazem na fakt, že nemovitosti, u kterých došlo k realizaci předmětu plnění sporných zakázek, spolu nijak funkčně nesouvisí: „Užívání jednoho domu není jakkoliv funkčně vázáno na užívání druhého a stejně tak i stavební práce na obou objektech prováděné spolu jakkoliv funkčně nesouvisely a mohly […] byly vykonávány naprosto samostatně. Ani výsledek činností prováděných v rámci jedné ze zakázek jakkoliv funkčně nepodmiňoval a nesouvisle s výsledkem činností prováděných v rámci druhé zakázky.“ Obviněný podotýká, že neexistuje a ani by neexistovala žádná újma z hlediska funkčního hlediska, kdyby byla realizována pouze jedna ze sporných veřejných zakázek, a druhá z nich by zůstala nezapočatá. Obviněný zde uzavírá, že závěr o jakékoliv funkční souvislosti mezi spornými zakázkami není správný, a to ani s ohledem na skutečnost, že smyslem provedení těchto zakázek je dosažení stejných výsledků.

25.         Obviněný ve svém vyjádření dále vypovídá, že, vzhledem ke změně právní úpravy, chtěl mít jistotu při svém postupu při zadávání sporných veřejných zakázek, a že se z tohoto důvodu obrátil na poskytovatele dotace IROP („Integrovaný regionální operační program“) s žádostí o stanovisko k předmětné otázce splnění kritéria funkčního celku dle § 18 odst. 2 zákona u sporných veřejných zakázek, přičemž IROP na tuto žádost dle obviněného reagoval potvrzením, že mezi těmito zakázkami „ […] nelze nalézt takovou spojitost, aby bylo nutné obě zakázky považovat za jeden funkční celek dle § 18 odst. 2 ZZVZ a není tak nutní obě zakázky považovat za jednu zakázku pro účely stanovení její předpokládané hodnoty […].“ Obviněný tak byl dle svých slov výslovně ujištěn, že je možné obě zakázky zadávat samostatně, a to bez sčítání jejich předpokládaných hodnot.

26.         Závěrem obviněný dodává, že není bez významu také ta skutečnost, že každá ze sporných veřejných zakázek byla zadána jinému zhotoviteli. To, dle obviněného, umožnilo získání výhodnějších podmínek pro jejich realizaci a hospodárnější nakládání s veřejnými prostředky v souladu s odst. 78 a 79 preambule směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2014/24/EU ze dne 26. února 2016.

27.         Obviněný je přesvědčen, že ve stávající právní úpravě k předmětné problematice nelze najít oporu k výkladu Úřadu ohledně posuzování veškerých veřejných zakázek, které spolu místně, časově a věcně souvisejí, jakožto jedné veřejné zakázky pro účely stanovení jejich předpokládané hodnoty dle § 18 odst. 2 zákona.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

28.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace k předmětným veřejným zakázkám a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž uvádí následující skutečnosti.

Posouzení právního postavení obviněného jako zadavatele

29.         Před zkoumáním samotného postupu obviněného se Úřad zabýval otázkou, zda obviněný naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

30.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

31.         Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce

32.         Podle § 2 odst. 1 zákona o obcích, je obec veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

33.         Podle Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES) je obviněný, tj. město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová, obcí ve smyslu § 1 zákona o obcích.

34.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

35.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný, tj. město Březová, IČO 00259250, se sídlem Náměstí Míru 230, 356 01 Březová, jakožto obec ve smyslu § 1 zákona o obcích, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na ní vztahuje zákon o veřejných zakázkách, podle kterého je povinna postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona.

K výroku I. rozhodnutí

Dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“

36.         U předmětné veřejné zakázky „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“zadavatel ve výzvě k podání nabídek ze dne 15. 8. 2018 vyzval k podání nabídek uchazeče SWIETELSKY stavební s. r. o. odštěpný závod Pozemní stavby ZÁPAD, IČO 48035599, se sídlem t. č. Zemská 259, 337 01 Ejpovice, BAUPORT s. r. o., IČO 29077516, se sídlem t. č. Praha 10 - Záběhlice, Velenovského 3251/1, PSČ 106 00 Praha (dále jen „BAUPORT s. r. o.“) a VARO s. r. o., IČO 26356503, se sídlem t. č. Hviezdoslavovo nám. 534/5, PSČ 350 02 Cheb.

37.         Dne 28. 8. 2017 zadavatel vydal pro předmětnou veřejnou zakázku rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. V rozhodnutí uvádí, že nabídkou nejlépe splňující kritéria vymezená v podmínkách výběrového řízení je nabídka společnosti BAUPORT s. r. o., se kterou dne 1. 9. 2017 uzavřel na předmětnou veřejnou zakázku smlouvu o dílo.

38.         Bod 3. smlouvy o dílo stanoví, že předmět díla je blíže specifikován konkrétní projektovou a zadávací dokumentací. Dále je zde uvedeno, že předmětná zadávací dokumentace, společně s další technickou dokumentací k ní přináležející, byla jako podklad pro stanovení ceny díla předána vybranému dodavateli, společnosti BAUPORT s. r. o.

39.         Bod 4. smlouvy o dílo stanoví dobu plnění v rozmezí od 1. 9. 2017, kdy v tento den má dojít k zahájení prací na veřejné zakázce, do 30. 11. 2017, kdy v tento den má dojít k předání a převzetí díla.

40.         Bod 5. smlouvy o dílo stanoví jako místo provedení díla „[o]bjekt bytového domu Komenského 120, 356 01 Březová“.

41.         Bod 6. smlouvy o dílo stanoví jako maximální dohodnutou cenu za provedení díla částku 4.112.046,08 Kč bez DPH s tím, že v ceně za provedení díla jsou zahrnuty také veškeré náklady zhotovitele, které v souvislosti s plněním dle smlouvy vzniknou, včetně započítaných rezerv na úhradu nepředvídatelných nákladů vyplývajících z rizik spojených s realizací veřejné zakázky.

42.         Dle článku 2 zadávací dokumentace, označeného jako „Vymezení plnění veřejné zakázky“, je předmětem zadávacího řízení „[…] dodávka stavebních prací – zateplení obvodových zdí objektu včetně hydroizolace, dokončení výměny otvorových výplní, zateplení střechy a dodávka a instalace vzduchotechniky. Předmětem díla je dále provedení všech činností, prací a dodávek obsažených buď v textové, nebo výkresové části projektové dokumentace pro provedení stavby, ve výkazu výměr, v energetickém auditu (EA) a jeho výpočtech, v energetickém štítku obálky budovy a v této výzvě.“

43.         Dle článku 2, bodu 2.2 zadávací dokumentace, označeného jako „Specifikace veřejné zakázky“, je klasifikace hlavního předmětu plnění dle CPV následující:

45214500-5 Stavební úpravy objektů sloužících dalšímu vzdělávání

45261410-1 Tepelná izolace střech

45321000-3 Tepelné izolace

44221100-6 Okna

45421100-5 Instalace a montáž dveří a oken a souvisejících výrobků

44.         Ve článku 4 zadávací dokumentace je, mimo jiné, konstatováno, že zahájení prací zadavatel požaduje ode dne 1. 9. 2017 a ukončení prací nejpozději dne 30. 11. 2017, přičemž místem plnění je bytový dům stojící na ulici Komenského 120, 356 01 Březová.

45.         Dle článku 5, označeného jako „Způsob hodnocení nabídek a předpokládaná hodnota“, je mimo jiného, uvedeno, že předpokládaná hodnota plnění činí 4.163.753,- Kč bez DPH.

Dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“

46.         U předmětné veřejné zakázky „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“zadavatel ve výzvě k podání nabídek ze dne 15. 8. 2018 vyzval k podání nabídek uchazeče SWIETELSKY stavební s. r. o. odštěpný závod Pozemní stavby ZÁPAD, IČO 48035599, se sídlem t. č. Zemská 259, 337 01 Ejpovice, BAUPORT s. r. o., IČO 29077516, se sídlem t. č. Praha 10 - Záběhlice, Velenovského 3251/1, PSČ 106 00 Praha a VARO s. r. o., IČO 26356503, se sídlem t. č. Hviezdoslavovo nám. 534/5, PSČ 350 02 Cheb (dále jen „VARO s. r. o.“).

47.         Dne 28. 8. 2017 zadavatel vydal pro předmětnou veřejnou zakázku rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. V rozhodnutí uvádí, že nabídkou nejlépe splňující kritéria vymezená v podmínkách výběrového řízení je nabídka společnosti VARO s. r. o., se kterou dne 1. 9. 2017 uzavřel na předmětnou veřejnou zakázku smlouvu o dílo.

48.         Bod 3. smlouvy o dílo stanoví, že předmět díla je blíže specifikován konkrétní projektovou a zadávací dokumentací. Dále je zde uvedeno, že předmětná zadávací dokumentace, společně s další technickou dokumentací k ní přináležející, byla jako podklad pro stanovení ceny díla předána vybranému dodavateli, společnosti VARO s. r. o.

49.         Bod 4. Smlouvy o dílo stanoví dobu plnění v rozmezí od 1. 9. 2017, kdy v tento den má dojít k zahájení prací na veřejné zakázce, do 30. 11. 2017, kdy v tento den má dojít k předání a převzetí díla.

50.         Bod 5. smlouvy o dílo stanoví jako místo provedení díla „[o]bjekt bytového domu Komenského 121, 356 01 Březová“.

51.         Bod 6. smlouvy o dílo stanoví jako maximální dohodnutou cenu za provedení díla částku 2.504.281,38 Kč bez DPH s tím, že v ceně za provedení díla jsou zahrnuty také veškeré náklady zhotovitele, které v souvislosti s plněním dle smlouvy vzniknou, včetně započítaných rezerv na úhradu nepředvídatelných nákladů vyplývajících z rizik spojených s realizací veřejné zakázky.

52.         Dle článku 2 zadávací dokumentace, označeného jako „Vymezení plnění veřejné zakázky“, je předmětem zadávacího řízení „[…] dodávka stavebních prací – zateplení obvodových zdí objektu včetně hydroizolace, dokončení výměny otvorových výplní, zateplení střechy a dodávka a instalace vzduchotechniky. Předmětem díla je dále provedení všech činností, prací a dodávek obsažených buď v textové, nebo výkresové části projektové dokumentace pro provedení stavby, ve výkazu výměr, v energetickém auditu (EA) a jeho výpočtech, v energetickém štítku obálky budovy a v této výzvě.“

53.         Dle článku 2, bodu 2.2 zadávací dokumentace, označeného jako „Specifikace veřejné zakázky“, je klasifikace hlavního předmětu plnění dle CPV následující:

45214500-5 Stavební úpravy objektů sloužících dalšímu vzdělávání

45261410-1 Tepelná izolace střech

45321000-3 Tepelné izolace

44221100-6 Okna

45421100-5 Instalace a montáž dveří a oken a souvisejících výrobků

54.         Ve článku 4 zadávací dokumentace je, mimo jiné, konstatováno, že zahájení prací zadavatel požaduje ode dne 1. 9. 2017 a ukončení prací nejpozději dne 30. 11. 2017, přičemž místem plnění je bytový dům stojící na ulici Komenského 121, 356 01 Březová.

55.         Dle článku 5, označeného jako „Způsob hodnocení nabídek a předpokládaná hodnota“, je mimo jiného, uvedeno, že předpokládaná hodnota plnění činí 2.522.478,- Kč bez DPH.

Relevantní ustanovení zákona

56.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

57.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

58.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

59.         Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

60.         Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

61.         Podle § 27 písm. b) zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6.000.000 Kč.

62.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

63.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

64.         Podle § 18 odst. 1 písm. a) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

65.         Podle § 18 odst. 2 musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

66.         Podle § 18 odst. 3 zákona může být jednotlivá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

67.         Podle § 3 zákona upravuje tento zákon tyto druhy zadávacích řízení:

a) zjednodušené podlimitní řízení (§ 53),

b) otevřené řízení (§ 56),

c) užší řízení (§ 58),

d) jednací řízení s uveřejněním (§ 60),

e) jednací řízení bez uveřejnění (§ 63),

f) řízení se soutěžním dialogem (§ 68),

g) řízení o inovačním partnerství (§ 70),

h) koncesní řízení (§ 180), nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu (§ 129).

68.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Posouzení věci

69.         Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí. V takovém případě je však zadavatel vždy povinen dodržet pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty předmětu veřejné zakázky dle § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se dle citovaného ustanovení zákona určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat dle zákona postupy odpovídajícími dané výši celého součtu.

70.         Úřad nejprve obecně shrnuje, že z předložené dokumentace vyplývá, že součet předpokládaných hodnot plnění vyplývajících ze smlouvy o dílo ze dne ze dne 1. 9. 2017 uzavřené v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a ze smlouvy o dílo ze dne 1. 9. 2018 uzavřené v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, stanovený v souladu s § 16 odst. 5 zákona, činí částku 6 686 231 Kč bez DPH (tj. 4 163 753 Kč bez DPH + 2 522 478 Kč bez DPH). Z výše uvedeného je zřejmé, že částka 6 686 231 Kč bez DPH přesahuje hodnotu 6 000 000 Kč stanovenou v ustanovení § 27 písm. b) zákona. Úřad konstatuje, že pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části či dvě samostatné veřejné zakázky, je nutno přihlížet k časové souvislosti zadavatelem poptávaného plnění, a dále ke skutečnosti, zda toto plnění tvoří jeden funkční celek, jak výslovně stanoví § 18 odst. 2 zákona.

71.         Dále, vzhledem k tomu, že otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již, vedle rozhodovací praxe Úřadu, opakovaně zabývaly jak Krajský soud v  Brně, tak i Nejvyšší správní soud, vycházel Úřad v šetřeném případě při posouzení výše zjištěných skutečností rovněž z této soudní praxe, neboť ačkoliv byly její závěry učiněny za účinnosti předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je využít i na postup dle zákona, přičemž koncept právní úpravy obsažené v zákoně vychází z dosavadní rozhodovací praxe.

72.         Kupříkladu Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 62 Af 68/2011-50, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“

73.         K dané problematice se vícekrát vyjádřil také Nejvyšší správní soud, např. ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 2 Afs 198/2006 uvádí, že „[z]adáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V dalším ze svých rozsudků ze dne 15. 12. 2010, č. j. Afs 55/2010-173, Nejvyšší správní soud, souladně s jeho výše citovanými závěry, uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

74.         Z novějších rozhodnutí orientovaných na posuzování existence funkčního celku a místních, časových a věcných souvislostí lze uvést např. rozhodnutí ze dne 25. 4. 2017, č. j. ÚOHS-S0079/2017/VZ-12296/2017/551/DBo, či rozhodnutí ze dne 20. 4. 2018, č. j. ÚOHS-S0048/2018/VZ-11879/2018/523/GHo. Druhé zmíněné rozhodnutíodpovídá také na otázku, zda není zákon (tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) pro stanovení způsobu výpočtů předpokládané hodnoty veřejných zakázek oproti ZVZ pro zadavatele příznivější s konstatováním, že tomu tak není (viz bod 104. uvedeného rozhodnutí). Rozhodnutí Úřadu ze dne 21. 10. 2010 vydané pod č. j. ÚOHS-S40/2010/VZ-6872/1010/540/KKo sleduje další možné relevantní okolnosti, a to otázku úmyslu zadavatele, příp. známky nahodilosti jednotlivých veřejných zakázek: „Úřad při rozhodování, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku, přihlíží rovněž k úmyslu zadavatele, resp. předvídatelnosti pořizovaného plnění.“

75.         V případě poptávání předmětného plnění v rámci veřejných zakázek malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“ se Úřad zabýval skutečností, zda byla naplněna konkrétní hlediska, tj. zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek a byla zadávána v časové souvislosti, příp. zda obviněný v roli zadavatele mohl potřebu jednotlivých plnění dle veřejných zakázek dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jedná toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoli.

76.         Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace, a dále další časové souvislosti spojené s plněním, či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků.

77.         Úřad odkazuje na ustanovení předmětných zadávacích dokumentací (viz body 36. a 44., a 46. a 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a předmětných smluv o dílo (viz body 39. a 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Výzva k podání nabídek byla u obou veřejných zakázek malého rozsahu datována k 15. 8. 2017, zadavatel u předmětných veřejných zakázek požadoval zahájení prací ode dne 1. 9. 2017 a ukončení prací nejpozději dne 30. 11. 2017, přičemž smlouvu o dílo zadavatel uzavřel v obou případech dne 1. 9. 2017. Kritérium časové souvislosti je tedy zcela patrné.

78.         Úřad v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval rovněž místní souvislostí. Úřad v obecnostech uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je zřejmé, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky, že v potaz je třeba vzít větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti, týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod.: „[…] místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“ (Rozhodnutí Předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 1. 2016, č. j. ÚOHS-R270​/2014/VZ-03137/2016/322/Pse).

79.         Ve vztahu k místní souvislosti Úřad odkazuje na relevantní ustanovení předmětných smluv o dílo (viz body 40. a 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a předmětných zadávacích dokumentací (viz body 44. a 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě těchto dokumentů mají být místem plnění objekty bytových domů, které jsou umístěny na stejné ulici (ulice Komenského), a to v přímém sousedství (jedná se o nemovitost s č. p. 120 v obci Březová, k. ú Březová u Sokolova, stojící na pozemku p. č. 59., a o nemovitost s č. p. 121 v obci Březová, k. ú Březová u Sokolova, stojící na pozemku p. č. 60.).[1] Místní souvislost je v tomto případě tak opět zjevná.

80.         Předmětem obou veřejných zakázek bylo provedení stavebních prací, které jsou svým charakterem shodné. Tento závěr lze dovodit z více skutečností, především z faktu, že zadávací dokumentace stanovující charakter obou předmětných plnění jsou co do obsahové stránky totožné (viz bod 42. odůvodnění pro část „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a bod 52. odůvodnění pro část „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“). V obou případech je vymezení následující: „Předmětem zadávacího řízení [je] dodávka stavebních prací - zateplení obvodových zdí objektu včetně hydroizolace, dokončení výměny otvorových výplní, zateplení střechy a dodávka a instalace vzduchotechniky. Předmětem díla je dále provedení všech činností, prací a dodávek obsažených buď v textové, nebo výkresové části projektové dokumentace pro provedení stavby, ve výkazu výměr, v energetickém auditu (EA) a jeho výpočtech, v energetickém štítku obálky budovy a v této výzvě.“ Pokud jde o reálně provedená plnění – jednotlivé samostatné, či na sebe navazující stavební práce dle soupisu prací – Úřad zde jen pro úplnost závěrem podotýká, že ačkoliv tato plnění nebyla ve výsledku (jak vyplývá z dokumentace k plnění na základě jednotlivých smluv), co do rozsahu, časového sledu, návaznosti a míry provedení prací, absolutně totožná, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti žádnou roli. Shodný přístup v této věci naznačuje např. také Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí ze dne 27. 2. 2018, č. j. 29 Af 50/2015-53: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky […].“

81.         S plněním příslušných zadavatelem realizovaných veřejných zakázek malého rozsahu jsou spojeny také určité další skutečnosti, které, ač sami o sobě nemohou obstát jakožto důkaz o přítomnosti věcné souvislosti, ve spojení s již výše uvedeným, jsou podpůrným zdrojem informací, poukazujícím na její existenci. První z těchto skutečností je fakt, že obviněný v roli zadavatele v rámci obou výzev k podání nabídek oslovil totožné dodavatele (viz bod 36. A bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V takovém případě lze dovozovat, že u obou veřejných zakázek byli tito dodavatelé vybráni pro zaslání výzvy k podání nabídek na základě požadavku na obdobné výsledky u obou požadovaných plnění, a to v návaznosti na jejich zkušenosti, schopnosti a profesní způsobilost. Dále, ačkoliv si je Úřad vědom, že klasifikace dle Společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) by nemusela sama o sobě jako jediná shodná stopa u veřejných zakázek o existenci či neexistenci věcné souvislosti relevantně vypovídat (k tomu viz např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 25. 9.  2014, č. j. 10 As 38/2014-41), skutečnost, že dle zadávací dokumentace k  veřejným zakázkám malého rozsahu je klasifikace dle CPV totožná (viz body 43. a 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), rovněž nelze v kontextu výše zmíněného pominout.

82.         Na základě výše uvedeného lze u obou předmětných plnění bez pochyb konstatovat věcnou souvislost, kdy hlavním důkazem o její existenci jsou totožná relevantní ustanovení jednotlivých zadávacích dokumentací (viz body 42. a 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a jednotlivých smluv o dílo (viz body 38. a 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve spojení s dalšími podpůrně vzatými skutečnostmi, které se s příslušným plněním pojí (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

83.         Úřad k funkční souvislosti v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku „dělenou“. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv, či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné: „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ (Rozhodnutí Předsedy Úřadu ze dne 3. 3. 2016, č. j. ÚOHS-R457​/2014/VZ-08304​/2016/322/LKo).

84.         U předmětných zadavatelem realizovaných veřejných zakázek malého rozsahu lze ze zadávací dokumentace jednoznačně určit shodný účel plnění dle jednotlivých smluv o dílo, a tudíž dovodit i funkční souvislost, kdy jednotícím účelem stavebních prací je shodně snaha o zajištění energetických úspor v předmětných nemovitostech, kterých se plnění dle jednotlivých smluv o dílo týkalo. Z poskytnuté dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu mj. vyplývá, že jejich financování bylo v obou případech prováděno daným dílem ze zdrojů poskytovaných z integrovaného regionálního operačního programu (IROP), fungujícího v rámci Evropských strukturálních a  investičních fondů. V rámci 37. výzvy Ministerstva pro místní rozvoj České republiky k předkládání žádosti o podporu z integrovaného regionálního operačního programu („Energetické úspory v bytových domech II“)[2] je pro projekty stanovena jakožto investiční priorita „[p]odpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách, a v oblasti bydlení,“, jakožto specifický cíl je stanoveno „[s]nížení energetické náročnosti v sektoru bydlení,“ a mezi podporované aktivity je, mj., řazeno „[z]lepšení tepelně-technických vlastností stavebních konstrukcí budovy.“ Obviněný v roli zadavatele měl k dispozici také informace ohledně způsobu, jakým budou obě žádosti ohledně získání finančního prostředků z integrovaného regionálního operačního programu na předmětné veřejné zakázky malého rozsahu hodnoceny, a potažmo tedy k jakým výsledkům projekty financované tímto programem mají dospět.[3]

85.         Financování předmětného plnění dle výše uváděných smluv o dílo, které zadavatel poptával jako veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, (a v daném případě fakticky i možnost jejich provedení), bylo vázáno na výše uvedené podmínky a předpoklady, přičemž cíl obviněného v roli zadavatele, a účel jeho počínání směrem k realizaci veřejné zakázky, musel být těmito podmínkami a předpoklady do zásadní míry determinován. Obviněný v roli zadavatele tedy zadával předmětné plnění (coby veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“) ve vzájemné totožnosti co do jejich účelu, který musel v obou případech odpovídat podmínkám pro možnost přihlášení veřejných zakázek jakožto projektů do integrovaného regionálního operačního programu, resp. pro jejich event. úspěšnost ve formě získání finančních zdrojů z tohoto programu.

86.         Funkční souvislost mezi předmětným plněním, které obviněný zadával jako veřejné zakázky malého rozsahu, je tak odvoditelná z jednotného cíle a účelu, pro který byly obviněným v roli zadavatele získávány finanční prostředky, tj. v obou případech šlo obviněnému o snižování energetické náročnosti budov, které jsou v jeho vlastnictví, v souladu s investiční prioritou a specifickým cílem integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

87.         Pouze pro úplnost Úřad na tomto místě uvádí, že nemůže být pochyb o předvídatelnosti obou plnění, které zadavatel poptával jako veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, tedy o faktu, že obviněný v roli zadavatele v době, kdy zahájil svoji činnost v rámci prvního z uvedených plnění, měl v plánu vyvíjet činnost i u toho druhého. Tento závěr je očividný bez dalšího jak ze samotného počínání obviněného v roli zadavatele, tak také z dalších již výše uvedených skutečností (na základě zadávací dokumentace, či výše uváděné časové souvislosti).

 

 

K vyjádření obviněného ze dne 5. 9. 2018

88.         Ačkoliv obviněný ve svém vyjádření explicitně uvádí, že jeho obsah směřuje pouze proti výsledkům a zjištěním Úřadu v roli kontrolního orgánu, které jsou uvedeny v protokolu o kontrole, tedy mimo předmětné správní řízení a nikoliv k podkladům pro vydání rozhodnutí v tomto správním řízení, považuje Úřad, ve světle výše provedeného odůvodnění, za potřebné na toto vyjádření reagovat.

89.         K tvrzení obviněného ohledně chybných premis Úřadu (především dle obviněného neaktuální rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu) při posuzování, zda se v případě plnění, které zadavatel poptával v rámci veřejných zakázek malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“ jedná o jednu či o dvě veřejné zakázky, Úřad uvádí následující.

90.         Ačkoliv má obviněný pravdu v tom, že právní úprava účinná od 1. 10. 2016 (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) obsahuje explicitní odkaz pouze na požadavek časové souvislosti a funkční celistvosti veřejných zakázek, u kterých dle § 18 zákona musí dojít k sečtení jejich předpokládané hodnoty, považuje Úřad jeho závěry ohledně dalších relevantních kritérií za nesprávné.

91.         Obviněný ve svém vyjádření dovozuje, že věcná, místní a funkční souvislost, mají být nadále, oproti právnímu stavu v době účinnosti ZVZ, pouze „vodítkem“ a to až po primárním posouzení funkční celistvosti daných veřejných zakázek. Takové závěry jsou však nesprávné jak z hlediska výkladu smyslu a účelu předmětného ustanovení zákona, tak především z hlediska rozhodovací praxe Úřadu i orgánů správního soudnictví.

92.         Odlišnost mezi předchozí a současnou právní úpravou zadávání veřejných zakázek při posuzování toho, zda spolu několik veřejných zakázek souvisí natolik, aby je bylo možno považovat za jednu veřejnou zakázku, je pouze zdánlivá. Výše popisované odlišnosti mezi stávající právní úpravou a právní praxí za doby účinnosti ZVZ neznamenají, že by se jakkoliv měnila hlediska takového posuzování. Věcné a místní souvislosti jsou zohledňovány do stejné míry, v jaké byly používány i dříve s tím rozdílem, že byly pouze v plné míře podřazeny pod hledisko funkčního celku.

93.         Úřad uvádí, že není pravdou, že by „[j]udikatura soudů ani doktrinální výklad zatím nedospěly k jednoznačné shodě na výkladu pojmu ‚ jednoho funkčního celku ‘“ tak, jak uvádí obviněný. Rozhodovací praxe Úřadu ve výše uvedených ohledech přejímá své dřívější závěry ohledně věcné a místní souvislosti, a společně s funkční souvislostí tyto dohromady podřazuje pod zákonný termín „funkční celek“. Takto zařazená kritéria pro posuzování charakteru veřejných zakázek jsou dále ve svém původním rozsahu užívány i u posuzování případů dle nové právní úpravy (tyto závěry reflektuje jak důvodová zpráva k zákonu, tak i odborná veřejnost, zabývající se veřejnými zakázkami).[4] Samotným posouzením kritérií naplnění časové souvislosti a funkčního celku předmětných plnění (zadávaných v rámci veřejných zakázek malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“) se Úřad věnoval v odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí (viz body 36. až 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

94.         Obviněný dále ve svém vyjádření předkládá Úřadu tvrzení, že předmětné veřejné zakázky nesplňují kritérium funkčního celku, resp. že nejsou nikterak funkčně vázány. Tuto tezi opírá mj. o fakt, že dané stavební práce na veřejných zakázkách spolu nijak nesouvisely a mohly být (a byly) na obou místech plnění veřejných zakázek prováděny samostatně. Níže v textu vyjádření obviněný uvádí, že obě veřejné zakázky byly realizovány rozdílným zhotovitelem. K tomuto Úřad jen ve stručnosti dodává, že ani jeden z těchto argumentů o ničem nevypovídá, přičemž oslovením stejného okruhu dodavatelů v rámci výzvy k podání nabídek obviněný v roli zadavatele naopak sám poukazuje na funkční spojitost požadovaného plnění. Nad rámec Úřad dodává, že fakt, že dané plnění bylo prováděno odlišnými dodavateli (vybranými z jinak stejného, úzkého pole uchazečů) není dáno tím, že by spolu uváděné plnění funkčně nesouviselo, nýbrž původcem této skutečnosti je pouze zvolený postup obviněného v roli zadavatele.

95.         Co se týče tvrzení obviněného ohledně podané žádosti o stanovisko ohledně postupu při zadávání předmětných veřejných zakázek malého rozsahu, která směřovala dle slov obviněného k poskytovateli dotace – Integrovanému regionálnímu operačnímu programu (IROP) – Úřad uvádí, že stanoviska výše uváděného poskytovatele dotace, ani jeho řídícího orgánu (Ministerstvo pro místní rozvoj), nejsou v této věci právně závaznými závěry, které by mohly zastoupit výklad orgánu aplikujícího právo. Tvrzení obviněného ohledně potvrzení správnosti jeho postupu ve věci ze strany pracovníků programu IROP tak nemohou být pro posouzení věci nikterak relevantní.

96.         Úřad se na tomto místě dostává k závěrečnému argumentu obviněného ohledně jeho postupu, kterým, dle obviněného, byla umožněna účast malých a středních podniků na výběru dodavatele pro předmětné veřejné zakázky, z čehož měl obviněný, jakožto zadavatel, těžit ve formě výhodnějších nabídek a celkově hospodárnějšímu nakládání s veřejnými prostředky. Úřad nikterak nezpochybňuje vyjmenovávaná tvrzení obviněného v tomto směru, kdy jeho úvahy a následné tvrzené faktické dopady na jeho hospodaření jsou v souladu s povinnostmi na řádné hospodaření každé obce. Úřad však konstatuje, že pro získání obviněným tvrzených výhod nebylo nutné veřejnou zakázku rozdělit takovým způsobem, jaký obviněný zvolil. Dle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, a to s jedinou podmínkou, že nedojde k obcházení zákonných povinností. Pokud by obviněný rozdělil veřejnou zakázku na části dle § 35 zákona, a dále by postupoval při určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na tyto části v souladu s § 18 zákona, dostál by nejen svým zákonným povinnostem, ale nebyl by ani jakkoliv omezen na svých výše uvedených cílech co do hospodárnosti a plurality účastníků zadávacího řízení.

 

Závěry posouzení věci

97.         S odkazem na fakt, že § 18 odst. 1 zákona ukládá zadavateli povinnost stanovení celkové hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, přičemž odkazuje explicitně na případy zadávání veřejných zakázek v rámci zadávacího řízení, považuje Úřad na tomto místě předně za vhodné uvést, že shodné pravidlo pro stanovení takové celkové hodnoty je nutno brát za platné i v případech „dělení“ veřejných zakázek zadávaných mimo zadávací řízení, tedy i u veřejných zakázek malého rozsahu, definovaných § 27 zákona ve spojení s § 31 zákona, tak, jako tomu bylo i za účinnosti ZVZ.[5]

98.         Pokud veřejné zakázky zadávané v rámci zadávacího řízení musejí, v případě jejich zákonného dělení, podléhat pravidlu pro stanovení celkové předpokládané hodnoty dle § 18 odst. 1 zákona, tj. předpokládanou hodnotu takové veřejné zakázky je nutno stanovit součtem předpokládaných hodnot všech jejich částí (tak, aby nedocházelo k dělení předmětu veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů pro nadlimitní veřejnou zakázku či podlimitní veřejnou zakázku), o to spíše je třeba, s odkazem na logický výklad a maiori ad minus, postupovat shodně i v případech, kdy zadávání veřejných zakázek neprobíhá ve formálním rámci konkrétního zadávacího řízení, nýbrž do značné míry pouze dle vlastních úvah, postupů a cílů daného zadavatele. Odlišný přístup by vedl ve vztahu k § 18 odst. 1 zákona k přísnému textualismu a skrze něj k absurdním závěrům, odporujícím smyslu i účelu zákonné úpravy celé problematiky.

99.         Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že u předmětných plnění dle smlouvy o dílo uzavřené v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a dle smlouvy o dílo uzavřené v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“lze dovozovat vzájemnou souvislost, neboť tyto vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (souvislost místní, věcnou a funkční). Jelikož spolu předmětné plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota obou výše uvedených poptávaných plnění sečtena a obviněný měl zadat tyto služby v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle uváděných smluv o dílo činila celková smluvní cena po součtu 6.616.327,46 Kč bez DPH. Dle § 27 písm. b) zákona je veřejná zakázka na stavební práce zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 6.000.000,- Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona.

100.     V šetřeném případě však částka dle smluv o dílo přesáhla limit stanovený zákonem (viz předchozí bod odůvodnění rozhodnutí) a Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadované služby poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoliv v podobě dvou samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí (přičemž v obou případech by byl dále povinen postupovat v odpovídajícím režimu pro zadávání veřejných zakázek dle zákona).

101.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadávání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet i jiné (výhodnější) nabídky od dalších dodavatelů. Obviněný se rozdělením veřejné zakázky zároveň vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky, a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Pokud by totiž obviněný zadával šetřenou veřejnou zakázku například ve zjednodušeném podlimitním řízení, vztahoval by se na něj § 53 odst. 1 zákona, dle kterého zadavatel v případě, kdy odesílá výzvu k podání nabídky některým dodavatelům, musí tak učinit nejméně směrem k pěti z nich (v šetřeném případě obviněný obeslal pouze tři dodavatele). Dále, v případě zadávací dokumentace, je zadavatel dle § 53 odst. 3 zákona povinen ji uveřejnit na svém profilu po celou lhůtu pro podání nabídek (v šetřeném případě obviněný zadávací dokumentaci na svém profilu neuveřejnil). Pokud by obviněný volil některý z druhů zadávacích řízení dle § 52 písm. b) zákona, platily by pro něj podmínky pro dostupnost zadávací dokumentace na profilu dle § 96 zákona. Tímto postupem by pak mohlo dojít k rozšíření okruhu uchazečů o veřejnou zakázku a následnému získání ekonomicky výhodnější nabídky.

102.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy o dílo, která byla uzavřena v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“, a plnění vyplývající ze smlouvy o dílo, která byla uzavřena v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení, a nezadal ji v podlimitním režimu podle části třetí zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

103.     S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

104.     Úřad v roli kontrolního orgánu v souvislosti s kontrolou postupu obviněného při poptávání předmětného plnění v rámci veřejných zakázek malého rozsahu „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“  a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“ konstatoval v přípise č. j. ÚOHS-K0001/2018/VZ-21262/2018/544/MBo ze dne 27. 7. 2018, že námitky podané v této věci budou v souladu s § 14 odst. 3 kontrolního řádu vyřízeny v navazujícím správním řízení. S ohledem na právě uvedené považuje Úřad námitky podané obviněným ve shora uvedené věci v souladu s § 14 odst. 3 kontrolního řádu za řádně vyřízené.

  

K výrokům II., III., IV., V., VI., VII. VIII., IX., a X. rozhodnutí

K aplikaci příslušné právní úpravy

105.     Úřad předně uvádí, navzdory skutečnosti, že smlouvy, resp. závazné objednávky, na veřejné zakázky „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“ (uvedena ve výroku VI. rozhodnutí), „Komunální stroj pro celoroční využití“ (uvedena ve výroku VIII. rozhodnutí) a „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“ (uvedena ve výroku X. rozhodnutí) byly uzavřeny, resp. konstatované přestupky byly spáchány, před 1. 10. 2016, tedy za doby účinnosti ZVZ, a tudíž je pro posouzení postupu obviněného u těchto veřejných zakázek rozhodný právní režim ZVZ, je Úřad povinen v této souvislosti při rozhodování o spáchání přestupku reflektovat čl. 40 odst. 6 Listiny, který obsahuje pravidlo tzv. retroaktivity in mitius, na základě kterého se při posuzování trestnosti činu a ukládání trestu, stanovuje povinnost použití pozdějšího zákona v případech, kdy je to pro pachatele příznivější.

106.     Retroaktivita in mitius je jednou ze zásadních výjimek z principu zákazu zpětné účinnosti norem pro oblast správního trestání. Jako základní princip je zakotven na úrovni mezinárodního práva (čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech), a platí i za obecnou zásadu komunitárního práva, kterou musí vnitrostátní soudy členských států Evropské Unie respektovat při aplikaci příslušného vnitrostátního práva.

107.     Výše uvedené potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, který tuto výjimku aplikuje opakovaně a konstantě. Příkladem může být rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002-27, v němž je mimo jiné uvedeno: „To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu (…) Z těchto důvodů – a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o „jakémkoli trestním obvinění“, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty).“

108.     Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny nevypořádá a zcela jej pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11. 7. 2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13. 6. 2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava je či není pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces. K dalším rozsudkům výše citovaného soudu, směřujícím k problematice užití čl. 40 odst. 6 Listiny pří správním trestání, lze řadit např. rozsudek ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011-99, či rozsudek ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012 – 48.

109.     I když tedy Úřad shledá na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle ZVZ, je Úřad povinen zohlednit novou právní úpravu, resp. jakoukoli pozdější právní úpravu, a posoudit, zda je tato nová právní úprava pro obviněného příznivější.

110.     Dle ust. § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ platí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, přičemž dle § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ dále platí, že veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření s tím, že tato povinnost se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Dle ust. § 219 odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému s tím, že to neplatí pro smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Z právě uvedeného vyplývá, že ZVZ i zákon ukládají zadavateli totožnou povinnost, tedy uveřejnit do 15 dnů od jejich uzavření smlouvy na veřejné zakázky, jejichž cena činí nejméně 500 000 Kč bez DPH.

111.     V této souvislosti lze dále uvést, že jednání obviněného popsané ve výrocích VI., VIII. a X. rozhodnutí, je obsahově posuzováno jako protiprávní podle obou právních předpisů, tj. jak dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ (dle kterého se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem), a zároveň i podle § 269 odst. 2 zákona (dle kterého se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1). Při posuzování protiprávnosti jednání obviněného není mezi právní úpravou účinnou v době spáchání šetřených přestupků a novou právní úpravou rozdíl.

112.     K posouzení otázky stanovení výše pokuty za přestupky popsané ve výrocích VI., VIII. a X. rozhodnutí, lze konstatovat, že nyní účinná právní úprava je pro obviněného příznivější. Ust. § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ stanoví pokutu za nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy zadavatelem postupem dle § 147a odst. 2 ZVZ v maximální výši 20 000 000 Kč. Ust. § 269 odst. 2 zákona ve spojení s § 269 odst. 3 zákona stanoví pokutu za obsahově shodné jednání v maximální výši 1 000 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost je Úřad povinen, v návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny, postupovat při stanovení výše pokuty za přestupky dle nyní účinné právní úpravy, tedy dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně dle § 269 odst. 2 a odst. 3 písm. a) citovaného zákona (ke stanovené výši pokuty dále body 132. – 155. odůvodnění).

113.     K posouzení zániku trestnosti přestupků, obsažených ve výrocích VI., VIII. a X. rozhodnutí, lze konstatovat, že nyní účinná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, na základě kterých by trestnost spáchaných přestupků obviněného zanikla. Obdobně neexistují žádná ustanovení, která by stanovovala okolnosti či lhůty pro zánik trestní odpovědnosti takovým způsobem, který by vedl k zániku trestní odpovědnosti za přestupky obviněného (k tomu srov. § 121 odst. 3 ZVZ a § 270 odst. 5 zákona).

114.     Z právě uvedeného vyplývá, že posuzování otázky spáchání přestupků popsaných ve výrocích VI., VIII. a X. rozhodnutí, je nutné provádět na základě v této věci konkrétního příznivějšího právního rámce, tj. dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť maximální výše pokuty, kterou je za daný přestupek možné uložit je nižší, než je tomu v ZVZ, tj. zákon obsahuje pro obviněného příznivější právní úpravu.

Relevantní ustanovení zákona

115.     Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

116.     Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

117.     Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

118.     Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Posouzení věci

119.     Povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí zákonné dikce již v rámci  ZVZ, a to na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.), s účinností od 1. 4. 2012.

120.     U šetřených veřejných zakázek je klíčovým § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy (v tomto směru je nanejvýš důležitá možnost porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky). Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek.

121.     Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy, včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.

122.     Úřad konstatuje, že u šetřených veřejných zakázek jsou rozhodující následující časové údaje:

• U veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“ byla uzavřena závazná objednávka pro vybraného dodavatele nejpozději dne 12. 7. 2017 (tento den označil sám zadavatel na svém profilu za okamžik uzavření „smlouvy“). K uveřejnění smlouvy ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 27. 7. 2017, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 20. 4. 2018.
• U veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“ byla uzavřena závazná objednávka pro vybraného dodavatele nejpozději dne 12. 7. 2017 (tento den označil sám zadavatel na svém profilu za okamžik uzavření „smlouvy“). K uveřejnění smlouvy ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 27. 7. 2017, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 20. 4. 2018.
• U veřejné zakázky „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“ došlo k uzavření kupní smlouvy s vybraným dodavatelem dne 28. 4. 2017. K jejímu uveřejnění ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 15. 5. 2017, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 28. 6. 2017.
• U veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“byla uzavřena závazná objednávka pro vybraného dodavatele nejpozději dne 23. 1. 2017 (k tomuto datu byla vyhotovena objednávka, a to v návaznosti na poskytnutou cenovou nabídku). K jejímu uveřejnění ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 7. 2. 2017, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 24. 4. 2018.
• U veřejné zakázky „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 16. 5. 2016. K jejímu uveřejnění ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 31. 5. 2016, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 16. 6. 2016.
• U veřejné zakázky „Ford Transit Kombi“došlo k uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem dne 18. 10. 2016. K uveřejnění smlouvy o dílo mělo dojít nejpozději 2. 11. 2016, přičemž obviněný povinnost vyplývající z ust. § 219 odst. 1 zákona dosud nesplnil.
• U veřejné zakázky „Komunální stroj pro celoroční využití“byla uzavřena závazná objednávka pro vybraného dodavatele nejpozději dne 22. 7. 2016 (tento den označil sám zadavatel na svém profilu za okamžik uzavření „smlouvy“). K jejímu uveřejnění ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 8. 8. 2016, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 20. 4. 2018.
• U veřejné zakázky „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“došlo k uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem dne 14. 11. 2016. K uveřejnění smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději 29. 11. 2016, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 19. 4. 2018.
• U veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“byla uzavřena závazná objednávka pro vybraného dodavatele nejpozději dne 14. 4. 2016 (k tomuto datu byla vyhotovena objednávka, a to v návaznosti na cenovou nabídku ze dne 13. 3. 2016, přičemž dne 14. 4. 2016 označil na svém profilu coby okamžik uzavření „smlouvy“ sám zadavatel). K uveřejnění smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději 29. 4. 2016, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu až dne 24. 4. 2018.

123.     Úřad konstatuje, že na šetřené veřejné zakázky se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný předmětné smlouvy nezveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušné smlouvy (resp. závazné objednávky, na základě nichž je zřejmé, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, kterým se dodavatel zavázal, že obviněnému odevzdá věc, která je předmětem dodávky a obviněný se zavázal, že věc převezme a zaplatil dodavateli kupní cenu, a že tak naplnily znaky uzavření smlouvy) uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření (nejpozději v termínech uvedených pro každou veřejnou zakázku dle předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí).

124.     Z hlediska formální stránky přestupku je u šetřených veřejných zakázek nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

125.     Dle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K naplnění materiální stránky přestupku Úřad konstatuje, že se lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, kde je uvedeno, že „[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“, z čehož vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost, jelikož ta je tímto protiprávním jednáním bez dalšího naplněna. Úřad tudíž není povinen zkoumat materiální stránku spáchaného přestupku a posuzovat nakolik je v daném případě pozdní uveřejnění, resp. neuveřejnění, smlouvy společensky škodlivé.

126.     Důsledkem pojetí přestupku v oblasti zadávání veřejných zakázek je tedy skutečnost, že Úřad se nemusí při rozhodování o přestupku zabývat tím, „zda jednání zadavatele, které jinak naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku uvedené v § 268 a § 269, je společensky škodlivé či nikoliv, tj. zabývat se výslovně materiální stránkou přestupku, pokud neexistují takové okolnosti, které zcela vylučují, že se vůbec jedná o přestupek. Jinak řečeno, ÚOHS v zásadě nemusí dokazovat materiální stránku přestupku, když ta je ze zákona výslovně presumována.“ (srov. Flaškár, Martin; Harnach, Jiří; Janoušek, Martin; Měkota, Jan; Podešva, Vilém; Sommer, Lukáš; Votrubec, Jiří. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer).

127.     Jak vyplývá z výše uvedeného, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.

Závěry k výrokům II., III., IV., V., VI., VII. VIII., IX. a X. rozhodnutí

128.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož závaznou objednávku na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí ze strany dodavatele (resp. okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na svém profilu označil den 12. 7. 2017), tj. nejpozději 27. 7. 2017, ale učinil tak až dne 20. 4. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

129.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož závaznou objednávku na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí ze strany dodavatele (resp. okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na svém profilu označil den 12. 7. 2017), tj. nejpozději 27. 7. 2017, ale učinil tak až dne 20. 4. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

130.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož kupní smlouvu na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději 15. 5. 2017, ale učinil tak až dne 28. 6. 2017, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

131.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož závaznou objednávku na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, který prokazatelně nastal nejpozději dne 23. 1. 2017), tj. nejpozději dne 7. 2. 2017, ale učinil tak až dne 24. 4. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

132.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož smlouvu o dílo na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření s dodavatelem, tj. nejpozději dne 31. 5. 2016, ale učinil tak až dne 16. 6. 2016, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

133.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný při zadávání veřejné zakázky „Ford Transit Kombi“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož kupní smlouvu na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 2. 11. 2016, přičemž k uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele do dne vydání tohoto rozhodnutí nedošlo. Tímto jednáním se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

134.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Komunální stroj pro celoroční využití“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož závaznou objednávku na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na profilu zadavatele označil den 22. 7. 2016), tj. nejpozději dne 8. 8. 2016, ale učinil tak až dne 20. 4. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.

135.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož smlouvu o dílo na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 29. 11. 2016, ale učinil tak až dne 19. 4. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IX. tohoto rozhodnutí.

136.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. zákona, jelikož závaznou objednávku na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí ze strany dodavatele (resp. od okamžiku uzavření „smlouvy“, za který sám zadavatel na profilu zadavatele označil den 14. 4. 2016), tj. nejpozději dne 29. 4. 2016, ale učinil tak až dne 24. 4. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku X. tohoto rozhodnutí.

K uložení pokuty

137.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným přestupkům přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na předmět plnění veřejných zakázek již byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout. V šetřeném případě se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a dále celkem devíti přestupků podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích II. – X. tohoto rozhodnutí.

138.     Jak již bylo konstatováno výše, Úřad se rovněž zabýval zánikem odpovědnosti obviněného za spáchané přestupky, resp. možným uplynutím promlčecí doby, a to opět i v kontextu čl. 40 odst. 6 Listiny.

139.     Podle § 121 odst. 3 ZVZ odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

140.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

141.     Podle § 270 odst. 6 zákona se promlčecí doba přerušuje

a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

142.     Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

143.     Podle § 270 odst. 8 ZZVZ zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

144.     V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání přestupků dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu o kontrole ze dne 20. 6. 2018. K uzavření smluv s vybranými dodavateli v rámci veřejných zakázek „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“ došlo dne 1. 9. 2017, kdy zároveň došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. – X. tohoto rozhodnutí došlo ve dnech 28. 7. 2017 (výroky II. a III.), 16. 5. 2017 (výrok IV.), 8. 2. 2017 (výrok V.), 1. 6. 2016 (výrok VI.), 3. 11. 2016 (výrok VII.), 9. 8. 2016 (výrok VIII.), 30. 11. 2016 (výrok IX.) a 30. 4. 2016 (výrok X.). Správní řízení bylo zahájeno dne 30. 7. 2018.

145.     Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že odpovědnost obviněného v případě přestupků uvedených ve výrocích VI., VIII. a X. (spáchaných za účinnosti ZVZ) nezanikla a promlčecí doba ve smyslu ust. § 270 odst. 5 zákona u přestupků uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V., VII. a IX. neuplynula.

146.     K uložení pokuty za spáchání přestupků, uvedených ve výrocích I. až X. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

147.     V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

148.     Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výši trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

149.     V daném případě se zadavatel dopustil jednoho přestupku dle § 268 odst. 1, písm. a) zákona (viz výrok I. tohoto rozhodnutí) a devíti přestupků dle § 269 odst. 2 zákona (viz výroky II., III., IV., V., VI., VII., VIII., IX. a X. tohoto rozhodnutí).

150.     Podle § 268 odst. 1, písm. a) se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

151.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) uloží pokuta do výše 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

152.     Ve výroku I. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejných zakázek „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“ nestanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky rozdělené na části podle součtu všech těchto částí, neboť nesečetl předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, v důsledku čehož nezadal tuto veřejnou zakázku rozdělenou na části v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 zákona a uzavřel na tyto veřejné zakázky smlouvy. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí 7.614.746,58 Kč vč. DPH (součet hodnoty plnění ze smlouvy na veřejnou zakázku „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“ a ze smlouvy na veřejnou zakázku „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“). Horní hranice možné pokuty (10% z ceny veřejné zakázky) činí částku 761.474,658 Kč.

153.     Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

154.     Ve výrocích II., III., IV, V, VI., VII., VIII., IX. a X. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že při zadávání veřejných zakázek „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 120 Březová“, „Energetické úspory v bytovém domě Komenského 121 Březová“, „Rekonstrukce restaurace Kamenice – hydroizolace drenáže“, „Rekonstrukce restaurace Kamenice – zateplení obvodového pláště“, „Pořízení osobního automobilu Škoda KODIAQ“, „Dodávka a montáž přístřešku na popelnice na rok 2017“, „Oprava komunikace před bytovými domy č. p. 145 – 150“, „Ford Transit Kombi“, „Komunální stroj pro celoroční využití“, „Sběrný dvůr Březová u Sokolova, projektová dokumentace + inženýrská činnost“ a „Dodávka a montáž přístřešku pro popelnice na rok 2016“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona jelikož předmětné smlouvy, resp. závazné objednávky, na tyto veřejné zakázky neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření, resp. přijetí ze strany dodavatele. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1.000.000,- Kč.

155.     Úřad posoudil jako nejzávažnější spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 písm. b) zákona, uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí, u veřejné zakázky „Ford transit kombi“, a to z důvodu nejvyšší míry škodlivosti jednání obviněného, kdy dle § 269 odst. 3 zákona jde o jeden z protiprávních činů s nejvyšší výměrou správního trestu a zároveň obviněný v roli zadavatele v tomto případě (oproti ostatním přestupkům, které spáchal) do dnešního dne nedostál svým povinnostem vyplývajícím z ust. § 219 odst. 1 zákona (škodlivý stav stále trvá).

156.     Úřad k přestupkům uvedeným ve výrocích I., II., III., IV., V., VI., VIII., IX. a X. rozhodnutí přihlédl v rámci přitěžujících okolností v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích a v návaznosti na 37 písm. c) zákona o přestupcích.

157.     Obviněný v roli zadavatele svým jednáním dle výroku VII. rozhodnutí naplnil skutkovou podstatu přestupku obsaženou v § 269 odst. 2 zákona, a to tak, že u šetřené veřejné zakázky „Ford transit kombi“ nedostál svým povinnostem dle § 219 odst. 1 zákona, když nezveřejnil smlouvu na tuto veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření na svém profilu.

158.     Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

159.     Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku VII. Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků, a to nejen během doby klíčové pro takovou kontrolu (bezprostředně po uzavření smlouvy).

160.     Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředku, a úměrně s ním i závažnost porušování takového zájmu, stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). U šetřené veřejné zakázky šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu, přičemž objem finanční částky spojené s plněním dle smlouvy nedosahoval takové výše, která by sama o sobě vedla ke konstataci závažného protiprávního činu. Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je však třeba připomenout, že předmětný přestupek je „tradiční“ a stále se opakující, a rozhodovací praxí je v různých obdobách řešen v široké míře. Navíc škodlivost protiprávního jednání obviněného je v tomto případě umocněna faktem, že do dnešního dne nebyl závadný stav odstraněn, tedy smlouva na veřejnou zakázku doposud nebyla na profilu zadavatele uveřejněna. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako středně závažný, přičemž tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

161.     Co se týče způsobu spáchání přestupku dle výroku VII. Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona, či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

162.     Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku VII. Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k zásadnímu a trvajícímu znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

163.     Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v daném případě neshledal.

164.     Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

165.     V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku ve výroku VII. tohoto rozhodnutí dne 3. 11. 2016 (tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kupní smlouvy podle § 219 odst. 1 zákona). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil (okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty) ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. téměř dva roky, a to zejména z toho důvodu, že po celou dobu škodlivý stav trvá a obviněný neprojevil snahu své jednání (byť opožděně) alespoň částečně napravit.

166.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2018, zveřejněného na jeho internetových stránkách, Úřad zjistil, že obviněný má v roce 2018 hospodařit s částkou 84.639.554,-Kč. Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty 200.000,- Kč nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).

167.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

168.     Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výše uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 200.000,- Kč naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

169.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku XI. tohoto rozhodnutí.

170.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízeného u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

JUDr. Václav Krondl, advokát, Jiráskova 1343/2, 360 01 Karlovy Vary

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy